4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Přívoz železa z Německa.
Z Vídně, 10. července. („N. F. P.“) Přívoz železa
z Německa do Rakouska stoupl také v měsíci květnu
a byl přivoz protového železa větší, než v kterémkoliv
předcházejícím měsíci. Prutového železa bylo dove-
zeno v březnu 11.547, v dubnu 14.489 a v květnu
23.302 q. Za prvých pět měsíců r. 1908 bylo dove-
zeno 62.798 q. t. j. proti přívozu v prvních pěti mě-
sicích r. 1907 o 46.069 q více. Hrubého plechu do-
vezeno v březnu 5091, v dubnu 7559, v květnu 5887
q. v prvních pěli měsících r. 1908 tudíž 29.493 —
24.781 q. Celkem bylo tedy dovezeno z Německa
tyčového železa a hrubého piechu 92.121 q. Loní
činil dovoz v těchže měsících jen 21.449 q. Jest tudí
přívoz letos čtyřikráte větší, než roku loňského
zvláště v květnu t. r. bylo dovezeno prutového želez
mnohem více, než činil úhrnný přívoz v prvých pěli
měsících roku minulého.
Německo
Vídeň
Rakousko
5
article
Úrada o celuloidu.
E Vílně, 10. července. (K. k.) V min. obchodu
řokovalo se dnes zevrubně o nařízení stran obchodu
s celuloidem. Při tom projednána různá odborná
interesentská dobrozdání. Co nejdříve vyjde nařízení.
v jehož slovném znění dle možnosti dbá se před-
nesených přání a požadavků. Za rokování dotčena
také otázka zákazu dovozu méně cenného celuloidu.
ale bude ještě dále studována. Rešení otázky v rámei
předloženého nařízení zdálo se nemožným, protože
Uřeba prve dohody s Uhrami.
Crédit Minier v konkursn.
Z Pafjže, 10. července. (K. k.) Odvolací soud po
fvrdil rozhodnutí obchodního soudu, že na Crédit Mi
nier má býti vyhlášen konkurs.
st. Z Pešti, 10. července. (Zvl. telgr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 70.000 q o 15
hal. levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 78 2 kg K 12.80, 77 kg K 12.65, 76.8
kg K 11.75, hodmezö-vašarhelská 79 kg K 12.90,
bačská 77 kg K 1245; nová tisská 78 kg
K 12.05, 79.5 kg K 12.25, 78 kg K 12.15
na červenec, peštská 79 kg K 12.65, 80 kg
K 12.071, na červenec, bečkerecká 78 kg k
1187lg na srpen-září, tursko-bečská 79.5 kg k
12.271% na červenec, 78 kg K 12.05 na srpen,
banátská 80 kg K 12.30 na červenec; žito
(— 10 h) K 9.80; oves (— 10 h) K 8.20 až
K 8.45; kukuřice (— 10 h) K 7.30;
ječmen K 7.45.
Platil
Uhry
Pafjž
Pešť
kg
kukuřice
6
article
Terminový obchod byl chabý na
zprávy z různých stran o dešti, s novou kuku-
řicí mdlý.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.28; žito na říjen K 9.47, oves na
říjen 8.36; kukuřice na červenec K 7. 28,
na srpen K 7.32, nová na květen 1909 K. 7.55
řepka na srpen K 16.50.
Plodinový trh byl bez změny a o
bytu.
Počasi chladno.
Z Liverpoelu, 10. července. 4 hod. 10 m. (K. k.)
Obrat 4000 žoků. Dodávky na červenec 5.79, nn
červenec-srpen 5.73, na srpen-září 5.39, na září-
říjen 5.21, na říjen-listopad 5.13, na listopad-pro-
sinec 5.08, na prosinec-leden 5.05, na leden únor
5.03, na únor-březen 5.04, na březen duben 5.04, na
duben-květen 5.05, na květen-červen 0.—, Smýšlen
stálě.
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 10. července. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akcií 540.000 (470.000).
von
Uplon-Pacifle 148.—- (1497/2 ).
Kanada Pacife 162.25 (163.25),
United States Steel Corporman 39.75 (403/0)
Baltimore and Ohlo 90.— (91.25).
e n
Káva.
10. července 9. červene
Rio fair čls. 7 . . . . .
na červenec . . . . . .
na záři
Culr.
10. července 9. červen
Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.89 3.89.
Tuky Western Steam . . 9.75 9.70.
Tuky známka Wileox . . 9.90 9.90
Z Nového Yorku, 10. července. (Obilní burs
Smýšlení obllní bursy povolné.
Pšenlee.
10. července 9. červene
pohotová nová sklízeň . . 99.75 995
na července . . . . . 991/2 99 1/2
Uplon
Pacife 162.25
Fatr
Liverpoel
Nový York
Kanada
Rio
NN červenec
United stát Steel Corporman 39.75
Tuka western Steam
řepka
e můj káva
Cukr
7
article
967%
967%
na září . . . . ..
