ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 585ab9f0-66ef-11dc-a716-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 14, place 18
1 masthead
17. července 190
2 masthead
HUČ
3 masthead
OBZO-
4 masthead
Číslo 12.
5 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6 masthead
k číslu 195.
7 article O lázních a léčení v lázních.
O lázních a léčení v lázních. Píše MUDr. Vladislav Mladějovský, docent na české universitě a lázeňský lékař.
MUDr Mladějovská
8 article
2. O klimatu.
9 article
Jak často zabloudí denní rozhovor na toto thema a přece zdá se nám, že není pojema význam tohoto slova valné části obecenstva dosti jasným. Slovem »klima« značíme jakost ústředí. v němž žijeme. Představujeme sí pod slovem tím soubor všech vlastností vzduchového ústředí, v němž žijeme: teplotu a její kolísání vlhkost, sílu větrů, znečištění produkty lidského soužití, průmyslovými závody, přírodním útva- rem půdy atd. atd. »Klima« jest krátce výraz pro ono nad míru komplikované spolupůsobení přerůzných činitelů na naše tělo. Prve než k léčivému významu klimatu při- kročíme, upozorníme na některé všední zjevy každému známé, jimiž velký a vážný význam klimatu nejlépe objasněn bude. Každý z nás zakusil na sobě vliv klima- tických změn. Jak jinak působí na nás jasný slunný den, než mlhavý a sychravý čas, kdy jemňoučké krůpěje vody halí nás ve svou mo- krou náruč. A každý vi, jak vznik mnohých chorob v jedno spadá s nepříznivým počasím: jsou periody roční, kdy rýma a různé katarrhy jsou něčím zcela obyčejným, naopak zas přijde čas, kdy rýma na př. jest pravou vzácnosti. A právě tak vyskytují se doby roční v nichž jisté nakažlivé nemoci nápadně často se objevují, aby s nastoupením jiné periody vymizely. Jsou zde krátce jisté periody, v nichž tělc se stává k různým chorobám přístupnějším. Tak tomu u nás, v pásmu mírném, v němž teplá doba roční se střídá s dobou chladu
Klim
10 article
Přesněji ještě vystupuje vliv klimatu v kra- jích, značících se jedním nebo druhým ex trémem. Směrem k rovníku ubývá na př. tuberku- losy a chorob plicních vůbec, za to obyčejným se stávají jisté prudké choroby jater a j., ktere a nás bývají vzácností. Ještě patrnějším jest vliv klimatu na prů běh trvajících již chronických chorob. V na šem lidu stalo se již takřka příslovím, že ne vlídný čas mnohého chorého ve hrob sklátí s úsměvem slunka že nový život a nová na děje chorému vzkvétá. Tím více má lékař příležitost pozorovati nápadné změny v průběhu choroby, závislé jen na změnách povětrnostních. Zejmena vleklé choroby plicní a choroby kloubů jsou vůči kli matickým změnám nápadně choulostivými. Dala by se o tom napsati dlouhá kapitola tím důležitější, ježto o ní s vědeckého stano víska nápadně málo napsáno, ač každému lé kaři věc ta jest více než známou. A jako vlivy povětrnostní všeobecně známou jsou věcí, tak známým jest i vliv čistoty vzduchu. Nesčíslněkrát uváděn bývá jako nejvýmluv nější doklad Mnichov. Město to, před zavede ním radikálních zdravotních opatření, semeni štěm " bylo všech možných nemoci a nákaz Dnes, po radikálních reformách, patří mezi nej zdravější města Německa. Ostatně maličký, každému známý experi ment řekne více než dlouhá učená úvaha. Vezměte velkoměstské dítě z dusného pří bytku, zaprášených a začazených ulic, naplně ných nezdravým výparem, vznikajícím ze sou žití statisíců lidí a přesaďte to choré děck bledých zvadlých tváří a mdlého oka ve svěž zeleň horských lesů. Na pobledlých líčkách objeví se růměnec. svěží silou ožijí malátné údy, chutí k životu práci zajiskří umdlené oko. Malý ten pokus přesvědčí vás o tom, jaké hříchy páše náš moderní život proti matce pří rodě. Souměrně se vzrůstající t. zv. kulturou
Mnichov Německo
12 article
vymykáme se z hranic, přírodou nám přikáza ných. Nikoliv na náš prospěch ! Věci, o nichž jsme právě promluvili, známy jsou každému člověku. Než lékaři všímali si je- ště jiných okolností, které unikají širšímu obe censtvu. Tak bylo pozorováno, že v jistých kraji nách našeho pásma se tuberkulosa neobjevuje Shledáno bylo, že jsou to zvláště vysoko polo žené krajiny a vysvětlována byla věc ta řídkost vzduchu. Názor ten byl tím více utvrzen, když bylc shledáno, že bakterií s výškou nad mořem ubývá. Ačkoliv náhled ten jest ve světě lékařském dosud značně rozšířen, přece hrozí jej pohřbíti mocná veličina, jež se zove — kritika. (Pokračování.)
