ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 57c73940-75a5-11dc-bef0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 52, person 120, org 4, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 1I. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 189.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplásí sei v Praze v aininistrasl na nisle za čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvojí donážkeu ma měse, . . . . . 7 K 50h na čtnit leta . ve filialkáchn na měsíe . . . . . . 2 K 00 Peštont n li. . . . . 9 K 60 s dvojí zísilkoa na měsío n tvrt vete Maďarsko-německé přestřelky. Všeněmecký ruch mezi Němci v Uhrách a zjevné úspěchy politiky německé na bliž- ším Východě, dále nejistota, co nastane, až nynější koaliční vláda uherská úkoly své. vlastně již jen opravu volebního práva pro sněm vyřídí, neméně než nové období otázky makedonské, zahajené schůzí revelskou, udr žují veřejné mínění maďarské v rostoucím napjetí, a není proto s podivením, že mluva maďarských časopisů vůči Němcům znatelně tvrdne. Co se týče Němců domácích, zvláště Švábů v jižních Uhrách a Sasíků sedmihrad- ských, naskytla se v poslední době několi- kráte příležitost, aby obě strany se vyslovily. při čemž podotýkáme, že poslanci Sasíků na uherském sněmě nalézají se v ústavní straně hr. Andrásse a náležejí tudíž do rámce ko- aliční většiny. Dovedli do nedávna tak obratně si vésti, že byli Maďary považováni za »nejspolehlivějsí« národnost, ale od polo viny minulého měsíce, kdy jeden z příliš horlivých poslanců jejich, Eitel, vystoupii proti všeněmeckému ruchu mezi jižněuher skými Šváby, označiv příčiny ruchu toho jakožto účinky vlivu z venčí přicházejícího, nastal překvapující obrat. V předním listu Sasíků »Sieb. D. Tagb. uveřejni! Nuegeboren, hlavní redaktor jeho. ostrý článek proti »saskému zrádci«, pro- hlásiv, že ani jediný saský poslanec nesdíl jeho názorů a že všecek lid byl jeho pro- hlášením rozhořčen. Podařilo se sice tuto episodu na venek zastříti, ale ne na dlouho.
Němec Šváb Sasík Maďar Eitel Sieb D Tagb Praha Maďarsko Uhry
5 article
Vláda maďarská — jak známo — nyní usiluje o to, aby sorganisovala mezi národ- nostmi tak zvané mírné (totiž vládní) strany a nalezla mezi Rumuny podpory zvláště v dru. Babešovi, kterýž napsal řadu článků ve směru tomto. Úvahy tyto narazily však na odpor orgánu sedmihradských Sasíků, kterýž vyslovil názor, že by Rumunům lépe svědčila politika radikální; nemohouť prýsi bráti za vzor umírněnost poslanců saských, protože takováto politika sice dobře odpo- vídá zájmům slabých početně Sasíků, ale sotva se hodí národu desetkráte jich čet- nějšímu a společensky zcela jinak rozvrstve- nému. Maďaři odtud vyvozují, že Sasíci dávaji za sebe tahati Rumuny kaštany z pecea připomenuli jim, že jen na Maďarech závisí, aby proti nim ponechali Rumunům volnou růku. Ještě více však rozčililo Maďary, když jiný uherský list německý »D. Ung. Volks- freund« uveřejnil článek, v němž se doka zovalo, že Uhry byly od věků osadní zemí německou, a že králové uherští byli povinni býti poslušnými německých císařů. Tu již nedovedli se zdržeti a ukázali přímo na Ne- mecko, jakožto původce »kolisající věrnosti- uherských Němcův. Od té doby prý, co vládní politika německá pohlíží na Balkán a Malou Asii, rozprostírajíc tam své rozsáhlé hospo- dářské zájmy, spočívá v duchu této politiky. aby jak Rakousko tak Uhry živořily a od oné doby počala také vypočítavá činnost ke probuzení sebevědomí uherských a sedmi- hradských Němcův; ale Maďaři prý nikterak
Rumun Maďar Sasík D Ung Uher Němcův Balkán Asie Rakousko Uhry
6 article
