ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 57daba70-7135-11dc-a7bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 158, place 74, org 9, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. července 1904. Císlo 190
4 article
Ano, to jest pravda. Ale bezpráví, které se nám stalo, zůstalo bezprávím dosud. A ted máme zastavit? Já uznávám, že v té neb oné době podle poměrů lze užíti jiného prostředku bojovného. To má na zřeteli resoluce poslanecká, ale neustoupit a nekapitulovat. Druhý důvod, který vedl obstrukci prot tomuto systému a této vládě byl ten, »že tato vláda« prohlásila závazně Němcům, že bez sou- hlasu Němců nám v ničem nevyhoví. Také v poslaneckém prohlášení červnovém přišel k vý razu tento důvod, co důvod odporu proti této vládě. Ministerský předseda popřel, že by takové prohlášení byl učinil. Já se tomu divím, že to může popírat, aniž by se zarděl. Mně i kolle- gům z parlamentní komise, ktoří jsme s ním nesčíslněkráte jednali, stále přece říkal: »Tomu nedají Němci souhlas, s tím nebudou Němei souhlasili.« To přece se cti nemůže popříti.
Němec
5 article
Ale já mu mohu ještě eklatantnější důvod říci. Mně řekl jeden velice vážný německý po slanec, s nímž pan ministerský předseda jest úzkých stycích: »Körber nám slíbil, že bez na- šeho soublasu vám ničeho neučiní My takto jsme v dobrém postavení a kdybychom dali ně- čemu souhlas, nevím, kam by to došlo. Proto žádný souhlas nedáme.« To jest přece klasický svědek. Nám se vyčítá, že nám zůstávají lho- stejnými oblíže státní. Prosím, ohlíží se stát po našich obtižích? A co my žádáme? Žádáme něco, co by státu škodilo? Nikoli, my žádáme, co nám po zákonu a právu náleží a to se nám musí dáti. My jsme loni řekli: zachovámese proti státním faktorům tak, jak oni proti nám. A to jsme také dodrželi. A to můžeme opako- vati také dnes. My nejsme nesmířitelni za každou cenu, ale chceme, co nám po právu patří. My také nejsme proti nějaké dohodě s Němci státem, ale jen na základé spravedlnosti. Aby chom obětovali zájmy svého národa, k tomu nás nikdo nedostane. A v této chvíli myslíme, že jest nutno zachovat ehladnou my sl zdravý lidský rozum a vytrvalost Chci ke konci ještě promluviti o dvou veřej ných enuncicích těchto dnů, ač již z předu na různých místech jsem se jich dofekl.
Körber Němec
6 article
Přicházlm především k prohlášení p. dra. Matuše. Nezapírám, že každý myslíci politik jest oprávněn, ba mnohdy povinen pronášetiv dobách vážných svě rady a názory a že to mnohdy jest velmi na prospěch věci. Ale jsou okamžiky i poměry, které politika vážou nečinit to veřejně. V nynější době kritické, kde jsou okamžiky právě rozhodující a situace je na ostři nože, jest podobné pronášení se — o tom přece nebude nikdo pochybovat — velkou poli- tickou chybou, seslabením naší po- sice a sesílením nepřítele. Jinak by ovšem věc se vyjímala, kdyby ve schůzi politi- cké obou stran, jež dosud v koncentraci stojí, rada ona soukromě se stala. Zde ale stala se veřejně před tváří nepřitele. Já toto nepravím za zády dra. Matuše, jehož si jinak velice vážím, já jsem mu to řekl ústně a osobně přímo. Jest pravdou, že dr. Matuš ve výkonném výboru spojených stran, uznávaje nutnost ob- strukce, toužil také po positivní práci. To také celá řada nás říkala, avšak všichni byli toho náhledu, že takový přechod nemůže stát se ustoupením, nýbrž jak se to říkalo, vy- stavením zlatého mostu, který nyní předseda ministerstva dr. Körber do Haliče jede bořit. Vůči tomuto výroku dra, Matuše chci zde dnes podle pravdy konstatovati jeden výrok — vyni- kajícího velkostatkářského poslance, jenž má u velkostatku vedoucí postavení. Když jednali Poláci s námi o různých našich požadaveícha nalehali na nás, tu řekl tento poslanec ve shro- máždění s Poláky těmto: »Nenalehejte na Čechy, oni šli na kraj možnosti; nalehněte na Němce.
Matuš doktor Körber Polák Němec Halič Čechy spojený stran ministerstvo doktor
7 article
Čechové nemohou skočit z jednoho do dru- hého, aniž by se jim vystavěl zlatý most, aniz by ztratili v Čechách půdu pod nohama « To bylo přece slovo pravé v pravý čas. Já se nyn ptám, zdali jest důvod k takovému škaro- hlídství, jaké se u nás v Čechách nyní roz- tahuje. Hlasy z Uher a cesta Körbrova do Haliče ukazují, že posice jeho není tak silná jak se tvrdilo. Jest velice pochybné, bude li moci uži čl. 14. a 10. ke všemu, k čemu jich užiti chee A dejme i tomu nejhoršímu, že se to stane. zneuživání čl. 14. na dlouhou dobu stát ne- vydrží. Nepomeňme osudu Thuna a Kaizla př použití čl. 14. a nevím, jestli také Körber ne užití toho článku se nezakrvácí. Nezapírám. že nabyti vlivu na celou státní správu jest musí býti úkolem každé politické strany. Ja plám se jen všeobecně, zdali nabývá se váhy. respektu a síly politické ústupností anebo roz hodností? Ještě několik slov chci věnovati kandidáiu poslanectví panu dru. Janovskému. On velmi ostře útočil na vedení naší strany i také na moji osobu. Nechci jej následovati v této ostrosti, odpověděl jsem již v předu na ně- které jeho výtky sine ire et studio a chei zde jen na jednu odpověděti, pokud se týká naší akce při brusselské konvenci cukerní. Chci předeslat, že pan dr. Janovský roz- lišuje mezi akcí vedení klubu a klubu samého. neprávem. Neboť každá sebe menší záležitos dá se k jednání do klubu, jak jsem již řekl, a tak stalo se také se záležilostí cukerní kon- vence brusselské, takže, jak jsem již řekl, ve- dení provádí jen to, co klub usnese. A tu klu nerozhodoval jen na základě svých názorů, nýbrž na základě úsudků odborníků v oboru cukrovarském a zemědělském a teprve, když oni se dohodli, na základě jich dohody akci svoji provedl.
