1
article
kyselinu sírovou do tváře. Zelinářka byla hrozně po-
pálena a oslepla. Také nevěrný manžel utržil si ně-
kolik lehčích popálenin ve tváři a na prsou. Hošík.
jenž se byl neopatrně přiblížil, byl popálen na pravé
tváři a na ruce. Také tři zcela nezúčastněné osoby.
jež seděly na terrasse byly, rozstříknuvší se kyselinou
popáleny. Paní Janerotová byla ovšem ihned zatčena.
= Zmýlená prý neplatí. Z Mount Vernonu s
oznamuje: Komický výjev, jenž zcela lehko proměniti
se mohl v tragický, odehrál se onehdy v domě detektiva
zdejšího policejního departementu G. D. Atwella. Poli-
cie dopadla den před tím choromyslnou černošku
Lulu Harlessovou, bloudící po ulicích mount-vernon-
ských a Atwell vyžádal si u policejního soudu za-
tykač na ni, aby její duševní stav mohl býti vyše-
třen lékaři a ona poslána býti mohla do blázince
Když se tak stalo, bylo telegrafováno do Hudson R-
ver State Hospitálu, aby poslána sem byla ošetřova-
telka choromyslných pro pacientku. Ta odpoledne
přibyla a když si byla vzala u úřadníka Collinsa
potřebné listiny, zamířila k domu detektiva Atwella.
zaměníc si nedorozuměním jméno žalobcovo s jmé-
nem pacientky. Když jí paní Atwellová otevřela
dvéře, vybídla ji ošetřovatelka, aby se rychle oblékla,
že musí s ní jíti do nemocnice. Udivená paní ovšem
odpověděla, že se musí dle všeho mýlit, ale ošetřo-
vatelka zhurta jí nařídila, aby byla zticha a rychle
se strojila, že nechce zmeškati vlak. Teprve po půl-
hodinové tahanici, jíž zúčastnil se strávník John Dil-
lon a vedlejší sousedka a povolán z White Plains
Atwell, podařilo se resolutní ošetřovatelku přesvědčiti
že se mýlí a ona se vzdálila s omluvou. Paní Atwel-
lová následkem události té trpí nervovým záchvatem.
Janerotová
Atwell
Lula Harlessová
Atwellová
John Dila
Atwel
Mount Vernon
HOSPITÁLU
White Plains Atwell
Hudson R
2
article
= O hrozné větrné smršti v Italii, jež způsobila
ohromné spousty, oznamují se následující podrob-
nosti: Bouře zuřila v okolí Padovy, Trevisa a Vi-
cenzy, jež všude poskytují obraz nanejvýš truchlivý.
Střechy selských domů strhány, zdi pobořeny neb
hrozí spadnutím, ovocné stromy a platány vyrvány
z kořenů, po révách není již ani stopy, sklizeň zni-
čena krupobitím. Bouři padly za oběť také lidské
životy, jichž počet dosud není zjištěn. V nemocnic
v Padově leží dvanáct téžce raněných a několik lehce
raněných. Podobně jest v Trevisu a ve Vicenze
Pomocná akce byla zahájena, ale bude trvati ještě
delší dobu, než stopy hrozných spoust budou vyhla-
zeny. Způsobené velké škody nelze alespoň letos
uhradit, ba nebylo dosud ani lze odhadnout je. Jen
přiblížně se soudí, že škoda páčí se na dva milli
ony lir.
Padův
Treviso
Padova
3
article
= Statečný burský hoch. Z Londýna se ozna-
muje: Poslanec major Šeely vypravoval onehdy ve své
přednášce historku, jež se jemu samému přihodilav
burské válce. Major jest dobrý řečník, ale prostá ona
historka měla větší účinek na posluchačstvo, než vše
ostatní, co pověděl o svobodě. — »Dostal jsem roz-
kaze, vypravoval, »abych se s několika dobrovolníky
pokusil zajmouti velitele nepřátelského v osadě, vzdá
lené as 20 angl. mil. Byl to podnik dosti nebezpečný
ale konečně jsme se tam bez pohromy dostali. Vidím
ještě před sebou onu osadu, údolí a selský stateka
slyším dosud cvakot podkov. Burský generál byl pryč
ale kam se poděl? Ba nebyla vyloučena možnost,
zda li generál sám nás nezajme, na místě abychom
zajali jeho. Sjeli jsme k selskému statku a nalezli
jsme tu hezkého burského hocha. Ptal jsem se ho,
bylli tu generál a on odpověděl v prvním svém
velikém překvapení holandsky. »Ano.« — »Kam
šel?« tázal jsem se dále a hoch stal se nedůvěřivým.
