ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5b62e120-75a6-11dc-adf6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 61 celkem · entity: person 40, place 60, work 27, org 18
1 masthead
Národní
2 masthead
hospodář.
3 masthead
0 enn
4 masthead
emačdělství
5 masthead
Obohod —
6 masthead
os pc mone eltren
7 masthead
Prmysl
8 masthead
Einaněnictvi
9 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 220. ze dne 20. srpna 1908.
10 masthead
zoež plo l
11 masthead
ži oste
12 article
Telegraflcké zprávy. Uherské renty na pařížské burse- Z Pařiže, 19. srpna. Ve zdejších finančníe kruzích se proslýchá určitě, že jednání o zna- menání korunové renty uherské na pařížské bur se, o kteréž vláda uherská usiluje, jest prová zeno příznivým výsledkem. Jednalo by se o cen- ně papíry v obnosu as 800 milionů korun. V sou- vislosti s tímto jednáním jsou také ještě jiné záležitosti, týkající se Francie a Uherska. Fran- couzský kapitál má býti intensivněji nežli dosu uplatněn v Uhrách. Pešťská návštěva francouz- ského ministra Caillauxe souvisí s těmito otáz- kami a francouzský ministr chce se v Pešti o všem dobře informovati. Rozhodnutí o ntázce přípuštění uherských papírů na pařížskou bursu stane se toprve na podzím a čeká se, že bude kladné. st Z Pešti, 19. srpna. (Zvl. trlegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 25 000 q o 5 t 10 h levněji. Platila za 50 kilogr.: pšeni ce tisská 80 kg K 11.75, 79 kg K 11 65, 78 kg K 1145, 76.5 kg K 11.10 snětivá, 75k K 9 80, snělivá, z okoli Pešti 80 kg K 11 50. 79 kg K 11.60, 78.5 kg K 11.35, 76 8 k K 11.20, 76 kg K 10 50, snětivá, banátská 78 kg K 11 40, sv.-tomášská 78.4 kg K 11 55, bačská 79 kg K 11.65; žito (— 219 bal.) K 9. 25. Na terminověm trhu smýšlení z počátku liknavé na přížnivější úřadní zprávy o stavu osení se později zotavilo na slabé do- vozy zbožl. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 11.16, na duben K 11 53, —.—; žite na říjen K 9 28, ovea na říjen 814; ku- kuřlee na srpen K 7 65, na květen 1909 K 814; řepka na srpen K 16 45. Na plodinovém trhu vepřové sádl pevné, ostalní nezměněno. Počasi: Zamračeno. Zejtra zůstane bursa následkem národníh svátku uzavřena.
Fran Caillaux Platil Francie a Uhersko Uhry Pešť kg snětivý
13 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 19. srpna. (Peněžní burs Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné. Obrat akcií 650.000 (1,070.000). Union Paelfe 1561/2 (156.75). Kanada Paeille 171.50 (172. 25). United States Stecl Corperman 425/% (457/2). Baltimore and Ohlo 931/2 (93 75)- Káva. 19. srpna 18. srpn Rlo fair čls. 7 . . . . . 61/ 61/2 na srpen . . . . . . . 5.75 5.70 ua říjen . . . . . . . 5.60 5.55 Culr. 19. srpna 18. srpn Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.50 3.50 9 60 Tuky Western Steam . . 9.70 Tuky známka Wllcox . . 9.90 9.80 Z Nového Yorku, 19. srpna. (Obilní burss. Smýšlení obilní bursy pevné. Pšenlee. 19. srpna 18. srpna 1005/2 pohotová nová sklizeň . . 1011/, 100.75 ha září na prosinee . . . . . . 102.72 102.50 Kukuřiee 18. srpna 19. srpna na září. . . . . . .. 75.50 na prosinec . ..
Paeille Fatr Nový York Kanada Baltimore 5.70 u Union Paelfe Culr Cukr Tuka western Steam Tuka známka Wllcox ha
14 article 71.5
71.5 na květen. . . . Fetrolej 18. srpna 19. srpna 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový 8.75 ralinovaný' Standard Whlte 8 75 Kovy- 18. srpna 19 srpna 13.50 13.62 13.50 13.62 Měď. . . in . . . . . 29.25 29.65 29.12 29.62 Železo čís. 2. . 16.— 16.75 16.— 16 75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 19. srpna. (Bavlnářská bursa. Obehod s bavlnovými lhůtami byl na nepřízniv zprávy lverpoolské a se zřetelem na prodeje slabší. Závěrek byl po úhradách poněkud zota vený a stálý. 19. srpna 18 srpna 17. srpna pohotová . . . . 10.35 10.40 10.50 na srpen . . . . 10.10 10.10 10.10. 9.18 9.31 9.42 na říjen . . .- 9.04 9.12 na prosiuee . . . 8.92 Závěrečné smýšlení stálé- Z Nového Orleanu, 19. srpna. Na srpen 9.6 (9.70), na říjen 9.03 (9 20).
