1
masthead
31. prosince 1904. Číslo 361
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
zené nyní Japonci, ve svém hospodářském ži-
votě vždycky byly organicky spojeny se sever-
ními, jež jsou bohaty polními plodinami i do-
bytkem a kromě toho mohou kupovati na mon-
golských trzích. Během válečných událostí spo
jení mezi jižní a severní Mandžurií bylo pře-
rušeno. Japonci už zpustošili jih Mandžurie,
trhy severní Mandžurie jsou jim uzavřeny.
Musejí tedy všecku spíži dovážeti zevně, což
činí po moři do Dálného a odtud po souši do
Inkou, kde nakládají na železnici. Dálný jest
nyní jejich hlavní a jedinou zásobnou basí. Do-
voz po dráze z Inkou je velmi pomalý. Nemožno
vypraviti více než 4 vlaky za 24 hodin, a za
hybnou sílu užívá se po většině lidí. Kromě toho
ani vagonů není. Co se tímto způsobem doj
ponského ležení dopravuje, ani z daleka ne-
stačuje pro armádu 300.000 m. Následky toho
jeví se houfným zbíháním vojáků.
Japonec
Inka
5
article
Opatření ruské armády.
O tom, jak je ruská armáda opatřena, ne-
strannějšími svědky jsou němečtí zpravodajové
z bojiště, než orgán nihilistů „Osvoboždenie“a
jeho redaktor p. Petr Struwe.
Berlínský „Local-Anzeiger“ píše: Zřídk
v době války armáda bývá opatřena tak dobře
jako ruská armáda. Totéž potvrdil německý vo-
jenský attaš baron von Tettau, jenž je vynika-
jícím znalcem ruské armády. Tettau doprováze
ruskou armádu při rozličných operacích, ale
nikdy nepozoroval, že by postrádala nevyhnu-
telného. Polní kuchyně a pekárny všude byly
s armádou, jež dostávala krmě i mezi ohněm n
bitevní čáře. Po dvanáctidenní bitvě ljaojanské
rozbilo se na vojácích šatstvo i obuv, ale hned
na to začaly přicházeti zásoby zimního šatstva
obuvi.
Plukovník Gaedke píše v „Berliner Tage
blattu“: Výkony ruské intendantury jsou jednou
z nejsvětlejších stránek tohoto ruského tažení.
Kde někdy objevil se nedostatek — ve válce
sem tam nemůže být jinak — vina byla oby-
čejně na vojácích. Vojáci ruští totiž nejsou nu-
ceni přijímati potravu od intendantury, nýbrž
mohou si ji kupovati od obyvatelstva, myslí-li.
že dostanou lepší a lacinější. Mužstvo je svým
stravováním docela spokojeno, až na malé vy
jímky, a vypadá zdravě.
Mezi šatstvem a obuví, a zajisté také mez
potravinamí bývají partie, které se k ničemu
nehodí, ale vina toho nepadá ani na intendan-
turu, ani na „Červený kříž“, nýbrž na do-
davatele a výrobce. „Tempsu“ na př.
bylo oznámeno, že ve Vjatce a Kinešmě fabri-
kují se pro armádu plstěné bufy s lepenkovými
podešvy a kožichy, které se do tří dnů po oble-
čení rozpadávají.
Takové darebáctví, ať obřezané nebo křtěné
má býti nejpřísněji trestáno, aby ho nebylo. Ale
no stojí mimo armádu.
Struwe
Tettau
Gaedke
Vjatka
LocalAnzeiger
Berliner Tag
6
article
Llesr
Zápas o Port Artur.
Z Tokia, 29. prosince. (C.-B.) [Úřadní. ] O
oblehací armády oznamují, že dobytí Erlun-
šanu bylo v noci zabezpečeno. Japonci uko-
řistili 4 hrubá, 7 menších, 30 37mm. a 2 stro-
jová děla
Z Tokia, 30. prosince. (Reuter.) K obsa-
zení tvrze Erlunšanu oznamují z oble-
hací armády, že po jejím dobytí malé ruské
oddělení bránilo se na postavení oblehacieh
děl a úzké baštové cestě a bylo zahnáno teprve
ke 3. hodině ráno. Dle výpovědí zajatců vě
šina obranců tvrze padla.
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 30. prosince. (C.-B.) [Úřadní.
G.-l. Sacharov telegrafoval včera:
Dne 27. t. m. hraničáři počíhali si na
pravém křídle u vesnice Sandisdzy na japonskou
hlídku o 4 m. a zajali ji. Japonci byli vesměs
raněni; jeden z nich zemřel.
Carská cesta za vojskem.
Z Petrohradu, 29. prosince. (C. B.) Can
zastaví se na cestě za vojskem, jež odehází do
východní Asie, v Miňsku, Baranovičích, Bo-
brujsku, Oděsse, v charkovském okruhua
Armaviru.
Noví armádní velitelé.
Z Petrohradu, 29. prosince. (C. B.) Viee-
admirál Dubasov představil se dnes carovi
Velitel 9. jízdecké divise Vitte jmenován
náčelníkem IX. a velitel 33. pěší divise Drake
náčelníkem XXI. armádního sboru.
