2
masthead
Tedy předně: kdo je paní May Wright Sewal-
May
Wright
3
masthead
Denní zprtávy.
4
article
= Je to umělkyně? — Nikoli.
— Je to vědátorka? — Nikoli.
— Je to dáma vysokého rodu, vynikajícího posta-
vení společenského? Dáma věhlasu politického, stát-
nického, sociálního? Nikoli — a přece zase ano, nebot
politikové : státníci mají již a brzo budou míti více
ještě co dělat ne-li s paní May W. Sewallovou, zajisté
s jejím dílem; a poměry sociální jsou to, jež usiluje
přetvořiti ve smyslu práva, spravedlnosti a vnitřního
pokroku.
Odpověď k otázce, kdo že je ta vzácná Ameri-
čanka, není vlastně tak snadna. My, když jsme
spatřily sympathickou její tvář“) a přehlédly aspoi
stručně nejdůležitější stopy veřejné její působnosti.
zvolaly jsme překonány: to je veliká síla, veliká moc.
Je to nevšední vloha výtečně užitá, osobnost velikého
vliva a neocenitelného nadání. Je to zkrátka veliký
a silný, sebevědomý, positivní duch s jasně vytknutým
životním cílem, jenž voliti zná nejlepší prostředky
aby cíle toho dosáhl. A cíl?
Povznesení mravního, intellektuálního a sociál-
ního stavu ženy vůbec. Vzdělání, zušlechtění a uvol-
nění ženy. Přiznání ženě zadržovaných dosud práv
a odčinění starých křivdy, jež i nynější společnost
ještě páše na zanedbávané polovici. Jedním slovem
emancipace.
May
W Sewallův
5
article
Paní May Wright Sewallová zavítala přes oceán
do staré Evropy, aby zde pomohla organisovati žen-
ské hnutí emancipační. Ježto pak naše doba nej-
pronikavější změny kulturní a společenské nejsnáz
nejjistěji provádí sdružováním prostých a ve své
ojedinělosti málo významných sil jednotlivých v mo-
hutná tělesa spolková, chopila se proslulá propaga-
terka pokroku a emancipace žen úkolu svého s ve-
škerou energií jaré své osobnosti a s veškerým úsi-
lím zvláštní své vlohy sdružovací a organisatorské.
Wright
Evropa
6
article
V té příčině vykonala dílo opravdu veliké. Jestiť paní
Sewallová přímo geniální organisatorkou nejen ve
své vlasti, na půdě americké, kde založivši řadu dů-
ležitých sdružení pokrokových žen, dovedla všecky
ženské klubu Spojených států sjednotiti v mohutný
svaz, zastupující vůči veřejnosti tisíce a tisíce svých
členů, ale již více než před deseti léty podařilo se
jí rozšířiti svaz tento na světový svaz žen,
jehož rady a kongressy, konané v určitých obdo-
bích v různých střediskách myšlenkového ruchu
světového radí a starají se úspěšně o uskutečnění
nejpřednějších a nejvýznamnějších požadavků žen
Potřebné opravy u vychování a vzdělání žen, volební
právo, zájmy hospodářské, humanitní i poměry právní
vůbec docházejí tu bedlivého zkoumání a připravují
se klidně a pozorně cesty ve všech těchto směrech
potřebným a užitečným reformám. Tento světový
svaz žen přičiněním paní Sewallové a proslulých
družek a spolupracovnic její, Susan B. Anthonyové
a El. Caddy Stantonové, známých zápasnic za volební
právo žen, připraven již r. 1888 o mezinárodním
sjezdu žen ve Washingtoně a uskutečněn r. 1893o
světové výstavě v Chicagu. Od té doby, za předsed-
nictvi pí. Sewallové, v organisačním komitétu vyko-
náno velmi mnoho vnitřní vzdělávací i vnější organi-
sační práce, jejíž výsledky nejpatrněji se jevily na
dalších mezinárodních kongressech žen r. 1899v
Lendýně a roku letošního v Berlíně, odkud právě
slovutná předsedka mezinárodní rady žen do Prahy
přijíždí, aby seznala pokrokovou práci žen českýcha
posílila je vlastním příkladem i zkušeností v jejich
nehlučném, ale vytrvalém a pronikavém zápase z
práva vlastního pohlaví.
