ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 58682080-72ad-11dc-ae7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 30, place 33, org 7, work 1
1 article
svých nároků tvrdili, že vnitřní čeština je pře- depsána platnými zákony a že tudíž nemůže býti považována za objekt kompen sační. V od- povědi na polské sprostředkovací návrhy klub řeský v březnu tohoto roku prohlásil, že opětné zavedení vnitřní češtiny nemůže býti žádným předmětem jednání, poněvadž provádění platných zákonů nesmí býti činěno závislým na souhlasu jednotlivých stran vůbec. Dementi »Wiener Abendpostu« namířeno je zvláště proti českému předpokladu. Vnitřní čeština není předepsána žádným platným záko- nem a vláda nemohla tedy Němcům slíbiti, že nebude platných zákonů plniti.« Že se »Neue Fr. Presse« nestydí takového něco napsat! Do té míry nemusí přece kles- nout její lokajství k dru. Körbrovi, aby si dala políček přes obě tváře. Tak blbými přece re- daktoři »Neue Fr. Presse« nejsou, aby nevěděli, že ústava z r. 1867, dílo Němců, stanoví na- prostou rovnost všech jazykův úřadech a tak blbými političtí redaktoři »Neue Freie Presse« také nejsou, aby nevěděli, že vnitřní němčina nespočívá na žádném zákoně a žádném nařízení. Jest pouze jeden vnitřní jazyk v Rakousku, který spočívá na ministerském na- řízení: polský. Vlašský také na žádném nespo- čívá. Nemluvě ani o zákonech dřívějších, ne- mluvě ani o známém rozhodnutí nejvyššího soudu, poslanci čeští mají právo, aby vnitřní čeština provedla se ve smyslu státních základ- ních zákonů. Tyto zákony vláda dra. Körbra porušuje, vnitřní češtinu odpírajíe.
Wiener Němec Neue Neue Frei Francie . Presse Rakousko
2 article
Sprostotu svěřili nejhloupějšímu vídeň- skému žurnálu »Deutsche Zeitung« Tento orgán, o jehož stycích s drem. Körb- rem — dodáváme: stycích, dokonce ne plato- nických — ve Vídni dobře se ví, huláká n poslance české tímto neomaleným způsobem »Dostali zasloužený pohlavek. Ostatně ukázala se v resoluci jejich, v její absurdnosti a šílenosti nízkost, na kterou klesla česká politika. Je n duta velikášstvím, ležmi a směšnostmi.« Domnívá-li se sluha Körbrův, který takovým způsobem pronáší se o zástupcích českého ná- roda, že jeho mluva může imponovat, klame se důkladně. »Arbeiterzeitung« nazývá dementi »Wiener Abendposte načechraným a praví k němu: »Poněvadž tvrzení (českých poslanců) má smysl, že požadavek vnitřní češtiny a mo- ravské university opírá se o platné zákony a poněvadž je konečně také pravdou, že pan dr. Körber v těchto věcech nechee povo- liti ničehe bez souhlasu Němců — a to jest nejen pravda, nýbrž to je také zcela rozumné (?) — tož je dementi a jeho tendenční vykořisťování slova: „přípověd prostě hloupým.« »Arbeiterzeitung«, která si zahrává někdy na ochránce práva, pravíme: »dr. Körber jedná nejen nerozumně, nýbrž také nezákonně nechce-li vyhovět žádosti Čechů po restituci vnitřní češtiny. C. k. rakouský ministerský předseda, který přísahal na zákony, je v první řadě povinen, tyto zákony plniti, bez ohledu na to, zdali se to komu libí čili nic. Ta- kové je naše stanovisko a toho budeme hájit také proti »Arbeiterzeitungu«.
