1
masthead
19. července 190t
3
masthead
HLÍDKH LITERÁRNÍ.
4
masthead
ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ
k číslu 197.
5
masthead
PRLOHA „NÁRODNICH
6
article
Psací stroj.
Psací stroj.
22— Všímnuli jste si již někdy, když jste
vstoupili do nějaké advokátní neb bankovní
kanceláře, neb do komptoiru velkého obchodu,
zvláštního podivného chrastění, jež zdánlivě
trhaně, chvilkami však zas zoufale rythmickým
tempem klapalo, chrčelo, cvakalo, mlaskalo, jak
kdyby neobratná švadlena nestejně poháněla
špatně namazané kolo šicího stroje, či jak kdyby
— avšak ne, není možno přirovnati ten měkkýa
přec pronikavý, šplounavý a chřestivý, mlaskavý
i vrzavý zvuk k žádnému jinému zvuku, jejž
vyluzují jiné známé apparáty. Pro toho, kdo
sám na stroji nepiše, je to hudba nesnesitelná.
Žádný peropisec nepochopí, jak možno oddat se
psaní na stroji, vyhledávat prstem písmeny
na klapkách, posunovat páky, zastrkovat papír,
krátce mít plné ruce práce, — a k tomu ten
klapot a chřestot, jenž svým nerythmickým
tempem dohnal by pokojného písaře k zoufal-
ství. Oč pohodlnější, klidnější, půvabnějšía
umělečtější zdá se písmo — ten něžný, pře-
jemný pohyb prstů, jímž kouzlíte téměř nevě-
domky písmena na bílý papír, pohyb tak dro-
bounký a tak jemně odstíněný, že ho nepostře-
hujete dříve, dokud se nepokusíte psátiv
rukavičce.
7
article
Zdá se nenamáhavý, prostý, téměř vrozený,
kdežto ten cvakot po klapkách stroje tak málo
přiléhá k ušlechtilé práci, kterou je psaní, at
již píšete obchodní knihy či vzletné básně —a
dáma, píšící své povídky strojem, zdá se vám
čirou nemožností, byť byste i měli před očima
fotografii Carmen Sylvy, sedicí u psacího stolu
a nořící v básnickém zanícení útlé prsty do
pák a klapek Remingtonky. A přece — fakta
mluví. Kdyby psací stroj nebyl tak výlučně
moderním vynálezem, řekl bych, že je to Si-
rena, a běda každému, koho jednou zláká kle-
pot jejích písmenek. Překonáte-li počáteční ne-
chuť a vyklepáte si ze zvědavosti několik slov.
jste na dobro chyceni. Z počátku je to zábavné.
Carmen Sylva
8
article
Lesklé ocelové páky tak lehounce a hbitě se
posunují v před a vzhůru, tak tiše a přesně
dopadají na totéž místo, všechno je na stroji
tak čisté, půvabné a dokonalé, že neodolátea
za několik hodin v potu tváře již jezdí prsty
vaše po klapkách, ze zábavy stane se práce,
a máte-li dosti vytrvalosti, abyste nedali se
odraditi přechodní dobou, kdy nastane únavaa
učení nepostupuje dosti hbitě, nepochybuji, že
za několik neděl stanete se vášnivým přívržen-
cem stroje.
9
article
Ty doby již minuly, kdy psaní bylo prací
přímo uměleckou, kdy hledělo se aby písař ne-
jen uměl psáti, ale také, jak psal. To »jak«
ztratilo teď už docela svůj význam. Sem tam
ještě snad na nějaké listině, jež se zazdívá do
základů monumentální stavby neb v žádosti ubo-
hého diurnisty, jenž svým krasopisem pohnouti
chce chlebodárce k vyslyšení žádosti, dbá se na
umělecké provedení pisma, ale jinak ušlechtilost
písma poklesla až bědno. Čitelnost je ještě jediný
požadavek, jejž klademe — a i ten často musí
se hodné uskrovniti. Horečný kvap doby naprosto
nepřipouští, abychom se mazlili s písmenami a tak
to došlo až tam, že sotva každý pátý člověk má
rukopis aspoň snesitelný. Poznali jsme krátce,
najednou, že písmo je jen prostředkem, ne úče-
lem, že zbytečně mnoho času a práce se jím
ztráví — a proto honem náhradu. Stenografie
jí neposkytla: schází jí čitelnost. Za to stroj po-
kusil se nahradit pero — a s výsledkem. Není
tím ovšem řečeno, že zmizí ocelové pero tak,
jako zmizelo brkové, ale tam, kde potřebí je vy-
konat velkou mechanickou práci perem, nahradí
je stroj dokonale a lépe. Píše rychleji, čitelněji,
hustěji, neunavuje, přečtěte si kterýkoliv z hoj-
ných popisů, jimiž nás nyní továrny na stroje
zaplavují a shledáte v nich ještě množství jiných
předností, jež jsou téměř všechny pravdivé. Není
pochyby, že stroj psací zdomácní brzy a rychle,
právě tak, jako stroj šicí. Nedosáhl ještě vrcholu
své dokonalosti, všechny ty systemy, jimiž se to
jen hemží, mají svoje slabé stránky a stále se
zdokonalují, dost možná, že dokonce i nynější
10
article
základní dva principy: písmeny jednotlivé na
pákách a celá abeceda na jednom bubínku, bu-
dou nahrazeny jinými, ale to na faktu samém
ničeho nezmění. Musíme býti připraveni, že iu
nás rok od roku spotřeba psacích strojů poroste.