Port
Artur
Japonec
Sacharov
Dubasov
Vitte
Drake
Tokio
Petrohrad
Asie
Miňsko
Baranovič
Armavir
Reuter
Bo
Oděss
mm
7
article
Balkán.
Balkán.
Ze Sofije, 30. prosince. (C. B.) Vládní
»Nový Věk« praví v úvodním článku,že
Bulharsko vynasnažuje se všemožně obrátiti po-
zornost Porty na následky jejího jednání, ale
ona odkládá s plněním svých závazků. Myslí-li,
že svým otálením zdrží řešení sporných otázek.
přesvědčí se, že její tradiční politika způsob
tenkráte komplikace, jejichž rozuzlení nebude
záležeti na ní. Je svrchovaný čas, aby Evropa
všimla si opět balkánského poloostrova, jehož
poměry vyžadují rychlých a rázných opatření
Kníže vrátil se dnes do Sofle.
Z Cařihradu, 30. prosince. (C.-B) Ruský
vyslanec Zinověv měl po selamhiku audiene
u sultána, představuje mu odstupujícího vojen-
ského zmocněnce generála Kalnina, a jeho
nástupce, plukovníka Alexěje va.
Z Cařihradu, 29. prosince. (C. B) V ohlá-
šené notě bulharským zástupcům v cizině lič
se násilnosti spáchané na Bulharech v drinopol-
ském kraji poslední čtvrt roku. Některá vysla-
nectva upozornila Portu na ony poměry.
Rakouský a ruský vyslanec odpovědí n
méně vážné námitky Porty v odpovědi, v ni
v podstatě schvalují se požadavky v záleži-
tosti nových důstojníků makedonského četnictv
Zinověv
Kalnin
Bulhar
Port
Balkán
Sofijá
Bulharsko
Evropa
Cařihrad
8
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
9
article
Krise ministerská.
10
article
Z Vídně, 30. prosince. Nynější krise kabi-
netní mů již své jméno. Řiká se jí: shnilá. Jine
řikalo se tajná, zjevná, vleklá nebo podobně.
Přívlastek, jenž byl dán krisi, trvající již od
11. t. m., volen nikoli tak pro její délku, nýbrž
pro její povahu, pro její nebybnost, pro nedo-
statek jakéhokoliv zjevu, ze kterého bylo by
možno souditi na vývoj, na osoby a na věci
nejblíže příští.
Jin
Vídeň
11
article
Čekalo se na malé aspoň vysvětlení dnes,
nedostavilo se však. Ministerský předseda dr.
Körber byl sice přijat odpoledne v celohodinném
slyšení a měl odpoledne poradu s nejvyšším hof-
mistrem knížetem Montenuovem, ale císař dnes
nevyslechl žádné osoby druhé a také odstupujíe
chéf vlády nejednal s nikým, kromě s ministrem
financí drem. Koslem. Nebyla dnes ministerská
rada a není také na zejtřek svolána.
Bulletin o krisi vydán tento: „Stav úplně
nezměněn. Dr. Körber nebyl na dnešní audien i
vyrozuměn panovníkem, zdali jest jeho žádost
za propuštěnou přijata již, ale návrat dra. Körbra
v hodnost ministrpresidentskou jest naprosto vy-
loučen.“
Kdy panovník o resignaci kabinetu rozhodne
a jak, zdali ve smyslu kabinetu přechodního č
definitivního, zdali pro zachování vládního sy
stému, jako byl Körbrův, či pro změnu politiky
vládní, jest tajemství, neproníkiutelnou rouškou
zastřené, jejíž cíp nebyl odhalen ani dost málo.
Dr. Körber sám do té chvíle neví, kdo bude
jeho nástupcem.
Tvrdí-li se, že jest designován příštím před
sodou ministerstva nynější ministr orby hr
Bcuquoy, má to jen smysl potud, pokud možno
říci, že bude-li nastolen kabinet přechodní, h
Bouquoy jako ministr orby bude předsedati mi
nisterské radě. Všechna jména kandidátů buďsi
pro chéfa kabinetu přechodního, buďsi předsedy
definitivního, jsou také dnes pouhými kombina-
cemi. Jisto jest jen tolik: příští ministerský
předseda se nebude zváti dr. Körber.
doktor
Körber
Montenuov
Körbrův
12
article
Dlužno počítati s možností, námi již opětně
vyslovenou, že rozřešení krise protáhne se a
stane se teprve po rozpuštění říšského sněmu
uherského trůnní řečí. To zdá se býti jediným
faktem positivním. Všechny ostatní momenty
krise jsou záhadny. Do té míry jest situace sple-
tita a složita, že nelze činiti předpovědi ani s nej-
menší pravděpodobností, ba že nelze ani vážně
hádati. V takovém stavu nezbývá než methoda
jen jedna: vyčkati událostí hotových. Tyto v Ra-
kousku nezrají rychle, ani v době normální, na
tož v době abnormální a chaotické, jaká jest na
konec pětiletého režimu dra. Körbra. Přese
všechno to zajisté jest dovoleno pronésti soud
že nový ministerský předseda, nový kabineta
nový systém vládní míti budou hlavní, ne-l
jediný úkol, který vládě a parlamentu pro dobu
nejblíže příští uloží koruna.
