1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 114. ze dne 26. dubna 1901.
4
article
= Nový obor výdělku pro mužské. Lon-
dýnský »Daily Express« přináší zajímavý článek.
z něhož vyjímáme následující: »Otázka služeb jest
nemálo složitá a rozluštění její způsobuje značné
trampoty. Také my dlouho o ní přemýšleli a shledali.
že, má-li se z předu vyvarovati všem obtížím, dlužno
nejprve důkladně uvážiti otázku, kdo jest povolán
vykonávati v budoucnosti domácí práce. Odpověd
již jsme získali, zní: Bude to muset být muž. Na-
lezne tu obor práce, jenž není přeplněn jako všechny
ostatní. Vždyť ženské vnikly do všech oborů veřej-
ného života a dobyly jich. Vidíme dnes ženské jako
duchovní, soudce, majitelky závodů, písařky na
psacích strojích, účetní atd. Mimochodem řečeno.
jest práce v domácnosti také ze tří jiných důvodů
věcí silnějšího pohlaví. Především jest praní prádla,
mytí podlahy, vyklepávání koberců a žíněnek práce
těžká, jež zajisté vyžaduje silné paže mužské. Za
druhé, co se týče vaření, jest nezbytno, aby kuchař
měl dobrou chuť a dobrý vkus a kde na celém světě
nalezl by se muž, jemuž by při myšlence na dobře
připravenou krmi neposkočilo srdce radostí? A ko-
nečně, není-liž v povaze muže, chytit se každé pří-
ležitosti k výdělku, jež se naskytuje? Zde se nasky-
tuje takováto neobyčejně příznivá přiležitost, živnost.
jež zaručuje větší příjem, než o jakém sní mnohý
spisovatel nebo pastor, že by ho kdy mohl do-
sáhnout. Mladíci, kteří se tomuto novému oboru již
oddali, vydělají si týdně libru sterlingu a daří se jim
při tom dobře, ba mnozí ujišťují, že jim bylo zaru-
čeno doživotní postavení, budou li se dobře chovat.
Lon
Daily Express
5
article
A konečně, neníli-ž při ustanovení mužů k domácím
pracím mnohá nepříjemnost takřka naprosto vylou-
čena? Neméně důležito jest, že muž nosí vlasy
krůtce střížené, rovněž se nespustí na dostaveníčko
v kuchyni a nebude častovati svou znejmilejší na
řád svého pána neb své velitelky ...«
= Tragedie lásky. Z Říma se oznamuje
Hrozné dramz odehrálo se onehdy v poledne na ve-
řejné ulici v Cagliari. Mladá ošetřovatelka z tamější
nemocnice počíhala si na assistenta universitní kli-
niky dra Gibellia a střelila na něj, zasáhnuvši jej
do prsou. Lékař, ačkoli smrtelně raněn, měl ještě
tolik síly, že se chopil svého revolveru a střelil na
ošetřovatelku, již zasáhl do spánku. Ačkoli těžce ra-
něna, chopila se ošetřovatelka nanovo odhozeného
revolveru a střelila na lékaře po druhě a zasáhnula
jej do srdce, takže klesl mrtev. Také útočnice, opu-
štěná milenka lékařova, podlehla svému poranění
= Požár hotelu. Kronika požárů v Brooklyně
byla opětně o jeden smutný případ obohacena. Vy-
hořel hotel na Smith-streetu, a tento požár vyžádal
si jeden lidský život za obět, kdežto jiný muž byí
vážně poraněn. Požár vypukl ráno o 4. hod. v ho-
stinci Johna Carra na Smith-streetu a nabyl již znač-
ných rozměrů, když byl John Lawlor, který přeno-
coval v obchodě »Brooklyn Union Cas Co.« přímo
naproti zmíněnému hostinci, vytím psa ze spánku
probuzen. Lawlor spatřik ihned zář ohně, načež pro-
budil své soudruhy, kteří s ním v obchodě spali,a
všichni spěchali k hořícímu hostinci. Carrův hotel,
třípatrová budová, neměl žádných ochranných řeb
říků a osoby v hotelu, které byly již vesměs vzhůru
tísnily se u oken, poněvadž po schodech se nemohly
již zachrániti. Mezi tím přichvátal též na místo Dan.
