ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5af8ea50-71f9-11dc-838c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 69, work 2, person 73, org 10
1 masthead
Ročník XXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 31. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 361.
4 masthead
ra ranní a odpol. Iist předplácí se- Praze v admnini lea s dvojí denánka ve k ve sltaivs
Praha
5 masthead
be rj trrt kil drojil sánsniíi
6 masthead
aKo
7 title
Onešní číslo pro Prahu le a 10 stranách.
Praha
8 article Válka.
Válka. L. Z Petroliradu, 30. prosince o 8 40 večeř. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár. Listů«. íž nádraží v Minsku, kam smě- ala nová earova cesta, udál se nesvýbuch. Výbuchem by usvičen vagon služebnictv arského vlaku. Několik slu- ebníků bylo prý zabitoa oraněno. Oficiálních podrobností té chvíle není. Kolují pověsti, že se jednalo o attentát, opačné pověsti zraví, že udál se tu jen výbuch lynu následkem vadného plyno- vvodu. Dopisovatel »Nového Vremene- děluje z bojiště, že ruské dělostře- lectvo jest opatřeno telefony a tele- grafy bez drátu; armáda jest dobře zásobena potravinami i otopem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Minsk Nový Vremen Petrolirad
9 article Rok zápasův,
Rok zápasův, Končící rok letošní byl nejen pro náš národ 2le pro veškeré národy slovanské sokem tuhiých ošzápasů. Rodina slovanská vydána jest na všech G(ranách těžké životní zkoušce. Velestát ruský ja polí na dálném Východě v obrovitém boji s žlutým plemenem a přese všecku bohatýrskou atečnost ruských hrdinů jest dosud nedohledný onec hrůzyplné epopeje, v níž se spolu roz eduje o budoucím postavení všeho Slovanstva. akkoliv rozmetány a rozjediněny jsou kmeny slovanské, stejný pocit proníká všemi, že zda neb nezdar ruských bohatýrů způsobí odraz i n jejich další rozvoj. Jsou to též jediní Slované. šiž s plnou přízní k Rusům provázejí třesk zbraní v nejzazších končinách Asie. Sotva že vypukl počátkem února tento v dě- lidstva nevídaný zápas, ihned se mezi ni závistníky Slovanstva ozývaly hlásy, že jeho dotknou se především našich již- bratří na Balkáne. Jedni pod rouškou ého přátelství, drnzi s netajenou snahou moc svou v dědictví slovanském, jali ládati o malomoci Slovanů jižních. ni pak lekali se myšlenky, že by tři. slovan- tv na jihovýchodě evropském mohly se zuměti a brániti se společně, čímž by zha- ezámysly jejich. Pracováno proto v zemích hich všemi proztředky rozkladného diploma- ěho umění, aby nebylo konce nedorozumě- sezi Srby, Bulhary a Chorvaty, a aby zhodném okamžiku síly jejich postavily se ro lstěny — proti sobě. Současně působeno mezi všemi národy slo anskými nejnižšími prostředky pomluv a sni- vání velestátu ruského, aby poklesly vzájemné sympatic mezi Slovany, aby se jich zmocnil alomyslnost a vznikly v nich samých pochyb osti o úspěšnosti vlastní obrany. akovéto škarohlídné hlasy ozývaly se z istředisk západoevropského tisku a zapla- spoustou jejich všecky země slovanské pepřávajíce času svéčinnosti vlastního samo stného rozumu slovanského. ost dlai
Slovan Rus Srba Bulhar Chorvat Asie Balkán Slovan
10 article
Avšak všecko toto temné úsilí tříštilos o věrnost lidu slovanského k vlastním, odvěkým ideálům. Jestli kdy, tož v röcenletošním všecky ná- rody slovanské nutně dospěly ků přesvědčení, že v této veliké zkoušee mohou spolehati pouze na sebe a důvěřovati jedině ve své vlastní síly. Ani našemu národu českému nepopřáno v této pekelné vřavě, abyklidně a nerušeně mohl věnovati se práci míru a pokroku. Odvěká nepřátelská vlna; jež po tisícileti se tříští o tuto naši západní výspu slóvanskou, v nové formě národní vyvýšenosti a výsadnösti snaži se za- plaviti näš národ. Opětně se i v tomto róce uká- zalo) že němeciví jest dosud vzdáleno myšlenky upřímného soužití národů, naši krásnou vlast obývajících. Neštitilo se ani porušování nejob- vyklejších mezi vzdělanci společenských forem, aby přislušníkům našeho národa znemožallo pě- stění vlastních národních, zájmův.
