ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5b09b330-71f9-11dc-8273-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 64, place 63, work 8, org 7
1 masthead
31. prosince 1904. Číslo 361
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
zené nyní Japonci, ve svém hospodářském ži- votě vždycky byly organicky spojeny se sever- ními, jež jsou bohaty polními plodinami i do- bytkem a kromě toho mohou kupovati na mon- golských trzích. Během válečných událostí spo jení mezi jižní a severní Mandžurií bylo pře- rušeno. Japonci už zpustošili jih Mandžurie, trhy severní Mandžurie jsou jim uzavřeny. Musejí tedy všecku spíži dovážeti zevně, což činí po moři do Dálného a odtud po souši do Inkou, kde nakládají na železnici. Dálný jest nyní jejich hlavní a jedinou zásobnou basí. Do- voz po dráze z Inkou je velmi pomalý. Nemožno vypraviti více než 4 vlaky za 24 hodin, a za hybnou sílu užívá se po většině lidí. Kromě toho ani vagonů není. Co se tímto způsobem doj ponského ležení dopravuje, ani z daleka ne- stačuje pro armádu 300.000 m. Následky toho jeví se houfným zbíháním vojáků.
Japonec Inka
5 article
Opatření ruské armády. O tom, jak je ruská armáda opatřena, ne- strannějšími svědky jsou němečtí zpravodajové z bojiště, než orgán nihilistů „Osvoboždenie“a jeho redaktor p. Petr Struwe. Berlínský „Local-Anzeiger“ píše: Zřídk v době války armáda bývá opatřena tak dobře jako ruská armáda. Totéž potvrdil německý vo- jenský attaš baron von Tettau, jenž je vynika- jícím znalcem ruské armády. Tettau doprováze ruskou armádu při rozličných operacích, ale nikdy nepozoroval, že by postrádala nevyhnu- telného. Polní kuchyně a pekárny všude byly s armádou, jež dostávala krmě i mezi ohněm n bitevní čáře. Po dvanáctidenní bitvě ljaojanské rozbilo se na vojácích šatstvo i obuv, ale hned na to začaly přicházeti zásoby zimního šatstva obuvi. Plukovník Gaedke píše v „Berliner Tage blattu“: Výkony ruské intendantury jsou jednou z nejsvětlejších stránek tohoto ruského tažení. Kde někdy objevil se nedostatek — ve válce sem tam nemůže být jinak — vina byla oby- čejně na vojácích. Vojáci ruští totiž nejsou nu- ceni přijímati potravu od intendantury, nýbrž mohou si ji kupovati od obyvatelstva, myslí-li. že dostanou lepší a lacinější. Mužstvo je svým stravováním docela spokojeno, až na malé vy jímky, a vypadá zdravě. Mezi šatstvem a obuví, a zajisté také mez potravinamí bývají partie, které se k ničemu nehodí, ale vina toho nepadá ani na intendan- turu, ani na „Červený kříž“, nýbrž na do- davatele a výrobce. „Tempsu“ na př. bylo oznámeno, že ve Vjatce a Kinešmě fabri- kují se pro armádu plstěné bufy s lepenkovými podešvy a kožichy, které se do tří dnů po oble- čení rozpadávají. Takové darebáctví, ať obřezané nebo křtěné má býti nejpřísněji trestáno, aby ho nebylo. Ale no stojí mimo armádu.
Struwe Tettau Gaedke Vjatka LocalAnzeiger Berliner Tag
6 article
Llesr Zápas o Port Artur. Z Tokia, 29. prosince. (C.-B.) [Úřadní. ] O oblehací armády oznamují, že dobytí Erlun- šanu bylo v noci zabezpečeno. Japonci uko- řistili 4 hrubá, 7 menších, 30 37mm. a 2 stro- jová děla Z Tokia, 30. prosince. (Reuter.) K obsa- zení tvrze Erlunšanu oznamují z oble- hací armády, že po jejím dobytí malé ruské oddělení bránilo se na postavení oblehacieh děl a úzké baštové cestě a bylo zahnáno teprve ke 3. hodině ráno. Dle výpovědí zajatců vě šina obranců tvrze padla. Z mandžurského bojiště. Z Petrohradu, 30. prosince. (C.-B.) [Úřadní. G.-l. Sacharov telegrafoval včera: Dne 27. t. m. hraničáři počíhali si na pravém křídle u vesnice Sandisdzy na japonskou hlídku o 4 m. a zajali ji. Japonci byli vesměs raněni; jeden z nich zemřel. Carská cesta za vojskem. Z Petrohradu, 29. prosince. (C. B.) Can zastaví se na cestě za vojskem, jež odehází do východní Asie, v Miňsku, Baranovičích, Bo- brujsku, Oděsse, v charkovském okruhua Armaviru. Noví armádní velitelé. Z Petrohradu, 29. prosince. (C. B.) Viee- admirál Dubasov představil se dnes carovi Velitel 9. jízdecké divise Vitte jmenován náčelníkem IX. a velitel 33. pěší divise Drake náčelníkem XXI. armádního sboru.
