ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0f8da3b0-71f1-11dc-b938-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 39, place 28, org 4, work 2
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 152. ze dne 3. června 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Okradené dělo. Krakovská »Nowa Reforma přinesla onebdy zprávu o záhadné krádeži, jež vzbu- dila značnou sensaci v kruzích vojenských. Závody Škodovy v Plzni byly správou vojenskou vyzvány, aby dodaly vojenskému velitelství v Přemyšlu dvě děla nové soustavy. To se také stalo, děla se vším příslušenstvím poslána zvláštním vagonem na místo určené. Když děla v Přemyšlu převzata, shledáno, že u jednoho z nich chybí závěr. Reklamace byla bez výsledku, neboť továrna oznámila, že děla ode- slána v úplném pořádku. Věc oznámena ihned poli- cejnímu ředitelstvu krakovskému, jemuž však se do- sud nepodařilo vysvětliti tuto záhadnou záležitost. = Zatčení rabína v Larisse, Přítel našeho listu píše nám z Larissy: Od tureckých dob udržela se zde mnohočetná osada židů, ačkoliv nemohou co do chytrosti a jiných dobrých vlastností s Řeky soutě- žiti a ač tito jimi opovrhují. Před několika dny po- vstal mezi nimi hrozný poplach. Na rozkaz státního zástupce zatkla policie zdejšího rabína Mojžíše Ischi- nadzya a uvěznila ho v policejním žaláři. Příčina uvěznění toho jest, že vystavil jakémusi zdejšímu židovi falešné svědectví, by nemusil konati vojenskou povinnost. Zatčení to se stalo na udání jiného žida
Škodův Řek Ischi Nowa Plzeň Přemyšl Larissa Larissa
4 article
Mojžíše Abrahama, který nežije ve svornosti s hlavní osadou, neboť, jak se zdá, náleží k jiné sektě a jak známo, sekty ty se velmi nenávidějí. Správa osady vyslala hned deputaci, sestávající z nejbohatších nejvlivuplnějších židů ku prefektovi, by vymohli pro- puštění rabína na svobodu, neboť jeho uvěznění jest pro veškeré židy v Řecku těžkou morální ranou, ale prefekt je jízlivě ujistil toliko, že se rabínovi dostane spravedlnosti a že proto mohou býti o něho bez starosti, je-li — nevinen! Jak zřejmo, není toto uji štění právě potěšitelné a proto se shromáždili všichni židé a navštívili demonstrativně uvězněného rabína ve vězení. Není pochybnosti, že naleznou prostředky by ho brzy osvobodili, ale musí oželeti několik tisíc drachem, jak obyčejně dělají, když se jim přihodí po- dobné neštěstí. Údálost tato jim okamžitě škodí velmi. neboť ve Volu neutichla dosud vzpoura proti židům, ke které dal podnět jeden z nich, zavraždiv přede dvěma nedělmi jakéhos řeckého obchodníka. Tehda scházelo málo, že by bylo povstalo všeobecné pro- následování židů, ač byl vrah vlastně nevinen, brá- niv se toliko proti přepadu obchodníka, který se chtěl na něm pomstíti, poněvadž ho ošidil. Dosud musí policie chrániti tam židovskou třídu před noč- ními útoky, jež se několikráte opakovaly a při kte- rých všecka okna několika židovských domů byla rozbita.
