1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 1I. července 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplásí sei
v Praze v aininistrasl
na nisle
za čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvojí donážkeu
ma měse, . . . . . 7 K 50h
na čtnit leta .
ve filialkáchn
na měsíe . . . . . . 2 K 00
Peštont
n li. . . . . 9 K 60
s dvojí zísilkoa
na měsío
n tvrt vete
Maďarsko-německé přestřelky.
Všeněmecký ruch mezi Němci v Uhrách
a zjevné úspěchy politiky německé na bliž-
ším Východě, dále nejistota, co nastane, až
nynější koaliční vláda uherská úkoly své.
vlastně již jen opravu volebního práva pro
sněm vyřídí, neméně než nové období otázky
makedonské, zahajené schůzí revelskou, udr
žují veřejné mínění maďarské v rostoucím
napjetí, a není proto s podivením, že mluva
maďarských časopisů vůči Němcům znatelně
tvrdne.
Co se týče Němců domácích, zvláště
Švábů v jižních Uhrách a Sasíků sedmihrad-
ských, naskytla se v poslední době několi-
kráte příležitost, aby obě strany se vyslovily.
při čemž podotýkáme, že poslanci Sasíků na
uherském sněmě nalézají se v ústavní straně
hr. Andrásse a náležejí tudíž do rámce ko-
aliční většiny. Dovedli do nedávna tak
obratně si vésti, že byli Maďary považováni
za »nejspolehlivějsí« národnost, ale od polo
viny minulého měsíce, kdy jeden z příliš
horlivých poslanců jejich, Eitel, vystoupii
proti všeněmeckému ruchu mezi jižněuher
skými Šváby, označiv příčiny ruchu toho
jakožto účinky vlivu z venčí přicházejícího,
nastal překvapující obrat.
V předním listu Sasíků »Sieb. D. Tagb.
uveřejni! Nuegeboren, hlavní redaktor jeho.
ostrý článek proti »saskému zrádci«, pro-
hlásiv, že ani jediný saský poslanec nesdíl
jeho názorů a že všecek lid byl jeho pro-
hlášením rozhořčen. Podařilo se sice tuto
episodu na venek zastříti, ale ne na dlouho.
Němec
Šváb
Sasík
Maďar
Eitel
Sieb
D Tagb
Praha
Maďarsko
Uhry
5
article
Vláda maďarská — jak známo — nyní
usiluje o to, aby sorganisovala mezi národ-
nostmi tak zvané mírné (totiž vládní) strany
a nalezla mezi Rumuny podpory zvláště
v dru. Babešovi, kterýž napsal řadu článků
ve směru tomto. Úvahy tyto narazily však
na odpor orgánu sedmihradských Sasíků,
kterýž vyslovil názor, že by Rumunům lépe
svědčila politika radikální; nemohouť prýsi
bráti za vzor umírněnost poslanců saských,
protože takováto politika sice dobře odpo-
vídá zájmům slabých početně Sasíků, ale
sotva se hodí národu desetkráte jich čet-
nějšímu a společensky zcela jinak rozvrstve-
nému.
Maďaři odtud vyvozují, že Sasíci dávaji
za sebe tahati Rumuny kaštany z pecea
připomenuli jim, že jen na Maďarech závisí,
aby proti nim ponechali Rumunům volnou
růku.
Ještě více však rozčililo Maďary, když
jiný uherský list německý »D. Ung. Volks-
freund« uveřejnil článek, v němž se doka
zovalo, že Uhry byly od věků osadní zemí
německou, a že králové uherští byli povinni
býti poslušnými německých císařů. Tu již
nedovedli se zdržeti a ukázali přímo na Ne-
mecko, jakožto původce »kolisající věrnosti-
uherských Němcův. Od té doby prý, co vládní
politika německá pohlíží na Balkán a Malou
Asii, rozprostírajíc tam své rozsáhlé hospo-
dářské zájmy, spočívá v duchu této politiky.
aby jak Rakousko tak Uhry živořily a od
oné doby počala také vypočítavá činnost ke
probuzení sebevědomí uherských a sedmi-
hradských Němcův; ale Maďaři prý nikterak
Rumun
Maďar
Sasík
D Ung
Uher
Němcův
Balkán
Asie
Rakousko
Uhry
6
article
nepřipustí, aby pod rouškou uvědomování
Němcův uherských tito vstoupili do služeb
cizích zájmů na půdě uherské.
Zvláště pak srozumitelně se ozvali po
schůzi revelské. Nesouť těžce, že anglické
časopisectvo vidí v Maďarech hlavní oporu
trojspolku a proto se od nich odvracejí.