Sewallová
Sewall
Susan
Anthonyová
El
Stanton
spojený stát
Washington
Chicago
Lendýn
Berlín
Praha
7
article
Ve vlasti své je paní May Wright Sewallová
velmi ctěna a vážena. Velmi důležitě veřejné a do-
zorčí funkce při školství národním i vyšším byly
jí státem svěřeny. Rodišti svému, Indianopoli, zalo-
žila a věnovala Fropylaeum, nádherný, společenský
to dům, střediště veškerých klubovních a spolkových
jeho snah. Vlastním povoláním jest paní Sewallová
majitelkou a ředitelkou vyššího učiliště dívčího, jež
s manželem svým r. 1882 založila a jež jeji péči stále
zkvétá, poskytujíc chovankám ideálního vzděláníi
vychování po stránce duševní i fysické. Jako řečnice
a publicistka, reformátorka i organisátorka, zkrátka
jako skvělá representantka ženské činnosti veřejné
nemá paní Sewallová v přitomné době tak snadno
sobě rovné a je svojí působivostí a celým svým ži-
votem a zjevem skvělým příkladem i důkazem, jak
vyniknouti mohou ženy v životě veřejném, ve spo-
lečnosti, v obci i ve státě, dostane-li se jim přimě-
řeného k vývoji v tom směru vzdělání, ovzdušíi
May
Wright
Sewallová
8
article
Jako hosta vzácného významu uvítá paní Sewal
lovou se zástupkyněmi českých žen dnes sympaticky
česká veřejnost. Nechť přijde ta volná dcera svobodné
Ameriky a uvidí tu naši nevolnou českou domovinu.
v níž české matky rodily a odchovávaly po staletí ne-
ohrožené bojovníky za svaté právo pravdy, za volnos
myšlenky a slova, za svobodu citu a přesvědčení
nechť přijde a spatří tu malou slavnou naši vlasť, jíž
jsme si dovedli uhájiti proti přesile obklopujícího
nás světa. Nechť poví hosť naše tam daleko za hra-
nicemi té výspy, ohrožované oceánem nepřízně, kam
kroky její domů směřují, že na té své národni
výspě česká žena stojí sebevědoma a pevna, přede-
vším jako Češka a spolu i jako nositelka velkých ide-
álů všeženských, všelidských. Nechť povi tam doma,
co jsme my Češky zde vykonaly bez pomoci cizí, bez
pomocně ruky odkudkoli, ba za stálého zápasu
proti všem.
Vřele vítáme svého hosta, ale než přistoupíme
ke světovému Svazu žen — má-li pro nás proslulá
předsedkyně jeho vlídné nějaké od něho poslání —
uvážíme napřed velmi bedlivě na té své
české výspě odvěké, jsou-li tam v dáli někde
skuteční naši přátelé, a nalezneme-li je, jen
tím směrem podáme ruku. Přes Vídeň nebo snad přes
Berlín půjde to stěžíl
půdy.
Sewal
svobodný Amerika
Vídeň
Berlín
9
article
*) Podobiznu a sympathickou úvodní stať přines
čtrnáctidenník „Zenský Svět“ ze dne 20. t. m. redake
Terezy Novákové.
— Uklidní se Němci ve Slezsku? V zá
ležitosti českých a polských poboček na učitel
ských ústavech v Opavě a v Těšíně nastalo
jak se zdá, mezi slezskými Němci jakési uklid
nění, snad jenom chvilkově, ale přece uklidnění
Deputace předáků německých, kterouž bylo slav-
nostní čili hlavní shromáždění spolku »Nord-
mark« zvolilo s příkazem, aby nejprve u zem-
ské vlády a pak také u ministerstva podala
odůvodněný protest proti zřízení zamýšlených
slovanských parallelek, měla již u zemského
presidenta hraběte Thun-Hohensteina slyšení.
Pan zemský president pravil v odpovědi své, že
nebylo zřízení slovanských poboček na jmeno-
vaných učitelských ústavech slíbeno bez vědom
a přes hlavu zemské vlády, nýbrž naopak, že
on, zemský president, sám dal podnět k tomu,
aby zřízení těch poboček bylo zaručeno.
