ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5b7188f0-66c5-11dc-8941-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: place 27, person 91, org 10, work 1
1 article
rozhodněji proti takovémuto ob- tížení zemí, poukazujíce na okolnost, že budou země tyto beztoho již dosti obtíženy příspěvky na upravení svých přirozených vodotoků, a jest důvodná naděje, že zemské příspěvky na průplavy vyměřeny budou co nej- mírněji, jenom aby jaksi zachována byla zásada, aniž by finance zemské tím byly citelně dotčeny Avšak i v tomto případě, to jest i kdyby sebe menší příspěvek od zemí byl požadován, müsil by zemím těm vyhrazen býti ná- bežitý vliv na plavbu po průpla- vech a na poplatky z plavby po těchto vodních cestách, jež vybírati se budou k umořování investičního nákladu. Vláda zamýšli zříditi pro stavbu vod níeh cest zvláštní departemen zvláštní oddělení, kteréž by dle přesně vytče- ného programu a plánu stavbu (i regulace) ří- dilo a vypracuje také potřebný zákon, kte- rýmž by zakupování a vyvlastňo- vání pozemků se usnadni lo. Podrobné projekty kanálů čili průplavů mají být vypracovány a ve všem všudy hotovy do konce r. 1904, aby se stavbou započíti se mohlo počátkem r. 1905. Doba stavební je (pro prů- plavy) rozvržena na 20 let, aby zabráněno bylo přílišnému obtížení státních financí. Na první stavební periodu, od r. 1905 do r. 1910, má učiniti stát půjčku 250 millionů korun. Na další periodu bude učiněna půjčka nová. S upravováním Labe od Měl- níka až k Jaroměři začne se — jak již řečeno bylo — ihned, jakmile projekty, na nichž se již pracuje, budou dohotoveny a schvá- leny a pryní lhůta na upraven středního Labe bude vložena do rozpočtu na rok 1902. vrovul
Jaroměř
2 article
Tolik co do zákonného a finančního zabez- pečení navržených a žádaných vodních cest. Nyní ještě slovíčko o jejich prospěšnosti. V tom ohledu se, jak známo, mínění do jisté míry rozcházejí; část národních našich hospodářů nedůvěřuje jaksi zamýšleným průplavům, ale veliká většina jich je o prospěšnosti projekto- vaných vodních cest pevně přesvědčena a argu- mentuje ve příčině království českého takto: Stavbou průplavu dunajsko-vltav ského získá na prvním místě český jih, kdež levnou dopravou vznik a rozkvět prů- myslu bude povzbuzen, což také českému zemědělci velký užitek přinese, jelikož bude mu lze výrobky dobře a rychle na místě sa- mém, bez prostředníků a drahého dovozu, zpe- něžiti.
3 article
Cenu plodin zemědělských neurčuje jedno- tlivý okres ani jednotlivá země, tu stanoví trh světový a jest obecně uznáno, že ve střední Evropě zemědělství jenom tehda prospívá, když zkvétá domácí průmysl, jenž stává se nejlepším konsumentem hospodářských, t. j. zemědělských výrobků! Aby pak mohl tento průmysl soutěžit a zkvétat, jest mu nezbytně potřebí levné dopravy, zejmena surovin a paliva a levnou dopravu může mu poskytnouti jenom cesta vodní, kteráž také na velkou vzdálenost že- lezniční sazby reguluje a na pravou míru uvádí. de o Český průmysl a české zemědělství jsou nerozlučně spojeny a na sebe odkázány tak, že na rozkvětu jednoho také povznesení druhého závisí a proto lze tvrdit, že rozumně za- řízené vodní cesty budou pro krá- lovství české, kteréž tvoří dokonalý vodo- pisný celek, skutečným požehnání m. Avšak navržené vodní cesty budou mít ještě jeden důležitý účinek na naše zemědělství ony dají podnět a popud k dalšímu upravován vod v Čechách, ba ony jediné umožní racionální upravení ostatních českých vodo toků, od něhož lze se nadíti skutečného pro- spěchu jenom tehda, když budou náležitě upra- veny hlavní české toky, Lable a Vltava, což předloženým zákonem bude zabezpečeno.
