2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. srpna 1908.
5
article
- Mařák v Oslende. Z Ostende. (Telegram
„Nár. Listů“.) Tenorista pan Otakar Mařák měl včer
v Ostende při koncertu v lázeňské dvoraně velkolepý
Úspěch.
Mařák
Ostende
6
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Na pražské jednoroční obchodní škole Č. O. B.
byl včera ukončen zápis pro oddělení dívčí
tak že další divčí přihlášky nemohou se přijímati
I zápis na třídách mužských pokračuje velmi rychl
a jest nutno, aby ten, kdo hodlá ústav navštěvovati
se ihned přihlásil.
jednoroční obchodní škola Č . O
7
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu živnostenského.
Uzenářský mistr p. Jan K. přijal do práce děl
níka uzenářského Václava U., aniž s ním čeho stran
lhůty výpovědní ujednal. Mistr poslal pouze do dílny
po dílovedoucím Ant. Němečkovi pracovní řád s při
kazem, aby jej dělnictvu přečetl a v dílně vyvěsil.
Dilovedoucí učinil tak, aniž kdo z dělnictva proti
pracovnímu řádu a jeho podmínkám něco namital.
Po čase stalo se, že dělník U. obdržel výpověď tý-
denuí, po jejíž uplynutí byl také propuštěn. S touto
týdenní výpovědí nebyl však dělník srozuměn a za-
žaloval mistra na zaplacení druhého týdne výpověd-
ního, uváděje, že přísluší mu na základě § 77. ž.ř.
zákonem stanovená 14denní lhůta výpovědní, poně-
vadž žádnou výpověd si s mistrem neujednal. Žalo-
vaný mistr namítal prostřednictvím svého plnomoc-
níka a zástupce, že poslal do dílny řád pracovní po
dílovedoucím s příkazem, aby jej dělnictvu přečell.
což tento laké učinil. V pracovním řádě pak obsa-
ženo jest ustanovení o týdenní lhůtě výpovědní. Ža-
lobce namítal, že pracovní řád jest neplaten, poně
vadž není schválen úřady. Soud, jemuž předsedal
rada zemského soudu p. Liebitzký, zamít! ža-
lobu z těchto důvodů: Na základě přísežné výpo-
vědi dílovedoucího Ant. Němečka a částečného do
znání žalobce seznal soud, že majitel firmy poslal
pracovní řád do dílny, kdež dal ho přečisti přítom
nému dělnictvu svým dilovedoucím.
Antonín
Němeček
ža
8
article
Poněvadž pak nikdo z dělnictva proti ustano
vením tohoto pracovního řádu ničeho nenamital
nabyl významu práva, platné smlouvy a byl tudiž
platným a závazným pro veškeré dělnictvo. Jes
sice pravda, že pracovní řád tento nebyl příslušným
úřadem schválen. Nebylo toho však také potřebí
poněvadž žalovaný nemá továrnu a nezaměst-
nává přes 20 dělníků, následkem čehož dle 8 88. a)
ž. ř. není povinen míli řád pracovní a úřadům jej
dávati ke schválení. Jestliže přes to firma dala vy
hotoviti řád pracovní a jej vyvěsila, lze jej tedy po
važovati pouze za obyčejnou smlouvu pra-
covní. Poněvadž pak dala firma tento pracovní
řád vyvěsiti a dělnicivu přečísti a žalobee proti usta
novením této smlouvy pracovní ničeho nenamital,
dal tím na jevo, že dle 3 863. všeob. zák. obč. mlčky
s touto smlouvou pracovní souhlasí. Následkem toho
byla pak žaloba bezdůvodna a soud musil ji za-
mitnouti.
zákon . občanský
9
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Výtah ze zápisu o schůze
správního výboru, konané dne 11. srpna t. r. z
predsednictví br. dr. Scheinera. Zápisy ze schůzí ze
dne 5. června a 26. července schváleny. Uctěna po-
vstáním památka zesnulých bratří: Karla Fuchsa,
Sixta Jana, Babánka Jana a Karla Tichého, posled-
ních dvou jakožto členů zakládajících. Vzat s potě-
šením na vědomí dopis br. Pokorného z Terstu ve
příčině koupě nových domů. Správou domů č. p.
1438, 1439. 1440 Praha-II. pověřeni bři. Kavalfr
Urban. Schválen příspěvek na vypravení vzorného
družstva cvičenců na Moravu. Schválena zpráva po
kladníka za květen a červen, jakož i zpráva domá-
cího správce.
doktor
Scheiner
Fuchsa
Sixt
Babánek
Jan
Tichý
Pokorný
Kavalfr Urban
Terst
Praha
Morava
Sokol pražský
II
10
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism
** Velké moderní dobrodružství. Po
slední z účastníků cesty Nový Yurk—Paříž dorazii
13. t. m. po krutých svízelích do Jekaterinburku.