Port Artur Japonec Sacharov Dubasov Vitte Drake Tokio Petrohrad Asie Miňsko Baranovič Armavir Reuter Bo Oděss mm
7 article Balkán.
Balkán. Ze Sofije, 30. prosince. (C. B.) Vládní »Nový Věk« praví v úvodním článku,že Bulharsko vynasnažuje se všemožně obrátiti po- zornost Porty na následky jejího jednání, ale ona odkládá s plněním svých závazků. Myslí-li, že svým otálením zdrží řešení sporných otázek. přesvědčí se, že její tradiční politika způsob tenkráte komplikace, jejichž rozuzlení nebude záležeti na ní. Je svrchovaný čas, aby Evropa všimla si opět balkánského poloostrova, jehož poměry vyžadují rychlých a rázných opatření Kníže vrátil se dnes do Sofle. Z Cařihradu, 30. prosince. (C.-B) Ruský vyslanec Zinověv měl po selamhiku audiene u sultána, představuje mu odstupujícího vojen- ského zmocněnce generála Kalnina, a jeho nástupce, plukovníka Alexěje va. Z Cařihradu, 29. prosince. (C. B) V ohlá- šené notě bulharským zástupcům v cizině lič se násilnosti spáchané na Bulharech v drinopol- ském kraji poslední čtvrt roku. Některá vysla- nectva upozornila Portu na ony poměry. Rakouský a ruský vyslanec odpovědí n méně vážné námitky Porty v odpovědi, v ni v podstatě schvalují se požadavky v záleži- tosti nových důstojníků makedonského četnictv
Zinověv Kalnin Bulhar Port Balkán Sofijá Bulharsko Evropa Cařihrad
8 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů “.
9 article
Krise ministerská.
10 article
Z Vídně, 30. prosince. Nynější krise kabi- netní mů již své jméno. Řiká se jí: shnilá. Jine řikalo se tajná, zjevná, vleklá nebo podobně. Přívlastek, jenž byl dán krisi, trvající již od 11. t. m., volen nikoli tak pro její délku, nýbrž pro její povahu, pro její nebybnost, pro nedo- statek jakéhokoliv zjevu, ze kterého bylo by možno souditi na vývoj, na osoby a na věci nejblíže příští.
Jin Vídeň
11 article
Čekalo se na malé aspoň vysvětlení dnes, nedostavilo se však. Ministerský předseda dr. Körber byl sice přijat odpoledne v celohodinném slyšení a měl odpoledne poradu s nejvyšším hof- mistrem knížetem Montenuovem, ale císař dnes nevyslechl žádné osoby druhé a také odstupujíe chéf vlády nejednal s nikým, kromě s ministrem financí drem. Koslem. Nebyla dnes ministerská rada a není také na zejtřek svolána. Bulletin o krisi vydán tento: „Stav úplně nezměněn. Dr. Körber nebyl na dnešní audien i vyrozuměn panovníkem, zdali jest jeho žádost za propuštěnou přijata již, ale návrat dra. Körbra v hodnost ministrpresidentskou jest naprosto vy- loučen.“ Kdy panovník o resignaci kabinetu rozhodne a jak, zdali ve smyslu kabinetu přechodního č definitivního, zdali pro zachování vládního sy stému, jako byl Körbrův, či pro změnu politiky vládní, jest tajemství, neproníkiutelnou rouškou zastřené, jejíž cíp nebyl odhalen ani dost málo. Dr. Körber sám do té chvíle neví, kdo bude jeho nástupcem. Tvrdí-li se, že jest designován příštím před sodou ministerstva nynější ministr orby hr Bcuquoy, má to jen smysl potud, pokud možno říci, že bude-li nastolen kabinet přechodní, h Bouquoy jako ministr orby bude předsedati mi nisterské radě. Všechna jména kandidátů buďsi pro chéfa kabinetu přechodního, buďsi předsedy definitivního, jsou také dnes pouhými kombina- cemi. Jisto jest jen tolik: příští ministerský předseda se nebude zváti dr. Körber.