Jestiť prý Angličanům známo, odvrátí-li se
Maďaři v zahraniční politice od Německa, že
pozbylo by toto jediného spolehlivého spo-
jence — Rakousko-Uhersko. Proto prý to
není příliš utěšená podívaná, že vůči tako-
véto mezinárodní situaci říšské německé
časopisectvo a tamní veřejné mínění se staví
proti Maďarům. Takřka současně s postupem
německé politiky východní vede se prý
z Německa protimaďarská akce, jíž se mají
uherští Němci zatlačiti do šiků protimaďar-
ských. Takovéto chování Německa vysvětluje
se prý oslabením Ruska a nadějí Němcův.
že jim nyní spadne Balkán jakožto zralé
ovoce do klína. Napadajíce Maďary, ženou
prý vody přímo na mlýn svých světových
soupeřů. Proto musí Maďaři co nejdříve se
vymknouti ze středoevropské hospodářské
politiky a zabezpečiti svou vlastní hospodář-
skou samostatnost. Jest tudíž i otázka, na-
lezají-li se Maďaři na správné cestě, když
svou spásu shledávají pouze ve spolku
s Německem, jež nemá nijakého porozumění
a nijaké šetrnosti k zájmům maďarským, a
počíná si vůči nim stejně sobecky, jako
kdyby stáli v táboře odpůrcův Německa.
Ma-li nějakou cenu trojspolek a zasluhuje-li
aby Maďaři byli jeho hlavním sloupem, když
jim neposkytuje ani obrany proti útokům,
ba když musí i snášeti nepřátelské záměry
svého spojence ?
Němcův
Maďar
Angličan
Němec
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
Balkán
Ma
7
article
Konečně, po seznání nedávného něme
ckého odhalení o pamětním spise lorda
Curzona, dle něhož se má zjednati pořádek
v Turecku bez ohledu na Německo, nastalo
v Uhrách zvláštní pohnutí. Zejména se
Maďarům nelibí, že ve článku berlínském
staly se narážky na to, jak se zachová
Rakousko-Uhersko? Co se jich samých týče,
chtějí prý promluviti přímo a upřímně.
Spolek s Německem stojí dosud pevně; jako
po uplynulých třicet let, jsou mu Maďaři
i nyní věrni. Ale přes to zub času učinil
leckteré štěrbiny a ve slínu jeho neodpočívá
se již tak utěšeně jako druhdy. Psaná
smlouva musí se opírati i o vzájemnou
přízeň národů. A v té příčině chovají Ma-
daři pouhá skromná a snadno splnitelná
přání.
Především žádají, aby německé úřady
se jinak chovaly k uherským příslušníkům
v Německu usedlým. Na tisíce žalob dochází
na to, jak se tvrdě zachází v Německu
s uherskými dělníky. Zahraničný úřad má
plno práce s podobnými stížnostmi. Snad
prý německému právnímu smyslu nebude
těžko učiniti spravedlivější opatření.
Také v hospodářském směru mají Ma-
daři některá přání. Spojenectví prý se dobře
nesrovnává s hospodářským protivenstvím
soutěž německá v posledních desetiletích
nabyla zvláště na Balkáně formy tak příkré
a bezohledné, že není jí příkladu; a byt
volná tržba nebyla v soutěži vybíravá, ne-
vyskytá se ani proti Angličanům, ani Fran-
couzům, ani Vlachům takové množství žalob
jako proti Němcům. Zejména zakročování ně-
meckých diplomatických zřízenců při stát-
ních dodávkách na Balkáně užívá nezvyklých
prostředků. Zkrátka v Uhrách panuje vše-
obecné přesvědčení, že německá hospodářská
politika na Východě není nikterak přátelská
uherským zájmům. Německo samo musí
zavésti jiné způsoby.
Curzon
Maďar
Angličan
Fran
Vlach
Němec
Turecko
Německo
Uhry
Rakousko
Uhersko
Ma
Balkán
8
article
Dále mají Maďaři požadavky povahy
citové. Německé veřejné minění musí správněj
posuzovati poměr Maďarů k Rakousku. Pro-
jevy německých časopisů často účinkovaly
na Maďary jako výbušné látky; zvláště když
posuzují uherské poměry se stanoviska vše
německého nebo si dávají nasaditi vídeňské
brejle. To musí přestati.
Přistoupí-li prý Německo na tyto poža
davky, stane se spojenecký poměr opět po-
pulární; o ostatní své zájmy na Východě
prý se již Maďaři postarají sami.