York Nový Orlean 13.62 13.62 měď 10.40 9.31
15 title
Dřive než uvedeme zde výsledky velmi poučného
16 article K otázce hnojení ječmene.
K otázce hnojení ječmene. (Příspěvek k nynějším snahám českých ječmenářů.) České ječmenářství postrádalo do nedávna povne a cíle vědomě vůdčí myšlenky. Touha po vysokých výnosech svedla značnou část rolnictva k opuštční starých, osvědčených druhů domácích a zaváděn cizích, importovaných ječmenů. Výsledek tohoto ná- kladného experimentování byl velmi poučný: obje- vilo se, že prosperila cizích druhů vázána jest v prvn řadě na určité poměry půdní a klimatické, a není- jich, že výtěžek co do množství zůstává za druhy domácími. Vedle toho neuspokojila kvalita cizích ječ meně. A tak počalo se rolnictvo vraceli k ječmenůn domácí provenience.
17 article
Timlo návratem byl dán podnět k rozvinutí řád ného reformního programu. Především bylo nutno pracovati k vypěstění osiva jednotného čistého dru- hu, neboť domácí ječmeny, dodávané na trh, bývaly často směsí odrůd nestejného původu. Na tuto vadu poukazovalo se zejména z kruhů pivovarskkých, nebat je známo, že dobrý ječmen pivovarský má se při sladování chovati úplně stejnoměrně, čehož při zrnu nestejného původu není. S touto snahou šla ruku v ruce péče o zlepššení jakosti, kterou měly býti kori- govány některé ukvapené úsudky o degeneraci do- mácích druhů. V obou směrech dosažena bylo krás- ných výsledků. Péčí jednollivců i hospodářskýc korporací jest dána dnes rolnicivu možnost opatřil ri osivo jednotných, čistých druhů domácích a v obo- ru zlepšení jakosti rozvinuje se polěšilelná činnost jak theoretická, která má účelem sludovati podmínky zdárného vývoje jednotlivých odrůd, tak praktická projovující se zakládáním četných soustavných po- kusů o účincích různých hnojiv na jakost ječmene. Pokusy tyto potvrdily většinou známý již poznatek, že fesforečno-draselnatě hnojení projevuje velmi příz- nivý účinek jak na množství, tak na jakost sklizně. Byť i zásady, hlásané vůdčími kruhy hospodář- sými nestaly se dosud všeobecným majetkem širo- kých vrstev rolnických, přece projevuje se stoupající zájem jednollivců zvláště v oboru pokusného hnojení
18 article
pokusu, dolkneme se stručně všeobecných zásaď ra- cionálního ječmenářsiví. Zásady tyta možno shrnout ve člyry hlavní body: volha jednotného osiva, volb předchezí rostliny, zpracování půdy a účelné hnojení Volba osiva, jak již bylo řečeno, jest velmi dů- ležifou podmínkou vypěstění dobrého zboží pivovar ského, neboť je třeba, aby ječmen choval se při má- čení, klíčení a pod. úplně stejnoměrně. Půdy domácí staré typické půdy ječmenářské, jsou předurčeny pro osvědčené ječmeny domácí, zvláště slaročeskéa hanácké, se všemi jich odrůdami, které se poměrům půdním a klimatickým dokonale přizpůsobily. Tyto domácí druhy spokojí se i s půdou lehčí, dovodou velmi eonomicky zacházeti s vodou a jsou velm ranné, kdežto chevaliery a imperialy vyžadují po těžkých a hojně zavlažovaných, ježto nešetří vodou a nedovedou využitkovati zimní vláhy. Jen tam, kde obě tyto podmínky, těžká půda a větší množství vod ních srážek, jsou zajištěny, možno s úspěchem pě stovati chevaliery a imperialy.
19 article
Volbu předchozí rostliny dlužno posuzovali se dvou hledisek: jednak třeha vzíti v úvahu, v jakém kulurním stavu zanechává předchozí rostlina půdu jednak Uřeba přihlížeti, jaké činí nároky na dusfkate živiny v půdě. Ječmen vyžaduje půdy dobře zkypřené čistě, všeho plevele prostě, zároveň však dohřře ži- vené, tedy ve staré síle. S tohoto slanoviska dám při volbě předchozí rostliny přednost oněm plodinám, ke klerým třeba půdu pečlivě zpracovati a důkladně pohnojiti. Ve směru druhěm je rozhodující poměr dusíku, po předchozí rostlině v půdě zbylého, k ostat- ním živinám. Nadbytek dusíku v půdě nejen má z následek léhání stébla, ale ukládá se i značnou mě- rou v zrnu ve způsobě bíikovin a tím ječmen značni znehodnocuje. Neboť jednou z nejdůležitějších vlasl ností dobrého pivovarského ječmene je, pokud možná. nízký obsah bílkovin a vysoký obsah škrobu. Prote rostlina, která by většínu dusíkatých živin v půd zanechala, není vhodnou předchozí rostlinou. Oběma řečeným požadavkům hoví ve značně míře řepa cu- krová, která nejen že zanechává půdu dobře prově tmnou, plevele čistou a ve staré síle, ale i odnímáj značné množství dusíku a lím poměr živin v půdě na prospěch ječmene upravuje. Brambory hodí se již méně za předchozí rostlinu, ježto spotřebují mno- ho drasla a zanechávají v půdě dosti vysoké procento dusíku; vedle toho činí mnohem menší nároky n zpracování půdy. Zcela nevhodnou předchozi rost- linou jsou luštěniny a vůbec rosiliny motýlckvětě které půdu dusíkem obohacují, jakož i ohiloviny které zanechávají mnoho plevele a po nichž půda kornatí.
