ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 101a0530-71f1-11dc-8b39-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 21, person 28, org 3, work 1
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 23. června.
Praha
2 masthead
K číslu 172. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí s v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article LSIí
LSIí Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
6 article Válka.
Válka. Potopené a zajaté lodi japonské. Z Petrohradu, 22. června. (C.-B.) Telegram admirála Skrydlova, zaslaný včera carovi, zní: Dnes vrátilo se do Vladivostoku torpédové oddělení, vyslané mnou dne 15. t. m. za ve- lení kapitána druhého řádu Vinograd- ského ku pobřeží japonskému. Torpédovky vpluly až před přístav Esaši na ostrově Hok- kaido, kdež však nemohly pro mlhu přistáti. Zmocnily se četných lodí obchod- ních a dopravních a potopily je. Jednu z nich přivlékly do přísta v vladivostockého. Prohlédnutím lodních listin a nákladu vyšlo na jevo, že většina lodi vezla ryby a rýži do přístavů Saselpu a Šimo- noseki. Postup Japonců. Z Tokia, 22.. června. (C.-B.) Úřadní zpráva. Oddil liaotunské armády obsadil včera odpoledne Hojpuňao, 25 angl. mil na západě od K ajpinu. Ruská důvěra. —ch. Z Paříže, 23. června. Petrohradsky korrespondent časopisu »Echo de Paris« mě rozmluvu s generálem Demjaněn kovem, členem nejvyšší vojenské rady. Dem- janěnkov pravil, že Japonci se do Port Arturu nikdy nedostanou a dodal: »Vítězství našich zbraní je nepochybno. Rusko nemůže býti po- raženo. Jeho historické poslání nemůže býti Ja ponskem zadrženo.« Počet vojska a ztráty. Z Petrohradu, 22. června. »Novosti« sdělují: Z pětimillionové armády, kterou může Rusko do pole postaviti, prodělalo křest ohněm na východoasijském bojišti teprve 35.000 mužů, při čemž počet raněných a mrtvých měsíčně ob- náší průměrně 4000 mužů. Z armády japon- ské, čítající 360.000 mužů, zúčastnilo se v bo- jích již 120.000 můžů a z těch na 20.000 zraněno a zabito.
Skrydlův Hok Saselp Japonec Artur Petrohrad Vladivostok Vinograd Tokio Paříž Rusko Hojpuňao echo jít Paris
7 article
Očekávaná bitva. —ch. Z Paříže, 23. června. »Echo de Pa- ris« oznamuje z Petrohradu: Proslýchá se, že mezi Kinču a Hajčenem svedena bitva mezi voj- skem generála Kuropatkina a generála Kurokia. Situace generála Štakelberka jest kritická. Potvrzení o zmíněné bitvě dosud nedošlo. Kořist. —ch. Z Petrohradu, 23. června. Jaks proslýchá, ukořistili Rusové na japonské lodi »Godesamovar« válečnou pokladnu se 2 milliony jenů - Ruské potřeby. —ch. Z Tokia, 23. června. Generál Kuro- patkin většinu svých střelců poslal na jih. V Li- aojanu zůstaly jen 3 pluky pěchoty a oddělení jízdy.
Kuropatkin Kurokia Štakelberka Rus Kura Paříž Petrohrad Tokio echo jít pa
8 article
Ke katastrofě »Sadomaru«. Z Londýna, 22. června. Plukovník Ta- mura sděluje v obšírném telegramu o kata- strofě »Sadomaru« následující: Když Rusové počali »Sadomaru« bombardovati, provolali ja- ponští důstojníci a mužstvo třikráte »Banzai«a chystali se skončiti sebevraždou. Když však zpozorovali, že ruské loďstvo pluje k severu, upustili od svého úmyslu a na rychlo zhotovo- vány prámy a spouštěny lodice. Také učiněn pokus udržeti »Sadomaru« nad vodou. Po třicet hodin pomocí pump se to dařilo, pak ale lod klesla ke dnu. Konečně přiblížila se v rozhodné chvili plachetní loď, jež vzala čásť mužstva na palubu. Na cestě do Bakanu potkán »Hiromaru«, jenž zachráněné mužstvo vzal na palubu a od- vezl do Moji, kam přibyl dne 17. června. podKam člo se 600 mužů a 9 důstojníků kteří před tím »Sadomaru« byli opustili, jest ne- známo. Anglická loď »Dunbar« vzala v noci na 16. června na svou palubu 70 mužů ze » Sado- maru« a dopravila je do Nagasaki. V Moji na- lezá se 439 mužů, 3 plukovníci, 3 majoři,7 kapitánů a 4 inženýři zachránění ze »Sadomaru«. Major Hošino, jenž se ze »Sadomaru« za- chránil, přijat byl mikadem a musil mu líčiti do podrobna katastrofu »Sadomaru«. Když mu sdě- lil, že mužstvo šlo na smrť za volání slávy mi- kadovi, dal se tento pohnutím do pláče.
