6
masthead
os
pc
mone
eltren
9
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 220. ze dne 20. srpna 1908.
12
article
Telegraflcké zprávy.
Uherské renty na pařížské burse-
Z Pařiže, 19. srpna. Ve zdejších finančníe
kruzích se proslýchá určitě, že jednání o zna-
menání korunové renty uherské na pařížské bur
se, o kteréž vláda uherská usiluje, jest prová
zeno příznivým výsledkem. Jednalo by se o cen-
ně papíry v obnosu as 800 milionů korun. V sou-
vislosti s tímto jednáním jsou také ještě jiné
záležitosti, týkající se Francie a Uherska. Fran-
couzský kapitál má býti intensivněji nežli dosu
uplatněn v Uhrách. Pešťská návštěva francouz-
ského ministra Caillauxe souvisí s těmito otáz-
kami a francouzský ministr chce se v Pešti
o všem dobře informovati. Rozhodnutí o ntázce
přípuštění uherských papírů na pařížskou bursu
stane se toprve na podzím a čeká se, že bude
kladné.
st Z Pešti, 19. srpna. (Zvl. trlegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 25 000 q o 5 t
10 h levněji. Platila za 50 kilogr.: pšeni ce
tisská 80 kg K 11.75, 79 kg K 11 65, 78
kg K 1145, 76.5 kg K 11.10 snětivá, 75k
K 9 80, snělivá, z okoli Pešti 80 kg K 11 50.
79 kg K 11.60, 78.5 kg K 11.35, 76 8 k
K 11.20, 76 kg K 10 50, snětivá, banátská
78 kg K 11 40, sv.-tomášská 78.4 kg K 11 55,
bačská 79 kg K 11.65; žito (— 219 bal.)
K 9. 25.
Na terminověm trhu smýšlení
z počátku liknavé na přížnivější úřadní zprávy
o stavu osení se později zotavilo na slabé do-
vozy zbožl.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.16, na duben K 11 53, —.—; žite
na říjen K 9 28, ovea na říjen 814; ku-
kuřlee na srpen K 7 65, na květen 1909
K 814; řepka na srpen K 16 45.
Na plodinovém trhu vepřové sádl
pevné, ostalní nezměněno.
Počasi: Zamračeno.
Zejtra zůstane bursa následkem národníh
svátku uzavřena.
Fran
Caillaux
Platil
Francie a Uhersko
Uhry
Pešť
kg
snětivý
13
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 19. srpna. (Peněžní burs
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akcií 650.000 (1,070.000).
Union Paelfe 1561/2 (156.75).
Kanada Paeille 171.50 (172. 25).
United States Stecl Corperman 425/% (457/2).
Baltimore and Ohlo 931/2 (93 75)-
Káva.
19. srpna 18. srpn
Rlo fair čls. 7 . . . . . 61/ 61/2
na srpen . . . . . . . 5.75
5.70
ua říjen
. . . . . . . 5.60
5.55
Culr.
19. srpna 18. srpn
Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.50
3.50
9 60
Tuky Western Steam . . 9.70
Tuky známka Wllcox . . 9.90 9.80
Z Nového Yorku, 19. srpna. (Obilní burss.
Smýšlení obilní bursy pevné.
Pšenlee.
19. srpna 18. srpna
1005/2
pohotová nová sklizeň . . 1011/,
100.75
ha září
na prosinee . . . . . . 102.72 102.50
Kukuřiee
18. srpna
19. srpna
na září. . . . . . ..
75.50
na prosinec . ..
Paeille
Fatr
Nový York
Kanada
Baltimore
5.70 u
Union Paelfe
Culr
Cukr
Tuka western Steam
Tuka známka Wllcox
ha
14
article
71.5
71.5
na květen. . . .
Fetrolej
18. srpna
19. srpna
10.90
10.90
rafinovaný, kesonový
8.75
ralinovaný' Standard Whlte 8 75
Kovy-
18. srpna
19 srpna
13.50 13.62 13.50 13.62
Měď. . .
in . . . . . 29.25 29.65 29.12 29.62
Železo čís. 2. . 16.— 16.75 16.— 16 75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 19. srpna. (Bavlnářská bursa.
Obehod s bavlnovými lhůtami byl na nepřízniv
zprávy lverpoolské a se zřetelem na prodeje
slabší. Závěrek byl po úhradách poněkud zota
vený a stálý.
19. srpna 18 srpna 17. srpna
pohotová . . . . 10.35 10.40 10.50
na srpen . . . . 10.10 10.10 10.10.
9.18
9.31
9.42
na říjen . . .-
9.04 9.12
na prosiuee . . . 8.92
Závěrečné smýšlení stálé-
Z Nového Orleanu, 19. srpna. Na srpen 9.6
(9.70), na říjen 9.03 (9 20).
York
Nový Orlean
13.62
13.62 měď
10.40
9.31
15
title
Dřive než uvedeme zde výsledky velmi poučného
16
article
K otázce hnojení ječmene.
K otázce hnojení ječmene.
(Příspěvek k nynějším snahám českých ječmenářů.)
