1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. srpna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí sen
Praze v atnlnkslraei
a nlsl
sk —
ta čtrrý lea
. dvejí čenášk ae
n dtvt Lta . . . . 7 K 50
ve stai: aKno
ns měste . . .
Pošfent
na čtsrt lefa . . . . 9 K 601
a va pe
naet . . . .Ke
Praha
5
article
Při jídle roste jim chut!
Při jídle roste jim chut!
Německý ministr krajan Prade patrně
zná své krajany a ví, že lačnosti jejich sotva
stačí to včerejší jmenování soudců v Čechách
o jehož významu do té chvíle nejsou ve ve-
řejnosti úsudky ustáleny. Proto svými orgány
ve Vídni i v Praze jednak dává nadouvat
kusé to jmenování na nový značný úspěch
svého státnického umění, ježto prý zvítězila
při něm zásada: »němeětí soudci do něme-
ckých krajin« — a »žádné další jmenování
českých soudcův extra statum« — jednak
otevírá Němcům v Čechách luzný pohled do
hudoucího jejich ráje, v nějž prý je jisto
jistě v době dohledné dovede . . . pak li ho
jen všelicí ti nedočkaví Pergeltové nebo Pa-
cherové nesrazí z Tarpejské skály.
Nechť prý se jen rozpomenou na jeh
loňskou libereckou řeč, v níž pronesl vělu
že lze i bez rozbití jednoty země české ja-
kozto historicko politické osobnosti veřejnou
správu její rozdvojiti a Němcům značnou
samostatnost národní vydubýti. »A hle od t
doby — honosí se liberecká Excellence — ná
sledovala skutečně vládní opatření.
jmiž ona myšlenka se viěluje ve skutek
která neznamenají nic jiného než přípra vy
pro konečné vyrovnání sporu česko
německého. Za takové sluší poklá
dati: Jmenování vicepresidenta při místo
držitelství, jemuž byly přikázány české agendy
(jako německému vicepresidentu Dörflovi ně
mecké); rozdělení referátu o vysokých ško
lách při místodržitelství (na národní rozdě
lení ostatních referátů ještě dojde); dále na-
stávající jmenovůní německého vice-
presidenta při poštovním ředitelství
v Praze pro německé důležitosti a tolikéž
nedaleké jmenování německého vice
presidenta při finančním zemském ředi
telství v Čech a ch.
Němec
Dörfl
Čechy
Vídeň
Praha
6
article
Tolikéž při vrchním soudu zemském
bude napříště jmenován vicepresident něme
ckého pároda. Nejvzáenější úlohou těchto
německých vicepresidentů bude, aby konal
dozor na přijímání ucha zečů do
státní služby dle národního klíče 3 :2
Korunováním tohoto vyrovnacího díla by
pak bylo zřízení krajských hejt
manství, při nichž by opět pro potřehy
národních menšin byli jmenováni vicepresi
denti krajských hejtmnanství. « —
Tato odhalení o spadech politíky Be
ckovy měla vzbuditi mezi Němci v Čechách
dobrou náladu před úterním jmenováním
Však pan Prade bezpochyby se obával, že
jeho milým — sokům bude vše to ještě
málo a proto dává honem v den jmenován
Němcům ještě nádavkem na srozuměnou
kterak nepřestane na pouhém há
jení posavadní německé državy
proti nám, ale dá zatroubiti: »vý boj
noul« Včerejší »Bohemie« se mu propůj
čila k této fanfáře:
»Bylo by velice povážlivou chybou« —
horlí »spokojiti se s posavadní drža
vou německou v úřadech. Jsout
jak známo, posud mnohá místa okres-
ních soudcův při okresních soudech čá
stečně českých, částečně smíšených, ale pře-
vahou německých, obsazena Čechy.
Němci však nesmí nikdy dopu
stiti, aby vzniklo mínění, že v tako
Němec
Prade
Čecho
Čechy
Bohemia
7
article
výchto případech má býti uše
třema národní dřžava Čechů
Poukazujeme na Prachatice, Vimperk,
Kašperské Hory atd., kde jsou místa okres-
ních soudcův obsazena naskrz Čechy. Tu jest
povinností Němců, aby za nasta-
lého uprázdnění za všech okol-
ností postarali se o jich obsa-
zení německými soudei«.
