2
masthead
V Praze, v sobotu dne 31. prosince 1904.
Praha
4
masthead
ra ranní a odpol. Iist
předplácí se-
Praze v admnini
lea
s dvojí denánka
ve k
ve sltaivs
Praha
5
masthead
be rj
trrt kil
drojil sánsniíi
7
title
Onešní číslo pro Prahu le a 10 stranách.
Praha
8
article
Válka.
Válka.
L. Z Petroliradu, 30. prosince o 8 40
večeř. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár. Listů«.
íž nádraží v Minsku, kam smě-
ala nová earova cesta, udál se
nesvýbuch. Výbuchem by
usvičen vagon služebnictv
arského vlaku. Několik slu-
ebníků bylo prý zabitoa
oraněno. Oficiálních podrobností
té chvíle není. Kolují pověsti, že se
jednalo o attentát, opačné pověsti
zraví, že udál se tu jen výbuch
lynu následkem vadného plyno-
vvodu.
Dopisovatel »Nového Vremene-
děluje z bojiště, že ruské dělostře-
lectvo jest opatřeno telefony a tele-
grafy bez drátu; armáda jest dobře
zásobena potravinami i otopem.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Minsk
Nový Vremen
Petrolirad
9
article
Rok zápasův,
Rok zápasův,
Končící rok letošní byl nejen pro náš národ
2le pro veškeré národy slovanské sokem tuhiých
ošzápasů. Rodina slovanská vydána jest na všech
G(ranách těžké životní zkoušce. Velestát ruský
ja polí na dálném Východě v obrovitém boji s
žlutým plemenem a přese všecku bohatýrskou
atečnost ruských hrdinů jest dosud nedohledný
onec hrůzyplné epopeje, v níž se spolu roz
eduje o budoucím postavení všeho Slovanstva.
akkoliv rozmetány a rozjediněny jsou kmeny
slovanské, stejný pocit proníká všemi, že zda
neb nezdar ruských bohatýrů způsobí odraz i n
jejich další rozvoj. Jsou to též jediní Slované.
šiž s plnou přízní k Rusům provázejí třesk
zbraní v nejzazších končinách Asie.
Sotva že vypukl počátkem února tento v dě-
lidstva nevídaný zápas, ihned se mezi
ni závistníky Slovanstva ozývaly hlásy, že
jeho dotknou se především našich již-
bratří na Balkáne. Jedni pod rouškou
ého přátelství, drnzi s netajenou snahou
moc svou v dědictví slovanském, jali
ládati o malomoci Slovanů jižních.
ni pak lekali se myšlenky, že by tři. slovan-
tv na jihovýchodě evropském mohly se
zuměti a brániti se společně, čímž by zha-
ezámysly jejich. Pracováno proto v zemích
hich všemi proztředky rozkladného diploma-
ěho umění, aby nebylo konce nedorozumě-
sezi Srby, Bulhary a Chorvaty, a aby
zhodném okamžiku síly jejich postavily se ro
lstěny — proti sobě.
Současně působeno mezi všemi národy slo
anskými nejnižšími prostředky pomluv a sni-
vání velestátu ruského, aby poklesly vzájemné
sympatic mezi Slovany, aby se jich zmocnil
alomyslnost a vznikly v nich samých pochyb
osti o úspěšnosti vlastní obrany.
akovéto škarohlídné hlasy ozývaly se z
istředisk západoevropského tisku a zapla-
spoustou jejich všecky země slovanské
pepřávajíce času svéčinnosti vlastního samo
stného rozumu slovanského.
ost
dlai
Slovan
Rus
Srba
Bulhar
Chorvat
Asie
Balkán
Slovan
10
article
Avšak všecko toto temné úsilí tříštilos
o věrnost lidu slovanského k vlastním, odvěkým
ideálům.
Jestli kdy, tož v röcenletošním všecky ná-
rody slovanské nutně dospěly ků přesvědčení,
že v této veliké zkoušee mohou spolehati pouze
na sebe a důvěřovati jedině ve své vlastní síly.
Ani našemu národu českému nepopřáno
v této pekelné vřavě, abyklidně a nerušeně
mohl věnovati se práci míru a pokroku. Odvěká
nepřátelská vlna; jež po tisícileti se tříští o tuto
naši západní výspu slóvanskou, v nové formě
národní vyvýšenosti a výsadnösti snaži se za-
plaviti näš národ. Opětně se i v tomto róce uká-
zalo) že němeciví jest dosud vzdáleno myšlenky
upřímného soužití národů, naši krásnou vlast
obývajících. Neštitilo se ani porušování nejob-
vyklejších mezi vzdělanci společenských forem,
aby přislušníkům našeho národa znemožallo pě-
stění vlastních národních, zájmův.
