ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 586911d0-66ef-11dc-a49a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 75, place 12, org 3, work 8
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 196. ze dne 18. července 190l.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Dům Viktora Huga v Paříži. Municipální rada pařížská usnesla se založiti »dům Viktora Huga« K myšlénce pohnula ji nabídka Pavla Meurice, starce osmdesátiletého a přítele Hugova, který po básníku četné zachovalé drobnosti věnovati hodlá museu, jež se v domě tom pořídí. Vyhlédnutý k tomu účelu dům patří městské radě a používáno ho bylo za školu Meurice na zařízení musea sám věnoval 50.000 fr. Zvláštností musea bude, že budou zde nejen Hugovy rukopisy a dopisy uloženy, nýbrž také na 500 růz- ných maleb, vyřezávaných předmětů sošek a jiných drobnůstek, jichž autorem jest Hugo. Jak známo, kromě své básnické a spisovatelské činnosti zabýval se Viktor Hugo se zálibou malbou, řezbářstvím, dřevorytbou a velmi rád zhotovoval si k obrazům vkusně vyřezávané rámy. V malířství liboval si jme- novitě v karrikaturách a tu prý podobně jako Justin Kerner počal kaňkou, ze které jeho fantasie vytvořila bizarrní obrázky a karrikatury. V museu rovněž bude jedna místnost upravena tak přesně, jak vypadal pokoj, ve kterém Viktor Hugo v Avenue d' Eytau 22. května 1885 zemřel. Lůžko, na němž skonal, stolek, u kterého stoje psával, židle, pohovka a knihovna příruční — vše jest zachováno a bude v museu pro věčné časy uloženo. Mezi manuskripty. které museum chová jsou »Hernani« s poznámkou Hugovou »Započato 22. srpna 1829, dokončeno 3. září«. Rukopis »Le roi s'amuse« má datum: »započat 3. srpna 1832, zakončen 23. června«. = Švédská výprava k jižnímu polu. Zatím co vévoda z Abruzzy a s ním jiní odvážlivci hotoví se k opětným výpravám na severní točnu, dochází záměr švédského učence dra. Nordenskjelda, vydati se k polu jižnímu, znenáhla svého uskutečnění.
Hug Pavel Hugův Hugo Kerner Hernani Nordenskjeld Paříž Abrozzo
3 article
Mladý tento učenec, který vypracoval dopodrobna záměr své cesty a předložil jej švédské vládě se žá- dostí o podporu, byl odmrštěn s dokladem, že na výpravu není dosti zaopatřen nutnými přístroji a že prý při mládí jeho nelze předpokládati dostatečných zkušeností. Mladý Švéd se však nedal odstrašiti a učinil veřejnou prosbu k mecenášům, načež skutečně dostalo se mu podpory větší, než jaké od vlády žádal. Vyhledal si k výpravě společníky a kromě nut- ných sluhů bude sestávati vědecká čásť výpravy ze sedmi učenců. Švédů a Angličanů, z nichž dva jsou zoologové, universitní docent dr. Oblin a dr. Anders- son, bydrograf dr. Bodmann, ostatní z oboru geo- grafie, meteorologie a astronomie. Kromě vědeckého poslání svého zabývati se bude výprava lovem zvířat a sbíráním přírodnin. Na cestu k jižnímu polu vydá se společnost v druhé polovici měsíce srpna- = 600leté jubileum kompasu oslaveno bude v tomto měsíci v Amalfi k poctě vynálezce Flavia Gioja, který žil okolo roku 1300 nedaleko Amalfi. Jaký podíl Gioja na vynalezení kompasu má. o tom mínění učenců se rozchází. Ukazování magne- tické střelky k severu bylo již před Giojou Číňanům známo a používali střelky na kuse plovoucího dřeva neb korku. Nejnověji učenec brémský dr. Brensing zjistil nad pochybnost, že Číňané před Giojou měli kompasu, ale užívali ho pouze při pozemních cestách. Na moři dána byla zvůle větrům. Gioja, který byí námořníkem, aby věděl, kterým směrem loď se uchy- luje, učinil na kruhu blavní strany světa, upevnil je pevně na loď a nad nimi umístil magnetickou střelku.
