1
masthead
Národní hospodář.
Národní hospodář.
ta1 tehot
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Stav osení v Uhrách.
Z Pešti, 18. srpna. (K. k. uh.) (Úřadní
zpráva o stavu osenI, vydaná minister
stvem orby dne 15. srpna] V prvých dnech
srpna bylo ve velké části Alföldu většinou teplé
a suché počasí. As od 10 dnů prší však usta-
vičně. Pro plodiny má však děšť stále ješte
velmi dobrý účinek a proto se také naděje
lepší. Jest pravda, že napadlo také množství
krup, čímž by způsobena značná škoda a vinná
réva a ovoce byly silně poškozeny. Všude vy-
dařilo se krásné a těžké obilí, vyjma ony kra-
jiny, kde nastalo najednou přespřiliš rychlé
zrání. Ačkoli výtěžek slámy jest sotva postači-
telný, tu a tam dokonce podprostřední, převýšil,
pokud jde o zrno, výtěžek většinou očekávání
Ve skutečnosti jest letošní výsledek žní již nyní
ťakticky průměrem spíše prostřední než pod-
prostřední. To jest nepochybný následek dobré
kvality obilí. Jest pěkná velkozrná, těžká pše-
nice, těžké žito a těžký ječmen bilé barvy.
Jen oves zůstal co do kvality pozadu,
ačkoli se také tu na mnoha místech objevuji
potěšitelná překvapení. Jest mnoho velmi krásné
pšenice o 78, 80 až 82 kg a mnoho žit
těžkého 70, 72 až 78 kg. dále přibližně dosti
mnoho ječmene, těžkého 65, 68, 70 až 75 kg.
Oves zůstal netoliko kvantitativně, nýbrž i kvali-
tativně pod průměrnou prostředností, jak byla
očekávána. Kukuřice a řepa se velmi zlepšily.
Uhry
Pešť
kg
3
article
Také pokud jde o zrna kukuřičná nastalo p
deštích zlepšení a i řepa vyvíjí se silněji ná-
sledkem deště. Značné zlepšení vykazují zemáky
v horských krajinách. Dle zpráv o výtěžku vy-
mláceného obili ze dne 15. srpna možno při-
bližně očekávati: pšenice na katastrální jitro
v průměru 6 57 metr. centů, úhrnem 39.45
milionů metr. centů, žita 6 24, úbrnem 12.04.
ječmene 6 44, úhrnem 12 23, ovsa 5 51,
úhrnem 10.26, kukuřice 9 24, úhrnem 38.57a
zemáků 35.65 metr. centů, úhrnem 36 14 mil.
metr. centů oproti výnosu lonského roku 32 80
milionů metr. centů pšenice, 10.69 mil. melr.
centů žita, 13 73 mil. metr. centů ječmene,
11.54 mil. metr. centů ovsa, 39 53 mil. metr.
centů kukuřice a 48 49 mil. metr. centů
zemáků.
Vídeňský trh na vepřový dobytek.
Z Vídně, 18. srpna. Na dnešní trh přihlá-
šeno bylo 12930 kusů vepřového dobytka,
z toho 2866 tučných krmníků, 5009 prostřed-
ních a lehkých, 5055 podsvinčat. Přihonu těž-
kých krmníků přibylo proti minulému trhu o
1025 kusů. Poptávka byla čilá, následkem toho
zvýšení na ceně o 1 až 3 koruny. Podsviněat
naproti tomu bylo o 600 méně; nabídka byla
Znamenalo se: tuční vepři K 1.17 až
1.19, výjimečně K 1.20 ; prostřední K 1. 10 až
1 16, lehči K 1.— až 1 08, podsvinčata kor
1.— až 1 26 za kg.
slabá.
Vídeň
4
article
st Z Pešti, 18. srpna. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 22 000 q o 5 haléřů
levněji. Platila za 50 kilogr.: pšenice tisská
81 kg K 12.—, 80.5 kg K 11.90, 79 5 k
K 11 75, 79 kg K 11.70, 78.5 kg K 11.65.
77 kg K 10.80, snětivá, 76.5 kg K 11..30.
z okoli Pešti 80 kg K 11 70, 79 kg K 11.60,
78 kg K 11.30, 78 kg K 10.50, vadná, 76
K 11.425, 76 kg K 9.90 snětivá, stolno-běle-
hradská 76 kg K 11.32%, 75 kg K 10 20
snětivá, bačská 77 kg K 11.40, banálská 79.5
kg K 11.75, 79 kg K 11.70, syrmieská 78 k
K 11.20, skladní 78 kg K 11.40; žito
(+ 24 hal.) K 9 10, 9 30; ječmen K 7.70.
780; oves K 8 27.
Na terminovém trhu bylo smýšlení
liknavé na levnější cizinu, pěkné počasí a slabší
koupěchtivost mlýnů.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.29, na duben K 11 19, 11.58; ž i to
na říjen K 931, ovea na říjen 815; kn-
kuřice na srpen K 7 71, na květen 1909
K 7.12; řepka na srpen K 16 35.
Na plodinovém trhu platilo vepfové
sádlo K 139.—; ostatní nezměněno.
Počasí: pěkně.
Platil
Pešť
11 75
kg
žít
5
article
Ze světových trhů obilních.
Ze světových trhů obilních.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
T. V minulém týdnu dostavily se hojné srážky.
Teplola v celém mocnářství poněkud klesla. Počasl
mohlo míti nepříznivý vliv na sklizňové práce jž
jen ve vysokých hornatých polohách, ježto jinde
byla již sklizeň skončena a většinou dobře uložena.