11 article
Po velikých nápoženských bojích středo- věku dospělo se ku potřebě uznání zásady nábo- ženské svobody á snášelivosti. Zápasy, vedené za svobodu národnosti a národní snášelivost nejsou ještě ukončený. Urputnosti v boji tomto néjen neubývá, spíše ode dne ke dni vzrůstá. A přece množí se známky a doklady, že ra- kouští Němci, zpronevěřujíce se zásadě rovnosti národů a volnosti vývoje jejich, podrývají zá- klady vlastních občanských svobod. Není mezí národy, obývajícími tote soustátí, žádného mimo národ nášl český a národ německý, z jehož středu by bylo vzešlo více obranců idef svobodo- myslných a pokiokových, a přece dnes ob s ustrnutím požorují, že věc svobody a pokroku povážlivě hyne, aniž by vykázati se daly oprav- dové úspěchy v oborech jiných. Zatím, ec my jsme nuceni napínati všecky své síly, abychom uhájili práv svého tisíciletého, kulturního jazyka již již nadehází okamžik, kdy tradiční odpůre volnosti ducha chystá se „svézti všeck sklizeň do stodol vlastních.
Němec
12 article
Stmnívá se. Náš národ český přes to vše odhodlán jes zachovati stejnou věrnost myšlenkám svobody a pokroku, jakou zachovává své vlastní národn bytosti. Takový jest odkaz tisíciletí našich dějin odkaz tento odevzdáme neporušený a nezkrá cený i pokolením budoucím. Nemůžeme zadati v ničem, co fvoří ne zbytně podmínky naši národnosti: rovnocen- nesti národní, rovnoprávnosti našeho jazyka Toť jsou krajní meze, za něž a pod- něž v obrano své existence jakožto uvědomělý národ ustou piti nemůžeme a nesmíme Není-liv ústoch našich národních odpůre hrdost na vymoženosti moderní kultury pouhou blasfemií, nemohou nepociťovati, že pokusy je- jich, sraziti náš národ z této úrovně, jsou nejen nespravedlivostí, ale i zpátečnictvím, ba. bar barstvím, jež koncc koneů nezbytně se vymst i na nich samých. Močnějšímu, a tím Němci v tomto státě s praví býti, sluší, aby moci své užival s mírou jinak kupí a hromadí nepřekonatelné překážky vlastnímu svému rozvoji a pokroku. V zemích českých není možno dospěti k žádoucímu po- řádku jinak, než úctou ku právům obou kultur- nich národů, jež je obývají Nechť naši němečtí krajané a rakoustí Němci zvláště poohlednou se koncem roku na- zpět, na období posledního čtyřicetileti, a necho srovnají úbytek mravní, jakýž podrývá- ním a napadáním práv našeho národa a jazyk utrpěli.
Němec
13 article
A ani Němci jakožío veliký národní cele nemohou dnes o sobě tvrditi, že by neučiníli lépe, kdyby více se starali o svou vlastní du- ševní jednotu, než o Hiřomadění překážek zdaru svých slovanských soušedů, mezi nimiž od ne paměti nalezali sousedy pohostinné a snášelivé. Nepřibylo-li rakouskému němectví na mravní síle, nemůže se rovněž ostatní. Něme- etvo chlubiti, že by k němu bylo za poslední létn přibylo lásky a úcty mezí ostatními,- hlavně zá- padoevropskými národy. Německý vojenský vzrůst, německý národohospodářský rozmach způsobil mezi jejich západními konkurenty příliš mnoho závišti, než aby mohli neviděti, na které straně vyvstali a vývstávají jim skuteční nepřátele. Snad není ani tak daleká doba, kdy Němci budou podrobeni zkoušce, neméně ne- bezpečné, než jest ona, jak ji nýní prožívaji národové slovanšti a s nimi i náš národ český. Útočice na náš národ český a ostatní ná- rody slovanské, přehližejí, že spotřebují k tomu mnoho vlastních sil, jejichž úbytek záhy bude jimi pocitován na stranách jiných. Ani kolo německých úspěchů netočí a ne- točilo se bez zastávek a přerušení. Nás Čechy v zápasech těchto ovládá vě- domí, že vedeme bej, násilně nám vnucený, boj spravedlivý, že vedeme boj obranný. Mohou (o o sobě říci týmž právem naši ná- rodní odpůrci?
