1
masthead
17. července 190
5
masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
7
article
O lázních a léčení v lázních.
O lázních a léčení v lázních.
Píše MUDr. Vladislav Mladějovský, docent na
české universitě a lázeňský lékař.
MUDr
Mladějovská
9
article
Jak často zabloudí denní rozhovor na toto
thema a přece zdá se nám, že není pojema
význam tohoto slova valné části obecenstva
dosti jasným.
Slovem »klima« značíme jakost ústředí.
v němž žijeme. Představujeme sí pod slovem
tím soubor všech vlastností vzduchového
ústředí, v němž žijeme: teplotu a její kolísání
vlhkost, sílu větrů, znečištění produkty lidského
soužití, průmyslovými závody, přírodním útva-
rem půdy atd. atd.
»Klima« jest krátce výraz pro ono nad
míru komplikované spolupůsobení přerůzných
činitelů na naše tělo.
Prve než k léčivému významu klimatu při-
kročíme, upozorníme na některé všední zjevy
každému známé, jimiž velký a vážný význam
klimatu nejlépe objasněn bude.
Každý z nás zakusil na sobě vliv klima-
tických změn. Jak jinak působí na nás jasný
slunný den, než mlhavý a sychravý čas, kdy
jemňoučké krůpěje vody halí nás ve svou mo-
krou náruč.
A každý vi, jak vznik mnohých chorob
v jedno spadá s nepříznivým počasím: jsou
periody roční, kdy rýma a různé katarrhy jsou
něčím zcela obyčejným, naopak zas přijde čas,
kdy rýma na př. jest pravou vzácnosti.
A právě tak vyskytují se doby roční
v nichž jisté nakažlivé nemoci nápadně často
se objevují, aby s nastoupením jiné periody
vymizely.
Jsou zde krátce jisté periody, v nichž tělc
se stává k různým chorobám přístupnějším.
Tak tomu u nás, v pásmu mírném, v němž
teplá doba roční se střídá s dobou chladu
Klim
10
article
Přesněji ještě vystupuje vliv klimatu v kra-
jích, značících se jedním nebo druhým ex
trémem.
Směrem k rovníku ubývá na př. tuberku-
losy a chorob plicních vůbec, za to obyčejným
se stávají jisté prudké choroby jater a j., ktere
a nás bývají vzácností.
Ještě patrnějším jest vliv klimatu na prů
běh trvajících již chronických chorob. V na
šem lidu stalo se již takřka příslovím, že ne
vlídný čas mnohého chorého ve hrob sklátí
s úsměvem slunka že nový život a nová na
děje chorému vzkvétá.
Tím více má lékař příležitost pozorovati
nápadné změny v průběhu choroby, závislé jen
na změnách povětrnostních. Zejmena vleklé
choroby plicní a choroby kloubů jsou vůči kli
matickým změnám nápadně choulostivými.
Dala by se o tom napsati dlouhá kapitola
tím důležitější, ježto o ní s vědeckého stano
víska nápadně málo napsáno, ač každému lé
kaři věc ta jest více než známou. A jako vlivy
povětrnostní všeobecně známou jsou věcí, tak
známým jest i vliv čistoty vzduchu.
Nesčíslněkrát uváděn bývá jako nejvýmluv
nější doklad Mnichov. Město to, před zavede
ním radikálních zdravotních opatření, semeni
štěm " bylo všech možných nemoci a nákaz
Dnes, po radikálních reformách, patří mezi nej
zdravější města Německa.
Ostatně maličký, každému známý experi
ment řekne více než dlouhá učená úvaha.
Vezměte velkoměstské dítě z dusného pří
bytku, zaprášených a začazených ulic, naplně
ných nezdravým výparem, vznikajícím ze sou
žití statisíců lidí a přesaďte to choré děck
bledých zvadlých tváří a mdlého oka ve svěž
zeleň horských lesů.
Na pobledlých líčkách objeví se růměnec.
svěží silou ožijí malátné údy, chutí k životu
práci zajiskří umdlené oko.
Malý ten pokus přesvědčí vás o tom, jaké
hříchy páše náš moderní život proti matce pří
rodě. Souměrně se vzrůstající t. zv. kulturou
Mnichov
Německo
12
article
vymykáme se z hranic, přírodou nám přikáza
ných. Nikoliv na náš prospěch !
