ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b5bb530-75a6-11dc-90a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 48, person 76, org 7, work 21
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. srpna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 229.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí sen Praze v atnlnkslraei a nlsl sk — ta čtrrý lea . dvejí čenášk ae n dtvt Lta . . . . 7 K 50 ve stai: aKno ns měste . . . Pošfent na čtsrt lefa . . . . 9 K 601 a va pe naet . . . .Ke
Praha
5 article Při jídle roste jim chut!
Při jídle roste jim chut! Německý ministr krajan Prade patrně zná své krajany a ví, že lačnosti jejich sotva stačí to včerejší jmenování soudců v Čechách o jehož významu do té chvíle nejsou ve ve- řejnosti úsudky ustáleny. Proto svými orgány ve Vídni i v Praze jednak dává nadouvat kusé to jmenování na nový značný úspěch svého státnického umění, ježto prý zvítězila při něm zásada: »němeětí soudci do něme- ckých krajin« — a »žádné další jmenování českých soudcův extra statum« — jednak otevírá Němcům v Čechách luzný pohled do hudoucího jejich ráje, v nějž prý je jisto jistě v době dohledné dovede . . . pak li ho jen všelicí ti nedočkaví Pergeltové nebo Pa- cherové nesrazí z Tarpejské skály. Nechť prý se jen rozpomenou na jeh loňskou libereckou řeč, v níž pronesl vělu že lze i bez rozbití jednoty země české ja- kozto historicko politické osobnosti veřejnou správu její rozdvojiti a Němcům značnou samostatnost národní vydubýti. »A hle od t doby — honosí se liberecká Excellence — ná sledovala skutečně vládní opatření. jmiž ona myšlenka se viěluje ve skutek která neznamenají nic jiného než přípra vy pro konečné vyrovnání sporu česko německého. Za takové sluší poklá dati: Jmenování vicepresidenta při místo držitelství, jemuž byly přikázány české agendy (jako německému vicepresidentu Dörflovi ně mecké); rozdělení referátu o vysokých ško lách při místodržitelství (na národní rozdě lení ostatních referátů ještě dojde); dále na- stávající jmenovůní německého vice- presidenta při poštovním ředitelství v Praze pro německé důležitosti a tolikéž nedaleké jmenování německého vice presidenta při finančním zemském ředi telství v Čech a ch.
Němec Dörfl Čechy Vídeň Praha
6 article
Tolikéž při vrchním soudu zemském bude napříště jmenován vicepresident něme ckého pároda. Nejvzáenější úlohou těchto německých vicepresidentů bude, aby konal dozor na přijímání ucha zečů do státní služby dle národního klíče 3 :2 Korunováním tohoto vyrovnacího díla by pak bylo zřízení krajských hejt manství, při nichž by opět pro potřehy národních menšin byli jmenováni vicepresi denti krajských hejtmnanství. « — Tato odhalení o spadech politíky Be ckovy měla vzbuditi mezi Němci v Čechách dobrou náladu před úterním jmenováním Však pan Prade bezpochyby se obával, že jeho milým — sokům bude vše to ještě málo a proto dává honem v den jmenován Němcům ještě nádavkem na srozuměnou kterak nepřestane na pouhém há jení posavadní německé državy proti nám, ale dá zatroubiti: »vý boj noul« Včerejší »Bohemie« se mu propůj čila k této fanfáře: »Bylo by velice povážlivou chybou« — horlí »spokojiti se s posavadní drža vou německou v úřadech. Jsout jak známo, posud mnohá místa okres- ních soudcův při okresních soudech čá stečně českých, částečně smíšených, ale pře- vahou německých, obsazena Čechy. Němci však nesmí nikdy dopu stiti, aby vzniklo mínění, že v tako
Němec Prade Čecho Čechy Bohemia
7 article
