ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 585d5200-66ef-11dc-a1fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: place 18, person 18, org 1, work 3
1 article
vější epidemie nemoci této zavlékly z Persie a Egypta přes moře Středozemní, kdež ovšem také ostrovy, v moři tomto se nalezající, ušetřeny nebyly. A pak do toho přišla válka třicetiletá, ne- blahá pro národ český a po dobu trvání její ná- padně málo mluví se v historii o neštovicích. Dějepis snad neměl času v bouřlivých těchto do- bách detailně všímati si epidemií neštovic, maje jiné důležité věci na starosti. Vždyť neštovice byly v té době jistě ne- blahým průvodcem stejně neblahé války, prů- vodcem, který jako nezbytný a neodpuditelný byl považován a proto také o něm speciálně nebylo psáno. Někdy mor válku doprovází, jindy jiná ne- moc, stejně zhoubná, tehdy neštovice — a každá z nemocí těchto nejlepší půdu mívala a mívá v těžkých dobách válečných. Válka třicetiletá minula, minuly s ní poznenáhla a pomalu zhoubné její následky, na desetiletí mnohde dobré poměry zdravotní podrývající — — ale neštovice nevymizely . . Stejnou silou, neoslabeny zuřily dále, pro- hánějíce se Evropou, útrapy i smrt rozsévajíce a znovu setkáváme se s nimi v století osm- náctém. Skorem celá Evropa byla v století tomto neštovicemi zaplavena a nejvíc obětí udávily neštovice tehdy ve velkých, rozsáhlých městech. kde zdravotní poměry daleko byly za poměry zdravotními na venkově, kde, když nic jiného. aspoň více než dosti měli lidé zdravého, ne zkaženého vzduchu. A pěknou měly neštovice příležitost v sto- letí osmnáctém zuřiti dle své nenasytné vůle - Krvavé, dlouhotrvající války vlekly je za sebou s jinými útrapami a nemocemi — a když válek nebylo, aneb když tyto přestaly, zvýšená kom- munikace, obchodní i jiný styk obyvatelů a ná- rodů evropských, dobrým byl nosičem nákazy nemoci tak rozšířené a zakořeněné.
Persie Egypt Evropa
2 article
Tehdy snad každý člověk neštovice pro- dělal — a bílou vranou byl ten, kdo pochlu- biti se mohl, že dosáhl roku třicátého věku svého a byl neštovicemi ušetřen. Pozoruhodný jest výrok Hildbrandtův, učence-lékařez téže doby pocházejícího a poměry rozšíření ne- štovic dobře charakterisujícího: »Může se státi, že tu neb jinde zemře člověk, který sám za života svého tvrdil, aneb o němž to tvrdí po- zůstalí jeho, že po celý život svůj neštovic ne- prodělal. Ale u takového člověka naprosto není vyloučeno, že neštovice prodělati mohl jižv těle mateřském.. .« A výrok tento dnes vědecky jest potv zen. Jsou zaznamenány případy, že na novoro- zencích znáti byly stopy proběhlých neštovie, kterými matka byla postižena, když byla tě- hotnou. Historie líčí také strašlivou úmrtnost nešto- vicemi v století osmnáctém. Číslice, udávající — ovšem ne spolehlivě — množství těch, kteří podlehli v Evropě nemoci této, jde do millionů. Jiný vědec, neštovicemi se zabývající hlavně statistikou onemocnění jimi a úmrtností, Oesterleen, vypočítal, že v dobách, než očkování proti neštovicím v Evropě bylo zave- deno, zmíralo ročně deset až dvacet lidí ze sta neštovicemi. V počtu tom z velké většiny zahr nuty jsou děti. Proč hlavně děti, snadno si vysvětlíme tím způsobem, když připomeneme si, že nemoc tu tehdy každý skoro smrtelník prodělal, a jakmile jednou ji prodělal a šťastně vyvázl, v dospělej- ším a dospělém věku dostatečně byl immuniso- ván před novou nákazou. A když i nakrásně podruhé neštovicemi ochuravěl, byl průběh jich mírný a nesmrtící. Oesterleen udává doby, kdy ze všech zmírajících dětí vůbec z určitou dobu někdy více než polovice jich zhy- nulo neštovicemi ..
