ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 587bd680-66ef-11dc-a96b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 18 celkem · entity: place 22, person 92, org 11, work 3
1 article
naší věci dotud lépe, pokud nepadne tato houževnatá tvrz nepřátelská. »Z ovzduší vídeňského« jest ža- lostná elegie česká, »Na Bledském jezeře« a »Na hřbitově bledském« jsou elegie slovinské. Obě po- slední spisovatel prodechl čistou a suggestivní nála- dovostí. — »Na slovanský vzduch!« jest výzva k če- ským lidem, aby na místě nehostných lázeňských míst německých pro letní dny vybrali si některý z rozkošných koutků haličsko-karpatských, v nichž výkvět Poláků v idyllické svornosti jako jediná rodina trávívá své chvilky prázdninové. Feuilletony o Paříži (zejmena o loňském rum- rejchu výstavním), pak momentky z Ostende, Amste- rodamu, z holandského rychlíku vynikají všemi vlast- nostmi, které musí míti cestopisná causerie, aby se příjemně vemluvila ve přízeň čtenářovu. Autor stí- nuje ostře a všecku podívanou staví do perspektivy české. Prvky zdravého humoru, causeriemi pro- trousené, výhodně napomáhají účinku.
Paříž Ostende Amste
2 article
Polovinu knihy zabírají »povídky«. Umělecké perličky s realistickou pečetí jsou arabesky »Na letním bytě« a »Cizinec«. Sytost výrazu plně přiléhá k dra- stickým motivům. V ostatních kusech vypozorovati lze jistou sourodost pojetí. Spisovatel jí ani neza- pírá, přesvědčen, že nemusí býti závadou dojmu, jaký máme z čistého umění. Věc týče se národní tendenčnosti, prochvívající děje povídek. Proč by však nemohl býti moment vlasteneckého cítění dobrým předmětem umělecké práce? Autor sáhá k momentu tomu s mužným sebevědomím. Nebojí se debaty o jeho umělecké oprávněnosti. V povídce nejdelší (»Zbytečný«) hrdinou je český muž, jenž stal se obětí národnostních štvanic. Osvědčeného úřadníka českého rodu vyhnal po mnohaleté osvědčené práci továrník Němec ze služby. Nerad to učinil, ale agi- tace jej přinutila. Látka z posledních chvil. Řeferent pro svou osobu váží si v kniza nej- upřímněji »moravských obrázků«. V nich obráží se —is— individualita autorova nejsvětleji.
Němec Řeferent
3 article
* Kürschners Bücherschatz Nr. 248. Celestyne. Novelle von Jan Lier. Aus dem Böhmischen von Franta Hájek. Berlin, Eisenach. Leipzig, Herrman Hilger Verlag. Nesčetné do slova »sbírky zábavného čtení« kterými německý knihový trh snaží se vyhověti po- třebám nezměrného »oceánu« svého čtenářstva, mají dosti pernou konkurenci ve sháňce materiálu. Po slední dobou vlivem ruských a norských proudů ve světovém zápasení duchů přišel na Západě, u Fran- couzů, a po nich i u Němců do módy jakýsi hltavý exotism. Čím nevšímavěji veliký čtenářský svět jindy se stavěl vůči literaturám malých národů, tím horli- věji vede si dnes u své snaze seznati, kde, co a jak se myslí a píše v nejodlehlejším koutku vzdělaného světa. Německé časopisy ve svých přílohách i feuille- tonech, všeliké Haus a Familien-Bibliotéky hemží se překlady z dánštiny, norštiny, holandštiny, ma- ďarštiny, novořečtiny, ba i rumunštiny. Polák Sien- kiewicz během krátkého desítiletí podmanil si do slova všechen vzdělaný svět. A nadešla doba, žei překlad z češtiny pod čarou německého časopisu — třeba nejzuřivější protičeské tóniny — není žádnou neslýchaností. Móda je právě svrchovaná, absolutní velitelka. Tak se stalo, že redakce berlínsko-lipské »domácí knihovny« velmi ochotně sáhla po zadaném jí překladě české práce, hodící se výborně do jejího programu. Lierova »novella« není uprostřed těch 250.
