1
article
Jak známo, doblhá zákonodárná doba ny-
nějšího českého sněmu, kterýž se úřadně
nazývá sněmem z roku 1895 a blíží se kvapem
chvíle, kdy do zastupitelstva království českého
vypsány budou nové volby. Stane se tak na
podzim a není tedy s podivením, že různé
strany v Čechách na volební kampaň již se za-
čínají strojit a zařizovat, ale překvapuje do jisté
míry, že se již ciferně označují úspěchy, jež
prý některým stranám z nedalekých snémovních
voleb kynou, a to právě přimělo nás o věci
té několika řádky pojednati, ačkoli budou asi
ještě značnou dobu českou veřejnost zajímati
záležitosti zcela jiné.
V politických kruzích a také již ve veřej-
ném tisku prorokuje se pro příští podzím
velmi pohnutá, tuhá a řízná vo-
lehní kampaň a my o této stránce prano-
stiky nikterak nepochybujeme. Hlásíť se z růz-
ných táborů authenticky, že se tentokráte do
volebníhoruchu ulnás s plnou energií a chutí
vrhne stran několik a že jsou všechny tyto
strany plny dobré naděje. Naděje dodává odvahy
a kuráž žene — jak známo — k činům.
Především připravuje se česká veřejnost n
»překvapení«, že staročeská strana,
která od pádu proslulých punktac a od říš-
ských voleb z roku 1891 docela ve vyčkávacím
ústraní se držela, letos ze své passivity vy-
kročí, opět na političké zápasiště postoupí a se
svobodomyslnou stránou boj o mandáty obnoví.
Čechy
2
article
»Sižu u morja i ždu pogody — sedím u moře
a čekám příznivého větru« říkala dosud s ru-
ským mužíkem staročeská strana, a ten příznivý
vítr prý se jí dostavil. Staročeští vůdcové sondí,
že je ustavičnými útoky různých dosud drobných
stran českých postavení národní strany svobodo-
mýslné čili mladočeské tak již podryto, že po-
třebí jenom vydatného sesílení toho »příznivého
větru«, aby strana naše byla povalena. A tako-
vého sesílení má se větru dostati útočným roz-
machem všech konservativních žívlů, z nichž
staročeská strana se kdysi skládala a kterých
prý v národě našem valně neubylome
Dále oznamuje se ze štábu české stra-
ny agrární, že býly tam již zřízeny výbory
agitační a volební a že strana tato na celé vo-
lební čáře boj zahájí. Pánové hlásají s velikou
sebedůvěrou, že mají výborné čáky a dělají si
nadějí, že »urvou mladočeské straně aspoň 35
zemských mandátů«. Oči tuto svou naději opí-
rají aneb z čeho ji vlastně čerpají, nevíme. Že
by byl rolnictvu ze zvolení těch několika agrár-
ních poslanců do říšské rady tak zvláštně ně-
jaký zisk již vyplynul, dosud jsme nepozorovali
a také kroky, jež poslancové tito po tu chvíl
učinili, nezdají se nám tak oslňujícími, aby na-
ději onu ospravedlňovaly, ale toho prozatím ro-
šab
zebírati nebudeme.
národní strana svoboda
3
article
Kromě Staročechů a agrárníků budou prý
všude kandidovati dále: strana so ciál ně-de-
byla též velká útrata. Peníze neměly u ní ceny
Její toaletya prádlo stály ohromné sumy.
Po několika letech tohoto nespořádaného
arozháraného manželství prohlásil císař Na-
poleon k Pallevrandovi: svos ož e
bv»Již je rozhodnuto: dám se rozvéstid!«
š Zprával se rozletěla mezi dvořanstvem. Ci-
sářovo okolí ji horlivě šíří.am slyd
bě Při obědě setkal se Napoleon se svou že-
nou. Zábava vázla, nálada trudná. Rozvodje
ve vzduchu. Nápoleon se mračí. Josefina je za-
kaboněná.
»Josefino, jdi se obléknouti. Máme dnes
véčer cerele,« pravil císář.
Josefina šla. Když byla připravena, dal
vzkázat císaři. Ale ten je rozčilený, nervosní
chorý a nechce opustiti svou komnatu. Zavola
k sobě Josefinu.
Napoleon
Josefin
4
article
Našla jej v slzách.
l »Josefino, pojď ke mně.«
b Ale Josefina cití v sobě císařovnu, je po-
puzena těnito manýrami zamilovaného vojáka
a důstojně odpovídá: »Sire, upokojte se. Uči-
ním konec těm scénám.«
»Josefino, pojď ke mně !«
s A co cercle, který nás čeká ?