Časté srážky byly příznivými, pokud prospivají píc-
ninám ještě na poli stojícím. Ač mocnářství vstupuje
do nové kampaně se značně slabšími zásobami, ne
před rokem, bude přec následkem lepších výsledků
i letos lze potřebu hraditi bez přívozu z ciziny. Pro
vývoz nezbývá ničeho. Německo bude klásti menší
požadavky na světový trh následkem dobré domácí
žně. Panuje tam uspokojení jak s kvalitativním vý-
sledkem, tk i s množstvím sklizně. Ve Franeii jsou
sklizňové práce v některých departementech skončeny
a jíž v krátké době bude lze utvořili si přesný obraz
o definitivních výsledcích. Tolik jest však jisto, že do
nedávna ještě chované optimistické očekávání se ne-
splňuje a jest olázkou jen, o kolik bude výsledek
převyšovati dosti značné přebytky z laňské skvělě
žně. Počítá se s potřebou dovozu, ježto i francouzské
provincie Alžír a Tunis mnohem méně než před ro-
kem mohou přispěti k zásobení. Jih Evropy sklidil
letos vůbec mnohem slabší žeň, než před rokema
bude více než jindy odkázán na zámořský dovoz.
Německo
Alžír
Tunis
Evropa
6
article
Zvláště balká nské státy, jako dodávající země, budou
mnohem dříve vyčerpány než v jiných letech.
Rumunsko sklidilo jen 171/4 mil. hl oproti průměru
30 mil. v posledních 5 letech. Ruská nová žeň zimní
pšenice jest slabá, letní pšenice nedává také žádné
vyhlídky na dobrý vývoz, zvláště když již poslední
léta dala tak skrovné výnosy, že přebytků téměř není.
Rusko jest zdrželivé s nabídkou a přivozy na tuzem-
ských trzích docilují lepších cen, než poskytuje vý-
voz. Evropská poplávka zůstane tedy více, než jindy
poukázána na zámořský materiál. Argentina nalo-
duje týdně asi 60.000 tun a má ze své zně 5,288.700
Rumunsko
Rusko
Argentina
8
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 228. ze dne 19. srpna 1908.
9
article
Zemaědělství
Zemaědělství
tun k disposici ještě kolem 650.000—700.000 tun
tak že až do prosince nelze očekávati polevení jejího
vývozu, a to tím měně, že vyhlídky pro její novou
žen, jež nastane koncem prosince, jsou výtečné. Pa
nující tam chladné počasí ničí hmyz a zamezuje
příliš rychlý vzrůst mladých plodin, Stejně příznivé
jsou vyhlídky v Australii, jejíž žeň dostavuje se do
evropských přístavů obyčejně na jaře. Indie nemůže
letos ničeho postrádati a s novou sklizní lze počítati
teprve k červnu až červenci příštího roku. Pro evre
skou potřebu jsou tedy v prvé polovici kampaně roz-
hodující přivozy argentinské a ze Spojených státo
severoamerických. Tylo sklidily letos celkem lelní
zimní plenice 232.6 mil. hl oproti 222.5 mil. hl vr
1907, tedy o 10 mil. hl více. Naproti tomu jsou zá-
soby, převzaté ze staré saisony, letos o 20—24 mil
hl menší než před rokem. K tomu přistupuje ještě,že
i zásoby ve venkovských elevátorech, nepodléhající
kontrole a tedy neviditelné, nedosahují letos nikte-
rak loňského rozsahu, tak že i Spojené státy sovero-
americké v nové kampani sotva opět dosáhnou své
loňské výkonnosti.
Austrálie
Indie
spojený stát
10
article
Z toho plyne tento obraz: Evropa přes svou
čáslečně velmi dobrou žeň (zvláště v Německua
našem mocnářství) rozvine aspoň právě lak silnou
poplávku, jako před rokem, ježlo částečně slabší
žně, jako na př. ve Francii, Španělsku a Ilalii, padaji
na váhu, s druhé strany však staré zásoby nejsou tak
velké, jako po bohaté žni r. 1906. Naproli tomu
ovšem Argentina zachová svou výkonnost, možno
však odtud očekávati nejvýše 60.000 tun týdně. Se-
verní Amerika může z lepší žně méně postrádati
než před rokem, ježto zbytkové zásoby sláré sklizně
jsou silně ztenčeny. Po prvém návalu domácího zboži
lze tedy ve všech konsumních zemích předvídati sot-
va dostatečné zásobení při pevné tendenci a sloupa
jících cenách. Předem ovšem nabídka producentů.
tisnící se na trh — potřeba peněz k tomu nutí —
stlačuje všude ceny. Na svělovém trhu uzavírá týden
malými poklesy kursů. Nový York znamenal pšenici
loco 102/4—1017/% centů, na září 1033/s—1021/4, n
prosinec 1023/s—104/, na květen 108 1/4—107.
V Anglii zahájen byl obchod klidně, později
při velkých přívozech na pobreží kursy povolily.
Ilalie
Evropa
Francie
Španělsko
Argentina
Amerika
Nová York
Anglie
11
article
Při malém vývozu množí se v Německu domácí
nabídka, což stlačuje nejen pohotové, ale i pozdější
dodávky. Berlín znamenal na září 203.25—202.25
marek, na říjen 204.—203.25, na prosinec 204.75—
204.50.
Na tuzemských trzích je prvá popfávka již uko-
jena, nabídka není však lisnivá, ježto vlastníci chtějí
se vyhnouti každému tlaku na ceny. Pro nedostatei
ochoty vlastníků zboží jest obchod bez života a těžký
Pešt znamenala dodávku na říjen K 11.18—11.26
na duben K 11.59—11.62.
Tendence obchodu se žitem jest jako při pše-
nici ostřeji vyznačena. Pešť znamenala na říjen K
9.28—9.33. V Berlíně uzavírá dodávka na září 179—
176.50 marek, na říjen 180.—178.75, na prosinee
180.25—180. —,
V ječmenu měl obchod narmální vzhled. Ex-
port silně zasahá. Pri jižní Německo byly z trhu
vzaly větší položky prima zboží, při čemž lehce do
cíleno plných cen. Tuzemský konsum přidržuje se
více středního zboží, shledává však požadavky ještě
přiliš vysokými. Nabalky pod cenou potkávají se
s odporom.
Oves jest dosti zanedbáván. Konsum odmílá
nákupy pro vysoké ceny. Uherský oves jest však
málo nabízen a ceny proto nepovolují. V Předlitavsku
jsou jakosti lepší než před rokem. Pešť znamnenala
na říjen K 8.19—8.20. Také v Německu odbyt ne-
uspokojuje, mimo to není tam nedoslatek malých
nabídek. Tendence se kloní ve prospěch kupců. Berlín
znamenal dodávku na září 163.—161.75 marek, na
prosinec 165.—164. 75.