Švéd Švéda Angličan doktor oblina Anders Bodmann Flavius Gioja Číňan Brensing Gioja Amalfi
4 article
Jest tedy vynálezcem námořní busoly. Ostatně již jesuita Riccioli ve spise svém »Hydrografiae refor- matae Libri XII« praví, že Flavius Gioja směr lodi jehlou magnetickou určoval. = Světová výstava v St. Louisu r. 1903. Komise, která má na starosti uspořádání příští svě- tové výstavy v St. Louisu v r. 1903, usnesla se při poslední své schůzi, jak z Ameriky se sděluje, při- jmouti největší a nejpříhodnější té doby jí nabízené místo ve Forest-Parku, v západní jeho části, která dosud není zastavena. Jest to neobyčejně malebná krajina, plná údolí, kopců a skal, porostlá nízkým le- síčkem. Na velikých mýtinách budou umístěny vyni- kající budovy výstavní, ostatní drobnější a rozhledny po výstavišti budou rozsety po kopcích. Vodu skýtá čarokrásné, zelenavé jezero a řeka des Peres, která místy tvoří mohutné peřeje a vodopády a bude po- užito proudu jako hnací síly k elektrickému osvětlo- vání výstavy. Doprava elektrická a parní bude prý zařízena tak, že denně bude možno zcela pohodlně dopraviti a odvézti z výstavy na 300.000 lidí. Zvláštní pak výhodou, ke které jmenovitě komise přihlížela, jest okolnost, že celý park jest velmi nízko položen a teplota jeho jest průměrně o 10° Fahr. nižší než v St. Louisu.
Riccioli Flavius Gioja Peres Fahr St . Louis Amerika matae Libri Forestparka
5 article
= Miláčkové mocných. Papež Lev XIII. jest velikým přítelem zpěvného ptactva. Okna jeho knihovny a přijímacího sálu jsou plna klecí s drob ným ptactvem, kterému papež věnuje denně svoji pozornost. Nedávno pronesl se k jistému vyslanci »Moji zpěváčkové jsou mými diplomaty. Kdykoliv mne některá návštěva opouští, sotva slyší pro jich cvrlikání mých slov. Oni sami již tlumočí můj po- zdrav.« Portugalský král má svého opičáka, který, dostane-li trošku vína, provádí šprýmovné kousky Leopold belgický má zálibu v pestře zbarvených ptácích; kolibříci a papouškové jsou jeho miláčky Turecký sultán má celé jezírko s delfíny; hollandská královna Vilemina jest milovnicí bílých myšek. Matka Alfonsa XIII., Kristina, chová při dvoře kozy, kterým děkuje, že svým mlékem zachovaly Alfonsa XIII. při životě. = Závidění hodné ochlazení v panujících ve- drech dopřáli si členové berlínské meteorologické sta- nice dr. Berson a Siering. Oba zmínění pánové ko- nají různá bádání meteorologická; za tím účelem jsou i dovednými vzduchoplavci a občas vyjedou si balonem do výšin, obyčejným smrtelníkům stěží přístupných. Proto věříme jejich zprávám, dle kterých při svém posledním vzletu dosáhli prý výše 7000 metrů, kde panovala taková zima, že skřehly jim ruce a musili zahaliti se do kožichů, zatím co po zemšťané mořili se v parnu. Dle jejich tvrzení sklesl teploměr na 220 C pod nulou; tedy zcela slušný mráz.