výchto případech má býti uše třema národní dřžava Čechů Poukazujeme na Prachatice, Vimperk, Kašperské Hory atd., kde jsou místa okres- ních soudcův obsazena naskrz Čechy. Tu jest povinností Němců, aby za nasta- lého uprázdnění za všech okol- ností postarali se o jich obsa- zení německými soudei«. Tedy: německá država platiž všude za nedolknutelnou, ale česká država ne budiž v krajích smíšených šetřena, nýbrž umenšována, olupována kde se to jen dá. To jest svatou povinností »treu un bieder« Němců v Čechach Však nedosti na tom. Ale dle ja kéh klíče mají býti na dále příjímán uchazeči do státních služeb Čechách? Ještě před nedávnem (25. července t r) uznávala tu sama »Bohemia«, že by se př obsazení těch 93 uprázdněných míst auskul tantských, jakož i při přijímání právních praktikantů mělo samozřejmě (selbstverständ lich) postupovati dle klíče poměrné početní sily obou národů (37% Němců ke 63% Čechů) »Pák by konečně brzy umlkl stesk na ne dostatek německých soudeů Avšak od úterý (18. srpna) již jí toto sjedině rozumné« měřítko z 25 čer vence t r. nikterak neslačí, nýbrž orgán
Čecho Němec Prachatice Vimperk kašperský Hora Čechy Bohemia
8 article
Pradův si fonká: »Velice potěšitelné jest. že má nyní býti opět řada praktikantů při jata do soudní služby . . . Avšak tu ne- smí se dosazování již díti dle oblíbeného dosud kliče národn číslice obyvatelstva, poněvadž by tím nebylo možno napraviti starou křivdu, jež dála se druhdy Němcům odmítáním je- jich uchazečů (!!). I musí nyní poslanci ně mečtí k tomu pracovati, aby až do vyrov nání nepoměru trvajícího byli němečt praktikanti přijímáni u veli- kém počtu bez ohledu na per- centuální čislici obyvatelstv a — — a češti právníci tedy za to bez ohledu šmahem odmítáni! To ať se už zkrátka němečtí poslane postarají o holé zrušení základního zákona ústavy, jenž otvírá každému způsobilému státnímu občanu bez rozdílu stejně přístu ke všem úřadům a dekretují, že nadále ne- přijímají se do státních služeb než jedin plnokrevní Němci! Zejmena v Če chách, na Moravě a ve Slezsku! Konečně ještě jednu vyhlídku vábnou otvíra něme- ckým úřadolovcům Praďův orgán: »Dojde prý bohda již k tomu dávno vytouženému zřízení několika nových německýel krajských soudů v Čechá ch! Ze jmena ke zřízení německého krajského soudu v Trutnově, k němuž dosud nedošlo jen proto, že Češí tak vášnivě se tomu vzpírali. aby byl pouze německým.« — Nuž a nyní doufa »Bohemie«, že již se tomu nebudeme tak rozhodně, tak vášnivě a houževnatě vzpírat jako za punktac roku 1892? Nyní doufá, že najde se v českém sněmu většina, která dá vládě dobré zdání, svolující ke zřízení výlučně, ryze německého krajského soudu v Trutnově, kde žije na kolik tisíc Čechův a v jehož nejbližším sou- sedství jest ryze český okres úpický? Ať se netře zpupnost po nemožném, nedráždí trpělivost dvoutřetinové většíny
Pradův Němec Češit Čechův Morava Slezsko Trutnov Bohemia
9 article
obyvatelstva vášnivě milujícího svou ubohou jedinou vlast, a žárlivě střehoucího jeji celistvosti, jako svého národního práva v ní Nenalezne se český člověk, který by snesl, aby Němci, kteří od věků za pro- tekce vlád rakouských bohatli v této zemi průmyslem a obchodem, jemuž věnovala se jejich mládež pohrdávajíc nuznou státn službou — nyní byli zde na úko Čechů šmahem zaopatřováni statem všemi možnými úřady a tučnými prebendami. třebas neměli potřebné kvalifikace jazykové neřku, aby se k vůli télo nedostatečné kvalifikaci německých úřadolovcův, trhala jednotná správa země a zřizo- valo v Čechách umělé »ryze německé území«, v němž by jazyk český a občan český byl považován za cizince, za vetřelce. za psance. Tak daleko to s námi ještě ne- došlo, aby si 6milionový uvědomělý náro český dal podobný osud líbit! Ještě má v sobě a ve svém dobrém právu dosti moci a síly, aby roztříšlil tyto zpupné plány srazil rohy nezřízené troufalosti vlastiškůdcův.
