1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. února 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní Hlety
předplání set
v Praze v administrani
na měsle.
na čtvrrů leta
sk
s dvoji donáškoni ) l
něste
na čtvrt leta . . . . e
ve fllálkácha
na měsle
Ks
Poštou-
na měsís.
na čtvrt leta . . . . K eo
s dvoji zásilkou
na měsle,
na čevrt jeta . . . . 11 K e
Praha
5
article
Nová válka na Balkáně,
Nová válka na Balkáně,
Spor rumunsko-bulharský.
Z Vídně, 20. února. Z Petrohradu telegra-
fují „Neue Fr. Presse“: Jest jisto již, že Ru-
munsko a Bulharsko přijmou mediaci (pro-
střednictví) velmocí a že jejich spor bude
smírně vyrovnán. Zdali mediaci provede vel-
moc jedna, či dojde-li ke společné mediaci
velmocí všech, není ještě rozhodnuto. Na chvíli
se podobalo, že Rumunsko zakročt
zbraněmi. Tohoto nebezpečí vš ak
nenijiž a každým dnem situace se lepší.
Ze Sofije, 20. února. („ Neue Fr. Presse“ .)
Nynější ticho v jednání bulharsko-rumunském
nepovažuje se nikterak za klid před bouří.
nýbrž za příznivý příznak, že Rumunskoa
Bulharsko se dohodly svěřiti po-
kojnou úpravu svého sporu zahá-
jené již mediaci velmocí, od které
čeká se úspěch nejlepší. Bulharský vyslanec
v Londýně Madaro telegrafoval předevčí-
rem ministerské radě, že dostal od Eduarda
Greye sdělení, podle kterého Bulharsku ne-
třeba se se strany Rumunska báti ničeho.
Z Bukurešti, 20. února. Nabídka velmocí
prostředkovati posuzuje se tu velmi různě. Je
obava, že budou nároky Rumunska obmezeny.
Neue
Grey
Balkán
Vídeň
Petrohrad
Francie . Presse
Bulharsko
Rumunsko
Sofijá
Londýn
Bukurešť
6
article
Oficiální „Politique“ praví: „Kdyby z něja-
kého důvodu Rumunsko obmezilo své zákon-
né požadavky, nebude se obmezení to týkati
Dersteru (Silistrie). Jde tedy o to, zdali vel-
moci přimějí Bulharsko, aby Silistrii Rumunsku
odstoupilo. Nestane-li se tak, nemůže
se Rumunskovelmocempodrobiti.
Ministerská rada rozhodne o této věci dnes
nebo zítra. Rozhodnutí tomu hledí se vstříe
s největším napětím.
Z Londýna, 20. února. Ranní zprávu „Ná-
rodních Listů“ potvrzuje také depeše „Daily
Mailu“ ze Sofije, ve které se naproti příznivě
líčeným poměrům o situaci mezi Ru-
munskem a Bulharskem praví, že
situnce jest svrchovaně povážlivá a že Rumun-
sko zřejmě ohrožuje Bulharsko. Rumunská
iízda a dělostřelectvo jsou sou-
středěny na dunajském ostrově
naproti Dersteru. Rumunský diploma-
tický jednatel v Sofiji pohrozil bulharské vlá-
dě, že v nejbliže příští dobč odce-
stuje, jestliže Bulharske nepovo-
1í. Nedojde-li k brzkému sprostředkování vel-
mocí, zdá se, že ozbrojený konflike
jest nevyhnutelný.
Rumun
Rumunsko
Silistrie
Bulharsko
Londýn
Ná
Sofija
Daily Maila
7
article
Z Bukurešti, 20. února. (K. k.) List „La
Roumaine“ projevuje zadostučinění, že bulhar-
ské časopisy pojednávají o otázce opravy hra-
nic a uznávají nutnost, aby takovou opravou
bylo zabezpečeno dobré sousedství. Vyznačuje
klidné jednání Rumunska v konfliktu a jest po-
těšen změněným tónem bulharských časopisů.
Porta usiluje o mír.
Z Cařihradu, 19. února. (K. k.) Jak se pro-
slýchá, telegrafoval Hakki paša Portě, že opět-
né zahájení mirového jednání jest.
jak může usuzovati po své první rozmluvě se
státním tajemníkem sirem Edvardem Greyem.
na základě furečké odpovědní no-
ty nemožné. Porta zašle prý Hakkimu pa-
šovi nové instrukce.
Otázka cizínců v Drinopol.
