1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 18. července.
Praha
3
article
Nz »Národní Listv«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
národní Listv
5
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
Praha
6
article
LSII
LSII
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 18. července. Úřadní list
uveřejňuje zákon ve příčině čá-
stečné změny organisace ob-
chodních a živnostenských ko-
mor.
Z Vídně, 18. července. Úřadní list
uveřejňuje ministerské nařízení ve
příčině rozdělení dozorčíc
okresů živnostenských.
Autonomie Jihotyrolska.
Z Vídné, 18. července. Poslanec
Grabmavr v »Neues Wiener Tag
blattu« odůvodňuje své stanovisko ve pří-
čině zřízení národní autonomie v Tyrolsku.
Doporučuje, aby se vyhovělo Vla-
chům tyrolským, zvláště z té příčiny,
že stejné požadavky mají Němci v Čechach
a na Moravé.
Poslanec Grabmayr odsuzuje co
nejostřeji nedůslednost něme-
ckých stran, kteréco v Čechách
na Moravě žádají pro sebe a c
vyličují jako jediný prostředek
k zjednání spořádaných poměrů
v Tyrolsku Vlachům odpírají
zavrhují jako trhání jednoty ze-
mě a nebezpečí pro říši.
Ve článku tom se praví:
»Stanovisko Všeněmců proti národní
autonomii v Tyrolsku spočívá v bezuzd
ném národním chauvinismu. Jim
jest vlaské Tyrolsko německou říšskou zemí
Pranýřují autonomii, jako obětování německé
půdy a nazývají každého, kdo autonomii pod-
poruje, národním zrádcem. Pravého posta-
vení Němců v Rakousku neuznávajíce žádají
Všeněmci germanisování vlaského Tyrolska.
Jim platí tady jako v jiných ko-
runních zemích německý kmen
za jediný panský národ, ostatn
národnosti sobě podrobující
Ačkoli jsem dobrý Němec, ne-
mohu přece stanovisko toto sdí-
leti, protože by vedlo dle méh
nejvnitřnějšího přesvědčeník
válce všecn proti všem a napo-
sledy k rozkladu říše.
Grabmavr
Němec
Grabmayr
Vlach
Jim
Vídeň
Vídný
Tyrolsko
Čechy
Morava
Rakousko
Neue Wiener
8
article
Rakousko může jenom trvati, pakli že
jeho národové upustí od vše li-
kého pokusu navzájem se potla-
čovati a pakliže se budou navzájem v míru
snášeti.
Avšak nejenom v Tyrolsku se bojuje
o národní autonomii, nýbrž i v Čechách a
na Moravě. Jenom s tím rozdílem, že v oněch
zemích německá menšina žádá ono auto-
nomní zvláštní postavení, o které v Tyrolsku
usiluje menšina vlaská. Teprve před něko-
lika dny byla na moravském sněmu velevý-
znamná debata, ve které poslanec dr. Elvert
oznámil hlavní rysy národní autonomie, jak
ji žádají Němci.
Vskutku prokazují Němci v Tyrolsku
špatnou službu svým krajanům v Čechách
a na Moravě, umožňují-li bezohledným od-
mítáním vlaských přání slovanským většinám
v Čechách a na Moravě, aby se mohli, od-
mítajíce německé požadavky, odvolávati na
příklad Němců tyrolských.
Pro Vlachy v Tyrolsku musí býti spra-
vedlivým to, co jest slušným požadavkem
Němců v Čechách a na Moravě.
Páska souručenstva spojuje všechny
Němce Východní Marky a ve smyslu souru-
čenstva spočívá, abychom my Němci ve
všech zemích měřili stejnou měrou a aby-
chom, co v některé zemi žádáme jako men-
šina, v jiné zemi neodpírali jako většina.
Protože jsem přesvědčen, že pro Ra-
kousko není jiné záchrany, nepodaří-li se
nalézti mezi Čechy a Němci snesitolny
modus vivendi, musil jsem jako dobrý Ra-
kušan se poctivě snažiti, abych prací o ná-
rodní mír v Tyrolsku zjednal zdar mnohem
obtížnější rozluce.
doktor
Elvert
Němec
Vlach
Marek
Rakousko
Tyrolsko
Čechy
Morava
9
article
Celní tarif německý.