Němec Čecho Čechy
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 18. srp. (Dalmatský sněm. Včerejší „Chorvatská Korrespondence“ oznámila ze Zadru, že zemský výkor dalmatský obrátil se na ministerstvo vnitra v příčině svolání dalmat- ského sněmu před vypsáním nových voleb. Podle informace zmíněné korrespondence delmatský zemský výbor si přeje, aby dalmatský sněm svolán byl mimořádnou cestou. Bude-li tomuto přání vyhovéno, dalmatský sněm pět až sedm dní bude se zabývati otázkou volební reformy jejíž návrh byl vypracoval dalmatský zemský výbor. Ministerstvo vnitra má v několika nej- bližších dnech o přání dalmatském rozhodnouti Z Pošti, 18. srpna. (Maďaři pa tr k ovládaným národnostem v Uhrách. Názor na maďarské věci třeba radikálně změ- nit. Maďaři dle něho jsou utiskovateli nemaďar- ských národností. Ve skutečnosti ale Madati sami jsou ovládáni, jakž vysvitne z dat o slo- žení uherského sněmu dle národnosti a národ- ního původu. Jsou ovládáni, aniž jsou si tcho vědomi.
Maďar Madat Vídeň Pošť Uhry
11 article
Uherský sněm má 453 uherských poslanců, z nichž 213 má nemadarská přijmení. Z ostat- ních 240 je 44 hrabat a baronů, přišlých z ce- lého světa. Zůstalo by 196 Maďarů. Ale mez těmi je mnoho takových, kloří se dříve nazý vali jinak a za nynější svénhaďarské příjmení zapla- tili korunu. Pod maďarskou maskou jejich taji se cizí etlinický původ. Jsou to: Béla IIenrik (Weiss Chaim), Cedjti (Kaufmann), Farkasházy (Fischer), Fenyvesi Soma (Feigelsberg), Fökdes Béla (Woiss), Hodorváry Lobol (Kohn), HIody (Kohn), Horvath Joszef (Horowitz), Kardos Sam (Kohn), Kolosi Joszef (Grünfeld), Kolemen Samu (Klein), Lonyi Mčr (Lilienfeld), Lozor Pá (Weiss), Mezöfi (Morgenstern), Molnár (Berger) Nagy Sandor (Kohn), Petö (Poláček), Pilisy (Per- ger), Reik (Reich), Rakosi Viktor (Krebser), So Mangy (Kohn), Sondor Pál (Sehlesinger), So- mogyi Aladar (Kraus Armin), Simegyi Vilmos (Kohn Šmole), Szathmary Mór (Sau Moritz) stětní tajemník Szferenyi (Stern), Szunyog Mí haly (Kohn), Vaszonyi (Weissfeld), Visonba Sema (Weilsberg).
Maďar IIenrik Weiss Chaim Kaufmann Fischer Kohn Horvath Joszef Horowitz Kardos Joszef Grünfeld Lozor Weiss Mezöfi Morgenstern Molnár Berger Nagy Sandor Petö Poláček Reich Aladar Kraus Kohn Šmol Sau Moritz Stern Szunyog Cedjt Farkasháza Fenyvesi soma Fökdes Béla Hodorvára Lobol HIoda Kolemen Sam Klein Lonyi Mčr Pilisa Reik Rakosi Viktor so mango Sondor Pál so Simegyi Vilmos Szathmara Mór Szferenyi Vaszonyi Visonba Sema
12 article
To jsou ti, o kterých se vůbec ví, jak dříve jmenovali. O kolika ale se to neví! Z Černovců, 18. srpna. (Selské nepo- koje v Bukovině.) V rumunské obci v Bu- kovině, zv. Krasna Ilski, v okrese starožineckém udály se vážné selské nepokoje, jak už ozná meno telegraficky. V ponděli dav, silný pře 300 mužů, maje v čele trubače, ozbrojen seke- rami, pilami, kosami a kyji, vtrhl do lesa na statku bar. Styrča, aby uchvátil část jeho, asi 1000 jiter. Sedláci, před nimiž lesní stráž utekla. vykáceli linii, několik kilometrů dlouhou, aby část zachvácenou odhraničili od ostatního lesa. Okrosní hejtman Korn přijel ze Starožína a jemu se podařilo sodláky přemluvit, aby se vzdali svého záměru. Na jak dlouho, jest otázka. Stav ruských a rumunských „chlopů“ v Bu- kovině je velmi smutný. Usedlosti mají malé, protože je vzdělávají nouměle a nedbale, žijou v největší nouzi. Rok eo rok musejí prodávati obili na stojatě a prodávati tele ještě nenaro- zené. Jak velká jest mezi nimi nouze, možn viděti z toho, že mladí muži, odvedení k vojsku pokládají se za šťastny, protože vědí, že po t léta vojenské služby každý den se najedí d Za příčinu tak špatného stavu svého pova- žují „pány“ (šlechtu) a Němce. Říkaji: „Šváb zemi vyssaje a pán posílá všechny peníze z hranice. syta.