Ze Solije, 20. dnora. (Ag. tel. bulg.) Z rána
dne 17. t. m. odevzdal bulharský parlamentá
pevnostnímu veliteli drinopolskému přípisy
bulharské vlády a cizích vlád, týkající se od-
chodu cižích státních příslušníků z města. Až
do večera dne 18. t. m. nedošla s turecké stra-
ny na tuto zprávu odpověd.
Velký vezír do Bulajru.
Z Cařihradu, 19. února. (K. k.) Generalis-
simus Izzed paša a náčelník generálního štábu
Hadi paša přibyli včera večer z hlavního stanu
Port
Grey
Hakki
Bukurešť
Rumunsko
Cařihrad
Drinopol
Solija
Le Roumaine
8
article
do Hademköje a konferovali s velvezírem
Mahmudem Šefketem pašou, který odjel večer
do Bulajru.
Nepotvrzená pověst.
Z Cařihradu, 19. února. (K. k.) Nepotvrzuje
se pověst, že Bulhaři obsadili dvě tyrze bu-
ns
lajrské.
Vánice a mrazy na bojišti.
Z Cařihradu, 19. února. (K. k.) Z kraje galli-
polského a bulharského docházejí zprávy o hustých
sněhových vánicích. Několik osob prý zimou za-
hynulo.
Očekává se velká bitva u Bulajru.
z Caříhradu, 20. února. V ministerstvu
války prohlašují, že dnes nedošly žádné po-
zoruhodnější zprávy z bojiště. Proslýchá se.
že v nejbližších dnech očekávati dlužno
rozhodující bitvu u Bulajrv.
Turecký velitel ve Skadru zavražděn.
Z Milána, 20. února. „Seccolo“ ozna-
muje: Velitel Skaderu Hassan Ríza bej byl
úkladně zavražděn, když po hostině o-
pouštěl dům Essada beje,
Nové velitelství armády oblehající Skader.
Z Bělehradu, 20. února. Ve vojenských kru-
zích udržují se pověsti, že král Mikulá
Černohorský hodlá složiti vrchn
velenínadčernohorským vojskem
před Skadrem a odevzdati je některému
srbskému generálovi. Zpráva tato opí-
rá se také o pověsti, že korunní princ Danílo
se silně nachladil a že se musí co nejvíce še-
Neúspěch řecké armády u Janiny.
Ze Soluna, 20. února. Sem došla dnes do-
sud nepotvrzená zpráva, že turecká po-
sádka janinská prolomila na se-
veru ana západě obléhací řecko
armádu a že Řekové utrpěli př
tom značné ztráty
třiti.
Šefket
Bulhar
Skadera Hassan
Danílo
Řek
Hademköj
Cařihrad
Milán
Bělehrad
Soluna
9
article
Samospráva provincie asyrské, s
Z Cařihradu, 19. dnora. (K. k.) „Alemdar“ s
dovídá, že vláda zahájila s pohlavárem Arabů
Saidem Idrisem jednání, jehož se zdčastní též emi
z Mekky. Účelem tohoto jednání jest, povoliti
provincii asyrské rozsáhlou samo
správu za sultánovy suverenity.
Cařihrad
Mekka
Said Idris
10
article
V Cařihradtě-
V Cařihradtě-
laasěetaů Cizi lodí válečné.
Z Cařihradu, 19. unora. (K. k.) Přibyl sen
německý křižák „Geier .
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
žádné „hmotné zasedání“ českého sněmu.
Z Vídně, 20. února. „Neue Fr. Presse
oznamuje: Mysli se, že kníže Thun s největ
ším důrazem, užívaje tísně učitelské, podnikne
pokus, aby vymohl tak zv. hmotnou ses
českého sněmu. Tento pokus možno po-
kládati ovšem již teď za úplně beznadějný, po-
něvadž by mohl sloužiti jedině k tomu, aby
Němcům vyrvána byla z rukou zbraň ob-
strukce. Proto strany německé na českém sně-
mu souhlasu mu nedají.
Následník ve Vídni.
Z Vídně, 20. dnora. „Neues Wiener Tagblatt
oznamuje: Arcivévoda František Ferdínand a chot
jeho vévodkyně Hohenbergová sem včera přijel
z Konopiště. Chtěli 23. t. m. odejeti k dlouhému
pobytu do Miramare, kde mešká tou dobou kněžna
Alžběta Windischgraetzová s dětmi. Tato musí
však následkem churavosti jednoho dítěte svůj po-
byt na jíhu, jenž trvati měl do včerojška, prodlou-
žiti a zůstane do konce tohoto měsíce v Miramare.