13 article Několik slov o neštovicích a očkování. Napsal MUDr. O ta kar Z u na.
Několik slov o neštovicích a očkování. Napsal MUDr. O ta kar Z u na. V jednom z minulých čísel »Naučnéh Obzoru« kollega dr. Pelnář pěkně roze psal se o seroimmunisaci a serothe- r apii. Chci po článku dra. Pelnáře zmíniti se o chorobě*), u níž seroimmunisace domohla se účinků a výsledků tak positivních, že předpo- jatý pouze člověk může dnes neuznávati po- třebu, účelnost i velký prospěch očkování. Neštovice — variola — jsou ne- mocí, která dávným a dávným věkům již byl známa. Kolébkou nemoci této jest Východ, od- kud neštovice do Evropy byly přeneseny. Z historie dosti nejasně se dovídáme, že neštovice od pradávna na celém pobřeží moře Středozemního se občas v epidemiích vyskyto- valy; jiný historikautor soudí, že zhoubné epidemie, které po čas peloponnésské války strašlivě řádily na souostrovi v moři Egej ském, byly — neštovice. Římský lékař Galenus první neštovicemi vědecky se zabýval a první také nemoc tuto dosti zevrubně popsal. To bylo v druhé polo- vici druhého století po Kristu, za panování cí- shře Marca Aurelia, v době, kdy vedl válku proti Parthům. Za války té rozzuřila se prudká epidemie neštovic a tu měl Gale- nus příležitost, nemoc studovati.
doktor Pelnář Aurelio Parth Galus Evropa
14 article
Tisíce a tisíce lidí pomřelo za strašné této epidemie; byly krajiny, zvláště ve východní západní části rozsáhlé říše římské, kde obyva- vatelstvo nemocí touto skoro vymřelo. I císaře samého, Marca Aurelia nemoc v r. 180 po Kristu zachvátila, a on také v krátké dob nemoci této podlehl. Až do pátého století pak o neštovicích v historii mnoho se nedovídáme; v pátém šestém stoleti však nové epidemie neštovie v různých spisech jsou zaznamenány. V pátém století zvláště Francie epidemiemi neštovie byla zmítána. V století šestém neštovice stejnou měrou zuřily; jest zaznamenáno v historii, kterak vojsko Abessinských, Mekku obléhajíc, od obléhání nuceno bylo upustiti, po- něvadž ve vojště prudká epidemie neštovi vzplanula, strašně a bezohledně spolu s ne- přítelem vojsko decimujíc. To bylo roku 5 69. po Kristu. Devět let před tím zuřily epidemie neštovi ve Francii a Švýcařích. Tehdy v zhoubném jieh řádění výdatně jim pomáhal mor — který v touž dobu v těchte zemích se potloukal. Od šestého století neštovice v historii stále se zaznamenávají a myslím, že Evropu již an na chvilku neopustily. V následujících čtyřech stoletích zazname- nává dějepis velké epidemie v Angliia Irsku. Jest samozřejmo, že nezuřily neštovice pouze v těchto zemích, nýbrž že stěhovaly se *) Psal jsem již za jubilea Jennerova na jiném místé a chci dnes způsobem důkladnějším historii neštovic probrati.