České ječmenářství postrádalo do nedávna povne
a cíle vědomě vůdčí myšlenky. Touha po vysokých
výnosech svedla značnou část rolnictva k opuštční
starých, osvědčených druhů domácích a zaváděn
cizích, importovaných ječmenů. Výsledek tohoto ná-
kladného experimentování byl velmi poučný: obje-
vilo se, že prosperila cizích druhů vázána jest v prvn
řadě na určité poměry půdní a klimatické, a není-
jich, že výtěžek co do množství zůstává za druhy
domácími. Vedle toho neuspokojila kvalita cizích ječ
meně. A tak počalo se rolnictvo vraceli k ječmenůn
domácí provenience.
17
article
Timlo návratem byl dán podnět k rozvinutí řád
ného reformního programu. Především bylo nutno
pracovati k vypěstění osiva jednotného čistého dru-
hu, neboť domácí ječmeny, dodávané na trh, bývaly
často směsí odrůd nestejného původu. Na tuto vadu
poukazovalo se zejména z kruhů pivovarskkých, nebat
je známo, že dobrý ječmen pivovarský má se při
sladování chovati úplně stejnoměrně, čehož při zrnu
nestejného původu není. S touto snahou šla ruku
v ruce péče o zlepššení jakosti, kterou měly býti kori-
govány některé ukvapené úsudky o degeneraci do-
mácích druhů. V obou směrech dosažena bylo krás-
ných výsledků. Péčí jednollivců i hospodářskýc
korporací jest dána dnes rolnicivu možnost opatřil
ri osivo jednotných, čistých druhů domácích a v obo-
ru zlepšení jakosti rozvinuje se polěšilelná činnost
jak theoretická, která má účelem sludovati podmínky
zdárného vývoje jednotlivých odrůd, tak praktická
projovující se zakládáním četných soustavných po-
kusů o účincích různých hnojiv na jakost ječmene.
Pokusy tyto potvrdily většinou známý již poznatek,
že fesforečno-draselnatě hnojení projevuje velmi příz-
nivý účinek jak na množství, tak na jakost sklizně.
Byť i zásady, hlásané vůdčími kruhy hospodář-
sými nestaly se dosud všeobecným majetkem širo-
kých vrstev rolnických, přece projevuje se stoupající
zájem jednollivců zvláště v oboru pokusného hnojení
18
article
pokusu, dolkneme se stručně všeobecných zásaď ra-
cionálního ječmenářsiví. Zásady tyta možno shrnout
ve člyry hlavní body: volha jednotného osiva, volb
předchezí rostliny, zpracování půdy a účelné hnojení
Volba osiva, jak již bylo řečeno, jest velmi dů-
ležifou podmínkou vypěstění dobrého zboží pivovar
ského, neboť je třeba, aby ječmen choval se při má-
čení, klíčení a pod. úplně stejnoměrně. Půdy domácí
staré typické půdy ječmenářské, jsou předurčeny
pro osvědčené ječmeny domácí, zvláště slaročeskéa
hanácké, se všemi jich odrůdami, které se poměrům
půdním a klimatickým dokonale přizpůsobily. Tyto
domácí druhy spokojí se i s půdou lehčí, dovodou
velmi eonomicky zacházeti s vodou a jsou velm
ranné, kdežto chevaliery a imperialy vyžadují po
těžkých a hojně zavlažovaných, ježto nešetří vodou
a nedovedou využitkovati zimní vláhy. Jen tam, kde
obě tyto podmínky, těžká půda a větší množství vod
ních srážek, jsou zajištěny, možno s úspěchem pě
stovati chevaliery a imperialy.
19
article
Volbu předchozí rostliny dlužno posuzovali se
dvou hledisek: jednak třeha vzíti v úvahu, v jakém
kulurním stavu zanechává předchozí rostlina půdu
jednak Uřeba přihlížeti, jaké činí nároky na dusfkate
živiny v půdě. Ječmen vyžaduje půdy dobře zkypřené
čistě, všeho plevele prostě, zároveň však dohřře ži-
vené, tedy ve staré síle. S tohoto slanoviska dám
při volbě předchozí rostliny přednost oněm plodinám,
ke klerým třeba půdu pečlivě zpracovati a důkladně
pohnojiti. Ve směru druhěm je rozhodující poměr
dusíku, po předchozí rostlině v půdě zbylého, k ostat-
ním živinám. Nadbytek dusíku v půdě nejen má z
následek léhání stébla, ale ukládá se i značnou mě-
rou v zrnu ve způsobě bíikovin a tím ječmen značni
znehodnocuje. Neboť jednou z nejdůležitějších vlasl
ností dobrého pivovarského ječmene je, pokud možná.
nízký obsah bílkovin a vysoký obsah škrobu. Prote
rostlina, která by většínu dusíkatých živin v půd
zanechala, není vhodnou předchozí rostlinou. Oběma
řečeným požadavkům hoví ve značně míře řepa cu-
krová, která nejen že zanechává půdu dobře prově
tmnou, plevele čistou a ve staré síle, ale i odnímáj
značné množství dusíku a lím poměr živin v půdě
na prospěch ječmene upravuje. Brambory hodí se
již méně za předchozí rostlinu, ježto spotřebují mno-
ho drasla a zanechávají v půdě dosti vysoké procento
dusíku; vedle toho činí mnohem menší nároky n
zpracování půdy. Zcela nevhodnou předchozi rost-
linou jsou luštěniny a vůbec rosiliny motýlckvětě
které půdu dusíkem obohacují, jakož i ohiloviny
které zanechávají mnoho plevele a po nichž půda
kornatí.
