3
masthead
10. července 1908. Císlo 188.
4
article
Vláda uznává cenu a význam lisku a nechce
jej bezprávně omežovati. Avšak tisková svobodaje
jako jiná v mezích zákona. Přibylo-li konfiskací, ne-
bude lze hledati příčinu v bezdůvodné nebo námí
nařízené přísnosti tiskové policie. Vláda nepomýlší
na přepínání objektivního řízení. Vzrůst konfiskací
v !. pololetí t. r. v Čechách a ve východní Haliči
souvisí s časovými zjevy a proudy politického ži-
Mezi konřiskacemi v pražském obvodu zejména
zhusta opakuje se zabavení pro § 63. tr. zák., če-
muž ovšem dalo by se zabránili bez újmy jakého-
koliv politického přesvědčení. Další příčinou zaba-
vevání je systematické štvaní v jisté části tisku proti
armádě.
Protivojenská agitace jevívá se obzvlášť v dob
odvodů. Stát. zastupitelstvům nelze činiti žádné výt-
ky, zakročují-li proti těmto nebezpečným, se vší bez-
ohledností prováděným snahám. Téměř veškeré tyto
krmfiskace byly soudy potvrzeny. K uvedeným dů-
vodům druží se ještě vzrůst anarchistických tisko-
pisů. Boj v chkevně-politickém oboru a různost ná-
zorů v otázkách náboženských dosáhly v některých
novinách zvláštní prudkosti
Ze všeho toho patrno, že tiskové úřady v Če-
chěch a Haliči nezměnily své měřítko. Pominou-l
vylíčené příčiny, vrátí se lepší stav. Tiskový úřad
nemá od vlády žádného jiného příkazu, než řídíti se
zákony. Má stíhati nezákonné činy, ne však poli-
tické strany. Ministr nemůže prý zakázati oprávněné
a odůvodněné konfiskace. Dle jeho mínění má s
zrovna tak bedlivě a pečlivě při objektivním Hízení
zkoumati, jdle-li o skulkovou povahu deliktuy jako
při obzalolie a že tudíž nemá politíka při vykoná-
vání práva vůbec a tudíž ani ne při konfiskacích
spolurozhodovati.
Čechy
Halič
5
article
Posl. Steiner a strana Křesťansko-sociální jsou
prý pro svobodu lisku i svobodu přesvědčení každé-
ho jednollivce, ale protože zroformovaný tiskový zá-
kon bude předložen sněmovně na podzim, budou
hlasovati proti pilnosli.
Rokování bylo potoni uzavřeno a hlavními řeč-
níky zvoleni poslanci Němec pro a Pabst proti ná-
vrhu,
Posl. Němec považuje ministra zodpovědna za
činy jeho úřadníků; úřadníkůní hejtmanským a soud-
ním nařizena větší ráznost při konfiskacích. Vyslo-
viv se proti konfiskování listů, které kritisují záleži-
tosti vojenské, pravil řečník, že pokud jde o konfis-
kace pra znarchistické tendence, je velké anarchisti-
cké hnutí v době všeobecného volebního práva ne-
možno. Proli sociálně demokratickému (isku v Če-
chách jedná se naprosto neomluvitelným způsobem;
tam tiskové úřády jednají v duchu zpátečnickém.
Bude-li odstraněna censura, je zbytečna tisková
reforma. Zaveďte tiskovou svobodu a prokážete tím
rakouským národům větší službu, než když myslíte
že lze konliskacemi národům něco vnutiti, čemu vě-
řiti nechtějí a nemohou. Žádá o schválení návrhu
(Hilučná pochvala.)
Posl. Pabst žádl za zamítnutí návrhu.