Jen jedno při tom je nepříjemné, že jsou to ve-
směs stroje cizí, jež jsme nuceni kupovati, platití
nepoměrně vysoké clo, značně vyšší ceny za
správky, velký rabat zástupcům atd. A podruhé,
stále ještě nemáme stroje speciálně české, třeba
že jednotlivé systemy snaží se nám vyhověti při-
dáváním čárek, kliček atd. Seřadění písmen je
nám cizí a nepohodlné, kličky zdržují a nebude
lépe, dokud větším konsumem a důrazným vy-
žadováním strojů speciálně českých nevynutíme
si nápravy. Měl bych skončit radou, který system
je nejlepší — ale tu je těžko radit. Jisto je, že
zde víc jak jinde platí zásada, že laciné zboží
nestojí za mnoho a po druhé je nutno kupovat
jen od spolehlivých a známých firem. Nejlépe
ovšem bylo by, kdyby to mohly býti — jak vý-
robce tak prodavač — firmy české.
12
article
Pruské usilování o země české. Napsal .
A. Slavík. Cena 1 koruna. Druhé vydání. Ná-
kladem F. Šimáčka v Praze.
Císař Vilém II. nedávno porovnal německou říši
ke starému Římu. Pozorovateli historie vskutku se
vnucuje parabola mezi starověkým velestátem a no-
vým Německem, jehož vzrůst a velmocenské vyši-
nutí zůstane jednou z nejzajímavějších period nové
historie. Je třeba si připomenouti pouze, jak malý
poměrně Řím vojensky a potom i politicky podmani
si celý poloostrov Apeninský. Učinil tak čistě bis-
markovskou theorií, »krví a železem«. A když ne-
stačil tento poloostrov, zase se vyjíždělo na dlouho-
prsté a uchvatiteské výlety do staré Hispanie, Gallie,
do Afriky a j. Za několik století malý rozpínavý
státeček stal se světovou mocí, před jehož železnou
pěstí třásl se celý tehdejší svět. Dnešní velká ně-
mecká říše vzrostla z podobných skrovných začátků.
Maličký státeček pruský svou rozpínavostí a bez-
ohlednou hrabivostí, podporován šťastnými okol-
nostmi sám zmohutněl v skutečnou velmoc, spoji
drobné německé státy ve velkou říši a potomci by-
valého chudičkého purkrabí norimberského dnes nosí
císařskou korunu jedné z největších velmocí, jejíž
dovršení právě událo se před zraky současných ge-
nerací.
Síla a moc Německa před užaslými zraky Ev-
ropy vzrostla do veliké, nikdy netušené výše, ale
přece jen ne do takové, o jaké sní jeho budovatelé.
Šimáček
Vilém II
Eva
Praha
Řím
Německo
Hispanie
Gallie
Afrika
13
article
Ve střední Evropě je ještě všelicos,« co by se dobře
hodilo pruské hrabivosti. A v první řadě jsou to
země koruny české, na které pruský žaludek
jevil vždycky neobyčejný zálusk, který konec konců
z pruského a všeněmeckého stanoviska lze zcela
dobře pochopiti. Je to hráz, která brání postupu
německé hranice na jih. Proto od té doby, kam
sahá paměť. Prusko pokoušelo se o tyto země. Dosud
marně. Jen část Slezska podařilo se urvati z koruny
české. Nescházelo však pokusů a neschází dosud,
aby i ostatní korunní země české zmizely ve velkém
německém moři, které je obemyká. A právě v nej-
novější době množí se tyto snahy pod různými ma-
skami. Velkoněmecké hnutí v Rakousku napsaloje
zcela pez ostychu na svůj prapor. Je to idea, která
přestala být neškodnou hračkou několika nacionál-
ních ztřeštenců, ale stala se akutním nebezpečím
pro tento stát a s ním i — pro země koruny české,
neboť dnes je jisto, že za tímto hnutím stojí i silné
a vlivné oficiální kruhy německé v říši.