»Ať čeká«, odpovídá vítěz od Slavkova.
ě »A naši hostě ?
zAť je pošlou domů.
A stalo se. Josefina zůstala u svého muže
který je pln smutné něžnosti a rozplývá se
v lásce i slzách.
»Má ubohá Josefino, nebudu tě moci opu
stiti,« opakoval stále.
Tak miloval Napoleon svou první ženu
veselou, lehkomyslnou a dobrodružnou Josefinu
Josefin
Napoleon
Slavkov
5
article
mokratická, strana radikální čili státo-
právní, strana národního dělnictvaa
posléze last not lenst — strana lidová čili
realistů, tedy celkem šest stran proti
dosavadní, národ jako celek zastupující straně
svobodomyslné. A ježto národní strana svobodo-
myslná — jakož se samo sebou rozumí — také
zase všude kandidovati hodlá, budou míti o pří-
štích volbách sněmovních čeští voličové všude
po sedmi kandidátech, ač neutvoří-li se
ještě osmá zvláštní strana katolická čili kleri-
kální. Lze tedy směle předpovídati, že bude
míti český národ o příštích sněmovních volbách
»potíž z přebytku «l
Co pak se chancí aneb čák jednotlivých,
proti svobodomyslné straně do zápasu se chy-
stajících stran týče, jsou prý tyto, jak už shora
napověděno, vesměs výborné! Agrárníci
troufají si vyrvat Mladočechům většinu mandátů
venkovských a Staročeši se svými spojenci zase
většinu mandátů městských; zbytek pak voleb-
ních okresů venkovských a městských rozeberou
prý si po částech radikálové, národní sociálové,
sociální demokraté a realisté.
Tím byla by kůže nenáviděného medvěda
šťastně rozdělena! Zbývá jenom ještě, toho med-
věda slavně porazit, ale poněvadž »silná vůle
divy tvoří«, jak kdysi kdosi řekl, nemůže prý býti
o velkém, rozhodném, katastrofálním vítězství,
»novýche stran žádné pochybnosti. Ve Vídni už
strachy trnou
Vídeň
národní strana svoboda
6
article
Velice poučnou karakteristiku ně-
mecko-radikální strany,
skvostný výklad jejího programu, cílů a snažení
nadějí v Čechách podal ve schůzi ústeckého
»Deutschnationales Vereinu« jeho předseda pan
Rud. Zeidler.
Schůze byla obmezena jen na zvaně a co znl
v německých listech na jevo vychází, jsou jen
pouhá mastná oka a dávají jen tušiti, co bylo
řečeno v »komoře lásky« samé i vzdor pří-
tomnosti vládního zástupce, který v uzavře-
ném území, jak známo, už něco snese. Pan
Zeidler prohlásil, že strana německo-radikální
stala se nyní vlastně stranou ústavní a hledí
si ústavy hlavně z té příčiny, že jest možno
cestou interpellací sděliti obegenstvu tak leccos,
co konfiskaci propadlo aneb propadnouti
mohlo a k vůli — obstrukci, pomocí
jíž lze splniti každé přání. Němců. Vlá-
prý ví dobře, že bez loyální vůle Němcův
v Čechách není v Rakousku žádného postupu.
»Protož můžeme klidně pomoc
našich hlasatelů ve Vídni zakle-
pati,« dí řečník, »a vždy s novými
přáními přicházeti, Musíme býti
nenasytní ve svých přáních, chee-
me-li dosáhnonti toho, čeho se domáháme. Dříve
byla umírněnost politickou zásadou, nyní
jest jí národní bezohledno st.
Zeidler
Němec
Němcův
Čechy
Rakousko
Vídeň
Deutschnationale Verein
7
article
Světlo poznání rozbřesklo nad Němci v Čechách
a nadejde čas, kdy řekneme: Stojímev i padáme
s německou myšlenkou. Kéž tento čas
není od nás příliš vzdálen.« Co na
mysli má ctihodný předseda ústeckého všeně:
meckého Vereinu, velmi zřetelně naznačil řeč-
ník po něm následující, pověstný Všeněmec
posl. dr. Eisenkolb, jenž zpříma prohlásil, že
se všeněmecké hnutí už nezastaví,
že Všeněmcidosáhnou svého cíle,
cíle všeněmecké velké vlasti. Vše-
němci milují svou užší vlast, Rakousko, ale ne-
zapomínají na lásku ke své velké německé
v lasti, kteráž bude jejichštěstím v národ-
ním, svobodomyslném a hospodářském ohledu.