Kukuřiee
10. července 9. červe
81.50
na červenec ..
na září. . . . . . . .81% 80.—
na prosinec . . . . . . —
Petrolej
10. července 9. červen
rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rafinovaný Staudard White 8.75 8.75
l a e
rafinovaný Staudard white 8.75 8.75 l
8
article
Kovy.
Kovy.
10. července 9. července
Měď. . . . . 12.75 12.87 12.75 12.87
Cin . . . . . 28.75 28.95 29.— 29.25
Železo čís. 2. . 15.75 16.25 15.76 16.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 9. července. (Bavlnářská burss.
Bavlnový trh byl nejprve vzpružen lepšími zprá
vami z Liverpoolu, později byl však oslaben
realisacemi. Závěrek stálý.
10. července 9. července 8. červene
pohotová . . . . 11.20 11.20 11.20.
na srpen . . . . 9.3
9.39 9.35
na říjen . . . .
na prosinoe . . . 9.16
York
Liverpool
15.76
bavlna
11.20
9.39
9
article
9.08 9.03
9.08 9.03
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 10. července. Na červene
10.95 (10.95), na říjen 9.25 (9.21).
Tržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 9. července. Přivezeno: 55 hektol
pšenice po K 22.—, —.—, 189 hl. žita 19.50, 18.—
5 hl. ječmene 15.50. —.—, 80 hl. ovsa 14.50, —.—
seno 1 q K 5.—, 0.—, sláma 0.—, 0.—, máslo kp
2.08, vejce kopa 3.—, — hl bramborů 0.—, — koe
zelí 0.—, 0.—. Přihnáno — volů, — krav. — jalovic
— telat a 182 odstávčat a prodáno — volů, —— krav
— jalovic, — telat a 170 odstávčat.
Z Mělníka, 7. červen ce, 1 hekt. pšenice 76—7
kg K 18.09, 19.03, žita 72—74 14.40, 15.17, ječmene
67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.33, 8.50, hrách 100
kg —.—, —.—, čočka —.—, —.—, vikev —.—, —
bram. nové hl 9.—, 14.—, seno 100 kg 6.40, 8.—, sláma
žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—.
krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 2.24, 2.72, vejce
kopa 3.20, 3.60, sýr kopa 2.—, 2.40, tvaroh 1 ka
—.36, —.44. — Na vepřový trh přivezeno na 77 po-
vozech: 1208 podsvinčat, 1 párek K 24.—, 44.—, 1ie
pleváků, 1 párek K 60.—, 80.—, 2 vepři, kua
K 54 —, 60.—
Nový Orlean
Domažlice
Mělník
kg
11
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 189. ze dne 11. července 1908.
12
article
Vklady u bank a spořitelny.
Vklady u bank a spořitelny.
Poď tímto názvem přinesla před niedá vnem v
hospodářské části pražská „Bohemia“ stať, ve ktere
zmiňuje se, že pochází z péra praklického odborníka
bankovního. Úvaha tato proniknuta jest tak německo-
nacionálním duchem, že řekli bychom spíše, žo psá-
na byla z důvodů čistě národnostních a jako taková
nezasluhovála by valné pozornosti, kůyby zvláštní
shodu okolností nebyla vedla k tomu, že článek tento
uveřejněn byl právě týž den, kdy zaskvěly sev
obrovském formálu ve všech časopisech lákavé in-
seráty, nabádající obecenstvo k upisování známé ví-
deňské půjčky. Z té okolnosti jest nejlépo vidno
jak podobní bankovní odbornici pod záštitou věoného
pojednání dovodou sledovati své praktické záměry
Doufáme, že zejména na české straně uvedený ma-
něvr, jako celá řada jiných podobných pokusů, ten-
tokrále se nezdařil, jelikož současně bylo i s české
strany rozhodně vystoupeno proti podobným tenden-
cím a zajisté že ne bez účinku
Nož vratme se k uvedené slati, která jesť jinak
pouze článečkem v onom dlouhém řetězu, který po-
slední dobou všemí časopisy německými se proplétá
Jakožto rouška slouží zde rozpor, poslední dobouse
vyvinuvší mezi bankami a spořitelnami, pokud se
týče získávání vkladů na knížky. Spořitelny naříkají
na banky, že jim odebírají velíké množství vkladů.
čímž úkol spořitelen znesnadňují a naléhají — právě
německé spořitelny, neboť s české strany doposu
žádné kroky podnikány nebyly — na to, aby ban-
kám byla vkladová činnost „lidová“ stížena. Do jádr
sporu se dotyčný odborník nepouští, naproti tomu
třemi čtvrtinami jeho pojednání sálá vášnivá nená-
vist proti všemu českému. Sledujmo jen některé
vývody! l
Bohemia
13
article
První, oč se opírá, jest, že německé spořitelny
ve značné míře ukládají své prostředky ve státních
papírech prý 40—50%, kdežto u českých spořitelen
činí prý podíl ve státních papírech pouze 102%: ač-
koli obcházi zde papíry našich zemských ústavo
zdvořilou poznámkou, že prý proti těmto nedalo by
se níčeho namítati, přece jest viděti, kam vlastně
se míří. Tuto statistickou selanku kryje na štěstí své
opatrnou poznámkou, že jest tomu tak jen „u jed-
notlivých spořitelen“, neboť musili bychom mu dát
ihned správnostní lekci, dle níž připadá v celku
na české spořitelny papírů zemských 10%, ostat-
ních rokouských, tody ne jen státních 71/4%, na ně-
mecké spořitelny papírů zemských pouze 11/4 %.
ostalních rakouských, tody ne jen státních 24 x/%
a ne teddy až 50 9.
