1
article
rozhodněji proti takovémuto ob-
tížení zemí, poukazujíce na okolnost, že
budou země tyto beztoho již dosti obtíženy
příspěvky na upravení svých přirozených
vodotoků, a jest důvodná naděje, že zemské
příspěvky na průplavy vyměřeny budou co nej-
mírněji, jenom aby jaksi zachována byla zásada,
aniž by finance zemské tím byly citelně dotčeny
Avšak i v tomto případě, to jest i kdyby sebe
menší příspěvek od zemí byl požadován, müsil
by zemím těm vyhrazen býti ná-
bežitý vliv na plavbu po průpla-
vech a na poplatky z plavby po
těchto vodních cestách, jež vybírati se budou
k umořování investičního nákladu.
Vláda zamýšli zříditi pro stavbu vod
níeh cest zvláštní departemen
zvláštní oddělení, kteréž by dle přesně vytče-
ného programu a plánu stavbu (i regulace) ří-
dilo a vypracuje také potřebný zákon, kte-
rýmž by zakupování a vyvlastňo-
vání pozemků se usnadni lo.
Podrobné projekty kanálů čili průplavů mají
být vypracovány a ve všem všudy hotovy do
konce r. 1904, aby se stavbou započíti se mohlo
počátkem r. 1905. Doba stavební je (pro prů-
plavy) rozvržena na 20 let, aby zabráněno bylo
přílišnému obtížení státních financí. Na první
stavební periodu, od r. 1905 do r. 1910, má
učiniti stát půjčku 250 millionů korun. Na další
periodu bude učiněna půjčka nová.
S upravováním Labe od Měl-
níka až k Jaroměři začne se — jak již
řečeno bylo — ihned, jakmile projekty, na
nichž se již pracuje, budou dohotoveny a schvá-
leny a pryní lhůta na upraven
středního Labe bude vložena do
rozpočtu na rok 1902.
vrovul
Jaroměř
2
article
Tolik co do zákonného a finančního zabez-
pečení navržených a žádaných vodních cest.
Nyní ještě slovíčko o jejich prospěšnosti. V tom
ohledu se, jak známo, mínění do jisté míry
rozcházejí; část národních našich hospodářů
nedůvěřuje jaksi zamýšleným průplavům, ale
veliká většina jich je o prospěšnosti projekto-
vaných vodních cest pevně přesvědčena a argu-
mentuje ve příčině království českého takto:
Stavbou průplavu dunajsko-vltav
ského získá na prvním místě český jih,
kdež levnou dopravou vznik a rozkvět prů-
myslu bude povzbuzen, což také českému
zemědělci velký užitek přinese, jelikož bude
mu lze výrobky dobře a rychle na místě sa-
mém, bez prostředníků a drahého dovozu, zpe-
něžiti.
3
article
Cenu plodin zemědělských neurčuje jedno-
tlivý okres ani jednotlivá země, tu stanoví trh
světový a jest obecně uznáno, že ve střední
Evropě zemědělství jenom tehda prospívá, když
zkvétá domácí průmysl, jenž stává se nejlepším
konsumentem hospodářských, t. j. zemědělských
výrobků! Aby pak mohl tento průmysl soutěžit
a zkvétat, jest mu nezbytně potřebí levné
dopravy, zejmena surovin a paliva a levnou
dopravu může mu poskytnouti jenom cesta
vodní, kteráž také na velkou vzdálenost že-
lezniční sazby reguluje a na pravou míru
uvádí. de o
Český průmysl a české zemědělství jsou
nerozlučně spojeny a na sebe odkázány tak, že
na rozkvětu jednoho také povznesení druhého
závisí a proto lze tvrdit, že rozumně za-
řízené vodní cesty budou pro krá-
lovství české, kteréž tvoří dokonalý vodo-
pisný celek, skutečným požehnání m.
Avšak navržené vodní cesty budou mít
ještě jeden důležitý účinek na naše zemědělství
ony dají podnět a popud k dalšímu upravován
vod v Čechách, ba ony jediné umožní racionální
upravení ostatních českých vodo
toků, od něhož lze se nadíti skutečného pro-
spěchu jenom tehda, když budou náležitě upra-
veny hlavní české toky, Lable a Vltava,
což předloženým zákonem bude zabezpečeno.