Hildbrandtův Oesterleen Evropa
3 article
Nechci unavovati laskavého čtenáře žádnými statistickými daty a suchými čislicemi — ale něco uvésti musím, ovšem zcela stručně: Mösen vypočítal na základě dlouhých svědomitých studií, že od roku 1758 do roku 1770 zemřelo v Berlíně neštovicemi skoro 7000 lidí (přesně udává, ač ne docela spolehlivě, 6705 lidí), jinými pak chorobami v téže době zhynulo 84 428 lidí. Ze všech lidí tedy, kteří v nedávném ob dobí vůbec zemřeli, neštovice zardousily skoro půldeváta procenta! Dle výpočtů téhož autora zmíralo v Prusku ročně neměně a ne více než 40.000 lidí nešto vicemi. — Číslice, která mluví! Jiný autor, který zabýval se statistikou ne- štovic, Junker, vypočítal, že během tří let (1794—96) v Německu severovýchodním ze- mřelo neštovicemi více než 200.000 obyvatel. Roku 1713 pohřbila na př. Paříž během necelého roku na 20.000 lidí, kteří podlehli ne- štovicím, v Rusku byly poměry ještě smutnější tam zmíralo průměrně i 200.000 lidí ročně ne- štovicemi a kapitán Kook udává, že v roce. tuším, 1767 na Kamčatce všecko obyvatel- stvo až na nepatrný zbytek neštovicemi bylo udoláno . ..
Junker Berlín Prusko Německo Paříž Rusko Kamčatka
4 article
Co jsou neštovice? Neštovice jsou sdělné, nakažlivé onemoc- nění, jehož drobnohledný škůdce však podnes nebyl vypátrán. A přenesou se neštovice z člo- věka na člověka buď přímým stykem s nemoe- nou neštovicemi osobou, nebo nepřímo šatstvem. prádlem, knihami atd. Neštovice možno vočko- vati, ale, zdá se, že i jiným způsobem do těla nákaza vniká, snad dychadly, jak někteří autoři se domnívají. Nemoc sama má různé formy, o nichž nechci se zmiňovati, stačí podotknoti, že nešto- vice od nejlechčí formy až po formu nejtěžší, tak zv. neštovice černé (variola haemorhagica) jsou onemocněním vážným, a nebýti spasného očkování, nikdy by nebyly neštovice tak potla- čeny, jako dnes, kdy epidemie neštovic v civi- lisovaném státě vskutku je vzácností . .. A nyní několik vět o očkování samotném.
5 article
Dávno před tím, než proslulý Jenner očkování v život uvedl, vědělo se, že ten, kdo jednou neštovicemi byl postižen, podruhé tak snadno jimi neochuraví. Také leckde, zvláště v Anglii, se pozoro- valo, že lidé, kteří náhodou nakazili se nešto- vicemi kravskými a tyto prodělali, neštovicemi lidskými málokdy se nakazí. A toho všimlsi také lékař anglický Edvard Jenner (1749- 1823) a na základě těchto studií, dlouhá léta trvajících, zbudoval svůj vynález, kterým síla zhoubné a obávané nemoci byla zlomena. Jenner byl ranlékařem v Berklevv Anglii. Třicet let důmyslného studia stál jeho objev, ale pojistil mu nesmrtelnost v historii mediciny. Jenner studoval také neštovice zvířec a lidem, kteří jimi ochuravěli, vočkoval nešto- vice lidské. A nastojte . . . Žádný z pacientů kravskými neštovicemi stižených, pravý m neštovicemi, které mu byly vočko vány, neochuravěl. Nyní byl Jenner tomu, co tušil, na po sitivní stopě. Zkoušel nyní očkovati lidi látkou z kravských neštovic. Roku 1796, 14. května, očkoval osmiletému chlapci Philippsovi ne- štovíce z kravské lymfy, a když hoch reake prodělal, očkoval ho asi po šesti nedělích lymfou z neštovic pravých. A hoch Phillips — neochuravěl jimi. Po dvou létech zase pokusy své Jenne rozšířil: lymfou z kravských neštovic očkoval chlapce, a když neštovice se mu ujaly, očkoval lymfou z těchto dětí jiné — a tím způsobem po pět let zkoušel účinek ochranný před ne- štovicemi pravými. A to, co tušil, vlastně o čem byl přesvědčen, také vskutku bylo pravdou: ani jedno z takto očkovaných dětí pravými nešto- vicemi se nenaka zilo.