„W. Allg. Ztg.“ oznamuje, že na poradě dů-
věrníků klubu českého bylo usneseno, vyslati ke
hr. Goluchowskému dra. Kramáře, který se k mi-
nistru zahraničních záležitostí také dnes dostavil.
Zpráva ta v prvé polovině jest lichá, ve druhé
pravdiva. Čeští důvěrníci ve Vídni shromážděn
nejsou a také neučinili žádného usnesení. Dr
Kramář dostavil se o své újmě k hr. Goluchow
skému, se kterým je po léta ve stálých stycích
takže dnešní jejich schůzka nemá žádného do
sahu mimořádného.
Luegrovci.
Z Vídně, 30. prosince. Představenstvo kře-
sťansko-sociální strany mělo dnes za předsed
nictví dra. Luegra poradu, která věnována byl
výhradně ministerské krisi.
W Allg
Vídeň
14
article
Z Vídně, 30. prosince. „N. W. Tagblatt
sděluje: Ve vládních kruzích představují si vý-
voj politických poměrů v ten rozum, že za režimu
nového, který bude částečně záležeti z dosavad-
ních ministrů, bude vyjednávati důvěr-
ník koruny mezi Čechy a Němai, by
přivodil přátelské doruzuměn
obou stran. Podaří-li se tato akce, bude
sprostředkovatel jmenován ché-
fem nového kabinetu definitiv-
ního, který vzešel ze změněné situace. Do
tehoto kabinetu převzalo by se několik členů
vlády Körbrovy. Takový jest dle jmenovaného
listu stav věcí, který ovšem může býti každým
okamžikem změněn.
N W
Tagblatt
Vídeň
Čechy
15
article
Vážný protest proti válce.
n. Z Petrohradu, 30. prosince. Pod rou-
škou banketu konali včera ruští liberá-
lové v sále Pavlově banket, při kterém jedno-
myslně pronesen mohutný protest proti válee.
Sál byl až do posledního místečka naplněna
četné, známé osobnosti společnosti petrohradské
stály ještě na schodech, nemohouce se dostati
do vnitř. Všichni řečníci počínali si při svých
vývodech velmi směle. Hlavním thematem jejich
řečí byl protest proti válce rusko-japonské, která
jeví se býti bezúčelnou, vyžaduje nesmírných
obětí a stala se proti vůli národa. Rusko nepo-
třebuje rozšiřovali svých zemí, dokonce ne nyní,
kdy není s to, aby řádně spravovalo dnešní
svoje panství. Banketupředsedal Annens ký,
jenž dal slovo professoru Lutuginu, jenž
mluvil velice vášnivé. Prohlásil, že válka jest
velikou lží, jež byla vládou vnucena celému ná-
rodu jako nezbytná pravda. Právě uveřejňuje
ministerstvo vnitra knihu, pravil Lutugin o válce
rusko-japonské, knihu, jejíž obsah jest samou
lží, jež má lidu, který začíná prohlédat, zasle-
piti opětně oči. Chceme znáti pravý stav věcí,
pravil, třeba že se nám řikalo, že jsme smělými
a beztaktními. Těmito slovy narážel Lulugin na
známý manifest carův. A třeba by nám Sibin
hrozila, musíme všemi prostředky proti válce
protestovati.
Pavlův
Lutugin
Lutugine
Sibin
Petrohrad
Rusko
Banketupředsedal Annen
16
article
V hrůzných barvách líčil pak paedago
Gurevič trapné scény, které každé chvíle se
odehrávají při mobilisaci. Kde zůstává pak
patriotismus, pravil řečník, když povolaní zálož-
níci v zoufalství, že hnáni jsou na bojiště jako
dobytek, raději volí žalář a páchají loupeže, jen
aby nemusili jit bojovat za něco, čemu žádný
z nich nerozumí? Řečník praví pak dálen
Všechny vítězné zprávy, jež dosud vláda ure-
řejníla, jsou vylhanými. Pravdou jest, že stále
ustupujeme, že loďstvo, velikým nákladem poří-
zené, jest zničeno. Také není žádným tajem-
stvím, že i baltické loďstvo, vážící takovou dál-
nou cestu, jest proti japonskému loďstvu slabým
a že nečeká je žádný lepší osud, nežli loďstvo
portarturské. Dosavadní válkou jest Ruskof-
nančně ruinováno a jedině v brzku uzavřený
mír může lid spasiti od úplného vykrvácení
finančního.
Řečníci, kteři pak ještě mluvili, zeela ne-
pokrytě vybízeli k revoluci. Policie do shro-
máždění tohoto vůbec nepřišla. Ke konci pro-
nášeny o carském úkaze přikré posudky.
Ze Srbska.