Proto zrovna v čas přišel poučný spisek F. A.
Slavíka »Pruské usilování o zemé české.
Slavík
Evropa
Prusko
Slezsko
Rakousko
14
article
Spisek psaný s použitím celého arsenálu pramenů
historických, memoirů a j. líčí s neobyčejnou plasti-
čností a jasností nikdy neumdlévající snahy pruské
o zabrání starobylých zemí koruny svatováclavské.
Spis sám vlastně obsahuje podrobné vylíčení těchto
snah za Bedřicha Velkého, tohoto zakladatele m oci
a tradic rodu hohenzoliernského a jeho výbojné po-
litiky. To,: co přišlo po Bedřichovi, obsahuje sotva
šest stránek. Arciť, doba Bedřichova tvoří počátek
směrodatný pramen těchto snah, proto autor probrai
ji s takovou důkladnosti. Líči tu jasně a postupně
stále rostoucí moc Pruska a její vnitřní i vnější pří-
činy. Chytrost, lstivost a bezohlednost jsou hlavním
karakteristickým rysem politiky voltairovského filo-
sofa na pruském trůně. A vlastnosti ty zůstaly typi-
ckými pro politiku pruskou a vykrystalisovaly jako
nejhutnější hranol v postavě Bismarkově. Je až ku
podivu, jak dovedl Bedřich i jeho otec už využitko-
vati tehdejší pohnuté doby, na př. sporů náboženských.
Zaručivši naprostou volnost a svobodu vyznání, stalo
se Prusko útočištěm pronásledovaných protestantů.
Bedřich
Prusek
doba Bedřichov
15
article
Statisíce uvědomělých, intelligentních rodin osazovalo
se v Prusku, jež svou intelligencí a pracovitostí po-
vznášely hospodářsky, rozmnožujíce tím takto nejen
populaci, ale i blahobyt malého chudého pruského
státu. Nad to získávalo si Prusko okázalým vystu-
pováním na ochranu náboženské volnosti všeobec-
ných sympatií. Co to znamenalo tehda, v době, kdy
náboženství bylo tak důležitým momentem, je jasné.
Prusko zabíjelo tak dvě mouchy jednou ranou.
Prusko
16
article
Skvělo se v záři svobodomyslnosti a při tom upev-
ňovalo se a rostlo doma uvnitř. Arciť, na tom ne-
přestalo. Ono dle tradic svého vladařského domu
musilo růsti i na venek. To nemohlo se státi jinak
než na útraty Rakouska a — zemí českých. A tu
následuje řada lstí, věrolomství, jakých zná historie
málo. Použiv nesnází Marie Terezie, přepadl Bedřich
Slezsko, jehož kladskou část připojil k Prusku. Autor
líčí tu velice jasně všechny tyto úskoky proti Marii
Terezii i proti Josefu II., veškeré ty křečovité snahy
urvati co nejvíce ze zemí českých. Snahy tyto však
smrtí Bedřichovou nezahynuly. Zůstaly jako odkaz
jeho nástupcům a ještě současníci naši byli svědky
toho, jak po bitvě u Králové Hradce císař Vilém I.
tehdy ještě král pruský, chtěl za každou cenu aspoň
severní čásť Čech a jen zakročení Napoleona III. a
prozíravost Bismarkova tento úmysl zvrátily. Přes
to v pruském programu tento sen zůstal a my právě
jsme svědky, jak právě v německém lidu i v Ra-
kousku roste vždy více touha a úsilí, by tento sen
byl zrealisován. A co je zajímavé: Dnes jako tehda
protestantismus a náboženství vůbec pod heslem
»Los von Rom, je používáno jako pláště k těmto
snahám pruským.
Pěkná knížka Slavíkova má proto neobyčejně
silnou pečeť časovosti. Čte se pěkně, je to svědomitý
kousek práce, pilné a zdravě myslící hlavy. A při
vší své přesnosti je prosta dřevěné ztrnulosti. Její
sloh je jasný a srozumitelný každému. Doporučujeme
ji proto každému. Škoda, že jí čísti nebudou ti, kdo
by se z ní mohli nejvíce poučiti o tom, co nevědí,
nebo věděti nechtějí.
A. Nečásek.
Marie Terezia
Bedřich Slezsko
Josef
Bedřichová
Bismarkův
A Nečásek
Rakousko
Prusko
Hradec
Čechy
Los on Rom
Slavíkov
17
article
* Povídky a feuilletony. Napsal Ignát
Hořica. V »Salonní bibliotéce« náklademJ.