11
article
Po velikých nápoženských bojích středo-
věku dospělo se ku potřebě uznání zásady nábo-
ženské svobody á snášelivosti. Zápasy, vedené
za svobodu národnosti a národní snášelivost
nejsou ještě ukončený. Urputnosti v boji tomto
néjen neubývá, spíše ode dne ke dni vzrůstá.
A přece množí se známky a doklady, že ra-
kouští Němci, zpronevěřujíce se zásadě rovnosti
národů a volnosti vývoje jejich, podrývají zá-
klady vlastních občanských svobod. Není mezí
národy, obývajícími tote soustátí, žádného mimo
národ nášl český a národ německý, z jehož
středu by bylo vzešlo více obranců idef svobodo-
myslných a pokiokových, a přece dnes ob
s ustrnutím požorují, že věc svobody a pokroku
povážlivě hyne, aniž by vykázati se daly oprav-
dové úspěchy v oborech jiných. Zatím, ec my
jsme nuceni napínati všecky své síly, abychom
uhájili práv svého tisíciletého, kulturního jazyka
již již nadehází okamžik, kdy tradiční odpůre
volnosti ducha chystá se „svézti všeck
sklizeň do stodol vlastních.
Němec
12
article
Stmnívá se.
Náš národ český přes to vše odhodlán jes
zachovati stejnou věrnost myšlenkám svobody
a pokroku, jakou zachovává své vlastní národn
bytosti.
Takový jest odkaz tisíciletí našich dějin
odkaz tento odevzdáme neporušený a nezkrá
cený i pokolením budoucím.
Nemůžeme zadati v ničem, co fvoří ne
zbytně podmínky naši národnosti: rovnocen-
nesti národní, rovnoprávnosti našeho jazyka
Toť jsou krajní meze, za něž a pod- něž v obrano
své existence jakožto uvědomělý národ ustou
piti nemůžeme a nesmíme
Není-liv ústoch našich národních odpůre
hrdost na vymoženosti moderní kultury pouhou
blasfemií, nemohou nepociťovati, že pokusy je-
jich, sraziti náš národ z této úrovně, jsou nejen
nespravedlivostí, ale i zpátečnictvím, ba. bar
barstvím, jež koncc koneů nezbytně se vymst
i na nich samých.
Močnějšímu, a tím Němci v tomto státě s
praví býti, sluší, aby moci své užival s mírou
jinak kupí a hromadí nepřekonatelné překážky
vlastnímu svému rozvoji a pokroku. V zemích
českých není možno dospěti k žádoucímu po-
řádku jinak, než úctou ku právům obou kultur-
nich národů, jež je obývají
Nechť naši němečtí krajané a rakoustí
Němci zvláště poohlednou se koncem roku na-
zpět, na období posledního čtyřicetileti, a necho
srovnají úbytek mravní, jakýž podrývá-
ním a napadáním práv našeho národa a jazyk
utrpěli.
Němec
13
article
A ani Němci jakožío veliký národní cele
nemohou dnes o sobě tvrditi, že by neučiníli
lépe, kdyby více se starali o svou vlastní du-
ševní jednotu, než o Hiřomadění překážek zdaru
svých slovanských soušedů, mezi nimiž od ne
paměti nalezali sousedy pohostinné a snášelivé.
Nepřibylo-li rakouskému němectví na
mravní síle, nemůže se rovněž ostatní. Něme-
etvo chlubiti, že by k němu bylo za poslední létn
přibylo lásky a úcty mezí ostatními,- hlavně zá-
padoevropskými národy. Německý vojenský
vzrůst, německý národohospodářský rozmach
způsobil mezi jejich západními konkurenty
příliš mnoho závišti, než aby mohli neviděti, na
které straně vyvstali a vývstávají jim skuteční
nepřátele.
Snad není ani tak daleká doba, kdy
Němci budou podrobeni zkoušce, neméně ne-
bezpečné, než jest ona, jak ji nýní prožívaji
národové slovanšti a s nimi i náš národ český.
Útočice na náš národ český a ostatní ná-
rody slovanské, přehližejí, že spotřebují k tomu
mnoho vlastních sil, jejichž úbytek záhy bude
jimi pocitován na stranách jiných.
