1
article
svých nároků tvrdili, že vnitřní čeština je pře-
depsána platnými zákony a že tudíž nemůže
býti považována za objekt kompen sační. V od-
povědi na polské sprostředkovací návrhy klub
řeský v březnu tohoto roku prohlásil, že opětné
zavedení vnitřní češtiny nemůže býti žádným
předmětem jednání, poněvadž provádění platných
zákonů nesmí býti činěno závislým na souhlasu
jednotlivých stran vůbec.
Dementi »Wiener Abendpostu« namířeno
je zvláště proti českému předpokladu. Vnitřní
čeština není předepsána žádným platným záko-
nem a vláda nemohla tedy Němcům slíbiti, že
nebude platných zákonů plniti.«
Že se »Neue Fr. Presse« nestydí takového
něco napsat! Do té míry nemusí přece kles-
nout její lokajství k dru. Körbrovi, aby si dala
políček přes obě tváře. Tak blbými přece re-
daktoři »Neue Fr. Presse« nejsou, aby nevěděli,
že ústava z r. 1867, dílo Němců, stanoví na-
prostou rovnost všech jazykův
úřadech a tak blbými političtí redaktoři
»Neue Freie Presse« také nejsou, aby
nevěděli, že vnitřní němčina
nespočívá na žádném zákoně a
žádném nařízení. Jest pouze jeden vnitřní jazyk
v Rakousku, který spočívá na ministerském na-
řízení: polský. Vlašský také na žádném nespo-
čívá. Nemluvě ani o zákonech dřívějších, ne-
mluvě ani o známém rozhodnutí nejvyššího
soudu, poslanci čeští mají právo, aby vnitřní
čeština provedla se ve smyslu státních základ-
ních zákonů. Tyto zákony vláda dra. Körbra
porušuje, vnitřní češtinu odpírajíe.
Wiener
Němec
Neue
Neue Frei
Francie . Presse
Rakousko
2
article
Sprostotu svěřili nejhloupějšímu vídeň-
skému žurnálu »Deutsche Zeitung«
Tento orgán, o jehož stycích s drem. Körb-
rem — dodáváme: stycích, dokonce ne plato-
nických — ve Vídni dobře se ví, huláká n
poslance české tímto neomaleným způsobem
»Dostali zasloužený pohlavek. Ostatně ukázala
se v resoluci jejich, v její absurdnosti a šílenosti
nízkost, na kterou klesla česká politika. Je n
duta velikášstvím, ležmi a směšnostmi.«
Domnívá-li se sluha Körbrův, který takovým
způsobem pronáší se o zástupcích českého ná-
roda, že jeho mluva může imponovat, klame
se důkladně.
»Arbeiterzeitung« nazývá dementi
»Wiener Abendposte načechraným a praví k
němu: »Poněvadž tvrzení (českých poslanců)
má smysl, že požadavek vnitřní češtiny a mo-
ravské university opírá se o platné zákony a
poněvadž je konečně také pravdou, že pan
dr. Körber v těchto věcech nechee povo-
liti ničehe bez souhlasu Němců —
a to jest nejen pravda, nýbrž to je také
zcela rozumné (?) — tož je dementi a
jeho tendenční vykořisťování slova: „přípověd
prostě hloupým.«
»Arbeiterzeitung«, která si zahrává někdy
na ochránce práva, pravíme: »dr. Körber jedná
nejen nerozumně, nýbrž také nezákonně
nechce-li vyhovět žádosti Čechů po restituci
vnitřní češtiny.
C. k. rakouský ministerský předseda, který
přísahal na zákony, je v první řadě povinen,
tyto zákony plniti, bez ohledu na to,
zdali se to komu libí čili nic. Ta-
kové je naše stanovisko a toho budeme hájit
také proti »Arbeiterzeitungu«.
Körbrův
Wiener
doktor
Körber
Čecho
Vídeň
Deutsche Zeitung
3
article
Dr. Stremayr.
doktor
Stremayr
4
article
Z Vídně, 23. června. Karel Strem a y
byl politicky mrtvým již několik let. Dlel ve
svém bytě docela v ústraní, upoután na své
křeslo nemocí, sotva moha se na něm hnouti.