Evropa
Čechy
Vltava
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— České a německé umění. Na naše
volání po jmenech německých výtvarných umělců
v Čechách, kteří by se mohli měřiti s našimi
představiteli moderního umění, odpověděla »Bo-
hemia« v úterý celým úvodním článkem, v němž
skutečně vyskytuje se ne jedna, ale hned ně-
kolik řádek jmen německých mistrů, kteří bu-
dou patrně povoláni k založení německých mi-
strovských škol, »Bohemií« žádaných na odstra-
nění nedostatku německých zákazníků budoucí
pražské kaleridí moderních umění, na jakýsi
»Bohemia« svým pověstným článkem stěžovala
i hrůzy a úzkosti, s jakou výslovně pohlí-
žela na zápolení německých výtvarníků s če-
skými. Nechali jsme uplynouti dva dny na
znamení omráčenosti, která se nás zmocnila po
tomto objevu »Bohemie«, jímž se dostalo reliefu
umělcům, žijícím z největší části dosud na dvou
neb třech stránkách proslulého Bachmannova
spisu »Die deutsche Arbeit in Böhmen«. Dnes
však, když jsme poněkud zvykli oslňujícímu
lesku těchto hvězd, objevivších se v štérbině
nebes dotud temného umění německého v Če-
chách, odvažujeme se blíže a kriticky přistou-
piti k pantheonu, »Bohemif« sestavenému. Bo-
hužel musíme kritice podrobiti i čtveračivé šibal
ství německého listu, kterýž nemůže zanechati
úskoků ani na tomto poli súčtování tak jasného
a přehledného. »Bohemia« táže se, zdali ně-
který z malířů námi uvedených jeví tak hluboký
ráz svého národa, jako Gabriel Max, zdali Fran-
tišek Rumpler nemůže závoditi se zástupci če-
ského národa, námi uvedenými, zdali Julius
Payer »nedrží váhu« našim historikům, zdali bratří
Bachmannův
Gabriel Max
Fran
Julius Payer
Čechy
Bohemia
die deutsche Arbeit in Böhmen
5
article
Maxové, kteří Prahu ozdobili a Josef Pilz, tvůrce
kvadrigy na vídeňském parlamentu, nemohou
obstáti se ctí vedle Myslbeka? Co se týče ná-
rodního svérázu, postavíme z celého období
moderního malířství — ježto se ani »Bohemia«
na současnost nepoutá — představitele národního
svérázu českého, jak nemůže ani výrazněj,
zosobněn býti, jsou to Čermák, Manes, Aleš-
Ženíšek, Brožík, Němeje, Uprka. To je desceni
dence nacionalismu v českém umění, proti ní
nemohou se Němci v Čechách vykázati žádnou
podobnou kontinuitou, kteráž by repre-
sentovala jich svéráz v Čechách,
a o to přece běží! Vzhledem ke galerii, jejímu
utrakvismu a závodění umění obou národnosti jedná
se výhradně o umění v Čechách. Max je
umělcem v Čechách narozeným, nic více a jako
malíř v Mnichově, za hranicemi po celý věk
svůj žijící, nemůže býti srovnáván ani z dalek
s významem, jakého ve světovém umění nabyli
náš Brožík, náš Hynais ze starších, Marold a
Mucha z mladších. Samým Němcům leží Max
poněkud v levo. Romantické jeho visionářství
podivínství setkává se u německých kritikův
říši zhusta s pokrčením ramen; způsob jeho
malby pokládává se začasté i v Německu za
nesnesitelnou manýru, jakkoli jeho významu
byla v Čechách i z české strany (Jubilejní vý-
stava) vzdána čest příslušná i s vrchovatým
nádavkem. Tím méně může míti místa nějaké
srovnávání s umělci německými, v Čechách ro-
dilými, ve Vídni žijícími, Rumplerem a Paye-
rem, a pošetilost otázky, zdali Pilz a bratři
Maxové mohou se ctí obstáti vedle Myslbeka,
»Bohemii« vůbec shovívavě promíjíme. Mysl-
beka lze vůbec důstojně rovnati s podobnými
pány, z nichž jeden se mu octl v letošním
Rudolfinu vis vis 1 Němec to ovšem není.