Ani kolo německých úspěchů netočí a ne-
točilo se bez zastávek a přerušení.
Nás Čechy v zápasech těchto ovládá vě-
domí, že vedeme bej, násilně nám vnucený, boj
spravedlivý, že vedeme boj obranný.
Mohou (o o sobě říci týmž právem naši ná-
rodní odpůrci?
Němec
Čecho
14
article
Krise.
Krise.
V osudný den pro ministra Körbra, potom,
kdy již známo bylo, že vládní předloha o devět-
ašedesátimillionových refundacích byla v rozpoč-
tovém výboru zamitnuta, prohodil odborný chéf
a pravá ruka předsedy ministerstva pan Sieghar
tonem rozhodným: »Z toho si nic neděláme.
V Německu udělá to vládě parlament dvakrát.
aniž by se byla poroučela. Opatříme si ostatné
peníze jinde, máme nabídek dost.« A hle, týž
pán ne plné tři neděle po tomto výroku měl
příležitost společně se státním radou a před-
nostou kabinetní kanceláře p. Sehiesslem ozná-
miti svému chefu, že císař žádost jeho za pro-
puštěnou přijal.
Mohlo se ovšem za to míti, že dr. Körbe
chýstá se k rozhodnému kroku, když po blamáží-
v rezpočtovém výboru oznámil, že z hlasování
vyvodí v nejblíže příšti době důsledky, však
bývalému chefu ministerstva nikdo již nie ne-
věřil a proto nikdo, ani vlástní jeho mini-
sterští kolegové asi na to nepomnýšleli, že by
podal demissi.
Sieghar
doktor
Německo
15
article
Učjni-i tak, je vrce hež právdě podfobno
že učinil tak v jinémúmyslu, než aby byla
přijata. Zmínili jsme se o tom již včera a hle
dnes vídeňiké listy, až na nejoddanějš
třskové mamelnky minulého před-
sedy ministerstva to potvrzuj.
Körber očekával opělný projev důvěry a vyzrání.
aby na cestě dosavadní pokračoval. Však v tomto
směru spletj se se svou kalkulaci. Puma, kterou
dle Körbrova domnění položili mu již v léte
přední politikově češií a která dle jizlivé po-
známky jeho vypukla, ne ale proti němu, nýbra
proti Čechům, přece jen jeho vyhodila na kone
z trojdílného ministerského fauteuilu.
Z jiné strany ovšem jinak se vykládá, pro
dr. Körber požádal za propuštění. Zvěděl, ž
u dvora má parlir prohranou a že bude s. úřa-
dováním jeho konec, jakmile tak nebo onak
provede tak zvané »státní nezbytnosti«. Ponč-
vadž prý ale neměl chuti jíti teprve po vyko-
nání této odiosní práce, proto jako chytrý muž.
jakým byl vždycky, rozloučil se se svým posta-
vením již nyní, přes to, že k němu víc než
horoucně Inul. . . . Také výklad, zrovna jako
ten, že odstoupil jen z té příčiny, aby potrestal
Němce za jejich proradu.
Körber
Körbrův
Čecho
Němec
16
article
Neočekával prý, že budou tak naivními
politiky a že k vůli úvěru v téže výší, jaký si
vláda před pěti léty povolila sama bez zákono-
dárných činitelů, svrhnou ministerstvo, jemuž
tak velikým vděkem byli povinni. V kruzích
rozhodujících — a ve směru tom vyslovila prý
se osoba velmi vlivuplná — zavládlo dnes pře-
svědčení, že Němci nejsou vůbec živlem k
vládě schopným, neboť je prý očividno, že o
roku 1879 ničemu se nepřiučili. Provedli- prý
dne 9. t. m. tutéž hloupost, jako ve tehdy, kdy
před 25 léty odepřeli vládě tak zvaný úvěr
bosenský.
Zajímavo je, že dr. Körber podal demissi
sám o sobě, aniž by o tom byl učinil sdělení
svým ministerským kollegům, kteří prý zvěděli
o tom, jako jiní smrtelníci — z novin.