Körbrův Wiener doktor Körber Čecho Vídeň Deutsche Zeitung
3 article
Dr. Stremayr.
doktor Stremayr
4 article
Z Vídně, 23. června. Karel Strem a y byl politicky mrtvým již několik let. Dlel ve svém bytě docela v ústraní, upoután na své křeslo nemocí, sotva moha se na něm hnouti. Političtí přátelé z minulosti zapomněli ho. Byi Němci dán do klatby pro svá jazyková nařízení v r. 1880, která neprávem byla nazvána pouze dle něho, poněvadž se týkala také správy poli- tteké a nikoli jenom justiční. Nekrology věnované dnes tomuto nebožtíku, nejsou pouze panegyrické, obsahují také výtky a žaloby právě pro tyto jeho výnosy. A přece je nepopíratelným skutkem, že tento čin nebyl ničím jiným, než registrací stavu již existaujícího, nebyla jím zavedena žádná novota, ještě méně pak stala se nějaká újma německěmu ja- zyku a národu. Ovšem tento skutek — hraběte Taaffa — trpěl historickou, tradiční chybou všech vládních opatření rakouských: že byl ne- jen polovičatý, nýbrž ještě méně než polovinou. Zvláště proto, že nejem otázku vnitřního jazyka nechal stranou, nýbrž mohl býti vykládán jako nové utvrzení a potvrzení výlučné vnitřní řeči némecké.
Str Němec Taaff Vídeň
5 article
Žel, chyba, která se stala roku 1880, ne- byla napravena 10 let později na českoněme- ckých konferencích vídeňských r. 1890. Praví-li dnes »Reichswehr« ve své posmrtné vzpomínce, věnované bývalému mini- stru justice a bývalému presidentu nejvyššího soudu: »K jeho jménu pojí se ministerské vý- nosy jazykové, byl pro ně prudce napaden Němci; dnes by se snad spřátelili se situací« — — tož je »Reichswehr« důkladně na omylu a mluví o věcech jako slepý o barvách, nevi- douc, že celá snaha Němců žene se k tomu, aby stav, jaký byl zjednán r. 1880 jazykovými výnosy Taafe-Stremayrovými, nyní po 25 letech byl změněn in peius (v horší stav) pro nás, t. j. v ten rozum, aby jazyk český z t. zv. uzavřeného území německého byl in realibus et personalibus vyloučen. K tomu cíli měl sloužiti také jazykový elaborát dra. Körbra. K tomu cíli nesou se také veškeré politické projevy Němců z království českého také teď. Jen že odpor českého ná- roda po té stránce je nepřekonatelný a žádná vláda rakouská nenajde poslance českého žád- ného, který by dal souhlas k nullifikaci jazyko- vých výnosů Stremayrových.
Němec Stremayrový TaafeStremayrový
6 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Vyvrácení. Z Petrohradu, 22. června. (C.-B.) „Ruské telegr. agentuře“ oznamuje se z Bijska (v gu- bernii tomské) s úřadní strany, že není Altaji ani žádného povstání, ani žádného kvašení, jež by z politi- ckých pohnutek bylo vzniklo. Příšli americký vicepresident. Z Chicaga, 22. června. (C.-B.) Senáto Faierbanks prohlášen jednomyslně za kan- didáta pro hodnost zicepresidenta Spojených států. Marocké finance. Z Tangeru, 22. června. (C.-B.) Půjčka u pa- řížské banky („Banque de Paris et de Pays Bas“) je definitivně upravena. Sultán obdrží nej- prvé jenom malou čásť půjčky na zaplacení úroků půjčky dosavadní. Zbytek bude sultánovi vyplacen teprv, až francouzští celní kontroloři připraveni budou k zaujetí svých míst při ma- rockých celních úřadech. Kemal paša. —ch. Z Cařihradu, 22. června. Kema paša, sultánův zeť, dopraven byl na zvláštní parník. Je vypovězen do Brussy. V so- botu byl v Yildizském paláci do parády povolán prapor pěchoty, aby přítomen byl degradaci Ke- mala paše. Ale na konec dal se sultán přece svojí dcerou, manželkou Kemala paše, uprosita nařídil, aby se od degradace upustilo. Kemalu pašovi zůstala tedy hodnost maršálka.