Aby si dal písatel nátěr jisté loyálnosti, vydáv
se za ochránce státních zájmů, aěkoliv jedná se jen
o starého lišáka, který po příkladu svých soukme-
novců dovede se přetvářeti v pravou chvíli a loyál-
ním projevem kryje i ty nejošemetnější rejdy, jaké
vůčí soustátí našemu kruhy tyto v srůci chovají
Že české ústavy chovají méně státních papírů.
jest pochopilelným z toho důvodu, že máme v Če-
chách největší zemské ústavy emisní, kromě toho
maji našo spořitelny svou Ústřední bonku, právě bak
jako německé spořitelny a příznivější poměr percen-
tuální u Němců vyplývá jen z boykotu českých emisí
jež aní 2% uložení nedosahují a z nedostaíku vlast-
ních papírů, po případě i z jiných ještě důvodů.
vždyt Ústřední banka německých spořitelen. prol
více než čtyřem miliardám korun vkladů němo-
ckých spořitelen a investicím v cenných papírech
na půl druhé míliardy korun, stojí doposud s celko-
vým vydáním svých papírů sedmdesátipěti miliono
korun, čili = necelým 29.
Němec
14
article
S patrnou závistí pohlíží pisatel na vývoj če-
ských bank, zejména Ústřední banky českých spo-
řitelen, která v poslední výroční zprávě nejlépo po-
dala srovnávací statistikou důkaz o tom, na ktor
straně jest ona mobilita — po které odborník tk
volá — větší, nebot oproti německé Bance stejného
druhu, jejíž mobilní investice činí pouze 40%%, ústřed
české vykazuje přes 903%, při tom zásoba směnek.
jako hlavní reserva, činí u německého ústavu nece-
lých desot mílionů, u českého pak přes padesát mi.
lionů a to ještě směnek jedině ústavů peněžních
Pisatel v poznámce o spořitelnách a záložnách
praví o posledních, že mají veliké položky spekulač-
ních papírů, jako Bankovních, pivovarských akciía
jiných místních podniků; tu jest nejlépo vidčti, ž
mluví, jak se říká, „jako slepý o barvách“. Jak zná-
nío, spořitelny již podle regulativu akcií nabývati
smějí pouze se svolením státní správy a to ještě jen
vlastního ústředí, pokud pak záložen našich se týče.
tu mluví-li se o větším počtu akcil, mohou to být
jen akcie našich bank, zvláště Živnostenské banky.
ktorá zajisté mnohem lépe by obslála v porovnání
než onen ústav, jemuž autor citovanéhio článku při-
náleží; ostatně jest všeobecně známo, že jen skrov-
nou měrou a jen u vynikajlcích hodnot naše zálozny
so zůčaslní.
V tomto směru ovšem jest patrno, že pisate
kráčí stejnou cestou, jako některé vídeňské pokoutní
plásky, jež přidávají si tak rády příznak odborných
listů a jež v poslední době otřely se opětovně o če
ské záložny tím, že praví o nich, ze prý jen umě
lými úvěry drží se nad vodou.
15
article
Zajímavo jest, jak sympaticky vyslovuje se pi-
salel o uherských hodnotách, které ve své kvalitě
nejsou prý pochybné a jichž realisovatelnost prý jes
velmi lehkou, při tom však nezmiňuje se o tom
že německé Eanky přirozeně těžce nesou zásadní
uvědosnění našich spořitelen a peněžních ústav
vůlec, které radějí kupují poněkud síce dražší, za
to však na obecním majetku a na hypotékách domá-
cíck pevně fundovaně emise domácí, než papíry
cizí, kleré jim různé banky, jež tučnou provis
sprostředkovací při tom shraBují, ochiotně nabízejí
Bohudík, rení Uřeba v fomlo směru již povolane
kruhy zvlášt nabádati E opatmnosti, neboť na podob
ných nezajištěnýchi papírech, které s velikou rekla-
mou jim byly vnucovány a líčeny jako znarseniie
uložení prostředků, ulrpěly vždy takové ztráty, ž
pro příště cestu do svých pokladen jim jak se pai
zalarasí a omezí se na papíry domácí, které trvalý
poměrný výnos Bez takového risika zajišťují.
Posledním argumentem uvedeného oddiorníka
jest volání, aby spořitelnámí a záložnám (rozuměi
pouze českým, poněvadž německě jsou přirozeně
tak vzorně vodeně, ze léto ochirany nepolřebují, ač-
árodní hospodář.