Arcivévoda František Ferdinand a jeho rodina
následkem toho odebéře se do Miramare teprve
5. března.
2er
Přibyl
Neue
Thun
Němec
Wiener
Ferdínand
Hohenbergová
Windischgraetzová
František Ferdinand
Cařihrad
Vídeň
Miramar
11
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 20. února. (K. k.) „Wiener Zeitun
oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval, asi-
stenta na české vysoké škole technické v Praze
inženýra Karla Nováka učítelem v IX. hodnostní
třídě pro stavebně technické odbory na české stát-
ní průmyslové škole v Brně. — Jeho Veličenstvo
císař propůjšil vlastnoručním listem ze dne 13.
února místodržiteli v království Dalmatském br.
Attemsovi hodnost tajného rady. — Mi-
nistr obchodu povolal na základě volby, pro-
vedené svazem rakouských lnářů a pláteniků, na
místo zesnulého člena průmyslové rady Lva
Frieda do průmyslové rady majitele přádelny lnu
Jana Kluja ve Starém městě Hořejším u Trut-
nova. — „Wiener Zeltung uveřejňuje meziná-
rodní smlouvu ze dne 4. května r. 1910
o potírání obchodu s děvčaty.
Wiener Zeitun
Novák
Fried
Kluja
hořejší
Trut
Wiener Zeltung
Vídeň
Brno
český vysoký škola technický v Praga inženýr
12
article
Italie usiluje o ostrov Rhodos.
M. Z Kolína nad Rýnem, 20. února. (Zvl
telegr. zpr. „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ ozna-
muje z Říma, že italský velevyslanec v Caři-
hradě vyjednává s Portou o postoupení ostro-
va Rhodu Italii. Htalie nabízí za tento ostrov
v Egejském moři 50 milionů franků.
Prohlídka ruského válečného loďstva černo-
mořského.
N. Z Paříže, 20. únors. (Zvlášt. telegraí.
zpráva „Nár. Listů“.) Ze Sofije oznamuje se
„Matinu“, že vinou Rumunska se politický
obzor náhle zakalil, protože Rumunsko přes
to, že projevilo souhlas k rozhodčím soudem
velmocí ve svém sporu s Bulharskem, sou-
středí silné oddily dělostřelectva a jízdy na
dunajském ostrově proti městu Silistrii a chy-
stá se povolati do zbraně záložníky. „Matin“
naproti tomu sděluje z Bukurešti, že vyjednává-
ní mezi Rumunskem a Bulharskem bylo přeru-
šeno, že však v Bukurešti doufají v příznivý
výsledek sprostředkovací akce velmocí.
Z. Z Londýna, 20. dnora. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. Listů“.) Z Oděsy se oznamuje, že r u-
ský ministr námořnictv a v průvodu
svého adjutanta odcestoval včera do Sevasto-
polu, aby prohlédl si kotvící tam
válečné lodi černomořského lod
stva.
Chystaný manilesto nového francouzského
presidenta.
Köln
Italia
Matin
Rhodos
Kolín nad Rýn
Řím
Paříž
Rumunsko
Bulharsko
Silistrie
Bukurešť
Londýn
Sevasto
13
article
Z Berlina, 20. února. Dle pařížského telegra-
mu „Berliner Ztg. am Mittag“ oznamuje se, že
nový přesident Poincaré v pátek uveřejní offici-
ální proklamaci k francouzském
národu. Je to appel na francouzský národ, aby
vzhledem na nynější zahraniční potíže byl svorn
a aby usnadnil republice uskutečniti její ideály
spravedlnosti a svobody.
Otázka sesílení branné moci francouzské.
Z Paříže, 20. února. (K. k.) Radikální li-
sty protestují stále prudčeji proti myšlence, sby
byla opět zavedena třiletá služební doba u vojska.
„L'Aktion“ soudí, že lépe, než jiným pro-
středkem, nalezne Francie v povlovném uskufeč-
nění čtyřdohody, t. j. v užším přimknutí se k
státům balkánským protiváhu vůči novému meči.
jejž hodílo Německo na váhu. e e
Umírněný republikánský poslanec Chalrlee
Benoit prohlásil jistému zpravodaji, že dle Jeho
názoru není nynější jednání Německa ani tak vy-
hrůžkou Francli, jako spíše bezpečnostním opa-
třením proti případnému panslavistickému hnuti.
„Lanterne praví, že, má-li býti sesílen poče
vojska v době míru, jsou k tomu jině, méně tís-
nivé prostředky, než návrat k tříleté vojenské
službě.