Věci, o nichž jsme právě promluvili, známy
jsou každému člověku. Než lékaři všímali si je-
ště jiných okolností, které unikají širšímu obe
censtvu.
Tak bylo pozorováno, že v jistých kraji
nách našeho pásma se tuberkulosa neobjevuje
Shledáno bylo, že jsou to zvláště vysoko polo
žené krajiny a vysvětlována byla věc ta řídkost
vzduchu.
Názor ten byl tím více utvrzen, když bylc
shledáno, že bakterií s výškou nad mořem
ubývá.
Ačkoliv náhled ten jest ve světě lékařském
dosud značně rozšířen, přece hrozí jej pohřbíti
mocná veličina, jež se zove — kritika.
(Pokračování.)
13
article
Několik slov o neštovicích
a očkování.
Napsal MUDr. O ta kar Z u na.
Několik slov o neštovicích
a očkování.
Napsal MUDr. O ta kar Z u na.
V jednom z minulých čísel »Naučnéh
Obzoru« kollega dr. Pelnář pěkně roze
psal se o seroimmunisaci a serothe-
r apii.
Chci po článku dra. Pelnáře zmíniti se
o chorobě*), u níž seroimmunisace domohla se
účinků a výsledků tak positivních, že předpo-
jatý pouze člověk může dnes neuznávati po-
třebu, účelnost i velký prospěch očkování.
Neštovice — variola — jsou ne-
mocí, která dávným a dávným věkům již byl
známa. Kolébkou nemoci této jest Východ, od-
kud neštovice do Evropy byly přeneseny.
Z historie dosti nejasně se dovídáme, že
neštovice od pradávna na celém pobřeží moře
Středozemního se občas v epidemiích vyskyto-
valy; jiný historikautor soudí, že zhoubné
epidemie, které po čas peloponnésské války
strašlivě řádily na souostrovi v moři Egej
ském, byly — neštovice.
Římský lékař Galenus první neštovicemi
vědecky se zabýval a první také nemoc tuto
dosti zevrubně popsal. To bylo v druhé polo-
vici druhého století po Kristu, za panování cí-
shře Marca Aurelia, v době, kdy vedl
válku proti Parthům. Za války té rozzuřila
se prudká epidemie neštovic a tu měl Gale-
nus příležitost, nemoc studovati.
doktor
Pelnář
Aurelio
Parth
Galus
Evropa
14
article
Tisíce a tisíce lidí pomřelo za strašné této
epidemie; byly krajiny, zvláště ve východní
západní části rozsáhlé říše římské, kde obyva-
vatelstvo nemocí touto skoro vymřelo. I císaře
samého, Marca Aurelia nemoc v r. 180
po Kristu zachvátila, a on také v krátké dob
nemoci této podlehl.
Až do pátého století pak o neštovicích
v historii mnoho se nedovídáme; v pátém
šestém stoleti však nové epidemie neštovie
v různých spisech jsou zaznamenány. V pátém
století zvláště Francie epidemiemi neštovie byla
zmítána. V století šestém neštovice stejnou
měrou zuřily; jest zaznamenáno v historii,
kterak vojsko Abessinských, Mekku
obléhajíc, od obléhání nuceno bylo upustiti, po-
něvadž ve vojště prudká epidemie neštovi
vzplanula, strašně a bezohledně spolu s ne-
přítelem vojsko decimujíc. To bylo roku 5 69.
po Kristu.
Devět let před tím zuřily epidemie neštovi
ve Francii a Švýcařích. Tehdy v zhoubném jieh
řádění výdatně jim pomáhal mor — který
v touž dobu v těchte zemích se potloukal.
Od šestého století neštovice v historii stále
se zaznamenávají a myslím, že Evropu již an
na chvilku neopustily.
V následujících čtyřech stoletích zazname-
nává dějepis velké epidemie v Angliia
Irsku. Jest samozřejmo, že nezuřily neštovice
pouze v těchto zemích, nýbrž že stěhovaly se
*) Psal jsem již za jubilea Jennerova na
jiném místé a chci dnes způsobem důkladnějším
historii neštovic probrati.
Aurelio
Krist
Jennerův
Francie
Mekka
Evropa
Angliia Irsko
15
article
LIs
LIs
z jednoho území do druhého v různé době a
nestejně dlouhou dobu dnes tu, dnes onu zem
»oblažujíce«. Že nezachvátily silné a prudké
epidemie, v jednotlivých zemích současně se
objevivší najednou velkou část Evropy —
za to děkovati jest pouze zdlouhavé a nedo-
statečné dopravě tehdejší.