Němec
doktor
Eisenkolb
Čechy
Rakousko
mecký Verein
8
article
K čemu dovedou využitkovati Všeněmci vodních
průplavů doznal dr. Eisenkolh nepokrytě, nové
spojení Německa s Terstem má jim býti cestou
dopravy velkoněmecké myšlenky. Pro parlamentní
poměry a pro styky s vládou má nekonečnou
cenu, co o tom pravil dr. Eisenkolby který vy-
stavil předsedovi sněmovny hr. Vetterovi vysvěd-
čení roztomilosti, toliko prý není dosti energi-
ckým ve svěm úřadě. »Co setýče vlád y,«
pokračoval, »nejsme zvyklí podlézati, žádáme
jen své dobré právo. Vzdor tomu nemůže vláda
ani se žádným jiným poslancem lépe z a chá-
zeti nežb s námi. Musím se vůči
všem ministrům vysloviti s nej-
větším uznáním. Jedná se s námi
s největší veleúctou (»Hochachtung«)
a naše přání a stížnosti docházejí slechu. Ovšem
také my nedáme se co do zdvořilosti zahanbiti.«
Pan dr. Eisenkolb doložil to také podrobnými
případy. Toť věru klassické, že vynikající člen
straey, ano jeden z jejích vůdců v Čechách ve-
řejně doznává, že strana tato sledující eíle, ta-
kovým zřetelným, ne dvojamyslným způsobem od
následníka trůnu označené, těší se takovým ohle-
dům a výhodám u vlády, jako žádná jiná. »Za-
hřívati zmiji na vlastních ňadrech«, jest pouhé
přísloví, provozovati je však ve skutečnosti jako
politický sport není sice u nás žádnou novinkou,
ale pro vládní umění šl. Körbra jest to rysem
velevýznamným.
Eisenkolh
Vetter
doktor
Eisenkolb
Německo
Terst
Čechy
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Opětný nezdar létacího stroje. V Ar-
bonu, na Bodamském jezeře, podniknut byl těchto
dnů pokus s novým létacím strojem pánů Kleinera
a Sutera. Balon, zhotovený známým pařížským inže-
nýrem Eduardem Surcoufem, zhotoven z bavlněného
perkálu, napuštěného fermeží a má tvar doutníku na-
obou stranách zakulaceného, délky 23 a čtvrt metru
a průměru 4 a půl metru. Obsah jeho jest 300 krych-
lových metrů a rozdělen čtyrmi neprodyšnými příč-
kami, takže každá prostora má zvláštní otvor k na-
plňování balonu. Tím má býti docíleno naprosté tu-
hosti balonového tělesa, nechať by se stroj nalézal
v jakékoli poloze. První vzlet, podniknutý novým
tímto létacím strojem, skončil naprostým fiaskem.
Šrouby zařízené k otáčení rukou, shledány příliš sla-
bými a neměly nijakého účinku. Shledáno, že vý-
počty byly chybné a že konstrukce létacích přístrojů
byla příliš lehká. Když balon vyvezen na jezero a
vznesl se, letěl přese všecku práci šroubů nazpět ke
břehu a veškeré namáhání dosíci Arbonu, jenž měl
býti cílem pokusného vzletu, byly marny. Balon
hnán zvolna větrem ke Steinachu, kdež byl poško-
zen na stromech a na střechách a uvázl konečně na
stromech. Po několika marných pokusech byl létací
přístroj oddělen od balonu a vozmo dopraven do
Arbonu. Přístroj a balon jsou dosti značně poško-
zeny, takže od dalších pokusů muselo býti prozatím
upuštěno. Z Friedrichshafenu dostavil se ke vzletu
na zkoušku inženýr Hübler, jenž se po několik let
účastnil stavby balonu Zeppelinova a odebere se na
studijní cestu do Ameriky, kdež zůstane až do pod-
zimku. Baron Zeppelin hodlá se pokusit, ziskati přes
všecky obtíže peníze na nové zkoušky. Nové pokusy
s balonem Zeppelinovým nebude možno již letos
konati.
= Nálezy zlata ve Skotsku. O pověstech
ve příčině nálezů zlata ve Skotsku prohlašuje »St.
Kleiner
Suter
Surcouf
Šroub
Hübler
Zeppelinův
Baron Zeppelin
Arbon
Friedrichshafen
Amerika
Skotsko
10
article
James Gazette«: Minulo skorem 400 let co Jakub V.
povolal do Skotska německé horníky, aby těžili
zlato, jehož prý bylo značné množství v Lanarkshiru.