Gibellius
Carr
Smith
Lawlor
Carrův
dan
Řím
řejný ulice
Cagliari
Brooklyn Union Casa Company
6
article
Moore, který viděl 2 dítky Carrovy u oken 2. posch
Bez dlouhých okolků vylezi Moore na přístavek, vy-
razil okno a obě dítky zachránil. Jakmile zřízenci
plynárenské společnosti k domu přišli, napnuli
houně, do nichž s třetího poschodí skočili 60letý M.
Lemon a 38letý Thom. Carr, bratr Johna. Oba se
vážně poranili a byli v ambulanci dopravení do
Long Island College hospitálu, kde Thom. Carr záhy
na to zemřel. Lemon má zlámanou nohu. Požár
který přivolaní hasiči po delším namahání uhasili,
spůsobil škodu na 2500 dol.
= Gainsboroughova vévodkyně z D-
vonshiru. Slavná ta podobizna, o jejímž objevení
v Americe po 25 letech jsme onehdy přinesli zprávu,
stala se předmětem závodění mezi americkými mil-
lionáři, kteří ovšem si nechtějí dát ujít příležitost,
získati takovouto »sensaci«. Pierrepont-Morgan na-
bídl za podobiznu 24.000 lst. a americký senator
Clark, jenž mešká nyní v Paříži, zaslal firmě Agnew
do Londýna pevnou nabídku na 30.000 lst. Na to
prohlásil Morgan, že dá za obraz rovněž 30.000 Ist.
a poněvadž jest znám jako ochotný kupec draho-
cenných obrazů, dána mu přednost a obraz Gains-
boroughův byl mu přiřknut. Morgan vymínil si toliko,
že pravost obrazu musí býti nade všecku pochybnost
dokázána, v čemž mu také vyhověno.
= Choulostivá otázka. Italský humoristický
list »Il Mondo che ride« předložil svým čtenářům
následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy
zvědětí její stáří, aniž byste ji touto otázkou ura-
zili? Tři odpovědi cenou poctěné, zněly následovně:
Řekněte dámě: »Signoro, minulé noci zdálo se mi
o vás, že jste mne vyzvala, abych vsadil do loterie
a sice vaše leta a svoje. Zajisté, že bychom vyhráli.
Moor
Carrův
Thom
Carr
John
Gainsboroughův
Morgan
Clark
Amerika
Paříž
Londýn
Longa Island College HOSPITÁLU
Agnew
dol
LST
Ist
7
article
Chcete, abychom spolu vsadili? Jaké číslo mám za
vás vsadit?« — Druhá odpověď navrhuje: Ptejte se
dámy: »Jak dlouho jste již vdaná, milostivá paní?«
A když odpověděla: »Můj bože, to jste byla skorem
dítě, když jste se vdávala. V kolika pak letech jste
se vdávala?« — Třetí navrhuje: Ptejte se dámy,
o kolik let jest mladší, než její manžel... Podle
těchto odpovědí, cenou poctěných, zdá se vskutku
úžasno, jak málo je v Italii vtipu. Sotva as bude
která Italianka tak hloupá, aby na kteroukoli z těchto
otázek odpověděla pravdu. Kdyby desetkrát věděla,
že vyhraje v loterii, nepoví pravé svoje stáří. A co
vadí dámě, jež se provdala v jedenadvacátém roce,
aby udala, že jí bylo šestnáct? Týž případ jest, tá-
žete-li se jí, oč je mladší, než její manžel. Je-li
mladší o pět let, odpoví klidně, že manžel její jest
o 15 let starší. Vůbec, není-li nejmladší její syn již
vousatým kadetem (děvčátka jsou beztoho v klášteře
neb v pensionátě), dovíte se od málokteré jakýmkoli
způsobem, že překročila třicítku.
