1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne II. července 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
předr lácí se:
v Praze v alininšsfra
pa pěste . . . . .
za činrt leta . . .
s drojí čssáskoe
n 3íe t kta
ve sllalkěc
za ně íe
Tošten:
za nost
nálot li
s dvojí ziellkou
na mřeje
Praha
6
article
:::řei
nk dtnrí leka-
7
title
Předseda svobodomyslných poslanci
českých JUDr. B. Pacák o situaci.
Pacák
český JUDr
8
article
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Hoře Kutné, 10. července.
Kutná
9
article
Za velikého účastenství z Kutnohorska
města i venkova konala se dnes odpoledne
schůze Podvysockého spolku politického, do ne
byl pozván dr. Pacák, aby promluvil o poslednich
událostech politických. Tušilo se, že projev dra.
Pacáka bude nevšedně význačný. Proto se do-
slavilo voličstvo i z obcí velice vzdálených,č
bylo parno nesnesitelné. Agrárníci se pokusil
před schůzí seslabiti význam této papírovým
projevem, kterýž se však setkal s rozhodným
fiaskem.
Dr. Pacák mluvil plné dvě hodiny za stá-
tého, místy demonstrativního potlesku a sou
hlasu. Schůzi zahájil a řidil starosta malešovský
pan Antonín Vepřek.
Po zahájení schůze ujal se slova
dr. Bedřich Pacák
Veleetění pánové!
Předstupuji před vás, abych rozhovořil se
o nynějších politických poměrech, ne sices
stisněným smýšlením, ale také ne s myslí ra-
dostnou. Žijeme v těžké době. Po pádu mini-
sterstev Badeniho a Thuna nastoupil systém
nám nepřátelský, který těžce na nás nalehá. T
by mne ani tak netísnilo; vždyť již několikráte
za minulých desítileti nepřátelský nám systém
zavládl a zase zmizel a vystřídán byl systémem
příznivějším.
Ale tísní a tlačí, že my v době, kde všeck
na nás nalehá, myslíme, že jest nejvhodnějšt
doba, abychom mezi sebou se potírali. To jes
v této chvíli zajisté nejsmutnější vyhlídka v bu
doucnost. Kdežto dříve seskupili jsme se kolem
společného praporu a proti nepříteli, potíráme
dnes vlastní lidi a pomaháme tím nepříteli. Ten
může se založenými rukama jen čekati, až my
se vzájemně potřeme. Je to smutný úkaz, ale
pravdivý.
doktor
Pacák
Vepřek
Badeni
Thun
Kutnohorsko
10
article
Nikdo nepopře, že situace našeho národa
není tak dobrá, abychom si mohli dopřáti luxusu
vzájemného se potírání, ale není tak zlá, aby-
chom zahazovali zbraně, zmalátněle opouštěl
staré posice a nemužně skuhrali.
Jest přirozeno, že náš boj nemůže být za
několik týdnů neb měsíců rozhodnut! Ale
jsme-li v boji a v zádech armády se stále volá
»to jest špatné, ono jest špalné«, to musí se-
slabit přirozeně postupujíeí vojsko. Já mám
to pevné přesvědčení, že dosud není pranie
ztraceno a že pevným seřaděním všech sil ná
roda i sešikováním zpřátelených stran a národů,
dá se vyzískat mnoho. Tím směrem nesla se
politika českého poselstva před i po velikonoč
ním sezení rady říšské a jest co litovati,že
tyto úmysly plně nepřišly k eíli vinou vlastních
našich rodáků.
Když jsme na sněmu zemském spojenou
obstrukci německou a na říšské radě souručen
stvím německým seznali, že veškeré německé
kruhy, ať jakéhokoli politického vyznání, sbíraj
se ke společnému boji proti nám, tu jsmes
výtkli dvojí nutný politický účel:
I. V Čechách seřadit pokud možná všecky
politické strany ke společnému odbojia
II. ve Vídni, pokud možná:
a) získati řadu spřátelených stran a národů
k boji proti společně nám nepřátelskému sy
stému a
b) pokud by to nebylo možné, k tomu pra-
covati, aby s námi sice spřátelené, avšak s naším
postupem nesouhlasící strany nebyly vehnány do
nejtužšího odporu proti nám a do tábora levice.