Evropa Čechy Vltava
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — České a německé umění. Na naše volání po jmenech německých výtvarných umělců v Čechách, kteří by se mohli měřiti s našimi představiteli moderního umění, odpověděla »Bo- hemia« v úterý celým úvodním článkem, v němž skutečně vyskytuje se ne jedna, ale hned ně- kolik řádek jmen německých mistrů, kteří bu- dou patrně povoláni k založení německých mi- strovských škol, »Bohemií« žádaných na odstra- nění nedostatku německých zákazníků budoucí pražské kaleridí moderních umění, na jakýsi »Bohemia« svým pověstným článkem stěžovala i hrůzy a úzkosti, s jakou výslovně pohlí- žela na zápolení německých výtvarníků s če- skými. Nechali jsme uplynouti dva dny na znamení omráčenosti, která se nás zmocnila po tomto objevu »Bohemie«, jímž se dostalo reliefu umělcům, žijícím z největší části dosud na dvou neb třech stránkách proslulého Bachmannova spisu »Die deutsche Arbeit in Böhmen«. Dnes však, když jsme poněkud zvykli oslňujícímu lesku těchto hvězd, objevivších se v štérbině nebes dotud temného umění německého v Če- chách, odvažujeme se blíže a kriticky přistou- piti k pantheonu, »Bohemif« sestavenému. Bo- hužel musíme kritice podrobiti i čtveračivé šibal ství německého listu, kterýž nemůže zanechati úskoků ani na tomto poli súčtování tak jasného a přehledného. »Bohemia« táže se, zdali ně- který z malířů námi uvedených jeví tak hluboký ráz svého národa, jako Gabriel Max, zdali Fran- tišek Rumpler nemůže závoditi se zástupci če- ského národa, námi uvedenými, zdali Julius Payer »nedrží váhu« našim historikům, zdali bratří
Bachmannův Gabriel Max Fran Julius Payer Čechy Bohemia die deutsche Arbeit in Böhmen
5 article
Maxové, kteří Prahu ozdobili a Josef Pilz, tvůrce kvadrigy na vídeňském parlamentu, nemohou obstáti se ctí vedle Myslbeka? Co se týče ná- rodního svérázu, postavíme z celého období moderního malířství — ježto se ani »Bohemia« na současnost nepoutá — představitele národního svérázu českého, jak nemůže ani výrazněj, zosobněn býti, jsou to Čermák, Manes, Aleš- Ženíšek, Brožík, Němeje, Uprka. To je desceni dence nacionalismu v českém umění, proti ní nemohou se Němci v Čechách vykázati žádnou podobnou kontinuitou, kteráž by repre- sentovala jich svéráz v Čechách, a o to přece běží! Vzhledem ke galerii, jejímu utrakvismu a závodění umění obou národnosti jedná se výhradně o umění v Čechách. Max je umělcem v Čechách narozeným, nic více a jako malíř v Mnichově, za hranicemi po celý věk svůj žijící, nemůže býti srovnáván ani z dalek s významem, jakého ve světovém umění nabyli náš Brožík, náš Hynais ze starších, Marold a Mucha z mladších. Samým Němcům leží Max poněkud v levo. Romantické jeho visionářství podivínství setkává se u německých kritikův říši zhusta s pokrčením ramen; způsob jeho malby pokládává se začasté i v Německu za nesnesitelnou manýru, jakkoli jeho významu byla v Čechách i z české strany (Jubilejní vý- stava) vzdána čest příslušná i s vrchovatým nádavkem. Tím méně může míti místa nějaké srovnávání s umělci německými, v Čechách ro- dilými, ve Vídni žijícími, Rumplerem a Paye- rem, a pošetilost otázky, zdali Pilz a bratři Maxové mohou se ctí obstáti vedle Myslbeka, »Bohemii« vůbec shovívavě promíjíme. Mysl- beka lze vůbec důstojně rovnati s podobnými pány, z nichž jeden se mu octl v letošním Rudolfinu vis vis 1 Němec to ovšem není.