Ječmen
Prot rostlina
Brambory
20
article
Ječmen vyžaduje velice důkladného zpracování
půdy a jmenovitě hluboké podzimní orby. Při zcel
krátké době vývoje (80—130 dní) spotřebuje značné
množství vegelační vody a jest tedy Ceba, aby během
zimy nashromáždila se v půdě dostatečná zásob
vthkosti. Doporučuje se tedy nechati pole v otevře-
ných brázdách do jara. I během vegetace nutno pečo-
vti o čistotu půdy a ničiti plevel okopáváním zvlá-
ště v půdách těžších, kde se snadno rozmahá. Jarní
orba chová vždy v sobě nebezpečí, že ječmenu ne-
bude se dostávati vody a tim se nejen sklizeň opozdí
ale i co do výnosu a jakosti utrpí.
Ječmen
21
article
Velmi podslatný, ba možno říci rozhodující vliv
na sklizeň ječmene projevuje hnojení. Vzhledem k
povaze ječmene, který činí nároky na živiny v půdě
úplně připraveně, snadno rozpustně, nehodí se za
přímé hnojivo chlěvská mrva, která dle svého složení
teprve delším rozkladě v půdě uvolňuje rostlině část
svých živin. Ale také pro vysoký obnh dusíku jest
chlévská mrva naprosto nevhodným hnojivem k ječ
menu, neboť má za následek lehání ječmene a hro-
madční bílkovin v zrnu, takže možno ji hnojiti nej-
výše ku předcházející rosllině. Výbornou náhradeu
za chlévskou mrvu jsou však, jak známo, uměl
hnojiva forsforečná a draselnatá. Pokusy s hnojením
fosforečno-draselnatým k ječmeni, které souslavně
po řadu let prováděny jsou vedoucími kruhy hospo-
dářskými, vrcbolí v úsudku, že tímto hnojením zvýší
se jak výtěžek, tak jakost sklizně. Účinek dra sla
projevuje se silnější stavbou stébla.
větši váhou klasu, větším počtem zr
a snížením obsahu bílkovin v zrnu.
Z hnojiv draselnatých osvědčuje se jako podzimní
hnojivo kainit, jehož vedlejší soli ječmeni dobře svěd-
čí. Také na jaře možno k němu sáhnouti, hnojíme-l
3—4 týdny před osevem, jinak volíme 40% sůl dra-
selnatou, které dáme přednost před kainitem také na
těžkých půdách, kde by kainit zavinil zkornatění po-
vrchu. Z hnojiv fosforečných hodí se nejlépe super-
fosfát pro svou lehkou rozpustnost ve vodě. Ledkem
hnojíme jen v případě potřeby, chceme-li uspíšii
vzrůst a to velmi opatrně v malých dávkách na list
Při pokusu, kerý o hnojením k ječmeni proved
pan Fratišek Válek, poštmistr v Libuni, doplněn by
tříparcelový systém přibráním parcely čtvrté, pohno
jené chlévskou mrvou. Výsledek pokusu a příslušných
chemických rozborů zračí se v těchto číslicích:
Čtyřpareelový pokus p. Frant. Válka,
poštmistra v Libuni.
Ledek
Fratišek Válek
František
Libuň
22
article
Půda hlinito-písčitá, kulturní stav pole prostřední
předehozí rostlina bram bory.
Půda byla před pokusem podrobena chemickéme
a mechanickému rozboru, jež provedla Zkušební
stanice pro hospodářství a průmysl (Josef Koblie
v Praze.
Mechanický rozbor ornice:
Štěrk . . . . . . . . . . . 5 mm 0.130%
Kaménky . . . . . . . . . 5—2 mm 0.11
Jemná prst
. . . . . . . 2 mm 99 7690
Velmi hruhý písek . . . . . 2—1 mm O 190
Hrubý písek . . . . . . . . 1—0-5mm 0.250
Drobnozroný písek . . . . 0.5—0.2 mm 0 690
. . . . .02 mm 40. 2900
Jemný písek.
Velmi jemný písek. hlína ald. (plavením) . 58 340
Lučební rozbor
ornice spodiny
4.53 0
Vlhkosti (H20)
. . . . . . . . 3 52
Dusíku (N)
Ú 169
0 080%
Kysličníku fosforečného (P,O.).
0.35
Kysličníku vápenatého (CaC)
0 33 0
Kysličníku draselnatého (K,O)
Josef Koblie
Praha
mm
0 vlhkost
H 20
kysličník vápenatý
24
article
Kpoonvd
orso
K výpočtu čistého zisku sloužily tylo ceny z
100 kg:
Superfosfát K 8.39. Čilský ledek R 28.08. Zrní K 16 50
Kainit K 4.68. Chlévská mrva 1 fůra K 3.—, Sláma 2.—
Chemický a mechanický rozbor zrna
provedla Chemicko fystolugicků staníce českého od-
boru rady zemědělskě p. k. č.