Čechy
Vídeň
II
11
article
I. V Čechách jsme pracovali k tomu, aby
chom položili základ ke koneentraci stran. Staro
česká, agrární a mladočeská strana učinily do-
hodnuti, že za hlavními požadavky národním
budou kráčeti pospolu. Ostatní strany vyzval
jsme ke společnému postupu. Tím čeliti jsme
chtěli německému souručenství. Žádný z nás
nebyl tak naivní, aby se domýšlel, že v še c ky
české strany kčeskému souručen-
ství přistoupí, vždyť některých mladýeh
stran výslovný a jediný úmysl jest poražení
strany vládnoucí. Avšak domnívali jsme se, že
u mnohých českých stran zájem národa bude
silnější, než strannictví. Doufali jsme, že o stej-
ných zásadách dá se dosíci dohodnuti spolujit
a spolužiti. Bohužel, zklamali jsme se! Stran-
nietví jest dosud v Čechách nej-
silnějším motorem. Snad těžké doby
jinému nás naučí. Náš úmysl při založení zá
kladů koncentrace byl docela čistý a prostý
zájem národa. A vytýká-li se nám nyní, že kon-
centrace uzavřena byla k vůli volbám, nebo aby
ostatní strany tvořily komparsy naší politice,
vyvrátím to ihi ned.
Čechy
12
article
Hned v prvním sezení 9členného výboru
všech tří stran navrhovali jsme, aby při každé
volhě sešli se důvěrníci mladočešti, staročeštía
agrárni k dohodě o kandidátech. A na kterém
kandidátu by se dohodli, ten aby všemi třem
stranami byl podporován. To najisto nezname-
nalo, že chceme jen mladočeské kandidáty
Staročeši s návrhem souhlasili, agrárníci jej za
mítli a prvním následkem této neshody byly
zmatky při volbě na Královéhradecku. K vůl
volbám jsme my tedy koncentrac
neutvořili. Ale také jsme nechtěli, aby
ostatní strany tvořily komparsy naší politice.
Konstatuji, že před každou novou politickou
fásí svoláván byl 9členný výbor spojených stran,
nikoliv aby postaven byl před hotové faktum,
nýbrž aby stala se úrada všech tři stran, jejíž
pokyny teprve dány do výkonných výborů a
klubů. A tu konstaluji, že také otázka takti-
ckého postupu byla předmětem jednání a že
tehdá dr. M attus výslovně pro hlá s il,
Královéhradecko
spojený stran
13
article
že na ten čas uznává, že nelze či-
niti jinou politiku, než obstrukční.
Ostatně on totéž v staročeském klubu při de-
batě politické stejně tvrdil. Rovněž o tech-
nické nemožnostikzamezení dele-
gačních voleb bylo jednáno. My
tehdá již v 9členném výboru spojených stran
jsme si vyhradili politiku volné ruky, kdežto
agrárníci prohlásili, že oni mají od svého vý
konného výboru jakož i od svých důvěrníků
vázanou »maršrutu«. Hned od počátku pozoro-
vali jsme, že strana agrární a zejmena jedno
její křídlo necítí se koncentrací volnou a chce
se ji zhostit. To jsme viděli prvně při jednání
o postupu při volbách, zejmena ale, když agrár
níci chtěli poslati min. předsedovi Körbrovi hro
madné telegramy a pořádat hromadné schůze
v záležilostech nouzových.
My i Staročeši tenkráte jsme varovali před
těmi kroky, tvrdíce, že pranic nepomohou, ale
ministerskému předsedovi Körbrovi že dají ve-
likou politickou zbraň do ruky. Našich hlasů
nebylo vyslechnuto — naše obavy se ale do
slova splnily. Konstatuji tedy opětně, žeo
všech důležitých otázkách v devíti-
členném výboru všech tří stran
bylo jednáno a že koncentrace ne
byla založena ani kvůli volbám,
ani k vůli komparsům.
Způsob, jakým agrárníci z koncentrace vy-
stoupili, nebyl správný a správny nebyly dů-
vody, které pro to uvedli. Měli dříve vněsti
celou záležitost na devitičlenný výbor všech tře
stran, aby o ní se pohovořilo a pojednalo klidně
a věeně, kde mezi oběma spornými stranami
nezúčastněná třetí strana objektivně mohla roz
soudit. Důvody, které vedly udanlivě stranu
agrární k vystoupení z koncentrace české, vy-
tknul na schůzi v Praze, prý na základě usne-
sení výkonného výboru agrární strany pan posl.