Mittag
Poincaré
Chalrlee Benoit
Berlín
Paříž
Francie
Německo
Berliner Ztg
14
article
Z anglického parlamentu.
Z Loudýna, 19. února. (K. k.) [Horní sněmovna.)
V dnešní schůzi dotazoval se lord Lamington
vlády po domnělých ukrutnostech v Makedonil a
Thracii a přál si zvěděti, jaké odpovědi byly dán
na rozklady, u států balkánských snad učiněné. Lj-
toval, že v Anglii neprojevil žádný politický vůdce
učast Turecku v jeho tísni, a že nebyla pronesena
slova obdivu nad odvahou a chrabrostí Turků ve
Skadru a Drinopoli.
Lord president tajné rady Morley pří-
pomněl interpelantovi, že Anglie jest ve válee
balkánské zavázána k neutralitě a tázal se, jak
členové vlády srovnali by to se zásadami neutra-
lity, kdyby projevili pochvalu nebo nelibost. Ne-
ání-
bylo snadno zjednati si úsudek o tom, pokud po-
věstí o ukrutnostech byly odůvodoěny. Žádná vlá-
da nemohla pátrati po pravdě těchto pověstí, pro-
tože cizím vládám nebylo možno dostati se do t-
zemí, jež bylo dějištěm války, a tam pátrati. Krajní
kroky, jež jsme mohli podniknouti, záležely v tom.
podati u vlád energické, třebas zdvořilé rozklady
Takové rozklady byly učiněny v neoficiální formě
v Srbsku a Bulharsku.
Srbská vláda odpověděla, že, dopustili-li se
vojáci v bojevném zápalu zločinů v jednotlivých
případech, byli pachatelé vždy co nejpřísněji die
válečných zákonů potrestáni. Byly-li spáchány zlo-
činy rozptýlenými členy dobrovolných čet, kter
nemohly vojenské úřady kontrolovati, srbské úřa-
dy trestaly přísně též všechny pokusy o osobn
mstu. Dále přečetl Morley odpověď bulharské vlá-
dy, kterou sdělil již Grey.
Horní sněmovna byla odročena do 6. března.
Lamington
Turek
Morley
Thracie
Anglie
Turecko
Srbsko
Bulharsko
Horní sněmovna
Horní sněmovna
15
article
Jitření v anglické Indií.
Z Kalkuty, 20. dnora. (Reuter.) Ji tř e ní
které vzbudila v mohamedánském
obyvatelstvu válka balkánská, ne-
ochabuje. Časopis umírněných Bengalců praví
že situace počíná nabývati vážnéh
rázu, protože výstřední Indové těž
z rozechvění Mohamedinů, a nabád
vládu, aby zakázala sehůze, v nichz
rokuje se o válee.
en on
slidsoZ Marokka.
konol
Z Madridu, 19. února, (K. k.) Generál Alfan
objevil se dnes s menším oddílem vojska u Te-
tuanu a dal v městě vztýčiti španělskou vleajku.
Neudála se žádná přihoda.
Po revoluci v Mexiku.
Z Washingtonu, 19. února. (K. k.) Presiden
Taft obdržel od zatímniho generálníh
guvernéra v Mexiku telegrami, v němž mu
guvernér sděluje, že vláda Maderova byla pova-
lena, a že nyní zavládne v Mexiku mír a blaho-
byt. V dalším telegramu z Mexika se sděluje, že
dnes byl dle stanného práva zastřele
Gustavo Madero, bratr bývalého pre-
oh hovotžs ,
sidenta.
3o
Alfan
Presiden Taft
Maderův
Madero
Indie
Kalkuta
Maroko
Madrid
Mexiko
Washington
Reuter
16
article
Z. Z Londýna, 20. února. (Zvl. telegr. zpráva
„Nár. Listů“.) „Daily Mail přináši o státním
převr atu v Mexiku zevrubný telegram o
svého dopisovatele v hlavním městě mexickém o-
deslaný včera o 1410. hod. večer, dle kterého byl
president Madero předevčírem odpoledne náhle
a zcela nepředvídaně zatčen. Převrat způsoben byl
generálem Blanquctem, který jíž od dávné doby
byl v podezření, že je členem tajného sdružení pro-
ti plukovníku Diazovi. Oficiálně se však vždy
tvrdilo, že je naprostoloyální. Když propukla ny-
nější revoluce, nalézal se v čele vojenského oddílu
ve vzdálenosti asi 4 mil od hlavního města. Kdy
počaly v tomto pouliční boje, obdržel od presiden-
ta Madery rozkaz, aby přitáhl k hlavnímu městu.
