1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 152. ze dne 3. června 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Okradené dělo. Krakovská »Nowa Reforma
přinesla onebdy zprávu o záhadné krádeži, jež vzbu-
dila značnou sensaci v kruzích vojenských. Závody
Škodovy v Plzni byly správou vojenskou vyzvány,
aby dodaly vojenskému velitelství v Přemyšlu dvě
děla nové soustavy. To se také stalo, děla se vším
příslušenstvím poslána zvláštním vagonem na místo
určené. Když děla v Přemyšlu převzata, shledáno,
že u jednoho z nich chybí závěr. Reklamace byla
bez výsledku, neboť továrna oznámila, že děla ode-
slána v úplném pořádku. Věc oznámena ihned poli-
cejnímu ředitelstvu krakovskému, jemuž však se do-
sud nepodařilo vysvětliti tuto záhadnou záležitost.
= Zatčení rabína v Larisse, Přítel našeho listu
píše nám z Larissy: Od tureckých dob udržela se
zde mnohočetná osada židů, ačkoliv nemohou co do
chytrosti a jiných dobrých vlastností s Řeky soutě-
žiti a ač tito jimi opovrhují. Před několika dny po-
vstal mezi nimi hrozný poplach. Na rozkaz státního
zástupce zatkla policie zdejšího rabína Mojžíše Ischi-
nadzya a uvěznila ho v policejním žaláři. Příčina
uvěznění toho jest, že vystavil jakémusi zdejšímu
židovi falešné svědectví, by nemusil konati vojenskou
povinnost. Zatčení to se stalo na udání jiného žida
Škodův
Řek
Ischi
Nowa
Plzeň
Přemyšl
Larissa
Larissa
4
article
Mojžíše Abrahama, který nežije ve svornosti s hlavní
osadou, neboť, jak se zdá, náleží k jiné sektě a jak
známo, sekty ty se velmi nenávidějí. Správa osady
vyslala hned deputaci, sestávající z nejbohatších
nejvlivuplnějších židů ku prefektovi, by vymohli pro-
puštění rabína na svobodu, neboť jeho uvěznění jest
pro veškeré židy v Řecku těžkou morální ranou, ale
prefekt je jízlivě ujistil toliko, že se rabínovi dostane
spravedlnosti a že proto mohou býti o něho bez
starosti, je-li — nevinen! Jak zřejmo, není toto uji
štění právě potěšitelné a proto se shromáždili všichni
židé a navštívili demonstrativně uvězněného rabína
ve vězení. Není pochybnosti, že naleznou prostředky
by ho brzy osvobodili, ale musí oželeti několik tisíc
drachem, jak obyčejně dělají, když se jim přihodí po-
dobné neštěstí. Údálost tato jim okamžitě škodí velmi.
neboť ve Volu neutichla dosud vzpoura proti židům,
ke které dal podnět jeden z nich, zavraždiv přede
dvěma nedělmi jakéhos řeckého obchodníka. Tehda
scházelo málo, že by bylo povstalo všeobecné pro-
následování židů, ač byl vrah vlastně nevinen, brá-
niv se toliko proti přepadu obchodníka, který se
chtěl na něm pomstíti, poněvadž ho ošidil. Dosud
musí policie chrániti tam židovskou třídu před noč-
ními útoky, jež se několikráte opakovaly a při kte-
rých všecka okna několika židovských domů byla
rozbita.
Abraham
Řecko
5
article
= Zajímavý host. V Londýně mešká právě cizo-
krajný host, jenž vzbuzuje značnou pozornost Lon-
dýňanů. Král Alake z Abekuty přibyl sem těchto dnů
a byl v ministeriu osad přivítán státním podtajem-
níkem. V nejbližších dnech bude míti audienci u krále
Eduarda. Představí jej sir William Macgregor, guver-
nér osady Lagosu. V obvodu britského protektorátu
Lagosu na pobřeží západoafrickém nalezá se územ
černošského panovníka, jenž Angličany nebyl zbaven
své plné svrchovanosti. Král Alake ovšem vládne to-
liko 60.000 svobodným mužům, ale přátelství jeho
není pro Angličany bez významu, neboť v jeho říši
kvete značně vyvinuté pěstování bavlny a poně-
vadž nespolehlivost nebo nedostatečnost amerického
Alake
Abekuta
Eduard
Macgregor
Angličan
Londýn
Lagos
6
article
dovozu bavlny byla častěji pro Angličany velmi ci-
telná, ohlížejí se po jiných končinách, aby svoji po-
třebu uhradili. Král po svém příchodu do Londýna
ačí se pilně anglicky a reportéři londýnských listův
ujišťují, že jeho veličenstvo dovede již zcela plynně
říkat »Good morning«. Jest oděn dlouhým pláštěm
z modrého hedvábí, vroubeným purpurem a zdobe-
ným bohatým vyšíváním. Král jest statný muž sil-
ného těla, všecek proniknut svou důstojností a hrdý
na svůj titul, Jest neobyčejně potěšen pozornostmi.