Němec Čecho
14 article Krise.
Krise. V osudný den pro ministra Körbra, potom, kdy již známo bylo, že vládní předloha o devět- ašedesátimillionových refundacích byla v rozpoč- tovém výboru zamitnuta, prohodil odborný chéf a pravá ruka předsedy ministerstva pan Sieghar tonem rozhodným: »Z toho si nic neděláme. V Německu udělá to vládě parlament dvakrát. aniž by se byla poroučela. Opatříme si ostatné peníze jinde, máme nabídek dost.« A hle, týž pán ne plné tři neděle po tomto výroku měl příležitost společně se státním radou a před- nostou kabinetní kanceláře p. Sehiesslem ozná- miti svému chefu, že císař žádost jeho za pro- puštěnou přijal. Mohlo se ovšem za to míti, že dr. Körbe chýstá se k rozhodnému kroku, když po blamáží- v rezpočtovém výboru oznámil, že z hlasování vyvodí v nejblíže příšti době důsledky, však bývalému chefu ministerstva nikdo již nie ne- věřil a proto nikdo, ani vlástní jeho mini- sterští kolegové asi na to nepomnýšleli, že by podal demissi.
Sieghar doktor Německo
15 article
Učjni-i tak, je vrce hež právdě podfobno že učinil tak v jinémúmyslu, než aby byla přijata. Zmínili jsme se o tom již včera a hle dnes vídeňiké listy, až na nejoddanějš třskové mamelnky minulého před- sedy ministerstva to potvrzuj. Körber očekával opělný projev důvěry a vyzrání. aby na cestě dosavadní pokračoval. Však v tomto směru spletj se se svou kalkulaci. Puma, kterou dle Körbrova domnění položili mu již v léte přední politikově češií a která dle jizlivé po- známky jeho vypukla, ne ale proti němu, nýbra proti Čechům, přece jen jeho vyhodila na kone z trojdílného ministerského fauteuilu. Z jiné strany ovšem jinak se vykládá, pro dr. Körber požádal za propuštění. Zvěděl, ž u dvora má parlir prohranou a že bude s. úřa- dováním jeho konec, jakmile tak nebo onak provede tak zvané »státní nezbytnosti«. Ponč- vadž prý ale neměl chuti jíti teprve po vyko- nání této odiosní práce, proto jako chytrý muž. jakým byl vždycky, rozloučil se se svým posta- vením již nyní, přes to, že k němu víc než horoucně Inul. . . . Také výklad, zrovna jako ten, že odstoupil jen z té příčiny, aby potrestal Němce za jejich proradu.
Körber Körbrův Čecho Němec
16 article
Neočekával prý, že budou tak naivními politiky a že k vůli úvěru v téže výší, jaký si vláda před pěti léty povolila sama bez zákono- dárných činitelů, svrhnou ministerstvo, jemuž tak velikým vděkem byli povinni. V kruzích rozhodujících — a ve směru tom vyslovila prý se osoba velmi vlivuplná — zavládlo dnes pře- svědčení, že Němci nejsou vůbec živlem k vládě schopným, neboť je prý očividno, že o roku 1879 ničemu se nepřiučili. Provedli- prý dne 9. t. m. tutéž hloupost, jako ve tehdy, kdy před 25 léty odepřeli vládě tak zvaný úvěr bosenský. Zajímavo je, že dr. Körber podal demissi sám o sobě, aniž by o tom byl učinil sdělení svým ministerským kollegům, kteří prý zvěděli o tom, jako jiní smrtelníci — z novin. Následkem toho oetlo se bezhlavé minister- stvo v situaci velmi nepříjemné. Mají ressortn ministři následovat Körbrova příkladu a podat demissi také, nebo dát si jmenovat hlavu novou a dle toho, jaká bude, se zachovat? Případ tohoto druhu se v rakouské ústavní historii dosud nepřihodil. Nejdojemnější je ovšem osud ministrů nejnovějších, jež dr. Körber do kabi- netu povolal pätrně v domnění, že tím postavení své upevní. Nejsnazší bude ovšem eventuáln odchod ministra-krajana dra. Randy, jemuž, jak dnes zjevno, dr. Körber pranic nepřika- zoval — — — Mnohem zajímavější než kapitola o Kö- brově odstoupaní stává se, jak přirozeno, ka- pitola druhá o tom jednající, kdo bude jeho dědicem. Je poučné chování se Němců. Zdá se, že dnes již odchodu Körbrova litují a že kdyby dnes došlo ke hlasování o osudných. 69 mill. korun, dopadlo by to v rozpočtovém výboru jinak, než před třemi nedělemi.