Praha
spojený stran
14
article
Prášek.
Chci přihlédnouti jen k věcným důvodům
s opomenutím slov, ke kterým svedl jej jeho
temperament a snad ještě něco jiného. Pravil,
že důvody, pro néž agrárníci z koncentrace
vystoupili jsou:
1. Že neobstruovali jsme delegační volb
O tomto důvodu promluvím obšírněji pří dele
gačních volbách.
2. Naše neupřímnost. Kdybyek
toho slova užil o dvou řečech páně Práškových.
v Praze i v Nových Benátkách, bylo by zcela
na místě. Ale vytýkati nám neupřímnost, je,
mírně řečeno, naprosto nedůvodné, když se uváží,
že zástupce strany agrární pan
poslanec Kubr seděl v parlamentní
naší komisi, účastnil se všech po-
rad a všech schůzí a o všem věděl
neb věděti musil. S plnou upřímnostía
otevřeností ve výboru spojených stran tlumočil
jsem nejen já, ale i ostatní čienové strany našt
vše, nezamlčevše ničeho, ani své soukromé
názory.
3. Že jsme za jejich zády jed-
nali s ministerským předsedou Körbrem,s
drem. Bärnreitrem a s Poláky.
Prohlašuji: Co se týká něja ké ho
jednání s Körbrem a drem. Bärn-
reitrem, jsou tato rčení naprosto
nepravdivá a konstatuji, že an
s jedním, ani s druhým jednán
nebylo. Co týká se jednání s Poláky, divím
se tomu velice, že pan posl. Prášek můž
tvrditi, že jednání to dálo se za jich zády
Když mně předseda polského klubu poslanee
Jaworski žádal, aby naše parlamentní komise
s jich parlamentní komisí polskou se sešla, řek
jsem Jaworskému, že tu bude zapotřebí také
povolat ostatní s námi spřátelené strany české
a on mně odvětil, abych jen já to pozvání
učinil.
Prášek
Kubr
Polák
Jaworský
Praha
Nová Benátky
spojený stran
15
article
Pozval jsem tedy z a velkostatek
hraběte Sylvu-Taroucu, za agrár
niky p. posl. Kubra a tento by
našim schůzím s Poláky přítomen.
A nyní nechť soudí celá česká ve
řejnost o tom, jak jsme jednali za
zády agrárníků s Poláky a jakou
platnost má ten důvod p. Práškem
u váděný. Nebylo tedy důvodů rozbít formaci.
z které mohla vzrůsti plná koncentrace stran
v Čechách, ktorá po měm náhledu ještě mezi
staročeskými a mladočeskými politiky trvá
z které by mohla vzrůsti ještě dosud formace
nová. Ale volá-li se nyní z mnohých
stran, ano, nová formace, ale pry
s nynějšími generály, tedy je-li to
v zájmu národa, nebude to těžká
práce. Každý v čele parlamentního
sboru stojící zajisté milerád při-
nese tu osobní oběť, je-li to osobn
oběť a bude osvobozen od nam-
havé a obtížné práce a velik
zodpovědnosti. Každý tak učiní s radosu
— je-li to přání národa a ne jednotlivců —
ale z bojiště utéci nyní nemůže a nesmí.
II. Jako jsme v Čechách pracovali ke kon-
centraci všech českých stran, tak ve Vídní před
velkonoční sessí.
ad a). Pracovali jsme k tomu, abychom
v boji proti vládnímu systému soustředili c
možná nejvíce spolubojovníků. Když přišli jsme
před velikonocemi do rady říšské, nenalezli jsm
poměry utěšeně, nýbrž zdálo se, že stojím
dost osamělí. Jest známo, že vláda docela stej-
ným způsobem jako nyní hleděla získávat všecky
nám spřátelené slovanské strany různými sliby,
jak právě nyní to čini. Známo, že zvala k sobě
tehdy Slovince, Chorvaty i Poláky, vyzývajíc je,
aby oni své postuláty jí sdělili. Poněvadž tím
ale obyčejně konči činnost nynější vlády k uspo-
kojení Slovanů, pustili jsme se chutě do práce,
ku zjednání souručenství slovanského. Pamatuji
se velmi dobře, že při našem příchodu do Vídne
mně jeden vládě velmi blízký muž široce
Kubr
Polák
Prášek
Chorvat
Čechy
Vídeň
SylvaTarouca
16
article
dlouze vykládal, jak jsme isolováni a že nepo
daří se nám získat spojenců.