Lev Leopold Alfonso XIII Kristin Alfonso doktor Berson Siering
6 article
= Ohromné hostiny v Paříži u příležitosti závodů líčí »Figaro«. Sumy, jež byly na hostiny obě- továny, páčí se do millionů franků. Tak po hostině. které se zúčastnilo 11 hostí, činil účet 50.000 franků. »Král restauraterů« Emile Aoust uspořádal hostinu, při které kolem stolu obetkány guirlandy z hroznů muškátové révy, jejíž kilo stojí 60 fr. a sál vyzdoben konvalinkami za 4000 fr. Sluhové dostávali zpro- pitného po 100 francích. Náčiní stolní bylo ze stří- bra, mísy z křišťálu a když účastníci jedné z hostin po americkém způsobu po hostině vše roztloukli, za- platili — jenom 30.000 franků. Šampaňského bylo vypito v dnech hostin na 45.000 láhví. = Originální svatební dar odevzdal ne- věstě své vyšší anglický důstojník, jmenem Kent, který v jihoafrické válce příšel o levou ruku. Ačkoliv po neštěstí chtěl vrátiti své snoubence svobodu, když způsobem takým byl zohaven, nicméně vzká- zala mu nevěsta, zbylo-li mu tolik těla, by v něm sídlo měla statečná jeho duše, že mileráda si jej vezme. Kent, který uschoval si na památku ramenní kost s kulkou, dal z této a části kosti zhotoviti pří- věsek ve formě žaludu, zlatem zdobený a odevzdal jej ve svatební den s náramkem své nevěstě.
Figaro Aoust Kent Paříž
7 article
Zemřelí v Praze.
Praha
8 article
Dne 13. července 1901. Noha Ladislav, syn truhlářského pomocníka, 6 neděl, 16—VI. Čermáková Anna, vdova, 71 rok. 427 -II. Bügler Josef, c. k. ma- jor v. v., 89 roků, 237—III. Irásek Hynek, býv. sta- vitel, 66 roků, 123—VI. Tomanová Marie, manželka domovníka, 59 roků, 173—VII. Malá Marie, manželka dělníka, 63 roky. 709—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Šiková Marie, nádennice, 63 roky. Zimová Růžena, pokojská, 19 roků. — V josef ov- ské nemocnici: Kusý Martin, obuvnický po- mocník, 64 roky. Dne 14. července 1901: Uxová Marie, al- mužnice, 74 r., 191—I. Hrádek Hynek, soukromník, 91 rok, 60—IV. Hodr František, syn hospodyně, 3 a půl roku, 629—VII. Duškova Anastasie, dcera zedníka, půl hodiny, 398—II. — Ve všeobecné nemocnici: Burešová Aloisie, služka, 18 roků. — U milosrdných sester: Střelka Josef, nádenník, 33 roky. — V josefovské nemoc- nici: Brummel Šimon, vdovec, 83 roky. — U Alž- bětinek: Líbalová Kateřina, vdova po řezníku, 67 roků.
Ladislav Čermáková Anna Josef Irásek Tomanová Marie Růžena Martin Hynek Hodr Duškův Anastasie Šiková Marie Uxová Marie Burešová Aloisie Brummel Šimon U Alž Líbalová Kateřina
9 article Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově. Začátek o 7. hod
Smíchov
10 article
Ve čtvrtek 18. července. Ve prospěch pana Antonína Marka. Krásná Cleo. (La Culotte.) Fraška o 3 jednáních. Napsali Gustav Sylvainea Ludvík Artuš. Přeložila Olga Nápravníkova. Režisér p. J. Kubík. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra 17536 a Kotka na Smíchově.
Antonín Marek Fraško Sylvaine Artuš Nápravníkův J Kubík Urbánek Kapr Kotek Smíchov Le Culotte
11 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Začátek o 7. hod.
Král Pištěkův divadlo
12 article
Ve čtvrtek 18. července. Druhé vystoupení pana J. Strouhala jako nově engažovaného člena. Sirotek Lovoodský. Činohra o 2 odděleních a 4 jednáních od K. Birch- Pfeiferové. 17533 Dnes o 4. hod. odpol. Promenádní koncert. Vstup do zahrady volný.