Tedy: německá država platiž všude za
nedolknutelnou, ale česká država ne
budiž v krajích smíšených šetřena, nýbrž
umenšována, olupována kde se to
jen dá. To jest svatou povinností »treu un
bieder« Němců v Čechach
Však nedosti na tom. Ale dle ja kéh
klíče mají býti na dále příjímán
uchazeči do státních služeb
Čechách?
Ještě před nedávnem (25. července t r)
uznávala tu sama »Bohemia«, že by se př
obsazení těch 93 uprázdněných míst auskul
tantských, jakož i při přijímání právních
praktikantů mělo samozřejmě (selbstverständ
lich) postupovati dle klíče poměrné početní
sily obou národů (37% Němců ke 63% Čechů)
»Pák by konečně brzy umlkl stesk na ne
dostatek německých soudeů
Avšak od úterý (18. srpna) již jí toto
sjedině rozumné« měřítko z 25 čer
vence t r. nikterak neslačí, nýbrž orgán
Čecho
Němec
Prachatice
Vimperk
kašperský Hora
Čechy
Bohemia
8
article
Pradův si fonká: »Velice potěšitelné jest.
že má nyní býti opět řada praktikantů při
jata do soudní služby . . . Avšak tu ne-
smí se dosazování již díti dle
oblíbeného dosud kliče národn
číslice obyvatelstva, poněvadž by
tím nebylo možno napraviti starou křivdu,
jež dála se druhdy Němcům odmítáním je-
jich uchazečů (!!). I musí nyní poslanci ně
mečtí k tomu pracovati, aby až do vyrov
nání nepoměru trvajícího byli němečt
praktikanti přijímáni u veli-
kém počtu bez ohledu na per-
centuální čislici obyvatelstv a
— — a češti právníci tedy za to bez ohledu
šmahem odmítáni!
To ať se už zkrátka němečtí poslane
postarají o holé zrušení základního zákona
ústavy, jenž otvírá každému způsobilému
státnímu občanu bez rozdílu stejně přístu
ke všem úřadům a dekretují, že nadále ne-
přijímají se do státních služeb než jedin
plnokrevní Němci! Zejmena v Če
chách, na Moravě a ve Slezsku! Konečně
ještě jednu vyhlídku vábnou otvíra něme-
ckým úřadolovcům Praďův orgán: »Dojde
prý bohda již k tomu dávno vytouženému
zřízení několika nových německýel
krajských soudů v Čechá ch! Ze
jmena ke zřízení německého krajského soudu
v Trutnově, k němuž dosud nedošlo jen
proto, že Češí tak vášnivě se tomu vzpírali.
aby byl pouze německým.« —
Nuž a nyní doufa »Bohemie«, že již se
tomu nebudeme tak rozhodně, tak vášnivě
a houževnatě vzpírat jako za punktac roku
1892? Nyní doufá, že najde se v českém
sněmu většina, která dá vládě dobré zdání,
svolující ke zřízení výlučně, ryze německého
krajského soudu v Trutnově, kde žije na
kolik tisíc Čechův a v jehož nejbližším sou-
sedství jest ryze český okres úpický?
Ať se netře zpupnost po nemožném,
nedráždí trpělivost dvoutřetinové většíny
Pradův
Němec
Češit
Čechův
Morava
Slezsko
Trutnov
Bohemia
9
article
obyvatelstva vášnivě milujícího svou ubohou
jedinou vlast, a žárlivě střehoucího jeji
celistvosti, jako svého národního práva v ní
Nenalezne se český člověk, který by
snesl, aby Němci, kteří od věků za pro-
tekce vlád rakouských bohatli v této zemi
průmyslem a obchodem, jemuž věnovala se
jejich mládež pohrdávajíc nuznou státn
službou — nyní byli zde na úko
Čechů šmahem zaopatřováni statem všemi
možnými úřady a tučnými prebendami.
třebas neměli potřebné kvalifikace jazykové
neřku, aby se k vůli télo nedostatečné
kvalifikaci německých úřadolovcův, trhala
jednotná správa země a zřizo-
valo v Čechách umělé »ryze německé
území«, v němž by jazyk český a občan
český byl považován za cizince, za vetřelce.
za psance. Tak daleko to s námi ještě ne-
došlo, aby si 6milionový uvědomělý náro
český dal podobný osud líbit! Ještě má
v sobě a ve svém dobrém právu dosti moci
a síly, aby roztříšlil tyto zpupné plány
srazil rohy nezřízené troufalosti vlastiškůdcův.