Musím s vděkem vzpomenout, že prvn
spojence získali jsme v tak zv. klubu »Slovan-
ská svéza«, v němž zasedají konservativní Slo-
vinci, Chorvaté, Rusíní a tři konserv. Čechové
z Moravy, s kterými jsme uzavřeli pevnou pí
semnou smlouvu přátelskou. To byla prvn
tlupa 30 mužů, která přirazila k nám ku po-
moci a já jí zde za to veřejně skládám dík.
Liberální Slovinci, Chorvaté, Srbové, Rusíní
Vlachové přidali se pak k nám, tak že náš sbor
bojovný vzrostl na 130 mužů. A byť by Rusín
a Vlachové jen dočašně a částečně byli nám
poskytli pomoc, vděčím všem za pomoc
nouzi poskytnutou a doufám, že český národ
v budouenosti přátelských těch pomocníků ne-
zapomene. A tak ukončením předvelikonočního
sezení dosáhli jsme, co jsme si za úkol vytkli
1. v Čechách koncentraci českých stran,
2. ve Vídni koncentraci většiny neněme
ckých národů k boji proti centralistickému sy
stému.
ad b) My jsme však měli ještě jiný úkol
hledět k tomu, aby strany, které nesouhlasily
s naším obstrukčním bojem, jako Poláci, velko
statkáři a centrum, nenastupovali na
naše udolání a aby nebyli tlačen
do řad levice. Proto přijali jsme také spro-
středkovací návrh polský, ač jsme znali dobře
konečný jeho cíl a účel. A také to se pedařilo.
Přijetí tohoto prostředkovacího návrhu mělo svůj
dobrý účinek. Celá politická veřejnost ví, že
Poláci, velkostatkáři i centrum zamitli vše-
cky návrhy na naše potlačení
nedali se zlákat do tenat levi ce.
Tak vídíme, že všecky tři naše formální plány
před velikonocemi se zdařily a jedná se nyní
o to, jak v materielním ohledu náš postups
zdařil — či nezdařil.
Chorvat
Rusíň
Čecho
Srba
Vlach
Polák
Slovany
Morava
Čechy
Vídeň
17
article
Zodpovídejme si nejprve otázku, co jsme
dělali v sezení říšské rady před velikonocemia
co v sezení po velikonocích. Odpověď jest velmi
snadná. Dělali jsme jedno a totéž, totiž ob
strukci. Zamezili jsme všecky vlád-
ni předlohy a zarazili úplně čin
nost rady říšské, jak jsme voličům
byli slíbili. Činili jsme zkrátka totéž,e
za Badena a Thuna činila proti nám německ
obstrukce. A zvláštní jest, že kdežto náš po-
stup před velikonocemi doznal plného souhlasu
národa, postup po velikonocích doznal pravého
opaku. Příčina toho jest, že nebyly obstruovány
volby delegační a příčina toho neobstruování
byla ta okolnost, že se obstruovat technicky
nedaly a že jsme obstrukci nechtěli vydat přímé
porážce. Po celou dobu, če jsme v obstrukci
jsme nikdy desud delegace neobstrnovali, poně
vadž jsme technicky to měli za nemožné
nikdy z kruhu národa neozval se hlas odporu,
ale zajímavé jest, že také Němci po celou dobu
své obstrukce delegace neobstruovali a když
radikálové němečti roku 1899 za Thuna jim to
vyčítali, hájili se ve sněmovně poslanecké dne
24. března 1899, jak o tom svědčí stenogra-
fický protokol, asi podobnými důvody, jako my
Vždyť přece žádný rozumný člověk nebude
věřit a nemůže věřit, že by pohrozením neb
hozením dvou petard se delegační volby daly
zamezit. Takové důvody by se přece neměly
uváděti mezi rozumnými lidmi a já to řeknu
zcela upřímně, kdyby mne voličové žádali
abych se ve sněmovně pral, neb házel petardy.