ayšak nařízeno mu, by s vojskem svým zůstal mimo
město, že bude pak zavolán, bude-li ho třeba. Ge-
neral Blanguet vyhověl rozkazu, ale hned, ku
pikle proti presidentu Maderovi s vrchním velite-
lem generálem Huertou. V noci na úterek zavedl
své vojsko tajně do města a dovedl je do vládního
paláce, kde sídlil Madero, který o příchodu vojska
ničeho nevěděl. Včera ráno pozval generál Huer-
tas bratra presidentova Gustava Madera a gene-
rala Delgado, o nichž věděl, že jsou presídentovi
věrně oddáni, ke snídani do restaurace. Zatím co
tito tři pohodlně společně snídali, vnikl general
Madero
Blanquct
Diaz
Huerta
Huer
prezidentův
Delgado
Londýn
Mexiko
17
article
Blanquet s jedním plukovníkem a majorem do
vládního paláce a dal obsaditi východy svými lid-
mi. Důstojníci sli pak do kanceláře, kde nalezl
presidenta u psacího stolu a zatkli ho. Ve stejné
době vkročili na rozkaz Huertův vojini do zml-
něné restaurace a zatkli v ní Gustava Maderu a
generala Delgada. General Huertes odebral se pak
do arsenalu a zpravil o tom, co se stalo, vrchního
velítele Diaza a prohlásil, že má nyní Diaz volné
místo. Když Gustav Madera a příbuzný dosavad-
ního presidenta Hernandes odváděni byli do vě-
zení, byli na ulici rozkáceným lidem usmrceni.
Střelba na ulicích pak ustávala. Svolán je kongres
by provedl volbu nového presidenta. General
Huertas převzal diktaturu
po
Z Mexika, 19. února. (K. k.)Bývalý presi-
dent Madero a jeho bratr Gustavo byl
dnes časně z rána odvedeni silnou
Blanquet
Huertův
Gustav Madera
Delgado
Diaz
Madero
Hernandes
Gustavo
Mexiko
General Huertes
General Huertas
18
article
V drobném prodejl
zanní čislo o soba
večerni
a l
Va fliálkách na vanková:
ranní číslo-
večerní
.. . . . . čk
lnnerátv
platí se hotevě napřed
Předplacení a inserty příjírá
sdministrace v Marianské ul.,e.
Tam nacházeji se tes
redakce, tiskárna a expodice
„Národních Llstů“
Rukoplay se navraceji
Virginie
národní Llstus
19
article
oskortou z národního paláce do arse-
nálu. Gustavo Madero byl brzy po
9. hodině dopolední z arsenálu odve-
den a zastřelen. Byl považováno všeobecně za
mocnějšího, než sám bývalý přesident, a zdá se.
že jeho zvůle zavdala vlastní podnět k revoluční-
mu hnutí.
Z Washingtonu, 19. unora. (K. k.) Vláda S po-
jených států neuzná formálně novou
mexickou vládu dříve, dokud mexická
vláda skutečně nedokáže, že jest s to zjednati
nynějším zmatku mír.
Proti vystěhovalcům - analfabetům.
Z Washíngtonu, 19. února. (K. k.) Sněmo v na
zástupcú zamítla skrovnou většinou předlobu,
proti které president Taft podal veto, a kterou se
nedovoluje negramotným, číení a psaní neznalým
osobám stěhovati se do Spojených států.
Německé hlasy
o vládním elaborátu ve příčině úpravy
jazykových poměrů při zeměpanských
úřadech v království Českém.
Z Vídně, 20. února. „N. W. Tagblatt“ sdé-
luje: Němci pohřešují ve vládním elaborátu
přesné vyznačení nömčiny úřadní.
Naproti tomu vytýkají, že zachována je po
leckteré stránce praxe dosavadn.
V tom musí Němci spatřovati porušení svých
zájmů, poněvadž dosavadní praxe je považo-
vána jimi za pokrok českých vymožeností
via factí. Druhá rekriminace, která je Němci
činěna, je nejasnost o tom, jak se vyvinou
poměry při dopravních úřadech.
poště a železnici a přiberních úřa-
dech. Němci nabyli včera dojmu, že na
tomto základě další j ednání bude vel ii
těžké. Osmičlenný jejich odbor jazykový
prozkoumá vládní zásady velmi zevrubnéa
podá referát svazu německých poslanců krá-
lovství Českého, po případě také klubu ne-
meckých poslanců na sněmě českém.