Čecho Thun Kaizl Janovský doktor Čechy Uhry Halič
8 article
Brusselskou konvenci cukerní proto neza- mezil, poněvadž nechtěl vyloučiti náš eukr z anglického trhu. Neboť pan dr. Janovský za- jisté ví, co znamená takové vyloučení, když naše výroba jest třetinou pro konsum tuzemský a dvěma třetinami pro export zahraniční. Pr kontingentaci jsme pracovali ne »jako jediný prostředek k zachránění řepařství«, nýbrh k ochraně malých cukrovarů a malých řepařů. Tu jsme ovšem s panem Janovským se rozcházeli, poněvadž on stál na stanovisku vel- kých řepuřů a velkých cukrovarů, my jsme ale mimo to chrániti chtěli malé řepaře a malé cukrovary. Ale konečně přece jest známo, kdo proti kontingentaci pracoval jak ve Vídni, tak v Brusselu a komu tedy nebyla na prospěch. Byli to velcí rafinéři. Ostatně vyčkejme budoucnosti. Ale nám nemůže nikdo zazlíti, že jsme my dal více na úsudek osvědčených od- borných znalců v cukrovarství zemědělství, než na úsudek pana dra. Janovského. A nyní ke konci ještě několik slov. Dnes, když posloucháme řeči v Čechách mluvené, sly- šíme jen útoky na Mladočechy. Vláda Körbrova může býti klidna a mnout si ruce. Tak to ne půjde. Buď nahlédneme, že musíme se společně sraziti v koncentrovanou spolubojující armádua společným bojem společně vílěziti, aneb že se budem potírati a že tím také potřeme bohuže! věc národa.
doktor Janovský Vídeň Brusel Čechy
9 article
Teď jest čas k společné práci. Na rekrimi nace jest času dost. Má-li poselstvo české na vídeňské půdě míti úspěchu, musí míti důvěru svého voličstva. Není-li takové důvěry, nemůže být pevnosti ani síly, ani respektu před takovým poselstvem. Není-li takové důvěry, bylo by lépe, aby národ to vyslovil a vyslal poselstvo jiné- Věc národa jest příliš drahá, osoby jsou věcí vedlejší. Znaje poměry dobře, nevidím žádných příčín k důvodům nedůvěry. Ale cesty lidové přizně jsou, byly a budou vždy podivné. Prav- dou ale zůstane vždy, že jen posels t vo důvěrou lidu nesené může dobř působiti. Poselstvo bez důvěry jest loď bez vesla. Zodpovídejme si ke konci upřímně otázkut »Zvítězíme společným sebepotíráním nebo spo lečnou prací?« Dle toho pak jednejme. Odložme osobní nechutě a ohledy a jen jedno mějme na zřeleli: dobro a zájem našeho ná- rodal Po poutavých vývodech dra. Pacáka, bouř potlesku odměněných, promluvil čáslavský ta- jemník pan H. Milinovský o nutnost existence silné strany mladočeské v zájmu ná roda. (Hlučný souhlas.) Pan Václav Novotný, statkář z Přístky děkoval poslanci dru. Paeákovy za upřímný a jasný výklad; litoval také toho, že poslanci agrární bez příčiny vystoupili ze sou- ručenství. Starosta malešovský na to navrhl k přijet následující resoluci, kteráž byla za hlučného potlesku jednomyslně přijata: My dnes 10. července 1904 ve sehůzi politického spolku podvysockého shromáždění voličové města i okresu kutnohorského vy- slechnuvše zprávu poslance dra. Bedřicha Pacáka, vyslovujeme mu důvěr a souhlas s postupem českéh poselstva a žádáme jej, aby ostrém odporu proti nynějši. nám nepřátelské vládě a nyněj šímu systému vládnímu setrvalo. Srdečným doslovem předsedovým a za volání »Na zdar« byla tato důstojná a významná schůze skončena.
Pacák H Milinovský Novotná doktor Pravy
10 article
Sjezdy v Lipníku. V Lipníku, 10. července. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Německý sjezd odborů Svazu severomo ravských Němců, svolaný zábřežským tovární- kem Brassem na dnešní den do Lipníka, mě dvojí účel: Měl ukázati, že Lipník je město německé. Ale jaké zklamání, ještě horší než léta dřivějšl. Prokázal jaeně a přesvědčivě všecku mi zerii »německého« Lipníka. Severomoravský Svaz německý jest, jak známo, prudce antise mitský. Němce z Lipníka rodilého skoro nebylo ani viděti, poněvadž židé se chovali ke sjezdu němě a nehybně. Lipník má přes 500 domůa z nich bylo prapory a květinami vyzdobeno je- nom 271! Jiný účel sjezdu byl organisační. Ztrála blizkých Hranie zachvěla Němci do duše, proto třeba pečovati záhy, aby se tak nestalo s do- hasínajícím německým panstvím v Lipníku. Ostatně Němci vedle oně ztráty utrpí značně brzkým odchodom vůdce svého, dra. Plachkéh z Hranic. Sjezd má zvoliti nebo v brzku se dohodnouti na vůdci hranieko lipenských Němeů a zorganisovali odbory Svazu, aby pečovalyo udržení menšiny hranické a německého panstv v Lipníku.