Německo
Berlín
Pešť
Předlitavsko
12
article
Kukuřice. Viditelné americké zásoby kukuřice
tenčí se stále více. Tento týden činily jen 650.000 bl
oproti 730.000 před 8 dny a 2.2 mil. hl před rokem.
Také přívozu ze západních mísl a atlantských při-
stavů ubývá každým týdnem; klesl tentokráte na
600.000 hl oproti 800.000 hl před týdnem. Vzhledem
k této nepříznivé situaci stouply kursy přes dobré
sklizňové vyhlídky. Nový York znamenal na zář
8414—86/2 centů, na prosinec 751/2—75, na květen
71—7034. V ochabnutí pozdějších lhůt zračí ze vy-
hliky na žeň. Ježto i na pevnině pohotová nabídka
sotva poslačuje, zůstala tendence pevnou. Berlín
znamenal na září 155.—155.— marek, na prosinee
151.—151.50. Na tuzemských místech musí výlučně
vídeňská a pešťská skladiště obchod zásobiti. Přívozy
jsou bez významu. Byly-li lhůty přes to poddajně
bylo to proto, že počasí jest pro novou kukuřici vý-
hodné a lze očekávati dobrou střední žeň. Pešť zna-
menala na září K 7.74—7.70, na květen 7.28—7.18.
Mlýnské výrobky. Obchod s moukou by
v minulém týdnu klidnější, odběry dříve objednaného
zboží byly ale i tentokráte uspokojivé, takže sklady
mouky zůslávají malé. U nových uzávěrek na pozdější
dodávku byly povoleny ústupky v cenách. Otruby
a pícní mouka jsou zanedbávány. Cizozemské trhy
měly chabou tendenci. Nový York znamenal Sprin
Wheat Clears za barel po 88 kg 4.05 dol. oproti 4.10
pred týdnem. V Anglii zůstaly kursy téměř beze změ-
ny. V Paříži Fleurs de Paris povolila a uzavírá na
září-prosinec 31.55—31.05, na listopad-ůnor 31.50—
31.10 franků.
Otruba
Nová York
Berlín
Pešť
Anglie
Paříž
Fleurs jít Paris
cent
kg
dol
pred týden
14
article
Hospodářské poměry na Moravě.
Hospodářské poměry na Moravě.
(Pův. zpráva »Nár. Listů-)
Téměř na všech stranách končí již Morava žně.
Na Haně jsou pole již obrácena, jen bramborya
řepy ještě jsou na polích. Úrody moravské nejsou
příliš chvalitebné, ba nerovnají se ani zdaleka lon-
ským. Na mnohých míslech Moravy řádily letos zle
přívaly a živelní pohromy, po nich pak dostavila se
sucha až úžesná, kterými zaschla semena. Zvláště
oves i ječmen skytají mála slámy, neboť vyrostly
kratičké. Mnohem hůře dolkla re sucha obvyklých
cselých ploch píci a luk, jakož i řep cukrovýcha
krmných. Na jihu Moravy, jakož i na Slovácku, kde
je hojně rozloh lučních, jsou luka přímo vypálena
a neskýtají žádné podzimní sklizně. Také pole osetá
zetely a jinými pícninami postihla katastrofa. Celkem
je tedy všeobeená neůroda a nouze o píci. Již ted
je nabídku dobytka na Moravě čílejší, dá se však
předpokládati, že teprve až v samé jeseni, kdy po-
vážlivěji počnou se ztráceti zásoby píce, bude nával
na trh dobytka větší u stlačí povážlivě ceny jeho.
Řezníci venkovšti pro vlastní výsek i pro dodávku
masných trhů skupující dobytek netají se lácí a již
teď silačují ceny neobyčejně. Dá se soudít, že chov
dobytka na Memavě následkem roku lelošního značně
bude omezen, což bude míli vliv i na výrobu mléka.
Hana
Morava
Slovácko
15
article
Zdali nastane zdražování mléka, je těžko určiti —v
kruzích zemědělských jest pro ten krok nálada silná,
poněvadž se výživa pociťuje jako dražší, ale jsou
obvy, že se strany konsumentů mohl by nastati
odpor. Také loňská akce se zdražováním mléka po-
někud selhala, právě na místech nejvíce potřebných
a proto i tato zkušenost vilačuje věci svůj vliv. Mo-
ravské ječmeny zavalily již nyní úžasně sladovny
i obchody, kde je otevřen nákup. Zejména drobné
uzávěrky pílí na trh, kdežto kvanta větší se zdržuj
a dočkají snad lepších, výhodnějších momentů trž-
ních. Na trhu s ječmenem není nic neobvyklého
Panuje tu loňský kvap, dokud nebudou nejnutnějš
poležky docíleny, aby pak nastala stagnace. Loňské
zkůšenosti aspoň trh činí spěšným, neboť Německo
lani již jevilo o nás zájem většího rozsahu. Také fe-
py nevykáží loňského vrchole. Budou jinak kvalita-
tivně lepší, čímž přivodí závodům užilek, vykázt
však částečné ztráty pro pěstitele. Celková úroda
revná se loňské asi 66% — tři měřice výměry daj
tolik, jako loní — dvě. Úrody chmelné v oblasti tul
plodinu pěstující jsou až doposud dosti slibné —
z Tršic odeslána již byla zásilka do Žatce. Na obil
ních trzích moravských není už více novinkou nové
obilí; nahrnulo se již na všecky trhy a zvýšilo tak
dopravní kvantum, mdle se kolísající v poslední sai-
soně žňové. Za to dodávka másla na některých
trzích klesla a je velmi těžko stanovit příčinu. Na
trhu v Uh. Hradišti, kde máme příliv asi 240 kg má-
sla týdně, zaznámenáváme — 24 kg. Také- jiné trhy
seslotily dodávky. Import selat na trh je obvyklý
nic se nezměnilo. Proti rokům minulým však přibylo
partií i zvýšilo se úžasně kvantum. Dá se očekávati
že sláma i seno zvýší ceny — dobylek že klesne
pod míru a navalí se ho později na trh větší počet
Německo
Tršice
Žatec
kg
16
article
Z lrhů peněžních, 18. srpna. (Pův. zpráva »Nár
Lislů«) Rakousko-uherská banka vykazuje v druhém
týdnu t. m. vzrůst oběhu bankovek o 5.382 n
1882.281 mil. K oproti 1836 mil. před rokem; na-
proti tomu kovový poklad klesl přes dovoz zlata ná-
sledkem uvedení desetikorun do oběbu a odplynut
stříbrných mincí o 2.076 na 1507012 mil. K oprot
1442.3 mil. před rokem. Reserva bankovek dané
prostých klesla tedy o 7.458 na 24.731 mil. K oproti
3.72 mil. před rokem. Portefeuille klesl na 492.479
mil. K a jest o 18 630 mil. nižší než před týdnem
o 166.941 mil. nižší než před rokem; lombard na-
proti tomu stoupl o 102.000 K na 67.922 mil., jes
tedy o 8.094 mil. vyšší než 15. srpna 1907. Stav
bank ukazuje živější potřebu peněz souvisící s čas-
nější sklizní; jest jisto, že banka ocitne se koncen
měsíce podobně jako před rokem v daňové povin
nosti. Lze také pro podzim očekávati změnu sazby
leď ovšem není otázka ta ještě aktuální, již vzhle-
dem k příznivému kursu devis a příznivému stavu
cen zlata v Londýně, umo ňujícím dovoz zlata.