doktor Körber Montenuov Körbrův
12 article
Dlužno počítati s možností, námi již opětně vyslovenou, že rozřešení krise protáhne se a stane se teprve po rozpuštění říšského sněmu uherského trůnní řečí. To zdá se býti jediným faktem positivním. Všechny ostatní momenty krise jsou záhadny. Do té míry jest situace sple- tita a složita, že nelze činiti předpovědi ani s nej- menší pravděpodobností, ba že nelze ani vážně hádati. V takovém stavu nezbývá než methoda jen jedna: vyčkati událostí hotových. Tyto v Ra- kousku nezrají rychle, ani v době normální, na tož v době abnormální a chaotické, jaká jest na konec pětiletého režimu dra. Körbra. Přese všechno to zajisté jest dovoleno pronésti soud že nový ministerský předseda, nový kabineta nový systém vládní míti budou hlavní, ne-l jediný úkol, který vládě a parlamentu pro dobu nejblíže příští uloží koruna. „W. Allg. Ztg.“ oznamuje, že na poradě dů- věrníků klubu českého bylo usneseno, vyslati ke hr. Goluchowskému dra. Kramáře, který se k mi- nistru zahraničních záležitostí také dnes dostavil. Zpráva ta v prvé polovině jest lichá, ve druhé pravdiva. Čeští důvěrníci ve Vídni shromážděn nejsou a také neučinili žádného usnesení. Dr Kramář dostavil se o své újmě k hr. Goluchow skému, se kterým je po léta ve stálých stycích takže dnešní jejich schůzka nemá žádného do sahu mimořádného. Luegrovci. Z Vídně, 30. prosince. Představenstvo kře- sťansko-sociální strany mělo dnes za předsed nictví dra. Luegra poradu, která věnována byl výhradně ministerské krisi.
W Allg Vídeň
14 article
Z Vídně, 30. prosince. „N. W. Tagblatt sděluje: Ve vládních kruzích představují si vý- voj politických poměrů v ten rozum, že za režimu nového, který bude částečně záležeti z dosavad- ních ministrů, bude vyjednávati důvěr- ník koruny mezi Čechy a Němai, by přivodil přátelské doruzuměn obou stran. Podaří-li se tato akce, bude sprostředkovatel jmenován ché- fem nového kabinetu definitiv- ního, který vzešel ze změněné situace. Do tehoto kabinetu převzalo by se několik členů vlády Körbrovy. Takový jest dle jmenovaného listu stav věcí, který ovšem může býti každým okamžikem změněn.
N W Tagblatt Vídeň Čechy
15 article
Vážný protest proti válce. n. Z Petrohradu, 30. prosince. Pod rou- škou banketu konali včera ruští liberá- lové v sále Pavlově banket, při kterém jedno- myslně pronesen mohutný protest proti válee. Sál byl až do posledního místečka naplněna četné, známé osobnosti společnosti petrohradské stály ještě na schodech, nemohouce se dostati do vnitř. Všichni řečníci počínali si při svých vývodech velmi směle. Hlavním thematem jejich řečí byl protest proti válce rusko-japonské, která jeví se býti bezúčelnou, vyžaduje nesmírných obětí a stala se proti vůli národa. Rusko nepo- třebuje rozšiřovali svých zemí, dokonce ne nyní, kdy není s to, aby řádně spravovalo dnešní svoje panství. Banketupředsedal Annens ký, jenž dal slovo professoru Lutuginu, jenž mluvil velice vášnivé. Prohlásil, že válka jest velikou lží, jež byla vládou vnucena celému ná- rodu jako nezbytná pravda. Právě uveřejňuje ministerstvo vnitra knihu, pravil Lutugin o válce rusko-japonské, knihu, jejíž obsah jest samou lží, jež má lidu, který začíná prohlédat, zasle- piti opětně oči. Chceme znáti pravý stav věcí, pravil, třeba že se nám řikalo, že jsme smělými a beztaktními. Těmito slovy narážel Lulugin na známý manifest carův. A třeba by nám Sibin hrozila, musíme všemi prostředky proti válce protestovati.
Pavlův Lutugin Lutugine Sibin Petrohrad Rusko Banketupředsedal Annen
16 article
V hrůzných barvách líčil pak paedago Gurevič trapné scény, které každé chvíle se odehrávají při mobilisaci. Kde zůstává pak patriotismus, pravil řečník, když povolaní zálož- níci v zoufalství, že hnáni jsou na bojiště jako dobytek, raději volí žalář a páchají loupeže, jen aby nemusili jit bojovat za něco, čemu žádný z nich nerozumí? Řečník praví pak dálen Všechny vítězné zprávy, jež dosud vláda ure- řejníla, jsou vylhanými. Pravdou jest, že stále ustupujeme, že loďstvo, velikým nákladem poří- zené, jest zničeno. Také není žádným tajem- stvím, že i baltické loďstvo, vážící takovou dál- nou cestu, jest proti japonskému loďstvu slabým a že nečeká je žádný lepší osud, nežli loďstvo portarturské. Dosavadní válkou jest Ruskof- nančně ruinováno a jedině v brzku uzavřený mír může lid spasiti od úplného vykrvácení finančního. Řečníci, kteři pak ještě mluvili, zeela ne- pokrytě vybízeli k revoluci. Policie do shro- máždění tohoto vůbec nepřišla. Ke konci pro- nášeny o carském úkaze přikré posudky. Ze Srbska.