Král tento zajisté zamýšlel usaditi cizí horníky ve
své zemi a využitkovati jejich umění. Již za vlády
jeho otce bylo ve Skotsku těženo zlato. Pracovní
síly byly tehdáž levné, takže hornictví se vyplácelo.
Když později v Americe učiněny nálezy zlata a mzda
vzrostla, dělo se v dolech v Lanarkshiru právě tak
jako v Sutherlandu. Těžení zlata stálo více, než vy-
nášelo, Přece však toto dolování na zlato mělo uži-
tek potud, že v bezprostředním sousedství místa, kde
němečtí horníci pátrali po zlatě, objevena velká lo-
žiska jiných nerostů a stala se tak způsobilými
k těžení.
=Útočník v sukních. Ze Siegfrieds, Pa., se.
oznamuje: Paní Emilie Kecková, manželka Oskara
Kecka, leží v St. Lukes hospitále v Allentownu se
střelnou ranou v prsou a jinou ranou v krku. Po-
licie zatkla později Alici Hitchingsovou, kterou paní
Kecková obvinila, že na ni podnikla vražedný útok.
Paní Kecková byla večer na osamělé cestě nedaleko
svého bytu nalezena ve stavu bezvědomí a když se
poněkud zase vzpamaťovala, obvinila Hitchingsovou.
Obě ženy byly dříve důvěrné přítelkyně, rozkmotřily
se však a Hitchingsova častěji vyhrožovala, že Ke-
ckovou zavraždí.
= Záhadná hromadná vražda. Z Chartres
se oznamuje: V pondělí v noci zavražděno bylo, jak
jsme již stručně oznámili, ve blízké vesnici Corancez
pět dítek sedláka Brira ranami nožem a kladivem.
James Gazette
Jakub
Sutherland
Emilie keckový
Kecek
Alik Hitchingsův
Hitchingsův
Skotsko
Amerika
Siegfrieds
St . Lukes HOSPITÁLU
Allentown
Chartres
11
article
Otec měl několik nepatrných ran hodnutím. Briěre
vypravoval že vraceje se v noci z hospody napaden
byl dvěma neznámými muži na dvoře svého domu
a zůstal beze smyslů ležet. Pozdějí prý se vzpama-
toval a mohl se dovléci ke svému sousedu. Poněvadž
v domě chyběla též značná suma peněz, byla z po-
čátku domněnka, že tu šlo o vraždu loupežnou, spá-
chanou tuláky; avšak při bližším výšetřování shle-
dáno, že domnělí pachatelé musili býti dokonale
obeznámeni s místními poměry neboť dovedli vyu-
žitkovati okolnosti, že vrata byla nedokonale zamčena;
také nebylo slyšeti štěkot hlídacího psa, jenž rovněž
nalezen zabitý. Mimo to si Brire odporoval ve svých
výpovědech a to, jakož i zejmena výsledky domovní
prohlídky byly příčinou, že byl zatčen. Ve hnoji
totiž nalezeno vlastní kladivo Brirovo a pokrvácená
vesta. Rovněž bylo nápadno, že ruce a rukávy košile
Brirovy byly potřísněny inkoustem a ve skříni na-
lezena převržená láhvička inkoustu. Briěre popírá,
že by byl zavraždil svoje dítky. Provedl-li hrozný
tento zločin a nespáchal-li jej v záchvatu šílenství,
možno spatřovati důvod v tom, že se chtěl znovu
oženit a děvče, do něhož byl na smrt zamilován,
nechtělo si vzíti vdovce s pěti dítkami.
12
article
= Zloději na italských poštách. Z Říma
se oznamuje: Zajímavý obrázek o raffinovaném
umění poštovních zlodějů italských podává úřadní
vyhláška italského ministeria pošt poštovním úřadům.
Novým tímto výnosem zapovída se úřadníkům, aby
přilepovali vedle sebe dvě, tři neb více známek.
Proč? Zloději dovedli snadno odstraniti překolkované
známky, jež na dopisech s penězi zaujímaly místo
nejméně 24 centimetru výšky a 6.4 nebo 8.2 centi-
metru šířky, provésti na tomto nístě řez zdélí 6—8
centimetrů, jímž bankovky vyňali, načež doplnili ob-
sah dopisu připravenými kusy papíru na původní
váhu, načež připevnili známky na řez zcela přesně
na původní místo, takže okradený dopis zdál se být
naprosto neporušený. Obchodníci, zasílající peníze
do Italie, učiní dobře, povšimnou-li si tohoto pokynu
italského ministeria pošt.
Řím