Madero
Taft
N W
Němec
Washington
spojený stát
Vídeň
národní palác
20
article
Na pokračování v konferencích
vyrovnacich v době blizké se ne-
pomýšlí. Místodržitel kníže Thun zasáhl
včera do debaty teprve na jejím konci, když
došla řeč na rozdělení úřadů v Praze podle
národních sekci.
Z Vídně, 20. ünora. „Neue Fr. Presse“
horlí: „Již při plaché prohlídce vládního ela-
borátu nabyli včera Němci dojmu, že vládní
zásady po leckteré stránce musí vzbuditi ná-
mítky. Především vytýkáno, že pojem něme-
ckého jazyka vnitřního nikde není
vymezen. Vládní elaborát obsahuje dále toliko
všeobecné zásady a podrobných
ustanovení nikde není. Němci nabyli
však za posledních let zkušenosti, že vůčí ta-
kovým všeobecným větám je třeba krajní opa-
trnosti. V příčině jazykových pomérů při
pražských úřadech pohřešovali Němci
stanoviska vládního.
Konečně nalézá se vládní elaborát stran
nejdůležitějších věci v příkré protive
k hlavnímu požadavku Němců,
aby jřadnictvo byló v Čechách
národně rozděleno ve 2 sta tuty.
To vláda odmítla. Členové německého
jazykového odboru osmičlenného se včera do-
hodli, že nížádným způsobem se nepronesou
o vládním elaborätu. Přestali pouze na tom,
žádati k některým všeobecnostem potřebná
vysvětlení. Hr. Stürgkh a bar. Heinold však
nemohlí včera ještě podrobnosti dáti a zůsta-
vili si je pro dobu pozdější. Na dnešne
odpoledne je svolán svaz něme-
ckých poslanců z království Če-
ského do sněmovny poslanecke
jenž nejspíše se usnese svolati sjezd po-
slanců na sněmu českém,
Praha nikoli dvojjazyčná.
Z Vídně, 20. února. „N. F. Presse“ sdé-
luje: Zásady, které byly předevčírem a včera
sděleny oběma stranám, opustily zá-
klady jazykové osnovy bar. Bie-
Thun
Neue
Němec
Stürgkh
N F
Praha
Vídeň
Francie . Presse
Čechy
Hradec
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Z dějin Elysejského paláce.
V těchto dnech dostává palác vládců
francouzské republiky opět nového hospodáře
anebo lépe řečeno hosta. Neboť je vlastně
jeho osudem býti stále jen jakýmsi hotelem,
ve kterém vždy po určité době ozývají se
nové hlasy a kroky. Staré, ctihodné zdi jsou
trpělivy. S touže nehnutostí, s kterou snesly
změnu čalounů, snesly také různé epochy své
vlasti, jichž byly často očitým svědkem. Pře-
stály vše, zapomněly na svou aristokratickou
pýchu a staly se sidlem „králů demokracie“
Elysée je vysokého původu šlechtického.
Poprvé možno jeho jméno nalézti na plánu
Paříže z r. 1719; uprostřed parku, náležejícího
hraběti Evreux. Asi za dvacet pět let na to
stává se pěkný zámeček za cenu 700.000 li-
ber zaplacenou králem, majetkem markýzy
de Pompadour a nekorunovaná královna
Francie tu vládne dle své vůle. Především
své sídlo na státní útraty zveličila a pak
v něm usadila svého bratra pana de Marigny.
Po jeho smrti připadl zámek opět králi a když
se v něm vystřídalo několik majitelů, přichází
r. 1787 do rukou vévody Bourbonského, jenž
jej pojmenoval „Elysée-Bourbon“ (Ráj Bour-
bonů).
Potom přišly zlé časy, v nichž snížen byl
vévodský zámek rukama podníkatele, do nichž
se dostal, na veřejný zábavní podnik. Ze za-
chovaných oznámení je vídět, co všechno lá-
kalo obecenstvo do Elisejského paláce.
Evreux
Pompadour
jít Marigna
Paříž
Francie
Elysejský palác
Elisejský palác
22
article
Za dvacet čtyři sous vstupného mohl se
návštěvník zúčastniti: vrhání kruhů, houpání.
tance, mohl poslouchati koncert, radovati se
z ohňostroje, anebo pozorovati vzlétnutí ba-
lónu. Zkrátka, byl to „Lunapark“ revoluce.