Gurevič Ruskof Srbsko
17 article
Sp. Z Bělehradu, 30. prosince. (Zvl. tel.) Včera večer o 94 hod. přijel na běle hradské nádraží zvláštním ry ch lí kem kníže Ferdinand. V průvodu kní- žete byli: dr. Stančov, bulharský diplomatický zástupce v Petrohradě a pobočník gen. Markov. Na nádraží uvítal knižete král Petr s minist. předsedou Pašičem. Ve dvorním saloně nádražním očekávala hosta hotová ho- stina. Král Petr a kníže zůstali v srdečné rozmluvě do 11. hodin a na to král dlouh mluvil se Stančovem a kníže s Pašičem. Pa- novníci rozloučili se velmi srdečně a kníže opět odebral se do Sofie. Simič, srbský diplomatický zástupee v Sofii, včera odpoledne rychlikem příjeldo Bělehradu. Skupština včera schválila v speciální debatě rozpočet a návrh zákona o nou zové pomoci obyvatelstvu. Pokus samostat- ných radikálů, zůstaviti Pašiče v menšině, n zdařil se. Úplně lživé jsou zprávy víden- ských listů, že v den sv. Mikuláše důsto níci v Niši stříleli na obraz krále a následnik Žádného podobného případu vůbec v Srbsku nebylo.
Ferdinand Stančov Markov Petr Pašič Simič Mikuláš Bělehrad Petrohrad Sofie Niš Srbsko
18 article
Jaurs věří v zavraždění Syvelona. R. Z Paříže, 30. prosince. Veškeré pokusy vládních listů, »pohroziti«, že Syveton zemře sebevraždou ze strachu před nemilými odhale- ními, pohatil dnes důkladně socialistický vůdce Jaurés, až dosud největší opora Combesova. Jaurěs prohlašuje dnes v »Humanité«, že hy potésa o sebevraždě Syvetonov jest nadále neudržitelnou a že jest tu co činiti s odpornou vraž- dou. Ovšem chce prý on dokázati, že skon Syvetonův, jemuž by nacionalisté chtěli dáti po- litické pozadí, způsoben byl sprostou úkladnou vraždou. Sedm soudních znalcův neshodlo se ostatně nijak ještě o příčinách smrti Syvetonovy. Jen čtyři z nich pokládají sebevraždu Syvetonovu z okolností, paní Syvetonovou uvedených, z možnou. Znalec Pouchet vůbec v sebevraždu nevěří a doktor Joequet a professor Bordos po- kládají další objasnění a zkoumání za nutn před úsudkem deſinitivním.
Jaurés Syvetonův Syvetonová Pouchet Joequet Bordos Paříž
19 article
Marocké zmatky. w. Z Londýna, 30. prosince. »Standardu« telegrafuje se z Tangeru, že i sám sultán ma- rocký není si teď životem jist a že i mužové vlády jeho jsou na skoku do tábora pretendenta Lze prý též čekati vypuknutí revoluce nejen v Marokku, nýbrž po připadě též v Alžíru. Kniha o Vilému II. n. Z Berlína, 30. prosince. Konservativní »Reichsbote«, blízký císařovně, pojímá do svých sloupců článek »Leipziger Tageblattu«, v němž se praví o knize o životě Viléma II nedávno od pseudonymní dvorní dámy vydané že autorkou spisu jest dáma, v berlín ských kruzích dvorních velmi do- bře známá. Článek praví dále: »Jest nepo- píratelno, že spisovatelka zná dvorn sféry, nejvyšší panstvo a okoi jeho co nejdůkladněji a že mal věcné i formální chýbičky v knize z úmys l n byly udělány jen za tím účelem, aby zastřena byla tím lépe autorka, o jejíž osobnosti i jen domněnku vysloviti musíme si odepřili.« Lie radí pak, aby dvůr berlinský pohnal dámu onu. dokud dlí na německé půdě, k zodpovědnosti. Zde ale nesoudí se, že by se dvůr k tomu od- hodlal, nejen vzhledem na další nepříjemná od- halení, jež by po případě ještě z toho vzejlti mohla, ale také proto, že si nepřeje nějakým takým zakročením dělati knize — reklamu, tim více pak, když kniha jest psána s pernou sine místy ironií, ale přece opatrně a neurážlivě takže by resultáty případného zakročení v sa- mém Německu byly velmi pochybny. (»Národní Listy« přinesly, jak známo, již z knihy této. která vydána bude za krátko i česky, celou řadu výňatků. Pozn. red.)