Gurevič
Ruskof
Srbsko
17
article
Sp. Z Bělehradu, 30. prosince. (Zvl. tel.)
Včera večer o 94 hod. přijel na běle
hradské nádraží zvláštním ry ch lí
kem kníže Ferdinand. V průvodu kní-
žete byli: dr. Stančov, bulharský diplomatický
zástupce v Petrohradě a pobočník gen. Markov.
Na nádraží uvítal knižete král Petr
s minist. předsedou Pašičem. Ve dvorním
saloně nádražním očekávala hosta hotová ho-
stina. Král Petr a kníže zůstali v srdečné
rozmluvě do 11. hodin a na to král dlouh
mluvil se Stančovem a kníže s Pašičem. Pa-
novníci rozloučili se velmi srdečně a kníže
opět odebral se do Sofie.
Simič, srbský diplomatický zástupee
v Sofii, včera odpoledne rychlikem příjeldo
Bělehradu.
Skupština včera schválila v speciální
debatě rozpočet a návrh zákona o nou
zové pomoci obyvatelstvu. Pokus samostat-
ných radikálů, zůstaviti Pašiče v menšině, n
zdařil se.
Úplně lživé jsou zprávy víden-
ských listů, že v den sv. Mikuláše důsto
níci v Niši stříleli na obraz krále a následnik
Žádného podobného případu vůbec v Srbsku
nebylo.
Ferdinand
Stančov
Markov
Petr
Pašič
Simič
Mikuláš
Bělehrad
Petrohrad
Sofie
Niš
Srbsko
18
article
Jaurs věří v zavraždění Syvelona.
R. Z Paříže, 30. prosince. Veškeré pokusy
vládních listů, »pohroziti«, že Syveton zemře
sebevraždou ze strachu před nemilými odhale-
ními, pohatil dnes důkladně socialistický vůdce
Jaurés, až dosud největší opora Combesova.
Jaurěs prohlašuje dnes v »Humanité«, že hy
potésa o sebevraždě Syvetonov
jest nadále neudržitelnou a že
jest tu co činiti s odpornou vraž-
dou. Ovšem chce prý on dokázati, že skon
Syvetonův, jemuž by nacionalisté chtěli dáti po-
litické pozadí, způsoben byl sprostou úkladnou
vraždou.
Sedm soudních znalcův neshodlo se ostatně
nijak ještě o příčinách smrti Syvetonovy. Jen
čtyři z nich pokládají sebevraždu Syvetonovu z
okolností, paní Syvetonovou uvedených, z
možnou.
Znalec Pouchet vůbec v sebevraždu
nevěří a doktor Joequet a professor Bordos po-
kládají další objasnění a zkoumání za nutn
před úsudkem deſinitivním.
Jaurés
Syvetonův
Syvetonová
Pouchet
Joequet
Bordos
Paříž
19
article
Marocké zmatky.
w. Z Londýna, 30. prosince. »Standardu«
telegrafuje se z Tangeru, že i sám sultán ma-
rocký není si teď životem jist a že i mužové
vlády jeho jsou na skoku do tábora pretendenta
Lze prý též čekati vypuknutí revoluce nejen
v Marokku, nýbrž po připadě též v Alžíru.
Kniha o Vilému II.
n. Z Berlína, 30. prosince. Konservativní
»Reichsbote«, blízký císařovně, pojímá do svých
sloupců článek »Leipziger Tageblattu«,
v němž se praví o knize o životě Viléma II
nedávno od pseudonymní dvorní dámy vydané
že autorkou spisu jest dáma, v berlín
ských kruzích dvorních velmi do-
bře známá. Článek praví dále: »Jest nepo-
píratelno, že spisovatelka zná dvorn
sféry, nejvyšší panstvo a okoi
jeho co nejdůkladněji a že mal
věcné i formální chýbičky v knize z úmys l n
byly udělány jen za tím účelem, aby zastřena
byla tím lépe autorka, o jejíž osobnosti i jen
domněnku vysloviti musíme si odepřili.« Lie
radí pak, aby dvůr berlinský pohnal dámu onu.
dokud dlí na německé půdě, k zodpovědnosti.
Zde ale nesoudí se, že by se dvůr k tomu od-
hodlal, nejen vzhledem na další nepříjemná od-
halení, jež by po případě ještě z toho vzejlti
mohla, ale také proto, že si nepřeje nějakým
takým zakročením dělati knize — reklamu, tim
více pak, když kniha jest psána s pernou sine
místy ironií, ale přece opatrně a neurážlivě
takže by resultáty případného zakročení v sa-
mém Německu byly velmi pochybny. (»Národní
Listy« přinesly, jak známo, již z knihy této.
která vydána bude za krátko i česky, celou
řadu výňatků. Pozn. red.)
Vilém
Lie
Londýn
Tanger
Maroko
Alžír
Berlín
Německo
o Vilém II
Leipziger Tageblatta
20
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. prosince. (C.-B.) Štyrský
sněm povolil zatímný rozpočet na čtyři mě-
síce r. 1905 bez debaty, proti hlasům slovin-
ských poslanců. — Příští schůze bude 3. ledna
Krise v Rumunsku.