Z dřívějších koupí bylo ohlášeno u banky 30.000
liber prutového zlata. První dovoz ve výši 900 00
liber jest již vykázán ve stavu banky. Dle zpráv
z Londýna byla celá zásilka zlala ze dne 17. t. m.
v ohnosu 500.000 liber šterl. získána za cenu
77.101/4 pro vídeňský účet. Napjetí na otevřeném
trhu ve Vídni se v posledních dnach nezmírnilo.
soukromý diskont znamená 31/2 proc. — V Berllně
se následkem většího množství směnek u velko-
diskonterů došlých soukromý diskont zvýšil o t/2 proe.
na 3 proc.; denní peníze znamenají stále 3 proc.
O příznivém stavu Německé říšské banky bylo zde
již referováno; ve vzrůstu kovového pokladu značné
místo zaujíma přívoz zlata australského. — Také
v Londýně stoupl soukromý diskont na 1/2 proc.
Londýn
Vídeň
národní Lisl
17
article
Praha. Dnešní bursa minula klidně a došlo
opět k závěrkám akcil králohradeckého úvěr. ústavu
za K 444.—, Dále podáváno za: akcie První české
továrny orientálských eukrov. K 250.—, akcie První
pražské zastavárny K 465.—, akcie První české ake.
pojišť. na život K 265.—, akcie Kolínské tov. kávov.
náhražků K 680.—, akcie pívovaru v Česk. Budějo-
vicích K 860.—, akcie Živnostenské banky K 238.—.
akcie České banky Union K 245.50, akcie České spol,
pro prům. cukerní K 173.—, akcie strojírny Daňkovy
K 429.—, akcie Škodových závodů K 282.—, akcie
České prům. banky K 415.—, akcie Podolské cemen-
tárny K 203.—, akcie Zajišťovací banky K 199.—
akcie Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Ko-
líně K 400.—, akcie První českomoravské strojírny
K 850.—, akcie Pražské paroplav. spol. po Vltavě
Labi K 600-—, akcie První české ralin. v Modřa
nech K 360.— peníze.
Videň. Veliká insolvence v textilním pro-
myslu působila velmi nepřiznivě, ačkoliv z Londýna
a z Nového Yorku byly povzbuzující zprávy. Akcie
Vídeňského bankovního spolku, který jest zúčastněn
na insolvenci firmy »Bratří Hanslové«, klesly o 5 k.
Jinak panoval klid; alpinky, kreditky a lombardky
byly poněkud lacinější. Na polední burse se smý
šlení upokojilo, poněvadž pověsti o dalších insolven-
cích se nepotvrdily. Akcie bankovního spolkus
upevnily, ačkoliv pověsti o snížení cen železa způ-
sobily, že alpinky prodávány. Jinak nebylo zvlášt-
ního obchodu. Bursa končila klidnou náladou
kursy dosti upevněnými. Vedle akcií bankovníh
vídeňského spolku byly kreditky poněkud stísněny.
Akcie státní dráhy a lombardy stálé, pražské žele-
zářské málo seslabené. Simerinské trpěly prodeji
Trh k ukládání nezměněn.“ Ruská renta v Paříži
pevná. Na eskomptním tzhu peníze nezměněny
31/2 proc.
Daňkův
Škodův
Hansl
Bursa
Praha
ko
Vltava
Londýn
Nový York
Paříž
živnostenský banka
Český banka
Union
Český společenský
Český průmyslový
zajišťovací banka
K 173
18
article
Berlín. Průběh dnešní bursy byl celkem
pevný při nepatrném obchodu. Pevné záznamy
udržely si akcie předních závodů železářskýcha
uhelnodolných. Rovněž některé akcie trhu kasovního
uhájily zlepšené své záznamy. Jinak došlo k malým
obratům v jednotlivých akciích bankovních. Z ci
zích titrů zřejmě vynikly svým vzestupem akcle
dráhy kanadské, pro něž byl Londýn dobrým kupcem.
Berlín
Londýn
19
article
Prodeji trpěly rakouské kreditky, akcie státní i jižní
dráhy. Pro ruské, pevné zůročitelné hodnoty, jevil
se zájem i při vyšších kursech. Z bank ruských
favorisována petrohradská diskontní. Suížení sazby
soukromé na 21/2% nezanechalo hlubšího dojmu.
