1
masthead
starce. Bezděky vzpomenete si, proč se nenašel do-
sud mezi naším, dnes tak úsilně literárně činným
studentstvem někdo, kdo by nakreslil profily našich
professorů v jich činnosti učitelské.
3
masthead
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Jeden z nejzasloužilejších a nejplodnějších
srbských spisovatelů dokonal právě 70, rok svého
života a 50. své literárné práce. Je to Milan Dj
Miličevi. Zajímavá jest jeho životná dráha
Začal ji jako vesnický učitel, načež byl tajemníkem
knížecí kanceláře, tajemníkem ministerstva osvěty
pomocníkem ministerstva vnitra, státním radou
v literatuře začal jako redaktor učitelského listu
»IIIgoa«, potom se stal členem Srbské učené spo-
lečnosti, členem královské Srbské Akademie a napo-
sled jejím předsedou. Za 50 let sepsal a vydal 100
knih. Spisy svými po většině doplňuje práci ne-
smrtelného Vuka Karadžiče jako národopisec, země-
pisec i dějepisec srbského národa, popisuje srbský
dům, ves, život a obyčeje srbských sedláků
každém téměř kraji Srbska, sepsal dějiny prvého
druhého povstání srbského na počátku XIX. věku.
Milan Miličevié velikou prací svou stal se jedním
z pilířů srbské literatury a plnou měrou si zasloužil
oslav, kterými jej v jeho jubilejní den zahrnul
vděčný srbský národ.
Dj
Karadžič
Srbsko
Milano
královský srbský akademie
4
article
* Známá vydavatelská firma I. Glazunovav
Petrohradě vydala sebrané spisy V. A. Žukov-
ského, redakcí. P. A. Jefremova. Kritika chváli
vydání jakožto úplné a přesné, litujíc, že nevyšl
aspoň před 10 lety. Příštím rokem uplyne 50 le
od smrti Žukovského a práce jeho stávají se podle
ruského zákona všeobecným majetkem.
* Zmínili jsme se předešle o ruských mecená
ších. Z Moskvy dochází právě zvěst o novém me-
cenáši millionáři Solodovnikovi, jenž tamv
těchto dnech zemřel. Solodovnikov byl člověk vy-
sokého vzdělání a v mládí pilně všímal si divadla
literatury i malířství. Procestoval téměř všecky ev
ropské země a navrátiv se domů, založil v Moskvě
divadlo, časopis a podporoval hmotně konservatoř
Později úplně uzavřel se do sebe, ano říkalo se
něm, že jest skoupý. Vědělo se, že jest millionář
ale na kolik páčí se vlastně jeho jmění, nikdo ne-
zěděl. Teprve po jeho smrti zjistilo se, že tent
domněle skoupý boháč, žijící velmi skromně, od-
kázal téměř celé své jmění k dobročinným účelům.
Žukov
Jefremov
Žukovský
Solodovnik
Moskva
I . Glazunovav Petrohrad
5
article
Tak se dostane 10 millionů na zřízení ženských
gymnasií, 10 millionů na mužské i ženské školy
průmyslové a jiných 10 millionů na zřízení levných
bytů pro nejnižší vrstvy obyvatelstva moskevského
* V Krakově vyšla nová sbírka básní Kazi-
míra Przerwy Tetmayera »Hasko«. Roz-
padá se na dvě skupiny, z nichž prvá obsahuje ně-
které pravé perly vlastenecké lyriky, vypěté při růz-
ných příležitostech, jmenovitě při vzpomínkách na
Kraszewského, Slowackého a Mickiewicze, kdežt
druhá nalezá se ve službách bojových hesel časo-
vého modernismu.