Němec
Čecho
Čechy
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Vídně, 18. srp. (Dalmatský sněm.
Včerejší „Chorvatská Korrespondence“ oznámila
ze Zadru, že zemský výkor dalmatský obrátil se
na ministerstvo vnitra v příčině svolání dalmat-
ského sněmu před vypsáním nových voleb. Podle
informace zmíněné korrespondence delmatský
zemský výbor si přeje, aby dalmatský sněm
svolán byl mimořádnou cestou. Bude-li tomuto
přání vyhovéno, dalmatský sněm pět až sedm
dní bude se zabývati otázkou volební reformy
jejíž návrh byl vypracoval dalmatský zemský
výbor. Ministerstvo vnitra má v několika nej-
bližších dnech o přání dalmatském rozhodnouti
Z Pošti, 18. srpna. (Maďaři pa tr
k ovládaným národnostem v Uhrách.
Názor na maďarské věci třeba radikálně změ-
nit. Maďaři dle něho jsou utiskovateli nemaďar-
ských národností. Ve skutečnosti ale Madati
sami jsou ovládáni, jakž vysvitne z dat o slo-
žení uherského sněmu dle národnosti a národ-
ního původu. Jsou ovládáni, aniž jsou si
tcho vědomi.
Maďar
Madat
Vídeň
Pošť
Uhry
11
article
Uherský sněm má 453 uherských poslanců,
z nichž 213 má nemadarská přijmení. Z ostat-
ních 240 je 44 hrabat a baronů, přišlých z ce-
lého světa. Zůstalo by 196 Maďarů. Ale mez
těmi je mnoho takových, kloří se dříve nazý vali
jinak a za nynější svénhaďarské příjmení zapla-
tili korunu. Pod maďarskou maskou jejich taji
se cizí etlinický původ. Jsou to: Béla IIenrik
(Weiss Chaim), Cedjti (Kaufmann), Farkasházy
(Fischer), Fenyvesi Soma (Feigelsberg), Fökdes
Béla (Woiss), Hodorváry Lobol (Kohn), HIody
(Kohn), Horvath Joszef (Horowitz), Kardos Sam
(Kohn), Kolosi Joszef (Grünfeld), Kolemen Samu
(Klein), Lonyi Mčr (Lilienfeld), Lozor Pá
(Weiss), Mezöfi (Morgenstern), Molnár (Berger)
Nagy Sandor (Kohn), Petö (Poláček), Pilisy (Per-
ger), Reik (Reich), Rakosi Viktor (Krebser), So
Mangy (Kohn), Sondor Pál (Sehlesinger), So-
mogyi Aladar (Kraus Armin), Simegyi Vilmos
(Kohn Šmole), Szathmary Mór (Sau Moritz)
stětní tajemník Szferenyi (Stern), Szunyog Mí
haly (Kohn), Vaszonyi (Weissfeld), Visonba
Sema (Weilsberg).
Maďar
IIenrik
Weiss Chaim
Kaufmann
Fischer
Kohn
Horvath Joszef
Horowitz
Kardos
Joszef
Grünfeld
Lozor
Weiss
Mezöfi
Morgenstern
Molnár
Berger
Nagy Sandor
Petö
Poláček
Reich
Aladar
Kraus
Kohn Šmol
Sau Moritz
Stern
Szunyog
Cedjt
Farkasháza
Fenyvesi soma
Fökdes Béla
Hodorvára Lobol
HIoda
Kolemen Sam
Klein
Lonyi Mčr
Pilisa
Reik
Rakosi Viktor
so mango
Sondor Pál
so
Simegyi Vilmos
Szathmara Mór
Szferenyi
Vaszonyi
Visonba Sema
12
article
To jsou ti, o kterých se vůbec ví, jak
dříve jmenovali. O kolika ale se to neví!
Z Černovců, 18. srpna. (Selské nepo-
koje v Bukovině.) V rumunské obci v Bu-
kovině, zv. Krasna Ilski, v okrese starožineckém
udály se vážné selské nepokoje, jak už ozná
meno telegraficky. V ponděli dav, silný pře
300 mužů, maje v čele trubače, ozbrojen seke-
rami, pilami, kosami a kyji, vtrhl do lesa na
statku bar. Styrča, aby uchvátil část jeho, asi
1000 jiter. Sedláci, před nimiž lesní stráž utekla.
vykáceli linii, několik kilometrů dlouhou, aby
část zachvácenou odhraničili od ostatního lesa.