16
article
Koliv poslední události mluví cos zcela jiněho) dán
byl po bok mimo zeměpanského komisaře, tam kde
totiž instiluce talo zavedena jest (u spořitelen), je-
ště odb. roferent se znalostl cen. papírů a musil by t
být ovšem patrně referent takový, který by nedoporu
čoval než ty papíry, ať jedná se o státní, neb uher
obligace, jež tučné provise skýtají a kierýžto agen
znemožnil by takto vyvinující se slibně organisae
ti
domácího trhu peněžního.
Na druhé straně odpověděli Pychom však pi-
sateli, že naše spořitelny a peněžní ústavy měly b
se důrazně domáhati toho, právě tak jako veřejnost
ktorá svě prostředky často zvláště německým speku-
lačním bankám syěluje, aby příslušným zeměpan-
ským komisařům u těchto ústavů dán byl k ruce
odborník bankovní“, který by dovedl posoudifi, ž
není správným, aby riskanlní obchody těchto bank,
jako vélkopodníky naftové, americká spekulační pa-
píry, nejrůznější průmyslové podnikání v odvá žném
slohu atd děly se z mozolných prostředků vkla-
dových. 1
Jestliže velikě krachy Eankovní v posledních l-
tech v Německu vedly k volání, aby spekulačnín
bankám zakázalo se přijímání vkladů lidových, pak
zajistě jest to stejně oprávněno vůči mnohým pod-
nikům tohoto druhu i u nás a volil pisalel thema
velmí choulostivé, jestliže domnívá se, že svou sla-
Bou posici takto uhájí a snaď naše peněžnictví pře
mluví, aby, přesvědčeno jeho sofistickou argumonlnci
hledalo nové cesty svého uplatnění. latono
Pychom
Německo
17
article
Kdyby tak naše spořitelny a záložny se svým
úsířednami polozily německým bapkám otázku likvi-
dace vkladové, pak zajisté i ty, mnoha miliony ka
pitálu tak oplývající ústavy, těžce by sháněly pro-
středky ty dohromady z dlouholetých, často nepro-
duktivních závazků průmyslových, obchodnícha
spekulačních vůbec. Vláda zajistě dobře ví, proč uivo-
řeným v posledních letech ústředním bankám bez
rozdílu národnosti dala jisté výhody za oběť omezení
dividendy nejvýš do 6%, neboť jest vidno, že ne-
zdravé výstřelky v hrabivosti podobných odborníků
i vládě musí býti trnem v oku, jelikož ani jí při pří-
slušných transakcích nešetří, ačkoli při každé příle-
žitosti vládní své stanovisko na venek vynášejí. Vlá-
da v první řadě má zájem na tom, aby vymanila s
z otravných vlivů tohoto druhu, což bude možným
jen dchodou s lidovým peněžnictvím a jeho organi-
sacemi, pekud vlástní instituce, jako c. k. poštovn
spořilelna, k tomu nepřispějí. — Bohudík, nadcház
konečně doba, kdy vedle veřejnosti právě vláda sa-
ma seznati musí, jak jí vnucují svou protekci př-
znivci, časlo i odborníci „per nefag“.
Doufáme, že podobná pojednání budou nyní tak
s české slrany oživovati častěji nutnost vědomí ná-
rodohospodářské samostatnosti, i že organisaci če-
ského kapitálu jen uspíší a usnadní. Boi ná rodní
sune se na pole hospodářské s plnou sílou svého
významu a píšt-lí německé listy, že organisace slo
vanská v tomto směru jest nebezpečnou, buďme
i my plně vědomi významu jednotného postupu.
Boi
18
article
Z hrhů peněžních. (10. července.) Srovnáme-l
slav Rakousko-uherské banky v prvním tý-
dnu červencovém se slavem před rokem, vidíme, že
zpělné přítoky jsou lelos slabší, stav sám však znač-
ně přiznivější. Oběh bankovek klesl v tomto týdnu
o 33.38 mil. na 1849.52 mil. K (o 8.25 mil. více než
loni); kovový poklad stoupl o 1.34 mil. na 1504 .64
mil. K (o 56.33 mil. více než před rokem). Lombar
stoupl nepaírně o 0.85 mil. na 73.69 mil. K (o 10.27
mil. více než před rokem), kdežío eskont klesl
37.71 na 503.28 mil. K (o 134.90 mil, méně než loní)
Daně prostá reserva bankovek vzrostla o 34.72 mil
na 55.12 mil. K, činí tedy o 50.6 mil. více než loní. a
uherský banka
19
article
Řišská banka německá vykazuje sloupnut
pokladu kovového o 27.7 mil. na 1059.5 mil. mk
(o 218 mil. mk. více než loni); oběh bankovek čin
1666.89 mil. mk., o 125.7 mil. měně než před týdnem
a o 41 mil. více než před rokem; daní povinno jes
jen 49.5 mil. mk. oproti 215.8 mil. před týdnema
200.7 mil, před rokem. Eskont klesl o 114.7 mil. n
1012.37 mil. mk., lombard o 76.5 na 87.5 mil. mk. —
U Angliekě banky byl poslední lýden nepřízni-
vější než před rokem. Směnečný porfefenille kles
o 6.35 na 30 mil. lib. šl. oproti 32.84 mil. před rokem
zásoba zlata oproli vzrůstu před rokem o 0.34 mil.