Mechanik vozu (Züst) onemocněl. lakže bylo nutno
mu dopřáti 4 dni klidu na lůžku. V posledních dnech
cesty trpěli účastníci mnoho deštěm a vichrem, jenž
byl tak silen, že brozil i překotit vůz. Cesty byly
přímo bezedně. Jednou také cestovatelé zbloudili
ztrávili velmi nepříjemnou noc pod šírým nebem ve
vichru a dešti, jež znemožnily i rozdělati obeň. 21.
srpna doufaji doraziti do Moskvy.
Z cyklistekého ruchu-
** Ke 100 km. v hodině. Angličan Willa
urazil podle zpráv z Mnichova došlých v pondělí na
dráze v Mnichově-Milbertshofenu, která jest nejry-
chlejší dráhou světa, za hodinu 99 km. 57 m. Starý
rekord Guiguardův byl 95 km 26 m. Nový světový
rekordman upoutal na sebe pozornost několika pěk-
nými závody v Paříži; k nejpřednější mezinárodní
třídě však není dosud čítan. Stylem a postavou při-
pomíná Wilis Michaela, což mu získalo názvisko
»Michael drubý«.
Angličan
Will
Michael
Michael drubý
Nová Yurk
Paříž
Moskva
Mnichov
Milbertshofen
km
km 26
11
article
J. NOWOTNÝ VPRAZE
J. NOWOTNÝ VPRAZE
ferdinandova tr. č. J8.
cra k. výsadní továrna na střelné zbraně
Dalekostřelné ručnice lovecké a zbrané
obranné dodává za ceny konkurenění. Velký
katalog 50 h, malý cenník zdarma. Též na mě-
síční aplátky. Velký výběr automatických
bambitek, rovolverů, flobertek. Prodej c. k. střel-
ného prachu, nábojnic a veškerého střeliva, -
Na jub. výstavé hohatá exposice v pavilonu č.
100 před pravým vchodem do pavilonu obch odu.
Zástupce firmy přítomen na výstavé v neděli
13528
i ve svátek.
Šachy.
*e Mezinárodní mistrovský turna
šachový v Düsseldorfu. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«) Ve včerejším XIV. a předposledním utkání
mistrovského turnaje vyhrál Fritz bílými fran-
couzskou hru s drem. Bródym, v. Bardeleb en
zvítězil ve španělské hře nad Wolfem, Przepiór ka
vyhrál gambit dámy se Sviderským a Treybal prohrá
španělskou hru s Johnerem; nerozhodně skončily
partie: Spielmann-Salve (vídeňská hra). Mieses-Gott-
schal (vídeňská bra). Marshali-John (gambit dámy)a
Jacob-Süchting (gambit dámy).
Stav po XIV. a předposledním utkání: Marshall
11. Spielmann 9, Salve 81/2 (1), John a Mieses 8 /2
Süchting 71/2, dr. Bródy a Johner 7, Jacob a Burde
leben 61/2, Przepiórka, Sviderský a Treybal 51.
Wolf 5 (1), Gottschail 41/2 a Fritz 4 (1).
Dr. Lasker vyhrál svoji přerušenou parti
s drem. Tarraschem.
Jizda.
** ZPešti, 18. srpna. Cena presidentská. 2600 m
14.200 K. 1. Karmentö (Szente), 2. Galantuomo
(Birkenruth), 3. Ganna (Prat!). Totalisator 13: 10. —
Závodní trh k ceně sv. Stěpána (v Pešti 20. srpna).
1800 m. 83.000 K. 21/2: 1 Armada, 21/2: 1 Palotas,
B:1 Laugolo, 4: 1 Kristaly, 6:1 Togo, 10: 1 Rou-
quin, 10:1 Orsini, 12:1 Alea jacta, 16:1 Meglehet
16:1 Capt. Jack, 25: 1 Sonnwendstein, 25 : 1 Frau
Godl, 50: 1 Bon Martini.
J Nowotná
Fritz bílý
Sviderský
Treybal
Mieses Gott
John
Süchting
Marshall
Spielmann
móda
Johner
Jacob
Burde
Wolf
doktor
Lasker
ZPešť
Szente
Birkenruth
Gann
svatý . Stěpat
Jack
Martini
Düsseldorf
Pešť
Armada
Togo
Sviderský
Prat
1 Frau Godl
nad Wolf
SpielmannSalve
Salve 81 / 2
Süchting 71 / 2
Gottschail
Fritz 4
Karmentö
Galantuomo
Laugolo
Kristala
Orsini
SF
12
article
Věstník živnostenský a dělnicky.
Věstník živnostenský a dělnicky.