Posl
Steiner
Němec
Pabst
6
article
Posl. dr. Hajn v doslovu poukázal na statistiku
jíž odevzdal ministrovi a v níž- jest dokázáno, že s
konfiskuje polovina česky vydávaných časopisů. Li-
chě je tvrzení, že na konfiskacích maji částečně vinu
národnostní poměry a pražské demonstrace. Pražská
demonstrace měla ryze politický ráz a nebyla národ-
nostní štvanicí. Ani tvrzení, že v Čechách se pro-
vádí protimilitaristická propaganda, není správné,
poněvadž český úisk kritisuje jen brutální jednán
vyšších důstojníků proti prostým vojákům. Vzrůst
anarchismu vysvětluje se nedoslalkem blahovůle
státu k dělnictvu. Veškerá konfiskační praxe na-
svědčuje tomu, že se úřadníkům dostalo asi pokynů
s některé strany. Odpověď ministrova v nynější do-
bě neuspokojuje. Slib pro budouenost nedoslačujea
proto musí řečník trvati na pilnosti a žádati za jej
schválení. (Pochvala.)
Fosl. Breiter v doslovu palemisoval s ministro-
vými vývedy a žádal za schválení svého návrhu
Po věeně opravě posl. Levického pilnost obou
návrhů propadla a projednával se pilný návrh
Daszyňského
Posl
doktor
Hajn
Čechy
8
article
o stavbě dunajsko-oderského průplavu.
Posl. Daszyňský brojil proti odkladům s prová-
děním zákona o vodních cestách. V době, kdy se tvr-
dilo, že není na to peněz, vydáno skoro 800 mil. na
pokladní refundace, na děla, na překročení rozpočtu
alpských drah, na terstské přístavní stavby a j. Alo-
ské země, jež nemají co voziti, dostaly dráhy, ale
jiné, vyvinutjší země zanedbávají se. Agrárníky va-
ruje, klásti odpor rozvoji dopravních prostředků
Nláda a eněmovna musí konečně určitě prohlásiti,
mají-l se vodní cesty stavěti nebo ne. (Hlučná po-
chvala a pollesk mezi soc. dem.)
Posl. J. Schmid praví, že zástupci města Vídně
trvají na tom, aby vláda splnila povinnost, již pre-
vzala zákonem o vodních cestách a budou hlasovati
pro pilnost. (Pochvala.)
K návrhu posl. Prochasky rokování uzavřeno
hlavními řečníky byli zvolení poslanci Freundlich
pro a dr. Steinwender proti návrhu.
Posl. dr. Sleinwander popíral, že průplavem zla-
ciní se dovážené uhlí. Na průplavní náklady bude
třeba ročního příspěvku 10 mil. a nejvyšším ziskem
budou 3 mil. Vláda by měla sděliti sněmovně vý-
sledky ankety o rozpočtu. Řočník žádá za zamitnutí
Posl
Daszyňský
J Schmid
Freundlich
doktor
Steinwender
Sleinwander
Vídeň
Nlád
9
article
pilnosli, vědh prý, že program nelze prověsti. (Hluě
ná pochvala.)
Posl. Froundlicli líčil velké národohospodářsk
výhody vodních cest a doporučoval schválení pilnosti
(Hlučná pochvala a potlesk mezi soc, demokraty.)
Po věcných opravách poslanců Smr-
čka, dra. Glabiňského, dra. Steinwende-
ra a Kolischera pravil posl. Daszyňský ve svém
deslovu, že pro stavbu průplavu jsou nejlidnatějš
a nejprůmyslovější země rakouské.
Při hlasování přiznána návrhu Daszyň-
ského pilnost 184 hlasy vroti 86. (Hlučná
dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
V minoritním rokování posl. ryt. Pani
opřel se projektu, načež debata uzavřena a hlavním
řečníky zvolení poslanci Diamand pro a dr. Schrei-
ner proti návrhu.
Posl dr. Diamand pravil, že každý státní občan
má právo žádatí, by platné zákeny byly prováděny
Zde nejkonservativnější živly brojí proti proveden
zákona o vodích cestách, avšak dokud nebude zru-
šen, musí býti prováděn, Prosí, aby návrh byl vřija
jednomyslně. (Hlučná pochvala soc. demekratů.)