Okrosní hejtman Korn přijel ze Starožína a jemu
se podařilo sodláky přemluvit, aby se vzdali
svého záměru. Na jak dlouho, jest otázka.
Stav ruských a rumunských „chlopů“ v Bu-
kovině je velmi smutný. Usedlosti mají malé,
protože je vzdělávají nouměle a nedbale, žijou
v největší nouzi. Rok eo rok musejí prodávati
obili na stojatě a prodávati tele ještě nenaro-
zené. Jak velká jest mezi nimi nouze, možn
viděti z toho, že mladí muži, odvedení k vojsku
pokládají se za šťastny, protože vědí, že po t
léta vojenské služby každý den se najedí d
Za příčinu tak špatného stavu svého pova-
žují „pány“ (šlechtu) a Němce. Říkaji: „Šváb
zemi vyssaje a pán posílá všechny peníze z
hranice.
syta.
Sedlák
Korn
Němec
Černovec
Bukovina
Krasna Ilski
13
article
Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 19. srpna.
Anglikánská církev hledá sblížení s ruskou
pravoslavnou.
Na jaře t. r. přijel do Petrohradu ze Švý
car starokatolický duchovní dr. Chest, aby pro
studoval zřízení ruské pravoslavné církve za
tim účelem, aby se s ní církev starokatolická
sjednotila. V Rusku přes dvacet let o toto
sjednocení pracuje A. A. Kirějev.
Mezitím ale přijeli za týmž účelem do P
trohradu také poslově anglikánské církve z An
glie. O výsledku jejich cesty referoval nedávno
na pananglikánském sjezdu Mr. Birkback. V ob
širné zprávě uvedl, že myšlenka o sjednocen
snglikánské církve s pravoslavnou zrodilase
již před mnoha desitilelími a v posledních dva
elli letech že učinila dosti značné pokroky
Také protojerej pravoslavně církve při ruském
vyslanectví v Londýně, I. K. Sokolov, psal ne-
dávno o duchovné blízkosti obou eírkví a snaze
o sjednoceni.
doktor
Chest
Kirějev
Praha
Petrohrad
Rusko
Londýn
Sokolov
Švý car
I . K
14
article
Slovanský sen.
15
article
Pod tímto titulem uveřejňuje p. J. Rega
mery nadšený dopis z Prahy ve švýearakém
listu »La tribune de Lausanne«. Autor jíčí vzn
slovanské myšlenky, o jejíž rozvoj mají nej-
větší zásluhu Čechové, kteří uspořádali v Praze
slovanský sjezd, který má v plánu utvořiti z
všech slovanských bratrů velkou a silnou ro-
dinu. Tento »slovanský sen« stane se skuteč
ností, jestli ruský car a jeho vláda přijmou re
soluce, odhlasované v Praze delegáty všech ná
rodů slovanských. Pan Regamery vřelými slovy
oceňuje velký význam sjezdu slovanského
iluje, že Franeie neprojevila vělší zájem o tak
posvátnou událost. Připomíná upřimné sympatie
Čschů a Francouzů a líčí český boj národní.
Pisatel míní, že bude-li ratifikováno usnesen
slovanského sjezdu, stane se velká unie slo
vanská moci, s níž bude nutno počílati.
Generál Picqnart v Cambrai.
Na počest velkých slavnosti gymnastů by
uspořádán banket, kde pronesl ministr války
J Rego
jít Lausanne
Čecho
Regamera
Franeie
Francouz
Picqnart
Praha
Cambrai
16
article
V drobném prodellt
ranní číslo o zobě
cdpolední . . . . . . . za 2
ve nlialkách na veakovsi
ranní činlo.
oipolední . . . . . . . . 4
1nserát
plati se hotově zapře
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
stracev Marianské ulici č. z
Tam nscháznjí se též redlakee
Uskárna a ezpedice „ Národnich Ladstů“.
Eukoplay se nevraceji.
Národnich
4 1
17
article
generál Piegusrt řeč pozoruhodnou svým
mlrumilovným tónem. Generál mluvil o cen
vnitřního a zevního míru pro zemi
práce a demokracie a chválil vojsko za jeho
diseiplinu a oddanost věci zákona. Do kasáren
nesmí proniknouti theorie nespokojenců. Vláda
musí zamítnouti následky událostí, jež by mohly
vzniknouti následkem pobuřujících řečí profe-
sionálních štváčů. Generál prohlásil, že bude
konat svou povinnost byť by mu to mělo být
i bolesiným, ale má vědomí, že po svém boku
bude mít všechny republikány, kteří nezaměňují
svobodu s anarchií a kteří vědí, že neporá-
dek může vésti jen kreakci.