Abraham Řecko
5 article
= Zajímavý host. V Londýně mešká právě cizo- krajný host, jenž vzbuzuje značnou pozornost Lon- dýňanů. Král Alake z Abekuty přibyl sem těchto dnů a byl v ministeriu osad přivítán státním podtajem- níkem. V nejbližších dnech bude míti audienci u krále Eduarda. Představí jej sir William Macgregor, guver- nér osady Lagosu. V obvodu britského protektorátu Lagosu na pobřeží západoafrickém nalezá se územ černošského panovníka, jenž Angličany nebyl zbaven své plné svrchovanosti. Král Alake ovšem vládne to- liko 60.000 svobodným mužům, ale přátelství jeho není pro Angličany bez významu, neboť v jeho říši kvete značně vyvinuté pěstování bavlny a poně- vadž nespolehlivost nebo nedostatečnost amerického
Alake Abekuta Eduard Macgregor Angličan Londýn Lagos
6 article
dovozu bavlny byla častěji pro Angličany velmi ci- telná, ohlížejí se po jiných končinách, aby svoji po- třebu uhradili. Král po svém příchodu do Londýna ačí se pilně anglicky a reportéři londýnských listův ujišťují, že jeho veličenstvo dovede již zcela plynně říkat »Good morning«. Jest oděn dlouhým pláštěm z modrého hedvábí, vroubeným purpurem a zdobe- ným bohatým vyšíváním. Král jest statný muž sil- ného těla, všecek proniknut svou důstojností a hrdý na svůj titul, Jest neobyčejně potěšen pozornostmi. jež se mu zde prokazují a baví se znamenitě způso- bem života v hotelu. Většina každodenních příhod, zcela všedních, zdá se mu nanejvýš podivnou. Výkony vytahovadla zůstávají mu naprosto nesrozumitelny žádné vysvětlení nedovede ho poučit. Aspoň stokrát se dal vytáhnout a spustit hned prvního dne a směje se potěšen jako dítě s loutkou. Rovněž nepochopi- telny jsou mu divy telefonu a elektrického osvětlení.
Angličan Londýn Good morning
7 article
Přivezl si s sebou sic svoje syrupové a palmové víno. jehož si velmi váží, ale z pravidla účastní se pravi- delných obědů, jež se podávají v hotelu, ale prosí toliko, aby pokrmy vždycky hojně kořeněny byly cayenským pepřem. Onehdy podána mu ryba se silně kořeněnou omáčkou. Zachutnala mu tak, že si vyžádal recept, aby také jeho poddaní naučili se ji připravovat. Krále provází jeho první ministr Edun, jenž zná několik jazyků, také anglicky a je prý to znamenitý úřadník. Má pěkný kroj ze zele- ného sametu se zlatým vyšíváním a chová se důstojně jako civilisovaný Evropan. O mr. Chamberlainovi mluvil ministr Edun s velkou úctou, ale několikráte připomenul: »My jsme neodvislý stát, ukážu vám naši smlouvu s Anglií« a předložil reporteru listinu ze dne 18. ledna 1903, ve které se král Alake zava- zuje, odstraniti obětování lidí, Angličané pak, že ne- zaberou žádnou čásť jeho území. Král jest ostatně křesťan a navštěvuje pravidelně anglikánský chrám- Jeho ministr náleží sektě wesleyanů. V první den svého pobytu navštívil král se svým komonstvem panoptikum paní Taisandovy a večer byl v Hippo- dromu.
Edun Evropan Chamberlain Angličan Anglie Hippo
8 article
= Příšerná jízda tunelem. Na střeše jednoho va- gonu lokálního vlaku z Albany, který v neděli ráno přijel do ústředního nádraží ve 42. ul. v Nov. Yorku. nalezli zřízenci dráhy dva výrostky, z nichž jeden umíral a druhý byl vážně poraněn. Raněný držel umí- rajícího, aby dolů nespadl, týž však záhy po svém převežení do hospitálu zemřel. Zemřelý byl 13letý Eduard Gilday a raněný jest jeho bratranec, Artur Stretchers. Oba chlapci zhusta utíkali z domova potulovali se po kraji; posledně byli viděni v pátek a všeobecně se myslilo, že šli do West Orange, N. J. Oni se však vplížili jako slepí cestující na nákladní vlak a jeli až do Poughkeepsie, kde slezli a zdrželi se tam celé odpůldne. Večer