Posl. dr. Schreiner vytýkal lehkomyslné usnešení
zákona o vodních cestách Změnily-li se podminky
provodení, musí i zákon ustoupiti.
Pro zemědělství jsou průplavy velkou nevýho
dou, porěvadž se jimi otevrou nová vrata cizímu
obilí. Za jejich stavby byl by veliký nedostatek země-
dělského dělnictva. Jednou výhodou stavby průplavo
bylo by, že by dopomohly zemědělství k regulaci rek
Prosí za zamítnutí návrhu.
Posl
Smr
doktor
Diamand
Schreiner
Diamand
10
article
Za věených oprav prohlásil posl. Heichisišd-
ter, že zákon o vodních cestách byl sdělán jen, aby
jedna česká strana zanechala obstrukee
Řečník je nucen táznii se, jak byli přiveden
němečti pošlanci z Čech k tomu, aby odvolali se
pilné návrhy. Bude hlasovali pro návrh.
Posl. Hráský dovozoval, že slavba průplavu je
první systematický velký podnik v Rakousku, v nějž
technika rakouská a zvláště česká klade svoje naděje
Stavba vodních cest je promýšleným dnlem. Naproti
požadavku o zajištění jejich výnosnosti plá se, pro
nepožadovala se také zaručená výnosnost alpských
drah? Stavba průplavu souvisi s hospodárstvím, úpra-
vou řek, jakož i fakklem, že po vyslavění zavedene
bude racienální vodní hospodářství, jež prospěti může
zemědělslví
Posl. Šillinger bude hlasovati pro návrhi, protože
stavby průplavů dle zákona souvisí s úpravou řel
a dají Moravě velké výhody
Před hlasováním navrhl posl. Luksch
aby se hlasovalo dle jmen, což podporovalo pouze
47 poslanců.
Návrh Daszyňského, klerým vláda se vy-
zývá, aby učinila všechny přípravy k za-
hájení vodního průplavu Vídeň—K ra
kov v roce 1909, přijat velkou většinou.
Posl. Wolf: A slavěti se přece nebudel
Schlegelův návrh, aby na místo terminu „1909.
vloženo bylo. „po dokončení nutných předběžných
prací“, propadl.
Posl. Buřival zdůvodňoval polom svůj pilný
návrh
o hmelném postavení sl. zřízenců.
Posl
Hráská
Luksch
Wolf
Schlegelův
Buřival
Čechy
Rakousko
Morava
Vídeň
11
article
Podal jej, aby urychlil zdlouhavě lempo, klerým
vláda postupuje při úpravě existeněních poměrů st
sluhů. Protestuje proti štvaní německých slran na
česíé úřadníky a žádá, aby při obsazování úřadni-
ckých míst vždy sprvedlivě se postupovalo. Kon-
statoval, že vládní předloha týká se pouze kategorie
sluhů a o úpravě provisorní služební doby se vůbee
nozmiňuje. Proto nelze schvářiti tento zákon bez
změny.
V závěrku prohlásil řečník, že odvolává svů
návrh proto, že vláda podala předlohu ke zlepšení
hmotného poslavení jednollivých kategorií zřízenců.
kterou alespoň část jejich požadavků se splňuje a je
prvým krokem ke zmírnění hospodářské zbědovan
siluace těchto státních zřízenců. Hlučný souhlas me
zi žeskými radikály.
Tím byla záležilost vyřízena a jednání přeru
šeno.
K zállosti posl. Procházky přikázána rozpočtovém
výboru bez 1. čtení vládní předloha o povolení do
datošného úvěru k st. rozpočtu na nok 1908, jehoí
užito býti má na zlepšení hmolného poslavení jedno-
Ulivých kategorií státních zřízenců.
Příští schůze bude zejtra s jelnací pořadem
usneseným včera ve schůzi předsedů klubo.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 9. července. (K. k.)