Ilalsko-rakouské napjetí.
Chystané dohovory mezi hr. Aehrenthalem
a Tittonem, jakož i utvoření zvláštního výboru
v Londýně pro shodu ilalsko-rakouskou zazna-
menává italský tisk zcela chladně: »Podobné
umělé prostředky nestačí, aby odklidily veliké
rozpory, kteréž mají Itahie na Adrii a na Balkáně.
Tisk italský dává tomu výraz zcela jasně a na
povídá, bud že spory se rozřeší věcně, aneb že
se musí rozhodnoti mečem. Tertium non datur.
Na nejméně šalmaji míru, sehranými v nějakém
ideálním komitétu míru. Jak málo chce se v Italii,
aby mír s Rakouskem byl udržen za každou
cenu, vidno, že v čele italského odboru postaven
byl Ernesto Noneta, kterýž jako chef »Secola«
byl vždy odpůrcem Rakouska. Italie není však
dosud vyzbrojena a proto mluví o míru. Větší
nebezpečí míru hrozi tudiž teď od připravenějšího
Rakouska, jehož vojenské kruhy — jak známo
— touhou po válce s Italií jen sálajl.
Piegusrt
Ernesto noneto
Ilalsko
Londýn
Balkán
Rakousko
18
article
Řádění bělochů proti černochům v Americe.
Ve Springůsldu pokračuje se v zatýkání.
Dosazena bude zvláštní veliká porota, aby vy-
šetřila neslýchané násilnosti, jež daleko předstihují
hrůzy bouři protižidovských v Rusku, v Americe
tolik káraných. Jak známo, jali se běloši ubíjeti
šmahem černochy ve Springfisldu, protože prý
černoch Richardson znásilnil jistou bělošku.
Nyní černoch tento dokázal zeela
určitě nevinu svou i svoje alibi.
V Huntigionu vnikl veliký dav lidu do vězení,
aby usmrhil jistého černocha, obviněného, že pře-
padí Italku Servasiniovu. Útadníci zahnali dav
revolvery.
Schlazení německých illusí.
Oproti tvrzenílistu Rolhschifdova trra
»Daily Expresse na včerejší zprávě o mihiono-
vém fondu pro loďslvo. »Daily Chronicle« za-
bývá se též věcí tou i praví, ža jest třeba
shladiti notně němccké illuse a dokázati, že
anglcká nadvláda na moři musí býti zachována.
List žádá na konee, aby se zrůšilo roční h a-
sování o resortu námořním a aby se v této
příčině napodobil německý rozpočtový systém
lodní.
Povstání v západní Africe.
Pařížské listy otiskují z časopisu »Nou-
velliste de Bretagne« soukromé zprávy, že
velitel 2. senegalské střelecké setniny a vojen-
ského okresu na horním Ivindu (Gabun) setník
Fabiani obklíčen jest ve Viebu od Badaudů.
Za posledního výpadu ztratili Francouzové 10
střelců. Situace jest prý v celém ogowském
území velmi znepokojivou. Naproti tomu fran-
couzské ministerstvo osad prohlašuje, že zprávu
Richardson
Servasiniův
jít Bretagne
Fabiani
Francouz
Amerika
Rusko
Afrika
Gabun
Na
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 19. srpna.
(Prinkipo.) Nevím, byl-li již za časů
elaré Byzancie vynalezen automobil a s nín
chauffeuři, s nimiž za našich dnů nejraději z do
mova utíkají princozny, zejména ony, jež ná
hodou již před tím nebyly dosud utekly an
s učitelem řečí, ani s tenoristou, ani s lokajem.
Však o důvody, pro něž byly vznešené Ofelie
odedávna posílány do klášterů a jiných zátiši
níkdy nebývalo nouze.