Maxa
Pilz
Myslbek
Manes
Aleš
Ženíšek
Brožík
Němej
Uprka
Němec
Max
Hynais
Marold
Mucha
Praha
Čechy
Mnichov
Německo
Vídeň
Bohemia
Rudolfinum
6
article
Na Führicha vzpomínají pak němečtí umělečtí
historikové s týmž zděšením, jako na hrůzy-
plného Cornelia, kteří dostavují se dnes snad
nejvýše jako můry do jich těžkých snů. Leč
za to tím nádhernější jest výhled »Bohemie«
do nejmladší přítomnosti a nejnadanější součas-
nosti německého kumštu v Čechách. Gabriel
Max stejně jako jeho zesnulí strýcové nebude
professorem mistrovských škol »Bohemie« a
»Tagblattu« německého oddělení pražské akade-
mie, nebudou jimi ani Rumpler ani Payer, kteří
nemohou ani vody podati našemu Liškovi
Schikanedrovi a kteří nemají ani z dalekaté
obětavosti a nezištnosti, jaké byli schopni pří-
kladně Brožík a Hynais pro svou národnost,
aby se ujali tvrdé a nevděčné práce, vyplniti
pražské německé vacuum umělecké, z něhož
takové horror »Bohemii« pojal! Orgán něme-
ckého kasina, aby naznačil jen bohatství na
rovnocenných individualitách německých, uvádí
jakožto »násadu« vyzralého umění německého
v Čechách jmena Herminu Laukotovou, Ed.
Lebiedzkého, Emila Orlika, Emila Uhla, Karla
Krattnera (1!), Bed. Wahle, Walt. Zieglera (lll),
Ottu Tragyho (IlI!), Konstantina Korzendörfra,
oba Hegenburthy. Na štěstí dnes jsou už jiné
prameny na světě než »Bohemia«, z nichž ci-
zina čerpá poučení o stavu umění v Čechách,
jinak bychom se musili zardíti nad ponětím
světa o českém umění, kdyby za to míti
mohl, že uvedení němečtí umělci jsou s če-
skými mladší generace rovnocennými indi-
vidualitami! Před vážnou kritikou může z uve-
dených obstáti nejvýše trias Lebjedzki, Orlik a
Jakesch Alexandr a cum semi grano salis Her-
mine Laukota. Avšak tuto trias zahrneme my
individualitami, z nichž troufalé »Bohemii«
přejde zrak i sluch. Jak pro bůh může obstáti
Gabriel Max
Payer
Brožík
Hynais
Laukotová
Ed
Orlik
Uhl
Krattner
Wahl
Walt
Ziegler
Ott Tragy
Konstantinos Korzendörfr
Alexandr
Čechy
Bohemia
Bed
Ili
7
article
vedle našeho Svabinského Orlik, vedle našeho
Špilara Jaroslava Lebiedzki, vedle Schussera Ja-
kesch, vedle Emingrové, Kleinmondové, Bou-
dové Laukotová? Ale proti Orlikovi můžeme řa-
diti ještě jako rytce Úprku, jako kreslíře perem
Županského, Nováka, Holárka, Klusáčka, Böt-
tingra a j., naproti Lebiedzkému Urbana, Her-
číka, Freisslera a j., proti Jakeschovi Doubka,
Doubu, Bartoňka a j., ostatních »Bohemií« ve-
dených »také umělců« pomíjejíce z obav, aby-
chom nikomu z našich neublížili. Při tom všem
nedotýkáme se ani nesmírné zálohy naší, za-
stoupené v »Jednotě« a »Manesu« a ptáme se
jen, kde jsou mezi Němci v Čechách i s těmi
Němci z Čech lidé, kteří by se z daleka mohli
rovnati Jeneweinovi, Jansovi, Hudečkovi, Sla-
víčkovi, Kavánovi, Šimůnkovi, Olivovi, Lebedovi,
Knüpferovi, Ottenfeldovi, Kalvodovi, Věšínovi,
Radimskému, Kupkovi, Váchovi, Vacátkovi,
Schnirchovi, Suchardovi, Šalounovi, Poppovi,
Rousovi, Amortovi a jiným a jiným? Co se týče
vývoje a pokroku, deset let neznamená pro
Němce tolik jako pro nás rok. Každá výstava
v Rudolíně, kde umění české tak dobrovolně
popelčí, přináší nová česká jména, nové české
zjevy a třeba se Rudolfina většina českých
umělců zaslouženě střežila, vždy se tam vy-
skytne nová výtečná akvisice česká. Co by dali
Němci jenom za takový přírostek, jaký letos
vítáme v akvarelistovi Klenkovi z Vlastimilů.
A ostatně proč plakala »Bohemia« trnoucí
hrůzou nad pomyšlením konkurence s českými
umělci ve svém úvodním článku, když matrika
německých kunštýřů je ve stavu tak výtečném?