Němec doktor Körber Randa
17 article
Jedni těší se tím, že jiný směr než Kör- brův není za nynějších okolností ani možný. druzí ze zlého svědomí hrozí a vyvolávají na scénu opětnou obstrukci německou, kdyby po- volán byl chef kabinetu pravici nakloněný ochotný vyhověti známým požadavkům českým. Mezi kandidáty stojí pořád ještě v. čele hrabě Buquoy, s nímž, tak prý se asi domnívaji rozhodující kruhy, by Némci byli jakž jakž spokojehí, protože jest národně jejich a Če- chové by mu nedělali opposici, poněvadž je stoupencem konservativní šlechty a jim tedy politicky blízký. Co si tou »blízkostí« předsta- vují, je ovšem poněkud věc záhadná, osudy národa českého má přece v rukou dnes strana svobodomy slná. Ku podivu, že strká se s jakousi schvál- nosti do popředí mladý hrabě Hohen lo he, který nedávno byl ještě v Praze místodržitelským praktikantem. Však se již oznamuje, že kandi- datura jeho o několik let je předčasná. Také pan markýz Bacquehem se jmenuje ná- stupcem Körbrovým. Dal prý by si řici, však v rozhodujících kruzích není prvý již persona grata, jakým byl, než se stal místodržitelem ve Štyrském Hradci. Nápadno je, jak se jist koterie německá brání proti eventuálnímu povo- lání barona Gautsche. Je prý skompromi- v drobném prodejí: raaní čolo o sobě . . . sk odpoledni . Ve slialkách na venkoré sepolední. . . . . . . . s h Inseráty plati se ho to vě napřeá. Předplacení iererty přijímá dpnalnk jiskr espešiia ktca les a ae Rlkopisy se névzačsji
Buquoy Bacquehem Gautsch Praha Štyrský Hradec Kör
18 article
tován jako dlouholetý člen ministerstva Taffova a Badenova a sám prýzjako cheť kabínetu po- hořel. Ostatně prý je nemocen a letos dvskráte prý nucen byl vyhledati Karlovy Vary. Dle odporu, jejž mu kladou, zdá se, že baron Gautsch je nápadníkem ostátním nejnebezpeč- nějším. Mezi kandidáty jmenuje se také hrabě Coudenhove, jenž proto prý je povolaným, poněvadž zná z nejvlastnější zkušenosti důkladné poměry v Čechách a podstatu národního zápasu českonémeckého. Za svého úřadování nekompro- mitoval prý se ani v levo ani v pravo a aspoň svou osobou by nevzbudil ani prudký odpor Čechů ani Némců. Registrujeme pouze zvěsti hlasy bez poznámky. Konečně potvrzuje se, co řekli jsme včera již, že předseda minister- ský vůbec nebude povolán z kandidátů, o nichž v politických kruzích a vo veřejném tisku se mluví, nýbrž že to bude muž, jenž sám sebou již bude politickému světu překva- pením. Vedle císaře, jenž v této příčině musí zjednati platnost své vůli, mají prý slovo ve věci jen ješlě dvě osoby: hrabě. Goluchowski a ministr války Pittreich. Nemálo znepokojilo, že ve Vídni a poblíž dvora objevila se již zase příšerná postava starého Chlumeckého, této sbilé paní« jak mu říkají, jejíž zjevení pro nás aspoň neznamená nikdy věc příjemnou. Na konec eiťován zde budiž odstavec z vídeňského dopisu »Bohemie« na doklad, jak národní od- půrci naši zažehnávají rozřešení ministerské krise ve směru národu našemu poněkud snad příznivějším. Vídeňský dopisovatel »Bohemie« píše: »V ministerstvu hr. Buquoye by dlouho ai parlamentní český ministr-krajan nescházel.