Vláda musí prý také, aspoň do jisté míry.
zadost činit oprávněným přáním Slovanůa
zřízení slovanských poboček jest prý — pro
Němce — výhodnějším způsobem řešení, než
by bylo zřízení samosstatných slovanských ústavů.
ježto takovéto pobočky prý stálé a trvalé kon-
trole podrobeny a také skutečně kontrolovány
býti mohou. Kdyby se nepovolily parallelky.
domáhali prý by se Poláci a Čechové zřízení
samostatných slovanských ústavů v Opavě av
Těšíně a tu nastalo prý by nebezpečí, že bude
těchto škol užíváno jako ústavů štváč-
ských. což prý takto bude nemožno. — Tak
odpověděl dle »Slesie« zemský president depu-
taci a »Silesia« zdá se býti upokojena faktem,
že slíbení nebo zajištění slovanských poboček
se nestalo s obejitím zemské vlády, kdežto
včera láteřila, že se stalo bez předchozího
uvědomění němmeckých politiků ze Slezska.
Novák
Němec
Thun
Hohenstein
Polák
Čecho
Slezsko
Opava
Těšín
ský ústav
spolek » Nord
Zenský Svět
10
article
Však na tom hrubě nezáleží. Důležitějším jest,
zdali hrabě Thun skutečně pronesl slovao
nebezpečí, že by se samostatných slovanských
ústavů pro vzdělání učitelů užívalo jako »ústavů
štváčských«. My o tom pochybujeme, nebot
kdyby temu tak bylo, byl by se pan zemský
presiden slezský dopustil veliké beztaktnosti,
neboť kde má jaké doklady k tomu, že by se
kde z českých nebo polských a k tomu ještě
státních ústavů dělaly ústavy štváčské? Foně-
vadž pak takovýchto případů není, nebylo a
není také předem již žádného nebezpečí, že by
se tak stalo nebo dělo v Opavě a Těšíně. Pod-
kládati jaksi úřadním způsobem ředitelůma
professorům české národnosti do budoucna a
tedy vůbec, že by svého úřadu zneužívali ke
»štvaní«, je netoliko nespravedlivé, nýbrž také
neslušně a proto doufáme, že bude zprávao
řečené audienci po této stránce určitě opravena.
Do jisté míry učiněno tak zprávou poloúřadně
rozšířenou, dle kteréž pan zemský president
řekl, že by byly soukromé samostatné učitelské
ústavy, kdyby si je Čechové a Poláci sami zří-
dili, »vhodnější půcou pro národn
aspirace.« Tím zpráva »Silesie« ovšem vy-
vrácena není a krom toho je i tento mírnější
výrok v ústech náčelníka zemské vlády ve Slezsku
rozhodně závadný. Jinak můžeme býti zvědavi,
zdali se presidentovým prohlášením uspokojí ně-
mečtí politikové ve Slezsku, kteří uraženi jsou, že
si vláda nevymohla dříve jejich schválení.
Thun
Čecho
Polák
Opava
Těšín
Slezsko
Silesia
11
article
Mohla by zajímati také otázka, dá-li se presidento-
vým prohlášením ukonejšiti ten »plápolající, do
německých řad vržený žár« a ta »nesmírně
trapná sensace«, o níž »Silesia« tak horoucně
referovala, ale my si tím hlavu lámati nebu-
deme. Pro nás je důležitější, co již v telefo-
nické zprávě našeho ranního vydání bylo pově-
děno, že president hrabě Thun není původcem
myšlenky, aby se při paedagogiích ve Slezsku
zřídily české a polské parallelky, nýbrž že bylo
již dávno českými poslanei navrhováno, by ta-
kovéto parallelky zřízeny byly jakožto průprava
pro zřízení ústavů samostatných. To bylo pro
tehdejší dobu zcela dobré, ale nyní doporučo-
valo by se z různých, zejmena hospodářských
a vůbec praktických důvodů mnohem více zří-
zení státních ústavů samostatných, kdyby se v
Rakousku bez polovičatostí vůbec umělo pra-
covat.
— Zpráva časopisecká. Poslední (20.) číslo
»Epochy« vyjde teprve 30. t. m. a přídána k němu
bude příloha »Český průmysl«.