Svabinský Orlik
Špilar
Lebiedzki
Schusser
Emingrová
Kleinmond
Bo
Úprka
Županský
Novák
Holárek
Klusáček
Freissler
Jakesch Doubek
Douba
Bartoněk
Němec
Čo
Jenewein
Jans
Hudeček
Sl
Kaván
Šimůnek
Oliva
Lebeda
Knüpfer
Ottenfeld
Kalvoda
Věšín
Radimský
Kupka
Vácha
Vacátko
Schnirch
Suchard
Šaloun
Popp
Rous
Amort
Klenk
Vlastimil
Lebiedzký Urbano
Hera
Čechy
Rudolín
Bohemia
Rudolfinum
8
article
Konečně ještě slovíčko o původnosti v umění,
o kteréž je tak těžká hádka. K námitkám, že
se naši mistři učili v Mnichově nebo v Paříži,
lze uvésti jenom několik běžných příkladů z dějin
německého umění vůbec. Snad bude znalci
»Bohemie« známo, jakým dobrodiním byla Paříž
Leiblovi, Knausovi, Kaulbachovi, že Böcklinovi
jeho ultraněmecké oči otevřel teprv Řím a co
vynikajících Němců (nikoli z Čech) sedělo druhdy
u Coutura? Praví-li pak »Bohemia«, že Mucha
a Marold nejsou žádnými českými umělci, necht
padne výrok tento na její hlavu, má-li jakou.
Vzdělali se prý ve Francii a přijali prý úplně
ráz této země. Že Marold byl Francouzem, po-
vídá »Bohemia«? Když »Braun a Schneider«
v Mnichově vydali Maroldovo Album illustrací
pro »Fliegende Blätter« kreslených, sténaly ně-
mecké odborné listy nad úmrtím nejmoderněj-
šího, nejduchaplnějšího, vůbec nejnevyrovnatel-
nějšího líčitele vznešeného světa — německého.
Český malíř líčitelem vznešeného německého
světa podle francouzských modelů a interiérů.
Snad to jednou také napíšou o Artuši Scheine-
rovi a Mukařovském. Vždyť i Schwaiger byl už
jednou nejněmečtějším německým malířem!
Leibl
Knaus
Kaulbach
Böcklin
Němec
Mucha
Marold
Francouz
Braun
Schneider
Maroldův
Artuš Schein
Mukařovský
Schwaiger
Mnichov
Paříž
Řím
Čechy
Francie
Bohemia
Fliegende Blätter
9
article
— Jihočeští »interessenti« průplavu
dunajskovltavsko-labského. Z Č. Budějovie
se nám sděluje: V listech vídeňských i praž-
ských objevil se telegram korrespondenční kan-
celáře, v němž se sděluje, že jihočeští inter-
essenti průplavu dunajsko-vltavsko-labského ko-
nali v Č. Budějovicích schůzi, v níž usnesli se
na resoluci, ve které vyslovuje se žádost,
aby průplav veden byl z Č. Budějovic na
Linec. Jelikož tímto způsobem má býti vyko-
náván vliv na veřejné mínění i na rozhodující
kruhy, musíme sděliti, že předně o něj a ké
»schůzi interessentů« nikdo zde
nic neví a za druhé, že trať průplavní z Če-
ských Budějovic na Linec jest pouze přáním
budějovického pana Ta sch ka a krumlovského
továrníka pana Spira. To jsou vlastně ti
interessenti. První propaguje trať na Linec,
protože by posílila německé o kr e s y,
druhý pak proto, že by prospěla jeho závodu,
avšak skuteční interessenti, průmysl-
nictvo, obchodnietvo a vůbec veškeré obyvatel-
stvo budějovické i z ostatních jižních Čech jest
rozhodně pro trať z Čes. Budějovic na
Vídeň. Pro tento směr jest i ob-
chodní komora česko-budějovi-
cká a mus1 s ním souhlasiti vu-
bec každý, komu jde o pravdu
o zájem celku, a nejen o zájem
několika jednotlivců. Skutečná schůze
interessentů v této záležitosti bude teprve po-
volanými činiteli svolána a není pochyby, že
vysloví se jednohlasně aneb aspoň velikou vět-
šinou pro průplavní trať Č. Budějovice—Vídeň
jak toho vyžadují hospodářské zájmy českého jihu.
— Násilný čin městské rady olomoucké,
kterým vypudila z olomouckých trhů české
obchodníky a živnostníky, přiměl Národní
radu Čechů k tomuto usnesení: »Přihlížejíe
k nedělnímu usnesení pánů starostů a uvažujíe
Spira
Čecho
Č . Budějovie
Č . Budějovice
Linec
ský Budějovice
Čechy
Čes . Budějovice
Vídeň