chtěli nastoupiti zpáteční cestu, poněvadž je však železniční zřízenci v Pough- keepsie odehnali, šli pěšky až do Tamelotu a zde teprve vsedli na vlak č. 75, který sestával z jednono osobního vozu, vozu pro zavazadla a několika vozů s nákladem mléka. Artur vypravoval koronerovi Scholeru, že v Mott Havenu chtěli seskočit, ale Eduard byl proti tomu a tak jeli dále. Ještě v Tamelotu vylezli si na střechu vagonu, kde ulehli, aby nebyli viděni a Artur důtklivě napomínal Eduarda, aby tiše ležel a ani se nepohnul, až vlak pojede tunelem. Bylo tma a pršelo když přijeli do města. Artur ležel podle Eduarda a držel jej za ruku, avšak v tunelu nemohl
Gilday Stretchers Artur Scholer Eduard Alban York HOSPITÁLU West Orange Poughkeepsie Pough Mott Haven
9 article
ho viděti. Pocítil však, že Eduard chtěl povstati a volal na něho, aby to nečinil, ale on to bezpochyby neslyšel, neboť náhle na něho padl, čímž se stalo, že Artur spadl a při nárazu na svěráky poranil se na hlavě. Navzdor tomu však vylezl zase na střechu vagonu a poněvadž pozoroval, že jest Eudard bez sebe a že krvácí, držel jej, aby nespadl. Tak jelí dále až na nádraží ve 42. ul., odkud byli oba převeženi do Flower hospitálu, kde Eduard, jak již praveno, zemřel. Lékaři doufají, že Artur zůstane na živu. = Slepec grafologem. Z Paříže se oznamuje: Dr. Javal, člen lékařské akademie, jest po delší dobu úplně slepý. Dokud ještě viděl, zabýval se horlivě zkoumáním rukopisů a uveřejnil o tomto umění ně- kolik spisů. Jeho záliby v grafologii také neubylo, když oslepl. Vzal si do domu mladou dámu, seznámil ji se svým systémem grafologie a dával si od ní vy- líčiti jednotlivé rysy rukopisu, jejž chce vyložiti, tak přesně, že je má takřka zřejmě »před zrakem«. Těchto dnů přišel k Javoloví neznámý muž s dopisem slav- ného dra. Brouardela; bývalý děkan lékařské fakulty doporučoval doručitele, jenž se ocítil v nezaviněné nouzi, několika vřelými slovy svému příteli dru. Ja- volovi. Slepý lékař chtěl již sáhnouti do kapsy pro peníze, ale pojednou se rozmyslil a pravil prosebníku: »Mějte chvíli strpení!« Odešel pak do sousedního po- koje, dal si svou pomocnicí vylíčit rysy písma doporu- čujícího listu a nabyl přesvědčení, že jeho přítel Brouardel tento dopis nepsal. »To není rukopis Brou- ardelův!« pravil s takovou jistotou, že se zdálo, že zkoumá rysy rukopisu vlastním zrakem. Podezření dra. Javola se potvrdilo. Policista, pro nějž bylo potají posláno, poznal v prosebníku starého šejdíře a zatkl jej.
Eduard Artur Javat Brouardel Paříž Brouardel Flower HOSPITÁLU lékařský akademie
10 article
= »Divin Amore«. Z Říma se oznamuje: Těchto dnů konána ryze římská národní slavnost »Divin Amore«, jež trvala celý týden. V římské Campagni, na cestě do Albana, nalezá se starý kostelík s pra- starým obrazem Madonny božské lásky. Sem putují od svatodušního pondělí davy Římanů, jakož i nesčíslní venkované z římské Campagni. Ale tato pouť koná se způsobem zcela zvláštním,: povozy do- pravující poutníky jsou bohatě zdobeny květinamia pestrými stuhami, koně a mezkové rovněž jako poutníci jsou taktéž hojně zdobeni kvítím a stuhami. Mnozí odvozují tento obyčej od starořímského po- hanského zvyku, jenž během času převzat byl kře- sťanstvím, jako tak mnohé jiné pohanské zvyky. Od- poledne ubírá se většina těchto povozů do Albana, kdež se udilejí ceny povozům, nejoriginálněji zdobe- ným, večer pak jest vjezd do Říma, k čemuž se pojí jízda na Corsu. Moderní doba označovala se tím, že v poslední době zúčastnily se jízdy též velocipédy, ba i automobily květinami zdobené = Přišerné vitriolové drama událo se těchto dnů na terrasse