jež se mu zde prokazují a baví se znamenitě způso-
bem života v hotelu. Většina každodenních příhod,
zcela všedních, zdá se mu nanejvýš podivnou. Výkony
vytahovadla zůstávají mu naprosto nesrozumitelny
žádné vysvětlení nedovede ho poučit. Aspoň stokrát
se dal vytáhnout a spustit hned prvního dne a směje
se potěšen jako dítě s loutkou. Rovněž nepochopi-
telny jsou mu divy telefonu a elektrického osvětlení.
Angličan
Londýn
Good morning
7
article
Přivezl si s sebou sic svoje syrupové a palmové víno.
jehož si velmi váží, ale z pravidla účastní se pravi-
delných obědů, jež se podávají v hotelu, ale prosí
toliko, aby pokrmy vždycky hojně kořeněny byly
cayenským pepřem. Onehdy podána mu ryba se
silně kořeněnou omáčkou. Zachutnala mu tak, že
si vyžádal recept, aby také jeho poddaní naučili se
ji připravovat. Krále provází jeho první ministr
Edun, jenž zná několik jazyků, také anglicky a je
prý to znamenitý úřadník. Má pěkný kroj ze zele-
ného sametu se zlatým vyšíváním a chová se důstojně
jako civilisovaný Evropan. O mr. Chamberlainovi
mluvil ministr Edun s velkou úctou, ale několikráte
připomenul: »My jsme neodvislý stát, ukážu vám
naši smlouvu s Anglií« a předložil reporteru listinu
ze dne 18. ledna 1903, ve které se král Alake zava-
zuje, odstraniti obětování lidí, Angličané pak, že ne-
zaberou žádnou čásť jeho území. Král jest ostatně
křesťan a navštěvuje pravidelně anglikánský chrám-
Jeho ministr náleží sektě wesleyanů. V první den
svého pobytu navštívil král se svým komonstvem
panoptikum paní Taisandovy a večer byl v Hippo-
dromu.
Edun
Evropan
Chamberlain
Angličan
Anglie
Hippo
8
article
= Příšerná jízda tunelem. Na střeše jednoho va-
gonu lokálního vlaku z Albany, který v neděli ráno
přijel do ústředního nádraží ve 42. ul. v Nov. Yorku.
nalezli zřízenci dráhy dva výrostky, z nichž jeden
umíral a druhý byl vážně poraněn. Raněný držel umí-
rajícího, aby dolů nespadl, týž však záhy po svém
převežení do hospitálu zemřel. Zemřelý byl 13letý
Eduard Gilday a raněný jest jeho bratranec, Artur
Stretchers. Oba chlapci zhusta utíkali z domova
potulovali se po kraji; posledně byli viděni v pátek
a všeobecně se myslilo, že šli do West Orange, N. J.
Oni se však vplížili jako slepí cestující na nákladní
vlak a jeli až do Poughkeepsie, kde slezli a zdrželi se
tam celé odpůldne. Večer chtěli nastoupiti zpáteční
cestu, poněvadž je však železniční zřízenci v Pough-
keepsie odehnali, šli pěšky až do Tamelotu a zde
teprve vsedli na vlak č. 75, který sestával z jednono
osobního vozu, vozu pro zavazadla a několika
vozů s nákladem mléka. Artur vypravoval koronerovi
Scholeru, že v Mott Havenu chtěli seskočit, ale Eduard
byl proti tomu a tak jeli dále. Ještě v Tamelotu vylezli
si na střechu vagonu, kde ulehli, aby nebyli viděni
a Artur důtklivě napomínal Eduarda, aby tiše ležel a
ani se nepohnul, až vlak pojede tunelem. Bylo tma
a pršelo když přijeli do města. Artur ležel podle
Eduarda a držel jej za ruku, avšak v tunelu nemohl
Gilday
Stretchers
Artur
Scholer
Eduard
Alban
York
HOSPITÁLU
West Orange
Poughkeepsie
Pough
Mott Haven
9
article
ho viděti. Pocítil však, že Eduard chtěl povstati a volal
na něho, aby to nečinil, ale on to bezpochyby neslyšel,
neboť náhle na něho padl, čímž se stalo, že Artur spadl
a při nárazu na svěráky poranil se na hlavě. Navzdor
tomu však vylezl zase na střechu vagonu a poněvadž
pozoroval, že jest Eudard bez sebe a že krvácí, držel
jej, aby nespadl. Tak jelí dále až na nádraží ve 42. ul.,
odkud byli oba převeženi do Flower hospitálu, kde
Eduard, jak již praveno, zemřel. Lékaři doufají, že
Artur zůstane na živu.