nepřipustí, aby pod rouškou uvědomování Němcův uherských tito vstoupili do služeb cizích zájmů na půdě uherské. Zvláště pak srozumitelně se ozvali po schůzi revelské. Nesouť těžce, že anglické časopisectvo vidí v Maďarech hlavní oporu trojspolku a proto se od nich odvracejí. Jestiť prý Angličanům známo, odvrátí-li se Maďaři v zahraniční politice od Německa, že pozbylo by toto jediného spolehlivého spo- jence — Rakousko-Uhersko. Proto prý to není příliš utěšená podívaná, že vůči tako- véto mezinárodní situaci říšské německé časopisectvo a tamní veřejné mínění se staví proti Maďarům. Takřka současně s postupem německé politiky východní vede se prý z Německa protimaďarská akce, jíž se mají uherští Němci zatlačiti do šiků protimaďar- ských. Takovéto chování Německa vysvětluje se prý oslabením Ruska a nadějí Němcův. že jim nyní spadne Balkán jakožto zralé ovoce do klína. Napadajíce Maďary, ženou prý vody přímo na mlýn svých světových soupeřů. Proto musí Maďaři co nejdříve se vymknouti ze středoevropské hospodářské politiky a zabezpečiti svou vlastní hospodář- skou samostatnost. Jest tudíž i otázka, na- lezají-li se Maďaři na správné cestě, když svou spásu shledávají pouze ve spolku s Německem, jež nemá nijakého porozumění a nijaké šetrnosti k zájmům maďarským, a počíná si vůči nim stejně sobecky, jako kdyby stáli v táboře odpůrcův Německa. Ma-li nějakou cenu trojspolek a zasluhuje-li aby Maďaři byli jeho hlavním sloupem, když jim neposkytuje ani obrany proti útokům, ba když musí i snášeti nepřátelské záměry svého spojence ?
Němcův Maďar Angličan Němec Německo RakouskoUhersko Rusko Balkán Ma
7 article
Konečně, po seznání nedávného něme ckého odhalení o pamětním spise lorda Curzona, dle něhož se má zjednati pořádek v Turecku bez ohledu na Německo, nastalo v Uhrách zvláštní pohnutí. Zejména se Maďarům nelibí, že ve článku berlínském staly se narážky na to, jak se zachová Rakousko-Uhersko? Co se jich samých týče, chtějí prý promluviti přímo a upřímně. Spolek s Německem stojí dosud pevně; jako po uplynulých třicet let, jsou mu Maďaři i nyní věrni. Ale přes to zub času učinil leckteré štěrbiny a ve slínu jeho neodpočívá se již tak utěšeně jako druhdy. Psaná smlouva musí se opírati i o vzájemnou přízeň národů. A v té příčině chovají Ma- daři pouhá skromná a snadno splnitelná přání. Především žádají, aby německé úřady se jinak chovaly k uherským příslušníkům v Německu usedlým. Na tisíce žalob dochází na to, jak se tvrdě zachází v Německu s uherskými dělníky. Zahraničný úřad má plno práce s podobnými stížnostmi. Snad prý německému právnímu smyslu nebude těžko učiniti spravedlivější opatření. Také v hospodářském směru mají Ma- daři některá přání. Spojenectví prý se dobře nesrovnává s hospodářským protivenstvím soutěž německá v posledních desetiletích nabyla zvláště na Balkáně formy tak příkré a bezohledné, že není jí příkladu; a byt volná tržba nebyla v soutěži vybíravá, ne- vyskytá se ani proti Angličanům, ani Fran- couzům, ani Vlachům takové množství žalob jako proti Němcům. Zejména zakročování ně- meckých diplomatických zřízenců při stát- ních dodávkách na Balkáně užívá nezvyklých prostředků. Zkrátka v Uhrách panuje vše- obecné přesvědčení, že německá hospodářská politika na Východě není nikterak přátelská uherským zájmům. Německo samo musí zavésti jiné způsoby.
Curzon Maďar Angličan Fran Vlach Němec Turecko Německo Uhry Rakousko Uhersko Ma Balkán
8 article
Dále mají Maďaři požadavky povahy citové. Německé veřejné minění musí správněj posuzovati poměr Maďarů k Rakousku. Pro- jevy německých časopisů často účinkovaly na Maďary jako výbušné látky; zvláště když posuzují uherské poměry se stanoviska vše německého nebo si dávají nasaditi vídeňské brejle. To musí přestati. Přistoupí-li prý Německo na tyto poža davky, stane se spojenecký poměr opět po- pulární; o ostatní své zájmy na Východě prý se již Maďaři postarají sami. Maďaři vybrali si pro tyto své požadavky chvíli zajisté velmi vhodnou, kdy se očekává vyjednávání mezi velmocemi o makedonském anglicko ruském programu. Pro sebe poklá- dají zejmena příchod ruského ministra za hraničných záležitostí do Karlových Varůa setkání jeho s bar. Aehrenthalem za důležité jsou přesvědčeni, že se tu rozhodne o tom. jak se zachová Rakousko-Uhersko ku pro gramu tomu. Za svého pobytu dne 9. t. m. ve Vídni prý se také předseda uherského ministerstva Wekerle dal informovati bar Aehrenthalem o zahraničných věcech, zejmena o schůzi revelské. V souvislosti s tím nabývají maďarská přání, Německu projevená, zvláštního vý- znamu. Bude zajímavo stopovati, jak do padne německá odpověd.