Následkem toho oetlo se bezhlavé minister-
stvo v situaci velmi nepříjemné. Mají ressortn
ministři následovat Körbrova příkladu a podat
demissi také, nebo dát si jmenovat hlavu novou
a dle toho, jaká bude, se zachovat? Případ
tohoto druhu se v rakouské ústavní historii
dosud nepřihodil. Nejdojemnější je ovšem osud
ministrů nejnovějších, jež dr. Körber do kabi-
netu povolal pätrně v domnění, že tím postavení
své upevní. Nejsnazší bude ovšem eventuáln
odchod ministra-krajana dra. Randy, jemuž,
jak dnes zjevno, dr. Körber pranic nepřika-
zoval — — —
Mnohem zajímavější než kapitola o Kö-
brově odstoupaní stává se, jak přirozeno, ka-
pitola druhá o tom jednající, kdo bude jeho
dědicem.
Je poučné chování se Němců. Zdá se, že
dnes již odchodu Körbrova litují a že kdyby
dnes došlo ke hlasování o osudných. 69 mill.
korun, dopadlo by to v rozpočtovém výboru
jinak, než před třemi nedělemi.
Němec
doktor
Körber
Randa
17
article
Jedni těší se tím, že jiný směr než Kör-
brův není za nynějších okolností ani možný.
druzí ze zlého svědomí hrozí a vyvolávají na
scénu opětnou obstrukci německou, kdyby po-
volán byl chef kabinetu pravici nakloněný
ochotný vyhověti známým požadavkům českým.
Mezi kandidáty stojí pořád ještě v. čele hrabě
Buquoy, s nímž, tak prý se asi domnívaji
rozhodující kruhy, by Némci byli jakž jakž
spokojehí, protože jest národně jejich a Če-
chové by mu nedělali opposici, poněvadž je
stoupencem konservativní šlechty a jim tedy
politicky blízký. Co si tou »blízkostí« předsta-
vují, je ovšem poněkud věc záhadná, osudy
národa českého má přece v rukou dnes strana
svobodomy slná.
Ku podivu, že strká se s jakousi schvál-
nosti do popředí mladý hrabě Hohen lo he,
který nedávno byl ještě v Praze místodržitelským
praktikantem. Však se již oznamuje, že kandi-
datura jeho o několik let je předčasná. Také
pan markýz Bacquehem se jmenuje ná-
stupcem Körbrovým. Dal prý by si řici, však
v rozhodujících kruzích není prvý již persona
grata, jakým byl, než se stal místodržitelem
ve Štyrském Hradci. Nápadno je, jak se jist
koterie německá brání proti eventuálnímu povo-
lání barona Gautsche. Je prý skompromi-
v drobném prodejí:
raaní čolo o sobě . . . sk
odpoledni .
Ve slialkách na venkoré
sepolední. . . . . . . . s h
Inseráty
plati se ho to vě napřeá.
Předplacení iererty přijímá dpnalnk
jiskr espešiia ktca les a ae
Rlkopisy se névzačsji
Buquoy
Bacquehem
Gautsch
Praha
Štyrský Hradec
Kör
18
article
tován jako dlouholetý člen ministerstva Taffova
a Badenova a sám prýzjako cheť kabínetu po-
hořel. Ostatně prý je nemocen a letos dvskráte
prý nucen byl vyhledati Karlovy Vary. Dle
odporu, jejž mu kladou, zdá se, že baron
Gautsch je nápadníkem ostátním nejnebezpeč-
nějším. Mezi kandidáty jmenuje se také hrabě
Coudenhove, jenž proto prý je povolaným,
poněvadž zná z nejvlastnější zkušenosti důkladné
poměry v Čechách a podstatu národního zápasu
českonémeckého. Za svého úřadování nekompro-
mitoval prý se ani v levo ani v pravo a aspoň
svou osobou by nevzbudil ani prudký odpor
Čechů ani Némců. Registrujeme pouze zvěsti
hlasy bez poznámky.
Konečně potvrzuje se, co řekli
jsme včera již, že předseda minister-
ský vůbec nebude povolán z kandidátů, o
nichž v politických kruzích a vo
veřejném tisku se mluví, nýbrž že
to bude muž, jenž sám sebou již
bude politickému světu překva-
pením. Vedle císaře, jenž v této příčině musí
zjednati platnost své vůli, mají prý slovo ve
věci jen ješlě dvě osoby: hrabě. Goluchowski
a ministr války Pittreich. Nemálo znepokojilo,
že ve Vídni a poblíž dvora objevila se již zase
příšerná postava starého Chlumeckého,
této sbilé paní« jak mu říkají, jejíž zjevení pro
nás aspoň neznamená nikdy věc příjemnou. Na
konec eiťován zde budiž odstavec z vídeňského
dopisu »Bohemie« na doklad, jak národní od-
půrci naši zažehnávají rozřešení ministerské
krise ve směru národu našemu poněkud snad
příznivějším. Vídeňský dopisovatel »Bohemie«
píše: »V ministerstvu hr. Buquoye by dlouho ai
parlamentní český ministr-krajan nescházel.