Němec Lipník Hranice
11 article
Nálada a chování Němeů v sobotu i v ne- děli byly silně demonstrační a provokační. Po- něvadž v sobotu jim přijelo všeho všudy 14 hostů, omezilo se 18 turnérů na noční potulku městem za zpěvu »Wacht am Rhein«. Al nežli se k tomu odvážili, přivolali so be přes 100 četníků Nedělní dopoledne, až na menší srážkya zatýkání českých lidí i pro nahodilé zvednutí hole (!), minulo klidně, přes to, že Něm e hleděli docela zřejmě a zůmyslně vyvolati srážku. To bylo úplně zřetelně pozorovati, jakmile o 10. hod. přijeli Němei z Olomouce, Šternberka a Brassem za peníze najatý osobní štáb rváčů ze severní Moravy, tak neblaze proslavený v Litovli. Čechové i Němei chodili s hudbami vítati hosty na nádraží. Prů- vody šly za sebou. Němcům hosté přijížděli po 2—6 osobách. Jakmile přijeli však o 10. hod
Němei Čecho Němec Německo Olomouc Šternberk Brass Morava Litovel Pr Wacht be Rhein
12 article
Němci Brassovi, vyhrnuly se všecky německé odbory, které přijely ve vozech, na náměstí. které bylo naplněno českým lidem, a tam po- čali pokřikovati na Čechy. Bylo patrno. že chtějí způsobiti aneb začít rvačku a krveprolití. Po dlouhém od- poru podařilo se četníkům je zatlačiti do jejich místnosti. Přijetí hostí německých mrazivě za- ráželo přímo naproti bouřlivému a nadšenému uvítání hostí českých. Sem i tam ojediněl »beil«; toliko před zemskou reálkou seskupený hlouček studentů uchystal jim malé ovace. Také český sjezd byl manifestací a de- monstraci proti násilnému potlačování českého živlu v Lipníku. Naproti několika stům německých hostí přibylo do Lipníka na 4000 Čechů z Hranic Přerova, Prostějova, Olomouce, Holešova, Mor. Ostravy, Bystřice p. Host., severní Moravy a j. Z poslancůli- dových přišel p. Richter z Vel. Újezda. Všecky průvody od nádraží jak české tak i německé byly obklopeny se všech stran řadou četníků. Mimo četníky měla službu i obecní policie, která se proslavila zbytečným zatýkáním českých lidí. Tak zatkl městský strážník mla- díka, ač sám četník mu pravil, že mladík stá poblíže něho a ničeho nedělal. Z přibylýei Němců stal se brzy známým syn zábřežskéh Brassa, dr. F. Brass, jenž provokoval, ba od vážil se lokty odstrčiti českého pořadatele sjezdu lipenského pana dra. Vítka. České sjezdy Národní jednoty a Politickéh spolku pro severní Moravu končily odpoledne po 3. hod. schůzí. V ní rozhovoru se zúčastnil dr. Fišr, dr. Petrus a dr. Brzobohatý, jenž jménem českého Lipníka hosty pozdravil a na- bádal rodáky své, aby na pomoc spolehali hlavně ve vlastních řadách.
Němec Brass Čecho Mor Richter doktor F Brass Vítko Fišr Petrus Brzobohatá Čechy Lipník Přerov Prostějov Olomouc Holešov Ostrava Bystřice Morava Vela Újezd
13 article Posveceni
Posveceni prvé vlastní budovy Spolku pro české feriální osady města Prahy v Luži (Od zvláštního zpravodaje „Národních Listů“.) V Luži, 11. července. Zlato západu krvácelo posledním paprskem Phoe bovým, bílé páry skomirajícího večera vptjely se do snivých kadeří sosen a s obou štíhlých věží čarovnéh kostelika, hrdě obzírajícího s majestátné výšiny šír roviny jižního cípu Chrudimska, snášely se tklivé tóny zvoná, když po serpentině vysokomýtské silnice sjížděl předevčírem od Chrásti nepřehledná karavana ekypáží s pražskými hosty do jedné z nejpůvabnějsích, ro- manticky nejbohatších osad českého Východu, do krásné Luže. Jako spanilá nerěsta, halící své půvaby do floru a hedváhí, jevila se zrakům naším Luže, stře- žená pečlivým ramenem historických rozvalin Slavatova Košemburku. Smarngdy bujících lnk byly její kober cem, ambra lesin vůní její kadeří, jas vlnícího se (ry- chenburského) potoka její čelenkou z drahokamů. vyšnořená tato dévuška ryze česká, netknutá ani z po- vzdálí dechem cizáckých ranů, příjimala předevčírem a včera hosty široširých končin a srdečně i vroucně uváděla je fábory, věncovím, slavobránami a nápisy k vlastním Penátům, něžně vítala je do své domác nosti, aby byli svědky nevýslovně tklivé, upřímné dojemné slavnosti, zasvěcené první ctapé vedoucí k blahu a zdarn příští nadčje vlasti, nejmladšího dorosto českých rodičů, našich drahých dětí
Luža Slavatův Penát Praha Chrudimsko Luže Luža
14 article