= Slepec grafologem. Z Paříže se oznamuje:
Dr. Javal, člen lékařské akademie, jest po delší dobu
úplně slepý. Dokud ještě viděl, zabýval se horlivě
zkoumáním rukopisů a uveřejnil o tomto umění ně-
kolik spisů. Jeho záliby v grafologii také neubylo,
když oslepl. Vzal si do domu mladou dámu, seznámil
ji se svým systémem grafologie a dával si od ní vy-
líčiti jednotlivé rysy rukopisu, jejž chce vyložiti, tak
přesně, že je má takřka zřejmě »před zrakem«. Těchto
dnů přišel k Javoloví neznámý muž s dopisem slav-
ného dra. Brouardela; bývalý děkan lékařské fakulty
doporučoval doručitele, jenž se ocítil v nezaviněné
nouzi, několika vřelými slovy svému příteli dru. Ja-
volovi. Slepý lékař chtěl již sáhnouti do kapsy pro
peníze, ale pojednou se rozmyslil a pravil prosebníku:
»Mějte chvíli strpení!« Odešel pak do sousedního po-
koje, dal si svou pomocnicí vylíčit rysy písma doporu-
čujícího listu a nabyl přesvědčení, že jeho přítel
Brouardel tento dopis nepsal. »To není rukopis Brou-
ardelův!« pravil s takovou jistotou, že se zdálo,
že zkoumá rysy rukopisu vlastním zrakem. Podezření
dra. Javola se potvrdilo. Policista, pro nějž bylo
potají posláno, poznal v prosebníku starého šejdíře
a zatkl jej.
Eduard
Artur
Javat
Brouardel
Paříž
Brouardel
Flower HOSPITÁLU
lékařský akademie
10
article
= »Divin Amore«. Z Říma se oznamuje: Těchto
dnů konána ryze římská národní slavnost »Divin
Amore«, jež trvala celý týden. V římské Campagni,
na cestě do Albana, nalezá se starý kostelík s pra-
starým obrazem Madonny božské lásky. Sem putují
od svatodušního pondělí davy Římanů, jakož i
nesčíslní venkované z římské Campagni. Ale tato
pouť koná se způsobem zcela zvláštním,: povozy do-
pravující poutníky jsou bohatě zdobeny květinamia
pestrými stuhami, koně a mezkové rovněž jako
poutníci jsou taktéž hojně zdobeni kvítím a stuhami.
Mnozí odvozují tento obyčej od starořímského po-
hanského zvyku, jenž během času převzat byl kře-
sťanstvím, jako tak mnohé jiné pohanské zvyky. Od-
poledne ubírá se většina těchto povozů do Albana,
kdež se udilejí ceny povozům, nejoriginálněji zdobe-
ným, večer pak jest vjezd do Říma, k čemuž se pojí
jízda na Corsu. Moderní doba označovala se tím, že
v poslední době zúčastnily se jízdy též velocipédy,
ba i automobily květinami zdobené
= Přišerné vitriolové drama událo se těchto dnů
na terrasse kavárny pařížského předměstí Asnires.