Badenův
Gautsch
Coudenhove
Čecho
Némec
Goluchowský
Pittreich
Chlumecký
Buquoy
Karlov Vara
Čechy
Vídeň
Bohemia
19
article
Stal by se jím patrně dr. Žáček. Tvrdí-
se dnes, že by Čechové vzdali se oproti tako-
vémuto ministerstvu bez koncessí obstrukce, je
to prostě řečeno nepravda a kdokoli to roztru-
šuje, nechce tím nic jiného, než Němcům pískem
kalit zrak. Čechové budou na takovém minister-
stvu před každým důležitým hlasováním žádati
resolutně splnění určitých národních požadavku
a těm bude vláda nucena učiniti zadost. Jak
ale Němci se zachovají oproti takovémuto kabi-
netu, o tom nemůže býti hned z počátku po-
chybnosti. Zajisté že do takovéhoto kabinetu
byl by povolán též německý ministr krajan,
však Němci důkladně by si dřív rozmyslili,
nešťastný pokus v tomto směru opakovalí na
novo.«
Čecho
Němec
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. prosince. (Ve z na m e ni
§ 14.) Dnešní úřadní noviny uveřejňují, jak už
sděleno telegraficky, dvě císařská nařízení, jimiž
se dle § 14. prodlužuje do konce r. 1905 státní
pomoc obchodnímu námořnicivu a povoluje se
zatímný rozpočet na prvou polovinu roku 1905.
Cisařské nařizení o zatímném. roz-
počtu má obvyklých pět paragrafů, z nichž
prvým se vládě dovoluje vybírati daně a nepřímé
dávky dle dosavadních pravidel od 1. ledna do-
30. června 1905; druhým se nařizuje uhražo-
vati v téže době státní potřeby na účet úvěrů,
jež se mají stanoviti finančním zákonem pro .
1905; v třetím se poukazuje na výkaz příjmů
a výdajů v r. 1904, kterýžto výkaz má býti státní
účtárně vodítkem při sestavování účtů ze státního
hospodářství v r. 1904 (Podrobný výkaz příjmů
a výdajů v r. 1904 je připojen.); ve čtvrtém se
Praha
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Novekoly.
Kolonisace slovanská.
Kolonisací dle běžné definice slove úsil
kročilého národa v zemi dosud nevzdělané
účelem, aby hospodářsky, průmyslově i ob-
hodne nabyla země své pravé ceny, domáci
obyvatelstvo aby pozvednuto bylo hmotně
gně. Je-li podmínkou, že národ, který chce
vati, musí býti dříve pánam v kolonii,
řejmo, že Slované — vyjma Rusy — nepo-
vážováni dosud, aniž sami se považovali za po-
, aby kolonisovali. Také nebylo ve slo-
ké literatuře mimoruské dosud mnoho řečí
předmětu.
Žhámý jihoslovanský publicista, p. Štěpán
bude asi prvním, jak v užší své domo-
dak i u nás, západních Slovanů vůbec, jenž
upuje hned s rozsáhlou prací, do toho od-
spadající. Je to prvé dílo, venkoncem ini-
ivně.*) Jako žák pařížské „Ecole des scien-
politiques“ viděl se mimoděk stržena, obrá-
svoji pozornost naznačeným směrem a tak
lo dílo, jež na základě dnešní odborně lite-
vposkytuje jednak bohatě dokumentovaný
enled povšechných dějin i vývoje kolonisač-
ich snah všech národů, v další své části pak
pracování otázek sem spadajících, s hle-
iska slovanského, práci, plnou pozoru-
iddných popudů, pilně srovnaného materiálu
jímavých reflexí.
Slovan
Rus
Štěpán
22
article
Jsou ovšem v každém podnikání- různ
esty a cesty! Každý kolonisátor ovšem nikterak
měl od počátku na mysli pozvedati „mravn
notně“ domácí obyvatelstvo. Známo je
parleh a jiných dobyvatelich minulých věků
hlevali za mořem především vojenskou slávu
potom ještě jiné věci. Však to ve vývoji kul-
jinak nechodí. Nové úkoly samy se tepr
do cesty. První popud bývá pak vytlačen
vkrražen pozdějším l
Dnešní význam kolonisace není již jen
srodohospodářský, ale sluší býti ceněn zvláště
hlediska obecně vzdělanostního. Vzdělanost
určitých středisek šíří se znenáhla po všem po-
*) Moderna kolonisacija i Slaveni. Napisao Szepan
Poučna knjižnica „Matice Hrvatské“. Knjige
Zagreb, 1904
vrchu zeměkoule. Různé vzdělanosti spolu zá-
pasí jako různá plemena a je dnes již nalehavou
otázka, jakou tvářnost bude míti svět v nejbližší
budoucnosti? Která vzdělanost bude převládati?