Maxa Pilz Myslbek Manes Aleš Ženíšek Brožík Němej Uprka Němec Max Hynais Marold Mucha Praha Čechy Mnichov Německo Vídeň Bohemia Rudolfinum
6 article
Na Führicha vzpomínají pak němečtí umělečtí historikové s týmž zděšením, jako na hrůzy- plného Cornelia, kteří dostavují se dnes snad nejvýše jako můry do jich těžkých snů. Leč za to tím nádhernější jest výhled »Bohemie« do nejmladší přítomnosti a nejnadanější součas- nosti německého kumštu v Čechách. Gabriel Max stejně jako jeho zesnulí strýcové nebude professorem mistrovských škol »Bohemie« a »Tagblattu« německého oddělení pražské akade- mie, nebudou jimi ani Rumpler ani Payer, kteří nemohou ani vody podati našemu Liškovi Schikanedrovi a kteří nemají ani z dalekaté obětavosti a nezištnosti, jaké byli schopni pří- kladně Brožík a Hynais pro svou národnost, aby se ujali tvrdé a nevděčné práce, vyplniti pražské německé vacuum umělecké, z něhož takové horror »Bohemii« pojal! Orgán něme- ckého kasina, aby naznačil jen bohatství na rovnocenných individualitách německých, uvádí jakožto »násadu« vyzralého umění německého v Čechách jmena Herminu Laukotovou, Ed. Lebiedzkého, Emila Orlika, Emila Uhla, Karla Krattnera (1!), Bed. Wahle, Walt. Zieglera (lll), Ottu Tragyho (IlI!), Konstantina Korzendörfra, oba Hegenburthy. Na štěstí dnes jsou už jiné prameny na světě než »Bohemia«, z nichž ci- zina čerpá poučení o stavu umění v Čechách, jinak bychom se musili zardíti nad ponětím světa o českém umění, kdyby za to míti mohl, že uvedení němečtí umělci jsou s če- skými mladší generace rovnocennými indi- vidualitami! Před vážnou kritikou může z uve- dených obstáti nejvýše trias Lebjedzki, Orlik a Jakesch Alexandr a cum semi grano salis Her- mine Laukota. Avšak tuto trias zahrneme my individualitami, z nichž troufalé »Bohemii« přejde zrak i sluch. Jak pro bůh může obstáti
Gabriel Max Payer Brožík Hynais Laukotová Ed Orlik Uhl Krattner Wahl Walt Ziegler Ott Tragy Konstantinos Korzendörfr Alexandr Čechy Bohemia Bed Ili
7 article
vedle našeho Svabinského Orlik, vedle našeho Špilara Jaroslava Lebiedzki, vedle Schussera Ja- kesch, vedle Emingrové, Kleinmondové, Bou- dové Laukotová? Ale proti Orlikovi můžeme řa- diti ještě jako rytce Úprku, jako kreslíře perem Županského, Nováka, Holárka, Klusáčka, Böt- tingra a j., naproti Lebiedzkému Urbana, Her- číka, Freisslera a j., proti Jakeschovi Doubka, Doubu, Bartoňka a j., ostatních »Bohemií« ve- dených »také umělců« pomíjejíce z obav, aby- chom nikomu z našich neublížili. Při tom všem nedotýkáme se ani nesmírné zálohy naší, za- stoupené v »Jednotě« a »Manesu« a ptáme se jen, kde jsou mezi Němci v Čechách i s těmi Němci z Čech lidé, kteří by se z daleka mohli rovnati Jeneweinovi, Jansovi, Hudečkovi, Sla- víčkovi, Kavánovi, Šimůnkovi, Olivovi, Lebedovi, Knüpferovi, Ottenfeldovi, Kalvodovi, Věšínovi, Radimskému, Kupkovi, Váchovi, Vacátkovi, Schnirchovi, Suchardovi, Šalounovi, Poppovi, Rousovi, Amortovi a jiným a jiným? Co se týče vývoje a pokroku, deset let neznamená pro Němce tolik jako pro nás rok. Každá výstava v Rudolíně, kde umění české tak dobrovolně popelčí, přináší nová česká jména, nové české zjevy a třeba se Rudolfina většina českých umělců zaslouženě střežila, vždy se tam vy- skytne nová výtečná akvisice česká. Co by dali Němci jenom za takový přírostek, jaký letos vítáme v akvarelistovi Klenkovi z Vlastimilů. A ostatně proč plakala »Bohemia« trnoucí hrůzou nad pomyšlením konkurence s českými umělci ve svém úvodním článku, když matrika německých kunštýřů je ve stavu tak výtečném?