= Penězokazové stále straší. Náčelník spol-
kové tajné služby podnikl v New Yorku v sobotu razzii
na dílnu penězokazů na vých. 23. ul. a zatkl následující
osoby: Otta Schultze, C. G. Schuhnichta a Pavla
Schmitta. Tento trojlístek byl v neděli předveden
před spolkového komisaře a ponechán ve vyšefřovací
vazbě. — V neděli ráno viděli policisté několik čer-
nochů, kteří vyšli z klubovního domu »Pontiac«,
vých. 102. ul. a s překvapením pozorovali, jak jeden
po druhém na chodníku zkoušeli různé mince. Když
pak se černochů tázali, co to vše znamená, tu jeden
z. nich odpověděl, že dostal od černocha Jakuba
Ott Schultz
G Schuhnichta
Pavel Schmitt
Jakub
New York
Pontiac
8
article
Schneidra několik mincí, a že myslí, že nemají pře-
Schneidra několik mincí, a že myslí, že nemají pře-
depsanou váhu. Policisté čekali, až Schneider vyšel,
a když pak byl v sousedních hostincích několik pa-
dělaných půldollarů udal, zatkli jej. V bytě Schnei-
drově na vých. 103. ul. byla nalezena celá zásoba
padělaných peněz.
Dne 20. dubna 1901: Švejch Antonín, dělník,
64 roky, 76—IV. Patková Anna, manželka poklad-
níka zastavárny, 47 roků, 998—I Riessmüller Václav,
písař, 55 roků, 1726—II. Hošek Karel, pekařský po-
mocník, 28 roků. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Zámostný Jan, rukavičkář, 34 roky. Šauer
Bohuslav, krejčí, 31 rok. — U milosrdných
sester: Dlesková Josefa, vdova po dělníku, 54 roky.
Schneidr
Schneider
Václav
Hošek
Karel
Švejch Antonín
Anno
Šauer Bohuslav
Zámostná Jan
Dlesková Josef
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
193. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Strýček Váňa.
Obrazy z vesnického života o 4 dějstvích. Rusky na-
psal A. P. Čechov. Přeložil Bořivoj Prusík. Režisér
Josef Šmaha.
Po prvním a třetím dějství přestávka.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Váňa
Čechov
Prusík
Šmaha
Praha
Rusko
10
article
V pátek 26. dubna.
11
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
V pátek 26. dubna
Začátek o 7. hod.
48. hra v předpl.
Volná křídla.
Hra o 4 jedn. Napsal dr. Janke Dvorský.
Pak: Slib za pecí.
Opereta o 1 jedn. od Koschata.
Předprodej lístků u knihkupců pp. Urbánka, Kapra
a Kotka na Smíchově.
Janke Dvorská
Urbánek
Kapr
Kotek
Smichov
Švandův divadlo
12
article
Pištěkovo divadlo na Krdl. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Krdl. Vinohradech.
Začátek o 3/47. hod.
pátek 26. dubna.
73. lidlové představení za poloviční ceny
Vláda tmy.
10024
Drama o pěti jednáních. Napsal hr. Lev Tolstoj.
Za nejbližší novinku připravuje se :
Režná košile.
Hra z lidu pro lid o 4 jedn. Napsal C. Karlweis.
Tolstoj
C Karlweis
Krdl
Pištěkův divadlo
13
article
Zemřelí v Praze.
Praha
14
title
Národní divadlo.
národní divadlo
16
article
Bavlněné sefiry
Lněné sefiry
Hedvábné sefiry
Kretony
Kotony
Ratisty a veškeré prací
modní látky
Novotiny 1900
největší výběr, nejlevnější ceny.
Ratista
17
article
JJ. Movák
JJ. Movák
— Jest zde pan doktor? ptala se.