Ječmen Prot rostlina Brambory
20 article
Ječmen vyžaduje velice důkladného zpracování půdy a jmenovitě hluboké podzimní orby. Při zcel krátké době vývoje (80—130 dní) spotřebuje značné množství vegelační vody a jest tedy Ceba, aby během zimy nashromáždila se v půdě dostatečná zásob vthkosti. Doporučuje se tedy nechati pole v otevře- ných brázdách do jara. I během vegetace nutno pečo- vti o čistotu půdy a ničiti plevel okopáváním zvlá- ště v půdách těžších, kde se snadno rozmahá. Jarní orba chová vždy v sobě nebezpečí, že ječmenu ne- bude se dostávati vody a tim se nejen sklizeň opozdí ale i co do výnosu a jakosti utrpí.
Ječmen
21 article
Velmi podslatný, ba možno říci rozhodující vliv na sklizeň ječmene projevuje hnojení. Vzhledem k povaze ječmene, který činí nároky na živiny v půdě úplně připraveně, snadno rozpustně, nehodí se za přímé hnojivo chlěvská mrva, která dle svého složení teprve delším rozkladě v půdě uvolňuje rostlině část svých živin. Ale také pro vysoký obnh dusíku jest chlévská mrva naprosto nevhodným hnojivem k ječ menu, neboť má za následek lehání ječmene a hro- madční bílkovin v zrnu, takže možno ji hnojiti nej- výše ku předcházející rosllině. Výbornou náhradeu za chlévskou mrvu jsou však, jak známo, uměl hnojiva forsforečná a draselnatá. Pokusy s hnojením fosforečno-draselnatým k ječmeni, které souslavně po řadu let prováděny jsou vedoucími kruhy hospo- dářskými, vrcbolí v úsudku, že tímto hnojením zvýší se jak výtěžek, tak jakost sklizně. Účinek dra sla projevuje se silnější stavbou stébla. větši váhou klasu, větším počtem zr a snížením obsahu bílkovin v zrnu. Z hnojiv draselnatých osvědčuje se jako podzimní hnojivo kainit, jehož vedlejší soli ječmeni dobře svěd- čí. Také na jaře možno k němu sáhnouti, hnojíme-l 3—4 týdny před osevem, jinak volíme 40% sůl dra- selnatou, které dáme přednost před kainitem také na těžkých půdách, kde by kainit zavinil zkornatění po- vrchu. Z hnojiv fosforečných hodí se nejlépe super- fosfát pro svou lehkou rozpustnost ve vodě. Ledkem hnojíme jen v případě potřeby, chceme-li uspíšii vzrůst a to velmi opatrně v malých dávkách na list Při pokusu, kerý o hnojením k ječmeni proved pan Fratišek Válek, poštmistr v Libuni, doplněn by tříparcelový systém přibráním parcely čtvrté, pohno jené chlévskou mrvou. Výsledek pokusu a příslušných chemických rozborů zračí se v těchto číslicích: Čtyřpareelový pokus p. Frant. Válka, poštmistra v Libuni.