Badenův Gautsch Coudenhove Čecho Némec Goluchowský Pittreich Chlumecký Buquoy Karlov Vara Čechy Vídeň Bohemia
19 article
Stal by se jím patrně dr. Žáček. Tvrdí- se dnes, že by Čechové vzdali se oproti tako- vémuto ministerstvu bez koncessí obstrukce, je to prostě řečeno nepravda a kdokoli to roztru- šuje, nechce tím nic jiného, než Němcům pískem kalit zrak. Čechové budou na takovém minister- stvu před každým důležitým hlasováním žádati resolutně splnění určitých národních požadavku a těm bude vláda nucena učiniti zadost. Jak ale Němci se zachovají oproti takovémuto kabi- netu, o tom nemůže býti hned z počátku po- chybnosti. Zajisté že do takovéhoto kabinetu byl by povolán též německý ministr krajan, však Němci důkladně by si dřív rozmyslili, nešťastný pokus v tomto směru opakovalí na novo.«
Čecho Němec
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. prosince. (Ve z na m e ni § 14.) Dnešní úřadní noviny uveřejňují, jak už sděleno telegraficky, dvě císařská nařízení, jimiž se dle § 14. prodlužuje do konce r. 1905 státní pomoc obchodnímu námořnicivu a povoluje se zatímný rozpočet na prvou polovinu roku 1905. Cisařské nařizení o zatímném. roz- počtu má obvyklých pět paragrafů, z nichž prvým se vládě dovoluje vybírati daně a nepřímé dávky dle dosavadních pravidel od 1. ledna do- 30. června 1905; druhým se nařizuje uhražo- vati v téže době státní potřeby na účet úvěrů, jež se mají stanoviti finančním zákonem pro . 1905; v třetím se poukazuje na výkaz příjmů a výdajů v r. 1904, kterýžto výkaz má býti státní účtárně vodítkem při sestavování účtů ze státního hospodářství v r. 1904 (Podrobný výkaz příjmů a výdajů v r. 1904 je připojen.); ve čtvrtém se
Praha
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Novekoly. Kolonisace slovanská. Kolonisací dle běžné definice slove úsil kročilého národa v zemi dosud nevzdělané účelem, aby hospodářsky, průmyslově i ob- hodne nabyla země své pravé ceny, domáci obyvatelstvo aby pozvednuto bylo hmotně gně. Je-li podmínkou, že národ, který chce vati, musí býti dříve pánam v kolonii, řejmo, že Slované — vyjma Rusy — nepo- vážováni dosud, aniž sami se považovali za po- , aby kolonisovali. Také nebylo ve slo- ké literatuře mimoruské dosud mnoho řečí předmětu. Žhámý jihoslovanský publicista, p. Štěpán bude asi prvním, jak v užší své domo- dak i u nás, západních Slovanů vůbec, jenž upuje hned s rozsáhlou prací, do toho od- spadající. Je to prvé dílo, venkoncem ini- ivně.*) Jako žák pařížské „Ecole des scien- politiques“ viděl se mimoděk stržena, obrá- svoji pozornost naznačeným směrem a tak lo dílo, jež na základě dnešní odborně lite- vposkytuje jednak bohatě dokumentovaný enled povšechných dějin i vývoje kolonisač- ich snah všech národů, v další své části pak pracování otázek sem spadajících, s hle- iska slovanského, práci, plnou pozoru- iddných popudů, pilně srovnaného materiálu jímavých reflexí.
Slovan Rus Štěpán
22 article
Jsou ovšem v každém podnikání- různ esty a cesty! Každý kolonisátor ovšem nikterak měl od počátku na mysli pozvedati „mravn notně“ domácí obyvatelstvo. Známo je parleh a jiných dobyvatelich minulých věků hlevali za mořem především vojenskou slávu potom ještě jiné věci. Však to ve vývoji kul- jinak nechodí. Nové úkoly samy se tepr do cesty. První popud bývá pak vytlačen vkrražen pozdějším l Dnešní význam kolonisace není již jen srodohospodářský, ale sluší býti ceněn zvláště hlediska obecně vzdělanostního. Vzdělanost určitých středisek šíří se znenáhla po všem po- *) Moderna kolonisacija i Slaveni. Napisao Szepan Poučna knjižnica „Matice Hrvatské“. Knjige Zagreb, 1904 vrchu zeměkoule. Různé vzdělanosti spolu zá- pasí jako různá plemena a je dnes již nalehavou otázka, jakou tvářnost bude míti svět v nejbližší budoucnosti? Která vzdělanost bude převládati?