Jakost endospermu
ebtl
Sláma
kg
R 28.08
25
article
ni
10.23 676 44.36 42.0 190 38.
Nebnojeno . .
Chlévská mrva 10.87 68.5 44.92 320 25.0 43.
Superfosfáta
10.08 63.3 44.48 56.0 16.5 27
ledek
Saperfosfat, le-
dek a kalnit 9.89 67.3 45.64 58.0 18.0 24.0
Hnejení draselnato fosforečné projevilo tedy ne-
jen pozoruhodný vliv na výši sklizně, ale prokázalo
i slušné zvýšení čistého zisku. Zajímavé jest srov-
nání výskdku parcely čtvrté s parcelou druhou. Par-
cela, hnojená chlévskou mrvou, vykazuje značný vý
nos co do množství zrna a zejména slámy, takže
zdánlivě seslařuje zásadu o škodlivosti hnojení chlév-
skou mrvou k ječmenu. Vysvětlení podává nám všal
chemický rozbor zrna, z něhož je patrno, že zmne
na této parcele bylo nejhorší jakosti jak obsahem bil-
kovin, tak moučnatostí, Jest tedy výpočet čistého zi-
sku tětu parcely jen relativně správný, poněvad
špatné zrno této parcely nedocílilo by tě prodejnt
ceny, jako pěkné zrno parcely čtvrté. Vysoká sklizen
slámy jest přirozeným důsledkem nadbytku dusíku.
Nehledě k tomu, že při ječmenu pivovarském má
sklízeň slámy dosti podružný význam, jest také tato
sláma mnohem horší jakosti.
LED
Hnejení
63.3
ledeka
26
article
Jedna vlašťovka nedělá jaro a výsledky jed-
noho pokusu nelze genoralisovati, poněvadž při tak
nesčetných různostech půdy, podnebí, množství vod-
ních srážek, druhu osiva, způsobu zpracování půdy
atd bylo by absurdní. Ale jak již řečeno, pokus tento
není ani první ani poslední v řadě pokusů, které
rolnictvo bud ze zůjmu vlastního, nebo na popud
různých korporací provádí. Ať již rentabilita těchto
pokusů utvářila se jakkoliv, bylo při většině z nich
na jisto postaveno, že draslo snižuje obsah belkovin
v zrnu. Pro demácí druhy, které vedle jiných cen-
ných vlastností děkují své světavé pověsti svým niz-
kým procentem dusíkatých látek, znamená to okol-
nost zásadně důležitou. Známo jest, že trvající sy-
stemy bonitační, berlínský a vídeňský, kvalifikují
ječmen v první řadě dle obsahu bilkovin v zrnu a byt
i v poslední době jevila se v jistých kruzích ten-
dence, zmírniti přisnost bonitačních systémů právě
v tomlo bodu ve prospěch ječmenů méně cenných
nezdá se, že by lato snaha sdílena byla kruhy pi-
vovarskými. Pokrokové rolnictvo, které pracuje na
zlepšení jakosti ječmene a se zájmem sleduje po
kusy tohoto druhu, zkusí dojista, zda a v jakém roz-
sabu projeví se účinek draselnato-fosforečného hno
jení k ječmenu na vlastních jeho půdách.
Inž. Jan Píbra.
Píbr
27
article
Z trbů neněžních (19. srpna.) Zisk konsorcia
jež 17. t. m. rozprodalo své zásoby 49% německ
půjčky a jež jako drubé konsorcium převzalo po
rozejití se původních konsorcií pro 4% německou
říšskou půjčku a 4% pruské konsoly po dubnové
subskripci zbylých 160 milonů marek, odhaduje s
asi na 0750. — Soukromý diskont v Berlině klest
opět se 3% na 27, 00.
Praha. Při klidném obchodě sjednány na dnešní
buise závěrky akcif Králohradeckého ňvěr. ústavu z
K 444.— a akení České spol. pro prům. cukerní z
K 172 50 a oceňovány za K 172.—-. Dale podáváno za
akcie: První české továrny or ent. cukrovinek K 250-
První pražské zastavárny K 465.—, První české akc.
pojišťovny na život K 265.—, Kolínské továrny kávo-
vých náhražků K 680—, pivovaru v Českých Budě
jovicích K 860—, Živnostenské banky K 238.—
České banky Union K 245.50, strojírny Daňkovy 429.—
Škodových závudů K 281.—, České průmyslové
banky K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Za
jišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vy
rábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko
moravské strojísny K 850.—, Pražské paroplavební
společnosti po Vitavě a Labi K 600.—, První české
rafinerie v Modřanech K 360. — penize.