Novell Lier Hájek Leipzig Herrman Hilger Verlag Fran Němec Polák Lierův Aus Berlín Eisenach Siena Kürschner Bücherschatz
4 article
svazečků ostatní světové produkce dosud v Bibliotéce vyšlých věru na žádnou hanbu naší spisbě. Čte se velmi moderně. A odečteme-li neodolatelnou potřebu titulní rekyně, zůstávati v řeči stůj co stůj tak duchaplnou, jako je autor v písmě, mohl by vzdě- laný německý čtenář, je-li jen trochu na obvyklém štíru s mimoněmeckou etymologií jmen místnícha osobních, míti zcela snadno illusi díla kteréhokoli z oblíbených norských mistrů, třeba pana — Jonáše
Jonáš
5 article
Lie-a. Tím není nic řečeno na úkor věrnosti domá- cího koloritu české novelly. Kdo zná sázavské lesy kolem Vyžlovky a Aldašínu, vycítí z realistného způsobu Lierovy kresby zvláštní vůni skutečnosti. A podnikatel staveb pan Chládek je zrovna fotogra- ficky věrný typ českého povýšence osudu, sprosťáčka- buržousta. Překlad páně Hájkův je znamenitě vý- stižný, jemně tepaný, elegantní. A tak by celku ne- bylo vytknouti leda snad — české jméno překla- datele. Překlad spisu do jiného jazyka je vždycky druh uznání, pravda. A uznání má vždycky větší cenu, přichází-li se strany druhé, než prokazujeme-li si je sami. Svazeček je s pietou illustrován. Albowiem.
Lierův Chládek Hájkův Vyžlovka Aldašín Liea
6 article Z českých listů.
Z českých listů. * »Český lid« končí právě svůj desátý ročník. Desítiletí bývá obyčejně slaveno již jako jubileum a »Český lid« mohl by to učiniti právem. Je dílem dvou universitních professorů dra. Zíbrta a dra. Niederla, kteří dali v něm základ k soustavnému studiu českého lidu a shromažďování bezpečného. ověřeného materiálu pro zkoumání našeho du- ševního a společenského bytu. Bylo toho věru po- třebí, po těch nespolehlivých, ať z dobré vůle, at úmyslně nesprávných sbírkách lidového podání, li- dových zvyků, hospodářských institucí ald. »Český lid« naučil náš venkov dívati se vážněji na duševní plody lidu, vážiti si uměleckých památek lidových. slovem vážiti si vlastní práce a při tom nelpětí na pověrách. Dnes je materiál jím nasbíraný vzácnou pomůckou vědeckou a doufejme,, že bude jí i v roč- nících příštích. * Th. Vodička pokusil se v »Časopisu Matice moravské« o úmornou, ale vděčnou práci. Sestavil v gramatický systém »Palackého řeč spisovnou«. Spisovný jazyk našich předních autorů je jistě po gramatické i stylistické stránce zajímavý. Vždyť za minulé století byl téměř každý nucen tvořiti si ne- jen svůj zvláštní styl, ale zápasiti též s řečí nedosti propracovanou a známou, čímž přispíval k tvoření mo- derní řeči spisovné. Studie o gramatice, zvláště našich starších belletristů, jistě by značně přispěly k po- znání vývoje naší mluvy spisovné. V témž čísle časopisu K. Kadlec referuje o ny- nějším stadiu »sporu o zádruhu slovanskou« článkem
Zíbrt Niederle Vodička Palacký K Kadlec
7 article
»Rodinný nedíl ve světle dat srovnávacích dějin právních«, v němž polemisuje se s vývody J. Pekaře a klade důraz na požadavek, aby otázka ta z od- borně právnického stanoviska byla řešena. * B. V. Spiess zahájil v »Květech« řadu studií o »povídkách českých z doby našeho vzkříšení« referátem o literatuře rýbrcoulovské z konce 18. století. Přispívá tím platně k poznávání toho silného literárního proudu, jenž v podobě knížek pro lid, neznámých dnes, literárně neoceněných svazečků zaplavoval české i německé obyvatelstvo Čech a svým vlivem přetvářel naše lidové podání. Dnes ještě práce tato, nevděčná a obtížná nebývá dosti doceněna. Stále ještě vyhledáváme jen skvělé plody literární, a na ty massy literární produkce, jíž krmí se široké vrstvy, pohlížíme s patra. A přece bude-l. míti jednou literární studium cenu pro život, bude jedním z hlavních jeho úkolů probrat a vyložit tyto zapomenuté, umělecky bezcenné spousty látek, ideí. obrazů, názorů, jež tiše ale stále prosakují do lidu a působí na jeho duševní formaci znenáhla, ale tím bezpečněji. Článek Spiessův rozbírá podrobně po- vídku z r. 1794, vydanou V. Krameriem a shledává k ní shodné prvky.