Knjige Zagreb
23 article
Co se stane s Evropou, jestli v její středním území, od Ilamburku do Terstu a Bosporu, od Visly až po Loiru vskutku zavládne veliké Ně- mecko o 120 millionech obyvatelích, jak o tom sní obraznost dnešních vyznavačů idey velko- německé? Plemeno anglosaské hotoví se, abysi zajistilo světovládu dřive, nežli čipernému „Angličanu Východu“, Japonci, se podaří vští- piti 400 millionům „žlutých“ vědomí společ- ného zájmu. Vůči poměrům; takto hrozivě se utvářejícím, není proto bez významu pro jedno- tlivé individualismy kulturní, aby sobě v povaze okolností zabezpečily pro budoucnost oporu trvání. Tak podařilo se Španělům a Portugalcům dříve už cestou kolonisace pokrýti celé prostran- ství střední a jižní Ameriky svým jazykem svojí kulturou, tak Francouzi zavčas si za- bezpečili hmotný i mravný vliv na pětinu „čer- ného dílu světa“ a Rusové víc než třetinu celé Asie! A kterak v tom směru postaráno mají ostatní Slované o svoji budoucí existenci? O ko- lonisační schopnosti Slovanů není pochybnosti. Leží v jich snaživosti a životní síle. U všech slovanských národů lze pozorovati značný proud vystěhovalecký. V nové vlasti vedou si vystě- hevalci, ať Čechové, Poláci, Chorvaté, stejně sta- tečně, jsou pracovití a podnikaví, přizpůsobují se snadno novým poměrům a znenáhla v nich — mizí. Dosavadní nepříznivý způsob zřízení v jich domovině měl za následek, že vystěhovalí Slované v nové vlasti zůstávají rovněž bez vlast- ního zřízení, ztrácejí proto rychle svoji národní povahu, stávají se nositeli a nástroji c izích idejí a zřízení, pomáhajíce jen síliti a rozmno- žovati živel sobě cizí. Tak dosavadní kolonisace slovanská docilovala pravého o pa ku kolonisace účelné. Seslabeval a vlastní živel kulturn - místo, aby jej posilňovala. Křiklavý doklad sku- tečné inferiority.
Angličan Japonec Španěl Portugalec Francouz Rus Slovan Čecho Polák Chorvat Evropa Terst Bospor Visla jižní Amerika Asie Slovan
24 article
Dle posledních dat čítá Evropa 383 mil. obyvatel, z těch Slovanů 123,600.000, Germánů 122,600.000 a Románů 106,400.000. Primát co do počtu obyvatelstva, tedy životné síly, ná- ležel by tudíž v Evropě Slovanům. Germáni a Románi žijí ovšem na prostoru poměrně malém, hustě zalidněném, co zatím Slované mají ve svých územích ještě hojnost oblastí tém ě nezalidněný ch a nevzdělaných, jež možno kolonisací takřka domácí teprv přivésti ke znamenitému rozkvětu. Zde je momen k němuž autor obrací nejvážnější pozornost. Obrátí-li se zřetel jenom ku poměrům habsbur- ské říše, je zřejmo, že zde Slované, jak svým počtem, tak i všemi druhými okolnostmi pov- láni jsou, aby vyplnili svým živlem, kde jaké místo ještě zbývající a tak ethnogra- ficky a hospodářsky strhli na sebe konečně p ře- vahu, která je vyložena přírodními pod- minkami a domácí kolonisací snažili se do- cíliti, čeho jiní kulturní národové dosahují kolo- nisací zámořskou. Autor uvádí zajímavá data a číslice sem spadající ze všech koutů říše. Stačí jen poukázati na poměry t. zv. anektova- ných zemí. Bosna a Hercegovina objímají pro- stor asi jako Čechy, žije tam však, vlastně jen živoři čtyřikráte méně obyvatel (1 1/2 mil. proti šesti), několiv je země všemi směry přírod- ního bohatství svrchovaně nadána. Uvážíme-li, že jsou ty země přirozeným pozadím chorvat- skému přímoří (Split) a že tudy by se bral všechen obchodní proud, který dosud nejen z Bosny, ale i z jižních Uher a Srbska, ba i z Bulharska a Rumunska teče pře- Sisek Karlovec na Rěku a přes Zidan Most na Terst, je zřejmo, jak mohutně by tu poměry šťastnou kolonisací pozvedly hospodářskou i kulturní sílu jihoslovanskou.