Z pražského trhu obilního. (18. srpna.) Nabídka
na dnešní burse byla poněkud bohatší; ježto prove
dené koupě zůstaly omezeny na úhradu okan. žité
potřeby, bylo lze pozorovati klidnější tendenci na
trhu se žitem a pšenicí. Z Prahy znamenána pše-
nice 77—81 kg K 11.75—12.20, žito 72—75 kgK
9 85—10.15. Při těchto cenách byl odbyt suchých,
těžkých druhů lehký, naproti tomu často se nasky
tující nezcela suché druhy jsou zanedbávány, mly-
náři nejsou leď již nuceni nutiti se ke koupí tohoto
zboží, ježto jest dostatečný výběr prima druhů. Jinak
placena pšenice z Berouna 80 kg K 12.25— 12.95.
z Benálek K 12.25, Čelakovic K 12.30, žito z Jen-
šovic K 1015. Liběchova K 10.20, Ústí n. L. K 10.30,
Ulřiněvsi K 9.90, Čerčan K 9.75—9.90, Benešova
K 9.80—9.90, Votie K 9.70, Sudoměřic K 9.60. Vlla
volýna K 9.20, Milevska 9.50—9.60. Kosové Hory
K 9.65. Pro žito na dodávku pro podzimní měsíce
jeví se dobrá poptávka, z Uhřiněvsi placeno na záíí
K 10.06. Situace obchodu s ječmenem utvářila
se přívětivěji, není však stále ještě vyjasněna. Vý-
vozci stěžují si na vysoké ceny, neodpovídající ce-
nám v Německu a stěžující vývozní obchod. Průběl
dnešního obchodu působí zeela opačným dojmem
Benešův
Praha
Beroun
Liběchov
Ústí
Čerčany
Sudoměřice
Milevsko
Uhřiněves
Německo
Čelakovic K
Ulřiněves K 9.90
kg
20
article
Kdežto dosud byl pro vývoz kupován jen výběr, ku-
puje nyní vývoz se zálibou i zdravé, plnozrnné střední
druby. Také počet cizozemských návštěvníků našeho
trhu slále vzrůstá; dnes byli kupci z Bavor silně
zasloupení a koupili také větší množství. Proti
předešlému týdnu se ceny plně uplatnily, obraty
byly značné a odhadují se asi na 50.000 me
Irických centů. Naše domácí pivovary a sladovny
jsou laké nuceny odložiti dosavadní reservu. Z Prahy
znamenán merkantilní K 8.80—9.10, střední K 9.20
až 9.50, prima a výběr K 9.60—10..25, z Čes. Brodu
9.60—10.20, Kolína K 9.40— 9.20, Pardubic K 9.40
až 970, Čáslavi K 9.40, 9.60, 9.80, Poděbrad K 9.70,
Lysé K 9.25, 9.60, 10.25, Čelakovic K 9.60—10.00
Nymburka K 9.70, Slaného K 9.65—9.95, Kosové
Hory K 9.—, Přelouče K 9.15—9.60, Sadské K 9.40
až 9.90, Král. Měsíce K 9.—, Heřmanie K 9.05,
Vlksvy K 9.50, 9.75, Krnska K 9.40, Vrutic K 9.60
Kralup K 9.50—10.00, Velvar K 9.45, 7.70, 10.—
Chlumína, Oužic, Mstětic, Satalic, St. Boleslaví K 9.65,
10.15, Smiřic K 8.90, Chotětova K 9.30, Mělníka
K 9.60—10.20. Chlumce K 9 C0—9.49, Nov. Bydžov
K 8.90—9.15, Chrástu K 9.—. Nízký stav vody zne
možňuje úplně dopravu lodní, v Mělníku nelze ješte
nakládati; to jest velkou překážkou pro vývoz.
V ovsu byl průběh tichý. Nabídka není příliš velká,
tak že ceny mohly uplatniti nezměněný stav. Nový
oves znamenal z Prahy K 7.85—7.95, starý zdravý
byl hodnocen až do K 8.10. Obchod s řepkou mě
průběh neuspokojivý, továrníci stěžují si na váznute
odbytu oleje a přistupují s nechutí ke koupi, cena
byla stlačena o 30 h za 20 kg a znamenala K 16.20
až 15.20 z Prahy neb tovární stanice. Obchod s má-
kem jest přes ochotu prodavačů velmni těžkopádný
Bavor
Král
Praha
Čes . Brod
Kolín
Pardubice
Čáslav
Poděbrady
Lysá
Nymburk
Slaný
Přelouč
Sadská
Krnsko
Vrutice
Kralupy
Velvary
Chlumín
Oužice
Mstětice
Satalice
St . Boleslav
Smiřice
Chotětov
Mělník
Chlumec
Bydžov
Chrást
Vlksva K
I Irický cent
kg
22
article
cena klesla o 50 h za 50 kg a znamenala K 25.50
až 26.50 za 50 kg z Prahy. Kukuřice měla ne
změněně pevnou tendenci, stará byla z Vídně pla
cena za K 8.25, nová na prosinec-ůnor K 7.40. Pro
hrách byl úřadní záznam značně zvýšen; zname-
nán Viktoria K 13—14, zelený K 12—13. V obehodu
s bílým jetelem se nic nezměnilo, cena K 50
až K 67 zůstala stejná, růžové semeno znamenale
dle jakosti K 70—75 za 50 kg. v
Snížení cen železa. Jak se dalo očekávati a jak
»Fmbl.« o kartelu železářském, vždy dobře informo-
vaný, správně předvídal, oznamuje oběžník výkon-
ného výboru železáren, včera rozeslaný, snížení cen
prutového železa o 1 K na 1912 K za 100 kg
hrubých plechů o 50 h na 241/2 K za 100 kg. Sní-
žení bylo usneseno bez švolání plenární schůze, ježto
bylo nezbytno okamžité vyjasnění situace: rostoueí
nabídky u tovarů vzbuzovaly oprávněné obavy před
dovozem z ciziny, a na druhé straně zákaz-
níci zachovávaly reservu v očekávání zmírnění cen,
tak že bylo nebezpečí, že nastane váznutí ob-
chodů. Snižení cen vstoupí ihned v platnost
jsou z něho vyňaty jen válcovaný drát a kolejnice
pro doly. Suížení toto jest druhé v tomto roce, ježl
6. května byly ceny prutového žel eza i hrubýeh
plechů sníženy o 1 K.