Z Bukurešti, 30. prosince. (C.-B.) Mini
sterský předseda ohlásil v senátu, že gelý ka
binet zadal za propuštěnou pro odstoupení mi
nistra Costinesea (finaneí) a Stojeesca (státníeh
statků).
Novoroční Llahopřání.
Z Říma, 30. prosince. (C-B.) V Kvirinalu
přijat dnes večer diplomatický sbor za příčinou
novoročního blahopřání. Členové diplomatickýeh
zastoupení se svými dámami rozestavili se dle
stáří. Král a královna bavili se srdečně se všemi
přítomnými.
Povstání v německé Africe.
Z Berlína, 30. prosince. (C.-B.) [Úřadní
Generál Trotha telegrafoval včera z Vind
huku: Dne 27. t. m. hlídka 2. setniny 1. pluk
na zpáteční cestě z maltského návrší do Gi-
beonu přepadla vilbojský statek u Garise. 12
Vitbojů padlo; ukořisténo 1000 kusů drobného
dobytka.
Štyrský
Troth
Vídeň
Rumunsko
Bukurešť
Řím
Kvirinal
Afrika
Berlín
Vind
Stojeesca
21
title
Národní hospodář.
22
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 30. prosince. (C.-B) V dnešní
plenární schůzi vídeňské bursovní komory byl
usneseno vyhověti žádosti Uherské v še-
obecné spořitelní akciové spole-
nosti a počínaje dnem 5. ledna 1905 bude
jednány akcie této společnosti v závěrech p
10 kusech.
Velká insolvence.
Z Vídně, 30. prosince. („N. Fr. Presse“.)
Firma Merli a spol., jeden z největších ob-
chodů s vinem v Terstu, jež existuje již dlouhou
řadu let, ohlásila insolvenei. Passiva obnášejí
350.000 K. Událost tato vzbuzuje v obchodním
světě velké vzrušení.
Textilní kombinace.
Z Vidně, 30. prosince. („„N. Fr. Presse.“
Mezi oběma největšími textilními podniky
Uhrách, uherskou textilní společností v Rozsa-
hegy, jejiž akciový kapitál obnáší 6 millionů K
a uhersko -americkou přádelnou „Northrop
(s akciovým kapitálem 4 milliony K) uzavřeno
bylo společenství zájmů, které je pro další vývo
cbou podníků značné důležitosti.
Strojírny.
Z Vídně, 30. prosince. („N. Fr. Presse.
V kruzích strojového průmyslu se proslýchá, že
v poslední době vyskytly se zcela neočekávané
obtíže, které jsou na překážku chystané dohodv
českých strojíren. Tato měla dnem 1. ledna 1905
nastoupiti v platnost. Poněvadž však vyskytly se
podstatné difference, jest velmi pochybno, že b
teho dne dohoda v život vůbec vstoupila.
K rěcké defraudaci.
Z Rěky, 30. prosince. Policie zjistila, že
v rěcké kommercionální bance defraudováno bylo
celkem 100.000 K. Na uprchlého úřadníka Ber-
tollia vypsána byla odměna 5000 K.
Z obchodní komory terstské.
Z Terstu, 30. prosince. (C.-B.) Obchodní
komora přijala dnes resoluci, jíž vláda vyzývá
se, aby bez meškání vydala zákon o pre-
milch na stavbu lodí, a zvýšila je, uží-
vá-li se při stavbě tuzemského materiálu. Zá-
roveň nalehá na pořízení nového zákona o pod-
porování námořníků.
Northrop
Vídeň
Terst
Uhry
Rěky
Merli a společenský
zákon o premil
23
article
Ruská půjčka.
Z Pelrohradu, 30. prosince. (C.-B) U nové
4lgproc. půjčky jedná se o zcela nový typus.
Půjčka jest až do roku 1917 se strany vlády
nevypověditelná a neslosovatelná. Naproti tomu
dostanou majitelé obligaci nové půjčky právo,
šest let po emissi, tedy dne 1. ledna 1911, titry
ze své strany vypověděti. Splacení stane se pak
po 6 měsících. Nový papír bude tedy míti ráz
dlouhodobé půjěky, ale majitelům poskytne
vedle výhod takovéto půjčky také výhody po-
kladničních poukázek s krátkou dobou oběžní.
Poněvadž emissní kurs bude pod pari, budou
míti majitelé, kteři obligace své vypovědí, kur-
sovní zisk, čímž se jim výnos úrokový zvýší.
Z celkové půjěky v obnosu 500,500.000 mk.
bude čásť per 324 mill. marek v nejbližší době
v Rusku, v Německu a v Holandsku zadána.
Německý kapitál do Ruska.
Z Berlína, 30. prosince ( C.-B.) Konsorciem,
záležejícím z Diskontní společno sti
a z Berlínské obchodní společ-
nosti, byla převzata 5proc. obligační půjčka
Společnosti na výrobu nafty bratři
Nobelů v Petrohradě v nominelním ob-
nosu 32,400.000 marek, jichž bude použito
k rozšiření podniku, jakož i k sesilení provo-
zovacích prostředků. Akcie této společnosti co
nejdřive budou znamenány na zdejší burse.