Vilém Lie Londýn Tanger Maroko Alžír Berlín Německo o Vilém II Leipziger Tageblatta
20 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 30. prosince. (C.-B.) Štyrský sněm povolil zatímný rozpočet na čtyři mě- síce r. 1905 bez debaty, proti hlasům slovin- ských poslanců. — Příští schůze bude 3. ledna Krise v Rumunsku. Z Bukurešti, 30. prosince. (C.-B.) Mini sterský předseda ohlásil v senátu, že gelý ka binet zadal za propuštěnou pro odstoupení mi nistra Costinesea (finaneí) a Stojeesca (státníeh statků). Novoroční Llahopřání. Z Říma, 30. prosince. (C-B.) V Kvirinalu přijat dnes večer diplomatický sbor za příčinou novoročního blahopřání. Členové diplomatickýeh zastoupení se svými dámami rozestavili se dle stáří. Král a královna bavili se srdečně se všemi přítomnými. Povstání v německé Africe. Z Berlína, 30. prosince. (C.-B.) [Úřadní Generál Trotha telegrafoval včera z Vind huku: Dne 27. t. m. hlídka 2. setniny 1. pluk na zpáteční cestě z maltského návrší do Gi- beonu přepadla vilbojský statek u Garise. 12 Vitbojů padlo; ukořisténo 1000 kusů drobného dobytka.
Štyrský Troth Vídeň Rumunsko Bukurešť Řím Kvirinal Afrika Berlín Vind Stojeesca
21 title
Národní hospodář.
22 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 30. prosince. (C.-B) V dnešní plenární schůzi vídeňské bursovní komory byl usneseno vyhověti žádosti Uherské v še- obecné spořitelní akciové spole- nosti a počínaje dnem 5. ledna 1905 bude jednány akcie této společnosti v závěrech p 10 kusech. Velká insolvence. Z Vídně, 30. prosince. („N. Fr. Presse“.) Firma Merli a spol., jeden z největších ob- chodů s vinem v Terstu, jež existuje již dlouhou řadu let, ohlásila insolvenei. Passiva obnášejí 350.000 K. Událost tato vzbuzuje v obchodním světě velké vzrušení. Textilní kombinace. Z Vidně, 30. prosince. („„N. Fr. Presse.“ Mezi oběma největšími textilními podniky Uhrách, uherskou textilní společností v Rozsa- hegy, jejiž akciový kapitál obnáší 6 millionů K a uhersko -americkou přádelnou „Northrop (s akciovým kapitálem 4 milliony K) uzavřeno bylo společenství zájmů, které je pro další vývo cbou podníků značné důležitosti. Strojírny. Z Vídně, 30. prosince. („N. Fr. Presse. V kruzích strojového průmyslu se proslýchá, že v poslední době vyskytly se zcela neočekávané obtíže, které jsou na překážku chystané dohodv českých strojíren. Tato měla dnem 1. ledna 1905 nastoupiti v platnost. Poněvadž však vyskytly se podstatné difference, jest velmi pochybno, že b teho dne dohoda v život vůbec vstoupila. K rěcké defraudaci. Z Rěky, 30. prosince. Policie zjistila, že v rěcké kommercionální bance defraudováno bylo celkem 100.000 K. Na uprchlého úřadníka Ber- tollia vypsána byla odměna 5000 K. Z obchodní komory terstské. Z Terstu, 30. prosince. (C.-B.) Obchodní komora přijala dnes resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby bez meškání vydala zákon o pre- milch na stavbu lodí, a zvýšila je, uží- vá-li se při stavbě tuzemského materiálu. Zá- roveň nalehá na pořízení nového zákona o pod- porování námořníků.
Northrop Vídeň Terst Uhry Rěky Merli a společenský zákon o premil
23 article
Ruská půjčka. Z Pelrohradu, 30. prosince. (C.-B) U nové 4lgproc. půjčky jedná se o zcela nový typus. Půjčka jest až do roku 1917 se strany vlády nevypověditelná a neslosovatelná. Naproti tomu dostanou majitelé obligaci nové půjčky právo, šest let po emissi, tedy dne 1. ledna 1911, titry ze své strany vypověděti. Splacení stane se pak po 6 měsících. Nový papír bude tedy míti ráz dlouhodobé půjěky, ale majitelům poskytne vedle výhod takovéto půjčky také výhody po- kladničních poukázek s krátkou dobou oběžní. Poněvadž emissní kurs bude pod pari, budou míti majitelé, kteři obligace své vypovědí, kur- sovní zisk, čímž se jim výnos úrokový zvýší. Z celkové půjěky v obnosu 500,500.000 mk. bude čásť per 324 mill. marek v nejbližší době v Rusku, v Německu a v Holandsku zadána. Německý kapitál do Ruska. Z Berlína, 30. prosince ( C.-B.) Konsorciem, záležejícím z Diskontní společno sti a z Berlínské obchodní společ- nosti, byla převzata 5proc. obligační půjčka Společnosti na výrobu nafty bratři Nobelů v Petrohradě v nominelním ob- nosu 32,400.000 marek, jichž bude použito k rozšiření podniku, jakož i k sesilení provo- zovacích prostředků. Akcie této společnosti co nejdřive budou znamenány na zdejší burse. Obchodní smlouva švýcarsko-rumunská. Z Bernu, 30. prosince. (C.-B.) Včera po depsána v Bukurešti obchodní smlouva švý carsko rumunská na základě největších výhod po 12 dalších let.
