ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5879dab0-66ef-11dc-b47c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: person 26, place 33, org 1
1 masthead
19. července 190t
2 masthead
Číslo 12.
3 masthead
HLÍDKH LITERÁRNÍ.
4 masthead ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ k číslu 197.
5 masthead
PRLOHA „NÁRODNICH
6 article Psací stroj.
Psací stroj. 22— Všímnuli jste si již někdy, když jste vstoupili do nějaké advokátní neb bankovní kanceláře, neb do komptoiru velkého obchodu, zvláštního podivného chrastění, jež zdánlivě trhaně, chvilkami však zas zoufale rythmickým tempem klapalo, chrčelo, cvakalo, mlaskalo, jak kdyby neobratná švadlena nestejně poháněla špatně namazané kolo šicího stroje, či jak kdyby — avšak ne, není možno přirovnati ten měkkýa přec pronikavý, šplounavý a chřestivý, mlaskavý i vrzavý zvuk k žádnému jinému zvuku, jejž vyluzují jiné známé apparáty. Pro toho, kdo sám na stroji nepiše, je to hudba nesnesitelná. Žádný peropisec nepochopí, jak možno oddat se psaní na stroji, vyhledávat prstem písmeny na klapkách, posunovat páky, zastrkovat papír, krátce mít plné ruce práce, — a k tomu ten klapot a chřestot, jenž svým nerythmickým tempem dohnal by pokojného písaře k zoufal- ství. Oč pohodlnější, klidnější, půvabnějšía umělečtější zdá se písmo — ten něžný, pře- jemný pohyb prstů, jímž kouzlíte téměř nevě- domky písmena na bílý papír, pohyb tak dro- bounký a tak jemně odstíněný, že ho nepostře- hujete dříve, dokud se nepokusíte psátiv rukavičce.
7 article
Zdá se nenamáhavý, prostý, téměř vrozený, kdežto ten cvakot po klapkách stroje tak málo přiléhá k ušlechtilé práci, kterou je psaní, at již píšete obchodní knihy či vzletné básně —a dáma, píšící své povídky strojem, zdá se vám čirou nemožností, byť byste i měli před očima fotografii Carmen Sylvy, sedicí u psacího stolu a nořící v básnickém zanícení útlé prsty do pák a klapek Remingtonky. A přece — fakta mluví. Kdyby psací stroj nebyl tak výlučně moderním vynálezem, řekl bych, že je to Si- rena, a běda každému, koho jednou zláká kle- pot jejích písmenek. Překonáte-li počáteční ne- chuť a vyklepáte si ze zvědavosti několik slov. jste na dobro chyceni. Z počátku je to zábavné.
Carmen Sylva
8 article
Lesklé ocelové páky tak lehounce a hbitě se posunují v před a vzhůru, tak tiše a přesně dopadají na totéž místo, všechno je na stroji tak čisté, půvabné a dokonalé, že neodolátea za několik hodin v potu tváře již jezdí prsty vaše po klapkách, ze zábavy stane se práce, a máte-li dosti vytrvalosti, abyste nedali se odraditi přechodní dobou, kdy nastane únavaa učení nepostupuje dosti hbitě, nepochybuji, že za několik neděl stanete se vášnivým přívržen- cem stroje.