Praha
Vídeň
kg
K 12
23
article
Téžha zlata v z. 1907. Těžba zlata stoupla opělně
v r. 1907, třeba ne takovou měrou, jako v dřívějšíc
lelech. Dle definitivních výkazů činí lěžba zlat
za rok 1907 412,556.136 dol., o 7,495.167 dol. čili
o 1.8 proc. více než v r. 1906 a o 34,144.382 dol
čili o 9 proc. více než v roce 1905. Ze čtyř hlav
ních výrobních území stoupla těžba v Transvaalu
z 119,609.373 dol. v r. 1906 na 133,352.381 dol. (
11.5 proc.), v Rusku z 22,409.432 na 26,518.253 dol
(o 18 proe.). Naproti tomu klesla těžba Spojenýel
států severoamerických z 94,373.800 na 89,1 98.71
dol. (o 5.5 proceni) a Australie z 82,358.207 n
75849.348 dol. (o 7.9 proc). V ostatních zemích
zlato produkujících neudály se žádné značnější změny
V methodách těžby nelze konstatovati, vyjma men-
ších pokroků, žádného význačnějšího zdokonalení
Celkem, vyjma v Transvaalu, rozštřilo se rýžován
zlata na úkor dobývání v podzemních dolech. Z těžby
roku 1907 neobyčejně značné časti bylo užito příme
k oběhu neb pro bankovní reservy, což souvisel
s živějším obchodem minulého roku. Spojené státy
zajistily si vedle vlastní produkce v hodnotě 89 mil
ještě 88 mil. zlala z těžby ostatních zemí, celkem
tedy na 43 proc. celé světové těžby zlata.
Transvaal
Rusko
Austrálie
spojený stát
24
article
Úbytek práce přes čas. Klesání konjunktury jev
se mimo jiné i v klesajícím počtu případů prodiou-
žení pracovní doby; případů takových bylo v prvém
čtvrtletí 1908 jen 168 oproti 271 v I. čtvrtletí 1907
a 210 v posledním čtvrtletí 1907. Klesání počalo ji
v 3. čtvrtletí minulého roku a pokračuje dále. Čá-
stečně vysvětluje se tento úbytek ovšem i tím, že
téměř ve všech oborech průmyslu byla pracovní dob
zkrácena, tak že může býti namnoze prodlužována
aniž by se překročila maximální doba pracovní
Celkem klesl počet závodů, u nichž bylo prodlou-
žení pracovní doby nutným, oproti 1. čivrtletí 1907
o 38%, počet dělníků přes čas zaměstnaných o 540
a celkový počet hodin přes čas o 4690.
25
article
Rakouské továrny šrouhů. Rakouské továrn
šroubů sejdou se, dle zprávy ve „Frmdbl.“, začátken
září k poradě o způsobu, jakým by se mělo vystoupii
proti tu- i cizozemské soulěži při ochabující konjunk
tuře slále citelnější.
Nonzové úlovy dopravní v Krajině. K Úlevě ne
dostatku píce, naslalého následkem sucha v Kraňsku
povolily státní dráhy i lokální dráhy v jich provozu
se nalézající dopravní úlevy pro nejdůležilější pícniny
obcím, nedostatkem jich trpícím pro dobu od 1. srpna
1908 do 30. června 1909. S jižní drahou se vyjednává
o podobné úlevy.
Odležení ankoty o užívání elektrické síly. Anketa
o úpravě užívání eleklrické síly, jež měla býli mini
sterstvem veřejných prací svolána původně v polovic
srpna, byla odložena na září l. r. a bude zahájena
dne 21. září o 10. hodině dopoledne; dolazník, zlou-
žicí anketě za základ, byl již interesentům rozeslán
K obchodním stykům rakousko-uherským se Spe-
jenými státy severoamerickými. Středoevropsky
hospodářský spolek v Rakousku podal
před nedávnem zúčaštněným ministerstvům pamětní
spis o úpravě obchodně politických poměrů mez
Rakousko-Uherskem a Spojenými státy severo
americkými. Pamětní spis ličí historicky a dogma-
ticky vývoj těchto vztahů a dochází k závěro, že
platná dosud obchodní smlouva z r. 1829 obsahuje
pouze reciprocitu a nikoliv právo největších výhod.
Kraňsko
Rakousko
Uhersko
spojený stát
26
article
Spolek žádá na konec vládu, aby vešla co nejrychlejí
ve vyjednávání s vládou Spojených států o uzavření
reciproční úmluvy mezi Rakousko-Uherskem a Spo
jenými státy. Rakousko Uhersko mohlo by v téte
úmluvě dle analogie německo americké obchodní
úmluvy z r. 1907 poskytnouti Unii přiměřený výbě
svých sazeb, vázaných v obchodních smlouvácl
s evropskými státy. Toto smluvní vázání mělo by
býti umluveno předem na dobu jednoho roku prot-
vzájemné šestiměsíční výpovědi. Naproti tomu měly
by Spojené státy poskytnouti tarifní výhody, pří-
pustné dle III. sekce Dingleyova tarifu, jakož i ty
úlevy v řízení, jež vláda Unie přiznává v úmluvé
německo-americké ze dne 2. května 1907 zboží ně-
meckého původu. Nebylo-li by však lze docllt
takovéto smlouvy, omezující právo nejvyšších výhod
bylo by záhodno působiti aspoň k tomu, aby presi
dent Spojených států prokfamací poskytí rakouskému
zboží podobné výhody tarifní i v řízení na tak
dlouho, pokud dosavadní stav, za něhož zboží ame
rické požívá plně práva nejvyšších výhod, nebude
se strany Rakousko Uherska změněn. Středo
evropský hospodářský spolek v Uhrách
přijal tento pamětní spis v plném obsahu za svůj
podal podobnou žádost uherské vládě.