Političtí přátelé z minulosti zapomněli ho. Byi
Němci dán do klatby pro svá jazyková nařízení
v r. 1880, která neprávem byla nazvána pouze
dle něho, poněvadž se týkala také správy poli-
tteké a nikoli jenom justiční.
Nekrology věnované dnes tomuto nebožtíku,
nejsou pouze panegyrické, obsahují také výtky
a žaloby právě pro tyto jeho výnosy. A přece
je nepopíratelným skutkem, že tento čin nebyl
ničím jiným, než registrací stavu již existaujícího,
nebyla jím zavedena žádná novota, ještě
méně pak stala se nějaká újma německěmu ja-
zyku a národu. Ovšem tento skutek — hraběte
Taaffa — trpěl historickou, tradiční chybou
všech vládních opatření rakouských: že byl ne-
jen polovičatý, nýbrž ještě méně než
polovinou. Zvláště proto, že nejem otázku
vnitřního jazyka nechal stranou, nýbrž mohl býti
vykládán jako nové utvrzení a potvrzení výlučné
vnitřní řeči némecké.
Str
Němec
Taaff
Vídeň
5
article
Žel, chyba, která se stala roku 1880, ne-
byla napravena 10 let později na českoněme-
ckých konferencích vídeňských r. 1890.
Praví-li dnes »Reichswehr« ve své
posmrtné vzpomínce, věnované bývalému mini-
stru justice a bývalému presidentu nejvyššího
soudu: »K jeho jménu pojí se ministerské vý-
nosy jazykové, byl pro ně prudce napaden
Němci; dnes by se snad spřátelili se situací«
— — tož je »Reichswehr« důkladně na omylu
a mluví o věcech jako slepý o barvách, nevi-
douc, že celá snaha Němců žene se k tomu,
aby stav, jaký byl zjednán r. 1880 jazykovými
výnosy Taafe-Stremayrovými, nyní po 25 letech
byl změněn in peius (v horší stav) pro nás,
t. j. v ten rozum, aby jazyk český z t. zv.
uzavřeného území německého byl in realibus et
personalibus vyloučen. K tomu cíli měl
sloužiti také jazykový elaborát
dra. Körbra. K tomu cíli nesou se také
veškeré politické projevy Němců z království
českého také teď. Jen že odpor českého ná-
roda po té stránce je nepřekonatelný a žádná
vláda rakouská nenajde poslance českého žád-
ného, který by dal souhlas k nullifikaci jazyko-
vých výnosů Stremayrových.
Němec
Stremayrový
TaafeStremayrový
6
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Vyvrácení.
Z Petrohradu, 22. června. (C.-B.) „Ruské
telegr. agentuře“ oznamuje se z Bijska (v gu-
bernii tomské) s úřadní strany, že není
Altaji ani žádného povstání, ani
žádného kvašení, jež by z politi-
ckých pohnutek bylo vzniklo.
Příšli americký vicepresident.
Z Chicaga, 22. června. (C.-B.) Senáto
Faierbanks prohlášen jednomyslně za kan-
didáta pro hodnost zicepresidenta Spojených
států.
Marocké finance.
Z Tangeru, 22. června. (C.-B.) Půjčka u pa-
řížské banky („Banque de Paris et de Pays
Bas“) je definitivně upravena. Sultán obdrží nej-
prvé jenom malou čásť půjčky na zaplacení
úroků půjčky dosavadní. Zbytek bude sultánovi
vyplacen teprv, až francouzští celní kontroloři
připraveni budou k zaujetí svých míst při ma-
rockých celních úřadech.
Kemal paša.
—ch. Z Cařihradu, 22. června. Kema
paša, sultánův zeť, dopraven byl na zvláštní
parník. Je vypovězen do Brussy. V so-
botu byl v Yildizském paláci do parády povolán
prapor pěchoty, aby přítomen byl degradaci Ke-
mala paše. Ale na konec dal se sultán přece
svojí dcerou, manželkou Kemala paše, uprosita
nařídil, aby se od degradace upustilo. Kemalu
pašovi zůstala tedy hodnost maršálka.