Daňkův
Berlín
Praha
Český Buda
Kolín
Modřany
Český společenský
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
Union
245.50
Český průmyslový banka
K 172 50
28
article
Vídeň. Ani další zlepšení odhadu uherské žně
ani pevnější záznamy v cizině neprospěly tendenc
na začáteční burse. Spekulace má obavy před ná-
sledky insolvence firmy »Bratří Hanselové« a zacho-
vává zdrželivost. Kursy se celkem nezměnily. Jenom
alpinky byly poněkud vyšší, protože snížení cen že-
leza, jakož i eskomptování a lokální spekulace kupo
vala na úhradu. Polední bursa vykazovala všeobecnou
nechuť. Neobyčejné pak smýšlení v Paříži sice zlep-
šilo poněkud náladu, ale insslvence firmy »Bratří
Hanselové« působila na zdrželivost. Bursa končiln
lehkým seslabením kursů. Akcie bankovního spolku
klesly až asi na 516.50, oslatní upevněny. Akci
státní dráhy a lombardy se seslabily. Alpinky o 3K
stouply, pražské železářské lepší. Soukromé diskonto
čini 31/29. Na eskomplním trhu peníze stouply na
311200
Berlín. Na dnešní burse došlo na trhu hodnot
železářských ku prodejům, což působilo nejen tisnivě
na kurs vůděích papírů báňských, ale i akcie ostat-
ních průmyslových závodů, kasovně obchodovaných,
braly se směrem sestupným. Realisacím podlehly
také akcie dráhy kanadské, ježto minus přijm
poněud rozladil. Jinak stlačen záznam rakouských
kreditek a akcií jižní dráhy. Lombardy nižší. Akcie
domácích Lank vesměs slabší. Z ruských titrů favo-
risovány z bant petrohradská a mezinárodní. Renty
ruské pevny. Sookromý diskont setrval na 21/2 %.
Hansel
Bursa
Vídeň
Paříž
Berlín
29
article
Denní peníze 39%.
č nm p
Z trhu kávy. V posledních dnech upevnila se
poněkud tendence na hamburském trhu a ceny kávy
nepatrně stouply, jednak náslekem velkých nákup
na lhůtním trhu, jednak i následkem živějšího odbytu
efektivního zboží, ježto konsum patrně přes málo
oplimislické pojmání budoucnosti využil lacinějších
cen. Přívoz v Santosu jest ještě značnější, než byl
očekáván (326.000 žoků v posledním týdnu), takže
lze očekávati žeň 91/4—10 milionů pytlů; výpoče
ten ovšem nemůže býti zcela přesný, ježto výše při-
vozu závisí na tom, zda sklizeň jest časná či pozdní
a zda pěstitelé mohou sklizenou kávu hned zpraco-
vali. Káva z nové žně je krásné kvality. Také nej
bližší žeň zdá se, že bude, hledě k vývoji počasí,
skvělá. Tím vším stěžuje se ovšem siluace vládyv
Sao Paulo. Referovali jsme již o různých projeklech
k zachránění valorisace, jmenovilě o úmyslu ome-
zili vývez kávy v této saisoně na 9 mil. žoků, v r.
1909 na 9.50 a v následujících letech na 10 mil. žoků,
jakož i o úmyslu zvýšiti vývozní clo z 9 na 1126a
valerisační clo vývozní ze 3 na 5 franků za žok (zvý-
šení toto má vejíti v platnost již 1. října) a zameziti
vývoz měněcenné kávy. Zdar těchto projektů jest
dosti pochybný přes to, že budou-li návrhy vládyv
Santos
Sao Paulo
30
article
Sao Paulo přijaty, bude míli vláda většinu světových
zásob ve svých rukou. Prvý úspěch byl již docílen
fím, že londýnské, hamburské, pařížské a novoyorské
bankovní firmy za vedení Johna Henryho Schroedera
v Lonlýně převžaly valorisační půjčku ve výši 15
mil. liber šterl., pro niž jako zástava slouží asi8
mil. žoků vládní kávy v hodnotě 16 mil. lib. šterla
zvýšení surtaxy o 2 na 5 franků, což při ročním
vývozu asi 9 mil. žoků činí asi 18 mil. franků. Dle
zpráv, proniklých do veřejnosti, má býti půjčka spla-
cena po 10 lelech a konsorcium se zavazuje kávu bud
vůbec neprodati, nebo aspoň postupně. Význam to-
holo kroku nelze dosud oceniti, bylo by však záhod-
no, aby uzavřeni půjčky a její podmínky přispěly
konečně k odstranění stále panující nejistoty na ká
vovém trhu.
John
Henry
Schroeder
Sao Paulo
31
article
Ponsijní úslav českoslovaiského peněžnicívív
Praze. Dle došlých informací povoleny budou sla-
novy tohoto ústavu ještě během tohoto měsíce a jest
vzhledem k tomu, že blíží se poslední lhůta přihla-
šovací (28. srpna t. r) nutno, aby pojištěním po-
vínné instituce přihlášky své co nejdříve podaly.
Bližšími informacemi poslouží ochotně Zařízovae
odbor Pensijního ústavu českoslovanského peněž-
nictví.
Vývoz českélo hnědího uhlí. Na saských stát-
ních drahách dopravenu bylo v posledním týdnu
79.417 tun českého hnědého uhlí, o 5504 t. měně
než před rokem.