* V Petrohradě zemřel známý stařičký spisova-
tel Sergěj Vasiljevič Maksimo v. Byí
člověkem proniknutým upřímnou láskou k prostému
lidu, jejž poznal dopodrobna na svých studijních ce-
stách, které konal za mladých let pěšky. Plakal
slzami lidu a smál se jeho smíchem, slovem, splynui
duší s tímto lidem, znaje nejtajnější záhyby jeho
mysli, jeho moc a sílu. Procestoval nejen vnitřní
gubernie, ale i nejodlehlejší kraje mátušky Rusi, o
chladného severu do palčivého, středoasijského vý
chodu, nepopřávaje si oddechu až do hlubokého stáří.
Stati jeho nebyly nikdy suchou snůškou pouhého
materiálu, ale vynikaly vždy živou, belletristickou
formou. Jest to ostatně zcela přirozeno, neboť Ma
ksimov s chutí psal i povídky a sborníky jeho ro
mánů i povídek jsou vynikajícím pomníkem tak ře-
čené školy »narodníků«, t. j. školy, k níž se hlásí
velký počet spisovatelů, líčících se zálibou život nej
širších vrstev lidových. Hlavní jeho sbírky jsou
»Ac « (1871); »B Pyc Xca-pa
»Ky a ero eie«, sborník lidových
rčení; »Kp cona« a j. Mnoho jeho prac
uloženo jest v různých časopisech. Budou zajisté
záhy sebrány a vydány, aby cenný obsah jejich pro
pozdější pokolení nezůstal bez užitku.
Kazi
Tetmayer
Hasko
Kraszewský
Slowacký
Mickiewicz
Rus
Krakov
Petrohrad
B Pyce Xca
Sergěj Vasiljevič Maksimo
6
article
* Poučný článek o polských vystěhovalcích při
nesla revue »Ateneum«. Spisovatelem jeho jest pan
Zvwicki. Charakteristickou vlastností vystěhovalců
polských jest, že jejich láska k vlasti v cizině stává
se ještě vroucnější. Ve státech severo-amerických
žije na dva milliony Poláků. Mají tam pěkně vyvi
nuté novinářstvo a časopisectvo, mezi jiným několik
denníků. V nejnovější době usilují o založení vyšších
polských škol a ústavů kulturních. Američané sna-
hám těm nestaví se v cestu. Jest mnoho míst, kde
Poláci zastávají státní úřady a veřejné hodnosti. Vy
skytují se celé kraje, kde mimo Poláky není jiných
obyvatel. V samotoém Chicagu žije 200.000 Poláků
takže po Varšavě jest to největší středisko polské
společnosti.
* Hroznými poměry a hrubým porušením disci
pliny nazvali by zajisté někteří důstojníci rakouské
armády to, co děje se v ruském vojsku. Listy hemží
se totiž zprávami, že důstojníci a lékaři vojenšt
zřizují při jednotlivých sborech soukromé kursy
v nichž učí vojáky čísti a psáti, jakož i hlavním
zásadám hygienickým. A výsledky jsou prý podivu-
hodné. Jmenovitě v medicině. Prostí vojáčci osvojil
si přednášené discipliny tak dokonale a podrobně
že při zkouškách důstojníci žasli, nemohouce sami
k mnohým otázkám dáti odpovědi. Tento úspěch
vznítil ve veřejném tisku otázku, nebylo-li by možno
vůbec zavésti podobné kursy všeobecně a závazně
neboť vše pro ně je dáno: bezplatní učitelé (dů
stojníci), místo (kasárna) a konečně — dost at ek
Zvwický
Polák
Američan
Chicago
7
article
Z cizích spisů.
8
article
* Dopis z Paříže. Zlomky meče. Román
Bratří Marguerittů. Naklad. Plon. »Les
troncons du gloire«. Bratří Marguerittů tvoří pokra
čování románu »Désastre« týchž autorů a líčí dru-
hou část tragické epopeje od pádu císařství až ku
podepsání příměří Julesem Favrem.