Praha
20
article
Sultán Mohamed použil internování své
dcery v opuštěné věži na mořském ostrůvku
jakožio opatření provenlivního. Ne proto, že by
snad se bál, že mu sličná princozna ujode se
chauffourem, ale protože cikánka jí prorokovala
uštknutí hadem. Starostlivý papá kázal tedy slič
nou princeznu zavézti do věže na ostrůvku upro-
střed vod, mezi Bosporem a Bílým mořem, kd-
hadů není. A domníval se, kdo ví jak chytře t
navlékl. Ale blamoval se, milý sultán! Cikánk
vi, co ví, a když někomu, zejména dceři sultá
nově, hádá z ruky, předpověď její na vlas must
se vyplnit — co by si svět o cikánce pomyslil
kdyby mluvila do větru! I stalo se, že jakýs
porský princ vášnivě se zamiloval do sličné prin-
cezny, uvězněné ve věži na mořském ostrůvku
a protože tehdy ještě nebylo „malého oznan
vatele“, kde by se ji byl, za obnos poměrně ne
patrný, mohl vyznati ze svých citů horoucích
použil tedy květomluvy a vyznal jí lásku tím
že jakýmsi podloudným způsobom propašova
jí do věže koš s kyticí růží. A hle, aby cikánk
netrpěla na své živnosti, kde se vzal, tu se vzal.
v koši mezi růžemi byl ukryt had. A když prin
cezna k nim přivoněla a řekla: „jěje, to jsou
krásné růže“, had, mrcha, vyskočil a milou
princeznu uštknul. A byl z toho rámus, a prin
cezna měla již na kahánku, a cíkánka se rado
vala, že to všecko tak dobře dopadlo a že jj
proroctví tak šťastně přece se vyplnílo. Ale v tom
se cbjevil princ, vyssál jed z rány a protože slič
nou prineeznu tím zachránil, bylo všecko zas
dobře a byla z toho svatba. Věž, kde princezna
byla vězněna, podnes mazývá se „kyskulesi?
Mohamed
21
article
dívčí věží. Ale taky vystupuje v cestopisech
pod pseudonymem „věž Leandrova“ — snad
proto, že Leander, jenž plavíval se mořem ko
své zbožnované Héře, právě v těchto místech —
jakživ nebyl.
1 Byzancie mívala časem hojnost Ofeli
z lepších rodin, jež posílala do klášterů z při-
čin, snad opět vyplynulých z názorů doby tehdej
ši. Byly Ofelie rodu ženského i mužského a sku-
pina osamělých ostrůvků v Bílém moři nedaleko
města Konstantinova byla jako stvořena k tomu-
býti asylem vládců, zbavených trůnu, svržených
cisařoven a vznešených princů, kteří ve světě
nejspíše překáželi jiným, neméně vznešeným
princům. Pro hojnost klášterů zde někdy posta-
vených zvaly se ostrovy „Papadonisia“, Ostrovy
popů. Když ale tále více přibývalo hosti vzne-
šenějších, postoupily do vyšší dietní třídy a z te
doby se nazývají Ostrovy princů. Je k nim
z Cařihradu krátký, vděčný výlet — libo-li, za-
jeďme si tam na chvili.
Parník, jenž sprostředkuje spojení mez
městem a jimi, vyjíždí od Zlatého rohu a pluje
kolem ostrohu Eski-Serailu. Zde u břehu, těsné
před starým sultánovýmm sídlem, vyčnívá z hla
diny moře komín a část korábu, již před lely
zde ztroskotaného — podnes nebylo dáno roz
kazu k jeho vyzvednutí. Bůh ví, jak dlouho ještě
zde budou čníti smutné jeho tnosky, padišah ne
dovoli, aby korábem bylo hnuto. Bylo by př
tom nutno pracovati pod vodou, a k takovému
zaměstnání, jehož nesnadno kontrolovati, pudi
šah nemá důvěry. Lidé jsou zli — což, kdyby
někdo té příležitosti použil a na místě kap.
chtěl nasadit do vln Bosporu záludnou minu.
Leandrův
Leandros
Héra
Ofel
Konstantinův
Cařihrad
Bospor
22
article
Ostatně možno i to, že vrak ztroskotané lodi.
alespoň na papíře, již dávno byl vyzdvižen a
že „vyzvednuti“ jeho pohltilo bůh ví jakých
sum . ..