Celní tarif německý.
Z Berlína, 18. července. Štuttgartský
»Beobachter« sděluje, že celní tarif při
nese trpké zklamání. — Pro hla vn
druhy obilí stanovena dvojná-
sobná sazba: pro žito 6, po př. 5 m.,
pro pšenici 61, po př. 51 marek, pro oves
6, po př. 5 m. Nejmenší clo z ječmene ob-
náší 3 m.
Dále zvyšuje se clo z hovězi-
ho dobytka: z býků a krav z 9 na 25
Berlín
10
article
marek, z telat z 5 na 15 m., z bravu z 5
na 10 marek. Z masa a slanin zvý-
šuje se clo na 30 až 35 m., z uzeného
zboží ze 17 na 45, z másla z 16 na 30, ze
sýra z 20 na 30, z vajec ze 2 na 6 marek.
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 18. července. (C.-B.) »W. Ztg.«
uveřejňuje zákon z 30. června 1901, jímž se
z části mění zákon z 29. června 1868 č. 85
ř. z. o organisaci obchodních ko-
mor, dále nařízení ministra obchodu v sou-
hlasu s ministrem vnitra z 11. června 1901,
jímž se dělí království a země na radě říš-
ské zastoupené v 25 dozorčích okresů pro
úřadní jednání živnostenských inspektorů.
10. dozorčí okres zahrnuje policejní obvod
pražský, 11. okres okresní hejtmanství karlín-
ské, vinohradské, smíchovské, žižkovské (pokud
nepatří v policejní obvod pražský), českobrod-
ské, mladoboleslavské, kladenské, lounské,
mělnické, poděbradské, roudnické a slánské;
12. okres obvod města Liberce a okresní
hejtmanství frýdlandské, jablonecké, vrchlab-
ské, mnichovohradišťské, liberecké, semilské,
jilemnické, trutnovské, broumovské; 13. o kres
hejtmanství ústecké, českolipské, českodub-
ské, litoměřické, rumburské, šluknovské,
teplické a děčínské; 14. okres hejt-
manství ašské, mostecké, duchcovské, cheb-
ské, falknovské, kraslické, jáchymovské,
kadaňské, karlovarské, chomútovské a žate-
cké; 15. okres hejtmanství horšovotýnské,
blatenské, hořovické, klatovské, kralovické,
stříbrské, plzeňské, planské, přeštické, pod-
bořanské, příbramské, rakovnické, rokycan-
ské, tachovské, domažlické a teplské; 16.
okres hejtmanství benešovské, budějo vické,
kaplické, krumlovské, vltavotýnské, jindřicho-
hradecké, přímbramské, písecké, pracha-
tické, sušické, selčanské, strakonické, tá-
borské a třeboňské; 17. okres hejt-
manství čáslavské, chotěbořské, chrudimské,
německobrodské, vysokomýtské, kolínské,
kutnohorské, landškrounské, ledečské, lito-
myšlské, pardubické a poličské. 18. o kres
hejtmanství turnovské, jičínské, králové-
dvorské, náchodské, novobydžovské, novo-
městské, rychnovské a žamberské. Pro každy
W Ztg
Vídeň
Liberec
chrudimský
německobrodský
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z monologů Coquelinových.
Kůň je opravdu znamenité zvíře . .. když
vás neshodí na zem. Sedíte vysoko na ušlech-
tilém tvoru a přehlížíte celé okolí.
Neviděli jste mne ještě na koni? Nu, to
se musíte přijít podívat. Jezdím velmi dobře,
stálo mne to také . . . deset let učení. Neumím
nic, ale dovolím si dáti vám některé rady.
Vyjíždíte-li a poskakuje-li váš kůň, nedě-
lejte obličej jako při pohřbu, pěší hlupáci by
se vám vysmáli.
Usmívejte se — třeba jen slabě, chcete-li
— ale usmívejte se, já se vždy usmívám, t
je můj způsob. A když nehoda, protivná jako
všecky nehody, způsobí, že octnete se na zemi
dříve než jste měl v úmyslu, padejte pěkně
jako římský zápasník.