Bylo to před rokem, kdy jsme dleli v Luži př slavnosti svěcení základního kamene ku vlastní bu dově českých ferialních osad. A předevčírem o 3. hod odpolední znova opouštělo mrivé městské ovzduš přes sedndesát nadšenců vlastenecké i humanitní idey feriální a se zasloužilým předsedou spolku panem m r. Ferdinandem Mellanem nastoupilo cestu rychlí- kem státní dráhy přes Pardubice a Chrudim do Chra- sti, aby účastnilo se na slavnostním posvěcen a otevření první vlastní budovy spolkové Pražské dámy zastoupeny byly pí. B. Mellanovou choti předsedy spolku, pí. P'arlou Baurovou, místo- předsedkyní, paní Antonií Benešovou, chotí člena ředitelstvi banky „Slavie“, pí. Klotildou Dvořá ko- vou, chotí berního úřadníku z Král. Vinohradů, jako i slečnami: Karolinou Vodovoj, divadelní umélkyní pak slečnami učitelkami: sl. Černou, sl. Janou- škovou, sl. Jarníkovou a m. j. Z panských hostí uvésti dlužno zástupce městské rady pražsk dra. Vlěka a Schröttra, zástupce městské rady vinohrádské, stavitele Boh. Holečka, zástupce vreh ního ředitelství chudinského ústavu, pana Brože dále prof. arch. Ant. Bráfa, prof. Ant. Poppa, univ prof dra. Jarníka, MUDra. Klímu, člena ředitel- ství „Slavie“ Beneše, c. k. selníka ve výsluž é Wagnera, cís. radu a ředitele dopravy Hoyera řed. Klimenta, JUC. Vlka, vrchního revidente potr. daně Purgharta, pošt. kontrolora Müllera pány učitele: Škváru, Těšínského, Tikovské- ho, Kamarýta, Jirsu, obecního staršího Havlí čka, pokladníka f. o. Jul. Vihana, mag. oficiála Bohdana Proška, členy spolkového výboru pp. Wanderera, Příhodu, Dyořáka, Bayera atd- atd. Vzorné arrangement průvodu obstaral soukromý úřadník pan Karel Vlas.
Luža Mellan Mellanův Baurův Benešův Dvořá Král Vodovoj Černá Jana Jarníkův Holeček Brož profesor arch Bráf Antonín Popp Jarník Mudra Klím Beneš Wagner Hoyer Klimenta Vlk Müller Těšínský Tikovská Kamarýt Jirsa Jula Vihan Prošek Wanderer Příhoda Dyořák Bayer Vlas Pardubice Chrudim Chr Slavia spolkový výbor
15 article
Cesta rychlikem uplynula při výtečné přátelsk zábavé jako mžik oka. V Chrudimi připojil se k ho stům pan finanční rada Formánek. Na nádraží chrástackém, kam pražský vlak dorazil o půl sedm hodině večerní, očekávali hosty zástupci lužské měst ské rady pp. Václav Dulíček, Josef Flaišer, Vá- clav Jeníček a Frant. Jelínek a uvítavše nel čenými slovy příchozi, uvedli je do připravených po- vozů, z nichž přední vyzdobeny byly kyticemi z poštre směsice letních květů. Nepřehledná řada kočárů — více než třicet po čtem — projela obcí chrasteckou, Podlažicemi, Dobr- kovem a Radimem. Občanstvo venkovské vzdávalo přijiždějícím na všech stranách hold své úicty a srdečn je vitalo. Po půl deváté hod. večerní stanuly vozy n lužském náměstí před budovou obecního úřadu, kdei starosta obce pan Dr. Frant. Hamza promluvilk předsedovi f. o. panu Mellanovi případnou řeč uvítací, již hosté i obecenstvo provázeli hlučným a ra- dostným souhlasem. A zatím, kdy pečlivou starost domácích pořadatelů uváděni byli jsme do soukromých bytů, odehrávaly se na náměstí, oživeném improviso- vanými plátěnými stany Němcova zvěřince a cirku. sceny srdečné a dojímavé. Mlčelivými svědkyněm jejich byly millinrdy neznámých světů, visťcích se stropu oblohy a jakoby slzících padáním hvězdie. Tak padaly pohnutím i slzy radosti z očí starších lidí setkávajících se v Luži s předměty svých pokladů. .. Chovane blahodárného sanatoria dra. Hamzy překvapeni byli nenadálou návštěvou rodičů z Prahy a vyhledavše je hned po příjezdu na náměstí objímali se s nimi a li- bali se po dlouhé neviděné. Dítky stižené neduhem krtičním vypravilo na počátku kvěmna do Luže město
Formánek Dulíček Flaišer František Jelínek Radim doktor Hamza Mellan Luža Chovan Chrudim Podlažice Dobr Praha Luže obecní úřad
16 article
Praha a zemský výbor na své útraty. A děti sežehnu tých sluncem tváří stály před radostným zrakem ro- dičů téměř uzdrareny, zářící blahem a štěstím nevinn trpících stvořeníček — — — Sobotní večer ukončen přátelským dychán- kem v divadelním sále hostince „u Veselských“. O animovaný průběh a zdar zábavy zasloužil se lvím po- dílem pan Josef Wanderer, proslulý salonní mim z Prahy, jenž bravurní a neodolatelnou komikou hosty výtečné pobavil, jakož i slečna Karla Vodova, kte rá zejmena skvostným přednesem „Ballady o duši Ne- rudove“ přímo uchvátila. V pokročilé pozdní noci vy- pálen pak městským radou panem Jindř. Havlíč- kem z Prahy bohatý ohňostro- Mimo pražské hosty zúčastnili se večírku místn hodnostové a vynikající předáci jako pp. lékárník Se- linger, Jos. Leníček, Ed. Jarkovsky, Vin cene Řeháček, nčitelé, dále Max Alter, Bernar Beran, R. Sgall, obchodníci atd. atd. Za časného jiíra včerejšího dne rozproudil se městečku čilý život budíčkem. O osmé hodině odslou- žena ve farním chrámu mše, načež o 10. hodině shro máždili se účastníci a spolkové před městskou radnicí a sestoupili se v obrovský, mnoho set hlav čítající průvad, jenž ubíral se potom k budově spolkové V čele sokolská hudba, pak družičky, sbory hasičů poděbradkách, místní občanstvo, deputace, venkovštá i pražští hosté. Ke slavnosti dostavil se dále úřadující komisař vysokomýtského hejtmanství pan Černý, ná- městek okresního starosty pan Fr. Freidl, člen okresního výboru pan Frant. Kavka, tajemník okres- ního zastupitelství pan K. Panský, dále četní dele- gáti ze všech okolních obcí, veškerých učitelských sborů a všech národních a vlasteneckých spolků jiných.