Obchodní smlouva švýcarsko-rumunská.
Z Bernu, 30. prosince. (C.-B.) Včera po
depsána v Bukurešti obchodní smlouva švý
carsko rumunská na základě největších výhod
po 12 dalších let.
Nobel
Pelrohrad
Rusko
Německo
Holandsko
Berlín
Petrohrad
Bern
Bukurešť
24
article
Výsledek porad parníkových společností.
Z Londýna, 30. prosince. (Reuter.) S pří-
slušné strany oznamují z Liverpoolu, že výsledel
včerejší porady parníkových společností zúčast
něných na atlantské soutěži i s třemi ředitelstvy
skandinavsko-americké linie je ten, že je na
dobro rozřešena otázka differenčních tarifníh
sazeb, pokud týkají se skandinavského obchodu.
Skutečně má se vyřídit ještě jen jedna věc, aby
byl tarifní boj ukončen a to stane se — jak
doufá se ještě do konce letošního roku.
Proti krustům.
Z Washingtou, 29. prosince. (C.-B.) Plán
komisaře pro obchodní společnosti v ministorstvu
obchodu Garfielda, aby byly trusty
závislé na koncessi spolkov
vlády, docházi mezi členy kongresu čelné
podpory. Nemá se však za to, že za ny
nějšího zasedání dojde k nějakým zákonodár
ným opatřením v této záležitosti.
Odložená konverse čilská.
Ze Santiaga (Čili), 30. prosince. (C.-B.
Dnes uveřejněn zákon, jimž konverse odkládá
se a povoluje se vydati za 30 mill. pesos papí
rových peněz.
st. Z Pešti, 30. prosince. [Zvl. ele r. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 metr. centů
o 5 hal. levněji. Platila: pšenice tisská
81 kg K 10.521%, pešlská 80 kg K 10.25
s příměsí, 79.5 kg K 10 25, horňácká 80
K 10 30, 79.5 kg K 9.85 žlutá, srbská 78 k
K 9 85, skladní 70 kg K 10 05; o ve
K 7 20.
Termínový obchod byl mdlý n
prodeje.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 10 08, na říjen 8.78, žito na duben K 7 88
na říjen K 7.10, oves na duben K 7.18
kukuřice na květen K 7 59, řepka na
srpen 1905 K 11 25.
Sádlo za K 63 50; jiné zboží bez
změny.
Garfield
Platil
Sádlo
Londýn
Liverpool
Washingta
Santiago
Pešť
Reuter
kongres
kg
25
article
Počasí pochmurné.
Z Nového Yorku, 30. prosince. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo liknavé. Znamenala: pře-
nice na pros. 122.50 (1211/2), na květen
114/s (1155/2), kukuřice na květen
51/8 (511/s), cukr (Fair Muscovados)
4/8 (43/8), bavlna 6.95 (6.85).
Úprava obekodního školství.
(Dokončení ankety Obchodního musea.)
Pan dr. Maysl praví: Stanovisko moje, jake
zástupce obchodní a živnoslenské komory a kuratoria
dvoutřídní obchodní školy v Českých Budějovicích,
jest velní usnadněno tím, že komora již vícekráte
projevila náhled, že starost o školství obchodní a od-
borné vůbec patří státu. Důvody, které v posledním
dobrozdání byly uvedeny, kryjí se tím, co již bylo
řečeno. Byly též uvedeny v „Obzoru Národohospodář-
ském“ a v „Naší Době“. Vedle důvodů pro postátnění
uvedla i svoje důvody proti pozemštění, které jsou
velmi podstatné. Zemská obchodní škola nemohla by
se vyhnouti dozoru a vlivu státu a naše zemská správa
není tak upravena, aby mohla ovládati školství v tě
míře, jako neutrální školský úřad, jakým je minister
stvo — a konečně země nemá prostředků k tomu,a
velmi pechybuji, že by se sněm král. českého moh
odhodlafi k takovému zatížení zemských financí. Také
sněm nerad pozemštil školy řemeslnické. Naopak vý-
hody pozemštění nejsou uvedeny nikde. Myslím, že
nemusíme se obávati posílení centralisace, ducha vý-
chovy školské vytvářejí učitelé a ředitelé a dle do-
savadních zkušeností se státními gymnasii a rell
doktor
Maysl
Nový York
Český Budějovice
26
article
kami můžeme býti s výchovou na státních gymnasiích
a reálkách spokojeni. Učitelstvo je v tomto svém pů-
sebení neobmezitelno, pokud v něm samém je pro to
pochopení a má-li sebevědomí. Není tomu přec tak
dávno, kdy měli jsme střední školy obecné — a jest
známo, že úsilovně deputacemi domáhali jsme se po-
stálnění. A jaké to bylo pro obec, když se toho do-
cílilo. Pokud jde o úpravu zemským zákonem, jest
v hovorech ankety jakési nedorozumění. Obchodní
školství ponecháno je zemskému zákonodárství a může
sněmem býti upraveno a nikomu nenapadne, že py
proto bylo třeba měnit ústavu. Otázka financování
nekryje se se zákonodárnou úpravou; financovat může
školy stát. A už tak činí, na příklad Lvov, Štýr, Hra-
dec, Černovice. Stát bude tak v ostatních zemích ze
státních peněz školy obchodní vydržovat, zakládat,
postátňovat — a my budeme k tomu nečinně přihlédati
a na ty školy platit. Bylo mluveno o krásném citu
kuratorií, vydržovatelů českých obchodních škol, bylo
řečeno, že těžce by nesly, byly-li by jim vzaty ústavy
z rukou. — Obchodní komora budějovická zřídila před
3 léty komorní dvoutřídní obchodní školu. A bude
to nejkrásnější okamžik mého života, až se dočkáme
toho, že školu tu stát převezme. Matice školská budě-
jovická po 13 let vydržovala reálku, zřízenou proti
vůli vlády, tedy proti vůli státu. Když pak ji po 13
létech mohla odevzdat lémuž státu do vydržování,
to byl pánové velmi krásný cit! Prohlašuji jménem
obchodní komorr budějovické i jménem kuratoria,
že si přejeme postátnění, ale tak, aby zachována byla
dnešní souvislost s praxí tím, že by spolupůsobení
kuratorií bylo zachováno.