Sedlák Korn Němec Černovec Bukovina Krasna Ilski
13 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 19. srpna. Anglikánská církev hledá sblížení s ruskou pravoslavnou. Na jaře t. r. přijel do Petrohradu ze Švý car starokatolický duchovní dr. Chest, aby pro studoval zřízení ruské pravoslavné církve za tim účelem, aby se s ní církev starokatolická sjednotila. V Rusku přes dvacet let o toto sjednocení pracuje A. A. Kirějev. Mezitím ale přijeli za týmž účelem do P trohradu také poslově anglikánské církve z An glie. O výsledku jejich cesty referoval nedávno na pananglikánském sjezdu Mr. Birkback. V ob širné zprávě uvedl, že myšlenka o sjednocen snglikánské církve s pravoslavnou zrodilase již před mnoha desitilelími a v posledních dva elli letech že učinila dosti značné pokroky Také protojerej pravoslavně církve při ruském vyslanectví v Londýně, I. K. Sokolov, psal ne- dávno o duchovné blízkosti obou eírkví a snaze o sjednoceni.
doktor Chest Kirějev Praha Petrohrad Rusko Londýn Sokolov Švý car I . K
14 article
Slovanský sen.
15 article
Pod tímto titulem uveřejňuje p. J. Rega mery nadšený dopis z Prahy ve švýearakém listu »La tribune de Lausanne«. Autor jíčí vzn slovanské myšlenky, o jejíž rozvoj mají nej- větší zásluhu Čechové, kteří uspořádali v Praze slovanský sjezd, který má v plánu utvořiti z všech slovanských bratrů velkou a silnou ro- dinu. Tento »slovanský sen« stane se skuteč ností, jestli ruský car a jeho vláda přijmou re soluce, odhlasované v Praze delegáty všech ná rodů slovanských. Pan Regamery vřelými slovy oceňuje velký význam sjezdu slovanského iluje, že Franeie neprojevila vělší zájem o tak posvátnou událost. Připomíná upřimné sympatie Čschů a Francouzů a líčí český boj národní. Pisatel míní, že bude-li ratifikováno usnesen slovanského sjezdu, stane se velká unie slo vanská moci, s níž bude nutno počílati. Generál Picqnart v Cambrai. Na počest velkých slavnosti gymnastů by uspořádán banket, kde pronesl ministr války
J Rego jít Lausanne Čecho Regamera Franeie Francouz Picqnart Praha Cambrai
16 article
V drobném prodellt ranní číslo o zobě cdpolední . . . . . . . za 2 ve nlialkách na veakovsi ranní činlo. oipolední . . . . . . . . 4 1nserát plati se hotově zapře Předplacení a inserty přijímá sdmini- stracev Marianské ulici č. z Tam nscháznjí se též redlakee Uskárna a ezpedice „ Národnich Ladstů“. Eukoplay se nevraceji.