Wanderer Vodův Jindřichův Leníček Ed Řeháček Alter Bernar Beran R Sgall Černá Freidl František Kavka Praha Jos Francie
17 article
Průvod očekáván byl před budovou místním zpě- váckým spolkem »Divišem«, jenž za řízení výtečného sbormistra pana říd. učitele Leníčka zapěl slav- nostní kantátu, načež účastníci rozestoupili se kolem hlavního vchodu budovy vyzdobené prapory a chvo- jím. Na levo ode vchodu umístěna slavnostní tribuna nad níž v pozadí vznášel se znak zemí koruny české Na řečniště vystoupil po doznění slavnostní kantáty předseda spolku pan Ferd. Mellan a promluvil z všeobecného ticha a povznešené nálady celku s lav nostní řeč. »Jsme u cíle svých snů a tužeb« — uváděl řeč ník mimo jiné — »jsme pod vlastním krovem, mez vámi. Milé kouzlo domova mluví k nám tak vý- mluvně z vašich tváří, očí a celého toho luzného kraje A to je zárukou, že děti, jež za krátko sem přijdou přijmete jako své vlastní a vaše láska zajisté jim prohřeje a prozáří dny, jež tu budou tráviti. Neza pomeňte, že jsou to naše děti, dorost náš, budouci nástupci naši v práci národní. Až zemdlí naše paže a hlava nakloní se k věčnému spaní, kdo jiny než naše děti nastoupí místo naše! A zda my, kteii stojíme na stráži a dle svých sil a poměrů konáme své povinnosti, jež ukládá nám vlastenectví, my kteří jako členové nešťastného národa o každou píd drahé půdy české chvěti se musíme, aby nám urván nebyla, zda mohli a směli bychom okem lhostejným patřiti na to, kdo že to bude, jenž půjde jednou v šlépějích našich, kdo ten starý prapor nesmazatelnéh a nezadatelného práva a pravdy jednou vílězně vztyčl tam, kam směřovala naše práce, naše tužby, naděje a kroky naše?
Diviš Leníček Ferd Mellan
18 article
Kolikráte již zatmělo se slunce nad naší vlastí, kolikráte již lkal genius národa českého nad jehu osudem, kolikráte již zmocňovala se našich prvních mužů malomoc a zoufalství? — — — Zdraví člo- věka jest podmínkou jeho štěstí, po němž každý touží plným právem. A tu plám se: neměly by snad loho práva míti i děti chudé? Dětem v první řadě náleží právo na štěstí, na něž milá vzpomínka ozařovati jim bude leta, až hoře, slarosti a útrapy na něž život náš tak bohat, přispěchají! A právě my, kteří jsme prošli trpkou jeho školou, dobře víme. že nebudou ji ušetřeny ani — naše děli! Budova tato jest majetkem národa českého, jehož dětem jsme ji posvětili, vždyť na postavení její přispěl chudý dělník i boháč. Nechť každý má vědomi, že přispěl ke blahu nebohých maličkých a tím vykonal kus práce záslužné- Effektní řeč, jejíž zakončení uduseno bylo bouř hlučného souhlasu a pollesku, působila dojmem velmi hlubokým. Na to ujal se slova děkan P. Vlach, po jehož řeči promluvil dále jménem rady král. hlav. města Prahy pan Schrötter. Poukázal k tomu, že městská rada účastenstvím na slavnosti podává opět důkaz, jak s netajenými sympathiemi sleduje cíle šlechetného národního spolku, jehož budoucnosti pro volal řečník za bouřlivého souhlasu nejlepší zdar. Slova dalšího řečníka, vrch. řed. Brože, platila významu nového »Osadního domu« se stanovisk lásky. České ditě toužebně zpívá píseň »Kde domov můj?« a láska odpovídá: »Zde domov tvůj!« Osadu tvoří vždy několik budov útulných a tato základní Kéž rozehřívá láska všechny příznivce dosavadní a získává četných jiných !