že bych zcela upřímně a poctivě řekl, páni vo
ličové, nechte si svůj mandát, já to dělat ne
budu! O tom obstruování a neobstruování de-
legačních voleb celé báje byly vybájeny, ane
nezpůsobilost a nepoctivost byla nám v slanské
schůzi vytýkána.
Baden
Thun
Němec
18
article
Co týká se té nezpůsobilosti, jest mi lho-
stejno, co páni řečníci na oné schůzi mluvili;
já jsem již vyslovil, co učiním, vysloví-li náro
své přání. Ale vylýká-li se nám nepoctivost,že
jsme ve svém názoru, že delegační volby se ob
struovati nedají, ostatní strany nezpravili, dokážu
opak toho a očekávám od mužné cti pánů, kteř
o nepoctivosti mluvili, že nahlédnuvše svůj omyl
své názory opraví. Chci o tom promluvit úplnou.
čistou pravdu a za každé slovo, které zde pro
nesu, stojím. Mám jisté právo žádati, aby se
mně věřilo. Já jsem sel do veřejného života jen
z čisté lásky k věci a k českému lidu. Nemám
žádných hodností, výnosných míst a vyznamenání.
Netoužím po nich a zamitl jsem je, když mně
byly nabízeny. Obětoval jsem veřejnosti svou exi-
stenci, ale co jí neobětuji nikdy —
svojí česť. To je jediné, co jsems
z veřejného života z achoval a che-
svoji česť dovésti neposkvrněnou
do hrobu.
19
article
Nobyl jsem nikdy nepoctivým k svému ná
rodu a nepoctivost si vytýkati nedám. Čest jest
mně dražší, než mandát a kdyby nastal rozpor
mezi jedním neb druhým, věděl bych co činit
Než vraťme se k věci.
Pravil jsem již, že při předvelikonočníeh
sezeních rady říšské, všecky vládní předlohy
jsme zamezili, také rozpočet, jakož že i veškerou
činnost říšské rady jsme zastavili. Ministerský
předseda dr. Körber chtěl z tohoto předveliko-
nočního zasedání přece něco přiněsti a donuti
parlament, aby poslední dva, tři dny před kon
cem provedl delegační volby. Tomu jsme my
chtěli zameziti, aby ty volby před volikonocem
byly vykonány a také Poláci fomu nepřáli, ao
z jiných důvodů, než my. Svolal jsem tedy
ihned společnou parlamentní komisi, složenou z
dvou českých stran, naší a agrární, Slovinců
Chorvátů a Rusínů, ve které za poslance agrárn
zasedal poslanec pan Kubr.
V této komisi většina byla toho náhledu,
že se snad, pravím snad, delegační volby daj-
na den, dva, zdrželi, že se však úplně zamezil
nedají. Menšina minila, že se zameziti dají, však
jen na tyto dva, neb tri dny, jak to pozděj
doktor
Körber
Polák
Chorvat
Rusín
Kubr
20
article
vyloženo. — Proto také usnesení klubu i všecky
naše enunciace veřejně zněly v ten smysl, »že
učiníme všecky kroky, abychom zamezili prove
dení voleb těch před Velikonocemi.«
K tomuto zamezování voleb delegačníeh
před Velikonocemi ale nedošlo, poněvadž Poláe
do toho vkročili. Ve společné schůzi s nám
pravili Poláci, že oni by pracovali pro nevyko-
nání voleb před Velikonocemi, kdybychom my
po Velikonocích volbám nebránili.
My — totiž ti, kteří v té schůzi byli při
tomni — vědouce, že delegační volby technický
obstruovat nemůžeme a že na druhé straně je
to politický tah proti Körbrovi, neprovedou li se
volby delegační i se souhlasem Poláků před Ve
likonocemi, řekli jsme, že my sice za klub
žádná prohlášení činit nemůžeme, že ale své
přesvědčení, že se delegační volby techni-
cky obstruovati nedají, také v klubu bi dem
hájiti.