* Sloučené společenstvo kožešníků v Praze ko
nati bude schůzi představenstva ve čtvrtek dne 20
srpna 1908 v místnostech ,Merkuru“ v Praze o8
hod. več. Hojná účast žádoucí
* Odborový sjezd obuvníků v Praze, konaný dne
16. srpna, jehož svolavatelem byl Zájm. odbor obuv-
nický pli Zomské jednotě společenstevní, zvolil do
předsodnictva pány Mikulinského ze Lvova, Posluš-
ného z Vídně, Syrového z Třebíče a Matasa z Plzně
Po referátech p. Jirčáka a Humla schválena tato re-
soluce: „My mistři cbuvničtí, na sjezdu obuvnickém
dne 16. srpna 1908 na jubilejní výstavě v Praze shro-
máždění, porokovavše o organisaci mistrů obuvni-
ckých v Čechách, usnášíme se následovně: Buďtež
při všech společenstvech smíšených zřízeny Zájmo
vé odbory obuvnické místní, které by spo-
lečně tvořily Zájmový odbor obuvnický v okrese, po
piípadě při stávající okresní jednotě společenstev
utvořily Zájmový odbor obuvnický pro
dotyčný politický okres. Tyto okresní od-
bory společně se Zájmovým odborem při Zemské jed-
notě obstarávaly by veškerou organisaci obuvníků v
království českém. Aby práce tato se usnadnila, žá-
dáme veškerá obuvnická společenstva, aby co nejdříve
k Zemské jednotě řem. a živ. společenstev přistou
pila. Dále žádáme své kolegy ve smíšených společen-
stvech, aby, pokud tato nejsou již členy jmenované
Zemské jednoty, o bezodkladné jich přistoupení k té
lo jednotě se postorali.“
Z hlasů anglických listů o nás.
Podává J. F. K h un.
Zájm
Mikulinský
Syrový
Matasa
Jirčák
Huml
Praha
Lvov
Posluš
Vídeň
Třebíč
Plzeň
Čechy
13
article
Edwin Rainbow v »Coventry Standard«.
Jak dlouho budou pomlouvači haněti ve-
liký národ? Tato otázka často nám tanula na
mysli při naší návštěvě v Čechách a to tím ča-
stěji, čím blíže jsme se seznamovali s touto
zemí a jejím obyvatelstvem.
Druhá tato výprava byla zástupci českým
nabídnuta p. Jamesu Bakerovi, F. R. G. S
z Cliftonu, tajemníku britského mezinárodního
sdružení žurnalistů; jedenadvacet účastníků až
na malé výjimky, vesměs členů tohoto sdru
žení, vydalo se na cestu koncem červns.
Hlavním účelem bylo shlédnouti Jubilejní
výstavu v Praze, tomto dávném sídle českých
králů, kterýžto velkolepý podnik uspořádala
Obchodní a živnostenská komora obvodu praž-
ského. Druhým eílem byla procházka českým
rájem a navšliviti některá slřediska průmyslová
v severovýchodní části země a při té příležito-
slí shlédnouti nádherné panorama vznešené,
jakož i v nadšení uvádějící.
Baker
F R G S
Clifton
Coventry
Čechy
Praha
Edwin Rainbow
14
article
Jest se nám vyznati, řekneme-li, že strávil
jsme příjemné chvíle v Čechách, že Ivrzení naše
vzbudí úsměv. Ve skutečnosti však je to pouhé
nedorozumění, zaviněné nepochopením a nezna-
lostí Čech. Shakespeare na přiklad, o němž
český jeden řečník se vyslovil, že »podmaníl i
svět«, dopustil se hrozné zeměpisné chyby ve
hře »Zimní povídka«, ve které dal lodi utonout
na pobřeží českém a umistil scénu na »pustou
krajinu českou nedaleko moře«. Daleko jsoue
vzdálena břehů mořských, souvisela s nimi země
česká leda v dobách geologických a kraj sám
je vším jiným než pouští, jsa vysoco črodnýa
vzkvétající jako růže.
Shakespeare však před třemi stoletími zů
stal právě tak daleko od jejích hranic jako do-
dnes tak mnoho našich krajanů, kteří si před-
stavují, že »Čechy« je pojem pouze abstraktní
vždyť přemnozí dosud jsou přesvědčeni, že Če-
chové jsou fantastický kočovný kmen, nedotčený
civilisací a beze všeho řádu. Můžeme směle
tvrditi, že nejen je tu dosti krajin, o nichž
průměrný Angličan ničeho neví, nýbrž že i cel-
kové poněti o zemi je plno zmatených fakt, což
je cestovateli brzy nápadno.
Shakespeare
Čecho
Angličan
Čechy
15
article
Opevněna jsoue od přírody horskými pásy
protékána četnými řekami a prostoupena lesy.
země česká, ač ve středu Evropy, je pouze as
32 hodiny jízdy vzdálena od Harwiche přes ho-
landský Hook. Cestující, turisté a lidé hledajíeí
uzdravení, ubírají se přes Vídeň hlavním mě-
stem do Marianských Lázní, Karlových Varů.
Teplic a jiných míst »na vzduchovou a vodní
kuru«. Aniž by snad věděli, míjejí velikolepou
a úchvatnou scenerii, historická bojiště, slavné
hrady a zajímavé památnosti; při tom jsou dle
Prosperova snu v »Bouři« ve městech »nebe-
tyčné věže, nádherné paláce a velebné chrámy«.