klesla o 0.84 mil., oběh bankovek se zmenšil o 0.2
oproti 0.38 před rokem. Následkem toho reserv
klesa o 0.61 mil. lib. št. na 26.46 mil. lib. št. oprol
vzrůstu o 0.73 ra 24.41 mil. před rokem; kovový
poklad je jen o 2.2 mil. lib. št. vyšší než loni. N
volném trhu se stále kupuje zlalo pro kontinent, pře
zvýšení cen; kupci jsou Francie a Německo. —
Francouzská banka vykazuje klesnutí zásoby
směnek o 187 mil. oproti 254 mil. přel rokem. Oběl
bankovek se zmenšil o 28 mil. franků (oproti 126 mil.
loni), zásoba zlala stále rosle, dosáhnuvši výše 316
mil. frnků, o 368 mil. více než loni.
Francie
Německo
Řišský banka
U Angliek banka
20
article
Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný a došl
k závěrkám akcií strojírny Daňkovy za včerejší zá-
znam K 425.—, ač dnes za samé znamenáno
424.50. Dále podáváno za akcie: První české továrny
orient. cukrovinek K 250.—, První pražské zaeta-
váry K 455.—, První české skc. pojišťovny na živo
K 265—, Kolinské továrny kávových náhražků
680.—, plvovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, Česk
banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro prů-
mysl cukerní K 168.—, Pražské úvěrní bankyk
526—,, Hospodářské úvěmní banky K 388.95
České průmyslové banky K 415.—, Podolské
cementárny K 200.50. Zajišťovací banky K 202.—
Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíněr
410—, První českotoravské strojírny K 850.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—, Pražské
paroplavební spol. po Vltavě a Labi K 600.—, Prrí
české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Kolinský
Praha
Vltava
Modřany
Česk banka
Český společnost
Český průmyslový banka
21
article
Vídeň. V popředí obchodu a zájmu také dnes
zůstala poslátňovací akce, pokud týká se trati společ-
nosti státní dráhy a soverozápadní dráhy kromě nich
pak hodnoty železářské. Všechny papíry těchto úsla-
vů opělně podražily. V ostntních oborech bylo však
klidno a kursy se nezměnily. Základní smýšlení dneš-
ního obchodu bylo z počátku lepší, protože zo za-
hraničních včerejších večerních burs došly zprávy
příznivé. Na poledí burce dobré smýšlení však bylo
zkaleno, jelikož byly na zahraničních bursách, zvlá-
šlě v Paříži, rozšířeny pověsti o nepokojích v Běle-
hradě. V Paříži následkem toho klesly srbské renty
o 11/25. Zde se pověslem těm prostě nevěřilo. Pro-
tože akcie společnosti stální dráhy zůstaly pevny.
zhoršení cen jiných papírů nebylo valné. Trvale cha-
bé byly lombandy a pověsti o stávce na uhersk ých
tratích jižní dráhy měly v zápětí prodeje, které ješlě
byly podporovány arbitrážními prodeji berlínskými
Na esk omplním trhu stav poněz nezměněn; prnní
směnky 33/8
Berlín. Po včerojším pevněm průběhu násle-
dovalo dnes oslabení, které u jednollivých, včera fa-
vorisovaných akcií přesahovalo více jak 14 2%. Jme-
novitě platí to o hodnotách železářskýchi, z nichž
většími realisacemi irpěla Lauřina huť a bochum
ské. Akcie domácích bank bylv rovněž laciněji ve
Lauřin
Vídeň
Paříž
Běla
Berlín
23
article
lnolkpma
1 šdon
24
article
inomá a
nob
09I 23505 0s
27
article
320b zn slasče
30
article
D as v0sD mršln sl one
D as v0sD mršln sl one
bízeny a končí záznamy v některém přípedě až 19
nižšími. Z cizích hodnol zachovaly si pevný směr
akcie státní dráhy rakouské, z amerických kanadské
a Baltimore. Na trhu kasovním převládaly reulisace.
Ruské pevně zúročitelné titry, jakož i akcie ruských
bank byly nižší. Soukromý diskont setrval ne 21/4
Denní peníze 21/2 9.
Ústřední hanka českých spolitelen v Praze.