Ledek Fratišek Válek František Libuň
22 article
Půda hlinito-písčitá, kulturní stav pole prostřední předehozí rostlina bram bory. Půda byla před pokusem podrobena chemickéme a mechanickému rozboru, jež provedla Zkušební stanice pro hospodářství a průmysl (Josef Koblie v Praze. Mechanický rozbor ornice: Štěrk . . . . . . . . . . . 5 mm 0.130% Kaménky . . . . . . . . . 5—2 mm 0.11 Jemná prst . . . . . . . 2 mm 99 7690 Velmi hruhý písek . . . . . 2—1 mm O 190 Hrubý písek . . . . . . . . 1—0-5mm 0.250 Drobnozroný písek . . . . 0.5—0.2 mm 0 690 . . . . .02 mm 40. 2900 Jemný písek. Velmi jemný písek. hlína ald. (plavením) . 58 340 Lučební rozbor ornice spodiny 4.53 0 Vlhkosti (H20) . . . . . . . . 3 52 Dusíku (N) Ú 169 0 080% Kysličníku fosforečného (P,O.). 0.35 Kysličníku vápenatého (CaC) 0 33 0 Kysličníku draselnatého (K,O)
Josef Koblie Praha mm 0 vlhkost H 20 kysličník vápenatý
23 title
Hnojení
24 article
Kpoonvd orso K výpočtu čistého zisku sloužily tylo ceny z 100 kg: Superfosfát K 8.39. Čilský ledek R 28.08. Zrní K 16 50 Kainit K 4.68. Chlévská mrva 1 fůra K 3.—, Sláma 2.— Chemický a mechanický rozbor zrna provedla Chemicko fystolugicků staníce českého od- boru rady zemědělskě p. k. č. Jakost endospermu ebtl
Sláma kg R 28.08
25 article
ni 10.23 676 44.36 42.0 190 38. Nebnojeno . . Chlévská mrva 10.87 68.5 44.92 320 25.0 43. Superfosfáta 10.08 63.3 44.48 56.0 16.5 27 ledek Saperfosfat, le- dek a kalnit 9.89 67.3 45.64 58.0 18.0 24.0 Hnejení draselnato fosforečné projevilo tedy ne- jen pozoruhodný vliv na výši sklizně, ale prokázalo i slušné zvýšení čistého zisku. Zajímavé jest srov- nání výskdku parcely čtvrté s parcelou druhou. Par- cela, hnojená chlévskou mrvou, vykazuje značný vý nos co do množství zrna a zejména slámy, takže zdánlivě seslařuje zásadu o škodlivosti hnojení chlév- skou mrvou k ječmenu. Vysvětlení podává nám všal chemický rozbor zrna, z něhož je patrno, že zmne na této parcele bylo nejhorší jakosti jak obsahem bil- kovin, tak moučnatostí, Jest tedy výpočet čistého zi- sku tětu parcely jen relativně správný, poněvad špatné zrno této parcely nedocílilo by tě prodejnt ceny, jako pěkné zrno parcely čtvrté. Vysoká sklizen slámy jest přirozeným důsledkem nadbytku dusíku. Nehledě k tomu, že při ječmenu pivovarském má sklízeň slámy dosti podružný význam, jest také tato sláma mnohem horší jakosti.
LED Hnejení 63.3 ledeka
26 article
Jedna vlašťovka nedělá jaro a výsledky jed- noho pokusu nelze genoralisovati, poněvadž při tak nesčetných různostech půdy, podnebí, množství vod- ních srážek, druhu osiva, způsobu zpracování půdy atd bylo by absurdní. Ale jak již řečeno, pokus tento není ani první ani poslední v řadě pokusů, které rolnictvo bud ze zůjmu vlastního, nebo na popud různých korporací provádí. Ať již rentabilita těchto pokusů utvářila se jakkoliv, bylo při většině z nich na jisto postaveno, že draslo snižuje obsah belkovin v zrnu. Pro demácí druhy, které vedle jiných cen- ných vlastností děkují své světavé pověsti svým niz- kým procentem dusíkatých látek, znamená to okol- nost zásadně důležitou. Známo jest, že trvající sy- stemy bonitační, berlínský a vídeňský, kvalifikují ječmen v první řadě dle obsahu bilkovin v zrnu a byt i v poslední době jevila se v jistých kruzích ten- dence, zmírniti přisnost bonitačních systémů právě v tomlo bodu ve prospěch ječmenů méně cenných nezdá se, že by lato snaha sdílena byla kruhy pi- vovarskými. Pokrokové rolnictvo, které pracuje na zlepšení jakosti ječmene a se zájmem sleduje po kusy tohoto druhu, zkusí dojista, zda a v jakém roz- sabu projeví se účinek draselnato-fosforečného hno jení k ječmenu na vlastních jeho půdách. Inž. Jan Píbra.
Píbr
27 article
Z trbů neněžních (19. srpna.) Zisk konsorcia jež 17. t. m. rozprodalo své zásoby 49% německ půjčky a jež jako drubé konsorcium převzalo po rozejití se původních konsorcií pro 4% německou říšskou půjčku a 4% pruské konsoly po dubnové subskripci zbylých 160 milonů marek, odhaduje s asi na 0750. — Soukromý diskont v Berlině klest opět se 3% na 27, 00. Praha. Při klidném obchodě sjednány na dnešní buise závěrky akcif Králohradeckého ňvěr. ústavu z K 444.— a akení České spol. pro prům. cukerní z K 172 50 a oceňovány za K 172.—-. Dale podáváno za akcie: První české továrny or ent. cukrovinek K 250- První pražské zastavárny K 465.—, První české akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolínské továrny kávo- vých náhražků K 680—, pivovaru v Českých Budě jovicích K 860—, Živnostenské banky K 238.— České banky Union K 245.50, strojírny Daňkovy 429.— Škodových závudů K 281.—, České průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Za jišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vy rábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko moravské strojísny K 850.—, Pražské paroplavební společnosti po Vitavě a Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech K 360. — penize.