Maďaři vybrali si pro tyto své požadavky
chvíli zajisté velmi vhodnou, kdy se očekává
vyjednávání mezi velmocemi o makedonském
anglicko ruském programu. Pro sebe poklá-
dají zejmena příchod ruského ministra za
hraničných záležitostí do Karlových Varůa
setkání jeho s bar. Aehrenthalem za důležité
jsou přesvědčeni, že se tu rozhodne o tom.
jak se zachová Rakousko-Uhersko ku pro
gramu tomu. Za svého pobytu dne 9. t. m.
ve Vídni prý se také předseda uherského
ministerstva Wekerle dal informovati bar
Aehrenthalem o zahraničných věcech, zejmena
o schůzi revelské.
V souvislosti s tím nabývají maďarská
přání, Německu projevená, zvláštního vý-
znamu. Bude zajímavo stopovati, jak do
padne německá odpověd.
Maďar
Rakousko
Německo
Karlová Varů
Uhersko
Vídeň
9
article
Říšská rada,
Říšská rada,
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 101.)
Ve Vídni, 10). července.
(Původní lelof. zpráva »Nár. Listů«.)
V pozdní hodině večerní sněmovna schvá-
lila ve druhém a třetím čtení zákon, kterým se
zvyšuje kontingent nováčků zeměbraneckých
o 5000 muž:. Dosah, význam a motiv tohoto
rezmnožení byl opětovně vyložen. Nemůže býti
pochyby, že nejde pouzé c vyplnění mezera
nedostatku, naslalého v zeměbráně, nýbrž i o
věci vážnější: jednak proto, že zeměbrana jest
netoliko zálohou, nýbrž náhradou řadového voj-
ska, tudíž do jisté míry a v určitých případech
jest mu úplně na roveň postavena, jednak a
zvláště vzhledem na poměry uherské. Toprve
o 3. hodině odpolední dostala se sněmovna ku
projednávání této osnovy. Když byly schváleny
pilnost i meritum návrhů posl. Fresla o zdražo-
vání uhlí a Choce ve příčině kartelů, ministn
pro veřejné práce dr. Gessmann k návrhům pro-
mluvil pozoruhodnou řeč, ve které v příčině zá-
sobování státu uhlím ohlásil četná opatření svého
resortu a hotové předlohy pro nastávající kam-
paň podzimní. Při tom podnikl tento minist
exkursi na pole politické a konstatoval smutné
faktum, jak obyvatelstvo nevrle a nemile pozo-
ruje, že sněmovna, vyšlá ze všeobecného a rov-
ného práva hlasovacího, vykonala dosud posí-
tivní práce velmi málo a že naprosto nesplnil
naděje v ni kladené.
Fresl
doktor
Gessmann
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
Ve čtyřech hodinách odbylo se celé druh
a třeti čtení osnovy, kterou zvyšuje se kontin-
gent nováčků zeměbraneckých. Většina sněmo-
vny hlasovala pro zvýšení to vzhledem k úle-
vám, které se poskytují současně zrušením služ-
by v 11. a 12. roce, ještě více pak vzhledem
na zákon, kterým poskytují se státní podpory
rodinám chudých záložníků ko cvičení povola-
ných. Také sociálně-demokratičtí řečníci, kteří
dostali se ke slovu, mluvili stručněji a mírněji,
nežli jindy. Posl. Pik srazil se prudce s posl.
Švejkem. Sociální demokrat vytýkal českým
agrárníkům, že hlasují pro předlohu. Agrárník
nesmlčel sociálním demokratům, že mohli par-
lamentní vyřizení osnovy té zmařiti jak při čtení
prvním, tak dnes, stejně jako zmařili v nynějším
zasedání obě osnovy o dani lihově, že toho
však neučinili, nemohou tedy vytýkati jiným po-
slancům jejich postup.
Posl
Švejk
11
article
Hlasování o předloze dělo se za velikého
napjetí. Lože byly plny. Na ministerské laviei
seděli všichni členové kabinetu vyjímaje mini-
stra Prada, meškajícího v Karlových Varech,
ministra justice dra. Kleina. Proti zvýšení kon-
tingentu nováčků zeměbraneckých položili vo-
tum toliko sociální demokraté, kteří nebyli plným
počtem přítomni, Rusové, ze kterých také chy-
běla dobrá polovice, a čeští radikálové. Z mo-
ravských poslanců oposičních nebyl přitomen
ani jediný, také seházeli posl. prof. Masaryka
prof. Drtina. Když předseda prohlásil, že zákon
schválen a vyřízen je také ve tretím čtení, kře-
sťanští sociálové dopustili se ještě té nechut-
nosti, že spustili potlesk, aby projevili radost
nad rozmnožením počtu nováčků.
Předseda dr. Weiskirchner vyhotovil ihne
listinu, kterou dodává se projednání zákona o
kontingentu nováčků zeměbraneckých sněmovně
panské. Na zejtra tiskem vydán referát bar
Walterskirehnera v té věci.