Vzhlcdem ke zprávám v donních listech o tom, že
banka kartelního jednání se nezúčastní, sluší připo-
menouti, že děje se to z důvodů těch, že tentokrát
i venkovské peněžní ústavy měly býti stíženy nepří-
znivými pro dané poměry podmínkami, kterážto okol-
nost byla by stejně neudržitelnou, jelikož jako akcio-
náři banky mohou samy vždy ve valné hromadě dát
vedení direktivu v otázce jich tak bezprostředně
se dotýkající Kromě tého rozhoduje zdo, jak již na-
značeno, ohled národnostní, neboť Ústřední banka
českých spořitelen nemůže se přírozeně podřídii
způsobu vedení, našim poměrům, jak patrno, úplně
cizího Jest pozoruhodno, že v Uhrách vznáší se n
vládu důrazný apol, aby lidovému poněžnictví uči-
nila přistupnými své volné přebytky, které dopo-
sud jinak ukládala. Platí to dále zejména o poštovni
spolleině a Rakousko-uherské bance.
Baltimore
Praha
Uhry
Rakousko
31
article
Z pražské plodinové bursy. (10. července. ) Dnešní
bursa byla slabě navětívena a ježto se také nabídlk
pohybovala jen v úzkých hranicích, bylo docíleno
jen skrovných obratů. Pro pšenici jevili mlynáři jistou
koupěchtivost, jež však vzhledem k nepatrému na-
bídkovému materiálu mohla býti jen stěží uspoko-
jena, Následkem toho se dobře uplatnily poslední ce-
ny K 12..20—12.60 stanice Praha za 76—80 kg česke
pšenice. Žito mělo vzhledem na konec snisony ješte
dostatečnou nabídku, přes to ceny heklesly a z
72—75 kg znamenáno K 10.10—10.45 stanice Praha.
S ovsem byl obchod bezvýznamný, merkantilní zna-
menal K 7.70—7.80, prima K 7.85—7.90, slanice
Praha. Pohotová kukuřice byla prodávána va K 7.85
Vídeň. Mák znamená beze změny K 27.—28.50 sta-
nice Praha.
Z amerického konsulátu v Praze. Přes značné
klesání vývozu do Spojených států severoamerických
z více částí Francie a Německa v minulém roce vy-
kazuje vývoz z konsulátního obvodu pražského z
rok, končící 30. červnem 1908, přírostek o 328.328 84
dol. u srovnání s rokem předchozím. Vývoz za rok.
končící 30. červnem 1907, činil totiž celkem 3,214.850
dol. 95 ct. a za rok 1908 3,543.179 dol. 79 ct. —
Dr. Albert Mann z ministerstva orby Spojených
států severoamerických dlel v pondělí a v úterý
v Praze, aby se informoval o českém ječmenu z
příčinou akce o zušlechtění jakosti ječmenů amer-
ckých.
doktor
Mann
plodinový burza
Praha
Vídeň
Francie
Německo
spojený stát
kg
32
article
Čeští pěstitelé chmele a jazyková rovnoprávnost
Dne 21. června t. r. konala se mimořádná valná hro-
mada delegátů Jednoty žaleckých obcí chmel pěstu
jících. Hluvním předmětem jednání bylo přijetí no-
vých 23 obcí německých a 20 obcí českých za členy
jednoty a změna slanov. Přijetí nových obcí jedno-
myslně schváleno. I jsou nyní v jednotě dvě třetiny
obei německých a jedna třetina obcí českých. Dl
rozlohy však připedá na české obce 41%, na něme-
cké 59 plochy, chmelnicemi osázené. Změna stanov
obsahovala zvláště následující: Jednola rozdělí se ve
dvě sckce — německou a českou. Jednací řečí sekce
německé jest řeč německá, jednací lečí sekce české
řeč česká. Obě sekce tvoří dohromady Svaz žaleckých
obcí chmel pěstujkcích Jednací řeč svazu jest „po-
všechně“ německál Takové znění navrhoval
německý výbor jednoty bez ohledu na českou men-
šinu. A k bodu tomu ke slovu přihlásil se český de-
legát a člen výboru, Hídící učitel ze Třeboce p. Fr
Šneidr a mluvil pro schválení tohoto zně-
ní. Prý v zájmu klidného jednání i aby umožněna
byla společná práce na prospěch zuboženého chme-
lařství, vyzývá delegáty českých obcí, aby tento
návrh bezo změny přijali vzdor tomu, že nevyho-
vuje zeela požadavkům rovnoprávno-
sti i vzdor tomu, že i hmotně česká sekce bude zkrá-
cena zněním stanov, že všechny subvence se maj
děliti pro německou a českou sekci dle poměru 2:1.
jítlegát
Šneidr
Třeboc
33
article
Podolýkáme, že čeští delegáli na léto schůzi byli témě
ve většině a přece návrh těchio stanov beze všeho
proleslu s české strany přijat a tak pp. zástupci če-
ských pěstitelů chmele zásluhou p. Šnejdra bez uza-
rdění schválili ve svazu chmelařů povšechn
zprostředkující jazyk „slátní němčiny“. Nebylo by
zajisté nic vílanějšího německým kruhům, nežli kdy-
by všude čeští zástupci dle takové argumenlace v
zájmu klidného jednání a prospěšné průce“ připuslili
jazyk jedrací „povšechně“ německý. Bůh ochraňui
národ český před podobnými obránci rovnoprávnosti
jazykové. P. Šneidr totiž výraz povšechně vydá-
vá za svou vymoženost na německé většině výboru
Snížení cen prutového železa a hrubých plechů
Rakouští volkoobchodníci s železem snížili ceny
prutového železa a hrubého plechu o 1 K na 100 kr
jest to následek zmírnění cen povoleného železár
nami již před několika měsíci, jež nemohlo vša
dříve v obchodu přijíti k platnosti, ježto železárny
povolily tuto slovu jen pro nové závěrky a velko
obchodníi byli ještě dřívějšími závěrkami vázán
k vyšším cenám.