Mladá žena, opuštěna svým manželem, divadelním
strojníkem Felixem Janerotem, před několika lety se
svým hošíkem, nyní čtyrletým, objevila byt nevěrní-
kův a jeho milenky, 46leté zelinářky a sledovala párek
do Asnires. Pokoušela se nejprve prosbami přimět
manžela, aby se k ní vrátil, ale ačkoli hošík podpo-
roval její prosby, odmítli ji muž a zelinářka s po-
směchem. Jata zuřivostí a vztekem, nalila do koflíka
z přinešené lahve kyseliny sírové a přiblížila se na
novo k cizoložnému párku. Zelinářka vrhla jí ve tvář
ošklivou nadávku, načež ji paní Janerotová vychrstla
Madonna
Říman
Janerot
Janerotová
Řím
Campagni
Albano
Divina Amor
Divina Amor
11
article
Pan Beryllon poděkoval mu a vyšel rychle.
Zamumlal k sobě sám:
Beryllon
12
article
»Jest to nepochybně on! . . . Prchá přede
»Jest to nepochybně on! . . . Prchá přede
mnou!«
I vstupuje znovu v povoz velel kočímu:
»Popožeňte koně řádně! Zastavte přímo před ho-
telem de Prusse! . . . A jeďte cestou nejkratší.«
Zatím co povoz ujížděl ku předu, Beryllon zpravil
o všem Rochemonda.
Tento schválil rozhodnutí jeho a dodal:
»Ano, máme skutečně na spěch, abychom ho při-
stihli! . . . Běží o to, neztratiti ho s dohledu . . . A
najíti pak i prostředek, jak se ho zmocniti . . . Snadné
to věru nebude! . . . Jsme v Německu . . . a nad to
v Berlíně! . . . Nejen že nemůžeme zde doufati od
nikoho pomoci, naopak policie sama především bude proti
nám a pojala by do své ochrany muže toho, jakmile by
poznala nejmenší podezření, že se ho chceme zmocniti,
bychom ho dopravili zpět do Francie.«
»Ovšem že bylo by tomu tak . . . A potom byli
bychom to my, jimž by hrozilo zatčení.«
Povoz se zastavil.
Pan Beryllon vystoupil z něho.
V hotelu de Prusse byl osobou známou, neboť do-
dával správě hotelu vína svá.
Vstoupiv do bureau hotelu, děl prostě
»Dobrý den, pane Honsterne. Rcete mi laskavě,
nebydlí-li u vás cestující jmenem Morel, kterýž musil
teprve nedávno sem přibýti ?«
»Nikoli, pane Beryllone, nemáme zde nikoho jména
takového.«
Pruss
Beryllon
Honsterne
Morel
Beryllone
Německo
Berlín
Francie
13
article
Mladý muž zarděl se studem.
On zradil vlast svou, Francii, tím dražší, tím milo-
vanější, čím více jest člověk od ní vzdálen! a ejhlel
jeden ze synů téže Francie připomínal mu solidnost
Francouzů, aby mu poskytl pomoci svojí !
Francouz se hlásil k Francouzi i
Měl-liž ale on ještě právo zváti se tak?
Zval se, pravda, Morel, díky listinám průkazným, jež
hrabě Stack byl mu dal doručiti ve Štrasburku Karlem Höfflin-
gem a jež udělovaly mu právo cestovati aneb pobývati
v celém obvodu říše německé.
Ale s hořkostí musil si říci sám
»Nikoli! Nejsem Francouzem již! Nejsem ničím,
ničím již nežli — zločincem! Každá země by mne za-
přela a vyvrhla. Nemám matky již ani přátel ! Jsem
cizincem pro všechen svět.«
A mladý muž — propukl v pláč
Dopis Beryllonův, tak vlídný a laskavý nemohl René
de Riverolles, jak děl sobě sám, nechati aspoň bez od-
povědi, ač-li nechtěl býti skutečně nezdvořilým.
Avšak tu pojala mladého muže náhlá obava: což
kdyby tento ochotný krajan, tento pan Beryllon, byl se
s ním dříve už někdy setkal pod jeho pravým jménem a
stavem, a což kdyby ho nyní poznal?
V Paříži vídá člověk tolik osob, jež druhého dne
jsou vám už opět neznámy, s nimiž toliko náhoda uvedla
vás ve styk, jež ale podruhé mohou vás opět poznati!
Ne! ne! bylo lépe nesetkati se s mužem tím, ba
bylo by přímo radno, vyhnouti se mu.
Přes značnou ještě slabost svou René de Riverolles
povstal oblékl se a zazvonil.
Zaprodáni nepřítel.
453 —
Francouz
Morel
Höfflin
Beryllonův
Riverolles
Beryllon
Francie
Štrasburk
Paříž