Dnešní komunikační prostředky byly by
tehdy v krátké době roznesly neštovice hravě
po celé Evropě.
Jest úžasno, jak krutě řádily neštovice za
dob křižáckých válek, kdy svět křesťanský ne-
konečné voje vysílal do Asie, aby svatá místa
vyrval rukoum urputných mohamedánů.
Tu historie již jasně mluví o epidemiích
neštovic, které zachvacovaly celé čety, pluky
i voje křižáků, mnohé při tom do posledního
muže hubíce.
A táhnoucí do Malé Asie tlupy křižáků
přirozeně nákazu neštovic s sebou vlekly a tak
zanesly je snadno do krajin, které až dosud
neštoviční invasí byly ušetřeny.
A pak znenáhla síla a šíře epidemií ne-
štovic rostla a rostla.
Kolumbus objevil Nový Svět, a již
v patnáctém výročí objevení Ameriky první pří-
pady onemocnění neštovicemi v Novém Světě
počaly strašiti. Nákaza rostla dál a dále, nešto-
vice šířily se úžasnou rychlostí po Americe,
celé kmeny indianské tu a onde zachvátivše.
Často epidemie taková také celé kmeny
Indiánů do posledního rudokožce vyhubila.
Do Ameriky neštovice zavlékly dle všeho
lodi otrokářské, které vyvážely z Afriky skou-
pené otroky — černochy. Nezdá se však, že-
běloši — otrokáři — výhradně nákazu při-
nesli do Ameriky, poněvadž někteří autoři tvrdí,
že černoši zvláště k onemocnění neštovicemi
jsou náchylni. A tu snadno se stalo, že na ta-
kové lodi, otroky černošskými mnohdy strašně
přeplněné, na lodi, kde hygienické poměry da-
leko klesly pod nullu — vypukla pojednou epi-
demie neštovic.
Lisa
Kolumbus
Indián
Evropa
Asie
Amerika
Afrika
16
article
Kolikrát taková loď, vezoucí otroky černochy
do Nového Světa z několika set setva desetinu
jich přivezla na místo určené. Tak neštovice
řádily na takové nečisté lodi . ..
Konečně snad leckomu z nás vynoří se
v duši otázka, nebyla-li smrt neštovicemi pro
takového ubožce černocha vysvobozením z útrap
a trampot, které naň čekaly v potupném, sví-
zelném, trapném otroctví? — —
Jest přirozeno, že pak z lodi, která přistála
u břehů ameriekých (nejprvé vlastně vyskytly
se neštovice v Novém Světě na ostrovech
Západní Indie, kamž najisto byly loděmi
otrokářův zavlečeny) nákaza přenesla se snadno
na pobřeží a tam dříve či později rozšířila se
mezi domorodci.
Z pobřeží pak ponenáhlu šířily se neštovice
do nitra země; zde pak často v prudké, smrtící
epidemie vzplanuly, které mnohdy, jak již bylo
pověděno, celé kmeny domorodých Indianů do
hrobu sklátily.
Jest zajisté pochopitelno, že se zkvétající
plavbou námořní, která po objevení Nového
Světa samozřejmě víc a více se rozmáhala,
ve století patnáctém i šestnáctém námořní plavbou
neštovice leckam byly zavlečeny. A to zvláště
z pobřeží na pobřeží, odtud pak postupně dále
do vnitra země.
V Dánsku na příklad prvý případ ne-
štovic objevil se asi roku 1527. Do té doby
Dánsko bylo ušetřeno — ale jakmile první
případ tam se objevil, vyvolal druhé — tyto
pak společně vzplanuly v epidemii, která během
krátké poměrně doby plavbou námořni zanesena
byla na Grönland a Island.
A v téže době, co epidemie neštovic zuřily
v Dánsku, na Grönlandě a Islandě,
zaznamenány jsou v historii stejně rozsáhlé
epidemie v Anglii, Francii, Italii,
Švédsku a Norsku, konečně také na
Helgolandě.
Století sedmnácté neštovicemi v pravém slova
smyslu oplývalo. Zase lodi nejprudší a nejstrašli-
Indie
Dánsko
Island
Anglie
Francie
Švédsko
Norsko