Rus Hošino Londýn Bakan Moja Dunbar Nagasaki
9 article
Japonské špehounství. Z Petrohradu, 22. června. Orgán ruského ministerstva války »Russkij Invalid« pojednává v delší úvaze o výtečném systému ja- ponského vyzvědačství. Za posledních čtyř měsíců nezastali Rusové nikde japonských obhlídku konajících oddílů, ani jízdných, na vý- zvědy vyslaných hlídek a přece věděli Japonc dosud vždy zcela dobře, kde se Rusové nale- zají a mnoho-li jich kde shromážděno nebo roz- loženo je. Všechno čínské obyvatel- stvo koná Japoncům služby špe- hounské, proto vědí vždy Japonci, kdea jak ruská děla umístěna jsou, ačkoliv děl těch odnikud vidět není. Oni použivají čín- ského obyvatelstva k rozšiřováni falešných zpráv. Tak na př. byly Rusům zúmyslně donášeny falešné zprávy o těžkých japonských ztrátáchu Port Arturu, což Rusy svedlo k tomu, že poslali generálu Stakelbergovi méně posil, než původně zamýšleno bylo a než on potře- boval.
Rus Japonc Japonec Artur Stakelberg Petrohrad Russkij Invalid
10 article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
11 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K resoluci českých poslanců. Z Vídně, 23. června. Officiosové dra. Körbra k jeho včerejšímu dementi, uveřejněnému ve »Wiener Abendpost« proti resoluci če- ských poslanců přičiňují dnes dvě ingre- dience: hloupost a sprostot u. Hloupost representuje tentokráte »světový žurnál« »Neue Fr. Presse«. Tento list píše: »Čechové v poslední době na podporu
Wiener Neue Čecho Vídeň Francie . Presse
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Honzíček. Studie z podbrdského kouta. Napsal Betr Fink. Byla škaredá neděle smrtelná. Jedovatý severák divoce se honil po roz bředlých polích i cestách, profukuje zárover skulinami oken a dveří a vyháněje ze světnic poslední zbytky tepla. Venku šuměl co chvíli drobný deštík, otra- vující vzduch vlhkem a nezdravotou, třeba, že tu i tam problesklo zvědavé slunko roztrhanými chmurami. Vrtkavý duben zas jednou pilně častoval zemi nesčetnými svými rozmary. Seděl jsem pohodlně u mile dýchajících kamen, jichž teplo v této jarní psotě bylo dvoj- násob příjemno. Na zápraží ozvaly se pojednou nesmělé kro- čeje a již doléhala k sluchu mému tato pra- chudou výřečností provázená píseň „Smit pjuje po vodě, nový jéto k nám jede s cejvenýma vejci, zjutýma mazanci jaký je to mazanec bez koření, bez vajec. fijaja, jůže kvésti nemůže, až jí Pán Bůh pomůže Svatý Petj hzímá, natočí nám vína, abychom se napiy, Pána Boha chvájiji. A ty, svatá Majkyto dej nám pozoj na žito. na to všecko obijí, co nám Pán Bůh nadějí““, „Tak jen dál, Honzíčku,“ zvaly zatím děti slabou, poloshrbenou postavu do vnitř. „Pjosím poníženě, já jsem samý bjáto, já bych to tam umazaj,“ upejpal se koledník.