K tomu sluší přidati moderní školy, výstavné
velkolepé, ethnografická, průmyslová a umělecká
i obecná musea jako paláce, což vše svědčí o
pokročilé výchově a vytříbeném vkusu. Že
opravdu Čechové stojí po boku
i nejpokročilejšlm národům co do
kultury, ve vědě, umění, literatuře-
a hudbě, o tom svědčí mnohé důkazy. Fakta
se příčí suggeseím, jež do nedávna byla opako-
vána v důležitém jednom díle vědeckém u nás
vydaném, že Bojové nebo-li Čechové jsou velice
přibuzní Vandalům a jiným barbarům. Se
stránky hmotné, což nebudiž niklerak ve zle
vykládáno, jsou vysoce pohostinní, znameniti
kuchaři a liberální restauratoři.
Nesprávná představa o kočovnících, jak
ukazuje známý spisovatel C. Edmund Maurice,
vznikla asi z klamných zpráv některého Fran-
couze z XV. století, jenž si spletl cikány, kteří se
právě začali ve Francii ukazovati, s národe m,
jenž poleka! Evropu odporem proti
císařství: klam, jenž zanechal hlubší stopy
v myslích přemnoha našich krajanů než mu-
čenictví Husovo nebo útrapy naší princezny
Prosperův
Čecho
C Mauric
Cikán
Husův
Evropa
Vídeň
Karlová Vary
Teplice
Francie
16
article
Alžběty. Slovo »Čechy«, jak týž autor pozna-
menává, stalo se předmětem novinářských
úšklebků a bylo tak často uváděno v pohrda-
vém smyslu lidmi, kteří měli býti opatrnějšími
v projevech, což bylo tuze na překážku sludiu
země i národa v ní obývajícího. Těch několik,
kteří se snažili dověděti se více o lidu tak po-
divně osočovaném, bylo mnohdy ještě více osle-
peno ochotou, s jakou přejímali jakožto abso-
lutní pravdu předsudky německých
maďarských nepřátel českéh
národnlho smýšlenl. Z těchto pra-
menů nabyli též poněti o Češích jakožto ome-
zených ultramontánech, neboli výstředních pa-
peženeích, kteři dosti podivně kombinují bigo-
terii k římskému katolicismu se spoleháním se
na Rusko v politických záležitostech. Tyto
předsudky zajisté vedly k nevalné znalosti lidu
i země jeho.«
Alžběta
Čecho
Čech
Rusko
17
article
Jinou pomluvou národa, jenž je důležitou
součástí říše, je nařčení, že Čech je šosáček,
jemuž je každé zlepšení sociálního života stra-
šidlem, a úcta ke zvyklostem projevem genia-
Německé rasové cítění je podivně vedeno k od-
národňování Čechů; vždyť publikace, vyšlá ne-
dávno z vídeňských úřadních pramenů, hlásá,
»že účinnou a souslavnou podporou německé
kolonisace byl způsoben ohromný pokrok v ho-
spodářském rozvoji země. Tento blahodárný
pokrok postupoval až na naše časy přese
všechny nezdary válečné, takže Deuisch-Böhmen
nejen zaujímá nejpřednější místo v Rakousku,
nýbrž může býli považováno za vedoucí kraj
co do kultury a zvelebení v celé Evropě.«
Takovýto hlas je ne-li zcela neoprávně ný,
tož aspoň nadsazený. Čechy ne j s o u
nikdy nemohou být německými,
právě tak jako Iesko nemůže býti nikdy saxon-
ské; a zdá se býti pravdou, že země se po-
vznesla vrozenou expansí a rozvojem, jež pod-
něcovány snad útiskem a absorbeí ne-
přátelských národností. Bezpochyby
znovuzrození české v devatená-
ctém a na začátku dvacátého sto-
letí tvoří jednu z největších ka-
pitol budoucí evropské historie.
Čecho
Čechy
Rakousko
Evropa
18
article
S politické a hospodářské stránky
je nyní pokrok zemé velice zá-
v ažný.
S romantiekou minulostí, sahající daleko
do dob předhistorických, jednak slavnou, jednak
charakterisovanou bídou a úpadkem, jichž nelze
vylíčiti, málem zničená na staletí, plná krajních
změn, jeví se v přítomnosti duchem, energií
vzrůstem; všude je víe a více důkazů osvě-
žení, kultury, dovednosti a snahy zaujati opráv-
něné místo mezi národy. Jaká bude budoucnost
Čech — kdož to může předvidati? Abychom
užili přípitku hraběte Thurna, proneseného té-
měř před třemi sty lety, ovšem poněkud vji-
ném smyslu, vůdcové doufají, že »Čechové
mohou býti jedné mysli, jednoho srdce a jedné
vůle, takže mohou triumfovati a poraziti své
nepřátele« a uskutečniti zplna své ideálya
vznešené aspirace, jež všechny jsou zahrnuly
v jediném slově — národnosl.
Aby se nemyslilo, že písatel nadsa zuje.
můžeme podati výňatek z řeči císaře rakou-
ského před plnými čtyřiceti lety, roku 1868;
»Uznávajíce politickou důležitost koruny české,
plně jsouce si vědomi lesku a slávy, klerou
tato koruna dala našim předchůdcům, a pln
vděčnosti za věrnost, s jakou království české
podporovalo náš trůn, rádi uznáváme práva to-
hoto království a jsme ochotni toto uznání pří-
sahou korunovační potvrditi.« Plné uznání však
pod nátlakem německého vlivu dosud se ne-
splnilo.