Román národní energie, obdivuhodného rozmachu,
kde zem v několika měsících vyslala do pole skorem
800.000 mužů ve znamenitém, ale marném úsilí. Zá-
roveň podrobná historie vojenských operací, prove-
dených na všech bodech francouzského území jako
závěrečný obraz nezapomenutelné, obležené Paříže
Cítíme, že bratří Marguerittové chtěli vykonati
dílo přesných historiků rovněž jako romantiků. Než
se chopili pera, dlouho pátrali ve všech dokladech
minulosti, dosud tak blízké. Jímá nás údiv, pozo-
rujeme-li ohromnou přípravnou práci, jaké vyžaduje
podobná kniha a skutečný talent, jaký vyvinuli
autoři, aby nás prováděli postupně územím tak
různým, na němž se rozvíjí nesmírný dramatický
obraz národního odporu.
Ze středu podrobností všeho druhu, jež samo
svědomí autorů nechtělo opomenouti z obavy, aby
nezkrátili historii, vzniká však nepravím zmatek
neboť autoři naopak vyznamenávají se tím, že do-
vedou uvést pořádek a sled ve své popisy, ale na-
nejvýš nedostatek jednoty rozvrhu. Celek činí na
čtenáře dojem salonu musea, plného vzácnýcha
drahocenných předmětů, kde každý kus je krásný
zajímavý sám sebou, chvěje se horoucím životem,
ale kde příliš veliký počet vystavených věcí mate
poněkud zrak a pozornost navštěvovatele.
Tato lehká výtka, jež ostatně — opakuji to —
týká se spíše povahy předmětu, neškodí přímé kráse
díla.
Margueritt
Jules Favre
Marguerittová
Paříž
9
article
Od širokého pozadí obrážejí se fysiognomie ná-
čelníků a všech, kdož ovládají dobu a jsou hlavním
herci velkého dramatu. Na jedné straně špatní vůd-
cové, ti, kdož mají toliko svoji osobní statečnost
avšak postrádají iniciativy, jako Ducrot, anebo jako
Trochu otálejí následkem přílišné opatrnosti a ne-
chávají stravovati v nečinnosti veškeru životnou sílu
Francie. Na druhé straně skuteční vojevůdcové, jako
Chanzy, neohrožený generál rovněž jako znamenitý
organisátor, mladý horoucí, důvěřující ve svou
hvězdu a v heroismus svého vojska, schopen sám
sebou, a kdyby byl zápas potrval déle, zvrátiti šlěstí
zbraní, obdivuhodný ve všech případech, že nikdy
nezoufal nad vlastí, konečně Gambetta, v nějž se
vtěluje v tu chvíli sama duše zmučené vlasti, plné
bolestí ale nezvratně odhodlané, zůstati na živu.
Ducrota
Gambetta
Francie
10
article
Všechny tyto postavy jsou načrtnuty s obdivu-
hodnouplastikou, se správným vědomím, jak povin-
ností historika, jenž hledá příčiny, vysvětluje sla-
bosti a ochablost, avšak jenž odsuzuje též bez záště.
ale bez váhání ty, kdož vzavše na sebe tak vážnou
zodpovědnost, náležejí před neúprosný soud historie
Avšak co je útěchou při čtení těchto bolest-
ných stránek, kde znovu oživuje celá prokletá minu-
lost, jest, že také zde, v rysech roztroušených po
celém díle, rovněž jako v anekdotách náležitě vy-
braných a střízlivě podaných, oživuje znovu heroi-
smus tolika neznámých hrdin, trpělivá odhodlanost
v utrpení, přijímající smrt prostě a bez lítosti: jest t
na příklad episoda z historie onoho starého mě-
šťáka a šlechetných venkovanů, kráčejících na smrt,
aby nezradili svou víru; jest to dojemný konec oné
drobné dělnice, jež umírá strádáním při obležení, ale
jež odhodlavši se prostě k oběti, dokonává ji až na
konec, aniž by i v samé hodině smrti dotkla se její
heroické dušinky ochablost neb lítost.