O tty.
Na předních stranách knihy čtenář se setká se
šesti »obrázky moravskými«, podobné koncepcea
individuálného provedení, jakými se zamlouvaly
téhož autora obrázky z Moravy a Šlezska. Ne-
mnoha, ale břitkými rysy spisovatel turista načrtnul
scenerii krajiny. Vidíte ji takřka před sebou. Pak
rozletíte se s vůdcem svým do minulosti. Skutečně
rozletíte. Na jedné, na dvou stranách defiluje
před vámi řada století, od »šedého dávnověku« až
po nynějšek. Seskupiti názorně a přebledně význačná
historická fakta, není právě umění snadné. Autor je
v něm specialistou. A konečně se rozvlní na obrázku
živá přítomnost. Z té bývá dojmů nejvíc a nej-
silnějších.
Tak hned prvý feuilleton, o Moravské Ostravě.
Kus Ameriky na moravské půdě. Před staletími lidé
nevalně dbali, co skrývá půda ve svých útrobách.
A nedbali o to ani v končinách ostravských. Po tisíc
let až do dneška končiny ty byly dějištěm ustavič-
ného kočkování Čechů s Poláky. Tu valí se válečné
proudy české až ke Krakovu a ke Hvězdnu, tu zase
Poláci oplácejí návštěvu. Slovanský nerozum přináší
pěkné plody. Roku 1620 táhli kolem zdí Moravské
Ostravy polští kozáci v divokém pochodu, aby po-
mohli dovršit na Bílé Hoře vítězství nad Čechy.
Stát český povalen.
Hořica
Čecho
Polák
Morava
Ostrava
Amerika
Krakov
Čechy
18
article
Leč po Bílé Hoře nezbytně musily přijít M a-
ciejovice. Za státem českým poroučel se stát
polský. — Ale snad se Čechové a Poláci přece ně-
čemu naučili z historie pro život dnešní? Pánbůh
uchovej ! Ničemu se nenaučili! V Moravské Ostravě
zvláště Poláci jsou zaslepeni. Víme, jak je na
Moravě ve městech. Hrstka renegátů s hrstskou židů
komandují ohromnou většinu obyvatelstva českého.
V Moravské Ostravě Poláci statečně si pálí prsty
pro zájem židovsko-německý. A nikdo neví, podaří-li
se nám dobyti pro slovanskou věc tohoto zajíma-
vého a předůležitého města, středu černé Kalifornie,
kolem něhož vyváží se do roka ze země přes dvacet
millionů m. centů uhlí. Ostravší Češi s drem. Pal-
kovským v čele upřímně se tuží, ale pomozte sil
Děsné milliony užitku z hor výhradně plynou do
kapes našim nepřátelům. A kdo má peníze — ?
Čecho
Polák
Hrstka
Čech
Ostrava
Morava
Kalifornie
19
article
O hrdinských činech živlu českého v zápase
s »moravskými poměry« vypravují obrázky »Pro-
stějov« a »Loštice«. Na českém těle tenká, ale pro-
klatě tvrdá skořápka německá. Nutno do ní vytrvale
a systematicky bušiti, aby povolila. V Prostějově
znamenitě to dovedl nezapomonutelný Karel Vojáček,
v Lošticích dr. Jan Vavrouch. Muži, kteří v pravdě
zasluhují vděčné paměti mezi námi. — Na Úsověa
v Mohelnici skořápka dosud pevně drží. Obě města
potřebují jako soli nějakého Vojáčka nebo Va-
vroucha. Hlaste se, mladí čeští advokáti s trochou
ocele v povaze a křemene v pěsti! V království je
beztoho málo místaí
V dějinách české bídy na Moravě temperament-
ními herci ode dávna sluli všelicí církevní hodno-
stové. Ve jménu božím vesele poněmčovali. Temto
škůdcům národa českého autor postavil protějšek:
šlechetného hraběte Pöttinga-Persinga, zakla-
datele dívčího ústavu v Olomouci. Navštívil vzácného
muže u večer jeho života a krásným způsobem
o dojmech svých vypravuje. Podobně jasným zjevem,
jakým byl probošt Pötting na Moravě, v Českých
Budějovicích býval biskup Jirsík. Silhouetta »Z če-
ského jihu« dobře se hodí po bok obrázkům morav-
ským. Týž krutý, vysilující boj v Č. Budějovicích
jako kdekoliv na Moravě. Na jihu českém nebude
Vojáček
doktor
Vavrouch
Pötting
Persing
Jirsík
Loštice
Prostějov
Mohelnice
Virginie
Morava
Olomouc
Český Budějovice
Č . Budějovice