Národnich 4 1
17 article
generál Piegusrt řeč pozoruhodnou svým mlrumilovným tónem. Generál mluvil o cen vnitřního a zevního míru pro zemi práce a demokracie a chválil vojsko za jeho diseiplinu a oddanost věci zákona. Do kasáren nesmí proniknouti theorie nespokojenců. Vláda musí zamítnouti následky událostí, jež by mohly vzniknouti následkem pobuřujících řečí profe- sionálních štváčů. Generál prohlásil, že bude konat svou povinnost byť by mu to mělo být i bolesiným, ale má vědomí, že po svém boku bude mít všechny republikány, kteří nezaměňují svobodu s anarchií a kteří vědí, že neporá- dek může vésti jen kreakci. Ilalsko-rakouské napjetí. Chystané dohovory mezi hr. Aehrenthalem a Tittonem, jakož i utvoření zvláštního výboru v Londýně pro shodu ilalsko-rakouskou zazna- menává italský tisk zcela chladně: »Podobné umělé prostředky nestačí, aby odklidily veliké rozpory, kteréž mají Itahie na Adrii a na Balkáně. Tisk italský dává tomu výraz zcela jasně a na povídá, bud že spory se rozřeší věcně, aneb že se musí rozhodnoti mečem. Tertium non datur. Na nejméně šalmaji míru, sehranými v nějakém ideálním komitétu míru. Jak málo chce se v Italii, aby mír s Rakouskem byl udržen za každou cenu, vidno, že v čele italského odboru postaven byl Ernesto Noneta, kterýž jako chef »Secola« byl vždy odpůrcem Rakouska. Italie není však dosud vyzbrojena a proto mluví o míru. Větší nebezpečí míru hrozi tudiž teď od připravenějšího Rakouska, jehož vojenské kruhy — jak známo — touhou po válce s Italií jen sálajl.
Piegusrt Ernesto noneto Ilalsko Londýn Balkán Rakousko
18 article
Řádění bělochů proti černochům v Americe. Ve Springůsldu pokračuje se v zatýkání. Dosazena bude zvláštní veliká porota, aby vy- šetřila neslýchané násilnosti, jež daleko předstihují hrůzy bouři protižidovských v Rusku, v Americe tolik káraných. Jak známo, jali se běloši ubíjeti šmahem černochy ve Springfisldu, protože prý černoch Richardson znásilnil jistou bělošku. Nyní černoch tento dokázal zeela určitě nevinu svou i svoje alibi. V Huntigionu vnikl veliký dav lidu do vězení, aby usmrhil jistého černocha, obviněného, že pře- padí Italku Servasiniovu. Útadníci zahnali dav revolvery. Schlazení německých illusí. Oproti tvrzenílistu Rolhschifdova trra »Daily Expresse na včerejší zprávě o mihiono- vém fondu pro loďslvo. »Daily Chronicle« za- bývá se též věcí tou i praví, ža jest třeba shladiti notně němccké illuse a dokázati, že anglcká nadvláda na moři musí býti zachována. List žádá na konee, aby se zrůšilo roční h a- sování o resortu námořním a aby se v této příčině napodobil německý rozpočtový systém lodní. Povstání v západní Africe. Pařížské listy otiskují z časopisu »Nou- velliste de Bretagne« soukromé zprávy, že velitel 2. senegalské střelecké setniny a vojen- ského okresu na horním Ivindu (Gabun) setník Fabiani obklíčen jest ve Viebu od Badaudů. Za posledního výpadu ztratili Francouzové 10 střelců. Situace jest prý v celém ogowském území velmi znepokojivou. Naproti tomu fran- couzské ministerstvo osad prohlašuje, že zprávu
Richardson Servasiniův jít Bretagne Fabiani Francouz Amerika Rusko Afrika Gabun Na
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 19. srpna. (Prinkipo.) Nevím, byl-li již za časů elaré Byzancie vynalezen automobil a s nín chauffeuři, s nimiž za našich dnů nejraději z do mova utíkají princozny, zejména ony, jež ná hodou již před tím nebyly dosud utekly an s učitelem řečí, ani s tenoristou, ani s lokajem. Však o důvody, pro něž byly vznešené Ofelie odedávna posílány do klášterů a jiných zátiši níkdy nebývalo nouze.