Kemal Petrohrad Bijsk Chicago spojený stát Tanger Banque jít Paris et jít Pay Cařihrad řížský banka
7 article
Výkupné pro Perdicarisa. Z Tangeru, 22. června. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Výkupné 70.000 dollarů za Perdicarisa a Varleye, jejichž propuštění se zejtra očekává, bylo jednou zdejší firmou sultá- novi zapůjčeno. Ameriský národní konvent. Z Chicaga, 22. června. (C.-B.) Republi- kánský národní konvent konal dnes opětně schůzi. Předseda programového výboru přečetl program, který byl konventem jednohlasně přijat. Program vypočítává nejprvé práce, republikánskou stranou vyko- nané, prohlašuje pak, že s usneseními resoluč- ního výboru o zásadách ochranného cla souhlasí a pokračuje: Rozšířili jsme valně svá zahraniční od- bytiště a jsme pro přijetí všech praktických pro- středků za účelem jich dalšího rozšíření i s ob- chodní reciprocitou, kd. může býti uzavřena reciproční smlouva, která jest se zásadami cchranného cla slučitelna a která nezpůsobí škodu americkému zemědělstvu, americkému dělnictvu nebc některému americkému prů- myslu. Program vyslovuje se pak pro zákonodár- ství ve prospěch mohutného vybudování váleč- ného a obchodního loďstva, pro smírné rozhodčí vyřizování mezinárodních různic a pro silnou ochranu Američanů v cizích zemích. Program obsahuje pak velebení Roosevoltových osobních zásluh ve správě, zvláště v oboru za- hraniční politiky, uvádí Rooseveltův postup ve příčině Číny, úspěšné urovnání otázky venezuel- ské a aljašské a končí slovy: Za jeho vedení žijeme v míru se světem. Nikdy nebyli jsme více váženi, nikdy nebylo na- šich přání cizimi národy více dbáno. Bez před- pojetí doporučujeme jeho správu rozmyslnému úsudku amerického lidu. Zmínka o Rooseveltovi byla pokaždé sou- hlasně uvítána. Stejně příznivě byly přijaty po- ukazy na ochranné clo.
Američan Rooseveltův Roosevelt Tanger Chicago Čína Reuterův
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Je Uhersko stát zemědělský nebo průmyslový? Uherský zemský statistický úřad uveřejnil druhý svazek zpráv o výsledcích sčí- tání lidu, jež v Uhersku dnem 1. ledna 1900 provedeno bylo. Tento druhý díl podává vý- kazy o zaměstnáních uherského obyvatelstva. Z 19,254.559 obyvatelů uherského království zaměstnává se 13,175.083 (tedy 68 procent) zemědělstvím. Z tohoto procentového poměru plyne, že je Uhersko dosud státem agrárním. Avšak sluší připomenouti, že bylo před desíti lety, tedy r. 1890, v uherském obyvatelstvu 72 a půl pro- centa zemědělců. Hornictvím, průmy- slem, obchodem a vozbou zaměstnává sev Uhrách 3,764.783, tedy 191o procenta (oproti 163/1o z roku 1890); veřejných úřadníků, duchovních, advokátů, lékařů, lékárníků, umělců, spisovatelů, inženýrů, architektů atd. je celkem 572.309 (tedy 3), vojáků 151.396 (tedy 3/1.9), sluhů a služek 426.734 (tedy 23/10%), náden- níků 640.005 (tedy 33/1o) a lidí neurčitého zaměstnání 524.249 (tedy 27/1o%). Že zeměděl- ství na venkově a průmysl v městech sídl mají, rozumí se samo sebou. Tím zají- mavějším jest, že mimo hlavní město, zrovna největší města uherská, jako Sze- gedin, Szabadka, Kecskemet, Debreczina Hodmezövasarhely rozhodně zeměděl- ský ráz mají. V Hodmezövasarhely je zemědělců 675/1o procenta, v Szabadce 59, v Kecskemetu 57/1o procent a v Szegedině 413/1o procent všeho obyvatelstva. V čele prů- myslu a obchodu uherského kráčí hlavní město Pešť s 642/1o svého obyvatelstva, pak násle- dují Rjeka s 62/1e, Selmeczbanya s 61 /1o .