Svabinský Orlik Špilar Lebiedzki Schusser Emingrová Kleinmond Bo Úprka Županský Novák Holárek Klusáček Freissler Jakesch Doubek Douba Bartoněk Němec Čo Jenewein Jans Hudeček Sl Kaván Šimůnek Oliva Lebeda Knüpfer Ottenfeld Kalvoda Věšín Radimský Kupka Vácha Vacátko Schnirch Suchard Šaloun Popp Rous Amort Klenk Vlastimil Lebiedzký Urbano Hera Čechy Rudolín Bohemia Rudolfinum
8 article
Konečně ještě slovíčko o původnosti v umění, o kteréž je tak těžká hádka. K námitkám, že se naši mistři učili v Mnichově nebo v Paříži, lze uvésti jenom několik běžných příkladů z dějin německého umění vůbec. Snad bude znalci »Bohemie« známo, jakým dobrodiním byla Paříž Leiblovi, Knausovi, Kaulbachovi, že Böcklinovi jeho ultraněmecké oči otevřel teprv Řím a co vynikajících Němců (nikoli z Čech) sedělo druhdy u Coutura? Praví-li pak »Bohemia«, že Mucha a Marold nejsou žádnými českými umělci, necht padne výrok tento na její hlavu, má-li jakou. Vzdělali se prý ve Francii a přijali prý úplně ráz této země. Že Marold byl Francouzem, po- vídá »Bohemia«? Když »Braun a Schneider« v Mnichově vydali Maroldovo Album illustrací pro »Fliegende Blätter« kreslených, sténaly ně- mecké odborné listy nad úmrtím nejmoderněj- šího, nejduchaplnějšího, vůbec nejnevyrovnatel- nějšího líčitele vznešeného světa — německého. Český malíř líčitelem vznešeného německého světa podle francouzských modelů a interiérů. Snad to jednou také napíšou o Artuši Scheine- rovi a Mukařovském. Vždyť i Schwaiger byl už jednou nejněmečtějším německým malířem!
Leibl Knaus Kaulbach Böcklin Němec Mucha Marold Francouz Braun Schneider Maroldův Artuš Schein Mukařovský Schwaiger Mnichov Paříž Řím Čechy Francie Bohemia Fliegende Blätter
9 article
— Jihočeští »interessenti« průplavu dunajskovltavsko-labského. Z Č. Budějovie se nám sděluje: V listech vídeňských i praž- ských objevil se telegram korrespondenční kan- celáře, v němž se sděluje, že jihočeští inter- essenti průplavu dunajsko-vltavsko-labského ko- nali v Č. Budějovicích schůzi, v níž usnesli se na resoluci, ve které vyslovuje se žádost, aby průplav veden byl z Č. Budějovic na Linec. Jelikož tímto způsobem má býti vyko- náván vliv na veřejné mínění i na rozhodující kruhy, musíme sděliti, že předně o něj a ké »schůzi interessentů« nikdo zde nic neví a za druhé, že trať průplavní z Če- ských Budějovic na Linec jest pouze přáním budějovického pana Ta sch ka a krumlovského továrníka pana Spira. To jsou vlastně ti interessenti. První propaguje trať na Linec, protože by posílila německé o kr e s y, druhý pak proto, že by prospěla jeho závodu, avšak skuteční interessenti, průmysl- nictvo, obchodnietvo a vůbec veškeré obyvatel- stvo budějovické i z ostatních jižních Čech jest rozhodně pro trať z Čes. Budějovic na Vídeň. Pro tento směr jest i ob- chodní komora česko-budějovi- cká a mus1 s ním souhlasiti vu- bec každý, komu jde o pravdu o zájem celku, a nejen o zájem několika jednotlivců. Skutečná schůze interessentů v této záležitosti bude teprve po- volanými činiteli svolána a není pochyby, že vysloví se jednohlasně aneb aspoň velikou vět- šinou pro průplavní trať Č. Budějovice—Vídeň jak toho vyžadují hospodářské zájmy českého jihu. — Násilný čin městské rady olomoucké, kterým vypudila z olomouckých trhů české obchodníky a živnostníky, přiměl Národní radu Čechů k tomuto usnesení: »Přihlížejíe k nedělnímu usnesení pánů starostů a uvažujíe
Spira Čecho Č . Budějovie Č . Budějovice Linec ský Budějovice Čechy Čes . Budějovice Vídeň