Nobel Pelrohrad Rusko Německo Holandsko Berlín Petrohrad Bern Bukurešť
24 article
Výsledek porad parníkových společností. Z Londýna, 30. prosince. (Reuter.) S pří- slušné strany oznamují z Liverpoolu, že výsledel včerejší porady parníkových společností zúčast něných na atlantské soutěži i s třemi ředitelstvy skandinavsko-americké linie je ten, že je na dobro rozřešena otázka differenčních tarifníh sazeb, pokud týkají se skandinavského obchodu. Skutečně má se vyřídit ještě jen jedna věc, aby byl tarifní boj ukončen a to stane se — jak doufá se ještě do konce letošního roku. Proti krustům. Z Washingtou, 29. prosince. (C.-B.) Plán komisaře pro obchodní společnosti v ministorstvu obchodu Garfielda, aby byly trusty závislé na koncessi spolkov vlády, docházi mezi členy kongresu čelné podpory. Nemá se však za to, že za ny nějšího zasedání dojde k nějakým zákonodár ným opatřením v této záležitosti. Odložená konverse čilská. Ze Santiaga (Čili), 30. prosince. (C.-B. Dnes uveřejněn zákon, jimž konverse odkládá se a povoluje se vydati za 30 mill. pesos papí rových peněz. st. Z Pešti, 30. prosince. [Zvl. ele r. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 metr. centů o 5 hal. levněji. Platila: pšenice tisská 81 kg K 10.521%, pešlská 80 kg K 10.25 s příměsí, 79.5 kg K 10 25, horňácká 80 K 10 30, 79.5 kg K 9.85 žlutá, srbská 78 k K 9 85, skladní 70 kg K 10 05; o ve K 7 20. Termínový obchod byl mdlý n prodeje. K večeru znamenala: pšenice na duben K 10 08, na říjen 8.78, žito na duben K 7 88 na říjen K 7.10, oves na duben K 7.18 kukuřice na květen K 7 59, řepka na srpen 1905 K 11 25. Sádlo za K 63 50; jiné zboží bez změny.
Garfield Platil Sádlo Londýn Liverpool Washingta Santiago Pešť Reuter kongres kg
25 article
Počasí pochmurné. Z Nového Yorku, 30. prosince. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo liknavé. Znamenala: pře- nice na pros. 122.50 (1211/2), na květen 114/s (1155/2), kukuřice na květen 51/8 (511/s), cukr (Fair Muscovados) 4/8 (43/8), bavlna 6.95 (6.85). Úprava obekodního školství. (Dokončení ankety Obchodního musea.) Pan dr. Maysl praví: Stanovisko moje, jake zástupce obchodní a živnoslenské komory a kuratoria dvoutřídní obchodní školy v Českých Budějovicích, jest velní usnadněno tím, že komora již vícekráte projevila náhled, že starost o školství obchodní a od- borné vůbec patří státu. Důvody, které v posledním dobrozdání byly uvedeny, kryjí se tím, co již bylo řečeno. Byly též uvedeny v „Obzoru Národohospodář- ském“ a v „Naší Době“. Vedle důvodů pro postátnění uvedla i svoje důvody proti pozemštění, které jsou velmi podstatné. Zemská obchodní škola nemohla by se vyhnouti dozoru a vlivu státu a naše zemská správa není tak upravena, aby mohla ovládati školství v tě míře, jako neutrální školský úřad, jakým je minister stvo — a konečně země nemá prostředků k tomu,a velmi pechybuji, že by se sněm král. českého moh odhodlafi k takovému zatížení zemských financí. Také sněm nerad pozemštil školy řemeslnické. Naopak vý- hody pozemštění nejsou uvedeny nikde. Myslím, že nemusíme se obávati posílení centralisace, ducha vý- chovy školské vytvářejí učitelé a ředitelé a dle do- savadních zkušeností se státními gymnasii a rell
doktor Maysl Nový York Český Budějovice
26 article
kami můžeme býti s výchovou na státních gymnasiích a reálkách spokojeni. Učitelstvo je v tomto svém pů- sebení neobmezitelno, pokud v něm samém je pro to pochopení a má-li sebevědomí. Není tomu přec tak dávno, kdy měli jsme střední školy obecné — a jest známo, že úsilovně deputacemi domáhali jsme se po- stálnění. A jaké to bylo pro obec, když se toho do- cílilo. Pokud jde o úpravu zemským zákonem, jest v hovorech ankety jakési nedorozumění. Obchodní školství ponecháno je zemskému zákonodárství a může sněmem býti upraveno a nikomu nenapadne, že py proto bylo třeba měnit ústavu. Otázka financování nekryje se se zákonodárnou úpravou; financovat může školy stát. A už tak činí, na příklad Lvov, Štýr, Hra- dec, Černovice. Stát bude tak v ostatních zemích ze státních peněz školy obchodní vydržovat, zakládat, postátňovat — a my budeme k tomu nečinně přihlédati a na ty školy platit. Bylo mluveno o krásném citu kuratorií, vydržovatelů českých obchodních škol, bylo řečeno, že těžce by nesly, byly-li by jim vzaty ústavy z rukou. — Obchodní komora budějovická zřídila před 3 léty komorní dvoutřídní obchodní školu. A bude to nejkrásnější okamžik mého života, až se dočkáme toho, že školu tu stát převezme. Matice školská budě- jovická po 13 let vydržovala reálku, zřízenou proti vůli vlády, tedy proti vůli státu. Když pak ji po 13 létech mohla odevzdat lémuž státu do vydržování, to byl pánové velmi krásný cit! Prohlašuji jménem obchodní komorr budějovické i jménem kuratoria, že si přejeme postátnění, ale tak, aby zachována byla dnešní souvislost s praxí tím, že by spolupůsobení kuratorií bylo zachováno.