To jest celé naše provinění. Klub tlm neb
ničím vázán, nýbrž nanejvýše my; my však do
sáhli politického úspěchu za osobní závazek
svého přesvědčení. Když člověk stojí v čele
jistého sdružení, musí mít také kuráž, při
padně obětovat sama sebe v zájmu celku. Kdyby
klub jinak se byl usnesl, zcela volně se moh
usnést a my eventuálně bychom byli ustoupili,
ačkoli v okamžiku, kdy možná eventualita toho
nastala, ani od Poláků, jimž jsme to sdělili, toho
na nás žádáno nebylo.
Polák
21
article
Já jsem ihned po tomto rozhovoru s P
láky svolal klub a klubu jsem sdělil celý po
stup, aby jej vzal na vědomi. Již tehda v klubu
většina členů byla přesvědčena a dala tomu vý
raz, že delegační volby se obstruovat nedají.
V té schůzi klubovní prosil jsem p. kollegu
Rybu, aby ve svátcích velikonočních žurnalisti-
cký tomu dal výraz. A jako mnohdy zvláštní
osud s některou věcí zahrává, tak se stalo, že
přítel Ryba bohužel těžce ochuravěv, tuto věe
učiniti a splniti nemohl. Konstatují ale, že již
tehda, když Poláci odročení vymohli, většiné
poslanců agrárních i národních sociálů jsem řekl,
že delegační volby se obstruovati nedají, že my
k tomu náhledu přišli, a pamatuji se, že pánové
mně nijak neodpírali. Poněvadž však dva pánové
přece myslili, že by snad našel se nějaký způ-
sob, usneseno, že tito dva pánové během veli
konoc maji do delailu prostudovat jednací řád
a po velkonocích podat plnou, určitou zpráru
S tím jsme šli na Velikongoe. Ihned, jak
bylo po svátcích valikonočních, žádal jsem
v Praze svelánl výborů všech tří stran. Výbo
tén skládal se ze 3 Mladočechů, 3 Staročechů
a- agrárníků.
Schůze se sešla a za přítomnosti agrárníků
výslovně jsme my dokazovali, že se delegační
volby obstruovati nedají. Totéž jsme dokazoval
v našem výkonném výboru, několik dní na t
svolaném a tento vzav na vědomí naše sdělení.
usnesl se na tom, abychom dohodli se se spo
jenými stranami.
Polák
Praha
22
article
Když pak po Velikonocích sešli jsme s
ve Vídni, ustaven výbor zvláštní, kterému před
ložena měla býti zpráva oněch dvou pánů
kteří jednací řád za účelem svrchu uvedeným
studovali. V tomto výboru zasedali Slovine
konservativní i liberální, Chorvalé, Ruslni,
Mladočeši, za stranu agrární pan Prášek,za
stranu národních sociálů pan Choc. Konáno
bylo asi 5 neb 6 schůzí. S veškerou svědomi
tostí prozkoumána všecka ustanovení jednacího
řádu a úsudek většiny komise zněl, že se de
legační volby zameziti nedají, že se snad
dají zdržet na jeden, neb dva dny a to nási-
lím, a že i při jich zamezení by vláda vedl
článku 10 st. zákl. zákona povolat mohla staré
delegály.
Aak zněl úsudek většiny komise. Tento
úsudek komise dán byl nyní do klubu.
První usnesení v klubu učinila »Slovanská
svéza«, v níž zastoupeni jsou konservativnt
Slovinei, Chorvaté a Rusíni a po nich usnesl
se liberální Slovinci a konečně Rusíni, kteří
slovanské »Swéze« nejsou, vesměs ve smyslu
úsudku většiny. Já konstatuji, že v této době,
kde se o obstruování neobstruování jednalo
mnozí z poslanců agrárních, národně sociálních
i radikálních uznávali, že se sice delegační
volby obstruovati nedají, že však chtějí ob-
strukci jako demonstraci. Poněvadž se strany
agrární a národních sociálů vyslovováno bylo
přání, vzdor všemu, po obstrakci, svolal jsem
klub náš a pozval do něho všecky agrární,
všecky nár. sociální poslance, aby oni sev
našem klubu vyslovili. Po dosti dlouhé
bouřné debatě vyzvali jsme posl ane
agrární a národně sociální, a b
nám udali prostředky, který mi
chtějí obstruování voleb dele-
gačních provésti, že bychom pak mohli
se rozhodnout, kdyby nám udali oni určilých
prostředků, jež my neshledáváme.