Daňkův Berlín Praha Český Buda Kolín Modřany Český společenský první český akciový živnostenský banka Český banka Union 245.50 Český průmyslový banka K 172 50
28 article
Vídeň. Ani další zlepšení odhadu uherské žně ani pevnější záznamy v cizině neprospěly tendenc na začáteční burse. Spekulace má obavy před ná- sledky insolvence firmy »Bratří Hanselové« a zacho- vává zdrželivost. Kursy se celkem nezměnily. Jenom alpinky byly poněkud vyšší, protože snížení cen že- leza, jakož i eskomptování a lokální spekulace kupo vala na úhradu. Polední bursa vykazovala všeobecnou nechuť. Neobyčejné pak smýšlení v Paříži sice zlep- šilo poněkud náladu, ale insslvence firmy »Bratří Hanselové« působila na zdrželivost. Bursa končiln lehkým seslabením kursů. Akcie bankovního spolku klesly až asi na 516.50, oslatní upevněny. Akci státní dráhy a lombardy se seslabily. Alpinky o 3K stouply, pražské železářské lepší. Soukromé diskonto čini 31/29. Na eskomplním trhu peníze stouply na 311200 Berlín. Na dnešní burse došlo na trhu hodnot železářských ku prodejům, což působilo nejen tisnivě na kurs vůděích papírů báňských, ale i akcie ostat- ních průmyslových závodů, kasovně obchodovaných, braly se směrem sestupným. Realisacím podlehly také akcie dráhy kanadské, ježto minus přijm poněud rozladil. Jinak stlačen záznam rakouských kreditek a akcií jižní dráhy. Lombardy nižší. Akcie domácích Lank vesměs slabší. Z ruských titrů favo- risovány z bant petrohradská a mezinárodní. Renty ruské pevny. Sookromý diskont setrval na 21/2 %.
Hansel Bursa Vídeň Paříž Berlín
29 article
Denní peníze 39%. č nm p Z trhu kávy. V posledních dnech upevnila se poněkud tendence na hamburském trhu a ceny kávy nepatrně stouply, jednak náslekem velkých nákup na lhůtním trhu, jednak i následkem živějšího odbytu efektivního zboží, ježto konsum patrně přes málo oplimislické pojmání budoucnosti využil lacinějších cen. Přívoz v Santosu jest ještě značnější, než byl očekáván (326.000 žoků v posledním týdnu), takže lze očekávati žeň 91/4—10 milionů pytlů; výpoče ten ovšem nemůže býti zcela přesný, ježto výše při- vozu závisí na tom, zda sklizeň jest časná či pozdní a zda pěstitelé mohou sklizenou kávu hned zpraco- vali. Káva z nové žně je krásné kvality. Také nej bližší žeň zdá se, že bude, hledě k vývoji počasí, skvělá. Tím vším stěžuje se ovšem siluace vládyv Sao Paulo. Referovali jsme již o různých projeklech k zachránění valorisace, jmenovilě o úmyslu ome- zili vývez kávy v této saisoně na 9 mil. žoků, v r. 1909 na 9.50 a v následujících letech na 10 mil. žoků, jakož i o úmyslu zvýšiti vývozní clo z 9 na 1126a valerisační clo vývozní ze 3 na 5 franků za žok (zvý- šení toto má vejíti v platnost již 1. října) a zameziti vývoz měněcenné kávy. Zdar těchto projektů jest dosti pochybný přes to, že budou-li návrhy vládyv
Santos Sao Paulo
30 article
Sao Paulo přijaty, bude míli vláda většinu světových zásob ve svých rukou. Prvý úspěch byl již docílen fím, že londýnské, hamburské, pařížské a novoyorské bankovní firmy za vedení Johna Henryho Schroedera v Lonlýně převžaly valorisační půjčku ve výši 15 mil. liber šterl., pro niž jako zástava slouží asi8 mil. žoků vládní kávy v hodnotě 16 mil. lib. šterla zvýšení surtaxy o 2 na 5 franků, což při ročním vývozu asi 9 mil. žoků činí asi 18 mil. franků. Dle zpráv, proniklých do veřejnosti, má býti půjčka spla- cena po 10 lelech a konsorcium se zavazuje kávu bud vůbec neprodati, nebo aspoň postupně. Význam to- holo kroku nelze dosud oceniti, bylo by však záhod- no, aby uzavřeni půjčky a její podmínky přispěly konečně k odstranění stále panující nejistoty na ká vovém trhu.
John Henry Schroeder Sao Paulo
31 article
Ponsijní úslav českoslovaiského peněžnicívív Praze. Dle došlých informací povoleny budou sla- novy tohoto ústavu ještě během tohoto měsíce a jest vzhledem k tomu, že blíží se poslední lhůta přihla- šovací (28. srpna t. r) nutno, aby pojištěním po- vínné instituce přihlášky své co nejdříve podaly. Bližšími informacemi poslouží ochotně Zařízovae odbor Pensijního ústavu českoslovanského peněž- nictví. Vývoz českélo hnědího uhlí. Na saských stát- ních drahách dopravenu bylo v posledním týdnu 79.417 tun českého hnědého uhlí, o 5504 t. měně než před rokem. Z Bělé pod Bezdězem. Dne 23. srpna 1908 o 1 hodině dopoledne koná se v hotetu p. Jeřábka ustavu- jící schůze všech podílníků parostroj. škrobárny n škrob bramborový na základě slanov, zemědělskou radou schválených. Tím jest zřízení škrobárny pro naše okolí definitivně příznivě rozřešeno. — Dnea srpna 1208 přednášel tu p. Frant. Fárský, ředilel král zemské hosp akademie v Taboře, odborník ná- rodohospodířský na slovo vzalý, o zřizová n škrobáren družslevních. Místo, voda v okolí s dle jeho dobrozdiní pro zřízení škrobárny v Bělé Bezdězem co nejlépe doporučuje. Akce zestátňovací. Jak sdeluje »Wr. Allg. Ztg.e je v úmluvách o sestátnění Společnasti státní dráhy Severo-západní dráhy a Jiho-severoněmecké dráhy spojovací obsaženo také ujednání, že dosavadn správy těchto soukromých drah budou provozovat podniky řečené na účet státu ještě také v celém 1909.