Štýr Lvov Černovice
27 article
Pan posl. Fr. Krejčík: Kterak osvědčuje se oh- chodní školství? Slyšíme stálý stesk: mnoho absol- ventů obchodních škol schází s dráhy obchodní, neb ani se na ni nedává. Většina hrne se do úřadů. Naši kupci stěžují si na nedostatek českých vzdělaných pomocných sil v obchodě. Šlo by o to, aby i v obchodu žák napřed prožil účelně trochu praxe. Jak to učinit, o tom třeba přemítati. Co pak se týče hlavní otázky dnešní ankety, otázky nákladu na školství obchodní a jeho úpravy zákonně, o tom mneho podrobného materiálu, ze- jemna statistického, podal p. referent v přehledných výkazech. Co do zásad příští úpravy objevila se však už za této krátké debaty protichůdnost zvláště dvou názorů: postátniti nebo pozemštiti. Poslanecké kruhy z důvodů politických sdílejí stanovisko, vysvětlené ředitelem Zemské banky p. Fr. Procházkou. Zemský sněm má všecku ochotu podporovati rozvoj školství průmyslového i obchodního. Roční příspěvek na české obchodní školství, skýtaný královstvím českým, činí přes 34.000 K, markrabstvím moravským (na české školy obchodní) 24.000 K, dohromady tedy 60.000 K.
František Krejčík Procházka
28 article
Než není toho mnoho, ale finanční sily zemí jsou také slabě. Jde-li o úpravu platův učitelských, o za- jištění na případ stáří, prosím, radíme se o tom — ale nerozšiřujeme tuto, abych tak řekl, „otázku uči- telskou“ hned na otázku zveřejnění, pa na clázku politickou. V zemském výboru — nepochybuji o tom — najdou se mužové, kteří otázku obchodního školství a jeho zákonné úpravy počnou ihned studovati a po- zemštění připravovati. Potom nezastavíme se u otá- zek finančních, ale zainteressujeme se také o stati- stiku posavadních úspěchův obchodních škol, jaké procento absolventů nevěnuje se ani obchodu a jaké se věnuje, a kterým odvětvím. Nevydávejme tedy z dů- vodů dočasné finanční stísněnosti školství obchodní hned v ruce ústředního státu a tím i výchovu obchod- ního dorostu, když sám zákon vyhražuje zákonnou její úpravu královstvím a zemím. Stav obchodní je stav nejméně vedle rolnictva na státu a jeho vlivech závislý. Nejde pak nám jen o výchovu dobrých kupců — ale i o to, aby tito kupci byli také dobrými vla- stenci.