Sněmovna se odročila do úterka dopoledne
zahájivši ještě rokování o předloze záložnieké
Z Vídně, 10. července. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
11 hod.
Poslanec Neumann a spol. navrhl
prodloužiti platnost čl. 5. zákona o postátnění če
ské západní dráhv
Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. p
různých železničních záležitostech: — Čech a sp
po zlepšení poštovního spojení mezi Prahou a HIrad-
cem Králové.
Snemovna rokovala najednou o pílných návrzíck
Preslovč na opatření proti
zdražování a nedostatku uhlí
Klein
Rus
profesor
Masaryk
Drtina
doktor
Weiskirchner
Neumann
Buřival
Snemovna
Karlová Vary
Vídeň
Čechy
Praha
Prado
Walterskirehner
HIradc Král
12
article
Chocevě na
Chocevě na
úpravu karlolářství
Posl. Fresl protestoval nejprve, že čeština nen
uznána za parlamentní jazyk. Dále líčil zevrubně ne-
dostatek a drahotu uhlí, čímž jsou vinny uhelné doly
a velkoobchod s uhlím, jenž v Čechách je výhradně
v rukou firem Weinmannovy a Petschkovy, jimž slát
nadržuje. Z programu min. předsedy nebylo podne
níc provedeno. Nejlepším a nejúčinnějším prostřed-
kem by bylo, kdyby těžba a obchod s uhlím byly se-
státněny, avšak do té doby nemělo by se dopustit
aby nové uhelně doly dostávaly se do majetku sou-
kromých podniků. Řečník prolestuje proti zamýšle-
němu zvýšení uhelných tarifů na všech stanicích
za Plzní a Prahou. Lidový parlament musí vládním
orgánům přikázati, aby v čas a rázně zakročily
porlameniní vláda je povinna provésti jeho vůli. Prote
žádá za schválení návrhu. (Pochvala.)
Posl. Choc protestoval česky proti neprotokolo-
vání českých řečí. Pověsti, že min. předseda dal ně-
Posl
Fresl
Weinmannův
Petschkův
Choc
Čechy
Praha
13
article
V drobném prodejí:
ranul číslo o sobě . .
cdpolednl
. . . na2i
Ve flislkách na vozkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4 h
Inserátv
plati se hetově uapřad
Fředplacení a inserty přijíni sdninl-
slrace v Marlanslé nlici č. 3.
Tam narházejí se též redakrs
Ulskárnn a ezpedice „ Národnich Listě“.
Iukopisy se novraceji.
14
article
nieckým poslancům z Čech za odvolání jejich pil-
ných návrhů určité sliby, byly bezpodstatny, pročež
jeho strana nopodnikla v té věci dalších kroků.
Vyprošuje si, aby jeho návrhu na pořízení kar-
telového zákona podkládaly se obstrukční úmysly.
Nezbytnost úpravy kartelů uznala sama vláda i ná-
rodohospodářský výbor, jenže tento musí jíti dále,
než vládní předloha z r. 1897. Kartely jsou pravidel-
nými zjevy a proto musí být upraveny zákonně, aby
konsumenti, zejména dělnictvo, byli chránění. V zá-
věrku opřel se řečník přikázání dozoru nad kartely
min. financí. Úprava kartelů jest naléhavá pro celé
národohospodářství a proto žádá za schválení svého
návrhu. (Pochvaln)
Ministr vefejných praci dr. Gessmann ubezpe-
čuje, že vláda bude účinně podporovati místní ko-
mise, pověrené zkoumáním prostředků k odstranění
nedostatku uhlí. Slátní potřeba uhlí bude hražena
budoucně pokud možno z erárních dolů. Zřízením
skladišt umožní se nahromadit erární uhlí a tím pů-
sobiti na úpravu cen. Letos byly zakročením mini-
strovým získány lisíce kutačů ve výhradním kutišti
pro stát ve velmi slibných územích, Bude na sně-
movně, povoliti příslušné prostředky. Avšak musí se
státi ještě víc, aby byly uspokojeny zájmy průmyslu
i soukromých spotřebitelů. Doufá, že již na podzím
podá sněmovně příslušné návrhy nebo zákonné
esnovy. Vláda splní svou povinnost, avšak sněmovna
musí ji podporovati, nejlépe posilivní prací, jež zne-
možňuje se však projednáváním pilných návrhů.
doktor
Gessmann
Čechy
15
article
Posl. Kraus a jeho političií přátelé budou hlaso-
vati pro pilnost Freslova návrhu. Nedostatek uhlía
vysoké uhelné ceny jsou následkem připojení rakou-
ského uhelného kartelu ke kartelu v Německu. Fir-
my Petschek a Weinmann vydělávají ročně více nez
4 mil. V dolším průběhu žádal řečník, aby v předloze
o postátnění české severní dráhy nižší sazby na
uhlí byly výhodou výhradně pro konsumenty. (Po-
chvala mezi něm. radikály.)