J Pekař B V Spiess Spiessův V Kramerius Čechy
8 article
* Hlídka« má jednu po literární stránce význačně dobrou vlastnost: že všímá si literatur cizích soustavně, nejen náhodnými útržky, ale pře- hlednými referáty, jež nám, k nimž z cizího literár- ního ruchu mimo nakladatelské reklamy málo do- léhá, dobře prospívají. Poslední číslo referuje o sou- časné belletrii srbské, o ruském časopisectví v minu- lém roce, o moderní literatuře v Indii a nových směrech v dramatě současném — jak viděti dosti rozmanitých literárních látek, nečítaje drobné literární zprávy. * V »Listech filologických«, jež po- čínají kromě filologie pěstovati i literaturu moderní. otiskuje B. Jiránková literární obraz V. B. Třebíz- ského. Práce je zajímavá jednak autorkou, jednak methodou. Tuším v dámě, oddávající se literárně- historickému studiu, jednu z horlivých posluchaček fakulty filosofické a vědeckých seminářů, která prací svojí ukazuje, že nezůstává za svými mužskými kollegy. Methodicky zajímá, že práce opírá se o schema, postavené Hennequinem pro kritický roz- bor autora. Podobných pokusů bylo učiněno u nás již několik; tento poslední je význačný tím, jak těsně se připíná k předepsané methodě. Pro cvik mladých literárních historiků je praktické takové schema, do něhož se zvolený autor dá přímo »roze- psati«. Ale Sainte-Beure je mi stále ještě milejším než Taine, a nevím, dá-li se pro literaturu najít vzorek jako na výrobu čalounů. Jedno je pro nás při této methodě neocenitelné: že se tím uvarujeme všech těch citových a často i obmyslných výstřed- ností a duchaplností, jimiž se české kritiky posledním časem povážlivě hemží. Čtenář.
Hlídek B Jiránková V B Indie Třebíz Tain
9 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Husův význam oceněn byl náležitě i ve slovanských literaturách. Ano možno říci, že u ně- kterých Šlovanů, jmenovitě u Rusů, stalo se tak ještě mnohem dříve, než u nás, kde do poslední doby jméno Husovo v officialních kruzích katolických stíženo bylo a jest těžkou anathemou. U Rusů význam Husův plně vystihl již Hilfer- ding, poznamenav o něm ve svém díle »Tyc, ero reie paci eu« tato paměti- hodná slova: »Hus dal popud ruchu reformačnímu, stal se zakladatelem protestantismu; ano dějepisci praví, že chtěl býti reformátorem. Ale je-li tomu tak? Hus tím liší se od Wiklefa, Lutera, Zwinglia, Kalvina, Chelčického a ostatních zakladatelů sekt protestant- ských, že nepomýšlel založřti nové učení. Ctitelům Husovým působí nesnáz poměr jeho k Wiklefovi. Theorie všecka náleží Wiklefovi, Hus z ní jen málo pojal, jmenovitě z části věroučné kusy zcela nepodstatné, sám pak ničeho k nim ne- přidal — ale zatím, jak nade vše přirovnání stojí výše než Wiklef! Wiklef byl pouhý dogmatik; Husa ovládala jediná my- šlénka: vyplniti věrně mravní zákon křesťanství. Těžko najíti v dějinách člověka, kterýž by s tak bezohlednou opravdovostí plnil celým životem svým příkazy evangelia. Následoval vzne- šeného zakladatele víry křesťanské i v tom, že jeho učení neneslo se k dogmatickým formulím, nýbrž bylo živé navádění k mravnosti. Ne- blýskal ani neobyčejnou učeností, ani vtipem vý- tečného spisovatele nebo kazatele: jeho spisy, jeho řeči nevynikají nad obyčejnou míru tehdejších plodů scholastické theologie. To podivuhodné kouzlo, kterým Hus působil na všecek národ český, prýštilo pouze z mravní jeho velikosti a z mravního důrazu jeho kázání . ..