Maďar Rakousko Německo Karlová Varů Uhersko Vídeň
9 article Říšská rada,
Říšská rada, Poslanecká sněmovna. (Schůze 101.) Ve Vídni, 10). července. (Původní lelof. zpráva »Nár. Listů«.) V pozdní hodině večerní sněmovna schvá- lila ve druhém a třetím čtení zákon, kterým se zvyšuje kontingent nováčků zeměbraneckých o 5000 muž:. Dosah, význam a motiv tohoto rezmnožení byl opětovně vyložen. Nemůže býti pochyby, že nejde pouzé c vyplnění mezera nedostatku, naslalého v zeměbráně, nýbrž i o věci vážnější: jednak proto, že zeměbrana jest netoliko zálohou, nýbrž náhradou řadového voj- ska, tudíž do jisté míry a v určitých případech jest mu úplně na roveň postavena, jednak a zvláště vzhledem na poměry uherské. Toprve o 3. hodině odpolední dostala se sněmovna ku projednávání této osnovy. Když byly schváleny pilnost i meritum návrhů posl. Fresla o zdražo- vání uhlí a Choce ve příčině kartelů, ministn pro veřejné práce dr. Gessmann k návrhům pro- mluvil pozoruhodnou řeč, ve které v příčině zá- sobování státu uhlím ohlásil četná opatření svého resortu a hotové předlohy pro nastávající kam- paň podzimní. Při tom podnikl tento minist exkursi na pole politické a konstatoval smutné faktum, jak obyvatelstvo nevrle a nemile pozo- ruje, že sněmovna, vyšlá ze všeobecného a rov- ného práva hlasovacího, vykonala dosud posí- tivní práce velmi málo a že naprosto nesplnil naděje v ni kladené.
Fresl doktor Gessmann Vídeň poslanecký sněmovna
10 article
Ve čtyřech hodinách odbylo se celé druh a třeti čtení osnovy, kterou zvyšuje se kontin- gent nováčků zeměbraneckých. Většina sněmo- vny hlasovala pro zvýšení to vzhledem k úle- vám, které se poskytují současně zrušením služ- by v 11. a 12. roce, ještě více pak vzhledem na zákon, kterým poskytují se státní podpory rodinám chudých záložníků ko cvičení povola- ných. Také sociálně-demokratičtí řečníci, kteří dostali se ke slovu, mluvili stručněji a mírněji, nežli jindy. Posl. Pik srazil se prudce s posl. Švejkem. Sociální demokrat vytýkal českým agrárníkům, že hlasují pro předlohu. Agrárník nesmlčel sociálním demokratům, že mohli par- lamentní vyřizení osnovy té zmařiti jak při čtení prvním, tak dnes, stejně jako zmařili v nynějším zasedání obě osnovy o dani lihově, že toho však neučinili, nemohou tedy vytýkati jiným po- slancům jejich postup.