29 article
Dvorní rada prof. dr. Bráf: Do sporu, zda po- zemštili či postátniti, nemíní zasahovati, nemaje v bě příčině zmocnění nijakého. Chci však pro svou vlastní osobu přispět k vyjasnění patrného nedorozumění, jež ve výhodech panuje a věc by znejasňovalo a po- radu svedlo na dráhy klamné. Pan dr. Maysl už vlast- ně na to upozornil, že zaměňuje se otázka zákonné úpravy s otázkou subjektů zřizujících a spravujících. Také třeba předem vyloučiti představu, že by názon o větší vhodnosti pozemstění či postátnění souvisel s větší nebo menší měrou vlastenectví anebo z něho vyplýval. Ve svém výkladu má na zřeteli pouze akademie obchodní, jichž vývojem se zabývá takě z povinnosti úřadní. Stav nynější (soustavu, dle niž nyní náklad se uhražuje) solva asi bude lze na dlouho udržet. Nároky moderní doby na vyučovací výkon- nost akademií se stupňují: žactvo se přísnějí vybírá, aby bylo s tyto větší požadavky. Látka rozrostá s vý- vojem a zejmena nová osnova rozšířila dobu učební. Z toho poplyne svýšení nákladu a snad i zmenšení příjmu ze škomného. Nemírně vysoké posavadní školné vylučuje také mnoho schopných mladíků z méně bohatých rodin od studia obchodního. Tím trpí rozvoj toho oboru školství a trpí také prospěch národní. Výhoda dobro- volnické jednoroční služby k vůli níž i méní zá- možné rodiny odvažovaly se s krvavými obětmi na vysoké školné — stala se nepřítelem úspěchu vyučo- vacího obchodních akademií jako snad i vyšších prů- myslových škol. Mnohé akademie bojují už nyní s fi- naněními nesnázemi, zvláště takové, jež vydržovány jsou od soukromých sborů. Proto hledá se už nyní vhodná úprava dříve, než nesnáze ještě dále se zhorší.
profesor doktor Bráf Maysl
30 article
Při úpravě té přes možné různosti některéa v rozmanitých zemích ukazuje se býti žádoucí jistá jednotnost co do základů, o niž by se opírala příští úprava vysokoškolská učení obchodnického, k níž přece jen už jeví se přípravy na obzoru. Řečník vy- kládá potom zevrubně stav zákonodárství v příčině školství tohoto. Hlavní věc je při úvahách o této otázce: nesměšovati zákonodárnou moc s praktickou otázkou správní, kdo školy zřizuje, správu jejich ovládá a dá na ně peníze. Tak tedy i eventuální akce postátňovací nepřed- pokládá zákona nějakého (jako by nepředpokládala zemská). Stát už má své obchodní akademie a připra- vuje se převziti jiné. Není dojista žádného důvodu pro domněnku, že by stát chtěl zákonem nějakým provést zásadu, že všecky obchodní akademie mají býti státními, nebo že by chtěl kteroukoli z aka- demií k sestátnění nutit. Sotva kterou bude chtíti sestátniti, nebudou-li chtíti její vydržovatelé. Zrovna tak není myslitelno, že by pro obvod země podobné všeobecné pozemštění chtěl a mohl vysloviti nějaký zákon zemský. Zbyla by tak otázka, kdy za daného stavu finančního bude země moci na to pomýšleti? To sluší vše uvážiti, neboť země, kdyby ten úmys' měla, mohla to učiniti včera a před rokem a před deseti i pětadvaceti léty; však neučinila. Zákona k tomu potřebí nebylo.
31 article
Posl. red. J. Anýž: Pan referent uvedl mnobo látky o poměrech obchodního školství i o důvodech pro zveřejňování této skupiny školské, ale vynnul se tomu, by podal určité návrhy, zda postátniti č pozemštiti. Ale průběhem debaty ukázalo se takové horování pro postátnění, že (přiznávám se), po dlou- hou řadu let nepoznal jsem tolik postátňov ací horečky, jako zde ve chvíli krátké. Pochybuji, že by zrovna vídeňská vláda byla nejlep- ším patronem obchodního školství če- ského. Dle desavadních mnchých a bolestných zku- šcností nemůžeme se zbaviti nedůvěry k ústřední vládě. Příliš často viděli jsme, jak z Vídně se překáželo rozvoji českého školstv vůbec. A máme-li dnes lepší zkušenosti? Vidíme to zrovna na universitní otázce. Budovy české uni- versity a české techniky nazval ministr při své ná- vštěvě Prahy — evropským skandálem; ale přece to hezkou řadu let vládě nevadí, udržovali tento — evropslý skandál v Praze i na dále. A poměry středního a obecného školství netřeba připomínati.
Posl J Anýž referent Vídeň Praha
32 article
Bylo by třeba Ústřední Matice školské? matičních středních škol a matičného školství vůbec, kdyby vláda konala svou povinnost, kdyby dbaja platných zákonů? To mluví samo! Kdo nám ručí za to, že nenastanou doby, kdy vídeňská vláda bude si troufati proti nám zase tolik, jako si troufávala? Neznáte pá- nové nevlídných poměrů vídeňských, doufáte-li, že na vládu můžete spoléhati. Obchodní školy v moci státní učiní zase učitelstvo závislím od státu — a toho vlády vídeňské si přejí. Náš zájem pak je v tom, aby obchod český byl nezávislým a abychom měli pokud možná nejméně vrstev občanstva, závislých na státu a na přízni dočaspých vlád. O českoslovanské obchodní akade- mii pražské domníváme se, že zůstane vždy v správě naší a že nebude postátněna. Zakladatelé aka- demie dbali o její povznesení a přejí si ji míti vzor- nou — a my všichni musíme tuto vůli respektoval