Jenner Anglie Philips
6 article
Nyní měl Jenner prakticky dokázáno to, co dávno na základě svých studií byl tušil o čemž z celé duše byl přesvědčen. Také roku 1798 vydal spis o svém nálezu a nazval ho: »An Inguiry into the causes and effects of the variolae vaccinae, or of the Cow-Pox, by Edward Jenne r«. Zajímavá, vědecky populární brožura tato rychle rozšířila se po vší Evropě, stejně rychle překládána do všech evropských jazyků a z nedlouho kolovala skoro v celém světě. Autority anglického lékařstva, jako Word- will, Pearson a jiní, vědecky vyzkoušeli objev Jennerův a jednohlasně positivní cenu jeho podepsali. Od roku 1799 pak očkování po Anglii ví a více, velice utěšeně se šířilo a mělo v zápětí zřízení bezplatných ústavů očkovacích. To se ví, že jako každá dobrá věc, i očko- vání nalezlo své odpůrce, kteří epochálnímu ob- jevu házeli klacky pod nohy — a kdo první tenor zpívali v odboji tomto, byli — lé kar londýnští . . I očkovaní lidé neštovicemi ochuraví — tak tvrdili, opírajíce se o to, že v epidemii londýnské r. 1805 asi padesát lidí očkovaných neštovicemi ochuravělo. Sněm byl nucen na základě toho svolati komisi, která nestranně věc vyšetřila a konsta- tovala, že byly sice případy ochuravění nešto- vicemi mezi očkovanými, ale že průběh nemoci u nich byl mírný — snad ani jedno procento ochuravělých nesmrtící — — Očkování bylo rehabilitováno tímto dobro- zdáním — a rychle rozšířilo se po celé Evropě kulturní. A účinek očkování tou měrou rozšíře- ného? . . Epidemie neštovic mizely víc a více, stá- valy se řídšími a řídšími — až po nějakém desetiletí začaly znova. — Proč?
Jenner Jenne Pearson Jennerův Evropa Anglie Inguira into the causes and effect or of the CowPox Wordwill
7 article
Poněvadž účinek očkování, chránící očko- vaného před infekcí neštovicemi, během něko- lika let mizí, i jest nutno očkování nové, tak zvaná revaceinace. To je dnes jasně dokázáno — ale dlužno podotknouti, že Jenner sám nevěřil, že by očkování poskytovalo ochrany proti neštovicím jen na určitou dobu. Jenner myslil, že jed- nou očkovaný člověk požívá ochrany proti ne- štovicím po celý život, ale dnes lékařská věda ví, že očkování positivní ochranu působí ne více než pět let. Po zavedení revaccinace epidemie neštovic zase byly pojlačeny. Ve Švédsku nucené očkování za- vedeno bylo roku 1816, a jaký mělo vý- sledek? Před zavedením očkování zmíralo ve Švéd- sku ročně přes dva tisíce lidí z millionu nešto- vicemi. A po zavedeném očkování nuceném počet zmírajících z millionu lidí neštovicemi do roku 1855 klesl na 190 . . Čísla tato mluví. V Německu bylo nucené očkování zavedeno zákonem z r. 1874 av krátké době epidemie neštovic byly zažehnány. V Rakousku očkování zákonem přímo dosud není přikázáno. Ale stát hledí na to a vše- možně přičiňuje se, by očkování co nejhojněji se provádělo. A od roku tuším 1884 neměli jsme v Rakousku žádné hrozné epidemie ne štovic. — — Jak z denních listů se dovídám, někde v Vam beřicích epidemie nestovic prý v ne- dávné době vypukla, že poutě hromadné do- místa tohoto byly zakázány. Nechť nikdo nebojí se epidemie neštovic. Právě v nynější době, na počátku léta, všude očkování povšechné bylo ukončeno nebo se ukončuje. Neštovice dnes nejsou nemocí hroznou — poněvadž očkování dobrým, skoro nezdolným jest krunýřem proti otupeným střelám tohoto dříve tak strašného nepřítele. A ochrana ta jest zásluhou prostého ranlékaře a n- glického — vědecky nesmrtelného Edvarda Jennera — —
Jenner Švéd Švédsko Německo Rakousko
8 article Literatura.