Praha
20 article
Sultán Mohamed použil internování své dcery v opuštěné věži na mořském ostrůvku jakožio opatření provenlivního. Ne proto, že by snad se bál, že mu sličná princozna ujode se chauffourem, ale protože cikánka jí prorokovala uštknutí hadem. Starostlivý papá kázal tedy slič nou princeznu zavézti do věže na ostrůvku upro- střed vod, mezi Bosporem a Bílým mořem, kd- hadů není. A domníval se, kdo ví jak chytře t navlékl. Ale blamoval se, milý sultán! Cikánk vi, co ví, a když někomu, zejména dceři sultá nově, hádá z ruky, předpověď její na vlas must se vyplnit — co by si svět o cikánce pomyslil kdyby mluvila do větru! I stalo se, že jakýs porský princ vášnivě se zamiloval do sličné prin- cezny, uvězněné ve věži na mořském ostrůvku a protože tehdy ještě nebylo „malého oznan vatele“, kde by se ji byl, za obnos poměrně ne patrný, mohl vyznati ze svých citů horoucích použil tedy květomluvy a vyznal jí lásku tím že jakýmsi podloudným způsobom propašova jí do věže koš s kyticí růží. A hle, aby cikánk netrpěla na své živnosti, kde se vzal, tu se vzal. v koši mezi růžemi byl ukryt had. A když prin cezna k nim přivoněla a řekla: „jěje, to jsou krásné růže“, had, mrcha, vyskočil a milou princeznu uštknul. A byl z toho rámus, a prin cezna měla již na kahánku, a cíkánka se rado vala, že to všecko tak dobře dopadlo a že jj proroctví tak šťastně přece se vyplnílo. Ale v tom se cbjevil princ, vyssál jed z rány a protože slič nou prineeznu tím zachránil, bylo všecko zas dobře a byla z toho svatba. Věž, kde princezna byla vězněna, podnes mazývá se „kyskulesi?
Mohamed
21 article
dívčí věží. Ale taky vystupuje v cestopisech pod pseudonymem „věž Leandrova“ — snad proto, že Leander, jenž plavíval se mořem ko své zbožnované Héře, právě v těchto místech — jakživ nebyl. 1 Byzancie mívala časem hojnost Ofeli z lepších rodin, jež posílala do klášterů z při- čin, snad opět vyplynulých z názorů doby tehdej ši. Byly Ofelie rodu ženského i mužského a sku- pina osamělých ostrůvků v Bílém moři nedaleko města Konstantinova byla jako stvořena k tomu- býti asylem vládců, zbavených trůnu, svržených cisařoven a vznešených princů, kteří ve světě nejspíše překáželi jiným, neméně vznešeným princům. Pro hojnost klášterů zde někdy posta- vených zvaly se ostrovy „Papadonisia“, Ostrovy popů. Když ale tále více přibývalo hosti vzne- šenějších, postoupily do vyšší dietní třídy a z te doby se nazývají Ostrovy princů. Je k nim z Cařihradu krátký, vděčný výlet — libo-li, za- jeďme si tam na chvili. Parník, jenž sprostředkuje spojení mez městem a jimi, vyjíždí od Zlatého rohu a pluje kolem ostrohu Eski-Serailu. Zde u břehu, těsné před starým sultánovýmm sídlem, vyčnívá z hla diny moře komín a část korábu, již před lely zde ztroskotaného — podnes nebylo dáno roz kazu k jeho vyzvednutí. Bůh ví, jak dlouho ještě zde budou čníti smutné jeho tnosky, padišah ne dovoli, aby korábem bylo hnuto. Bylo by př tom nutno pracovati pod vodou, a k takovému zaměstnání, jehož nesnadno kontrolovati, pudi šah nemá důvěry. Lidé jsou zli — což, kdyby někdo té příležitosti použil a na místě kap. chtěl nasadit do vln Bosporu záludnou minu.