9 article
Ty doby již minuly, kdy psaní bylo prací přímo uměleckou, kdy hledělo se aby písař ne- jen uměl psáti, ale také, jak psal. To »jak« ztratilo teď už docela svůj význam. Sem tam ještě snad na nějaké listině, jež se zazdívá do základů monumentální stavby neb v žádosti ubo- hého diurnisty, jenž svým krasopisem pohnouti chce chlebodárce k vyslyšení žádosti, dbá se na umělecké provedení pisma, ale jinak ušlechtilost písma poklesla až bědno. Čitelnost je ještě jediný požadavek, jejž klademe — a i ten často musí se hodné uskrovniti. Horečný kvap doby naprosto nepřipouští, abychom se mazlili s písmenami a tak to došlo až tam, že sotva každý pátý člověk má rukopis aspoň snesitelný. Poznali jsme krátce, najednou, že písmo je jen prostředkem, ne úče- lem, že zbytečně mnoho času a práce se jím ztráví — a proto honem náhradu. Stenografie jí neposkytla: schází jí čitelnost. Za to stroj po- kusil se nahradit pero — a s výsledkem. Není tím ovšem řečeno, že zmizí ocelové pero tak, jako zmizelo brkové, ale tam, kde potřebí je vy- konat velkou mechanickou práci perem, nahradí je stroj dokonale a lépe. Píše rychleji, čitelněji, hustěji, neunavuje, přečtěte si kterýkoliv z hoj- ných popisů, jimiž nás nyní továrny na stroje zaplavují a shledáte v nich ještě množství jiných předností, jež jsou téměř všechny pravdivé. Není pochyby, že stroj psací zdomácní brzy a rychle, právě tak, jako stroj šicí. Nedosáhl ještě vrcholu své dokonalosti, všechny ty systemy, jimiž se to jen hemží, mají svoje slabé stránky a stále se zdokonalují, dost možná, že dokonce i nynější
10 article
základní dva principy: písmeny jednotlivé na pákách a celá abeceda na jednom bubínku, bu- dou nahrazeny jinými, ale to na faktu samém ničeho nezmění. Musíme býti připraveni, že iu nás rok od roku spotřeba psacích strojů poroste. Jen jedno při tom je nepříjemné, že jsou to ve- směs stroje cizí, jež jsme nuceni kupovati, platití nepoměrně vysoké clo, značně vyšší ceny za správky, velký rabat zástupcům atd. A podruhé, stále ještě nemáme stroje speciálně české, třeba že jednotlivé systemy snaží se nám vyhověti při- dáváním čárek, kliček atd. Seřadění písmen je nám cizí a nepohodlné, kličky zdržují a nebude lépe, dokud větším konsumem a důrazným vy- žadováním strojů speciálně českých nevynutíme si nápravy. Měl bych skončit radou, který system je nejlepší — ale tu je těžko radit. Jisto je, že zde víc jak jinde platí zásada, že laciné zboží nestojí za mnoho a po druhé je nutno kupovat jen od spolehlivých a známých firem. Nejlépe ovšem bylo by, kdyby to mohly býti — jak vý- robce tak prodavač — firmy české.
11 article
Ceské spisy-
12 article
Pruské usilování o země české. Napsal . A. Slavík. Cena 1 koruna. Druhé vydání. Ná- kladem F. Šimáčka v Praze. Císař Vilém II. nedávno porovnal německou říši ke starému Římu. Pozorovateli historie vskutku se vnucuje parabola mezi starověkým velestátem a no- vým Německem, jehož vzrůst a velmocenské vyši- nutí zůstane jednou z nejzajímavějších period nové historie. Je třeba si připomenouti pouze, jak malý poměrně Řím vojensky a potom i politicky podmani si celý poloostrov Apeninský. Učinil tak čistě bis- markovskou theorií, »krví a železem«. A když ne- stačil tento poloostrov, zase se vyjíždělo na dlouho- prsté a uchvatiteské výlety do staré Hispanie, Gallie, do Afriky a j. Za několik století malý rozpínavý státeček stal se světovou mocí, před jehož železnou pěstí třásl se celý tehdejší svět. Dnešní velká ně- mecká říše vzrostla z podobných skrovných začátků. Maličký státeček pruský svou rozpínavostí a bez- ohlednou hrabivostí, podporován šťastnými okol- nostmi sám zmohutněl v skutečnou velmoc, spoji drobné německé státy ve velkou říši a potomci by- valého chudičkého purkrabí norimberského dnes nosí císařskou korunu jedné z největších velmocí, jejíž dovršení právě událo se před zraky současných ge- nerací. Síla a moc Německa před užaslými zraky Ev- ropy vzrostla do veliké, nikdy netušené výše, ale přece jen ne do takové, o jaké sní jeho budovatelé.
Šimáček Vilém II Eva Praha Řím Německo Hispanie Gallie Afrika
13 article
Ve střední Evropě je ještě všelicos,« co by se dobře hodilo pruské hrabivosti. A v první řadě jsou to země koruny české, na které pruský žaludek jevil vždycky neobyčejný zálusk, který konec konců z pruského a všeněmeckého stanoviska lze zcela dobře pochopiti. Je to hráz, která brání postupu německé hranice na jih. Proto od té doby, kam sahá paměť. Prusko pokoušelo se o tyto země. Dosud marně. Jen část Slezska podařilo se urvati z koruny české. Nescházelo však pokusů a neschází dosud, aby i ostatní korunní země české zmizely ve velkém německém moři, které je obemyká. A právě v nej- novější době množí se tyto snahy pod různými ma- skami. Velkoněmecké hnutí v Rakousku napsaloje zcela pez ostychu na svůj prapor. Je to idea, která přestala být neškodnou hračkou několika nacionál- ních ztřeštenců, ale stala se akutním nebezpečím pro tento stát a s ním i — pro země koruny české, neboť dnes je jisto, že za tímto hnutím stojí i silné a vlivné oficiální kruhy německé v říši. Proto zrovna v čas přišel poučný spisek F. A. Slavíka »Pruské usilování o zemé české.