Posl Švejk
11 article
Hlasování o předloze dělo se za velikého napjetí. Lože byly plny. Na ministerské laviei seděli všichni členové kabinetu vyjímaje mini- stra Prada, meškajícího v Karlových Varech, ministra justice dra. Kleina. Proti zvýšení kon- tingentu nováčků zeměbraneckých položili vo- tum toliko sociální demokraté, kteří nebyli plným počtem přítomni, Rusové, ze kterých také chy- běla dobrá polovice, a čeští radikálové. Z mo- ravských poslanců oposičních nebyl přitomen ani jediný, také seházeli posl. prof. Masaryka prof. Drtina. Když předseda prohlásil, že zákon schválen a vyřízen je také ve tretím čtení, kře- sťanští sociálové dopustili se ještě té nechut- nosti, že spustili potlesk, aby projevili radost nad rozmnožením počtu nováčků. Předseda dr. Weiskirchner vyhotovil ihne listinu, kterou dodává se projednání zákona o kontingentu nováčků zeměbraneckých sněmovně panské. Na zejtra tiskem vydán referát bar Walterskirehnera v té věci. Sněmovna se odročila do úterka dopoledne zahájivši ještě rokování o předloze záložnieké Z Vídně, 10. července. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz 11 hod. Poslanec Neumann a spol. navrhl prodloužiti platnost čl. 5. zákona o postátnění če ské západní dráhv Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. p různých železničních záležitostech: — Čech a sp po zlepšení poštovního spojení mezi Prahou a HIrad- cem Králové. Snemovna rokovala najednou o pílných návrzíck Preslovč na opatření proti zdražování a nedostatku uhlí
Klein Rus profesor Masaryk Drtina doktor Weiskirchner Neumann Buřival Snemovna Karlová Vary Vídeň Čechy Praha Prado Walterskirehner HIradc Král
12 article Chocevě na
Chocevě na úpravu karlolářství Posl. Fresl protestoval nejprve, že čeština nen uznána za parlamentní jazyk. Dále líčil zevrubně ne- dostatek a drahotu uhlí, čímž jsou vinny uhelné doly a velkoobchod s uhlím, jenž v Čechách je výhradně v rukou firem Weinmannovy a Petschkovy, jimž slát nadržuje. Z programu min. předsedy nebylo podne níc provedeno. Nejlepším a nejúčinnějším prostřed- kem by bylo, kdyby těžba a obchod s uhlím byly se- státněny, avšak do té doby nemělo by se dopustit aby nové uhelně doly dostávaly se do majetku sou- kromých podniků. Řečník prolestuje proti zamýšle- němu zvýšení uhelných tarifů na všech stanicích za Plzní a Prahou. Lidový parlament musí vládním orgánům přikázati, aby v čas a rázně zakročily porlameniní vláda je povinna provésti jeho vůli. Prote žádá za schválení návrhu. (Pochvala.) Posl. Choc protestoval česky proti neprotokolo- vání českých řečí. Pověsti, že min. předseda dal ně-
Posl Fresl Weinmannův Petschkův Choc Čechy Praha
13 article
V drobném prodejí: ranul číslo o sobě . . cdpolednl . . . na2i Ve flislkách na vozkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4 h Inserátv plati se hetově uapřad Fředplacení a inserty přijíni sdninl- slrace v Marlanslé nlici č. 3. Tam narházejí se též redakrs Ulskárnn a ezpedice „ Národnich Listě“. Iukopisy se novraceji.
14 article
nieckým poslancům z Čech za odvolání jejich pil- ných návrhů určité sliby, byly bezpodstatny, pročež jeho strana nopodnikla v té věci dalších kroků. Vyprošuje si, aby jeho návrhu na pořízení kar- telového zákona podkládaly se obstrukční úmysly. Nezbytnost úpravy kartelů uznala sama vláda i ná- rodohospodářský výbor, jenže tento musí jíti dále, než vládní předloha z r. 1897. Kartely jsou pravidel- nými zjevy a proto musí být upraveny zákonně, aby konsumenti, zejména dělnictvo, byli chránění. V zá- věrku opřel se řečník přikázání dozoru nad kartely min. financí. Úprava kartelů jest naléhavá pro celé národohospodářství a proto žádá za schválení svého návrhu. (Pochvaln) Ministr vefejných praci dr. Gessmann ubezpe- čuje, že vláda bude účinně podporovati místní ko- mise, pověrené zkoumáním prostředků k odstranění nedostatku uhlí. Slátní potřeba uhlí bude hražena budoucně pokud možno z erárních dolů. Zřízením skladišt umožní se nahromadit erární uhlí a tím pů- sobiti na úpravu cen. Letos byly zakročením mini- strovým získány lisíce kutačů ve výhradním kutišti pro stát ve velmi slibných územích, Bude na sně- movně, povoliti příslušné prostředky. Avšak musí se státi ještě víc, aby byly uspokojeny zájmy průmyslu i soukromých spotřebitelů. Doufá, že již na podzím podá sněmovně příslušné návrhy nebo zákonné esnovy. Vláda splní svou povinnost, avšak sněmovna musí ji podporovati, nejlépe posilivní prací, jež zne- možňuje se však projednáváním pilných návrhů.