J Strouhal Lovoodský K Birch Pfeifer
13 article
Frere prohodil: »Aj, toť dobrá myšlénka, přisámbůh! Přál bych si, abych měl také tak vhodné místo na Maria Islandu.« Vichers pokračoval: »Mám tam právě nyní jednoho trestance ! Dawesa ! Vy pamatujete se zajisté na něj! Byl vůdcem při vzpouře na »Malabaru«. Strašlivý to člověk. První rok zde byl velmi divokým. Barton dával hrozně bičovati a Dawes strašlivě se bál dutek. Když jsem přišel sem — kdy to býlo? — ach ano roku 29 — podal Dawes žádost, aby byl poslán do obvyklé osady. Prohlašoval, že jest nevi- nen lodní vzpourou a že obžaloba proti němu vznesená byla nepravdivá.« Frere odtušil: »Stará to lesť! Prosím, nemáte sirky? »Ovšem, nemohl jsem ho pustiti, ale vsadil jsem ho na Osprey. Viděl jste jej na palubě, když jste sem přibyl. Pracoval tam po nějakou dobu velmi dobře, ale potom pokusil se opět utéci.« Frere doložil: »Stará to lesť! Ha, ha, nevěděl-li jsem to již předem ?« I odfoukl hodný kotouč dýmu do vzduchu, chtěje tak dáti na jisto neobyčejnou svou moudrost na jevo. »Chytli jsme jej však a dostal padesát ran. Potom vřadili jsme ho mezi trestance, připoutané k řetězům, kteří drva kácí. Později vsadili jsme jej znovu na lod, ale měl stále spory s její velitelem, i přidělili jsme jej opět k pracím při porážení stromů.« »Před šesti týdny uprchl s Gabbettem, s mužem,
Frere Aj Marius Dawesa Barton Dawes Island
14 article
»Opravdu! Víte, že odcestoval jsem hned po odsou- zení buřičův a že o podrobnostech jsem již nezvěděl.« Mluvil jakoby lhostejně, ale nicméně očekával odpo- věď dychtivě. Paní Vichersová opakovala: »Smutná to historka! Byla ženou bídníka onoho Jana Rexe; vstoupila do služeb mých, aby mu byla na blízku. Nechtěla mi ale nikdy vyprávěti o životě svém, ač jsem ji po všech těch obžalobách, které strašlivý doktor Pine proti ní vznesl — nemohla jsem muže toho nikdy vytrpěti — takořka na kolenou o to žádala. Víte, jak Syl- vii a Johna ošetřovala. Byla skutečně neobyčejně silnou povahou. Myslím, že bývala někdy guvernantkou !« Moric Frere otevřel z široka oči jakoby chtěl říci: »Guvernantkou — to by mohlo být! To jest my- šlénka případná. Ku podivu, že mne to nikdy nenapadlo!« Paní Vichersová pokračovala: »Chovala se ale po celou dobu vzorně — ano sku- tečně vzorně a po těch šest měsíců, jež jsme strávili v Hobart Townu, naučila Sylvii velmi mnohému. Ovšem bídnému manželi svému nemohla pomoci, není-liž pravda ?« Frere přisvědčil. »Zajisté nikoli! Slyšel jsem lecos o něm. Prodělal mnoho — není-liž pravda? — Prosil bych ještě o půl číšky čaje ! »Slečna Purfoyova, aneb spíše paní Rexová, jak vlastně sluje — ač myslím, že ani to není pravé jméno její — cukr a mléko, myslím, přál jste si? — paní Re- xová zdědila tedy malé jmění po staré tetě v Anglii.« Moric Frere pokynul hlavou, mysle si při tom: Ztracen pro žívot.
Vichersová Rex John Moric Frere Sylvie Frere Purfoyův Rexová Re Hobart Anglie Syl