R. 1805 konečně vysvobodil zámeček
Pompadourčin z jeho ponížení kníže Murat.
který byl tehdy guvernérem Paříže. Vždy.
když dovolilo tomu jeho válečnické povolání.
dlel svak Napoleonův v tomto sídle. Ale když
mu dal Napoleon korunu neapolskou, přene-
chal Murat Elysée svému císařskému pří-
znivci, jako skromnou revanche. A Napoleonu
se v Elyseu opravdu zalíbilo. Pomýšlel na to,
tráviti tu vždy nějaký čas. Také se z té doby
zachovala mědirytina, na níž stojí: „Elysče-
Bourbon, soukromé sídlo J. V. císaře Napo-
leona Velikého“. Ale byly to především tra-
gické události, jichž bylo Elysée účastníkem
za císařství. Nejdříve skrývalo přechodně ně-
mý smutek zavržené císařovny Josefiny. Pet
let na to v noci 12. června 1815 klesl tu velký
přemožený z bitvy u Waterloo a brzy potou
se do Elysée nastěhovali vítězové: Welington
a ruský car.
Za Ludvíka XVIII. připadlo Elysée opět
Bourbonům, aby se r. 1848 stalo národním ma-
jetkem a později sídlem presidentů francouz-
ské republiky. Nebylo, kam jinam je usídliti.
Snad do Tuilerií, starého zámku králů a cí-
sařů? To bylo prostě nemyslitelno; nezbylo,
než Elyséc, kam jako první president repu-
bliky vešel princ Ludvík Napoleon. Zde bylo
také zosnováno spiknutí, které nového císaře
uvedlo zpět do Tuilerlí.
Murat
Napoleonův
Napoleon
Murat Elysée
Ludvík XVIII
Bourbon
Ludvík Napoleon
Paříž
Napa
Peto
Waterloo
Tuilerie
Elyséce
Welington
23
article
Krvavý r. 1871 je konečně jakýmsi ro-
kem korunovace Elysée. Od té doby zdá se
jeho osud ustálen, přes to, že je odsouzeno
nejméně každý sedmý rok měniti své nájem-
níky. Poincaré, jenž stal se předevčírem pá-
nem v Elysée, je již devátým. Elyséc se také
pro uvítání svého nového vládce jak náleží
vyšňořilo, zdá se, jakoby snilo o staré zašlé
slávě. Zanedbávaně Elysée vzpomíná na pre-
sidenta maršálka Mac Mahona, jenž měl sku-
tečný panovnický dvůr kolem sebe a obcoval
se samou vysokou šlechtou, a na Felixe Faura
Nádherného, jenž v osobě madame Stein-
heilové vydržoval si dokonce jakousi malou
Pompadourku.
Před nedávnem bylo možno čisti v časopi-
sech volání „celé Francie“, hlavně ovšem ob-
chodních kruhů, interesovaných na luxu Pa-
říže, po slavnostních rušných dnech v Elysée.
po hlavě státu, jež by vystupovala majestát-
něji, po podporovateli společenské kultury.
zkrátka po jakémsi Ludviku XIV. v presídent-
ském fraku. — Circenses! Circenses! — Nuže.
madame Poincaréová je Italka. V jejích žha-
vých očích jsou stopy touhy po slavnostec
a nádheře a snad zachovalo si její ucho smysl
její racy pro výkřiky, jež ozývaly se kdysi
římskými cirky. — Paříž plna očekávání upíra
své oči na krásnou paní presidentku.
Poincaré
Mac Mahon
Faur Nádherný
Stein
Circenses
Poincaréová
Italka
Francie
Circenses
Paříž
24
article
Výroba vodiku za vysokého tlaku. Pře
množství známých již způsobů, jimiž možno získat
vodík, jsou vynalézány stále nové a nové metho-
dy, což dokazuje, že význam vodíku den za dnem
roste. Nejnovější způsob dobývání vodíku pochází
od hanoverského profesora Bergiuse, o němž te-
prve nedávno dověděla se veřejnost, když ve své
aboratoří činil pokusy o dosažení procesu tvoření
kamenného uhli cestou umělou. Profesor používá
při výrobě vodíku vody a železa, což sice není
nové, ale za lo zcela původní je způsob, kterým se
to děje. Kdežto jiní nechali působiti vodní páry
na železo, nebo železooxyd za vysokého tepla (nai
800), přivádí prof. Bergius v uzavřené nádobě do
styku přímo železo s vodou, zahřátou hodně nad
bod varu, tedy pod velkým tlakem. Při tom vyvi-
nuje se necbyčejně rychle velké množství čistého
vodíku. Reakce je tak prudká, že možno získati
vodik o více než 100 atmosférách. Tím však od-
padá drahá a obtížná komprese plynu, jež je nut-
na k účelihn technickým. To jest jedna přednost
této methody. Druhá záleži v tom, že nový způsok
výroby vodíku může se prováděti při poměrně níz-
ké temperatuře, totiž při 200—300, pročež není se
třeba obávati znečištění plynu, neboť nečistoty.
obsažené v železe za tak nizké teploty, ze železa
neunikají. Cheeme-li reakci ještě více urychliti.
možno přidati do vody elektrolitické látky, na
příklad kuchyňské solí. Železo, proměněné při pro-
cesu v železooxyd-oxýdul, možno kysličníkem u-
helnatým regenerovati a znovu ho použíti.