doktor Gessmann Čechy
15 article
Posl. Kraus a jeho političií přátelé budou hlaso- vati pro pilnost Freslova návrhu. Nedostatek uhlía vysoké uhelné ceny jsou následkem připojení rakou- ského uhelného kartelu ke kartelu v Německu. Fir- my Petschek a Weinmann vydělávají ročně více nez 4 mil. V dolším průběhu žádal řečník, aby v předloze o postátnění české severní dráhy nižší sazby na uhlí byly výhodou výhradně pro konsumenty. (Po- chvala mezi něm. radikály.) K návrhu Erbovu rokování uzavřeno a pro- tože proti návrhu nebyl nikdo zapsán, zvolen hlav- ním řečníkem pro návrh posl. Aust. Tento navrhl rosoluci, aby co nejdříve byla po- dána předlcha na ochranu obyvatelstva proti uhel- né lichvě a na ochranu dělnictva v dolech. Drahotou uhlí — pravil — jsou postiženy všechny vrstvy oby- vatelstva a zejména nejnižší. Slát je povinen vystou- piti rázně proli dalšímu zdražování uhlí Tvrzení, že drahotu uhlí zavinily drahé pracovní síly a drahé pazby, neodpovídá skulečno.. Postavení dělnictva v uhelných dolech není v žádném poměru s ohrom- nými zisky podnikatelů Posl. Fresl v doslovu vyčetl, že stát má peněz dost, avšak vydává je na zbytečné věci, takže pro potřeby lidu ničeho nezbude Posl. Choc pozměnil svůj návrh a hlasováním schválena pilnost návrhu Freslova i pozmě- něného návrhu Chocova („Národohospodářský výbor se vyzývá, aby nejdéle de listopadu t. r. podal sně- movně předlohu o úpravě kartelů a stanovení dozoru stát. správou.“). Polom schváleno bez debatby i me- ritum obcu návrhů s Austovou resolucí Přechází se ku pravidelnému jednacímu pořadu. na němž je výborová zpráva o zvýšeném braneckém kontinpeniu u zeměbrany.
Posl Kraus Freslův Petschek Weinmann Erbův Aust Drahota Fresl Choc Austův Německo Chocov Polom
16 article
Ref. hr. Kolowral dovozoval nezbytnou prý nutnost zvýšení kontingentu s vojenského stanovi- ska. Ochotou vlády poskylují se zároveň velké úle- vy. takže sněmovna může schváliti předlohu s úpl- ným klidem Posl. Schuhmeier prolestoval předem, že v nově sněmovně státním nezbytnostem dává se přednost před potřebami lidu. Zvýšení kontingentu u země- btany znamená, že vojenská správa chce zvolna na újmu rakouské poloviny říše dosáhnouti zvýšení kon- tingentu branců společné armády. Ochota a štědrost ministrova v kompensaci zá rozmnožení branců vzbuzuje podezření, že nepomýšlí se na splnění těchlo s'ibů. Všecko úsilí mělo by se soustřediti na zavedení nového branného zákona, do něhoz musí se pojali dvouletá služba i úlevy, potřebně v zájmu lidu. S tírto zákonem nesmí se dále otáleti. Soci- ální demokraté budou hlasovati proli předloze ze zá- saciních i praktických důvodů, neboť věří jen tomu. co je zákonně zaručeno. (Hlučná pochvala a potlesk soc. demokralů) Tosl. Wauner (šlyrský) prohlašuje, že křestanští sociálové budou hlasovati klidně v zájmu jednollivce i státu pro zvýšení braneckého kontingentu, bude-li
Ref Posl Schuhmeier
17 title
FEUILLETON.
18 article Naši horalé v domácí belletrii.“)
Naši horalé v domácí belletrii.“) Bylo to před 40 léty, v dobách dusného ovzduší společenského a v éře těžkých politi- ckých pronásledování, když neuznávaný dr. Amerling začal u nás poprvé rozvinovat svou theorii o terainu či půdě. Tehdy byl to názor úplně nový, originální a zároveň neobyčejné smělý i odvážný. Vystoupil s ním časově dříve než jeho soustavnější i šťastnější propagátoři francouzští (Taine, Hennequin) a narazil ovšem s počátku na půdu naprosto nepřipravenu. Bylo to učení, že v terainu, v půdě kotví tělesná i du- ševni povaha jedince, určitých společenských vrstev i celého národa, z ní že prýšti jeho poosie i umění, že ona jest pevným podkladem pro vzrůst jeho průmyslu i obchodu, jí že se nutně zabarvuje domácí literatura i životní po- měr k ostatním celkům národnostním a ona ko- nečně že tvoři vnitřní historii jeho. Dnes jest nad vši pochybnost dokázáno, četnými zkouška- mi potvrzeno a denním pozo-ováním pořád ješté dokládáno, že společné ovzduší i podnebí, táž společnost a stejný směr postupné výchovy rod také opdobné povahy i přibuzně světové názory Obyvatelé téhož kraje, vydáni stále těmže vněj- ším živlům a nuceni existenčně počítat se stej- nými podmínkami, živeni podobnými základním snahami, potřebami i nadějemi, nebudou se o sebe zásadně způsobem svého života a vývojem svého lidského temperamentu, barvou svého zvyku, mluvou nebo krojem lišit, různice se za to zcela výrazně — vedle obyvatelstva krajů jiných.