Knjige Zagreb
23
article
Co se stane s Evropou, jestli v její středním
území, od Ilamburku do Terstu a Bosporu, od
Visly až po Loiru vskutku zavládne veliké Ně-
mecko o 120 millionech obyvatelích, jak o tom
sní obraznost dnešních vyznavačů idey velko-
německé? Plemeno anglosaské hotoví se, abysi
zajistilo světovládu dřive, nežli čipernému
„Angličanu Východu“, Japonci, se podaří vští-
piti 400 millionům „žlutých“ vědomí společ-
ného zájmu. Vůči poměrům; takto hrozivě se
utvářejícím, není proto bez významu pro jedno-
tlivé individualismy kulturní, aby sobě v povaze
okolností zabezpečily pro budoucnost oporu
trvání. Tak podařilo se Španělům a Portugalcům
dříve už cestou kolonisace pokrýti celé prostran-
ství střední a jižní Ameriky svým jazykem
svojí kulturou, tak Francouzi zavčas si za-
bezpečili hmotný i mravný vliv na pětinu „čer-
ného dílu světa“ a Rusové víc než třetinu celé
Asie! A kterak v tom směru postaráno mají
ostatní Slované o svoji budoucí existenci? O ko-
lonisační schopnosti Slovanů není pochybnosti.
Leží v jich snaživosti a životní síle. U všech
slovanských národů lze pozorovati značný proud
vystěhovalecký. V nové vlasti vedou si vystě-
hevalci, ať Čechové, Poláci, Chorvaté, stejně sta-
tečně, jsou pracovití a podnikaví, přizpůsobují
se snadno novým poměrům a znenáhla v nich
— mizí. Dosavadní nepříznivý způsob zřízení
v jich domovině měl za následek, že vystěhovalí
Slované v nové vlasti zůstávají rovněž bez vlast-
ního zřízení, ztrácejí proto rychle svoji národní
povahu, stávají se nositeli a nástroji c izích
idejí a zřízení, pomáhajíce jen síliti a rozmno-
žovati živel sobě cizí. Tak dosavadní kolonisace
slovanská docilovala pravého o pa ku kolonisace
účelné. Seslabeval a vlastní živel kulturn -
místo, aby jej posilňovala. Křiklavý doklad sku-
tečné inferiority.
Angličan
Japonec
Španěl
Portugalec
Francouz
Rus
Slovan
Čecho
Polák
Chorvat
Evropa
Terst
Bospor
Visla
jižní Amerika
Asie
Slovan
24
article
Dle posledních dat čítá Evropa 383 mil.
obyvatel, z těch Slovanů 123,600.000, Germánů
122,600.000 a Románů 106,400.000. Primát
co do počtu obyvatelstva, tedy životné síly, ná-
ležel by tudíž v Evropě Slovanům. Germáni a
Románi žijí ovšem na prostoru poměrně malém,
hustě zalidněném, co zatím Slované mají ve
svých územích ještě hojnost oblastí tém ě
nezalidněný ch a nevzdělaných, jež možno
kolonisací takřka domácí teprv přivésti ke
znamenitému rozkvětu. Zde je momen
k němuž autor obrací nejvážnější pozornost.
Obrátí-li se zřetel jenom ku poměrům habsbur-
ské říše, je zřejmo, že zde Slované, jak svým
počtem, tak i všemi druhými okolnostmi pov-
láni jsou, aby vyplnili svým živlem,
kde jaké místo ještě zbývající a tak ethnogra-
ficky a hospodářsky strhli na sebe konečně p ře-
vahu, která je vyložena přírodními pod-
minkami a domácí kolonisací snažili se do-
cíliti, čeho jiní kulturní národové dosahují kolo-
nisací zámořskou. Autor uvádí zajímavá data
a číslice sem spadající ze všech koutů říše.