Thurn
Čechy
19
article
Čechy jsou hospodářský činitel, jehož síla
je v cizině nedostatečně známa. Lid český
se správně sám uplatňuje, dbá své-
pomoci, je dovedný, učelivý a pracovitý; obeo-
vání s ním ukáže nám naši vlastní apathii a ne-
vědomost. Mnohé známky těchto vlastností jsou
velmi výmluvny: najdeme je v nejjemnějších
výtvorech stavitelství, přerozmanitých a dokona-
lých výrobeích rukodělných, velikých dílech
inženýrských a kanalisačních, nových průmyslo-
vých podnicích, jež vyrůstají všude, kam se
podíváme, schopnosti a touze po učení, pokroku
a širokém rozhledu po trzích světových a mož-
nosti rozšíření styků obchodních. To musíme
uznati v celém Rakousku, v Čechách pak zvláště.
Možno říci s veškerou rozvahou naproti značně
se zmáhající britské nečinnosti, že je pokrok
v Čechách velice nápadný.
Že Čechové jsou upřímní a chvályhodní,
je zřejmo každému, komu je dopřáno s nimi
se seznámiti v jejich vlasti. Není tu tajemnůst-
kářství a zdrželivosti. Musea, školy, společenská
a jiná zařízení, pivovary, továrny, strojtrny, vše
je volně přístupno návštěvníkům; k dotazům
cizinců po navázění obehodních styků dostává
se co nejochotnějších odpovědí a vysvětlení.
Čecho
Čechy
Rakousko
20
article
Soustava a pořádek jsou zřejmy ve věcech
nepatrných právě tak jako ve velikých. O tom
svědčí fakt, že vše, co o Čechách píší cizí ča-
sopisy, se sbírá a pořádá pro reference a snad
poučení. Tak celá řada článků, uveřejněnýchv
»Coventry Standard« před třemi lety, byla ka-
talogisována a uložena v městské knihovně
pražské a v. Plzni, v mnohém tak ohledu po-
dobné našemu Coventry a mající asi tolikéž
obyvalelstva, byly články naše spolu s českým
překladem uloženy známým profesorem J. Ško-
lou do archivu městského zastupitelsíva
Bez váhání lze zemi doporučiti ja-
kožto nejvýš zajímavou a velevhod-
nou pro výletní cesty, při čemž na-
vštiví se výstava pražská, jež zůstane otevřena
do října pro velikou důležitost, zajímavost
poučnost.
Jazyk český je zajisté zvláštní a nesnadno
se mu lze naučiti, ale Čechové jsou téměř dvoj-
jazyční a zhusta mluví i třemi jazyky. Návštěv-
nikovi je prospěšna i nejpovrchnější znalost
němčiny; avšak čistá, jasná angličina dovede
nás dosti daleko a zajišťuje vlídně »Welcome-
(Vítáme vás.) Takové alespoň je přesvědčení zá-
stupce našeho kraje, toliž Anglie, ke kterému
cítí Čechové velikou náklonnost, která se přenásí
na všechny britské země a ostrovy.
J Ško
Čecho
Čechy
Coventry
Plzeň
Anglie
21
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Wekerle do Vídně.
Z Pešti, 18. srpna. Ministerský předseda
dr. Wekerle odjel dnes večer do Vídně, aby
zúčastnil se zejtra společné ministerské konfe
rence, která se koná za předsednictví ministra
zahraničních záležitosti bar. Achrenthala. Zde
se ujišťuje, že konference se bude zabývati zá-
ložitostí delegací. Uherská sněmovna sejde se
25. září a zvolí teprve 27. členy do delegací,
takže tyto budou svolány teprve koncem září.
Přípravy k podzimnímu zasedání parlamentu.
Z Vídně, 18. srpna. O 7. hod. sešla se
obvyklá ministerská rada, která trvala tři ho-
diny. Jednala o formálních záležitostech, ale
také, jak se proslýchá, o důležitých věcech,
týkajících se přiští parlamentní kampaně. O po-
lednách byla přijata bar. Beckem parlamentní
komise »Národního klubu« za účasti ministrů
Fiedlera a Práška. Dostavili se tíž poslanci,
kteří byli včera na schůzi parlamentní komise
kromě P. Šrámka, který odejel. O poradách
byla vydána zpráva, ve které se praví jako
obyčejně dohromady nic; že bylo jednáno o
různých politických a hospodářských otázkách,
týkajících se Čech, Moravy a Slezska.
Konfiskace pro poznámku o amnestii.
Z Vídně, 18. srpna. Dnešní »Arb. Zlg.«
byla zkonfiskována pro jistou poznámku o ne-
úplnosti amnestie. Soukromým odhadováním po-
čítá se, že počet vězňů, kteří budou na základě
amnestie propuštěni, činí 15.16.500 osob.
doktor
Wekerle
Beck
Fiedler
Prášek
P Šrámek
Čo
Vídeň
Pešť
Morava
Slezsko
národní klub
22
article
Za nové éry v Turecku.
Za nové éry v Turecku.
Nový ministr vojenstvl.
Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Dle úřadní
zprávy byl divisní gonerál O sman Ni z z a mi
náčelník deparlementu pěchoty, jmenován pro-
zatím ministrem vojenství.
ve
Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Částečná
stávka sazečů, kteři žádají velké zvýšení mzdy,
trvá dosud. Následkem toho nevycházejí fran-
couzské časopisy v Peře. Mladoturecké komité
prostředkuje.
vvelei,
Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Úřadníe
finančního ministerstva demonstrovali, protože
nebylo provedeno slibené vyplacení sluzného.
Jsou obavy před podobnými demonstracemiv
jiných ministerstvech.
Turecko
Cařihrad
23
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
78. narozeniny Františka Josefa I.
Dle obšírných zpráv tiskově korespondenění kan-
celáře konaly se ve všech hlavních městech říše
oslavy 78. narozenin panovníkových. Stalo se tak
bohoslužbou, přehlídkami vojska, založením human-
ních ústavů a nadací. Oficiálním způsobem za účasti
ministrů, dvorních, státních a městských hodnostů
slaveny ve Vídni a v Pešti. Při hostinách střlleno
z děl.
Z Marianských Lázní se oznamuje, že
anglický král Eduard a velkovévoda Meklenburský
přštomní byli oslavám.
Tyléž pořádány byly v Bosně a Herceg
vině, zejména v Sarajevu.
V Išlu korány biskupem Doppelbauerem
slavně bohoslužby, jichž panovník se však nezů-
častnil.
Ve Vídni oslavy zahájeny vypálením 24 děle-
vých ran a přehlidkou celé posádky, vykonanou
arc. Leopoldem Salvatorem. Pak slouženy ve ště-
pánském dómě mše a Te Deum kardinálem Gruschou
a biskupem Marschallem. V řeckém chrámu konalo
se Te Deum.
V Německu oslaveny oficiálně narozeniny cl
saře ve Wilhelmshöhe hostinou, které zúčastnil
se Vilém II., císařovna, velvyslanci a vyslanci rak.
uheršti a hodnostové.
V Bělehradě bohoslužbám přítomen byl k -
runní prině Jiří, ministr zahraničních záležitosti dr
Milovanovič a přednosta král. kabinetu. Jménem
krále Petra llumočil korunní princ rak.-uh. dipl
zástupci blahopřání. Taktéž v Bukurešti naro-
zeniny oslavovány.
V Rímě slouženy slavné bohoslužby u přítom-
nosti obou rak.uh. velvyslanců
Z Išlu, 18. srpna. K. k.) Císuř přijal dnes ve
12 hod v poledne ve slyšení 14 starostů obcí ze Solné
komory, kteží mu přinesli kaselu s fotografiemi krajin
Solné komory a akvarel od Adolfa Fischera jako ju-
bilejní dar. Starosta Leithner oslovil císaře řečí, z
kterou týž poděkoval.
Z Marianských Lázní, 18. srpna. (K. k.
František
Josef
Eduard
Doppelbauer
Leopold Salvator
Gruscha
Marschall
Deum
Vilém II
Jiří
Milovanovič
Císuř
Fischer
Leithner
Vídeň
Pešť
Boseň
Sarajevo
Išlu
Německo
Bělehrad
Bukurešť
solný komora
T Deum
24
article
Večer o 7. hod. 30 min. uspořádal anglický král v lá-
zeňském saloně dinnér asi pro 40 zvaných hoslů
jednak misních, jednak v lázních meškajících hod-
nostů.
Také v Mnichově konala se v benaonském
chrámu větší slavnost, k níž dostavili se princezna
Ludvíka s dcerami, príne Alfons, princové Ludví
Ferdinand a Ferdinand Maria, ministr zahraničních
záležitoslí atd. Zaslán telegram.
Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k) Dopoledne
slouženo bylo Te Deum ve vyslaneckém kestele v Pe-
ře. Télo bohoslužby zúčastnili se rak.-uh. velvysl
markr. Pallavicini, velvyslanecký a konsulární per
sonál v stejnokrojích, důstjníci rakousko-uherské
staniční lodi „Taurus“, přednostové rakouských
uherských ústavů a škol, jakož i četní členové rakou-
sko-uherské kolonie. Sultán blahopřál Františku Jo-
sefovi telegraficky.
Z Marianských Lázní, 18. srpna. (K. k)
Král Eduard promluvil při čnešní slavnostní ho-
stině tento přípitek: Slavime dnes narozeniny J. V.
císaře a krále a slavíme současně 60leté jubileum
Jeho vlády. Všichni zde shromáždění přejeme J. v
štěstí a požehnání a doufáme, že dlouho ještě bude
žíti pro blaho a zdar svých národů a své celé říše
Pozvedám pohár na zdraví J. V. císaře a krále.““
Z Vídně, 18. srpna. (K. k)) Slavnost v Prateru
měla velké účastenství obecenstva, Praler byl slav-
nostně vyzdoben a večer nádherně osvětlen nesčet-
nými svílilnami, lampiony abd. Nesmírné zástupy
proudily stromořadími Prateru.