Objednávka vagonů pro ústecko-leplickou dráhu
Správní rada ústecko-teplické dráhy usnesla se
zájmu dopravy uhli, jak známo, k zamezení nouze
vagony, jež by mohla vzniknouti vypovězením kon-
tingentů vagonů, objednati nových 1000 uhelných
vagonů s předpokladem, že piíznivě skončí vyjedná-
vání s ministerstvem železnic o eventuální náhradu
části nakladů v případě předčasného sestátnění
Ježto ministerstvo železnic vyslovilo svůj souhla
s návrhy ústecko teplické dráhy, bylo možno přikro-
čiti k objednávkám: 230 vagonů bylo již objednáno
a bude dodáno v době od konce září do konce
února.
Dingleyův
spojený stát
Rakousko
Uhersko
spo
Rakousko Uhersko
hospodářský spolek v Uhry
27
article
Prodloužení privilepia řišské německé banky.
V kruzích odborných převládá názor, že co nejdříve
dojde ku předloze zákona o prodloužení výsady řlá-
ské banky německé říšskému sněmu. Dle všeho ne-
budou navržené změny příliš veliké, zvláště bude se
asi jednati o další zkrácení majetníků podílů. Dosud
dostávali vlastníci podílu předem 31/2o dividendu
a ze zbývajícího zisku jednu čtvrtinu, kdežto zbytek
připadl státu. Přes toto omezení dosahovaly požitky
podilníků značné výše. Proslýchá se nyní, že má
býti navrženo, aby majetníci podílů říšské banky do-
stali jednou pro vždy jen 5% dividendu a eventuální
přebytek aby připadl říšské pokladně. Přijetí podob
ného návrhu při stávající potřebě peněz pro říši ně
meckou není vyloučeno a bude se snad jen jednati
o určení výše podílníkům přiznané kvoly.
Výnos daní. Výnosy daní v prvém pololetí bu-
dou letos zajímavy lím, že konjunktura polevila
tedy i státní přijmy se nutně zmenšily. Přes to da-
ňové přijmy mají letos stálý sklon ke vzrůstu, třeba
že vzrůst v prvém pololetí 1908 nebude tak veliký.
jako v posledních letech. Značný vzrůst bude lze
konstalovati, jak míní »N. Fr. Pr.«, jmenovitě u ne-
přímých daní, ježto konsumu neubývá, a u výděl-
kové daně akciových společností, soudě dle přízni
vých bilancí za rok 1907. Také domovní daň zachová
uaj
ní
Francie
28
article
své silné sloupání. V něklerých oborech, jako při
poplatcích, budou příjmy ovšem menšl. Celkem bude
asi prvé pololetí vykazovati mírné zlepšení celkových
příjmů z přímých i nepřímých daní.
O rýnsko-vestfálském železářském trhu referuje
„Köln. Ztg.“: Situace je sotva změněna, i když tu
a tam pozorovati známky větší živostí, ježto polfeb
po dlouhé, trvalé zdrželivosti konečně opět se musí
projeviti. Na druhé straně hrá však na trhu něme-
ckém směrodatnou úlohu nejistola v příčině syndt-
kátu surového železa; nelzeť přehlédnouti ani ceny
surového železa, jež by po jeho rozpuštění nastou-
pily, ani účinky jich na ostatní odvětví železářského
průmyslu. Co se týče nákladů výrobních, zlevnily
všeobecně železné rudy. Také situace koksu není již
pevnou, značný přírost zásob působí již obtíže a doly
produkci zatím nechtějí radikálně obmeziti. Že se
změnami cen nelze čekati až na jaro, ač má-li se
vůbec něco státi, rozumí se samo sebou. Většina uzá-
věrek uplyne 1. říjnem; bylo by na místě potom pro-
věsti snížení cen uhelných. Co se týče domácí spo-
třeby, je v oboru stavebním t. vala značně obmezena,
byť i nelze popírati slabé oživení. Levnější sazba
peněz přišla již příliš pozdě, zásobování se ostatně
není dusti bohaté. V surovém železe je obchod téměř
úplně nečinný. V polotovarech docházejí obchody
pro vývoz. Na trhu tyčového železa jsou poměry
zrovm tak neulěšené, jako před tím. Část továren
však dovedla se zásobiti objednávkami z cizinya
žádá dlouhé lhůty dodací. U jiných však trvá potřeba
práce a tím i tlak na ceny. V obchodu s plechem jeví
se malé oživení pro obyčejný plech. V materiálu že-
lezničním je situace neuspokojivou.
Köln
29
article
Ruské spořilelny vykazují za srpen t. r. příliv
vklalů o 3.4 nil. rublů, takže stav vkladů u nich činí
nyní 1164.7 mil. rublů.
Ruska slátní banka. Dle výkazu Ruské státní
banky ze dne 13. srpna t. r. stoupl v posledním tý-
dnu zlatý poklad banky z 1157.4 mil. rublů na
1163.9 mil. rublů; současně zvýšil se i oběh hanko-
vek z 1005.4 na 1021 mil. rublů.
Klesání spotřeby železa v Německu. Již údaje
o odbytu železářských syndikátů německých ukázaly
značné klesání spotřeby železa v Německu. Klesání
to jeví se ještě značnějším, bereme-li ohled i na kle-
sající dovoz a stoupající vývoz železa. Připočleme-li
k německé výrobě dovoz a odečteme li vývoz, ob-
držíme pro poslední leta tato celková a průměrná
čísla o spotřebě železa v Německu:
celková spotřeba na 1 obyv.
v tunách
v kg
1904 . . . . . . . 3,266.138
55.26
1905 . . . . . . . 3,249.266
54.14
1906 . . . . . . . 4,37.408 66.21
1907 . . . . . . . 4,471.756 72.28
1908
3,825.239 61.09
Rusko
Německo
kg
30
article
Spotřeba průměrně na jedncho obyvatele připadající
klesla tedy o 11 19 kg proti předešlému roku, jsoue
ovšem ještě vyšší než v letech 1904 a 1905. Naproti
tomu vývoz železa za první pololetí t. r. obnáší dle
úřadní statistiky 1.83 mil. t n oproti 1.68 mil. tunám
před rokem; připočteme-li vývoz železných výrobků.