Slovan Germán Román Evropa Bosna Hercegovina Čechy Split Uhry Srbsko Bulharsko Rumunsko Most Terst Slovan Siska Karlovec
25 article
Autor vyzvedá význam slovanskéh Podunají. Nespadají sem jen země přím na Dunaji ležící, ale i Čechy. Nejnovější če- ské dějiny, kulturní i hospodářské, na každé stránce dokazují, že Čechy neodolatelnou silou tihnou k Dunají, k Balkánu a na Východ. O M - ravě netřeba toho deprv dokazovati. Morava je přirozené pozadí Vídně, která nikterak nemůže zachovati svou německou povahu. Dnes už žije ve Vídni tolik Čechů, kolik na celé Moravě není Němců, a Němeů v Dolních i Horních Rakousích se všemi alpskými zeměmi — a ty nejvíce k Du- naji tihnou — není dohromady tolik, kolik je Čechů dohromady. Vídeň proto dříve či později bude národně zneutralisována. Hospodářsky pak nemůže se ani Štyrský Hradec, ani Linec rovnati Praze. Sluší tudíž Prahu pokládati za klíč hospodářský ke všemu Podunají. Tu je zajímavo uvésti doslova úvahu pi- satele o Praze: „V horní Dalmacii i v jihozápadním Chor- vatsku nalezl jsem lidi, kteří jen málo věděli o Záhřebu, kteři sotva néco slyšeli o Vídni Pešti, na něž však působila dvě jména: Zlatni Prag a Carigrad. Rozumí se, že tu nepůsobily znamenitosti obou měst, leč jednak sám název („zlatní“ a „earev“) a zvláště historické kouzlo obou jmen. V Cařihradě po staletí rozhodováno o osudech colé střední a východn Evropy a také Zlatní Prag je město z nejstarších a nejzname- nitějších v Evropě. Pro Čechy a Slováky znači město od počátku nového věku semeniště slo- vanského jazyka i vzdělanosti nejširších vrstev.
Čecho Němec Štyrský Hradec Slovák Podunají Dunaj Čechy Balkán Morava Vídeň Dolní Horní Rakousy Linec Praha Dalmacie Záhřeb Pešť Cařihrad Evropa Zlatni Praga
26 article
Kdo však náležitě chápe nedozírný význam sou- časných hospodářských i osvětových středisk; kdo ví, že v naší době tato střediska mají aspoh telik váhy, jakou ve středověku mivaly rody pa- nevnické; a kdo se na Visle i na Dněstru, na Tisc i Sávě, na Soči a Neretvě, podél celého středníno Dunaje a podél všeho východního po- břeží Jaderského moře přesvědčil, jaké kouzlo má tu pouhé slovo „Zlatni Prag“ ve všem slo- vanském územi řiše, ten — maje na mysli, že každé kouzlo má svou tvůrčí i přitažlivou sílu — snadno přizná, že slovanské hospodář- ské i kulturní vedení z Prahy mohlo by s pol- čiti a zorganisovati všecko Slo- vanstvo vříši, čímž by nejen byl rozhodnut i osud Jihoslovanů mimoříšských, ale i všeho evropského Východu a sousední Male Jodinkrát v české historii, za Přemysla Otakara II. se zdálo, že Čechy tíhnou na sever, k Baltu. Tenkrát proti pruským Litoveům zalo- žen Královec a jménem „německé křesťanské eírkve“, utlačeni „neněmečtí barbaři“ a po- skytnuta posila německému živlu v těch konči- nách, kterou ještě dnes silně pociťujeme.