P Vlach Schrötter Brož Praha
19 article
Závěrek slavnostního řečnění tvořila slova obe ního starosty dra Hamzy, jenž ocenil význam budovy pro léta příšti. Ti, kdož k dílu přispěli odejdou, ale dilo zůstane. Mládež bude se dále síli a tužit ve prospěch národa, kterýž ji vysílati bude do těchto míst. Je to veliký důstojný pomník naš práce, k níž přispěl čím kdo mohl a jež hlásati bude. že předkové dali základ mládeži k nejdůležitějšímu a nejdražšímu podkladu jeho budoucnosti: ke zdravi Choroby, k vůli nimž se sem dítky vysílají, mají také svůj boj, neboť jím zachraňuje se základ na- šeho národního bohatství. Chceme, aby se našim dětem lépe vedlo, nežli nám. Zde čerpej síly, mla deži česká, síly, jaké měl biblický Samson, abys také otřásti dovedla onou budovou, v níž by sna pohřbíti chtěli tvou zdatnost. Ale doufejme, že k tomu nikdy nedojde. Nadšený lid, jakoby na povel, provolal: »Nikdy Nikdy!« A bonřlivý příval »Slávy« a »Nedejme sel- otřásal ovzduším. Tomu následovalo vysvěcení jednotlivých míst nosti budovy, načež odevzdán řediteli kolonic panu učiteli Josefu Košťálkovi klíč nové osady. P poděkovací řeči učitele Košťálka předsedovi spolku i jednotlivým členům výboru slavnost prohlášena za skončenou a obecenstvo hustými davy proudil dovnitř domu, aby si jednotlivé místnosti jeho dů- kladně prohlédlo Jednotlivci pak zapisovali se do pamětních knih města a spolkových. O jedné hodině s poledne uspořádán ve velkém sále bohatý banket pro účastníky slavnosti o 75 pří borech pěčí restauratéra p. Nagla.
Hamza Samson Košťálek Nagl
20 article
Při banketu koncertovala sokolská hudba říze ním kapelníka br. Kozderky. Zároveň podán při bankelu předsedovi p Ferd. Mellanovi pro jeh značné zásluhy o město Luži diplom čestnéh měšťanství. Starosta p. dr. Hamza promluvi k oslavenci případnou řeč, nače! pan Mell a tklivými slovy děkoval za poctu tuto, vzpomenuv př tom účasti všech domácích i přespolních hostí na významné slavnosti a vzdav srdečné díky laké žur- nalistice národní, jež přispěla k docílení úspěchů v věci samé. Diplom novému čestnému měšťanovi luž skému podaný, velmi dovedně vyhotovil řídící učile pan Leniček. Po celé řadě pronesených jiných přípitků z slavnostní nálady zakončena hostina a o 1/25. hodine odpol, nastal rozchod odjezdem pražských hostí opě do Chrasti.
Kozderka Mellan doktor Hamza Mella Lenička Luža Chrast
21 article
Byly to rajské dva dny, zažilé v luzné krajine české, mezi dobrým, šlechetným lidem českým. K závěru budiž uvedeno, že pozdravné, omluvné a blahopřejné přípisy a telegrafické z právy zaslali nejvyšší zemský maršálek kniže Lobkovic, starosta dr. Srb, dvor. rada Roubínek (rodák lužský), nám starosty Seifert z Holešovic, místodržit. rada Filip ob. starší Maděra, lékař dr. Pokorný z Král. Vino- hradů, městská rada vinohradská, měšťanská besed pražská, univ. prof. dr. Král, advokát dr. Vaníček. posl. Macháček, prof. dr. Drtina a j. Nová budova Č. F. O. jest prvním vlastním útulkem spolkovým, jenž bude každoročně hostit hodné, chudé, tělesně slabé dítky o prázdninách Budova velmi výstavného zevnějšku stojí na po zemku, kterýž obec lužská spotku věnovala. Se stav bou započato v srpnu r. 1903. Provedení převzalo družstvo občanů lužských dle plánů architekta pro Bráfa z Prahy. Stavba řízena p. Ant. Bébou, sťa z Litomyšle. Celkový náklad na budovu, mající vý měry 736 m, obnášel okrouhle 60.000 K. Vrchn dozor na stavbu měli pp. stavitel B. Holeček z Král Vinohradů a Jar. Švestka, ředitel spolkové kanceláře
doktor Srb Roubínek Seifert Filip Maděra Pokorná Král profesor Vaníček Macháček Drtina Bráf Antonín K Vrchn Holeček Švestka Holešovice Praha Litomyšl Č . F Královský vinohrad
22 article Den zahradníků na výstavišti v Král. Oboře.
Den zahradníků na výstavišti v Král. Oboře. V restauraci Bukovského na výstavišti sešli se včera dopoledne četní zahradníci nejen z Prahya z předměstí, ale i z dalekého venkova, Přišli poslech- nouti o své organisaci. Nemají dosud pevného a mo- hutného střediska, v němž hy sdruženi byli všichni řádní a vyučení zahradníci a v němž by pracovati mohli na prospěch svých požadavků. Zahradnicisi stěžují, že mnoho nepovolaných dere se mezi ně, že lidem nezkušeným svěřovány jsou zájmy zahradnické a tím že trpí nejen stav, ale zejmena ti, kteří se řádně vyučili k svému budoucímu povoláni. Snad právě proto, že tato kategorie neměla dosud zorg- nisovaného střediska, zaviněno bylo velmi kostrbatě jednání na včerejším sjezdu. Něco schází k utvořen mohutné organisace českých zahradníků. Úmysl, tou- ha, snaha — to vše je málo. Ale pracovat se také musí. Poprvé se o této organisaci mluvilo v roce 1891, polom ještě několikrát a jak daleko dospěla myšlenka?