34
article
Doprava na Labi. (Zpráva firmy Josef Kosta
zasílatelství a obchod peroplavební, Praha.) Dle zprá
paroplavebních labských společností v Drážďanech
jost doprava náslodkem trvalého nepříznivého stavu
vody na Labi velice stížena, neboť lodi mohou býti
pouze na polovinu své nosnosti využitkovány. Jk
jsme již v poslední zprávě uvodli, byly následkem
této okolnosti veškeré závěry, které až do trvání sta-
vu vody na Labi — 150 cm dle dráždďanského vodo-
měru měly platnost, následkem překročení této vy-
mezené hrnice zrušeny a propadají nyní dotyčne
zásilky sazbám denně v Hamburku stanoveným. Mi-
mo to oznamují zmínčně paroplavební společnosti,
že mohou přejírnati zboží jen polud, dokavad lodní
prostora doslačí, a to ještě s vyloučením závazku
další možné dopravy. Vzhledem k télo okolnosti do-
poručuje se zvláště při dopravě větších zásilek, by
se každý o možnosli dopravy, jakož i v příčině sazby
dopravní na patřičném místě informoval. Není však
vyloučena možnost, že následkem doslavivšího se
deštivého počasí tato hrozící úhona v brzku zaže-
hnána bude a že opět normální poměry na Labi za-
vládnou, čímž by zabráněno bylo mimořádným,
mnohůy dosti citelným vydáním, která začasté činí
ilusorní celou kalkulaci.
Z amerického trhu železářského. Dle zpráv
„Iron Monger“ jeví se v centrech výroby surového
železa zájem pro říjnové a prosincové dodávky. Ná-
lada jest spíše optimislická. Ceny by se mohly dohře
udržeti. Celková nálada jest dobrá.
Kosta
Praha
Drážďany
Hamburk
centimetr
Iron Monger
35
article
Vytápění lokomotiv surovým petrolejem. Včer
zahájeno bylo u ministerstva železnic vyjednávání
se zástupci Zemského svazu haličských producentů
surového petroleje o koupi surového petroleje pro
vytápění lokomoliv. Jednání zóčastní se mimo sekční
šéfy dra. ryt. z Försterů, Tučka a j. reforenty také
dvorní rada Marek, vrátivší se ze své sludijní cesty
v Rumunsku, kde právě alv. loval užiti petroleje k to-
pení lokomotiv,
pnl
Förster
Tuček
Marek
Rumunsko
36
article
donni
ano
pě
nosnoě nn
37
article
Prhy peněžní.
Prhy peněžní.
Vídeňská bursa.
38
article
nebol
Závěrečné kursy
di 10. červce. 9. červce
Renty
šprocentní papírová květnová . . 96.85 96.85
4 2procentní únorová . . 99..05 99.05
šprocentní stříbrná lednová . . . . 96.80 96.80
4.2procentní
dubnová . . 99.15 99.15
115.90
4procentní zlatá rakouská . . . 116.—
pe
čvoe
4procentní korunová rakouská
31/sprocentní korunová finvest.)
šprocentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
S/sprocentní kor, (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . . .
Zástavní listy:
šproe. kom. dl. úp. zem banky kr.č.
šproc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
3t/proc. Hypot. banky kr. českého
41/vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ostřední banka čes. spořitelen 4 9%
Praha
Ostřední banka
procentní
42
article
Celé státní z r. 1860. . . . ..
Celé státní z r. 1860. . . . ..
pětiny . . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . .
i Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
»Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská
moravská eskontní . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská
banka pro země rakouské .
dolnorakouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . v
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-zapadní dráha . .
Polabská dráha
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.).
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko-duchc. dráha prioritní .
Úlstecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Hižní dráha
Štyrsko-hradecko köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podniky:
Ceská eukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . . .
Daňkova strojirna . . . . . .
Brněnská strojirna . . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká ublářská společnost .
Severočeská uhlářská společnost.
Západočeská,
Poldina hut
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol..
Hirtenbergské továrny na náboje .
Rakouská zbrojovka . . . .
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol, spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Devisy a valuty:
95.42
95.20
Curych . . . . . . . . .
95.45 95.43
Paříž . . . . . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Štyrsko
Paříž
Český průmyslový
Union hospodářský úvěrní pro Čechy
rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Poldin
43
article
239.75 239 72
Londýn . . . . . . . . .
117.61 117.58
Německá místa . . . . . . .