Praga Jihoslovan Přemysl Otakar Visla Dněstr Sáva Soča Neretva Dunaj Praha Čechy Balt Královec Mala Jodinkrát
27 article
Však týž Přemysl. Otakar snažil se šířiti svou moc i na jih k Sinému moři. Podnes ma- ďaršti politikové mají za to, že kulturní i hospo- dářské interessy Uherska příčí se slovanským zájmům vůbcc a českým zvlášt. Zatím však už po celé stoleti převládá v Praze idea slovanská, která nechce sloužiti ani Hamburku, tím méně Berlínu. S dějinami vnitřního českého vývoje úplně se shoduje myšlenka domácí koloni- sace, jak ukazuje příliv českého živlu do Vídně a na slovanský Jih. (Chor- vatsko). S oběma směry shodují se i snahy nej- dozíravějších předáků českého obrození, kteří csudy českého národa nerozlučně spojovali s osudem Podunají. Viz známý výrok Palackého, jejž třeba tlumočiti v ten smysl: Kdyby český národ a stát český měl dnes svoji samostatnost,
Přemysl Otakar Palacký Uhersko Praha Hamburk Berlín Vídeň Podunají
28 title
Asie..
Asie
29 article
musil by všecku svoji snahu vynaložiti na to, aby utvořil říšskou jednotu s podunaj- ským. zeměmi a co nejtěsnější kultur ní svaz s Jihoslovany a jednotu se Slo- váky. Zajímavy jsou některé číslice: Poměr českého živlu ve Vídni je obecně známý. Podobný je poměr slovanského živlu v Terstu. Roku 1900 napočítáno v rakou- ském Přímoří 334.000 Vlachů, 19.000 Němců a na 14.000 Rumunů. Slovinců s Chorvaty bylo o 22.000 víco nož Vlachů, t. j. 356.000, ovšem ještě pochybného úřadního počítání. Okol a pozadí Terstu je tedy u větší ještě míře s lo- vanské, nežli pozadí Vídně. Česká kolonie terstská čítala 674 členy. Jak je vli v ná, svědčí příklad dra. Rybáře, který v Terstu všem Přímoří pokládán je za předák a slo- vanské myšlenky. Na Rěce je situnce ještě výhodnější. Tu dl maďarské statistiky připadá na 44.000 obyv.
Jihoslovan Němec Rumun Slovinec Chorvat Vlach Vídeň Terst Český kolonie Vlach
30 article
25.000 Chorvatů. Ostatně, i kdyby Rěka byla místo většinou vlašské, nemohla by na dlouho svůj vlašský ráz podržeti. Okoli je nave skrz chorvatské. Vedle půl millionu bezmála Chor- vatů, napočítáno tu v ličko-krbavské županiji 134 Němců vedle 92 Čechů, 66 Slovinců a jen 60 Maďarů a v modručko-riečkoj županiji vedle 1363 Slovinců, 601 Maďar, 512 Němců, 186 Čechů, 58 Slováků a 4 Malorusové. V Záhřebě městě přihlášeno vedle 46.000 Chorvatů, 2800 Maďarů, 6000 Slovinců, 900 Čechů, 80 Slováků a 4000 Němců. V Karlovci, Koprivnici, Kříževci a jiných městech poděl dráhy záhřebsko-rěcké je poměr podobný. Třeba doložiti, že jmenovaní „Němej“ jsou vesměs židé, tedy živel, který ihned se přikloní na stranu slovanskou, jakmile mu prospěch při- káže; že Čechové jsou zde většinou podnikaví obchodníci, pokročilí hospodáři, obratní tochni- kové, vyšší tovární úřadníci a vůbec neodvislí vzdělaní lidé, a bez výjimky stojí na chorvat- ské straně, Maďaři pak že jsou výhradně úřad- níci, dosazení sem proti výslovnému zněni i duchu zákona. Dosud Slovanstvo v říši téměř nic neučinil pro svoji hospodářskou vájemnost a vědomé osvojení vlastního kulturního okrsku. Co snad tu, tam se hýbe tím jménem, jsou prozatím jen netroufalé začátky a pokusy. Není však pochyby, že poměry, dané přírodou, velají po organisa c i. Jako všecko národní
Chorvat Němec Čecho Maďar Slovák Němý Záhřeb Karlovec Koprivnica Kříževec