Kemal
Petrohrad
Bijsk
Chicago
spojený stát
Tanger
Banque jít Paris et jít Pay
Cařihrad
řížský banka
7
article
Výkupné pro Perdicarisa.
Z Tangeru, 22. června. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Výkupné 70.000 dollarů
za Perdicarisa a Varleye, jejichž propuštění se
zejtra očekává, bylo jednou zdejší firmou sultá-
novi zapůjčeno.
Ameriský národní konvent.
Z Chicaga, 22. června. (C.-B.) Republi-
kánský národní konvent konal dnes
opětně schůzi. Předseda programového výboru
přečetl program, který byl konventem
jednohlasně přijat. Program vypočítává
nejprvé práce, republikánskou stranou vyko-
nané, prohlašuje pak, že s usneseními resoluč-
ního výboru o zásadách ochranného cla
souhlasí a pokračuje:
Rozšířili jsme valně svá zahraniční od-
bytiště a jsme pro přijetí všech praktických pro-
středků za účelem jich dalšího rozšíření i s ob-
chodní reciprocitou, kd. může býti uzavřena
reciproční smlouva, která jest se zásadami
cchranného cla slučitelna a která nezpůsobí
škodu americkému zemědělstvu, americkému
dělnictvu nebc některému americkému prů-
myslu.
Program vyslovuje se pak pro zákonodár-
ství ve prospěch mohutného vybudování váleč-
ného a obchodního loďstva, pro smírné rozhodčí
vyřizování mezinárodních různic a pro silnou
ochranu Američanů v cizích zemích. Program
obsahuje pak velebení Roosevoltových
osobních zásluh ve správě, zvláště v oboru za-
hraniční politiky, uvádí Rooseveltův postup ve
příčině Číny, úspěšné urovnání otázky venezuel-
ské a aljašské a končí slovy:
Za jeho vedení žijeme v míru se světem.
Nikdy nebyli jsme více váženi, nikdy nebylo na-
šich přání cizimi národy více dbáno. Bez před-
pojetí doporučujeme jeho správu rozmyslnému
úsudku amerického lidu.
Zmínka o Rooseveltovi byla pokaždé sou-
hlasně uvítána. Stejně příznivě byly přijaty po-
ukazy na ochranné clo.
Američan
Rooseveltův
Roosevelt
Tanger
Chicago
Čína
Reuterův
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Je Uhersko stát zemědělský nebo
průmyslový? Uherský zemský statistický úřad
uveřejnil druhý svazek zpráv o výsledcích sčí-
tání lidu, jež v Uhersku dnem 1. ledna 1900
provedeno bylo. Tento druhý díl podává vý-
kazy o zaměstnáních uherského obyvatelstva.
Z 19,254.559 obyvatelů uherského
království zaměstnává se 13,175.083
(tedy 68 procent) zemědělstvím. Z tohoto
procentového poměru plyne, že je Uhersko
dosud státem agrárním. Avšak sluší
připomenouti, že bylo před desíti lety, tedy r.
1890, v uherském obyvatelstvu 72 a půl pro-
centa zemědělců. Hornictvím, průmy-
slem, obchodem a vozbou zaměstnává sev
Uhrách 3,764.783, tedy 191o procenta (oproti
163/1o z roku 1890); veřejných úřadníků,
duchovních, advokátů, lékařů, lékárníků, umělců,
spisovatelů, inženýrů, architektů atd. je celkem
572.309 (tedy 3), vojáků 151.396 (tedy 3/1.9),
sluhů a služek 426.734 (tedy 23/10%), náden-
níků 640.005 (tedy 33/1o) a lidí neurčitého
zaměstnání 524.249 (tedy 27/1o%). Že zeměděl-
ství na venkově a průmysl v městech sídl
mají, rozumí se samo sebou. Tím zají-
mavějším jest, že mimo hlavní město, zrovna
největší města uherská, jako Sze-
gedin, Szabadka, Kecskemet, Debreczina
Hodmezövasarhely rozhodně zeměděl-
ský ráz mají. V Hodmezövasarhely je
zemědělců 675/1o procenta, v Szabadce 59,
v Kecskemetu 57/1o procent a v Szegedině
413/1o procent všeho obyvatelstva. V čele prů-
myslu a obchodu uherského kráčí hlavní město
Pešť s 642/1o svého obyvatelstva, pak násle-
dují Rjeka s 62/1e, Selmeczbanya s 61 /1o .