— Následování hodno. Paní Marie Šleisová, ma-
jitelka závodu pekařského v Karlíně, Palackého tř..
poskytla veškerému svému dělnictvu osmidenní do-
volenou s plnou mzdou. Činem tímto dokázala paní
Šleisová, že má plné porozumění pro potřeby svého
dělnictva, které téměř celý svůj život jest nucen
Thun
Šleisová
Slezsko
Rakousko
Karlín
Palacký třída
Silesia
12
article
Pavk Maternová.
Maternová
13
article
tráviti při noční práci.
14
article
— Schůze věřitelů konkursní podstaty pozůsta-
Iosti Heřmana Jandy. U zdejšího obchodního soudu
konala se dnes dopoledne v konkursu, uvaleném na
pozůstalost zemřelého Heřmana Jandy, schůze věři-
telů. Jednání řídil rada pan dr. ryt. Bauer v pří-
tomnosti prozatímního správce konkursní podstaty
pana dra. Karla Černohorského. Ke
schůzi dostavili se zástupci těchto věřitelů:
pan dr. Šonský z Velvar za p. Švehlu (9600 K), vel-
varský cukrovar (24.500 K), firma Jakub Kahlberg z
Prahy (3226 K), Malostranská občanská záložna
(2500 K), První kralupský cukrovar (8000 K), pan
Chmelař (7000 K), dr. Šonský za hospodářské druž-
stvo velvarské (3000 K), týž za p. Beneše (2328 K),
dr. Štýbr za slánskou zálož. (8000 K hypot. zajištěných),
dr. Berger za p. L. Cibulku (50.000 K), Jindř. F ar-
peles z Unhoště (6000 K), dr. Libich za rolnickou
záložnu ve Velvarech (22.000 K), dr. Wien za praž-
skou Úvěrní banku (150.000 K), Diskontní společnost
(19.650 K), Zemská banka král. českého (47.907 K),
Spořitelna na Královských Vinohradech (3000 K),
Emanuel Urbach (680 K), Schönbach (878 K),
roudnická spořitelna (1100 K), firma Thorsch a spol.
(19.000 K), První česká pojišťovna (1100 K), firma
bratří Salamonové (68.000 K), Vlasta Čížková
(12.000 K), dr. Schauer (11.000 K), dr. Nesý (12.000
korun) a dr. Kressl za Občanskou záložnu na
Malé straně (2500 korun). Tudíž celkový stav
passiv dosud přihlášených obnáší 630.000 korun.
Nepřihlásila se dosud bypoteční banka s 90.000 K.
Mezi aktiva náležejí tři statky zemřelého v ceně
350.000 K, továrna ve Čtyřkolech v ceně 200.000 K,
letošní úroda v ceně 50.000 K a pojistka na život
v částce 80 000 K. — Při volbě definitivního správce
podstaty byl zvolen jednohlasně pan dr. Karel Čer-
nohorský.
Heřman Janda
doktor
Bauer
Černohorský
Šonský
Švehla
Kahlberg
Beneš
Štýbr
Berger
L Cibulka
Jindřichův
Libich
Wien
Urbach
Salamon
Čížková
Schauer
Nesý
Kressl
Čer
Velvary
Praha
Unhošť
Schönbach
malostranský občanský záložna
úvěrní banka
zemský banka
královský Vinohrady
roudnický spořitelna
Thorsch a společenský
první český pojišťovna
15
article
— Odborové združení dělníků řeznických pro
král. české svolalo na včerejšek na 7. hod. večerní
do sálu restaurace »u bílé labutě« na Poříčí veřej-
nou schůzi dělnictva řeznického, na níž jednéno
především o nedělním klidu při odboru řeznickéma
uzenářském, o posledním hnutí jateckých v ústřed-
ních jatkách, neutěšených poměrech dělnictva řezni-
ckého vůbec a konečně o nutnosti společného postupu
dělnictva řeznického a uzenářského za účelem dosa-
žení lepších poměrů hospodářských. Schůzi, již za-
hájil předseda pan Horáček, přítomen byl též
posl. Choc a místopředseda výkonného výboru strany
národně-sociální pan Šindelář. Debatováno o ne-
příznivé situaci dělnictva řeznického, jehož průměrná
mzda týdenní činí 4—6 zl. při 12—15hodinné době
pracovní, jež počíná již o 4. hod. ranní a končí
4—7 hod. večerní. V příčině klidu nedělního stěžo-
váno si, že dělnictvo nuceno jest pracovati již od
4. hod. ranní a že práce trvá mnohdy až do 1. hod.