Z Bělé pod Bezdězem. Dne 23. srpna 1908 o 1
hodině dopoledne koná se v hotetu p. Jeřábka ustavu-
jící schůze všech podílníků parostroj. škrobárny n
škrob bramborový na základě slanov, zemědělskou
radou schválených. Tím jest zřízení škrobárny pro
naše okolí definitivně příznivě rozřešeno. — Dnea
srpna 1208 přednášel tu p. Frant. Fárský, ředilel
král zemské hosp akademie v Taboře, odborník ná-
rodohospodířský na slovo vzalý, o zřizová n
škrobáren družslevních. Místo, voda v okolí s
dle jeho dobrozdiní pro zřízení škrobárny v Bělé
Bezdězem co nejlépe doporučuje.
Akce zestátňovací. Jak sdeluje »Wr. Allg. Ztg.e
je v úmluvách o sestátnění Společnasti státní dráhy
Severo-západní dráhy a Jiho-severoněmecké dráhy
spojovací obsaženo také ujednání, že dosavadn
správy těchto soukromých drah budou provozovat
podniky řečené na účet státu ještě také v celém
1909.
Jeřábek
František
Praha
Bělá pod Bezděz
Tabora
Bělá Bezděz
penzijní ústav českoslovanský peněž
32
article
Obchodnicřvo moravské zakládá nový společenský
podnik: kupeckou akctovou sirkárn
v Lipníku. Myšlenka talo pozdravena byla r
dostnými projevy veškerého moravského obchodnictv
a uvítána byla také sym paticky celou českou veřej
ností. Proč? Protože zase jedno odvětsí průmyslov
— průmysl sirkárenský — které až na nepatrné
výjimky okupováno bylo podnikavými cizáky, bude
nám získáno i navráceno a tím obchodnictvo naše
vymaněno bude zase o hodný kus z hospodářské
závislosti na Němcích, kteří obchodu našemu nebyi
nikdy dobrými přáteli a příznivci. Protože odpomo
ženo bude nedostatku zboží, který pociťoval kupe
i konsument. Protože vhodné výrobní i odbytov
podmínky pří vo po založení sorkárny volají a úspěch
její předem všestranně zaručují. To byly asi hlavní
motivy, které vedly kupectvo moravské k tomu, aby
přikročilo k vybudování toboto nového podniku če-
ského Nestaví se zde na fantomech a theorvích
nýbrž na chladných čislicích, na mnohaletých zkuše-
nostech odborných znalců, na novodobých výzkumech
na důkladněm prozkoumání všech podminek, kter
budou v blizké souvislosti s projektovaným pod-
nikem. K vybudování podniku tohofo přikročuje s
po zralé úvaze, po jednomyslném přání našeho pro
budilého obchodnictva, které dovedlo si s úspěchem
vybudovati nejeden pudník, který zdárně prospívá
k dalšímu rozumnému podníkání nabádá. Obehod-
nictvo hned v začátcích pochopilo význam nového
svého podniku svépumocného a na důkaz toho za
krátký čas, beze všl velké agitace a reklamy, upsalo
slušný kapital, který dlužno nyní doplniti až do po-
třebné výše, aby sa mohlo k stavbě a pak ihned
k výrobě zboží přistoupiti
Hanácká sladovna v Brodku u Olomonce. Řádní
valná hromada Hanácké sladovny konati se bude
dne 1. září l. r.
Němec
Lipník
Obehody
Brodek u Olomonce
33
article
Nouze o píci v Uhrách. Společný ministr války
nahídl uherskémnu ministerstvu orby přenechání žit
ných otrub z uherských zásobáren vojenských k
zmirnění nouze o píci. Ministr orby Darányi nabídku
tu přival a nařidil, aby zásoby otruh byly za nízt
ceny proti hotovému zaplacení vydávány ohrožený
drobným zeměddčlcům v komitátech, nouzí trpících
Zároveň budou požádány jak hospodářské spolky jal
i obecenstvo, aby své zásoby píce s uvedením cen
oznámily hospodářským spolkům v nouzí stižených
komilá tech.
Návrh nového železničního dopravního řáduv
Uhrách. Ministr obchodu Košut předložil po skon-
čení vyjednávání s německou i rakouskou vládou
vypracovaný návrh nového železničního dopravního
řádu obchodním a živnostenským komorám uhe ským
i interesovaným korporacím, jež se mají o návrhu
do 25. září vyjádřiti; koncem září má býtí pak vy-
ječnávěn s rakouskou vládou, aby ustanovení do
pravních řádů byla shodná.
Nová fuse německých bank. Úvěrní banka v Ro-
senheimu usnesla se na mimořádné valné hromadě
konané dne 15. t. m. na fusi Úvěrní banky a Ba-
vorskou obchodní bankou v Mnichově. O věci té má
se nyní usnésti ještě mimořádná valná hromada
akcionářů Bavorské obchodni banky, svolaná na de
5. září. Fuse má býti provedena spolu se zvýšením
akciového kapitálu Bavorské obchodní banky
o 1,636.285 marek tím způsobom, že za každých 300
marek akcii Úvěrní banky v Rosenheimu bude dáno
2000 marek v nových akcilch Bavorské obchodne
banky s právem na divídendu od 1. ledna 1909
90 marek na hotovosti.