Literatura. Bolení hlavy od MUDra. Otakara Zuny, prakt. lékaře v Praze, vyšlo jako V. sešit v Panýr- kově bibliothece lékařských spisů populárních (nakl. Hejda a Tuček). Skoro každého člověka zabolela hlava a jistě každý druhý vidí v bolení hlavy ne- moc samu pro sebe; pro obyčejnost nastalo jakési skamarádění mezi bolením hlavy a trpitelem. Na - bolení hlavy, dokud není příliš dotěrné, nevolá se z pravidla doktor. Proti němu dovede poraditi a rád pomáhá — třebas většinou nepomůže — soused, sou- sedka, protože jej také kdysi hlava bolívala — měl to také, tak ví, jak na to. Co se taková hlava, nej- dřív v jednom, pak ve více šátcích zavázaná nabolí, než se připustí, že je to trochu jiné a doktor se za- volá! Všem těm, kdo hlavu pro bolest zavázanou nosili, nosí a nositi budou, rozbíjí dr. Zuna svou knížkou starou víru, že by bylo jedno bolení hlavy.
Mudra Zuna Hejda Tuček doktor Praha Panýr
9 article
Není jedna nemoc: bolení hlavy, ale bolení hlavy jest v nejčastějších pří padech známkou nejrůznějších nemocí, které se za ně schovávají. Proto při každém bolení hlavy se má zavolati lékař! O tom přesvědčiti čtenáře, je účelem výborné té knížky. Pěknou řadu nemocí dává autor na vybranou těm, které hlava bolí: neuralgie, choroby čidel, neurosy, nádory mozkové, choroby ledvin, oběhu krevního, jater, ža- ludku, počátek nemocí infekčních, předzvěst chorob duševních atd. atd. Kdo knížku dočte, lekne se, co všecko za takovým kamarádským bolením hlavy se může schovávat. A autor ve výpočtu nepřeháněl, ne- přičerňoval, ba tu a tam i vynechati leccos musil, jak v úvodu praví. Program knížky je šťastně vo- lený: naučiti obecenstvo správně posuzovati jednu z nejobyčejnějších útrap; program ten je šťastně pro- veden bohatostí dokladů, poučení a příkladů, které mluví. Na knížce je vidět, že psal ji doktor, který dělá víc než jen automaticky klepat na nemocných a s nemocnými, ale který přemýšlí vážně a poctivě o jich nemoci. Psána ježs chutí: to viděti na šťa- vnatém slohu; ani jedna řádka se na čtenáře ne- mračí. Rozvrhl knížku dr. Zuna, styl dodával belle- trista Zuna. Kdo bolestmi hlavy trpí, mnoho užiteč- ného se doví z knihy Zunovy, již poctivě a směle každému doporucují. —ch.
doktor Zuna Zunův