Vepluli jsme do Bílého moře, zmizel ruch
přístavu i hukot města, za námi obzor stále se
níží, již je za námi i ostrůvek s červenou, špi-
čatou dívčí věží. Parník tiše brázdí vlny kolem
Kadiköi i kol majáku ve Fanakiri, poslaveném
na místě, kde prý stával druhdy letní palá
Justinianův — pěkný maják, chtěl jsem si ho
koupit na památku, ale přeplal jsem se: nebyl
na prodej — škoda! Ve výši kolem lodi krouži
rackové mohutných křídel a heina alkyonů.
o nichž moslemín věří, že jsou to duše zemře-
lých — kdo by se s ním hádal! Turek sám je
zbožný a nezastřelí ptáka, jenž se těší jeho
úctě, sultán sám Nojvýš vlastnoručně ráčil již
mnoha lidem ve svém okolí dáti příležitost, aby
po vyprostění duše z těla, kterémužto vyprostění
sultán milostivě ráči' napomoci, mohli v podobě
alkyonů volně poletovati nad mořem... tak p
svém, zcela svérázném způsobě moudrý padišah
luštil otázku, jíž ode dávna láme si hlavu sstatn
vzdělaný svět: olázku — říditelné plavby
vzduchem ...
Objevuje se i kormorán a náhle porůznu
z moře vyrostlá, ostrá a červenavá skaliska, ko
lem nichž loď opatrně projíždí, černají se
silhouetiami dlouhých, vzlyčených ptačích tě
na nizkých, krátkých nohou — vypadá z plízk
taková potvůrka, jako ovičený jezevčik, jenž by
na dělku svého těla měl míti alespoň čtyři páry
noh, když panáčkuje, přední tlapky přikrči
k tělu a prosí.
Turek
bílý moře
Fanakiri
23
article
Červená skaliska se nnoží a přibývá i ko
morán, již mají zde valný sněm a rokují, zdá
se mi, horlivěji, než kdyby za své sněmován
brali dsety. Vysoko nad nimi, tiše a majestátně
s křídly široce rozevřenými, krouží tmavý, osa
mělý sup. A dále za ostrými skalisky vyrůstají
z moře větší, příkré, strmé a rovněž nečervenalé
skály, různě porostlé již i travou, keři a stro-
movím — vynořuje se druhý, třetí ostrůvek
ostrov s lidskými staveními dole při hladiněa
s lesy, zahradami a domky, roztroušenými po
stráních. Jsme u eíle, zde již jsou Ostrovy princo
a tam vzadu nejrozlehlejší a nejvyšší z nich.
celý zalesněný, s ruinami na temeni, rozsedlý
a zašemu Bezdězi podobný Prinkipo.
Obydleny jsou z celé té skupiny ostrovů
pouze čtyři, u nichž parník staví: Proti, Ant-
goni, Chalki a Prinkipo. Monších a zcela ne-
obydlených ostrovů je pět — škoda jich, že tal
zahálejí a že jsou tak zcela pusty a opuštěny.
24
article
Zasloužily by si toho, aby někdo podnikavý oži-
vil jich samotu nějakým průmyslovým, užiteč
ným podnikem, Mám za to — je to jen zcela
skromný návrh — že pro svou polohu znamenite
by se hodily na př. pró umístění zlichovské
špiritusky... To by se sousední ostrované za
radováli! A což toprve Praha-
Loď blíží se přístavišti, zjevují se facady
a terasy evropsky stavěných hotelů na pebřeží
s vyhlidkou na moře a s nápisy řeckými a fran
couzskými, zjevuje se kupole řecké církve, vy
nořují se fézy domorodců, čekajících u přístavu
a opodál skupina osedlaných koní a oslů, jichž
majitelé, odění v malebné cáry, čekají tu na
příjezd lodi. Někdo jim asi donesl, že jedu sem
zejména proto, abych se tu projel na oslu —
odpusťte této mé nevinné vášni — a dvacet lidt
současně tahá mne za rukávy a jako v litaniich
odříkává „kyrie, kyrie“ — jinému slovu jsem
totiž nerozuměl. Majitelé zvířat jsou Řekové
„kyrie“, to známe, je naše české „pane“ —
ale Kyrie elejson, což pak z vážených čtenářů
žádný nikdy neministroval?