Král Bukovský
23 article
Ani o píď. Rozháranost, necelistvost panuje dále mezi příslušníky tohoto stavu, který vidí na všech stranách nepřátele, ale sami se nemohou vzchopit jednou přece k něčemu důkladnému. Snad konečně včerejší sjez bude počátkem skutečné práce! Na sjezd zavítali zahradníci z Prahy, z předměstí dále z Pardubic, Říčan, Škvorce, Lodenic, Troje, Brodu, Ledče, Nových Benálek, Peček n. dr., Vyklanlic Zdic, Loun, Hříškova, Mělníka, Malešic, Duchcova Manětína, Mšena, Vídně a i. Shromážděné uvílalp Gal a sdělil, že sjezd koná se za účelem pojednání jaké zákonilé ochrany má se dostati vyučenému za- hradníku. Tajemník p. Böhm velmi obšírně pojedna o nynější situaci zahradníků. Uvedl, že každý stav řemeslnický a živnostenský požívá ochrany zákona jen zahradníci jsou z této ochrany vyjmutí. Věda za- hradnická je vědou hlubokou. Moderní zahradník mus věděti víc, než správce třeba rozsáhlého hospodářství.
doktor Gal Böhm Praha Pardubice Říčany Škvorec Lodenice Trója Brod Ledeč Nová Benálek Pečky můj Louny Hříškov Mělník Malešice Duchcov Manětín Mšeno Vídeň Vyklanlic Zdice
24 article
Kdo chce být řádným zahradníkem, musí se řádně vy- učit a když je vyučen, tak má být postaráno o jeho zákonitou ochranu před různými fušery. Jedině touto ochranou zvelebí se zahradnictví u nás. Poněvadž ochrany dosud nemáme, jest stav náš tak zbědovaný. U nás nejsou zahradníci millionáři jako na př. v Ně- mecku. My jsme pilní a přičinliví, ale nic nám to neprospivá. Kdo nám má pomoci? Především my sami My se musíme nejprve organisovat a pak se budeme domáhat takových zařízení a opatření, aby náš stav byl náležitě chráněn! Dosud je zahradnictví považo váno za živnost svobodnou a proto nemá ochrany To musí na příště přestat, musí být zřízena zahrad nická komora nebo podobná instituce! (Souhlas) Pan Černovský poukazoval k tomu, že d odhora pčicházejí lidá bez všelikého předběžného vzdlě lání. Lituje, že pro sjezd nebyly připraveny někter určitější návrhy. Jest pro to, aby se ustavila komise. která by ihned návrhy vypracovala, tak aby se účasl- níci sjezdu navrátili domů, s vědomím, že se něco stalo. Předsednictvo sjezdu, zdů se, že vůbec málo pracoval — praví řečník. Tak na př. nám nesdělilo, co se stal s interpellací, na pardubickém sjezdu podanou, ve příčině jmenování p. Forsta inspektorem ovocnietví? Předseda odpovídá, že v té příčině byla podána petice zemskému výboru.
Černovský Forst
25 article
Pan Drbohlav z Vídně doporučuje zavedení loho způsobu, že oprávněným k provozování zahrad- nictví má se státi jen ten, kdo byl nejméně dva roky na učení a kdo nejméně 2 roky byl zaměstnán jako pomocník, anebo ten, kdo navštěvoval nejméně 2 roky odbornou školu zahradnickou. Pan Klika vyslovil se pro solidarilu všech za- hradníků, neboť solidaritou účinně se může pracovati na prospěch požadavků. Pan Kubelka vzpomenul toho, že na sjezdu všerakouských zahradníků ve Vidni schválili čeští delegáti požadavek, aby se ziidils živnostenská společenstva na základě zákonitéma aby se průkaz způsobilosti vyžadoval od toho, kd se chce státi samostatným. Doporučoval, aby taic akce byla schválena. (Odpor. Hlasy: My si můžeme utvořit vlastní organisaci, my nepotřebujeme do Vidně!)
Drbohlav Klik Kubelka Vídeň
26 article
Pan Löíler doporučoval zřízení užší komise, která by vypracovala návrhy organisace zahradníků ze zemí koruny sv.-václavské. Praví, že bude nutno domáhati se toho, aby v ministerstvu orby byl jeden zástupce zahradnictví dále aby se v Čechách zřídila škola zahradnická a prozatím, než ústav takový bude zřízen, aby na průmyslových školách pokra- čovacích zřízen byl zahradnický odbor. Konečně do- poručoval obmezení v přibírání uěňů. — Pan Či- hák vyslovil politování nad tím, že doposud se nic nestalo v záležitosti organisace, ačkoliv se o tom už před 13 léty mluvilo Pan Černovský shrnul své návrhy v tento projev: Sjezd zahradníků, uznávaje potřehu a důle- žitost vyššího vzdělání ve veškerých odborech za- hradnictví a v uvážení, že v král, českém není českého učiliště zahradnického, ukládá předsednictvu sjezdu, aby bezodkladně učinil příslušné kroky ve příčině zřízení zahradnické školy při pomologické ústavu v Troji. Dále se ukládá předsednictvu, aby na místech příslušných tumočilo přání, aby místo fe- ditele v zahradnický škole bylo propůjčeno vyuče- nému zahradníku.
Löíler Černovský Čechy Trója
27 article
Při hlazování nastává chaos, hluk, rozlrpčení. Pro návrh na zvolení zvláštní komise zvedají se pouze dvě ruce. Nový křik a lomození. Také pro návrh na zřízení komise za účelem vypracování hlavních bodů organisace byly jen dva hlasy. (Trvalý hluk a nepokoj. Pak opět demonstrativní pollesk Hlas: Na mou duši, že žádný neví, o čem se hla- sovalo! Hlučná veselost) Po dalších poznámkách navrhl p. Böhm re- soluci, v níž se sjezd usnáší, aby opatřena byla zá- konitá ochrana řádně vyučeným zahradníkům. O resolucích nebylo ani hlasováno při stálém hluku. Konečně usneseno, aby čtyřčlenná komise, kter má právo další členy přibrati, zahá jila přípravné kroky za účelem utvoření organisace. Do komise byli zvoleni pp. Klika, Morava, Černovský a Löfler Za stálého hluku sjezd byl po polednách ukončen. Názory jsou tak spletitě, že bude ještě dloulio trvat než se čeští zahradníci semknou v tuhou organisaci V programu „zahradnického dne“ na výstavišti kyl pěkný průvod odvělví zahradnicko-zelinářského. Shromáždil se na Král. Vinohradech a o 3. hod. od- polední za zvuků veselých pochodů dorazil na Vá- clavské náměstí, odkudž dále se ubíral po Příkopě a Josefským náměstím na výstaviště. Všude byl průvod očekáván velikými zástupy obecenstva. V průvodu jelo 10 vozů allegorických, znázorňujících obory zahradnictví umělého, obchod- ního, trhů pražských i předměstských, školy zahrad- nické atd. Ladnost celku byla doplňována účastníky v historických krojích na koních i ve starodávných kočárech. Vozy tonuly v záplavě svěží zeleně za- hradních rostlin. Na výstavišti byl průvod uvítán čest- ným předsedou p. Rozinkem a záhy potem rozvíři se na výstavišti rozkošný ruch.