Košut
Fus
Uhry
ro
Mnichov
Rosenheim
úvěrní banka
vorska obchodní banka
34
article
Klosání německého vývozu lextilního zboží. Tex-
tilní průmysl německý trpí jako řada jiných oboro
váznutím odbytu na světovém trhu. V některých při-
padech ovšem němečií průmyslníci nemají nedostatek
zákazek do ciziny, nechtějí však povoliti přílišné
slevy ceny, majíce zatím ještě poměroě dosti za-
městnání pro tuzemskou potřebu. Vývoz německého
bavlněného zboží obnášel v prvním pololetí t. r. jen
237.831 metr. centů, čili o 12% měně, než v léže
době před rokem, kdy dosáhl výše 269.126 q. Zvláště
poklesl vývoz barevných, tištěných a pestrých tkanin.
Jen do Velké Brilanie vyvezeno bylo v hodnotě asi
o 1.4 mil. marek méně než loni; vedle toho značně
se zmenčil i vývoz do Britsvě Indie, Tarecka a Jižní
Ameriky. Také vývoz vlněného zboží, zviáště litek
na šaty a pod., poklesl, třeba ne tak silně; obnášei
v prvním pololeti t. r. 137.674 q oproti 148 893
před rokem. Méně než loni vyveženo bylo z Něme
cka do Angie, Švýcarska, Japonska a Číle, kdežto
vývoz do Rakousko-Uherska, Ruska a Britské Indi
stou pl.
Trhy. Výroční a dobylčí trh v Přešticích
připadajicí na den 17. srpna t. r., byl následkem
špatného počasí přeložen na úterý dne 25. srpna
1908. — Příšt výroční trh na hovězí dobytek a koně
v král. městě Pelhřimově bude dne 25. srpna
1908
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Ji-
hlavě na jmění Josefa Politzera, neprotokol
klenotníka a zlatníka v Jihlavě. Konkursní komisaí
rada Tománek v Jihlavě, správce dr. Meisl, advoká
tamtéž, Lhůty 24. srpna, 16. a 28. září
Trhy peněžní.
Vídeňská burs
Politzer
Tománek
doktor
Meisl
Indie
Tarecko
jižní Amerika
Angie
Švýcarsko
Japonsko
RakouskoUhersko
Rusko
Přeštice
Pelhřimov
Jihlava
35
title
Ústřední banka čes. spořitelen 4
36
article
Závěrečné kursy
Renty:
19. srpna 18. srpna
šprocentní papírová květnová . . 96.40 36.40
42procentní , únorová . . 99.25 99.30
4procentní stříbrná červencová . 96.20 96.30
4.2procentní » říjnová . . . 99 20.
99.35
4procentní zlatá rakouská . . . 115.80 115.75
4procentní korunová rakouská . . 96.50
96.50
31/zprocentní korunová (invest.) . 87.05
87.05
111.05
4procentní zlatá uberská . . ..
111.05
92.85
92 85
4procentní korunová uherská . .
82.40
82.60
3/zprocentní kor. (invest.) uher..
96.20
ruská půjčka . . . . . . .
96. 55
Zástavní listy:
šproe. kom. dl. úp. zem. banky kr.ě.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypol. banky kr. českého
31/zproc. Hypol. banky kr. českého
41*proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4/% zást. listy Měst. spoř. v Prane
procentní
37
article
vbaadenr
tI nji ntl
Závěrečné kursy
ond pepe
19. srpna 18. srpn
39
title
Celé státní z r. 1860 . . . . . 151.25 151 25
42
article
. . . . . 212 50 217.5
státní z r. 1864 . . . . . . . 260.50 250. 50
rakouské úvěrní . . . . . . . 474.— 474.—
vídeňské komunálni . . . . . 483.— 438.—
tisské. . . . . . . . . . . 142.25 142.25
turecké . . . . . . . . . . 184 —
183 50
Banky:ee
Česká průmýslová . . . . . . —.—
415.—
„ »Union« . . .
Hospodářská úvěrní pro Čuchy
388 25
Živnostenská
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskoniní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . .
uherská všeobecná úvěrní . ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňska banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A ..
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-zapadní dráha . .
Polabská dráha ..
Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.)
Pražsko duchcovska dráha kmen
Pražsko duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha .
Lvovsko-černovická dráha . .
Stální dráha . . . . . ..
Ježní dráha . . .
Štyrako-hradecko-köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslově podniky:
Časká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovar . ..
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojirna . . . . ..
Brněnská strojirna . . . . . .
Králodvorská cementárna . .
Mostecká uhlářská společnosť .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražska železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavskomuráňská želez. spol. .
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Devlsy a valuty:
95 2
Curych . . . . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Štyrako
Curych
vídeňsko banka
všeobecný depozitní banka
západočeský Poldin hut
43
article
95.22
95.22
Paříž . . . . . . . . . . .
233.5
239 4
Londýn . . . . . . . . ..
117.3
117 37
Německá místa . . . . . ..
t17.36
117 37
Rláské marky v papírech . ..
19.08
19.0
Dracetifrank . . . . . . .