Stačí jen poukázati na poměry t. zv. anektova-
ných zemí. Bosna a Hercegovina objímají pro-
stor asi jako Čechy, žije tam však, vlastně
jen živoři čtyřikráte méně obyvatel (1 1/2 mil.
proti šesti), několiv je země všemi směry přírod-
ního bohatství svrchovaně nadána. Uvážíme-li,
že jsou ty země přirozeným pozadím chorvat-
skému přímoří (Split) a že tudy by se bral
všechen obchodní proud, který dosud nejen
z Bosny, ale i z jižních Uher a Srbska, ba
i z Bulharska a Rumunska teče pře- Sisek
Karlovec na Rěku a přes Zidan Most na Terst,
je zřejmo, jak mohutně by tu poměry šťastnou
kolonisací pozvedly hospodářskou i kulturní sílu
jihoslovanskou.
Slovan
Germán
Román
Evropa
Bosna
Hercegovina
Čechy
Split
Uhry
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Most
Terst
Slovan
Siska Karlovec
25
article
Autor vyzvedá význam slovanskéh
Podunají. Nespadají sem jen země přím
na Dunaji ležící, ale i Čechy. Nejnovější če-
ské dějiny, kulturní i hospodářské, na každé
stránce dokazují, že Čechy neodolatelnou silou
tihnou k Dunají, k Balkánu a na Východ. O M -
ravě netřeba toho deprv dokazovati. Morava je
přirozené pozadí Vídně, která nikterak nemůže
zachovati svou německou povahu. Dnes už žije
ve Vídni tolik Čechů, kolik na celé Moravě není
Němců, a Němeů v Dolních i Horních Rakousích
se všemi alpskými zeměmi — a ty nejvíce k Du-
naji tihnou — není dohromady tolik, kolik je
Čechů dohromady. Vídeň proto dříve či později
bude národně zneutralisována. Hospodářsky pak
nemůže se ani Štyrský Hradec, ani Linec rovnati
Praze. Sluší tudíž Prahu pokládati za klíč
hospodářský ke všemu Podunají.
Tu je zajímavo uvésti doslova úvahu pi-
satele o Praze:
„V horní Dalmacii i v jihozápadním Chor-
vatsku nalezl jsem lidi, kteří jen málo věděli
o Záhřebu, kteři sotva néco slyšeli o Vídni
Pešti, na něž však působila dvě jména: Zlatni
Prag a Carigrad. Rozumí se, že tu nepůsobily
znamenitosti obou měst, leč jednak sám název
(„zlatní“ a „earev“) a zvláště historické kouzlo
obou jmen. V Cařihradě po staletí rozhodováno
o osudech colé střední a východn Evropy a také
Zlatní Prag je město z nejstarších a nejzname-
nitějších v Evropě. Pro Čechy a Slováky znači
město od počátku nového věku semeniště slo-
vanského jazyka i vzdělanosti nejširších vrstev.
Čecho
Němec
Štyrský
Hradec
Slovák
Podunají
Dunaj
Čechy
Balkán
Morava
Vídeň
Dolní
Horní Rakousy
Linec
Praha
Dalmacie
Záhřeb
Pešť
Cařihrad
Evropa
Zlatni Praga
26
article
Kdo však náležitě chápe nedozírný význam sou-
časných hospodářských i osvětových středisk;
kdo ví, že v naší době tato střediska mají aspoh
telik váhy, jakou ve středověku mivaly rody pa-
nevnické; a kdo se na Visle i na Dněstru, na
Tisc i Sávě, na Soči a Neretvě, podél celého
středníno Dunaje a podél všeho východního po-
břeží Jaderského moře přesvědčil, jaké kouzlo
má tu pouhé slovo „Zlatni Prag“ ve všem slo-
vanském územi řiše, ten — maje na mysli, že
každé kouzlo má svou tvůrčí i přitažlivou sílu
— snadno přizná, že slovanské hospodář-
ské i kulturní vedení z Prahy mohlo by s pol-
čiti a zorganisovati všecko Slo-
vanstvo vříši, čímž by nejen byl rozhodnut
i osud Jihoslovanů mimoříšských, ale i všeho
evropského Východu a sousední Male
Jodinkrát v české historii, za Přemysla
Otakara II. se zdálo, že Čechy tíhnou na sever,
k Baltu. Tenkrát proti pruským Litoveům zalo-
žen Královec a jménem „německé křesťanské
eírkve“, utlačeni „neněmečtí barbaři“ a po-
skytnuta posila německému živlu v těch konči-
nách, kterou ještě dnes silně pociťujeme.