Jeřábek František Praha Bělá pod Bezděz Tabora Bělá Bezděz penzijní ústav českoslovanský peněž
32 article
Obchodnicřvo moravské zakládá nový společenský podnik: kupeckou akctovou sirkárn v Lipníku. Myšlenka talo pozdravena byla r dostnými projevy veškerého moravského obchodnictv a uvítána byla také sym paticky celou českou veřej ností. Proč? Protože zase jedno odvětsí průmyslov — průmysl sirkárenský — které až na nepatrné výjimky okupováno bylo podnikavými cizáky, bude nám získáno i navráceno a tím obchodnictvo naše vymaněno bude zase o hodný kus z hospodářské závislosti na Němcích, kteří obchodu našemu nebyi nikdy dobrými přáteli a příznivci. Protože odpomo ženo bude nedostatku zboží, který pociťoval kupe i konsument. Protože vhodné výrobní i odbytov podmínky pří vo po založení sorkárny volají a úspěch její předem všestranně zaručují. To byly asi hlavní motivy, které vedly kupectvo moravské k tomu, aby přikročilo k vybudování toboto nového podniku če- ského Nestaví se zde na fantomech a theorvích nýbrž na chladných čislicích, na mnohaletých zkuše- nostech odborných znalců, na novodobých výzkumech na důkladněm prozkoumání všech podminek, kter budou v blizké souvislosti s projektovaným pod- nikem. K vybudování podniku tohofo přikročuje s po zralé úvaze, po jednomyslném přání našeho pro budilého obchodnictva, které dovedlo si s úspěchem vybudovati nejeden pudník, který zdárně prospívá k dalšímu rozumnému podníkání nabádá. Obehod- nictvo hned v začátcích pochopilo význam nového svého podniku svépumocného a na důkaz toho za krátký čas, beze všl velké agitace a reklamy, upsalo slušný kapital, který dlužno nyní doplniti až do po- třebné výše, aby sa mohlo k stavbě a pak ihned k výrobě zboží přistoupiti Hanácká sladovna v Brodku u Olomonce. Řádní valná hromada Hanácké sladovny konati se bude dne 1. září l. r.
Němec Lipník Obehody Brodek u Olomonce
33 article
Nouze o píci v Uhrách. Společný ministr války nahídl uherskémnu ministerstvu orby přenechání žit ných otrub z uherských zásobáren vojenských k zmirnění nouze o píci. Ministr orby Darányi nabídku tu přival a nařidil, aby zásoby otruh byly za nízt ceny proti hotovému zaplacení vydávány ohrožený drobným zeměddčlcům v komitátech, nouzí trpících Zároveň budou požádány jak hospodářské spolky jal i obecenstvo, aby své zásoby píce s uvedením cen oznámily hospodářským spolkům v nouzí stižených komilá tech. Návrh nového železničního dopravního řáduv Uhrách. Ministr obchodu Košut předložil po skon- čení vyjednávání s německou i rakouskou vládou vypracovaný návrh nového železničního dopravního řádu obchodním a živnostenským komorám uhe ským i interesovaným korporacím, jež se mají o návrhu do 25. září vyjádřiti; koncem září má býtí pak vy- ječnávěn s rakouskou vládou, aby ustanovení do pravních řádů byla shodná. Nová fuse německých bank. Úvěrní banka v Ro- senheimu usnesla se na mimořádné valné hromadě konané dne 15. t. m. na fusi Úvěrní banky a Ba- vorskou obchodní bankou v Mnichově. O věci té má se nyní usnésti ještě mimořádná valná hromada akcionářů Bavorské obchodni banky, svolaná na de 5. září. Fuse má býti provedena spolu se zvýšením akciového kapitálu Bavorské obchodní banky o 1,636.285 marek tím způsobom, že za každých 300 marek akcii Úvěrní banky v Rosenheimu bude dáno 2000 marek v nových akcilch Bavorské obchodne banky s právem na divídendu od 1. ledna 1909 90 marek na hotovosti.