kavárny pařížského předměstí Asnires. Mladá žena, opuštěna svým manželem, divadelním strojníkem Felixem Janerotem, před několika lety se svým hošíkem, nyní čtyrletým, objevila byt nevěrní- kův a jeho milenky, 46leté zelinářky a sledovala párek do Asnires. Pokoušela se nejprve prosbami přimět manžela, aby se k ní vrátil, ale ačkoli hošík podpo- roval její prosby, odmítli ji muž a zelinářka s po- směchem. Jata zuřivostí a vztekem, nalila do koflíka z přinešené lahve kyseliny sírové a přiblížila se na novo k cizoložnému párku. Zelinářka vrhla jí ve tvář ošklivou nadávku, načež ji paní Janerotová vychrstla
Madonna Říman Janerot Janerotová Řím Campagni Albano Divina Amor Divina Amor
11 article
Pan Beryllon poděkoval mu a vyšel rychle. Zamumlal k sobě sám:
Beryllon
12 article »Jest to nepochybně on! . . . Prchá přede
»Jest to nepochybně on! . . . Prchá přede mnou!« I vstupuje znovu v povoz velel kočímu: »Popožeňte koně řádně! Zastavte přímo před ho- telem de Prusse! . . . A jeďte cestou nejkratší.« Zatím co povoz ujížděl ku předu, Beryllon zpravil o všem Rochemonda. Tento schválil rozhodnutí jeho a dodal: »Ano, máme skutečně na spěch, abychom ho při- stihli! . . . Běží o to, neztratiti ho s dohledu . . . A najíti pak i prostředek, jak se ho zmocniti . . . Snadné to věru nebude! . . . Jsme v Německu . . . a nad to v Berlíně! . . . Nejen že nemůžeme zde doufati od nikoho pomoci, naopak policie sama především bude proti nám a pojala by do své ochrany muže toho, jakmile by poznala nejmenší podezření, že se ho chceme zmocniti, bychom ho dopravili zpět do Francie.« »Ovšem že bylo by tomu tak . . . A potom byli bychom to my, jimž by hrozilo zatčení.« Povoz se zastavil. Pan Beryllon vystoupil z něho. V hotelu de Prusse byl osobou známou, neboť do- dával správě hotelu vína svá. Vstoupiv do bureau hotelu, děl prostě »Dobrý den, pane Honsterne. Rcete mi laskavě, nebydlí-li u vás cestující jmenem Morel, kterýž musil teprve nedávno sem přibýti ?« »Nikoli, pane Beryllone, nemáme zde nikoho jména takového.«
Pruss Beryllon Honsterne Morel Beryllone Německo Berlín Francie
13 article
Mladý muž zarděl se studem. On zradil vlast svou, Francii, tím dražší, tím milo- vanější, čím více jest člověk od ní vzdálen! a ejhlel jeden ze synů téže Francie připomínal mu solidnost Francouzů, aby mu poskytl pomoci svojí ! Francouz se hlásil k Francouzi i Měl-liž ale on ještě právo zváti se tak? Zval se, pravda, Morel, díky listinám průkazným, jež hrabě Stack byl mu dal doručiti ve Štrasburku Karlem Höfflin- gem a jež udělovaly mu právo cestovati aneb pobývati v celém obvodu říše německé. Ale s hořkostí musil si říci sám »Nikoli! Nejsem Francouzem již! Nejsem ničím, ničím již nežli — zločincem! Každá země by mne za- přela a vyvrhla. Nemám matky již ani přátel ! Jsem cizincem pro všechen svět.« A mladý muž — propukl v pláč Dopis Beryllonův, tak vlídný a laskavý nemohl René de Riverolles, jak děl sobě sám, nechati aspoň bez od- povědi, ač-li nechtěl býti skutečně nezdvořilým. Avšak tu pojala mladého muže náhlá obava: což kdyby tento ochotný krajan, tento pan Beryllon, byl se s ním dříve už někdy setkal pod jeho pravým jménem a stavem, a což kdyby ho nyní poznal? V Paříži vídá člověk tolik osob, jež druhého dne jsou vám už opět neznámy, s nimiž toliko náhoda uvedla vás ve styk, jež ale podruhé mohou vás opět poznati! Ne! ne! bylo lépe nesetkati se s mužem tím, ba bylo by přímo radno, vyhnouti se mu. Přes značnou ještě slabost svou René de Riverolles povstal oblékl se a zazvonil. Zaprodáni nepřítel. 453 —
Francouz Morel Höfflin Beryllonův Riverolles Beryllon Francie Štrasburk Paříž