Slavík Evropa Prusko Slezsko Rakousko
14 article
Spisek psaný s použitím celého arsenálu pramenů historických, memoirů a j. líčí s neobyčejnou plasti- čností a jasností nikdy neumdlévající snahy pruské o zabrání starobylých zemí koruny svatováclavské. Spis sám vlastně obsahuje podrobné vylíčení těchto snah za Bedřicha Velkého, tohoto zakladatele m oci a tradic rodu hohenzoliernského a jeho výbojné po- litiky. To,: co přišlo po Bedřichovi, obsahuje sotva šest stránek. Arciť, doba Bedřichova tvoří počátek směrodatný pramen těchto snah, proto autor probrai ji s takovou důkladnosti. Líči tu jasně a postupně stále rostoucí moc Pruska a její vnitřní i vnější pří- činy. Chytrost, lstivost a bezohlednost jsou hlavním karakteristickým rysem politiky voltairovského filo- sofa na pruském trůně. A vlastnosti ty zůstaly typi- ckými pro politiku pruskou a vykrystalisovaly jako nejhutnější hranol v postavě Bismarkově. Je až ku podivu, jak dovedl Bedřich i jeho otec už využitko- vati tehdejší pohnuté doby, na př. sporů náboženských. Zaručivši naprostou volnost a svobodu vyznání, stalo se Prusko útočištěm pronásledovaných protestantů.
Bedřich Prusek doba Bedřichov
15 article
Statisíce uvědomělých, intelligentních rodin osazovalo se v Prusku, jež svou intelligencí a pracovitostí po- vznášely hospodářsky, rozmnožujíce tím takto nejen populaci, ale i blahobyt malého chudého pruského státu. Nad to získávalo si Prusko okázalým vystu- pováním na ochranu náboženské volnosti všeobec- ných sympatií. Co to znamenalo tehda, v době, kdy náboženství bylo tak důležitým momentem, je jasné. Prusko zabíjelo tak dvě mouchy jednou ranou.
Prusko
16 article
Skvělo se v záři svobodomyslnosti a při tom upev- ňovalo se a rostlo doma uvnitř. Arciť, na tom ne- přestalo. Ono dle tradic svého vladařského domu musilo růsti i na venek. To nemohlo se státi jinak než na útraty Rakouska a — zemí českých. A tu následuje řada lstí, věrolomství, jakých zná historie málo. Použiv nesnází Marie Terezie, přepadl Bedřich Slezsko, jehož kladskou část připojil k Prusku. Autor líčí tu velice jasně všechny tyto úskoky proti Marii Terezii i proti Josefu II., veškeré ty křečovité snahy urvati co nejvíce ze zemí českých. Snahy tyto však smrtí Bedřichovou nezahynuly. Zůstaly jako odkaz jeho nástupcům a ještě současníci naši byli svědky toho, jak po bitvě u Králové Hradce císař Vilém I. tehdy ještě král pruský, chtěl za každou cenu aspoň severní čásť Čech a jen zakročení Napoleona III. a prozíravost Bismarkova tento úmysl zvrátily. Přes to v pruském programu tento sen zůstal a my právě jsme svědky, jak právě v německém lidu i v Ra- kousku roste vždy více touha a úsilí, by tento sen byl zrealisován. A co je zajímavé: Dnes jako tehda protestantismus a náboženství vůbec pod heslem »Los von Rom, je používáno jako pláště k těmto snahám pruským. Pěkná knížka Slavíkova má proto neobyčejně silnou pečeť časovosti. Čte se pěkně, je to svědomitý kousek práce, pilné a zdravě myslící hlavy. A při vší své přesnosti je prosta dřevěné ztrnulosti. Její sloh je jasný a srozumitelný každému. Doporučujeme ji proto každému. Škoda, že jí čísti nebudou ti, kdo by se z ní mohli nejvíce poučiti o tom, co nevědí, nebo věděti nechtějí. A. Nečásek.