Husův Rus Tyc Hus Wiklef Luter Zwinglius Kalvin Wiklef
10 article
Před Hilferdingem zabýval se hnutím husitským Novikov ve spisech »Tyc I« (1859) a »aocie v « (1848). K téže otázce při- hlíží spis V. Nadlera »IIp e poneni i EBpon XIV. XV. « (1864). Větší životopis Husův napsal Bilbasov »ex Ic«. Hilferding ještě jednou tlumočil své názory o Husovi v pojednání »Oó30p pi exi«. Celým hnutím husitským zabývá se též A. S. Kavanov v pojednání »O in (»Čtení« moskevské společnosti slovesnosti, 1869). Z nejnovější literatury ruské spadají sem spisy vzácného přítele našeho, professora petrohradské duchovní akademie Palmova: »Tycrcoe enie. B « (Petrohrad, 1881) a zejmena »K cy o c e- XV. Bka« (1889), kde historickými dokumenty ukazuje na styky Husitů s pravoslavnou církví, zahájené úspěšně již Jeronýmem Pražským za jeho pobytu na Litvě. Věcný a obšírný článek o Husovi otiskl též »i C«, vydávaný v Petro- hradě nakladatelskou firmou Brockhausovou a Jefro- novou. Článek pochází z péra p. Gerje a vyznačuje
Hilferding Novikov V Nadler IIp Husův Bilbasov Ic Hus A S Kavanov Bka Jeroným Petrohrad Litva Petra akademie Palmův Brockhausova Jefro Tyc I O in eXV
11 article
se důkladností, jaké při jiných článcích tohoto slov- níku o věcech českých nemile pohřešujeme. Velmi důležitou publikaci o sněmu kostnickém vydal petrohradský císařský archaeologický spolek, totiž dílo »Kouiit Cobop, 1414—1418. Consi- lium Constanciense MCDXIV—MCDXVIII (Petrohrad, 1874)«. Jest to vydání obrázků z kroniky kostnického měšťana Oldřicha F. Richenthala, účastníka sněmu. První vydání kroniky vyšlo v Augšpurku r. 1483, druhé tamže r. 1536 a třetí ve Frankfurtě n. M. r. 1575. Roku 1869 vydán byl rukopis tohoto díla, chovaný v archivu kostnickém. Vydání petrohradské jest věrný otisk rukopisu, nalezajícího se v petro- hradské akademii umění a pocházejícího z XV. sto- letí. Obsahuje na 36 listech pouze obrázky s latin- skými nápisy. Vydání jest facsimile, v barvách,a obrázky, dosti umělecky provedené, obsahují mnohé zajímavé zvláštnosti a podrobnosti. Na listě 21.—22. nalezáme též podobiznu Husovu. U Poláků učení Husitů nalezlo záhy hojně přátel. Četní vystěhovalci čeští užívali štědrého po- hostinství u Poláků a přičinili se nemálo o ší- ření svých názorů u svých pobratimů. Že působení toto bylo silné, o tom svědčí breve papeže Mar- tina V. k arcibiskupovi hnězdenskému roku 1422 a usnesení synody vilenské z roku 1414, jakož i poznaňské z roku 1471, namířené vesměs proti Husitům a českým bratřím. Ostatně hojně Poláků té doby studovalo zajisté na universitě pražské a símě učení Husova zanesli zajisté i do Polska. V nejnovější době památku Husovu u katolických Poláků obnovil svým výmluvným pérem E. Cho- jecki. Mimo to Michat Glisczyňski vydal o hnutí husitském důkladné pojednání »Hus i Hussyci«, Var- šava, 1859.