Tyto listy náležejí rovněž historii, jíž dlužno
učiti příští pokolení jako ostatní dějiny. A proto, při
tolikerých přednostech romanopisců, historiků, ba
epických básníků na některých místech, bratři Mar
guerittové napsali knihu energie a vzdoru, bídy
M. Wolff.
velikosti rozervané vlasti.
Mara
M Wolff
11
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* La revue uveřejňuje pěknou psychologii studu
z péra C. Mélinanda. Autor dospívá k tomu poznání
že stud jest nutný a užitečný, stud ženy pak zvláště
že je užitečný pokroku racy.
* Táž revue na čelném místě přináší článek
L. de Nowinsa o lize králů peněžních, jež se
právě utvořila v Americe. V čele tohoto finančníh
spolku stojí Piespont Morgan (vlastní organisato
ligy), Rockfeller a A. Camegie. Tito tři representuj
sami sumu 15 milliard franků. Nowinse uvažuje, jaky
význam bude míti nová tato jednota finanční a do
spívá k přesvědčení, že to je jeden z oněch nebez-
pečných (i pro Evropu v ohledu národohospodář-
ském) trustů, s nimiž v Americe se skoro pyte
roztrhl.
* Na základě materiálu, nahromaděného při loň
ské výstavě v Paříži, sestavil v »Hochschu
Nachrichten« W. Lexis velmi instruktivní článek
o francouzských universitách. Naši akademikové, již
snad chtějí ve Francii studovati, najdou velmi mnoho
cenného poučení v této souborné a vše vyčerpávajíc
studii. — Dle téže revue stoupá návštěva vysokých
škol ženami v Německu velmi značně. Roku loň-
ského bylo na německých universitách zapsáno pouze
618 žen, letos už 1029. Na Berlín připadá 439, na
Bonn 100 atd. Nejméně studujících žen jest v Ro-
stocku a v Erlangách — po 3)
* Poučný referát o letošní výstavě berlínské se-
cesse — doprovozen četnými a skvělými reprodukcem
— přináší Zeitschrift für bildende Kunst
Tamže nově nalezený, dosud neznámý portrét H.v
Kleista s textem.
L Nowinsa
Piespont Morgan
Rockfeller
Nachrichten
W Lexis
Erlang
Kunst
Kleist
Amerika
Evropa
Paříž
Francie
Německo
Berlín
Bonn
12
article
* O nové methodě dánské — léčiti choré po-
mocí slunečního světla — důkladně nás poučuje Le
Tour du Monde. Uvádí příklady zdařilého léčení
a přináší i některá vyobrazení z léčebny slunečními
paprsky.
* »Leisure Hour« sděluje svým čtenářům
jak tráví den ruský car. Samovládce ruský vstává po-
měrně dosti pozdě, o půl 9 hodině ráno. Mezi oblé-
káním pije šálek čaje. V 9. hodin obírá se nejdůleži
tějšími státními záležitostmi a konferuje se státním
sekretářem. Od 10 do 11 hodin snídá a od 11. do
12 hodin konferuje s ministry a podpisuje předložené
mu listiny. V tu dobu čte také referáty gubernátorů
a dělá si na straně poznámky. Mezi touto praci pije
jeden šálek čaje za druhým. Zřídka kdy pije víno
před večerem, ale čaj pije celý den. Od 12. hodiny
Leisure Hour
13
article
Slavjanin.
polední do 4 hodin odpoledne věnuje se rodině, hraje
si s dcerami a čte noviny. Nejčastěji čte »Figaro«,
»Times« a »Kölnische Zeitung.« Knihy čte car velice
zřídka. Od 4 do 7 hodin večer car opět pracuje,
V 7 hodin obědvá s rodinou až do 10 hodin, kdy po-
znovu pracuje, načež o půl noci pravidelně jde spat.