Nechytejte se za hřívu, neobjímejte z pří
lišné lásky krk koňův, nýbrž svezte se s něho
vypadá to přirozeněji a usmívejte se ! Já se př
tom vždycky usmívám.
Když se práší a něco vám padne do oka
zavřete je takto; já je vždy zavírám, a jedte
dále na procházku s jediným okem otevřeným
— nedejte si do oka foukat přítelem, který jede
vedle vás. To není hezké ani u pěších, na ko-
ních je to teprve směšné! A když vám něco
padne i do druhého oka, zavřete je také — já
je zavírám.
Coquelinová
13
article
Když se dá váš kůň do běhu, nezastavíte
ho, ani když budete křičet: Maminko ! Nechte
ho jen a očekávejte, co přijde bez ošklíbánís
— já se neošklíbám nikdy.
Ztratite-li třemeny, nerozhánějte se nohama
jako vesly, abyste je zase našli — nejste na
lodi; proto, že se vašemu koni z nozder kouří
nesmíte ho ještě považovat za parník.
Dýchejte volně a vypněte prsa. Jste-li že-
nati, nemyslete na svou tchyni, nemohli byste
poslechnouti mé rady — já jsem mládenec,já
mohu vypínati prsal
Nedávejte se na koni fotografovat. Mohli
byste se octnouti na zemi dříve, než by vás
»vzali«. Sedíte a kůň vás položí.
Chcete-li pobídnouti koně k chůzi, nemusíte
ho popleskat, jako nepopleskáváte dámu, chcete-li,
aby šla.
Mluvte se svým koněm. Bavte jej. Kůn
zbožňuje hovor. Kůň jest velmi bystrý, rozumí
lépe než domovník.
V lese vyprávějte mu o svých láskách
bude ho to zajímat a můžete-li, mluvte s ním
anglicky.
Kůň velmi miluje angličinu. Říkejte mu
aspoň anglická slova, jako: English spoken,
fixed price, old England, hip! hip! hurrah
to jej bude velmi bavit.
Pískáni vlaku rozčiluje koně, zvláště čisto-
krevného, ale nečistokrevného také.
Když tedy slyšíte vlak pískat, zacpěte kon
uši nebo na něj křičte, že jste to pískali vy.
English spoken
old England
14
article
Když váš kůň nechce někam jíti a nemů-
žete ho k tomu dostati ani zlostí ani láskáním
ani slzami, nerozmýšlejte se a odveďte jej zpátky
do stáje a jděte tam pěšky. Nic koně tak ne-
zlobí, jako velké nucení.
Co se týče obleku, nekupujte si tuze velký
cylindr, neboť při rychlé jízdě spadá vám klo-
bouk na nos, na bradu, na ramena a s hlavou
v klobouku nemůžete říditi koně.
Vyjíždíte s dámou, do níž jste tuze zami-
lováni? Nevrhejte se jí k nohám i s koněm,
mohlo by se státi, že by se jí kůň více líbil
než vy.
V ulicích nejezděte za dámou, vypadal
byste jako její sluha, nejezděte také před ní,
vypadalo by to, jakoby jela za vámi chůva. A
zvláště a to je hlavní, jedete-li s dámou, ne-
beřte široké a řasné kalhoty — myslilo by se,
že jste její matka!
A poslední radu: Řekl jsem vám, že máte
padati půvabně. Přijďte ke mně, dám vám ad-
ressu professora překrásných pádů: pana Nia-
garu; s ním padá se stále, ale padá se vý-
borně. Učí úchvatně nízké škole. Hlavní pod-
mínkou jízdy na koni je dokonalé umění pa-
dati s něho.
(Dělá jakoby odcházel a vrátí se.)
Hrome, na něco nezbytného jsem zapomněl!
Abyste dobře seděli na koni, nesmíte při sedání
dáti pravou nohu do levého třemenu, neboť pak
byste se octli obličejem na stranu, kde kůň
hlavy nemá a v této posici byste těžko viděli,
zda-li má dobře udidla.
Coguelin mladší, z Comédie Frangaise,
přel. B. S.
Nio
Hrom
Comédie Frangais