Riáské marky v papírech . . . 117.61 117.58
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.09 19.09
Rubí papír . . . . . . . . 292.50 9s.20
Lira . . . . . .
Soukromé (sazby sskontní) . 37/% 4.4/% 31/2 4. 47/%
Přechodně akcie státní dráhy a alpinky čilé, též
oboje akcie severozápadní dráhy vyšší. Konečně vše-
obecně klidné, lombardy oslabené.
x. Z Vídně, 10. července. (Telegr. »Nár. Listů «.)
Večerní bursa. Kreditky 617.—, uberské kre-
ditky 738.—, anglobanka 296.—, bankovní jednota
518.25, unionka 538.50, länderbanka 438.75, státní
drába 690.—, jižní dráha 117.25, polabská dráha
452 50, severozáp. dráha 450.—, turecké tabákové
429.—, rýmavsko muráňské 554 25, alpinky 669 .—
květnová renta 96.85; uherská korunová 92.95.
turecké losy 187.75, marky za hotové 117.61, ultímo
117.58. Smýšlení se upevnilo.
x Z Vldně, 10. července. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zbožl.
Amslerodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.4,
198.65, Bukurešť na krátké ihůty .—
Brussel šek na kr, lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.511/9, 117.721/2, Německo
na delší lhůty —.—. —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.65, 239 95, Londýn na delší lb.
—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.
—.—, Italie šek a krátké ibůty za 100 lir 95.40.
95.55, Italie na detší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.
—.—, Petrohrad delší lh. 251.65, 0 252.25, Pařiž šek
na krátké lh. za 100 fr. 96.40. 96.60, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.50, 95.621/2, —.—, na delší lhůty —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.50, 95.621/2, na delší lhůty —.—.
Londýn
Vídeň
Vldno
Bukurešť
Brusel
Německo
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Rubý papír
Italia šek
44
article
Petrohradská bursa.
Z Pebrohradu, 10. července. (Zpsáva Živn. banky.)
avone 10. červce. 9. červce.
Diskontní
. . . . . 377.— 377.—
Baku . . . . . . . . . . . 345.— 350.—
Caspienne . . . . . . . . . 3750.— 3850.—
Sormovo . . . . . . . . . 107 50 106.—
rusko-činská banka. . . . . . 174.— 172.—
Ruská průmyslová banka . . . 274.— 274.—
Petrohradské metallurgické . . . 117— 118.—
Kolomna . . . . . . . . . 165.— 165.
Putilovské železo . . . . . . 85.— 85.75
Féníx. . . . . . . . . . . 165.— 167.—
Ruské papíry v Bozllně.
Z Berlina, 10. července. (Zpráva Živnost. banky)
nal
10. červce. 9. červce.
41/2procentní ruská ranta 1905. . 95 90 96.
4procentní ruská renla 1902
83 30 84.10
4proc. ruská konsolidační renta 1889 85 10
31/aprocentní ruská zlatá renta . .
petrohradská diskontní banka . . 150.—
150-
petrohradská mezinárodní banka . 13 1.50 132 20
ruská banka pro vnější obchod . 126.— 126. 60
Berlínská bursa.
Z Bezllna, 10. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
10. červce. 9. červce.
194 — 191.23
170 87 171 8
229 40 231.10
158.87 159 60
136 13600
211.60 211.75
Rakouské kreditky
Diskonto
Německá banka..
Obchodní společnost
Drážďanská banka.
Španělské exterieury
Bochumské ocetarny
Lauřina hut
Dnumttoo
iode
posbilozno
veol šzns
ddslisvroboi
Závěrečné kursy
10. července 9. července
96 95 96 95
87.50 87 45
111 15 111.05
93.— 93.—
82.45 89.45
95.60 95.65
utojee
Iatl
97.— 97.—
97.— 97.—
97.75 98.—
89.— 90.10
99.75 99.75
98.60 98.60
100.— 100.—
znet
152.— 152.—
216.— 216.—
261.— 261.—
472.— 472.—
493 — 493.—
142.25 142.10
187 40 18725
nad adeo
415.— 415.—
388.25 388. 25
Caspienne
Sormův
Lauřin
Pebrohrad
Bak
Kolomna
Berlín
Dolna
činský banka
průmyslový banka
diskontní banka
mezinárodní banka
drážďanský banka
132 20
utojee Iatl 97
45
article
1750.— 1750.—
295.60 295.25
438.—
438 —
573.—
574.—
618.50 618.75
737.50 737.50
1056.— 1057.—
517.75 517. 90
538.25 539.—
456.— 455.—
—.— 2867.—
1055.— 1059.-
398.— 393.—
449.— 445.-
451 50 445.—
402 — 403.—
5100.— 5110.—
558.— 560.—
695.—
696.75
117.50
118.50
498.—
495 —
998 —
995.—
402.—
402 —
277. —
278.—
423.—
950.—
950.—
711.—
707.—
410.—
409 50
437..—
434.—
2696 —
2695.—
667 50
668. 50
553.75
552.50
934.—
935.—
538.—
536. —
582.— 585.—
460 — 402.—