Košut Fus Uhry ro Mnichov Rosenheim úvěrní banka vorska obchodní banka
34 article
Klosání německého vývozu lextilního zboží. Tex- tilní průmysl německý trpí jako řada jiných oboro váznutím odbytu na světovém trhu. V některých při- padech ovšem němečií průmyslníci nemají nedostatek zákazek do ciziny, nechtějí však povoliti přílišné slevy ceny, majíce zatím ještě poměroě dosti za- městnání pro tuzemskou potřebu. Vývoz německého bavlněného zboží obnášel v prvním pololetí t. r. jen 237.831 metr. centů, čili o 12% měně, než v léže době před rokem, kdy dosáhl výše 269.126 q. Zvláště poklesl vývoz barevných, tištěných a pestrých tkanin. Jen do Velké Brilanie vyvezeno bylo v hodnotě asi o 1.4 mil. marek méně než loni; vedle toho značně se zmenčil i vývoz do Britsvě Indie, Tarecka a Jižní Ameriky. Také vývoz vlněného zboží, zviáště litek na šaty a pod., poklesl, třeba ne tak silně; obnášei v prvním pololeti t. r. 137.674 q oproti 148 893 před rokem. Méně než loni vyveženo bylo z Něme cka do Angie, Švýcarska, Japonska a Číle, kdežto vývoz do Rakousko-Uherska, Ruska a Britské Indi stou pl. Trhy. Výroční a dobylčí trh v Přešticích připadajicí na den 17. srpna t. r., byl následkem špatného počasí přeložen na úterý dne 25. srpna 1908. — Příšt výroční trh na hovězí dobytek a koně v král. městě Pelhřimově bude dne 25. srpna 1908 Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Ji- hlavě na jmění Josefa Politzera, neprotokol klenotníka a zlatníka v Jihlavě. Konkursní komisaí rada Tománek v Jihlavě, správce dr. Meisl, advoká tamtéž, Lhůty 24. srpna, 16. a 28. září Trhy peněžní. Vídeňská burs
Politzer Tománek doktor Meisl Indie Tarecko jižní Amerika Angie Švýcarsko Japonsko RakouskoUhersko Rusko Přeštice Pelhřimov Jihlava
35 title
Ústřední banka čes. spořitelen 4
36 article
Závěrečné kursy Renty: 19. srpna 18. srpna šprocentní papírová květnová . . 96.40 36.40 42procentní , únorová . . 99.25 99.30 4procentní stříbrná červencová . 96.20 96.30 4.2procentní » říjnová . . . 99 20. 99.35 4procentní zlatá rakouská . . . 115.80 115.75 4procentní korunová rakouská . . 96.50 96.50 31/zprocentní korunová (invest.) . 87.05 87.05 111.05 4procentní zlatá uberská . . .. 111.05 92.85 92 85 4procentní korunová uherská . . 82.40 82.60 3/zprocentní kor. (invest.) uher.. 96.20 ruská půjčka . . . . . . . 96. 55 Zástavní listy: šproe. kom. dl. úp. zem. banky kr.ě. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypol. banky kr. českého 31/zproc. Hypol. banky kr. českého 41*proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4/% zást. listy Měst. spoř. v Prane
procentní
37 article
vbaadenr tI nji ntl Závěrečné kursy ond pepe 19. srpna 18. srpn
38 article
ole bi
39 title
Celé státní z r. 1860 . . . . . 151.25 151 25
42 article
. . . . . 212 50 217.5 státní z r. 1864 . . . . . . . 260.50 250. 50 rakouské úvěrní . . . . . . . 474.— 474.— vídeňské komunálni . . . . . 483.— 438.— tisské. . . . . . . . . . . 142.25 142.25 turecké . . . . . . . . . . 184 — 183 50 Banky:ee Česká průmýslová . . . . . . —.— 415.— „ »Union« . . . Hospodářská úvěrní pro Čuchy 388 25 Živnostenská moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskoniní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . uherská všeobecná úvěrní . .. všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňska banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A .. Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-zapadní dráha . . Polabská dráha .. Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.) Pražsko duchcovska dráha kmen Pražsko duche. dráha prioritní Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . Lvovsko-černovická dráha . . Stální dráha . . . . . .. Ježní dráha . . . Štyrako-hradecko-köllašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslově podniky: Časká cukerní společnost . .. Plzeňský akciový pivovar . .. Škodovy závody . . . . . .. Daňkova strojirna . . . . .. Brněnská strojirna . . . . . . Králodvorská cementárna . . Mostecká uhlářská společnosť . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražska železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavskomuráňská želez. spol. . Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Devlsy a valuty: 95 2 Curych . . . . . . . . . .