* Arménská revue »Mšak« obeznamuje čtenář-
ský svět se zajímavou bistorií arménského knihtiskař-
ství. První arménské knihtiskárny byly založeny
kolem r. 1600 v Římě a Benátkách. Během XVII. sto-
letí připojily se k těmto dvěma ještě mnohé jiné. Nej-
významnější arménskou knihtiskárnou byla amstero-
damská, jež až do založení knihtiskárny při klášteře
arměnských Mechitaristů udržela si prvenství. Těmto
Mechitaristům jsou Arméni povinni díkem za znovu-
zrození staré své literatury. Dnes mají Arméni přes
100 tiskáren, které skoro pranic nestojí za evropskými
tiskárnami.
* La Revue (ancianne Revue des revues) při-
náší výsledek zajímavé ankety o směrech social ních,
politických a náboženských mládeže francouzské ve
20. století. Předseda studentské ústřední associace
Jean Reveilland uvádí několik scen ze života stu-
dentů pařížských, z nichž vyzařují hlavně velká tole-
rance, potlačování vášní strannických a odpor proti
surovostem. Demokratická liga studentská žádá na
francouzské mládeži 20. století, by v politickém
smýšlení byla republikansky demokratická, v nábo-
ženském směru pak aby se stavěla proti každému
náboženství, neboť náboženství prý zbraňuje, aby
lidé byli svobodni. Zástupce spolku katolických stu-
dentů žádá, aby mládež budoucí byla svobody mi-
lovna, aby popřávala svobodu i těm, kdož vyznávají
své náboženství, i těm, kdož boří veškera dogmata
křesťanská. V směru politickém jest pro republiku.
Figaro
Armén
Reveilland
Řím
Benátky
Kölnische Zeitung
spolek katolický sto
Le revue
14
article
Mladý spisovatel Léon Bazalgette soudí, že pro Francii
není jiné spásy, než duševní revoluce, od základu.
K tomu prý se ale zpohodlnělá Francie sotva roz-
houpá. Známý kritik A. Beaunier soudí, že dnešní
mládež trpí za hříchy předešlé generace. Skandální
afféry Boulangerova, panamska, Dreyfusova jsou
smutným dědictvím, pro které dnešní mládež fran-
couzská trpí. Jacques Bainville vidí možnou nápravu
v návratu k positivismu a v restituování onoho du-
ševního stavu, jaký byl před velkou revolucí. Básník
F. Gregh podotýká, že jeho mistry ve filosofii byli
Spencer a Renan a kdyby chtěl vytvořiti nějaký sy-
stém filosofický, že by to byl renanism, posílený
darwinismem. A takovým směrem nesou se ještě jiné
odpovědi účastníků ankety. Resumé podává E. Montfort:
mládež francouzská jest z valné části nakloněna
duchu republikánskému a má silný sklon k socialismu.
Charakteristickým jest četné projadření naděje v nové
náboženství.
* Nord und Süd přináší z pera K. Blinda
paralelu mezi Irčany a Čechy, ne vždy podařenou.
* »Globus« přináší poutavé vylíčení národních
zvyků u Rusů užívaných k odvrácení dobytčího moru.
Studie ta jest výborným příspěvkem k srovnávacímu
národopisu.
Mr. Penn.
Léon Bazalgette
A Beaunier
Boulangerův
Dreyfusův
Jacques Bainville
F Gregh
Spencer
Renan
E Montfort
K Blind
Irčan
Čecho
Francie
Nord und Süd
16
article
* Cvrill a Method. Apoštolé slovanští. Ná-
stin života a působení, jakož i význam jejich v dě-
jinách osvěty slovanské. Napsal František
Pastrnek. Ve prospěch Ústř. Matice školské. Cena
40 hal. franko. Ojednávky přijímá p. Ant. Mojžíš,
řed. školy v Karlíně 273.
* Zvon. Belletristický týdenník. Redaktor M. A.