Dva moji soudruzi rozhodli se pro jízdu
koňmo, náš průvodce a já rozhodli jsme se pro
jízdu oselmo — člověk na oslu je přece jenom
bližší mntce zemi! Kromě nás i Angličanky ně-
jaké najímají si koní i oslů, ale než ony se
smluví a dohodnou, já, myslím, dávno zas již
bodu s osla dole. Za každým zvířelem běží kluk
nějaky, osmahlý a otrhaný, křičí a huláká
mlátí do ubohých zvířat, až jich člověku líto
Řek
Kyrie
Praha
25
article
Vysvětluji hochovi, jak umím, vlídně a srdočně,
aby toho bití nechal, že nejsme v Praze, kde
může po libosti třískati do zvířat, až s nich krev
teče hoch, zdá se, česky nerozumí. Naznačuji
mu tedy mimikou, že, nepřestane-li, dostane po-
hlavek. A spadnu-li, že dostane pohlavků ně-
kolik. Mimice hoch rozumí, ale tluče osla dál —
bože mne netresci, vyhlídka, že nemnoho takých
ve světě, vzduch jako křišťál, cesta piniovým
a olivovým hájem, dech kouzelného jara vůkol.
obloha modrojasná, a moře pod námi tak ne-
skonale čarovné a krásné a v pozadí Cařihrad
jako luzná, na skle nadýchaná pohádka —
člověk aby tu vnukům Sokratovým sliboval po-
hlavky! A do toho čarovného dne rozhýkal se
osel, na němž přede mnou zmítal se náš prů-
vodčí, jehežio dlouhé šosy zoufale vlály do
Všehomíra — tomu krásnému, jarnímu dni, té
medré obloze a tomu věčnému moři tam dole
pod námi žaloval své boly a touhy ... A stavěl
se při tom střídavě na přední i na zadní nohy.
a že prý nepůjde dál. Ale dal si říci a šel
přece. Dobrák osel! A modré, průhledné neb
klidně se usmívalo jeho žalobným nářkům, jež
Sokratův
Praha
Cařihrad
Dobráky
26
article
shůcy nesly se k tiché hladině usmívavého, azu-
rového moře a ve výši, nad našimi hlavami, za-
padal do šumného listí šedavých oliv a do omla-
zených větví štíhlých pinií... A tam na vrcholi
vyhlídka k dalekým, dalekým horám, k modra-
vému, na dálném obzoru za mořem sotva nade-
chnutému jich pásmu, nad jehož měkkou kon-
turou rýsovala se linie zasněženého Olympu . .
Mladé jaro vrací se k zemi, jaro snad právě ta-
kové, jaké zde bylo před tisíci a tisíci lety, po
nichž leda jen prázdným, lichým zvukem jsou
jména druhdy veliká a slavná, jichž nositelům
čerovný tento koutek země, dokola obklopený
mořem, býval kdysi — žalářem a vězením ...
Iaéna, Zoš, Anna Delassena... nebe tiše a
klidně se usmívá a moře jako ze sna zpívá si
svou píseň, monotonní, odvěkou.
Šťastně dopadla hodinná naše krasojízda.
Osvědčilo se, že jsem znamenitý jezdee: já za
to nemohu, je to dar nebes. Dojeli jsme zpět
ku přístavišti a zastavili se před hotelem „Ka-
lypso“. Vše tu chystají k nastávající saisoně,
úslužný ganymed v bílé zástěře pařížských gar-
conů přesvědčivě zve dále, na verandu nad
mořem.
Delassen
Ka
27
article
„Kyrie, bakšiš,“ natahuje ruku jinoch, jenž
hodinu běžel mi za oslem a bodinu do něho
třískal. Dostal několik piastrů — děkoval, ja-
koby dostal panství.
Z verandy hotelu je vidět protější břeh
Asie, bělají se tam stavení řecké vesnice Mal-
tepe — ve člunu byli bychom tam za dvě ho-
diny. Odtud vlakem do Haidar-paši, večer jsme
nazpět v Cařihradě, což, podívejme se tam na-
protil
A opět mizí z dohledu veranda hotelu, mizi
kupole řecké církve, obrysy i barvy stavení stá-
vají se neurčitějšími. Prinkipo snižuje se v dáli,
barva olivových i piniových jeho hájů splývá
v jediný, namodralý ton... Široká vodní hla-
dina jen zlehka se vlní, jen časem v daleku
zamihne se nad ní jakési velké, černavé těleso,
jež se z vody vymrští a opět zmizi .. . delfín,
má dlouhou chvíli a krátí si čas, jak může —
co taky má dělat celý boží denl
Tiše a pravidelně šplounají vesla, a na
B. K.
moři je tak ticho, tak ticho ...
Kyrie
B K
Asie
Mala
Haidar
Cařihrad