Marie Terezia Bedřich Slezsko Josef Bedřichová Bismarkův A Nečásek Rakousko Prusko Hradec Čechy Los on Rom Slavíkov
17 article
* Povídky a feuilletony. Napsal Ignát Hořica. V »Salonní bibliotéce« náklademJ. O tty. Na předních stranách knihy čtenář se setká se šesti »obrázky moravskými«, podobné koncepcea individuálného provedení, jakými se zamlouvaly téhož autora obrázky z Moravy a Šlezska. Ne- mnoha, ale břitkými rysy spisovatel turista načrtnul scenerii krajiny. Vidíte ji takřka před sebou. Pak rozletíte se s vůdcem svým do minulosti. Skutečně rozletíte. Na jedné, na dvou stranách defiluje před vámi řada století, od »šedého dávnověku« až po nynějšek. Seskupiti názorně a přebledně význačná historická fakta, není právě umění snadné. Autor je v něm specialistou. A konečně se rozvlní na obrázku živá přítomnost. Z té bývá dojmů nejvíc a nej- silnějších. Tak hned prvý feuilleton, o Moravské Ostravě. Kus Ameriky na moravské půdě. Před staletími lidé nevalně dbali, co skrývá půda ve svých útrobách. A nedbali o to ani v končinách ostravských. Po tisíc let až do dneška končiny ty byly dějištěm ustavič- ného kočkování Čechů s Poláky. Tu valí se válečné proudy české až ke Krakovu a ke Hvězdnu, tu zase Poláci oplácejí návštěvu. Slovanský nerozum přináší pěkné plody. Roku 1620 táhli kolem zdí Moravské Ostravy polští kozáci v divokém pochodu, aby po- mohli dovršit na Bílé Hoře vítězství nad Čechy. Stát český povalen.
Hořica Čecho Polák Morava Ostrava Amerika Krakov Čechy
18 article
Leč po Bílé Hoře nezbytně musily přijít M a- ciejovice. Za státem českým poroučel se stát polský. — Ale snad se Čechové a Poláci přece ně- čemu naučili z historie pro život dnešní? Pánbůh uchovej ! Ničemu se nenaučili! V Moravské Ostravě zvláště Poláci jsou zaslepeni. Víme, jak je na Moravě ve městech. Hrstka renegátů s hrstskou židů komandují ohromnou většinu obyvatelstva českého. V Moravské Ostravě Poláci statečně si pálí prsty pro zájem židovsko-německý. A nikdo neví, podaří-li se nám dobyti pro slovanskou věc tohoto zajíma- vého a předůležitého města, středu černé Kalifornie, kolem něhož vyváží se do roka ze země přes dvacet millionů m. centů uhlí. Ostravší Češi s drem. Pal- kovským v čele upřímně se tuží, ale pomozte sil Děsné milliony užitku z hor výhradně plynou do kapes našim nepřátelům. A kdo má peníze — ?
Čecho Polák Hrstka Čech Ostrava Morava Kalifornie
19 article
O hrdinských činech živlu českého v zápase s »moravskými poměry« vypravují obrázky »Pro- stějov« a »Loštice«. Na českém těle tenká, ale pro- klatě tvrdá skořápka německá. Nutno do ní vytrvale a systematicky bušiti, aby povolila. V Prostějově znamenitě to dovedl nezapomonutelný Karel Vojáček, v Lošticích dr. Jan Vavrouch. Muži, kteří v pravdě zasluhují vděčné paměti mezi námi. — Na Úsověa v Mohelnici skořápka dosud pevně drží. Obě města potřebují jako soli nějakého Vojáčka nebo Va- vroucha. Hlaste se, mladí čeští advokáti s trochou ocele v povaze a křemene v pěsti! V království je beztoho málo místaí V dějinách české bídy na Moravě temperament- ními herci ode dávna sluli všelicí církevní hodno- stové. Ve jménu božím vesele poněmčovali. Temto škůdcům národa českého autor postavil protějšek: šlechetného hraběte Pöttinga-Persinga, zakla- datele dívčího ústavu v Olomouci. Navštívil vzácného muže u večer jeho života a krásným způsobem o dojmech svých vypravuje. Podobně jasným zjevem, jakým byl probošt Pötting na Moravě, v Českých Budějovicích býval biskup Jirsík. Silhouetta »Z če- ského jihu« dobře se hodí po bok obrázkům morav- ským. Týž krutý, vysilující boj v Č. Budějovicích jako kdekoliv na Moravě. Na jihu českém nebude
Vojáček doktor Vavrouch Pötting Persing Jirsík Loštice Prostějov Mohelnice Virginie Morava Olomouc Český Budějovice Č . Budějovice