Amerling Tain
19 article
Z nejzajímavějších, přírodně nejmohutněj- šich a na lidskou povahu nejhlouběji působících pro středí jsou bez odporu hory. Život, tělesná konstrukce i způsob nazírání u horala ode dávne vynikaly zvláštnostmi, originalitou a silou. Otu žilost svalová, vytrvalost, životní energie, zdra- wost, rovnováha mezi složkou duševní i tělesnou prostý, střízlivý i bezprostřední pohled světový neschoulostivění a při tem klidné snášení oxi stenčního přemone i tklivá odevzdanost v osud- toť jsou vedle vášnivé lásky k rodnému kraji zděděné kmenové zbožnosti i přirozené přemíta wosti vlastnosti, jež domácí belletristy vždy l
Ota
20 article *) Nejde nám o vyčerpání jmen, ale o nalezen
*) Nejde nám o vyčerpání jmen, ale o nalezen systomu lákkr ového, laly, dávajíce jim vděčné dějové látky, zajímavé postavy a sta působivých motivů. A pak: není tu té jednotvárnosti, plochosti i únavné střízli- vosti, jež vzdot všem výbodám sociálně-hospo- dářským jest tak příznačna u krajů, převahou rovinatých. Tady příroda na mysl pozorovatelovu nikdy nepůsobí únavně, spíše ji roztrušujíc naplňujíc údivem, zbožnou úctou, ano i hrůzou. Rozmanitost, pestrost i náhlost přechodů impo- nuje tu vždy a každému. Mimo to už sám těžký i rvavý zápas člověka s tvrdou přírodou jest z nejpůsobivějších životních dramat a k belle tristickému zpracování přímo vybízí. Proto i naše původní belletrie povidková, novellistická a románová hned od svého vývojového počátku ochotně všímala si prostředí horalského i zabý- vala se ráda thematy z něho vzatými. Dnes kaž- dá z hraničních hornatých krajin má už své speciální básníky.
21 article
Šumavskými thematy se ve svých belletristických knihách zabývali dosud zvláště Adolí Heyduk, Eliška Krásnohorská, Karel Klo- sterman, Al. Šmilovský, Václav Vlček a Božena Němcová i Alois Jirásek (Chodsko). Jmenuj ovšem jen význačnější a v celkové literární bi- storii na váhu padající... Adolf Heyduk i širším čtenářským vrstvám známý jako „po- otavský slavík“, do šumavských hvozdů, les ních chaloupek nebo k vltavským břehům pro dějové příběhy sáhl v pěti vělších povídkách veršem (mimo drobná čísla lyrická po různých sbírkách roztroušená). Jsou to náměty jednok tragické, pochmurné, smutné a drtivé, jejichž osudové ostří je mírněno jen vrozenou autorovou citlivostí i melancholickou útrpností, jednak idyl- licky provanuté a tklivě měkké. Jemnou, se- šeřele tesknou a jemně ztlumenou idylličností třebas má dost dramatický konflikt i bolestné vrebolení, působí zejména „Bělá“. Mnohem drastičtěji jest motivován „Dřevorube ch kde „sociálně“ zabarvené sujet, upomína jíeí trochu na trhanovské ovzduší Klecandových
Heyduk Krásnohorská Karel Kt Al Šmilovský Vlček Němcová Jirásek Klecandův Chodsko verš
22 article
„Vyděděných“, jest ještě sesilováno i sesmut- něno chmurnou poesií hlubokých lesů, ozývají cích se údery pádných sekyr a oživovaných stla čenými existencemi pariů společenských. Cel kovým ténem druží se k němu „Dudák“ „Pod Vítkovým kamenem“ a „Se- kerník“, odehrávající se příběhově více na vltavských vodách i v jejich poříčí než hluboko uprostřed lesů. — Náš přední historický roman- cier Alois Jiráse k na chodskou část Šumavy zašel si pro vzrušivě tragickou, mohutně rozky- pěnou a citově hlubokou románovou látku ve své populární selské epopeji „Psohlavci“, ná- rodnostně i sociálně nadšené a vznícené. Z téže lidové sféry, ale ovšem bez onoho širokého dě- jinného pozadí a bez té dramatické vlnivosti, čerpala o něco dříve také Božena Něm- cová pro své povídkové obrazy „V zámkui podzáměí“ a „Pohorská vesnice“. Prvek zvy- kově ethnografický a dialektický, jenž tu jesl značně zastoupen, úplně schází idyllicky měkké, trochu romaneskní i cilové novelle Šmilov- ského „Parnasic“. Romantický nádech a sil nou dávku snivěho sentimentalismu v ději i rož voji povah vidíme také na „Černém jezeru“ Václava Vlčka. Z básnických knih Eliš ky Krásnohorské šumavskými motivy obí rají se „Sumavský Robinson“ a „Ze Šumavy“