Aurelio Krist Jennerův Francie Mekka Evropa Angliia Irsko
15 article LIs
LIs z jednoho území do druhého v různé době a nestejně dlouhou dobu dnes tu, dnes onu zem »oblažujíce«. Že nezachvátily silné a prudké epidemie, v jednotlivých zemích současně se objevivší najednou velkou část Evropy — za to děkovati jest pouze zdlouhavé a nedo- statečné dopravě tehdejší. Dnešní komunikační prostředky byly by tehdy v krátké době roznesly neštovice hravě po celé Evropě. Jest úžasno, jak krutě řádily neštovice za dob křižáckých válek, kdy svět křesťanský ne- konečné voje vysílal do Asie, aby svatá místa vyrval rukoum urputných mohamedánů. Tu historie již jasně mluví o epidemiích neštovic, které zachvacovaly celé čety, pluky i voje křižáků, mnohé při tom do posledního muže hubíce. A táhnoucí do Malé Asie tlupy křižáků přirozeně nákazu neštovic s sebou vlekly a tak zanesly je snadno do krajin, které až dosud neštoviční invasí byly ušetřeny. A pak znenáhla síla a šíře epidemií ne- štovic rostla a rostla. Kolumbus objevil Nový Svět, a již v patnáctém výročí objevení Ameriky první pří- pady onemocnění neštovicemi v Novém Světě počaly strašiti. Nákaza rostla dál a dále, nešto- vice šířily se úžasnou rychlostí po Americe, celé kmeny indianské tu a onde zachvátivše. Často epidemie taková také celé kmeny Indiánů do posledního rudokožce vyhubila. Do Ameriky neštovice zavlékly dle všeho lodi otrokářské, které vyvážely z Afriky skou- pené otroky — černochy. Nezdá se však, že- běloši — otrokáři — výhradně nákazu při- nesli do Ameriky, poněvadž někteří autoři tvrdí, že černoši zvláště k onemocnění neštovicemi jsou náchylni. A tu snadno se stalo, že na ta- kové lodi, otroky černošskými mnohdy strašně přeplněné, na lodi, kde hygienické poměry da- leko klesly pod nullu — vypukla pojednou epi- demie neštovic.
Lisa Kolumbus Indián Evropa Asie Amerika Afrika
16 article
Kolikrát taková loď, vezoucí otroky černochy do Nového Světa z několika set setva desetinu jich přivezla na místo určené. Tak neštovice řádily na takové nečisté lodi . .. Konečně snad leckomu z nás vynoří se v duši otázka, nebyla-li smrt neštovicemi pro takového ubožce černocha vysvobozením z útrap a trampot, které naň čekaly v potupném, sví- zelném, trapném otroctví? — — Jest přirozeno, že pak z lodi, která přistála u břehů ameriekých (nejprvé vlastně vyskytly se neštovice v Novém Světě na ostrovech Západní Indie, kamž najisto byly loděmi otrokářův zavlečeny) nákaza přenesla se snadno na pobřeží a tam dříve či později rozšířila se mezi domorodci. Z pobřeží pak ponenáhlu šířily se neštovice do nitra země; zde pak často v prudké, smrtící epidemie vzplanuly, které mnohdy, jak již bylo pověděno, celé kmeny domorodých Indianů do hrobu sklátily. Jest zajisté pochopitelno, že se zkvétající plavbou námořní, která po objevení Nového Světa samozřejmě víc a více se rozmáhala, ve století patnáctém i šestnáctém námořní plavbou neštovice leckam byly zavlečeny. A to zvláště z pobřeží na pobřeží, odtud pak postupně dále do vnitra země. V Dánsku na příklad prvý případ ne- štovic objevil se asi roku 1527. Do té doby Dánsko bylo ušetřeno — ale jakmile první případ tam se objevil, vyvolal druhé — tyto pak společně vzplanuly v epidemii, která během krátké poměrně doby plavbou námořni zanesena byla na Grönland a Island. A v téže době, co epidemie neštovic zuřily v Dánsku, na Grönlandě a Islandě, zaznamenány jsou v historii stejně rozsáhlé epidemie v Anglii, Francii, Italii, Švédsku a Norsku, konečně také na Helgolandě. Století sedmnácté neštovicemi v pravém slova smyslu oplývalo. Zase lodi nejprudší a nejstrašli-
Indie Dánsko Island Anglie Francie Švédsko Norsko