Bergius
25
article
— Woodrow Wílson o literatuře. Nový pre-
sident Spojených států severoamerických Woodrow
Wilson napsal delší pojednání „Jen literatura“
jehož první část je uveřejněna v posledním čísle
mnichovského časopisu „März“. Na příkladu uka-
zuje, co je skutečně hluboká, básnicky prodchnutá
literatura a o jejím účinku povídá: „Tvůj tep je
od té chvíle rychlejší, silnější a znatelnější, nežli
před tím. To je známkou skutečné literatury. Ma
sílu pohnouti tě, a mášeli v žilách krev, nemůžeš
jí nikdy zneuznati. Má také silu poučiti tě, čím je.
a učí mocně a něžně, v čemž nevyrovná se ji žádné
bádání ani systematické methody..... Úvádí tvou
mysl v bezprostřední styk se silami, jež od gene-
race ke generaci stále a skutečně řídí a přemě-
ňují svět. Z básní lidových dovíš se víc o snahách
a politice národa, nežli mohou to říci všecky sy-
stematické zprávy o politických událostech anebo
ústavní otázky. Epy jsou lepšími zreadly mravů,
než kroniky, drama uvede tě hlouběji do tajemstvi
zákonů a lidského cítění, nežli zpráva o skutečné
události. Hlubokým citem odhodlanosti prodchnute
řeči, vášnivé pamílety, které bezprostředním účin-
kem svého slohu a věcnou krásou svých myšlenek
přežijí svůj účel, obsahují víc dějin, nežli parla-
mentní protokoly. Neboť svět nepohánějí ku předu
vědění, nýbrž ideály, přesvědčení, mínění, nebo
představy, jež isou zastávány a sledovány. Kdo
chce poznati lidstvo, musí studovati jeho živol.
A musí prováděti vivisekci tím, že čte literaturu.
Nestačí mu říci čte, protože slovem lItera-
tura rozumí právě jen to nejlepší, co se napíše. —
Woodrow Wílson
März
spojený stát
26
article
Pozn. red.)
Morris Rosenield, židovský jargonový bás-
ník, slavil v těchto dnech 50. narozeniny. Tóui jeho
sociálních básní má tolik živelní síly, že nadchl
i našeho velkého Vrchlického tak, že přeložil Ro-
senfeldovu knihu „Pisně z Ghetta“. Básník, jehož
život byl jediným řetězem útrap a urputného boje
o nejprimitivnější podmínky existence, propadá
pomalu slepotě. Ještě před pěti lety, kdy na cestě
k léčivým pramenům karlovarským, zastavil sev
Praze a v Plzni, kde recitoval své básně na vy-
zvání Sionistů, byl poměrně statný, ač už tehdy
bylo vidět, že zdraví jeho je podryto.
= Odsouzený k smrti — podroben operaci. Z
dřívějších dob by to byla bývala bolestná ironie.
ale dnes, kdy skoro všichní odsouzenci na smrt
dostávají milost, je to zcela pochopitelné. V Ber-
líně před několika dny k smrti provazem odsou-
zený technik Stahl, jenž zavraždil svou milenku,
kuchařku, onemocněl náhle na zápal slepého stře-
va. Byl ve vězeňské nemocnici hned operován.
Operace měla normální průběh. Nemocný musí se-
trvat nějaký čas v lazaretu.
= Sebevražedný pokus rakouského generála
Z Vídně, dne 20. února. (K. k.) Dřívější velitel
99. pěšího pluku. generálmajor v. v. Karel Rabel,
pokusil se dnes ráno ve svém bytě o samovraždu
Jeho stav jest beznadějný. O samovraždu pokusil
se z omrzelosti života následkem choroby. Gene-
rálmajor Rabel jest 82 roky stár a v r. 1890 odešsl
do výslužby.
Morris Rosenield
Vrchlický
Stahl
Rabel
Praha
Plzeň
Vídeň
Genus