Prášek
Choc
Chorvat
Rusín
Vídeň
23
article
Na tuto otázku nám poslanci agrárn
odpověd nedali a odpověď dát ne
mohli a tím vlastně doznali, že ta-
kových prostředků neznají. Nat
po jich odchodu jednal náš klub o postupu,
přistoupil k úsudku většiny komise a také
většiny slovanských klubů, nechtěje
vydati obstrukci jisté porážce a opřev své usne-
šení — jak to také výkonný výbor usnesl —
o usnešení většiny slovanských klubů. Ve sně-
movně se pak volilo a mezi volbou agrární po-
slanci a nár. sociálové piskali. To nebyla žádná
obstrukce k zamezení voleb delegačních. Kdyby
snad se byly delegační volby daly, jak jsem
řekl, zdržet násilím, byli by musili poslanei
agrární strhnouti urnu volební, shodit předsedu
a zahnat volící německé poslance. Ale pískán
na sto kroků od místa volebního, to nebylo
žádnou obstrukcl. Pánové teď se vymlouvají,ž
na to byli slabí. To jest ten samý důvod, který
my při násilí uváděli, že 60 českých poslanoů
V drobném prodeji
ranni číslo o sobá . . . za Bh
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve slialkách na venkovět
rapní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 3h
Insera t
platí ze hotové napřel
Přečplscení s isstrty plijíná sdulni-
strsce v Marianské ulicl č. 3.
Tam nzckázejí se též rrěak
tiskárna n ezpečive , Národnich Listi“
Rukopisy ze nevrapeji.
Inser
Národnich List
24
article
proti 400 jest slabostí. Avšak kdyby byli chtěl
provozovat obstrukci násilnou a kdyby se byl
vrhli na presidium, byli by nás strhli s sebou,
poněvadž bychom byli musili je hájit proti ná-
slnostem a na jeden den snad by byly volby
zdržely, pravím, snad. Tak se má věc a ne
jinak. A nyní ať pánové, kteří hází »hrubými
nepoetivostmi«, řeknou, bylo-li toto jednání ne-
poctivé, Po usnosení klubu, kde jmenování také
kandidáti našeho klubu pro delegace, byli tito
kandidáti sněmovní kanceláři udáni na společ-
ných voličských lístcích uvedeni a byli také
zvolení velkostatkářskými a německými hlasy,
poněvadž my za té vřavy nešli k volebnímu
osudí. Bylo na nás voláno: Složte mandály do
delegací. Já jsem dal o tomto navrhu jednati
v klubu.
Klub rozhodl velikou většinou, aby se do
delegací šlo, aby se nezahajovala žádná passivita.
aby tam český hlas byl slyšen, neb abstinence
se nám nikde nevyplatila. To se také stalo,A
já myslím, že každý nahliží, že to bylo dobré,
že se český hlas ozval v delegacích proti těm
ohromným vojenským břemenům a kdyby vlašte
poslanci byli se do delegací dostavili a nebyli
abatinovali, byl by se objevil ten zajímavý obraz,
že by pro refundace byla bývala buď menšina,
případně jeden hlas většiny. Vyprávěl jsem věci,
jak se ve skutečnosti a v pravdě udály a nyní,
kdo vidí vinu na nás, neb na mně, nechť zve-
dne kámen a hodí jej po nás nebo po mně.
25
article
Když dnes člověk slyší a čte různé ty hlasy
kandidátů a novin, ať agrárních, ať národně-
sociálních, ať dle nynějšího moderního způsobu
»samostatných«, tu člověk se chytá za hlavu a
musí opravdu Tomkovými slovy si uleviti: »aby
nás pán bůh při zdravém rozumu zachovati
ráčil.« Tu píše list, jenž kázal nejostřejší ob-
strukci, že čeští poslanci zavlékli »českou poli-
tiku do jámy s hladkými stěnami«. Což myslili
ti pánové, že obstrukce nebude vyžadovati obětí?