K návrhu Erbovu rokování uzavřeno a pro-
tože proti návrhu nebyl nikdo zapsán, zvolen hlav-
ním řečníkem pro návrh posl. Aust.
Tento navrhl rosoluci, aby co nejdříve byla po-
dána předlcha na ochranu obyvatelstva proti uhel-
né lichvě a na ochranu dělnictva v dolech. Drahotou
uhlí — pravil — jsou postiženy všechny vrstvy oby-
vatelstva a zejména nejnižší. Slát je povinen vystou-
piti rázně proli dalšímu zdražování uhlí Tvrzení, že
drahotu uhlí zavinily drahé pracovní síly a drahé
pazby, neodpovídá skulečno.. Postavení dělnictva
v uhelných dolech není v žádném poměru s ohrom-
nými zisky podnikatelů
Posl. Fresl v doslovu vyčetl, že stát má peněz
dost, avšak vydává je na zbytečné věci, takže pro
potřeby lidu ničeho nezbude
Posl. Choc pozměnil svůj návrh a hlasováním
schválena pilnost návrhu Freslova i pozmě-
něného návrhu Chocova („Národohospodářský výbor
se vyzývá, aby nejdéle de listopadu t. r. podal sně-
movně předlohu o úpravě kartelů a stanovení dozoru
stát. správou.“). Polom schváleno bez debatby i me-
ritum obcu návrhů s Austovou resolucí
Přechází se ku pravidelnému jednacímu pořadu.
na němž je výborová zpráva
o zvýšeném braneckém kontinpeniu u zeměbrany.
Posl
Kraus
Freslův
Petschek
Weinmann
Erbův
Aust
Drahota
Fresl
Choc
Austův
Německo
Chocov
Polom
16
article
Ref. hr. Kolowral dovozoval nezbytnou prý
nutnost zvýšení kontingentu s vojenského stanovi-
ska. Ochotou vlády poskylují se zároveň velké úle-
vy. takže sněmovna může schváliti předlohu s úpl-
ným klidem
Posl. Schuhmeier prolestoval předem, že v nově
sněmovně státním nezbytnostem dává se přednost
před potřebami lidu. Zvýšení kontingentu u země-
btany znamená, že vojenská správa chce zvolna na
újmu rakouské poloviny říše dosáhnouti zvýšení kon-
tingentu branců společné armády. Ochota a štědrost
ministrova v kompensaci zá rozmnožení branců
vzbuzuje podezření, že nepomýšlí se na splnění
těchlo s'ibů. Všecko úsilí mělo by se soustřediti na
zavedení nového branného zákona, do něhoz musí
se pojali dvouletá služba i úlevy, potřebně v zájmu
lidu. S tírto zákonem nesmí se dále otáleti. Soci-
ální demokraté budou hlasovati proli předloze ze zá-
saciních i praktických důvodů, neboť věří jen tomu.
co je zákonně zaručeno. (Hlučná pochvala a potlesk
soc. demokralů)
Tosl. Wauner (šlyrský) prohlašuje, že křestanští
sociálové budou hlasovati klidně v zájmu jednollivce
i státu pro zvýšení braneckého kontingentu, bude-li
Ref
Posl
Schuhmeier
18
article
Naši horalé v domácí belletrii.“)
Naši horalé v domácí belletrii.“)
Bylo to před 40 léty, v dobách dusného
ovzduší společenského a v éře těžkých politi-
ckých pronásledování, když neuznávaný dr.
Amerling začal u nás poprvé rozvinovat svou
theorii o terainu či půdě. Tehdy byl to názor
úplně nový, originální a zároveň neobyčejné
smělý i odvážný. Vystoupil s ním časově dříve
než jeho soustavnější i šťastnější propagátoři
francouzští (Taine, Hennequin) a narazil ovšem
s počátku na půdu naprosto nepřipravenu. Bylo
to učení, že v terainu, v půdě kotví tělesná i du-
ševni povaha jedince, určitých společenských
vrstev i celého národa, z ní že prýšti jeho
poosie i umění, že ona jest pevným podkladem
pro vzrůst jeho průmyslu i obchodu, jí že se
nutně zabarvuje domácí literatura i životní po-
měr k ostatním celkům národnostním a ona ko-
nečně že tvoři vnitřní historii jeho. Dnes jest
nad vši pochybnost dokázáno, četnými zkouška-
mi potvrzeno a denním pozo-ováním pořád ješté
dokládáno, že společné ovzduší i podnebí, táž
společnost a stejný směr postupné výchovy rod
také opdobné povahy i přibuzně světové názory
Obyvatelé téhož kraje, vydáni stále těmže vněj-
ším živlům a nuceni existenčně počítat se stej-
nými podmínkami, živeni podobnými základním
snahami, potřebami i nadějemi, nebudou se o
sebe zásadně způsobem svého života a vývojem
svého lidského temperamentu, barvou svého
zvyku, mluvou nebo krojem lišit, různice se za
to zcela výrazně — vedle obyvatelstva krajů
jiných.