Ludvík
Alfons
Ludví
Ferdinand
Ferdinand Marius
Pallavicini
František
Eduard
císař
Prater
Mnichov
Cařihrad
Vídeň
Prater
ústav a škola
uherský kolonie
Slavime dnes
25
article
Přípitek císaře německého rako nskému.
Z Wilhelmshöhe. Při hostině, uspořádaně
včera o polednách, pronesl císař Vilém tento přípitel.
„Dnešní den jest ve znamení 60letého vladařského
jubilea J. V. cisaře a krále Franliška Josela. Ke vře-
lým modlitkám a práním požehnání, jež vznáší se
dnes vzhůru z tolika duší Jeho poddaných, druží se
také modlitby a přání mého národa a mého rodu.
Přeji si z plna sröce, aby J. V. přisouzeno bylo dlouho
pokojně a klidně tráviti večer živola v obšťastňujícím
vědomí lásky svého národa a svého vojska. Lásce
vděčnosti, kterou já, moje choť a moje dítky vždy
osvědčují a osvědčovati nepřestanou J. V. pokud
budeme žíti, dávám projev těmito slovy: Bůh žehnej
a ochraňuj J. V. cisaře a krále Františka Josefa, mého
jasného a věrného spojence. J. V. „Hurá, hurá, hurá!
Vojenská hudba zahrála na to rakouskou hymnu,
Z armádního věstniku.
Vilém tento
cisař
Franliška Josel
František Josef
26
article
Z Vídně, 18. srpna. Armádní věstník sdě-
luje, že císař povýšil na poručíky 193 vojenské
akademiky III. ročníku Terezianské a tecbnické
vojenské akademie a 27 zeměbraneckých aka-
demiků III. ročníku královské uhorské zeměbra
necké akademie Ludovica, dále 6 vojenských
akademiků III. ročníku Terezinuské vojenské
akademie při jejich vstoupení do zeměbrany
Vyznamenání v námořnictvu.
Z Vídně, 18 srpna. (K. k.) Císař pro-
půjčil: komandérský kříž řádu Leopoldova
admirálu šl. Ripperovi, důstojnický kříž řádu
Františka Josefa fregatnímu kapitánu Körberovi,
řád železné koruny III. tř. kapitánům řadových
lodi Bessovi sl. Leidenthalovi a Něgovanovi.
jakož i námořnímu superioru Úředničkovi. Ry
tiřský kříž řádu Františka Josefa obdrželo 15
námořních důstojníků, vojenský záslužní kříž
11 námořních důstojníků, vojenskou záslužní
medaili 35 námořníeh důstojníků; zlatý záslužní
kříž s korunou 7 námořnických úřadníků; zlatý
záslužný křiž 7 příslušníků námořnietva; střl-
brný záslužní křiž s korunou a střibrný záslužní
kříž 21 námořníků.
František Josef
Körber
Vídeň
Leopoldov
necký akademie Ludovica
Bess slečna
27
article
Konference Clemenceana s Crozierem
Z Karlových Varů, 18. srpna. (K. k) Fran-
couzský velevyslanec ve Vídni Crozier sem
přibyl, aby konferoval s francouzským minister-
ským předsedou Clemenceauem.
Zrušení státní roboty silniční v Bosně a Herce-
govině.
Ze Sarajeva, 18. srpna. (K. k.) Zemský věst-
ník uveřejňuje nařízení v příčině zrušení státní
roboty pro silniční cesty od r. 1909.
Tři nové kliníky — pro Vídoň.
Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) V nejbližších dnech
zahájena bude stavha tří nových klinik na pozemku,
patřícím ústavu choronyslných v IX. okresu a za-
koupeném nemocničním fondem a to zahájena bude
stavla medicinské kliniky prof. šl. Noordena, pak kli-
niky pro nemoci hrtanu a nosu dvorního rady Chia-
riho; konečně zahájena bude stavba dělské kliniky
dvorního rady dra. Eschericha na základě zvlástní
zamýšlené dohody s dětským nemocničním spoiken
sv. Anny.
Dozvuky nezdařené „denní stávky“ v Pařiži.
Z Pařiže, 18. srpna. (K. k.) Včera byl vy-
dán rozkaz předvésti 12 osob, které byly spa-
třeny dne 4. srpna, když při demonstracích děl-
nických v Paříži pálily na vojsko ztékající bari-
kády.
K pověstem o nové anglické půjčce. u
Z Londýna, 18. srpna. Včerejší zpráva
„Daily Telegraphu“, že vláda vzhledem na no-
vou soutěž ke stavbě loďstva hodiá uzavříti
půjěku 100 milionů liber, setkává se s nedůvé-
rou. Lord Rothschild neví ničeho u tomto pod-
niku a jiné finanční autority soudí, že taková půj-
čka by byla velmi nepopulární. Pravděpodobno
jest, že jako každoročně, předloží vláda parla-
mentu lodní program, aby stanovil stavební pro-
gram na několik let. K úhradě nepochybného
volikého deficitu v příštím roce bude zapotřebí
půjčky, ale tato nebude větší, nežli 20 mil. liber.