— »Nevím,« odpověděl. — Tu jsem se odhodlal uči-
niti něco, co mi snad bude odpuštěno, poněvadž život
mých lidí byl ohrožen. Pohrozil jsem hochovi smrtí,
nepoví-li, kde se generál nalezá. Šetrval ve svém od-
poru. Poručil jsem mu, aby se postavil ke stěně a
pravil, že ho dám zastřelit. Zároveň pošeptal jsem
svým vojákům: »Probůh, nestřílejte!« — Hoch se-
trval ve svém vzdoru, ale bylo patrno, že věří mé
výhrůžce. — »K líci zbraň!« Pušky zamířily na
hocha. — »Ještě jednou, než povelím »pal!«, kterou
cestou se dal generál?« — Nikdy nezapomenu výraz
tváře hochovy, výraz, jaký jsem viděl jediněkrát ve
svém životě. Zdál se mi nadpřirozeně blažený. Po-
hodil hlavou a pravil hollandsky: »Nepovím to -
Teď mi nezbylo, než potřást mu ruku a odtáhnout.
Šeet
Nevím
Nepovím
Londýn
4
article
= Sedm divů korejských. Starý věk měl svých
sedm divů světa; také Korea se jimi může honosit.
Jsou to následující: 1, Horký pramen báječně léčivé
síly. 2. Dva prameny daleko od sebe vzdálené; jak-
mile prvý počne prýštit, vysýchá druhý, oba mají
vodu úplně sladkou. 3. Jeskyně, kterou vane ledově
studený vítr, jenž je tak prudký, že ani dorostlý muž
se nedovede proti němu udržet. 4. Nezmarný les;
stromy, jež tu poraženy, vyhánějí ihned odnože
z kořenů, mladé výhonky rostou tak báječně rychle,
že se mezera záhy opět vyplní. 5. Plující kámen,
kolem něhož postaven chrám. 6. Skalisko, z něhož
neustále sálá příjemné teplo. 7. Kapka potu Buddho-
va; ve vzdálenosti třiceti, krokův od chrámu, kde se
chová, neroste ani travičky ani kvítka ani stromu
a nikdy prý se neodváží nějaký živočích na blízko
zázračné svatyně.
= Srážka lodí. Parník »Seneca«, který z Ha-
vany do Nového Yorku přibyl, dopravil sem kapitána
Nessa a 17 námořníků z rybářského škuneru »Plei-
ades«, který byl minulou sobotu večer za husté
mlhy nedaleko majáku Absecum od parníku »Morro
Castle« potopen. Parník »Morro Castle« nalézal se
na cestě z Nového Yorku do Havany. Jak kapitán
Ness vypravoval, zaslechl krátce před srážkou vý-
stražný signál, avšak zdálo se mu, že signál přichází
ze značné dálky, a proto naň nedbal. Za několik
okamžiků na to spozoroval však již parník, který se byl
z mlhy vynořil a přímo blížil se na škuner. Obě
lodi neměly však již čas, aby směr změnily a hned
na to následovala srážka. Škuner byl zasáhnut do
boku a rozražen na dvě části, tak že se v několi-
ka minutách potopil, avšak námořníci se šťastně za-
chránili. Škuner »Pleiades« měl náklad ryb, určených
pro Nový York a přicházel od pobřeží Virginie; mě
Buddha
Seneka
Nessa
Nový York
Plei
Havana
Ness
Nová York
Virginie
Morro Castle
7
article
Dne 28. května 1904: Liška Josef, lakýrnický
pomocník, 40 roků, 248—V. Porgesová Marie, sou-
kromnice, 52 roky, 245—V. Spitzová Marie, manželk
obchodníka, 60 r., 26—VI. Pelikán Václ., syn čalouníka
41/2 roku, 32—VI. — U Milosrdných sester
Janovský Jan, povozník, 57 roků. Hušek František.
dělník, 60 roků. Kasíková Marie, vdova po obuvníku
76 roků. Kubík Augustin, obuvník, 30 r. — V měst-
ském chudobinci: Hlaváčková Kateřina, vdov
po krejčím, 67 roků. — Ve všeobecné nemoc
nici: Brabec Celestin, dělník, 50 roků. Bartáková
Anna, služka, 47 roků. Šindela Josef, dělník, 26 roků.
Seifertová Ludmila, manželka úřadníka, 53 roky. Ve
selý František, úřadník, 27 roků. Procházka Frant.
dělník, 58 roků.
Dne 29. května 1904: Linková Marie, vdova,
80 roků, 123—VII. Salabová Marie, vdova po úřadníku
76 roků, 67/68—II. = Ve všeobecné nem oe-
nici: Eisler Karel, hlídač, 64 roky. — U Milo-
srdných bratří: Kratochvil František, dělník, 41
rok. Bubeník František, dělník, 55 roků. — U Milo-
srdných sester: Strejčková Veronika, manželka
pokrývače, 47 roků. — V josefovské nemoc-
nici: Hájek Alois, nádenník, 21 rok. — V měst-
skémchudobinci: Papežová Ludmila, dcera sla-
dovníka, 83 roky
325 metrů nad mořem.
Dne 1. a 2. června 1904.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 736.1 732.4 732.8
Teploměr C. + 16.6 + 11.2 + 15.2
Vlhko . . .. 87
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 25.2.
Teplota nejvyšší na slunci . . + 43.6.
Teplota nejnižší ve stínu . . +. 11.8.
Teplota nejnižší při zemi . . + 9.5
Slunce svítilo 91/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 9.0.