Dudák Vítkův Jirás Psohlavec Božena Vlček Šumava Německo Šmilov Eliš ka
23 article
— Básnikom speciálně a programově, abych tak řekl, šumavským jest Karel Klosterman, jenž Sumavě i její lidu věnoval převážnou vět- šinu svých románových prací, dotýkajících se skoro každé význačné stránky v současném ži- votě vesničanů pošumavských. Romány: V ráj šumavském, Ze světa lesních samot, V srdcí šumavských hvozdů, Skláři, Samum a Ze šu- mavského podletí projednávají postupně nejroz- manitější otázky z nynějšího denního společení ského vývoje tamějšího. Na život svých bodrých Šumavanů dívá se spisovatel oplimisticky s altruistním soucitem. Sociální bratrství i demo kratism, společenská rovnost a nutnost reforem správních jsou dalšími základními body jeho literární tvorby, v niž mimo politickou snášeli- vost a umírněnost společenskou nutno zdůraz- nit ještě národnostní smírnost, ideálnost i pože davek přirozeného, klidného vývoje. Studiem torénu a lidu jihočeského u něhož typ horalský jeví se aspoň v hlavních svých rysech, nejšíře i nejsystematičtěji zaměst- nává se Josef Holeček, chtějící ve svém krás- ném románovém cyklu „Naši“ podat úplný obraz o psychologii, zvykovosti a třídním poměru na českém jihu. Postupuje čistě kronikářsky životopisně, vylíčí ve svých „Našich“ všecky důležitější pryky z povahy jihočeské vsi a jiho- českého sedláka za minolých desetileti. V svazeleb posud vydaných (Jak u nás lidé ziji i umírají a Lélo, Bartoň, Výprava, Boubín, Ada- mova svatba, Rok smrti) zmiňuje se podrobně o náboženské podstatě i mravním sklonu, o vro- zené přemý šlivosti filosofickém hloubalstvía
Klosterman Sklář Sam Holeček Lét Bartoň Boubín Adamův svatba
24 article
o národním i demokratickém stanovisku typi ckého vesničana jihočeského. Tradice husitské příliš jsou tu vžily do mistního obyvatolstva, než aby byly při známém zvykovém konserva- tismu i kmenové věrnosti jeho úplně z něho vy- mizely. — Českého jihu a společenských, poli- tických i národně-kulturních poměrů na něm za starších životních generací memoirově dotýká se v řadě svých posledních románů také Václav Vlček, všímaje si kromě vesnické také sféry maloměstské (budějovické, za studeniských dob autorových). Hojnost látkového materiálu nahro- moděna jest v literárním díle obou jmenovanýel belletristů, z nichž jeden obrátil se k rodnému kraji po serii povídkových sbírek jihoslovan- ských a druhý po románech historických i ro- manticky společenských. Dost kulturně dějin- ných dokumentů snesl do své kalejdoskopicky postré knihy „Z Českého jihu“ i Fr. Ad. Šubert a methody e úzké souvislosti půdy i obývajícího ji člověke důsledně držel se vedle Holečka také Jan Herben ve svém „Hosti- šově“, vyzkoušev ji napřed na svých knihách moravsko-slováckých (Na dědině, Slovácké děti. Obrázky, Do třetího i čtvrtého pokolenf). O jed- netlivých životních projevech jihočeských roze- psali se tu i tam také Frant. Pravda a J. Klecanda ze starších, mladších pak zvláště F. X. Svoboda. Drobné ohlasy z tohoto pro- středí po různu najdeme ovšem i jinde.