Horáček
Choc
16
article
odpolední. Na tento zlořád byly již úřady živnostenské
upozorněny, přes to náprava dosud nenastala. Četnými
řečníky stěžováno si též na te, že na jatkách je
sice pro dobytek sedm zvěrolékařů, pro
lidi však lékaře ani jediného. A přece
této okolnosti přičítati již dlužno
i ztráty mnohých lidských životů! Po
delší debatě, jíž zúčastnili se pp. předseda Horáček,
redaktor Pichi, Pekař, Jirásek, Smakal, Špergl, Cho-
choloušek, Kopřiva, Cirkl, Ráž a Spurný, navrženu
a jednohlasně přijata tato resoluce: »Shromážděné
dělnictvo řeznické a uzenářské na veřejné schůzi, již
svolalo nárední odborové sdružení dělníků řeznických
pro království české za součinnosti hromad pomocni-
ckých z Prahy i předměstí, usnáší se následovně:
Místodržitelství usnesiž se zařaditi odbory naše do
společného nařízení o klidn nedělním mezi obchody
s potravinami, by jako tyto stejným způsobem zá-
vody se otevíraly a zavíraly, výrobu pak pro neděle
vůbec zakázati. Nechť urychlí se zároveň jednání na
zavedení úplného jednotného celoročního klidu ne-
dělního. 2. Stran zaměstnaného dělnictva v ústřed-
ních jatkách račiž místodržitelství zakázati, by na
hovězí porážce nesměla společenstva zaměstnávati
tak zvané jatecké. Správě jatek budiž dovoleno za-
městnávati pro nutné případy pouze 4 jatecké, nebot
jenom tím způsobem nastati může částečné existenční
zlepšení u veškerého dělnictva řeznického. Místo-
držitelství račiž dále naříditi, aby tak zvaní poma-
hači v Ústředních jatkách byli zakázáni a zaměstná-
váni aby zde byli pouze vyučení dělníci našich od-
borů a tito aby řádně u jednotlivých obchod-
níků připsáni byli a tím aby řádného ne-
mocenského pojištění dosíci mohli.
Horáček
Pichi
Pekař
Jirásek
Smakal
Špergl
Kopřiva
Cirkl
Ráž
Spurná
Praha
17
article
místodržitelství račiž naříditi, by veškeré pracující
dělnictvo řeznické přihlášeno bylo k úrazové poji-
šťovně, neboť při nebezpečném zaměstnání našem
stále větší úrazy se přiházejí — zejmena podobné
časté úrazy, jaké vyskytují se též v ústředních jat-
kách, kde dosud není lékařů, což za ná-
sledek mělo již i ztrátu života lid-
ského — vykrvácením! Račiž tudíž místo-
držitelství dáti přísný pokyn správě jatek, by o lé-
kaře v jatkách v brzku postaráno bylo,
neboť tam, kde možno správou jateční zaměstnávati
sedm zvěrolékařů, možno jest také při počtu 300
pracujícího lidu vydržovati jednoho lékaře! 3. V pří-
čině společné práce dělníků řeznických a uzenářských
prohlašuje se přítomné dělnictvo za solidárnía
ochotné ku práci společné a s důvěrou obrací se na
c. k. místodržitelství, že tato spravedlivá práva děl-
nictva řeznického uzná a k rychlému provedení oprav
podnětu dá.« Schůze na to doslovem předsedy pana
Horáčka po 11. hod. noční skončena.
Stavha tunelu a nábřežní silnice z král. Vyše-
hradu do Podolí přístupna bude v neděli 26. t. m.
odpoledne širšímu obecenstvu se svolením městské
rady pražské za poplatek 10 hal. ve prospěch sta-
vebního základu »Sokola« v Podolí -Dvoreích.
Horáček
Podolí
Vyšhrad
Sokol