strojů atd. na surové železo, obnáší vývoz za první
pololetí 1908 261 mil. tun oproti 2.37 mil. tunám před
rokem, čili téměř 70 procent celé tuzemské spotřeby.
kg
31
article
Změna ruského akclového zákonodárství. Ruské
zákonodárství o akciových společnostech spočívá do-
sud na nařízeních státní rady ruské ze lne 6. pro-
since 1836, jen nepatrně později změněných, jež, byv-
še vydána v době, kdy ruský obchod a průmysl te-
prve se začal rozvíjeti, dávno již nevyhovují naprosto
změněným poměrům. Po řadě projektů, jež nedošly
svého uskutečnění, konečně vypracován byl ruským
ministerstvem pro obchod a průmysl návrh zákona,
jenž má býti, dle zpráv z Ruska, již na podzim, nej-
déle v listopadu, předložen zákonodárným činilenům
ku projednání. Návrh ministerstva zavádí místo kon-
cese pouhé soudní ohlášení. S tím souvisí řada jiných
novot v úpravě akciového práva. Akciová společnost
jest založena okamžikem zápisu do akciového rej-
stříku, jemuž podléhají mimo to všecky důležitější
projevy činnosti akciové společnosti. Zvýšení akcio-
vého kapitálu může býti provedeno teprve po plném
splacení dosavadního základního kapitálu; snižení
může se státi teprve po 6 měsicích po třetím veřej-
ném oznámení. Koupě a poskytování zápůjček na
vlastní akcie má býti zapovězeno. Minimální výše
akciového kapilálu není určena. Nominální obnos
1 akcie musí při akciovém kupitále do 200.000 rublů
činiti nejméně 25 rublů, v kterémž případě musí akcie
zníti na jméno a před zahájením činnosti býti plně
splacený, při akc, kapitále, přesahujícím 200.000 rub.,
musí nominální cena 1 akcie činiti nejméně 100 r.
Rusko
32
article
Zakladatelé jsou osobně a solidárně zodpovědní za
škody společnosti neb akcionářům způsobené; nároky
proti nim se promlčují v 5 letech od zapsání společ-
nosti. Zákon dále vymezuje právo společnosti, po
případě i menšiny, ropresentující nejméně 1/20 kapi
tálu, ke stíhání zukladutelů, správy i rěvisorů; právo
to přísluší i jednotlivým akcionárům, musili-li zakla-
datelé, správa neb revisoři věděti o nesprávnosti neh
neúplnosti údajů při zápisu společnosti neb na upi-
sovacích listech. Návrh zákona zavádí dále místo
revisních komisí revisory, vybraně z odborníků, upra-
vuje jejich povinnosti a zodpovědnost jejich, jakoi
i správy
Zahraniční obchod Spojených stářů v roce 1907-
1908. Poslední účetní rok 1907 8, skončený dne 30.
června, vykazuje největší dosud zaznamenanou
aktivní bilanci Spojených států severoamerických,
totíž okrouhle 666 mil. dolarů, o 220 mil. více než
před rokem, což lze vysvětliti tím, že dovoz neoby-
čejně klesl následkem hospodářské depresse. Vývoj
zahraničního obchodu Spojených států severo-
amerických v posledních letech ukazuje tato tabulka
(v dolarech):
převaha
vývozu
vývoz
dovoz
spojený stář
spojený stát
33
article
1.460,827.271 991,087.371 469.739.300
1905 . 1,518,56 -666 1,117.514.071 401.048 592
1906 . 1,743.864.500 1.226,562.446 517. 302.053
1907 . 1.880,851 078 1.434.421.421 446.429. 351
1908 . 1,860,797.097 1,194.341.994 666,457.105
Celkový zahraniční obchod dosáhl v roce 1908 výše
3,055,141.091 dol., oproti 2,315,272.503 dol. před ro-
kem. Silnější stoupání dovozu v nejbližší době nelze
vzhledem k připravované cevisi tarifů očekávati.
Vyhlidky vývozu do Turecka. V poslední době
trpěl rakouský vývoz do Turecka značně nepříznivý-
mi hospodářskými poměry v tomto státu. Nedosta-
tečná žeň dala podnět k depresi stále šíře se rozmá-
hající, po Macedonii a Cařihradu postižena bylai
Malá Asie se Smyrnou a konečně, třeba že ne v tak
značné míře, i Syrie. Depresí a spojenými s ní
úpadky tureckých firem trpěl ovšem náš vývoz,
zvláště v oboru textilním, sklářském atd. Nyní ko-
nečně nastává obrat k lepšímu; výsledek žně jest
průměrně o 25 proc. lepší než před rokem a tím
lepší se znenáhla situace, předem aspoň v některých
vilajetech. Dá se také očekávati, že následkem
dlouhotrvající zdrželivosti v nákupech jsou sklady
tureckých obchodníků vyprázdněny a tak dostaví se
záhy skulečná potřeba, zvýšená čaké blízkostí Ra-
mazanu, tentokráte do září spadajícímu, pro nějž již
nyní počato s nákupy. Vliv zavedení ústavy bude
jistě také příznivý, ač nedá se predem v celém roz-
sahu posouditi.
562.446
Turecko
Makedonie
Cařihrad
Sýrie
34
article
Dodávky pro vojsko. Regulace cen. Přípisem ze
dne 1. srpna 1908 č. 4116 sděluje c. k. intendance
8. sboru v Praze, že c. a k. říšské ministerstvo války
výnosem ze dne 30. července 1908 oddě!. 12. č.j.
1971 nařídilo, aby oferovaná cena za seno a slámu
byla ve lhůtách měsíčních regulována a určována.
Přípis ten vyložen je n obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze k volnému nahlédnutí.
Dodávka pro vojsko. Menážní kumitét pro po-
sádků pražskou zadá od 1. listopadu 1908 dodávku
bramborů, zelí kyselého, hrachu, čučky, povidel,
kávy, cikorie, soli, octa a sádla vepřového, Oferte
Praha