Či soudili, jako některá deputace, která nás ve
Vídni vyhledala a žádala: »Jen zase dělejte ob-
strukci, jen tu naši věc z obstrukce vylučte?«
— Neb zase mluví řečník: »Jaká to jest ob-
strukce, když se 16 millionů Praze z obstrukce
vyloučilo? — To mluví se voličům a lente reč-
ník ani neví, že obstrukco se zástavila na čas
proto, že se zabezpsčila česká technika v Brně,
české gýranasium v Opavě, celá řada regulae
řek českých a moravských, převzeli celé řady
českých škol na Moravě, zrušení erárních mýt,
úprava zákona o náhradě škod při elementárních
nehodách a jiné a jiné a nyní se žádá za za-
stavení obstrukce zabezpečení české universityv
Brně, a přece jest také zjišténo, že právě tento
řečník by byl pranic neměl proti tomu, kdyby
se byla obtrukce zastavila a byl projednán jen
zákon rayonový. Třeli praví: »Zastavme ob-
strakci a zahajme normální opposici a když
se nám v určité době nevyhoví,
pusťme se zase do obstrukc e.«
Tomkův
Vídeň
Praha
Brno
Opava
Morava
26
article
Což nepamatuje si nikdo, že takový termí
třikráte jsme poskytli vládě? Při inveslicích,
při rozpočtu a při daních z jízdních listkůa
nepamatuje se nikdo, že když jsme všecky pro-
středky vyčerpali a že když na nás z celých
Čech co nejurputněji se volalo do obstrukce,
že jsme k boji tomu se odhodlali. Výčitky.
které českému poselstvu se činí, jsou liché a
neodůvodněné. České poselstvo vyčerpalo všecky
prostředky, které po ruce mělo, aby svému ná-
rodu prospělo. A kdyby ten největší mudre,
který dnes zlovolnou kritikou všecko odsuzuje,
byl nalezal se na onom místě, nebyl by mohl
jednat jinak. A když dnes vedení klubu činí se
různé výtky, tu nutno říci, že vedení bez klubu
nedělá ani krok, že klubu sdělí i nejmenší de-
taily a nechá je rozhodnout. Ohromná ale
chyba jest, že poselstvu na radě řišské, které
přece jedině může znát půdu, na které stojí,
nenechá se volnost jednání, že voličstvo i do
taktiky stále mluví a nenechá poselstvo české
dodělat, co započalo. Když někomu svěřím ně-
jaké dílo, tak jej nechám pracovat, až dílo do-
dělá, nezachycuji mu stále ruku, sie dílo ne-
přijde k platnosti. U nás vždy na poloviční
cestě se zůstane stát a na poloviční cestě se
křičí. Teď není doba nářku, spletených řečí a
zlovolné kritiky, teď jest zapotřebl chladné
mysli, zdravého lidského rozumu
a především vytrvalosti. A mohu
Čechy
27
article
říci, zaplať pán bůh, ve sboru poslanců českých,
moravských i slezských, již v Praze se v červnu
sešli, panovala nálada jednomyslná. Cítila se tíha
doby a uznávala se nutnost společného postupu
a usnesli se poslanci češti ze všech zemí koruny
české jednohlasně »setrvati v nej-
rozhodnějším boji proti nynější vláděa
nynějšímu systému vládnímu«. Co to zna-
mená? plali se udiveně ve Vidni. Je to ústup
nebo není to ústup? To můžeme říci zcela
kategoricky, v poslaneckém klubu žádná nálada
ústupová nepanovala, nýbrž mysl vytrvalostia
pevnosti. Usnešení českého poselstva znamenalo
a znamená: my užijeme toho prostřed-
ku, který nepřátelské vládě a systému nej-
více uškodí a našemu národu a nám nej-
více prospěje.
Já se tomu velice divím, že mnozí pánové,
kteři s druhých stran vůči nám káravě vystu-
povali proto, že se ve způsobu boje mluví půl
a čtvrt roku napřed, dnes to samé číní. Kollega
Kramář i kollega Stránský byli nucení velmi
pádnými důvody v tuto chvili obhájit oprávně-
nost naší obstrukce. Ale přihlédněme k dů-
vodům, které nás vedly obstrukci zahájit, aby-
chom mohli klidně soudit.
Byl to předně důvod, že německé obstrukei
státní moc všecko povolila a nám všecko vzala.
Nechtéli jsme připustit, aby německá obstrukce
byla samovládkyní a postavili jsme ji vstříc ob-
strukci českou. Praví se: nyní jste rovnoprávní,
zastavili jste stejně státní stroj-
bůh
Stránský
Praha