Kecskemet Uhersko Uhry Szabadce Kecskemet Pešť
9 article
Györ s 553/10%, Pecs s 524/109, Nagyvarad s 24/10 , Košice s 523/10, Temešvár s 51/1e% a Kološ s 503/1.%. V uvedených tuto městech zaměstnává se více než polovice obyvatelstva průmyslem a obchodem. — Z těchto výkazů vysvítá, že je sice Uhersko dosud státem převahou zeměděl- ským, že však se úsilí vlád uherských, jež všemi možnými prostředky vzrůst uherského průmyslu podněcují a podporují, podařilo docílit, že oby- vatelstvo uherského království vždy více a více od zemědělství k průmyslu se obrací, což uherské státníky a politiky oprav- ňuje k naději, že se Uhersko časem stane silným státem průmyslo- vým. Tím pak bude hospodářská mizerie zemí předlitavských dovršena. — K volbě zemského poslance do sněmu království českého ve skupině Slaný-Velvary- Libochovice. Starostové obcí a členové okres- ního zastupitelstva okresu slánského, shro- máždění na důvěrné schůzi ve Slaném dne 22. června 1904, usnesli se jednomyslně na kandi- datuře p. JUDra. Heřmana Janovského, statkáře v Trpoměchách, na základě jím roz- vinutého programu, dovolávajícího se soustře- dění veškerých sil národních v jednotném pro- gramu národa českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na základě svobodomyslném a nej- ostřejší opposice proti ministerstvu Körbrovu. Veřejná schůze voličů z obcí venkovských okresu slánského svolána jest do Slaného na neděli dne 26. června 1904 o 1/410. hodině dopol. do sálu hctelu „U bílého beránka“ ve Slaném, na které p. dr. Heřman Janovský jako kandidát se před- staví.
Kološ Heřman Janovský doktor Györ Košice Temešvár Velvary Libochovice Trpoměchy Čechy Morava Slezsko Slaný
10 article
— Úmrtí. Sbor královské zemské české všeob. školy řemeslnické v Kolíně oznamuje, že zemřel milý člen Josef Šneidr«, odborný místr a horlivý učitel. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 23,. m. ze hřbitovní kaple na Zálabském hřbitově v Kolině. Ze- snulého oplakává vdova a dva synové. — V Mladé Boleslavi zemřel dne 21. t. m. ve věku 75 let pan Jan Procházka, řídící učitel ve výslužbě. Pohřeb koná se dnes o 4. hodině odpol. na místní hřbitov. — Z české vysoké školy technické v Bkně. Př včerejší volbě akademických funkcionářů této vysoké školy na studijní rok 1904—1905 zvolen byl rekto- rem magnific. pan architekt stavitel Jo set Bertl, řádný professor stavitelství pozemního, člen zkušebné komise pro zkoušky stavítelské při c. k. místodržitelství markrabství moravského v Brně, konservator zemského musea Františkova v Brně, stálý znalec c. k. zemského soudu v Brně. Ve stu- dijním roce 1902—3 děkan odboru stavebního inže- nýrství; děkanem odboru stavebního inženýrství pan dr. Vladimír Novák, mimořádný professor obecné i technické fysiky, kurátor zemského musea Františkova v Brně, dříve soukromý docent experi- mentální fysiky na c. k. české universitě Karlo-Fer-
Šneidr Procházka Jo Bertl doktor Novák Kolín Mladá Boleslav Bkně Brno český vysoký škola technický zemský muzeum Františkov muzeum Františkov univerzita KarlaFery