Vlček Ada Šubert Holeček Herben František J Klecanda Svoboda moravskýslovácký
25 article
Obdebnou falangu vesnických nebo mal- městských belletristů má i český východ, od vysočiny česko-moravské až do Podkrko- noší. Z dřívějších generací patří sem zvláště Karolina Světlá se svými idealisovaně reali- stiekými lidovými obrazy z Ještědska a Al. Šmilovský v několika námětech litomyšl ských, jež má společny s „Filosolskou histori“ „U rytiřů“ a M. D. Rettigovou Al. Jirás ko- vou. Jirásek zpracoval mimo to ještě historické tradice náchodské a krajin bezprostředně při- lehlých. Nejnověji učinil tak zejména v belle- trisované kronice „U nás“. Některými pracem patří sem také Kliepera a Václ. Řezniček. Nej- důležitější kronikářkou pahorkatiny česko- moravské jest však dnes Toreza Nováko vá, jejiž poslední románová skladba, na tomto ovzduší látkově inspirovaná a duchem česko- brátrským prochvěná „Děti čistého živého (z loňských „Květů“, knižně ještě nevydaná) vzbudí jistě opravdovou literární sensaci. Vétší než jakou už způsobily její východočeské belletie dosavadní: Z nejvýchodnějších Čech, Úlomky žuly, Jan Jílek, Jiří Šmatlán a Na Librově gruntě. Těmito hlubokými kuihami čestně při- řadila se Nováková k Jos. Holečkovi i Al. Mrštíkovi („Rok na vsi“), získavši o východní Čechy opravdovou a trvalou zásluhu jako ba- datelka, kulturní sběratelka i belletristická uměl- kyně. Krkonoše a Podkrkonoší své lite- rární enthusiasty našly zvláště v Antalu Staš- kovi, J. Šhovi, J. K. Šlejharovi i K. V. Raisovi.
Karolina Světlá Šmilovský Rettigův Al Jirásek Václ Nováko Jílek Šmatlán Librův Nováková Holeček Mrštík Staš J Šh J K Šlejhar K V Rais Podkrco Ještědsko východní Čechy Jos Krkonoše Podkrkonoší
26 article
Stašek vedle jiných prací rozborem sociál- ního, mravně náboženského i všeobecně světo- vého názoru lidového (z Pojizeří) zabýval se v „Blouznivcích našich hor“, Šir kromě soci- álních podmínek továrních, tkalcovských i malo- rolnických studoval ve svých drobných, až skoro naturalisticky tradovaných vesnických po- vídkách také vliv spíritismu na hloubavéhoa od přírody pověrčivého ducha horalského („V souboji světla“). J. K. Šlejhar jest znám svými pessimistickými, altruistně pojatýmia psychologicky prohloubenými belletristickými studiemi z téhož ovzduší prolotářského, továr- ního i vesnického. A v Raisovi už dávno jsme uznali svědomitého vypravovatele o denním životě i starostech drobného venkovského člo- věka pohorského. On to byl také, jenž poprvé živěji hnul u nás sociálním podkladem palčivé otázky výminkářské a poměru mezi rodiči i dét- mi. B. Viková-Kunětická svou „Návště- vou v jiné vsi“ nakreslila živý obraz vesnice po- hraniční, podmílané příbojem germánským, v „Medřieké“ i ve „Vzpouře“ užila mohutné scenerie krkonošské za dějiště nových zápasů budoucí ženy a moderním mužem. Jako Karpaty u Poláků, dušly tedy vřelého ohlasu v domácí spisovatelské obci také hory naše i se svým svérázným, zachovalým, módně nezkaženým domorodým obyvatelstvem. Každé horstvo na světě má už svou literaturu a nejvýše se v té příčině vedle Kavkazu, Alp, Uralu i pásem skandinavských zvedly snad Tatry, jak lze sou- dit už z toho, že polské písemnictví vytvořilo celou školu tatranských belletristů (od Asnyka i Konopnické až po Tetmajera, Kasproviče, Rydla i Orkana) a trpí hotovou tatromanií.
Stašek Šlejhar Rais B Viková Polák Asnyk Konopnický Tetmajer Kasprovič Rydl Orkan Pojizeří Karpaty Kavkaz Alpy Ural Tatra
27 article
V. Dler.
V Dler