Leandrův Leandros Héra Ofel Konstantinův Cařihrad Bospor
22 article
Ostatně možno i to, že vrak ztroskotané lodi. alespoň na papíře, již dávno byl vyzdvižen a že „vyzvednuti“ jeho pohltilo bůh ví jakých sum . .. Vepluli jsme do Bílého moře, zmizel ruch přístavu i hukot města, za námi obzor stále se níží, již je za námi i ostrůvek s červenou, špi- čatou dívčí věží. Parník tiše brázdí vlny kolem Kadiköi i kol majáku ve Fanakiri, poslaveném na místě, kde prý stával druhdy letní palá Justinianův — pěkný maják, chtěl jsem si ho koupit na památku, ale přeplal jsem se: nebyl na prodej — škoda! Ve výši kolem lodi krouži rackové mohutných křídel a heina alkyonů. o nichž moslemín věří, že jsou to duše zemře- lých — kdo by se s ním hádal! Turek sám je zbožný a nezastřelí ptáka, jenž se těší jeho úctě, sultán sám Nojvýš vlastnoručně ráčil již mnoha lidem ve svém okolí dáti příležitost, aby po vyprostění duše z těla, kterémužto vyprostění sultán milostivě ráči' napomoci, mohli v podobě alkyonů volně poletovati nad mořem... tak p svém, zcela svérázném způsobě moudrý padišah luštil otázku, jíž ode dávna láme si hlavu sstatn vzdělaný svět: olázku — říditelné plavby vzduchem ... Objevuje se i kormorán a náhle porůznu z moře vyrostlá, ostrá a červenavá skaliska, ko lem nichž loď opatrně projíždí, černají se silhouetiami dlouhých, vzlyčených ptačích tě na nizkých, krátkých nohou — vypadá z plízk taková potvůrka, jako ovičený jezevčik, jenž by na dělku svého těla měl míti alespoň čtyři páry noh, když panáčkuje, přední tlapky přikrči k tělu a prosí.
Turek bílý moře Fanakiri
23 article
Červená skaliska se nnoží a přibývá i ko morán, již mají zde valný sněm a rokují, zdá se mi, horlivěji, než kdyby za své sněmován brali dsety. Vysoko nad nimi, tiše a majestátně s křídly široce rozevřenými, krouží tmavý, osa mělý sup. A dále za ostrými skalisky vyrůstají z moře větší, příkré, strmé a rovněž nečervenalé skály, různě porostlé již i travou, keři a stro- movím — vynořuje se druhý, třetí ostrůvek ostrov s lidskými staveními dole při hladiněa s lesy, zahradami a domky, roztroušenými po stráních. Jsme u eíle, zde již jsou Ostrovy princo a tam vzadu nejrozlehlejší a nejvyšší z nich. celý zalesněný, s ruinami na temeni, rozsedlý a zašemu Bezdězi podobný Prinkipo. Obydleny jsou z celé té skupiny ostrovů pouze čtyři, u nichž parník staví: Proti, Ant- goni, Chalki a Prinkipo. Monších a zcela ne- obydlených ostrovů je pět — škoda jich, že tal zahálejí a že jsou tak zcela pusty a opuštěny.
24 article
Zasloužily by si toho, aby někdo podnikavý oži- vil jich samotu nějakým průmyslovým, užiteč ným podnikem, Mám za to — je to jen zcela skromný návrh — že pro svou polohu znamenite by se hodily na př. pró umístění zlichovské špiritusky... To by se sousední ostrované za radováli! A což toprve Praha- Loď blíží se přístavišti, zjevují se facady a terasy evropsky stavěných hotelů na pebřeží s vyhlidkou na moře a s nápisy řeckými a fran couzskými, zjevuje se kupole řecké církve, vy nořují se fézy domorodců, čekajících u přístavu a opodál skupina osedlaných koní a oslů, jichž majitelé, odění v malebné cáry, čekají tu na příjezd lodi. Někdo jim asi donesl, že jedu sem zejména proto, abych se tu projel na oslu — odpusťte této mé nevinné vášni — a dvacet lidt současně tahá mne za rukávy a jako v litaniich odříkává „kyrie, kyrie“ — jinému slovu jsem totiž nerozuměl. Majitelé zvířat jsou Řekové „kyrie“, to známe, je naše české „pane“ — ale Kyrie elejson, což pak z vážených čtenářů žádný nikdy neministroval? Dva moji soudruzi rozhodli se pro jízdu koňmo, náš průvodce a já rozhodli jsme se pro jízdu oselmo — člověk na oslu je přece jenom bližší mntce zemi! Kromě nás i Angličanky ně- jaké najímají si koní i oslů, ale než ony se smluví a dohodnou, já, myslím, dávno zas již bodu s osla dole. Za každým zvířelem běží kluk nějaky, osmahlý a otrhaný, křičí a huláká mlátí do ubohých zvířat, až jich člověku líto