Amerling
Tain
19
article
Z nejzajímavějších, přírodně nejmohutněj-
šich a na lidskou povahu nejhlouběji působících
pro středí jsou bez odporu hory. Život, tělesná
konstrukce i způsob nazírání u horala ode dávne
vynikaly zvláštnostmi, originalitou a silou. Otu
žilost svalová, vytrvalost, životní energie, zdra-
wost, rovnováha mezi složkou duševní i tělesnou
prostý, střízlivý i bezprostřední pohled světový
neschoulostivění a při tem klidné snášení oxi
stenčního přemone i tklivá odevzdanost v osud-
toť jsou vedle vášnivé lásky k rodnému kraji
zděděné kmenové zbožnosti i přirozené přemíta
wosti vlastnosti, jež domácí belletristy vždy l
Ota
20
article
*) Nejde nám o vyčerpání jmen, ale o nalezen
*) Nejde nám o vyčerpání jmen, ale o nalezen
systomu lákkr ového,
laly, dávajíce jim vděčné dějové látky, zajímavé
postavy a sta působivých motivů. A pak: není
tu té jednotvárnosti, plochosti i únavné střízli-
vosti, jež vzdot všem výbodám sociálně-hospo-
dářským jest tak příznačna u krajů, převahou
rovinatých. Tady příroda na mysl pozorovatelovu
nikdy nepůsobí únavně, spíše ji roztrušujíc
naplňujíc údivem, zbožnou úctou, ano i hrůzou.
Rozmanitost, pestrost i náhlost přechodů impo-
nuje tu vždy a každému. Mimo to už sám těžký
i rvavý zápas člověka s tvrdou přírodou jest
z nejpůsobivějších životních dramat a k belle
tristickému zpracování přímo vybízí. Proto
i naše původní belletrie povidková, novellistická
a románová hned od svého vývojového počátku
ochotně všímala si prostředí horalského i zabý-
vala se ráda thematy z něho vzatými. Dnes kaž-
dá z hraničních hornatých krajin má už své
speciální básníky.
21
article
Šumavskými thematy se ve svých
belletristických knihách zabývali dosud zvláště
Adolí Heyduk, Eliška Krásnohorská, Karel Klo-
sterman, Al. Šmilovský, Václav Vlček a Božena
Němcová i Alois Jirásek (Chodsko). Jmenuj
ovšem jen význačnější a v celkové literární bi-
storii na váhu padající... Adolf Heyduk
i širším čtenářským vrstvám známý jako „po-
otavský slavík“, do šumavských hvozdů, les
ních chaloupek nebo k vltavským břehům pro
dějové příběhy sáhl v pěti vělších povídkách
veršem (mimo drobná čísla lyrická po různých
sbírkách roztroušená). Jsou to náměty jednok
tragické, pochmurné, smutné a drtivé, jejichž
osudové ostří je mírněno jen vrozenou autorovou
citlivostí i melancholickou útrpností, jednak idyl-
licky provanuté a tklivě měkké. Jemnou, se-
šeřele tesknou a jemně ztlumenou idylličností
třebas má dost dramatický konflikt i bolestné
vrebolení, působí zejména „Bělá“. Mnohem
drastičtěji jest motivován „Dřevorube ch
kde „sociálně“ zabarvené sujet, upomína jíeí
trochu na trhanovské ovzduší Klecandových
Heyduk
Krásnohorská
Karel Kt
Al
Šmilovský
Vlček
Němcová
Jirásek
Klecandův
Chodsko
verš
22
article
„Vyděděných“, jest ještě sesilováno i sesmut-
něno chmurnou poesií hlubokých lesů, ozývají
cích se údery pádných sekyr a oživovaných stla
čenými existencemi pariů společenských. Cel
kovým ténem druží se k němu „Dudák“
„Pod Vítkovým kamenem“ a „Se-
kerník“, odehrávající se příběhově více na
vltavských vodách i v jejich poříčí než hluboko
uprostřed lesů. — Náš přední historický roman-
cier Alois Jiráse k na chodskou část Šumavy
zašel si pro vzrušivě tragickou, mohutně rozky-
pěnou a citově hlubokou románovou látku ve své
populární selské epopeji „Psohlavci“, ná-
rodnostně i sociálně nadšené a vznícené. Z téže
lidové sféry, ale ovšem bez onoho širokého dě-
jinného pozadí a bez té dramatické vlnivosti,