252.— 232. —
Ruhl papir . . . . . . ..
95.30 95.30
Lira . . . . . . . . . .
Soukromé (sazby eskontní) . . 31/,.3/ 31/2 41/4 4
Přes pevný stav na západních bursách slabé,
jen báňské papiry a turecké bodnoty pevné.
x. Z Vídně, 19. srpna. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 628 21, uherské kru-
dítky 745.50, anglobanka 234.50, bankovní jednota
516.25, unionka 544.—, länderbanka 438.75, státní
dráha 691.75, jižní dráha 11275, polabská dráha
452 50, severozáp. dráha 452.50, turecké tabákové
386.—, rýmavsko muráňské 553.—, alpinky 663 50
květnová renta 96.40, uherská korunová 92.80,
turecké losy 104.—, mazky za hotové 117.37, ultimo
117.42. Smýšiení slabé.
x Z Vídně, 19. srpna. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží).
Amsterodam šek a krátké t. 100 hol. zl. K 198.1211,
198 371/2, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. ihůty za 100 1r. —.—, —..
Brassel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.30, 117.5), Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.35, 239.65, Londýn na delší lh.
— —.—, Nový York za 100 doltarů —
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.15
95.37/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohead
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů
—, Petrohrad delší lh. 251.971/2, 252.23, Paříž šek
na krátké lh. za 100 tr. 95.1252. 95.821/2. Paříž delšt
— —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh.
95 221/2, 95.35, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké ln. 93.241/2, 95.35, na delší lh. —.—
Petrohead
Paříž
Londýn
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Nová York
Petrohrad
Basilej
117 37
Dracetifrank
Italia šek
95.37 / 2
44
article
Ruské papíry v Berlíni.
Z Berlína, 19. srpaa. (Zpráva Zivnost. banky)
19. srpna 18. srpna
41/2procentní ruská renta 1905. . 97 — 97.—
4procentní ruská renta 1902 . . 84 10 84.10
4proc ruská konsolidační renta I889 —.——
3/sproceniní ruská zlatá renta. . —.— —.—
petrohradská diskontní banka . . 14975 149.—
petrohradská mezinárodní banka . 132.— 131.50
ruská bauka pro vnější obchod . 129 — 123 25
Berlínská bursa.
Z Berlina, 19. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
19. srpna 18. srpna
198.—
Rakouské kreditky
. . . . . 197.75
Diskonto . .
176 8
177 10
Německá banka
235. 37
235.75
Obchodní společnost . . . ..
164 37
168.10
Drážďanská banka
142 25
142. 60
Španělské exterieury ..
Bochumské oceläray . .
Lauřina hut
Dortmund. Union lit. C.-
Harpenská uhl. spot. -
Hibernia . . . . . . . ..
Consolidace
Severoněmecký Lloyd . . .
Packet . . . . . . . . .
Turecké losy. . . . . . ..
Z kasovních paplrůa
. . . . . . . . 329.—
Concordia.
193 —
Eschweilské
169 19
Geisweidské . . . . . . . .
99.75
Hochdahl . . . . . . . . .
224 40
Katovické . . . . . . . . .
272.50
Wilhelm . . . . . . . . .
181.90
Phönix . . . . . . . . . .
174 80
Rh. Stahl . . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . . .
Westphalia . . . . . . .
Orenstein . . . . . . . . .
Rh. Metall . . . . . . . .
Hasper . . . . . . . . ..
Donnersmavk . . . . . . .
Huldschinský . . . . . .
Vulcan . . . . . . . . .
Bismark . . . . . . . .
Caro. . . . . . . . . . .
Hoesch. . . . . . . . ..
Lauřin
Lloyd
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Cara
Berlín
Dortmund
drážďanský banka
Phönix
zpráva Zivnost . banka
I 889
45
article
96.7
96 75
97. 40
89.75
99.75
100.—
47
article
1740.—
294 —
438.25
581.—
48
article
1741.—
294.—
437.75
582.—
623.50
50
article
743. —
1058 —
516.—
543.50
455.—
51
article
741.—
1053.—
518.—
543.—
455.—
1035.—
414.—
452—
452 —
402 50
52
article
1065.—-
404.—
451.5
451.59
402 50
53
article
5120.—
6s1.3
112.25
499 50
1000 —
401 50
54
article
5140. —
561.—
691.35
113.25
501.—
1001.—
400.50
55
article
2322.—
427.—
704.—
417 —
2685 —
564.75
552.50
932.—
533.—
56 1.—
452 —
56
article
284.—
429 —
960.—
708 —
414. —
2630.—
665.25
555.—
937.—
533. —
553.—
458 —
58
article
222.10
210 20
57.25
200.—
425.—
9P3
110.90
124.50
59
article
222 70
211. 60
57. 4
20950
425.—
94.50
111 25
144.60
323.30
200.—
169 50
90.75
225 25
272 50
181 75
175.—
195.—
183—
97 10
156.80
60
article
196 50
184.50
96. 50
157.35
293 —
217.—
279.50
102.—
221.50
61
article
298.50
298.50
216 52
277 75.
101.25
222 25
216