Štýr
Lvov
Černovice
27
article
Pan posl. Fr. Krejčík: Kterak osvědčuje se oh-
chodní školství? Slyšíme stálý stesk: mnoho absol-
ventů obchodních škol schází s dráhy obchodní, neb
ani se na ni nedává. Většina hrne se do úřadů. Naši
kupci stěžují si na nedostatek českých vzdělaných
pomocných sil v obchodě. Šlo by o to, aby i v obchodu
žák napřed prožil účelně trochu praxe. Jak to učinit,
o tom třeba přemítati.
Co pak se týče hlavní otázky dnešní ankety,
otázky nákladu na školství obchodní a jeho úpravy
zákonně, o tom mneho podrobného materiálu, ze-
jemna statistického, podal p. referent v přehledných
výkazech. Co do zásad příští úpravy objevila se však
už za této krátké debaty protichůdnost zvláště dvou
názorů: postátniti nebo pozemštiti. Poslanecké kruhy
z důvodů politických sdílejí stanovisko, vysvětlené
ředitelem Zemské banky p. Fr. Procházkou. Zemský
sněm má všecku ochotu podporovati rozvoj školství
průmyslového i obchodního. Roční příspěvek na české
obchodní školství, skýtaný královstvím českým, činí
přes 34.000 K, markrabstvím moravským (na české
školy obchodní) 24.000 K, dohromady tedy 60.000 K.
František
Krejčík
Procházka
28
article
Než není toho mnoho, ale finanční sily zemí jsou
také slabě. Jde-li o úpravu platův učitelských, o za-
jištění na případ stáří, prosím, radíme se o tom —
ale nerozšiřujeme tuto, abych tak řekl, „otázku uči-
telskou“ hned na otázku zveřejnění, pa na clázku
politickou. V zemském výboru — nepochybuji o tom
— najdou se mužové, kteří otázku obchodního školství
a jeho zákonné úpravy počnou ihned studovati a po-
zemštění připravovati. Potom nezastavíme se u otá-
zek finančních, ale zainteressujeme se také o stati-
stiku posavadních úspěchův obchodních škol, jaké
procento absolventů nevěnuje se ani obchodu a jaké
se věnuje, a kterým odvětvím. Nevydávejme tedy z dů-
vodů dočasné finanční stísněnosti školství obchodní
hned v ruce ústředního státu a tím i výchovu obchod-
ního dorostu, když sám zákon vyhražuje zákonnou
její úpravu královstvím a zemím. Stav obchodní je
stav nejméně vedle rolnictva na státu a jeho vlivech
závislý. Nejde pak nám jen o výchovu dobrých kupců
— ale i o to, aby tito kupci byli také dobrými vla-
stenci.
29
article
Dvorní rada prof. dr. Bráf: Do sporu, zda po-
zemštili či postátniti, nemíní zasahovati, nemaje v bě
příčině zmocnění nijakého. Chci však pro svou vlastní
osobu přispět k vyjasnění patrného nedorozumění,
jež ve výhodech panuje a věc by znejasňovalo a po-
radu svedlo na dráhy klamné. Pan dr. Maysl už vlast-
ně na to upozornil, že zaměňuje se otázka zákonné
úpravy s otázkou subjektů zřizujících a spravujících.
Také třeba předem vyloučiti představu, že by názon
o větší vhodnosti pozemstění či postátnění souvisel
s větší nebo menší měrou vlastenectví anebo z něho
vyplýval. Ve svém výkladu má na zřeteli pouze
akademie obchodní, jichž vývojem se zabývá takě
z povinnosti úřadní. Stav nynější (soustavu, dle niž
nyní náklad se uhražuje) solva asi bude lze na dlouho
udržet. Nároky moderní doby na vyučovací výkon-
nost akademií se stupňují: žactvo se přísnějí vybírá,
aby bylo s tyto větší požadavky. Látka rozrostá s vý-
vojem a zejmena nová osnova rozšířila dobu učební.