čerpala o něco dříve také Božena Něm-
cová pro své povídkové obrazy „V zámkui
podzáměí“ a „Pohorská vesnice“. Prvek zvy-
kově ethnografický a dialektický, jenž tu jesl
značně zastoupen, úplně schází idyllicky měkké,
trochu romaneskní i cilové novelle Šmilov-
ského „Parnasic“. Romantický nádech a sil
nou dávku snivěho sentimentalismu v ději i rož
voji povah vidíme také na „Černém jezeru“
Václava Vlčka. Z básnických knih Eliš ky
Krásnohorské šumavskými motivy obí
rají se „Sumavský Robinson“ a „Ze Šumavy“
Dudák
Vítkův
Jirás
Psohlavec
Božena
Vlček
Šumava
Německo
Šmilov
Eliš ka
23
article
— Básnikom speciálně a programově, abych tak
řekl, šumavským jest Karel Klosterman,
jenž Sumavě i její lidu věnoval převážnou vět-
šinu svých románových prací, dotýkajících se
skoro každé význačné stránky v současném ži-
votě vesničanů pošumavských. Romány: V ráj
šumavském, Ze světa lesních samot, V srdcí
šumavských hvozdů, Skláři, Samum a Ze šu-
mavského podletí projednávají postupně nejroz-
manitější otázky z nynějšího denního společení
ského vývoje tamějšího. Na život svých bodrých
Šumavanů dívá se spisovatel oplimisticky
s altruistním soucitem. Sociální bratrství i demo
kratism, společenská rovnost a nutnost reforem
správních jsou dalšími základními body jeho
literární tvorby, v niž mimo politickou snášeli-
vost a umírněnost společenskou nutno zdůraz-
nit ještě národnostní smírnost, ideálnost i pože
davek přirozeného, klidného vývoje.
Studiem torénu a lidu jihočeského
u něhož typ horalský jeví se aspoň v hlavních
svých rysech, nejšíře i nejsystematičtěji zaměst-
nává se Josef Holeček, chtějící ve svém krás-
ném románovém cyklu „Naši“ podat úplný
obraz o psychologii, zvykovosti a třídním poměru
na českém jihu. Postupuje čistě kronikářsky
životopisně, vylíčí ve svých „Našich“ všecky
důležitější pryky z povahy jihočeské vsi a jiho-
českého sedláka za minolých desetileti. V
svazeleb posud vydaných (Jak u nás lidé ziji
i umírají a Lélo, Bartoň, Výprava, Boubín, Ada-
mova svatba, Rok smrti) zmiňuje se podrobně
o náboženské podstatě i mravním sklonu, o vro-
zené přemý šlivosti filosofickém hloubalstvía
Klosterman
Sklář
Sam
Holeček
Lét
Bartoň
Boubín
Adamův svatba
24
article
o národním i demokratickém stanovisku typi
ckého vesničana jihočeského. Tradice husitské
příliš jsou tu vžily do mistního obyvatolstva,
než aby byly při známém zvykovém konserva-
tismu i kmenové věrnosti jeho úplně z něho vy-
mizely. — Českého jihu a společenských, poli-
tických i národně-kulturních poměrů na něm za
starších životních generací memoirově dotýká se
v řadě svých posledních románů také Václav
Vlček, všímaje si kromě vesnické také sféry
maloměstské (budějovické, za studeniských dob
autorových). Hojnost látkového materiálu nahro-
moděna jest v literárním díle obou jmenovanýel
belletristů, z nichž jeden obrátil se k rodnému
kraji po serii povídkových sbírek jihoslovan-
ských a druhý po románech historických i ro-
manticky společenských. Dost kulturně dějin-
ných dokumentů snesl do své kalejdoskopicky
postré knihy „Z Českého jihu“ i Fr. Ad.
Šubert a methody e úzké souvislosti půdy
i obývajícího ji člověke důsledně držel se vedle
Holečka také Jan Herben ve svém „Hosti-
šově“, vyzkoušev ji napřed na svých knihách
moravsko-slováckých (Na dědině, Slovácké děti.
Obrázky, Do třetího i čtvrtého pokolenf). O jed-
netlivých životních projevech jihočeských roze-
psali se tu i tam také Frant. Pravda a J.