Clemencean
Crozier
Fran
Clemenceau
profesor
doktor
Anna
Rothschild
Karlová Vary
Vídeň
Boseň
Sarajevo
Chia
Pařiže
Paříž
Londýn
28
article
Telegrafické zprávy hospodářské
Schválení obohodní smlouvy Srbska
s Rakouskem.
Z Bělehradu, 18. srpna. (K. k.) Skupština
schválila osnovu zákona o obchodní smlouvě
s Rakousko-Uherskem ve druhém čtení 69 proti
42 hlasům, čímž tato smlouva parlamentně jest
vyřízena.
Dražší ceny za barvení hedvábí.
Z Vídně, 18. srpna. („N. F. Pr.“) Rakouští barvíř
hedvábí rozhodli se zvýšiti ceny za barvení o 5 az
156, počínaje 1. zářím a za důvod zvýšení uvádějí
povolené větší mzdy dělníkům.
Insolvence „Bralří Hanselových“.
Z Vídně, 18. srpna. („N. F. Pr.“) Náhlé zastavení
platů u firmy „Bratří Hanselově“ v obchodních kru-
zích způsobilo překvapení. Ač se vědělo, že firma
nalézá se v nepříznivém finančním stavu, přece ne-
měla se za to, že tak rychle nastoupí insolvence. Pa-
siva činí 4.500.000 K, ba snad ještě více, ježto také
jedna provinciální spořitelna je 1000.000 K angažována.
Stav aktiv nedá se přesně určiti. Dle odhadu čint
aktiva asi 2,000.000 K a pozůstávají ze skladišta
v ceně as 1 milionu a v realitách podniků.
Snížení dmně cukerní v Norsku.
Z Kristianie, 18. srpna. (K. k.) Storthing usnesl
se dnes všemí hlasy proti jednomu, aby daň z cukru
snížena byla o 10 oerů na kilogramu,
errn
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního due)
Z Nového Yorku, 18. srpna. (Peněžní bursa.)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akcií 1,070.000 (740.000).
Union Paeifle 156.75 (156.75).
Kanada Paeille 172.25 (1717/2).
Uuited States Steel Corporman 451/% (45.25).
Baltimore zud Ohlo 93.75 (93.75).
Hanselův
Paeille
Srbsko
Rakousko
Bělehrad
RakouskoUhersko
Vídeň
Norsko
Kristiania
Nový York
Kanada
Baltimore
Union Paeifle 156.75
Steel Corporman
29
article
Kára.
18. srpna 17. srpna
Rlo fair čls. 7 . . . . . 61/%
6 1/2
na srpen . . . . . . . 5.70
5.70
na říjen . . . . . . . 5.55
5.55
Cukr.
18. srpna 17. srpna
3.50
Cukr (Falr Muse.) . . . 3.50
9.60
9.70-
Tuky Westeru Steam .
Tuky známka Wileox . . 9.80 9.90
Z Nového Yorku, 18. srpna. (Obilní bursa.)
Smýšlení obllní bursy povné.
Pšenlee.
18. srpna
pohotová nová sklizeň . . 1003
na září . . . . . . . . 100.75
na prosinec . . . . . . 102.50
Kukuřice
18. srpna
17. srpna
na září. . . . . . . . 861
na prosinec . . . . .
na květen. . . . . . 71 7e
Petrolej
18. srpna 17. srpna
10.90
raflnovaný, kesonový
17. srpna
101.75
rafnovaný' Standard Wálte 8.75 8.75
Kovy.
17. srpna
18. srpna
13.50 13.62 13.50 13.62
Měď. .
29.12 29.62 29.— 29.50
Cin
Železo čís. 2. . 16.— 16.75 16.— 16 75
Barlun.
Z Nov. Yorku, 18. srpna. (Bavlnářská bursa.)
Obehod s bavlnou byl zahájen níže následkem
manipulací baissiérů, později měly naň vliv pří-
znivé soukromé zprávy o žních. — Závěrek byl
Kára
Pšenlee
Nový York
York
Tuka Wester Steam
Cukr
Falr Musa
9.60 9.70
13.62
13.62 měď
31
article
18. srpna 17. srpna 15. srpna
pohotová . . . . 10.40 10.50 10.50
ua srpen . . . . 10.10 10.10 10.—
na říjen . . . . 9.31 9.42 9.24
na prosinee . . . 9.04 9.12 9.06
Závěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu, 18. srpna. Na srpen 9.70
(9.75), na říjen 9.20 (9 30).
rs
Z Liverpoolu, 18. srpna. 4 hod. 10 min. (K. k.)
Obrat 3000 toků bavlny. — Smýšlení sotva stálé. —
Dodávky na srpen 5.65, na srpen září 5.24, na září-
říjen 5.06, na říjen listopad 5.—, na listopad-pro-
sinec 494, na prosinec-leden 4.92, na leden únor
491, na únor-březen 4.92, na březen duben 4.94, na
duben-květen 494, na květen-červen 4 95, na červen-
dnal oroe
červenec 0.—
Nový Orlean
Liverpool
na říjen
ua srpen
9.42
9.12
4 95