Kecskemet
Uhersko
Uhry
Szabadce
Kecskemet
Pešť
9
article
Györ s 553/10%, Pecs s 524/109, Nagyvarad s 24/10 ,
Košice s 523/10, Temešvár s 51/1e% a Kološ s
503/1.%. V uvedených tuto městech zaměstnává
se více než polovice obyvatelstva průmyslem a
obchodem. — Z těchto výkazů vysvítá, že je
sice Uhersko dosud státem převahou zeměděl-
ským, že však se úsilí vlád uherských, jež všemi
možnými prostředky vzrůst uherského průmyslu
podněcují a podporují, podařilo docílit, že oby-
vatelstvo uherského království vždy více a více
od zemědělství k průmyslu se
obrací, což uherské státníky a politiky oprav-
ňuje k naději, že se Uhersko časem
stane silným státem průmyslo-
vým. Tím pak bude hospodářská mizerie zemí
předlitavských dovršena.
— K volbě zemského poslance do sněmu
království českého ve skupině Slaný-Velvary-
Libochovice. Starostové obcí a členové okres-
ního zastupitelstva okresu slánského, shro-
máždění na důvěrné schůzi ve Slaném dne 22.
června 1904, usnesli se jednomyslně na kandi-
datuře p. JUDra. Heřmana Janovského,
statkáře v Trpoměchách, na základě jím roz-
vinutého programu, dovolávajícího se soustře-
dění veškerých sil národních v jednotném pro-
gramu národa českého v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku na základě svobodomyslném a nej-
ostřejší opposice proti ministerstvu Körbrovu.
Veřejná schůze voličů z obcí venkovských okresu
slánského svolána jest do Slaného na neděli dne
26. června 1904 o 1/410. hodině dopol. do sálu
hctelu „U bílého beránka“ ve Slaném, na které
p. dr. Heřman Janovský jako kandidát se před-
staví.
Kološ
Heřman Janovský
doktor
Györ
Košice
Temešvár
Velvary
Libochovice
Trpoměchy
Čechy
Morava
Slezsko
Slaný
10
article
— Úmrtí. Sbor královské zemské české všeob.
školy řemeslnické v Kolíně oznamuje, že zemřel
milý člen Josef Šneidr«, odborný místr a horlivý
učitel. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 23,. m. ze
hřbitovní kaple na Zálabském hřbitově v Kolině. Ze-
snulého oplakává vdova a dva synové. — V Mladé
Boleslavi zemřel dne 21. t. m. ve věku 75 let pan
Jan Procházka, řídící učitel ve výslužbě. Pohřeb
koná se dnes o 4. hodině odpol. na místní hřbitov.
— Z české vysoké školy technické v Bkně. Př
včerejší volbě akademických funkcionářů této vysoké
školy na studijní rok 1904—1905 zvolen byl rekto-
rem magnific. pan architekt stavitel Jo set
Bertl, řádný professor stavitelství pozemního, člen
zkušebné komise pro zkoušky stavítelské při c. k.
místodržitelství markrabství moravského v Brně,
konservator zemského musea Františkova v Brně,
stálý znalec c. k. zemského soudu v Brně. Ve stu-
dijním roce 1902—3 děkan odboru stavebního inže-
nýrství; děkanem odboru stavebního inženýrství pan
dr. Vladimír Novák, mimořádný professor
obecné i technické fysiky, kurátor zemského musea
Františkova v Brně, dříve soukromý docent experi-
mentální fysiky na c. k. české universitě Karlo-Fer-
Šneidr
Procházka
Jo
Bertl
doktor
Novák
Kolín
Mladá Boleslav
Bkně
Brno
český vysoký škola technický
zemský muzeum Františkov
muzeum Františkov
univerzita KarlaFery