Srážky v mm. 3.9.
Josef
V Porgesová
Marie
V Spitzová
Pelikán Václ
Jan
Hušek
František
Kasíková
Augustin
Brabec
Anna
Šindel
Seifertová
Salabová
Eisler
Karel
Alois
Hlaváčková Kateřina
U Mila
Kratochvil František
Strejčková Veronika
Papežová Ludmila
vlhko
slunce
mm
16
article
Hudební drama o 3 dějstvích. Napsali V. Sardou,
L. Illica, G. Giacosa. Z vlaštiny přeložil O. Smrčka.
Hudbu složil G. Puccini. Dirigent František Picka.
Režisér Robert Polák.
Po prvním i druhém dějství přestávka
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
pátek 3. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch p. Josefa Pražského.
Poprvé: Dáblův podíl.
Komický obraz se zpěvy o 3 jedn. Napsal Scribe.
Přeložil J. Litněnský. Režisér J. Hlavatý. Dirigent
E. Starý.
(hlíže Palackého
mostu).
V pátek 3. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra Ant. Jiřikovského.
Jako host vystoupí slečna Mína Hasmanova.
Cyprienna. (Divorgous!)
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Viktor Sardou.
Přeložil Ant. Pulda. Režisér Ant. Jiřikovský
V Sardou
L Illica
G Giacosa
O Smrčka
G Puccini
Picek
Robert Polák
Josef
Scrib
J Litněnský
J Hlavatá
E Stará
Antonín
Jiřikovský
Hasmanův
Sardou
Pulda
Praha
lidový divadlo
Divorgous
Palacký most
22
article
Ošetřovatel jeho se objevil.
Zvolal ihned překvapen
»Pane, vy jste povstal z lože! Pan doktor byl to
ale zakázal !«
»Co na tom však záleží! Jsem nucen odjeti k vůli
důležité věci !. . . . Kdyby pán, jenž poslal mi tento
dopis, se vrátil, řekněte mu, že jsem odjel, a že vyhle-
dám ho při svém návratu !«
»Nejste však vyléčen, pane. Jest to velmi neopa-
trné, odjeti tak náhle.«
»Cítím, že se mi vede mnohem lépe !«
»Čekejte aspoň, až pan doktor vás znovu prohlédne.
až pronese úsudek svůj o tom, je-li možno, abyste odje
nyní již !«
»Nemám času!«
Pokoušeli se znovu přemluviti a zadržeti jej, ale
René de Riverolles nechtěl dočkati se ani návratu doktorova,
jenž mezitím konal obhlídku u jiných nemocných svých.
Mladý muž nečinil také námitek proti vysokému
účtu, kterýž mu byl předložen, naopak dal značné ještě
zpropitné ošetřovateli
Dodal však při tom
»Nezapomeňte, co jsem vám řekl ve příčině pána
toho, až se sem opět vrátí . . . Ve příčině pana Be-
ryllona.«
»Vzkaz váš bude přesně vyřízen.«
Několik okamžiků na to René de Riverolles vstoupil
do povozu a dal kočímu rozkaz, aby ho dovezl do hotelu
»de Prusse«.
Vůz, kterýž zachráněného odvážel, nebyl se ještě
ani ocitl u hotelu, když tu již prvý fiakr zastavil před
ústavem doktora Rechlera.
Riverolles
Dodal
Be
Pruss
ústav doktor Rechler
23
article
Pan Bervllon sestoupil s něho.
V povoze zanechal však soudruha jakéhos, jenž
měl nasazeny modré brejle: čtenář sám byl by ovšemv
tomto poznal Rochemonda.
Pan Beryllon tázal se domovníka ústavu:
»Panu Morelovi vede se již lépe ?«
»Ano, pane! Před okamžikem odjel.«
»Opustil ústav ?«
»Ano, pane !«
»Jakže, opustil ústav nadobro? A nevrátí se
sem již?«
»Myslím, že nevrátí.«
Výraz živého zklamání vystřídal na tváři páně Bé-
ryllonově přívětivý pohled, s jakýmž byl vstoupil prve
dovnitř.
Zvolal:
», toť velice politování hodno! Bylo velice nale-
havo, abych byl pána toho osobně spatřil.«
»Kdybyste byl přišel o čtvrt hodiny dříve, byl byste
se s ním ještě setkal!«
»Kam se odebral? Máte jeho adressu ?«
»Myslím — ač-li jsem dobře zaslechl — že roz-
kočímu, aby ho dovezl do hotelu de Prusse.«
Pan Beryllon si oddechl.
Tázal se ještě jen:
»Nezanechal pán ten nic pro mne?«
»Počkejte, pane, otážu se.«
Domovník stiskl jeden z elektrických knoflíků na
desce, umístěné v jeho síňce.
Okamžik na to přikvačil dolů muž, jenž byl oše-
třoval Renéa de Riverolles a kterýž vyřídil pánu čeka-
jíeímu vzkaz, jejž byl prve pro něj přijal.
kázal
Bervllon
Beryllon
Morel
pán Bé
Pruss
Riverolles