— Co pak mu chcete? ptal se zvědavě Foma
Bogdanovič.
Panská odpověděla s tváří, v níž se jevila jakási
výčitka, že její paní má »strašně rozrušené čivy« po ná-
vštěvě Fomy Bogdanoviče, že se cítí »velice slabou«, že
»skoro nemůže s pohovky vstáti«. A poněvadž si nevý.
slovně »přeje navštíviti nemocného«, prosí pana doktora,
aby ji navštívil: snad prý jí předpíše kapky střemchové
anebo jiný posilňující prostředek.«
— A čím pak jsem ji rozčílil? žvatlal Foma Bog-
danovič, spěchaje k Praskovje Ilinišně a dívaje se jí zne-
pokojeně do obličeje.
Ta se usmála.
— Jest přece známo, pravila panská afektovaně,
dotknuvši se pohledem červenolícího »doktora«, který ve-
lice udiveně se díval na její hedvábnou zástěru a koketní
čepeček, jest známo, že moje paní jest velmi slabá a
něžné podstaty, a vy jste jí bezpochyby bez připravení
zpravil o všem, co se přihodilo Erazimu Ivanoviči. Necht
jest jakýkoliv, přece jí není cizím, jest jejím mužem,
manželém zákonitým, připojila poněkud jízlivě.
— A o kom pak jsem jí povídal? O jejím záko-
nitém muži, ne o cizím . ..! ospravedlňoval se Foma
Bogdanovič. — Upokojte ji, pane studente, aby ubohá
přiliš neplakala. Předepište jí nějaký lék . . . napište jí
něco, k čemu není ani receptu potřebí: řekněte Bogunovi,
máme hojnost všelijakých léků ..
— Půjdu k ní ihned, řekl student, vstávaje z místa.
Panská odešla.
— A od té dámy pojedu hned do Selišče, řekl
Ludvík Antonovič.
Bogdanovič
Ilinišeň
Erazim
Antonovič
Foma Bogdanovič
Foma Bog
19
article
— Co vám to může jenom napadnouti ? odpověděl
živě Foma Bogdanovič, žije neustále stejně, předevčírem
jako včera a dnes... Z čeho by se dalo souditi na ja-
kousi duševní příčinu ?
— Což já vím? pokrčil student opět rameny.
Bulkenfress stál na svém místě jako zařezanýa
strhnuv s nosu brejle, začal je čistiti šátkem. Kereti, ne-
chápaje ani polovičně rozmluvu, pozoroval napjatě výraz
obličeje všech přítomných, stoje a opíraje se o skříň,
která stála v přístěnku mezi okny.
»Duševní příčina«, o které se zmínil student, uči-
nila dojem na Fomu Bogdanoviče. Zamyslil se, přejel
si rukou svou lysinu a pojednou si připomněl:
— Ten starý Saveli, začal, podívav se na Bulken-
fressa a na mne, řekl, že jste tam byli oba, když . ..
— Byli jsme, dosvědčoval jsem ihned.
— Což pak jsi nespal, Borisi, že jsi se s nimi
setkal v zahradě?
— Spal jsem, ale Saveli mne vzbudil a prosil mne,
abych mu pomohl, že Erazimu Ivanoviči napadlo jíti do
zahrady . ..
— A často v noci chtěl do zahrady na pro-
cházku? ptal se mně student.
Tato otázka mne přivedla poněkud do nesnází.
— Nemohu to jistě říci, odpověděl jsem po krátkém
rozmyšlení — ale mne dnes poprvé vzbudili.
— A nezpozoroval jste při nemocném nějakou
známku, dle které by se mohlo souditi o příčině, která
způsobila strašný ten obrat v jeho organismu ? začal
Ludvík Antonovič.
Bulkenfress se na mne významně podíval, jakoby
mne žádal, abych s odpovědí příliš nespěchal.
zanomenuta otázka.
Bogdanovič
Bulkenfress
Boris
Erazim
Antonovič