Klecanda ze starších, mladších pak zvláště
F. X. Svoboda. Drobné ohlasy z tohoto pro-
středí po různu najdeme ovšem i jinde.
Vlček
Ada
Šubert
Holeček
Herben
František
J Klecanda
Svoboda
moravskýslovácký
25
article
Obdebnou falangu vesnických nebo mal-
městských belletristů má i český východ,
od vysočiny česko-moravské až do Podkrko-
noší. Z dřívějších generací patří sem zvláště
Karolina Světlá se svými idealisovaně reali-
stiekými lidovými obrazy z Ještědska a Al.
Šmilovský v několika námětech litomyšl
ských, jež má společny s „Filosolskou histori“
„U rytiřů“ a M. D. Rettigovou Al. Jirás ko-
vou. Jirásek zpracoval mimo to ještě historické
tradice náchodské a krajin bezprostředně při-
lehlých. Nejnověji učinil tak zejména v belle-
trisované kronice „U nás“. Některými pracem
patří sem také Kliepera a Václ. Řezniček. Nej-
důležitější kronikářkou pahorkatiny česko-
moravské jest však dnes Toreza Nováko vá,
jejiž poslední románová skladba, na tomto
ovzduší látkově inspirovaná a duchem česko-
brátrským prochvěná „Děti čistého živého
(z loňských „Květů“, knižně ještě nevydaná)
vzbudí jistě opravdovou literární sensaci. Vétší
než jakou už způsobily její východočeské belletie
dosavadní: Z nejvýchodnějších Čech, Úlomky
žuly, Jan Jílek, Jiří Šmatlán a Na Librově
gruntě. Těmito hlubokými kuihami čestně při-
řadila se Nováková k Jos. Holečkovi i Al.
Mrštíkovi („Rok na vsi“), získavši o východní
Čechy opravdovou a trvalou zásluhu jako ba-
datelka, kulturní sběratelka i belletristická uměl-
kyně.
Krkonoše a Podkrkonoší své lite-
rární enthusiasty našly zvláště v Antalu Staš-
kovi, J. Šhovi, J. K. Šlejharovi i K. V. Raisovi.
Karolina Světlá
Šmilovský
Rettigův
Al
Jirásek
Václ
Nováko
Jílek
Šmatlán
Librův
Nováková
Holeček
Mrštík
Staš
J Šh
J K Šlejhar
K V Rais
Podkrco
Ještědsko
východní Čechy
Jos
Krkonoše
Podkrkonoší
26
article
Stašek vedle jiných prací rozborem sociál-
ního, mravně náboženského i všeobecně světo-
vého názoru lidového (z Pojizeří) zabýval se
v „Blouznivcích našich hor“, Šir kromě soci-
álních podmínek továrních, tkalcovských i malo-
rolnických studoval ve svých drobných, až
skoro naturalisticky tradovaných vesnických po-
vídkách také vliv spíritismu na hloubavéhoa
od přírody pověrčivého ducha horalského
(„V souboji světla“). J. K. Šlejhar jest znám
svými pessimistickými, altruistně pojatýmia
psychologicky prohloubenými belletristickými
studiemi z téhož ovzduší prolotářského, továr-
ního i vesnického. A v Raisovi už dávno
jsme uznali svědomitého vypravovatele o denním
životě i starostech drobného venkovského člo-
věka pohorského. On to byl také, jenž poprvé
živěji hnul u nás sociálním podkladem palčivé
otázky výminkářské a poměru mezi rodiči i dét-
mi. B. Viková-Kunětická svou „Návště-
vou v jiné vsi“ nakreslila živý obraz vesnice po-
hraniční, podmílané příbojem germánským,
v „Medřieké“ i ve „Vzpouře“ užila mohutné
scenerie krkonošské za dějiště nových zápasů
budoucí ženy a moderním mužem.
Jako Karpaty u Poláků, dušly tedy vřelého
ohlasu v domácí spisovatelské obci také hory
naše i se svým svérázným, zachovalým, módně
nezkaženým domorodým obyvatelstvem. Každé
horstvo na světě má už svou literaturu a nejvýše
se v té příčině vedle Kavkazu, Alp, Uralu i pásem
skandinavských zvedly snad Tatry, jak lze sou-
dit už z toho, že polské písemnictví vytvořilo
celou školu tatranských belletristů (od Asnyka
i Konopnické až po Tetmajera, Kasproviče,
Rydla i Orkana) a trpí hotovou tatromanií.
Stašek
Šlejhar
Rais
B Viková
Polák
Asnyk
Konopnický
Tetmajer
Kasprovič
Rydl
Orkan
Pojizeří
Karpaty
Kavkaz
Alpy
Ural
Tatra
27
article
V. Dler.
V Dler