Böhm Černovský Löfler Král Morava Vinohrady clavský náměstí škola zahrada
28 article
Výstaviště stalo se střediskem všeho ruchu. Pří- chozí, kteří houfně za průvodem táhli, vítala z hu- debního pavillonu kapela páně Kolátorova, jež ne- únavně až do noci na výstavišti koncertovala. Proud příchozích směřoval do levého křídla paláce, kde po- řízena tombola. Každý los vyhrával a každý jeho majitel odnášel si pěknou kvělinu, namnoze velice cenné exempláře, Překrásné počasí mělo na zdar celé slavnosti značný a úspěšný vliv. Naši jardiniéři, kteří postarali se, aby na výstavišti o pohodli i zá- bavu obecenstva dobře bylo postaráno, mají ze věe- rejší slavnosti své effekt jak mravní, tak finanční. Po- slední určen humannímu ſondu spolkovému
Kolátorův
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Baron Parish proti obstrukci. »Cons. Corr.« přinesla od posl. bar. Parishe studii pod názvem »Česká politika«, v níž rozebírají se naděje obstrukčních úspěchů a dochází se k dů- sledku, že nadějí těch naprosto není. Chodem svým neliší se dedukce velkostatkářského autora takřka v ničem od bystroumých vývodů Körbrov- ského tisku, ba ani od včerejšího článku »Bo- hemie«, pojednávající o témž předmětu. Podle bar. Parishe jest hlavní příčinou bezna- dějnosti obstrukce rychlý úpadek ústavního smý šlení v obyvatelstvu a okolnost, že § 14. vyvinul se jako jediná ústavní instituce, tato pohodlná vrata východu z nouze pro stát a vládu. Toť důvodem, pro který úspěch obstrukce na dlouho ne-li na vždy jest vyloučen. Také od cizích států ani od finanč- ních kruhů nelze prý očekávati jiného názoru, le že paragraf z nouze z plna nabražuje odumírající ústavu. Obstrukcí hypnotisovaní čelní politikové čeští nemohou prý zhostiti se myšlenky, že jedině obstrukcí lze uskutečniti česká přání. Ni- kdo se nezabýval otázkou, zdali by se nedalo přání toto uskutečniti jinými cestami. Bude-li stát jednou nucen násilným převratem přivoditi nové poměry nebude to český národ, který je provede, nýbrž jeho nepřátelé, kteří si zahrají na záchranu slátu.
Baron Parish Cons Parish Bohemie
30 article
Jaký boj a za jakých neblahých poměrů kyne ná- rodu českému, nemůže dnes nikdo odhadnouti. Proti námitce, že by český národ ztratil v Rakousku na své váze, kdyby bez vítězství z tohoto boje odejíti musil, namítá Parish, že není třeba změnou taktiky zastaviti také boj. Všichni politikové staré většiny jsou toho názoru, že cíle, jež si český lid vytkl, dosaženy býti musí. Cesta, která k tomuto cíli vede, musí však — dle jich mínění — býti jiná. Česká delegace musí docíliti tolik, aby se stala, ať v oppo- sici, ať jako strana vládní nejen drahocennou, nýbrž i nezbytnou. Toho se však musí vystříci, aby po- dala důkaz, že to dobře jde nejen bez Čechů, nýbrž bez parlamentu. V české veřejnosti jeví se jakási známka, tomu nasvědčující, že pravda těchto tvrzení již na mnoze byla pochopena a porozuměna. Lze prý se tudy nadíti, že najde svou cestu také vílězně do strany mladočeské.«
Parish Čecho Rakousko
31 article
Přes veškeré uznání jisté vřelosti, s jakou psána studie bar. Parishe v originále, z něhož tuto podávám stručný výtah, nelze nepozorovati v ní veliké vnitřní rozpory důsledkové. Dokazují vládní žurnalisté, tisk německo-liberální z týchž důvodů beznadějnost české obstrukce proti vše- mohoucímu prostředku trojhlavého Körberusa, proti § 14., jako mluvčí vůdeů bývalé většiny parlamentu, bar. Parish. Aby jinou cestou, byt i za dalšího trvání české opposice uskutečněn byla »česká přání«? Bar. Parish přehlédl nej- důležitější věc, že totiž německé souručenství zcela automaticky a ihned nasadí nejrozhodnější obstrukcí, jakmile i jen jediné, to či ono přání české dojde uskutečnění. Všechna opozděná la- skavost vůdců bývalé většiny bude proti tét obstrukci bezmocnou. Homeopatický lék Körbrův který českou obstrukci na říšské radě léčí ob- strukcí německou na zemském sněmu, způso- bil, že choroba obstrukční stala se chronickou
Parish Körbrův