Praga
Jihoslovan
Přemysl
Otakar
Visla
Dněstr
Sáva
Soča
Neretva
Dunaj
Praha
Čechy
Balt
Královec
Mala Jodinkrát
27
article
Však týž Přemysl. Otakar snažil se šířiti
svou moc i na jih k Sinému moři. Podnes ma-
ďaršti politikové mají za to, že kulturní i hospo-
dářské interessy Uherska příčí se slovanským
zájmům vůbcc a českým zvlášt. Zatím však už
po celé stoleti převládá v Praze idea slovanská,
která nechce sloužiti ani Hamburku, tím méně
Berlínu. S dějinami vnitřního českého vývoje
úplně se shoduje myšlenka domácí koloni-
sace, jak ukazuje příliv českého živlu
do Vídně a na slovanský Jih. (Chor-
vatsko). S oběma směry shodují se i snahy nej-
dozíravějších předáků českého obrození, kteří
csudy českého národa nerozlučně spojovali
s osudem Podunají. Viz známý výrok Palackého,
jejž třeba tlumočiti v ten smysl: Kdyby český
národ a stát český měl dnes svoji samostatnost,
Přemysl
Otakar
Palacký
Uhersko
Praha
Hamburk
Berlín
Vídeň
Podunají
29
article
musil by všecku svoji snahu vynaložiti na to, aby
utvořil říšskou jednotu s podunaj-
ským. zeměmi a co nejtěsnější kultur ní
svaz s Jihoslovany a jednotu se Slo-
váky.
Zajímavy jsou některé číslice:
Poměr českého živlu ve Vídni je obecně
známý. Podobný je poměr slovanského živlu
v Terstu. Roku 1900 napočítáno v rakou-
ském Přímoří 334.000 Vlachů, 19.000 Němců
a na 14.000 Rumunů. Slovinců s Chorvaty bylo
o 22.000 víco nož Vlachů, t. j. 356.000, ovšem
ještě pochybného úřadního počítání. Okol
a pozadí Terstu je tedy u větší ještě míře s lo-
vanské, nežli pozadí Vídně. Česká kolonie
terstská čítala 674 členy. Jak je vli v ná,
svědčí příklad dra. Rybáře, který v Terstu
všem Přímoří pokládán je za předák a slo-
vanské myšlenky.
Na Rěce je situnce ještě výhodnější. Tu
dl maďarské statistiky připadá na 44.000 obyv.
Jihoslovan
Němec
Rumun
Slovinec
Chorvat
Vlach
Vídeň
Terst
Český kolonie
Vlach
30
article
25.000 Chorvatů. Ostatně, i kdyby Rěka byla
místo většinou vlašské, nemohla by na dlouho
svůj vlašský ráz podržeti. Okoli je nave skrz
chorvatské. Vedle půl millionu bezmála Chor-
vatů, napočítáno tu v ličko-krbavské županiji
134 Němců vedle 92 Čechů, 66 Slovinců a jen
60 Maďarů a v modručko-riečkoj županiji vedle
1363 Slovinců, 601 Maďar, 512 Němců, 186
Čechů, 58 Slováků a 4 Malorusové.
V Záhřebě městě přihlášeno vedle 46.000
Chorvatů, 2800 Maďarů, 6000 Slovinců, 900
Čechů, 80 Slováků a 4000 Němců. V Karlovci,
Koprivnici, Kříževci a jiných městech poděl
dráhy záhřebsko-rěcké je poměr podobný. Třeba
doložiti, že jmenovaní „Němej“ jsou vesměs
židé, tedy živel, který ihned se přikloní na
stranu slovanskou, jakmile mu prospěch při-
káže; že Čechové jsou zde většinou podnikaví
obchodníci, pokročilí hospodáři, obratní tochni-
kové, vyšší tovární úřadníci a vůbec neodvislí
vzdělaní lidé, a bez výjimky stojí na chorvat-
ské straně, Maďaři pak že jsou výhradně úřad-
níci, dosazení sem proti výslovnému zněni
i duchu zákona.
Dosud Slovanstvo v říši téměř nic neučinil
pro svoji hospodářskou vájemnost
a vědomé osvojení vlastního kulturního
okrsku. Co snad tu, tam se hýbe tím jménem,
jsou prozatím jen netroufalé začátky a pokusy.
Není však pochyby, že poměry, dané přírodou,
velají po organisa c i. Jako všecko národní
Chorvat
Němec
Čecho
Maďar
Slovák
Němý
Záhřeb
Karlovec
Koprivnica
Kříževec