Řek Kyrie Praha
25 article
Vysvětluji hochovi, jak umím, vlídně a srdočně, aby toho bití nechal, že nejsme v Praze, kde může po libosti třískati do zvířat, až s nich krev teče hoch, zdá se, česky nerozumí. Naznačuji mu tedy mimikou, že, nepřestane-li, dostane po- hlavek. A spadnu-li, že dostane pohlavků ně- kolik. Mimice hoch rozumí, ale tluče osla dál — bože mne netresci, vyhlídka, že nemnoho takých ve světě, vzduch jako křišťál, cesta piniovým a olivovým hájem, dech kouzelného jara vůkol. obloha modrojasná, a moře pod námi tak ne- skonale čarovné a krásné a v pozadí Cařihrad jako luzná, na skle nadýchaná pohádka — člověk aby tu vnukům Sokratovým sliboval po- hlavky! A do toho čarovného dne rozhýkal se osel, na němž přede mnou zmítal se náš prů- vodčí, jehežio dlouhé šosy zoufale vlály do Všehomíra — tomu krásnému, jarnímu dni, té medré obloze a tomu věčnému moři tam dole pod námi žaloval své boly a touhy ... A stavěl se při tom střídavě na přední i na zadní nohy. a že prý nepůjde dál. Ale dal si říci a šel přece. Dobrák osel! A modré, průhledné neb klidně se usmívalo jeho žalobným nářkům, jež
Sokratův Praha Cařihrad Dobráky
26 article
shůcy nesly se k tiché hladině usmívavého, azu- rového moře a ve výši, nad našimi hlavami, za- padal do šumného listí šedavých oliv a do omla- zených větví štíhlých pinií... A tam na vrcholi vyhlídka k dalekým, dalekým horám, k modra- vému, na dálném obzoru za mořem sotva nade- chnutému jich pásmu, nad jehož měkkou kon- turou rýsovala se linie zasněženého Olympu . . Mladé jaro vrací se k zemi, jaro snad právě ta- kové, jaké zde bylo před tisíci a tisíci lety, po nichž leda jen prázdným, lichým zvukem jsou jména druhdy veliká a slavná, jichž nositelům čerovný tento koutek země, dokola obklopený mořem, býval kdysi — žalářem a vězením ... Iaéna, Zoš, Anna Delassena... nebe tiše a klidně se usmívá a moře jako ze sna zpívá si svou píseň, monotonní, odvěkou. Šťastně dopadla hodinná naše krasojízda. Osvědčilo se, že jsem znamenitý jezdee: já za to nemohu, je to dar nebes. Dojeli jsme zpět ku přístavišti a zastavili se před hotelem „Ka- lypso“. Vše tu chystají k nastávající saisoně, úslužný ganymed v bílé zástěře pařížských gar- conů přesvědčivě zve dále, na verandu nad mořem.
Delassen Ka
27 article
„Kyrie, bakšiš,“ natahuje ruku jinoch, jenž hodinu běžel mi za oslem a bodinu do něho třískal. Dostal několik piastrů — děkoval, ja- koby dostal panství. Z verandy hotelu je vidět protější břeh Asie, bělají se tam stavení řecké vesnice Mal- tepe — ve člunu byli bychom tam za dvě ho- diny. Odtud vlakem do Haidar-paši, večer jsme nazpět v Cařihradě, což, podívejme se tam na- protil A opět mizí z dohledu veranda hotelu, mizi kupole řecké církve, obrysy i barvy stavení stá- vají se neurčitějšími. Prinkipo snižuje se v dáli, barva olivových i piniových jeho hájů splývá v jediný, namodralý ton... Široká vodní hla- dina jen zlehka se vlní, jen časem v daleku zamihne se nad ní jakési velké, černavé těleso, jež se z vody vymrští a opět zmizi .. . delfín, má dlouhou chvíli a krátí si čas, jak může — co taky má dělat celý boží denl Tiše a pravidelně šplounají vesla, a na B. K. moři je tak ticho, tak ticho ...
Kyrie B K Asie Mala Haidar Cařihrad