Šimáček. Nákladem F. Šimáčka v Praze. Poslední
čtvrtletí prvého ročníku. Má v čele dopis cestovatele
Josefa Kořenského »Kde domov« můj na úpatí
javanské sopky. Z dalšího obsahu: novella Rů-
ženy Jesenské, kresba Raisova Sirotek
a pokračování Simáčkova románu Lačná
srdce.
* Dějiny umění výtvarných. Seš. 28. Píše
dr. Ant. Šnajdauf. Nákladem Bursíka a Kohouta
v Praze. Záslužné dílo započaté K. B. Mádlem, jehož
vydávání z příčin neznámých před nějakou dobou
uvázlo, změnilo autora. Nakladatelství slibuje, že
další sešity budou pravidelně vycházeti.
* Stará Praha. 100 akvarelů Vácslava Jansy.
Popisuje Jan Herain. Nakladatel Bedřich Kočí.
Sešit 24. Barevné reprodukce pohledů: »Kostel sv.
Petra se zvonicí«, »Valdstýnský palác«, »Sál a terrasa
Valdštýnského paláce« a »Kostel sv. Jana Nep. na
Skalce«.
Pastrnek
Antonín
Mojžíš
Šimáček
F Šimáček
Kořenský
Raisův Sirotek
Simáčkův
doktor
Šnajdauf
Bursík
Mádl
Jansa
Herain
Kočí
Petro
svatý
Jan Nepa
Karlín
Praha
Sála
Valdstýnský palác
novela Ržena Jesenský
17
article
* Humoristický kalendář na r. 1902.
Uspořádal Fr. S. Procházka. Ročník XIX. Nakl.
Jos. R. Vilímek. Se čtyrmi illustracemi ročních
dob v nejryzejší secessi a rovněž syndekadentským
petickým průvodem. Text opatřený hojnými illustra-
cemi, příspěvky veršem i prosou.
* Srbská tiskárna v Záhřebě počala vydávati
nádherné dílo Znamenití Srbové XIX. věku
(3 C XIX. Bea). Dílo vyjde v 36 svaz-
cích, každý měsíc svazek. V každém po šesti umě-
lecky provedených i reprodukovaných podobiznách
s krátkým životopisem muže. V prvých třech svaz-
cích vyobrazeni jsou: Dositije Obradovič, černohorský
vladyka Petr I., Karadjordje Petrovič, kníže Miloš
Obrenovič, Sava Tekelija, Filip Višujič (guslar, skla-
datel mnoha národních epických písní), Nikola Lunje-
vica (děd královny Dragy), metropolit Štěpán Strati-
mirovič, Vuk St. Karadžič, Jovan Gavrilovič, knez
Ivo Semberac, Sima Igumanov, Jevrem Obrenovič,
Alexa Nenadovič, Ilija Birčanin, Sima Nenadovič,
Dimitrije Dravidovič, Nikola Tomaseo. Redakci díla
má Andra Gavrilovič, professor v Bělehradě.
»Vpana cpnke aapuje«, Záhřeb.
S Procházka
R Vilímek
Srba
Karadjordje Petrovič
Obrenovič
Sava Tekelija
Višujič
Drag
Štěpán Strat
Vuk Stanislav
Karadžič
Gavrilovič
Semberac
Sim Igumanov
Jevr Obrenovič
Alexa Nenadovič
Birčanin
Sim Nenadovič
Dravidovič
Tomaseo
Andr Gavrilovič
Francie
Záhřeb
Bělehrad
svazcícha
Dositij Obradovič
Petr I
Nikola Lunje
18
article
PĚKNOU UPOMÍNKU NIA Iv.
PĚKNOU UPOMÍNKU NIA Iv.
přináší čas. „Čtení Besední“ v Brně. Hoi-
velice cenná
Iva
Brno
19
article
OlL če. elzajímavější a nejla-
OlL če. elzajímavější a nejla-
cinější časopis, kterýž v žádné rodině, v žádné
knihovně by chyběti neměl. Půlletně jen 80
kr. Adr. stačí: „Čtení Besední“ v Brně.
če
Brno