Z toho poplyne svýšení nákladu a snad i zmenšení
příjmu ze škomného.
Nemírně vysoké posavadní školné vylučuje také
mnoho schopných mladíků z méně bohatých rodin
od studia obchodního. Tím trpí rozvoj toho oboru
školství a trpí také prospěch národní. Výhoda dobro-
volnické jednoroční služby k vůli níž i méní zá-
možné rodiny odvažovaly se s krvavými obětmi na
vysoké školné — stala se nepřítelem úspěchu vyučo-
vacího obchodních akademií jako snad i vyšších prů-
myslových škol. Mnohé akademie bojují už nyní s fi-
naněními nesnázemi, zvláště takové, jež vydržovány
jsou od soukromých sborů. Proto hledá se už nyní
vhodná úprava dříve, než nesnáze ještě dále se
zhorší.
profesor
doktor
Bráf
Maysl
30
article
Při úpravě té přes možné různosti některéa
v rozmanitých zemích ukazuje se býti žádoucí jistá
jednotnost co do základů, o niž by se opírala příští
úprava vysokoškolská učení obchodnického, k níž
přece jen už jeví se přípravy na obzoru. Řečník vy-
kládá potom zevrubně stav zákonodárství v příčině
školství tohoto. Hlavní věc je při úvahách o této
otázce: nesměšovati zákonodárnou moc s praktickou
otázkou správní, kdo školy zřizuje, správu jejich
ovládá a dá na ně peníze.
Tak tedy i eventuální akce postátňovací nepřed-
pokládá zákona nějakého (jako by nepředpokládala
zemská). Stát už má své obchodní akademie a připra-
vuje se převziti jiné. Není dojista žádného důvodu
pro domněnku, že by stát chtěl zákonem nějakým
provést zásadu, že všecky obchodní akademie mají
býti státními, nebo že by chtěl kteroukoli z aka-
demií k sestátnění nutit. Sotva kterou bude chtíti
sestátniti, nebudou-li chtíti její vydržovatelé. Zrovna
tak není myslitelno, že by pro obvod země podobné
všeobecné pozemštění chtěl a mohl vysloviti nějaký
zákon zemský. Zbyla by tak otázka, kdy za daného
stavu finančního bude země moci na to pomýšleti? To
sluší vše uvážiti, neboť země, kdyby ten úmys' měla,
mohla to učiniti včera a před rokem a před deseti
i pětadvaceti léty; však neučinila. Zákona k tomu
potřebí nebylo.
31
article
Posl. red. J. Anýž: Pan referent uvedl mnobo
látky o poměrech obchodního školství i o důvodech
pro zveřejňování této skupiny školské, ale vynnul
se tomu, by podal určité návrhy, zda postátniti č
pozemštiti. Ale průběhem debaty ukázalo se takové
horování pro postátnění, že (přiznávám se), po dlou-
hou řadu let nepoznal jsem tolik postátňov ací
horečky, jako zde ve chvíli krátké. Pochybuji, že
by zrovna vídeňská vláda byla nejlep-
ším patronem obchodního školství če-
ského. Dle desavadních mnchých a bolestných zku-
šcností nemůžeme se zbaviti nedůvěry k ústřední
vládě. Příliš často viděli jsme, jak z Vídně
se překáželo rozvoji českého školstv
vůbec. A máme-li dnes lepší zkušenosti? Vidíme
to zrovna na universitní otázce. Budovy české uni-
versity a české techniky nazval ministr při své ná-
vštěvě Prahy — evropským skandálem; ale
přece to hezkou řadu let vládě nevadí, udržovali tento
— evropslý skandál v Praze i na dále. A poměry
středního a obecného školství netřeba připomínati.
Posl
J Anýž
referent
Vídeň
Praha
32
article
Bylo by třeba Ústřední Matice školské? matičních
středních škol a matičného školství vůbec, kdyby
vláda konala svou povinnost, kdyby dbaja platných
zákonů? To mluví samo! Kdo nám ručí za to, že
nenastanou doby, kdy vídeňská vláda bude si troufati
proti nám zase tolik, jako si troufávala? Neznáte pá-
nové nevlídných poměrů vídeňských, doufáte-li, že
na vládu můžete spoléhati. Obchodní školy v moci
státní učiní zase učitelstvo závislím od
státu — a toho vlády vídeňské si přejí. Náš zájem
pak je v tom, aby obchod český byl nezávislým
a abychom měli pokud možná nejméně
vrstev občanstva, závislých na státu a
na přízni dočaspých vlád.
O českoslovanské obchodní akade-
mii pražské domníváme se, že zůstane vždy v
správě naší a že nebude postátněna. Zakladatelé aka-
demie dbali o její povznesení a přejí si ji míti vzor-
nou — a my všichni musíme tuto vůli respektoval