Honzíček Betr Fink Smit bůh svatá Majkýt bůh nadát
13 article
„No, dobře,“ chápu se sám slova, „trochu se u nás hřát, nebude snad na škodu. Což kdyby ti kdesi cestou to krásné říkání náhodou pak zamrzlo!“ Honzíček se pousmál a zavrtěl nedůvěřivě hlavou; „Co na tom — mám tu ještě „smit“, a po- sunul před sebe zcela primitivní corpus delict — všemohoucí paní Zubatou. Bylo to několik pevně otočených hadrů na vrbovém, silném prutu, tvořících na špici po- dobu velikého cumle, pokrytého dětskou čepičkou s vlajícími mašlemi. „Opravdu, jde z ní hrůza!“ přichvaluj Honzíčkovi jeho výrobek, „jer to mi je trochu divno, že se jí sám nebojíš.“ — „Chichichichichi, ta jidi nebeje!“ zaceni se koledník. „To já jen tak, aby se mi to dobze zpívajo!“ — „A kolik jsi už dnes, při tom pitomém po- časí vykoledoval?“ Honzíček hodil očima na zad, kde po zvyku nosil na holi zavěšený uzel a řekl: „Nu — dyby daj kazdý, byjo by toho dost jaká svatá pomoc! Tak už jsem se tu přece tjochu ohzáj, musím zase jinam. S Pánembohem. chichi, a aby vás tu ta smit hodně djouho ne nasja“ rozloučil se zas s obvyklou upřímností Honzíček je skutečně politováníhodný tvor. Dobrák od kosti, snad až velký dobrák s ohledem na ty taškařice a různé, dětmi mu prováděné neplechy. Nemá, chuděra, proti nim jiné zbraně, mimo občasné pohrození školou, kam chodívá však jenom tehdy si postesknouti. když už ten který nezveda hodí po něm i ka- menem. „Pjosím, pane učitej,“ žaluje nesměle „nen to s těmi kjuky vopjavdu k vydjzení. Dy by mě z nich snadno něktejý moh' zabít, a po tom — jen si povázej — taky mi nadávají —
Honzíček
14 article
„A co pak ti říkají, Honzíčku?“ „Aninka, pjosím, Aninka, a já snad pseci nejsem zádná zenská, aby mi tak zíkaji. Pjosím jich pěkně, zapovědí jim to.““ — „Zapovím, Honzíčku, jsou to uličníci,“ těší jej učitel. „Ublíží-li ti opět někdy, přijď mi jen povědít!“ — Honzíček odchází ze školy jako generál z vyhrané bitvy. Má na nějakou dobu pokoj. Za- povězte však mládeži tak zhola všeliké ty vý- střelky mladé, neposedné duše! Po čase opakuje se historie od repetice. Při vší své skromnosti mívá však Honzíček taky chvíle, kdy bývá tak trochu, řekněme, pa- rádník. Vysoké, zánovní boty, dlouhý, dost ucho- valý kabát, červeně pruhovanou čepici, k tomu pak nezbytnou, s metrovým troubelem porce- lánku — měli byste jej tak jednou vidět si vy- šlapovati! Na kouření, pravda, náš hrdina opravdu velmi si zakládá. Bez dýmky ani rány a raději, nežli do úst, shání do nenasytných útrob této své milenky. Při všem tom jest však Honzíček nad míru šetrný. Krok za krokem pozoruje, kde co leží a jest a do krámu snad se hodí. Papírky, peří, střípky a sklo, hadry, kůže a podobné smetí, vše to jest kapsám jeho vítanou kořistí. Honzíčka činí sebe nepatrnější věc šťastným a možná dost, že by spokojeností svojí zahanbil leckterého rozervaného světáka. I jinak rád by chtěl býti užitečným společ- nosti lidské, jen kdyby věděl, kudy do toho . .. Nejraději chtěl by býti hasičem a členem místního dobrovolného sboru, nejde mu však dokonce na rozum, proč že jej nemohou potřebo- vati, když přece umí tak krásně zpívat e z hadrů robit smrtil
Honzíček Aninka