Cobop F Richenthal Husův Polák E C Michat Hus Hussyce Petrohrad Augšpurk Mar Polsko Vara
12 article
Rozumí se, že bylo by možno uvésti ještě jiné více méně obšírné a cenné publikace polské, jakož i jinoslovanské, neboť nebylo vůbec historika, za- bývajícího se všeobecnými dějinami, aby nemusil zaujati určité stanovisko i vůči Husovi. Chceme pouze ještě poukázati k tomu, že ani básníci slo- vanští nemohli se vyhnouti vznešené postavě Husově. Matija Ban, býv. ředitel srbského divadla, věnoval mu celou tragedii »Jan Hus«. Chomjakov a Tutčev plamennými slovy velebili jeho ryzí, čistý, slovanský charakter a nadšený pěvec ukrajinský Ševčenko modlí se vřelými verši:
Hus Husův Matija Ban Chomjakov Ševčenko srbský divadlo
13 article
Er i !«
15 article
Z cizích revuí-
16 article
* »La Revue« pokračuje ve své serii o debutu slavných mužů a obírá se tentokráte E. Zolou. Roku 1859 19letý mladík odmrštěn byl podruhé při zkoušce na bakaláře, a to pro »nedostatečnou znalost fran- čtiny«. Tím byla Zolovi uzavřena úřadní karriera. Chtěj nechtěj musil se ohlédnouti po něčem jiném. Byl nějaký čas úřadníkem soukromým za 60 fr. mě- síčně, pak ale rozhodl se býti spisovatelem. Měi už tehdy ve svém stolku historický román »Křižáci«a pak veršovanou veselohru »Enfoncé le pion«. Na- stala mu trpká léta bohemského života, plného strá- dání a hladu. Nouze byla tak značná, že přítel jeho dr. Boudet svěřil mu roznesení visitek za 20 franků odměny. V tu dobu debutoval Zola básněmi v časo- pise, jejž snad četli sami redaktoři. Byl to list »Tra- vail«, vydávaný ve čtvrti latinské a vycházející velmi nepravidelně. »Travail« otiskoval sice rád basně ne- známých básníků, ale ještě raději — neplatil hono- ráře. A tu bylo Zolovi zase tak zle, že s vděčností přijal místo Boudetem mu nabídnuté: příručihov závodě Hachettově se služným 100 franků měsíčně. Po tři léta psal Zola verše, veselobry veršované a j. až r. 1864 konečně nakladatel A. Lacroix přijal jeho knihu prosy »Les contes a Ninon«. Pěkný úspěch této knihy rozšířil poněkud slávu jeho a hnedle na- to byl Zola spolupracovníkem »Petit Journalu«, »Vie Parisienne«. atd. * Táž revue otiskuje dvě nevydané kapitoly Tolstého »Vzkříšení«. Je to kapitola »Trest« a »V kasematách«. Poněvadž kapitoly ty nejsou v žád- ném vydání otíštěny a jsou přeloženy přímo z ruko- pisu Tolstého, vzbudí snad pozornost i u nás.
E Zola Zola Měe Boudet A Lacroix Ninon Petit Vie Parisienne Tolstý Les contes
18 article
* Časopis musea království českého. Ná- kladem Matice české. Redakcí Ant. Truhláře. Druhý a třetí svazek. Dr. J. V. Šimák dokončuje přehled literární »Pozůstalosti Drobnerovy« a Jarosl. Kamper pokračuje v poutavých životopisných studiích o La- dislavu Stroupežnickém a Juliu Zeyerovi. Řada jiných statí a studií. Hojné zprávy. * Jan Borotínský, Děti si to přály ... Dramatický akt. Roku 1901. Nakladatel dr. Edvard Grégr v Praze. Akt byl sehrán v cyklu mladých autorů v Fištěkově divadle na Král. Vinohradech, kdež práce tato doznala neobyčejného přijetí. Vý- prava hry je přístupna i menším jevištím. Právo pro- vozovací udílí spolek »Máj«. * L. N. Tolstoj, Otroctví naší doby. Ná- kladem J. Pelcla v Praze. České vydání Tolstého spisu bylo hned po vydání v Praze zabaveno. Inter- pellací na říšské radě stala se konfiskovaná kniha volnou. * Sborník věd právních a státních. Nákl. Bursíka a Kohouta v Praze. Za účastenství členů české fakulty právnické rediguje professor Bohuš Rieger. Ročník I. Sešit 4. Na 16 původních prací, bohatý rozhled literární. * W. Dylthey, Uvedení ve vědy duchové. Přeložil E. Hoffer. Nákladem Josefa Pelcla v Praze. Úvahy spočívající na základním rozlišení přírodya dějinné společenské skutečnosti, která se pozvedá nad přírodu. * Malý slovinsko-český slovník. Sestavil Jindřich Očenášek. Nákladem J. Otty v Praze. Přáním českých turistů, ubírajících se do slovinských Alp, vyhověno přítomnou knížkou.
Antonín Truhlář doktor J V Šimák Drobnerův Jarosl Kamper Stroupežnický Zeyer Jan borotínský Grégr Král L N Tolstoj J Pelcl Tolstý Bursík Rieger W Dylthey E Hoffer Pelcl Očenášek J Ott Praha Alpy Fištěkov divadlo Intrum