Ferdinandův Lloyd Škodův Daňkův Štyrako Curych vídeňsko banka všeobecný depozitní banka západočeský Poldin hut
43 article
95.22 95.22 Paříž . . . . . . . . . . . 233.5 239 4 Londýn . . . . . . . . .. 117.3 117 37 Německá místa . . . . . .. t17.36 117 37 Rláské marky v papírech . .. 19.08 19.0 Dracetifrank . . . . . . . 252.— 232. — Ruhl papir . . . . . . .. 95.30 95.30 Lira . . . . . . . . . . Soukromé (sazby eskontní) . . 31/,.3/ 31/2 41/4 4 Přes pevný stav na západních bursách slabé, jen báňské papiry a turecké bodnoty pevné. x. Z Vídně, 19. srpna. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 628 21, uherské kru- dítky 745.50, anglobanka 234.50, bankovní jednota 516.25, unionka 544.—, länderbanka 438.75, státní dráha 691.75, jižní dráha 11275, polabská dráha 452 50, severozáp. dráha 452.50, turecké tabákové 386.—, rýmavsko muráňské 553.—, alpinky 663 50 květnová renta 96.40, uherská korunová 92.80, turecké losy 104.—, mazky za hotové 117.37, ultimo 117.42. Smýšiení slabé. x Z Vídně, 19. srpna. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží). Amsterodam šek a krátké t. 100 hol. zl. K 198.1211, 198 371/2, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.— Brussel šek na kr. ihůty za 100 1r. —.—, —.. Brassel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.30, 117.5), Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.35, 239.65, Londýn na delší lh. — —.—, Nový York za 100 doltarů — —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.15 95.37/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohead a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —, Petrohrad delší lh. 251.971/2, 252.23, Paříž šek na krátké lh. za 100 tr. 95.1252. 95.821/2. Paříž delšt — —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh. 95 221/2, 95.35, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké ln. 93.241/2, 95.35, na delší lh. —.—
Petrohead Paříž Londýn Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Nová York Petrohrad Basilej 117 37 Dracetifrank Italia šek 95.37 / 2
44 article
Ruské papíry v Berlíni. Z Berlína, 19. srpaa. (Zpráva Zivnost. banky) 19. srpna 18. srpna 41/2procentní ruská renta 1905. . 97 — 97.— 4procentní ruská renta 1902 . . 84 10 84.10 4proc ruská konsolidační renta I889 —.—— 3/sproceniní ruská zlatá renta. . —.— —.— petrohradská diskontní banka . . 14975 149.— petrohradská mezinárodní banka . 132.— 131.50 ruská bauka pro vnější obchod . 129 — 123 25 Berlínská bursa. Z Berlina, 19. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) 19. srpna 18. srpna 198.— Rakouské kreditky . . . . . 197.75 Diskonto . . 176 8 177 10 Německá banka 235. 37 235.75 Obchodní společnost . . . .. 164 37 168.10 Drážďanská banka 142 25 142. 60 Španělské exterieury .. Bochumské oceläray . . Lauřina hut Dortmund. Union lit. C.- Harpenská uhl. spot. - Hibernia . . . . . . . .. Consolidace Severoněmecký Lloyd . . . Packet . . . . . . . . . Turecké losy. . . . . . .. Z kasovních paplrůa . . . . . . . . 329.— Concordia. 193 — Eschweilské 169 19 Geisweidské . . . . . . . . 99.75 Hochdahl . . . . . . . . . 224 40 Katovické . . . . . . . . . 272.50 Wilhelm . . . . . . . . . 181.90 Phönix . . . . . . . . . . 174 80 Rh. Stahl . . . . . . . . . Schalker . . . . . . . . . Westphalia . . . . . . . Orenstein . . . . . . . . . Rh. Metall . . . . . . . . Hasper . . . . . . . . .. Donnersmavk . . . . . . . Huldschinský . . . . . . Vulcan . . . . . . . . . Bismark . . . . . . . . Caro. . . . . . . . . . . Hoesch. . . . . . . . ..
Lauřin Lloyd Wilhelm Stahl Orenstein Cara Berlín Dortmund drážďanský banka Phönix zpráva Zivnost . banka I 889
45 article
96.7 96 75 97. 40 89.75 99.75 100.—
47 article
1740.— 294 — 438.25 581.—
48 article
1741.— 294.— 437.75 582.— 623.50
50 article
743. — 1058 — 516.— 543.50 455.—
51 article
741.— 1053.— 518.— 543.— 455.— 1035.— 414.— 452— 452 — 402 50
52 article
1065.—- 404.— 451.5 451.59 402 50
53 article
5120.— 6s1.3 112.25 499 50 1000 — 401 50
54 article
5140. — 561.— 691.35 113.25 501.— 1001.— 400.50
55 article
2322.— 427.— 704.— 417 — 2685 — 564.75 552.50 932.— 533.— 56 1.— 452 —
56 article
284.— 429 — 960.— 708 — 414. — 2630.— 665.25 555.— 937.— 533. — 553.— 458 —
58 article
222.10 210 20 57.25 200.— 425.— 9P3 110.90 124.50
59 article
222 70 211. 60 57. 4 20950 425.— 94.50 111 25 144.60 323.30 200.— 169 50 90.75 225 25 272 50 181 75 175.— 195.— 183— 97 10 156.80
60 article
196 50 184.50 96. 50 157.35 293 — 217.— 279.50 102.— 221.50
61 article 298.50
298.50 216 52 277 75. 101.25 222 25
216