V nouzovém výboru navrhoval ref. Steiner
1. Pilné návrhy buďte přikázány vládě, aby dl
možnosti jich dbala, resp. zavedla, kde třeba, dalš
šetření,
2. Vláda podej předlohu o zavedení závazného
požárního pojištění dle jednotlivých zemí.
3. Vláda se žádá, by co nejdříve podala zprávu
o soukromých nebo veřejných pojišťovnách požár-
ních, krupobitních a j. s udáním jich bilance za po-
sledních 10 let.
Zpravodaj, jehož návrhy byly schváleny, by
zmocněn, aby do referátu pojal pilné návrhy, jeh
budou podány ještě za sněmovního zasedání.
Steiner
Vídeň
Kon
12
article
Užší národohospodářský výbor pro úpravu kar-
telářství usnesl se požádati ministerstvo ob-
chodu, aby mu poskytlo svůj směrodatný materiál
o otázce karteld.
Hlas o vinohradské volbě.
(Z kruhů organisací svobodomyslných.)
Chceme ukázati na příčiny neúspěchů ná-
rodní strany svobodomyslné a jejího kandidáta
při volbě zemského poslance. Zvolení národního
sociála, Václava Choce, nelze naprosto připi-
sovati, jak by „České Slovo“ rádo chtělo namlu-
viti, nějakému obzvláštnímu rozmachu a vzrůstu
strany národně sociální, anebo oblibě, které by
se těšila politická taktika, aneb celý směr této
strany v kruzích voličstva; vítězství Chocovo
způsobila sama strana národně-svobodomyslná
a její pražské i vídeňské vedení.
Choc
Chocův
13
article
Nechceme osobně činiti někoho zodpověd
ným, neboť za neúčast voličů na Král. Vinohra-
dech nemůže nikdo jiný, než oni sami, nepo-
může jim k vědomí občanské povinnosti, leč jen
zákon o volební povinnosti s notnou pokutou
pro takové liknavé a pohodlné „pány voliče“
Ale chceme ukázati na některé momenty, ktere
jscu charakteristické pro tuto volbu. Organisaee
vinohradská a radnice hned po smrti Heroldově
činily přípravy, aby oba uprázdněné mandáty
byly zastoupeny místním vinohradským patriotem
a neohlížely se na celý volební okres, kde tolik
spletitých zájmů a třídních interesů, tak že s
měl a musil hledati kandidát, jak se říká, „se
světlem v pravé poledne“. A kdyby nebyly je-
jich chuti kořeněny zástupci organisací jiných,
byli by rádi postavili své vlastní kandidáty na
oba mandáty, podpírajíce se o důvody své po
četnosti, své poplatní síly a politické zdatnosti
Když důvěrníci této volební skupiny radi
se po resignci páně Fuksově o novém kandí
dátu, bylo předsedajícímu panu dru. Škardov
výslovně poukázáno, že musí býti konstalováno.
jak se při této volbě zachovají agrárnici, bu-
dou-li stavěti svého kandidáta či půjdou-li s ná-
ma, jako při poslední volbě únorové. Nechtěl
jsme tím žádného kompromisu, ale prostou
dchodu v této jednotlivé volbě.
A bylo zjevně poukázáno, že poměr agrár-
níků k naší straně jest v séto volbě životní po-
třebou strany, jest otázkou vítězství.
Král
Heroldův
Fuksův
14
article
Toto vše bylo za nutné uznáno a proto or-
ganisace a příslušníci šli ve volební boj pře-
svědčeni, že s našim kandidátem zvítězíme tím
spíše, že agrárníci, nesťavíce kandidáta svého,
půjdou ve volbě s námi zu jedno. Tak jsme také
kalkulovati směli, poněvadž ve Vídni sedíme ve
společném klubu s agrárníky a tedy p. dr. Kra-
mář k p. ministru Práškovi neměl daleko. Tak
soudil o situaci volební u nás každý nejméně
peliticky vyškolený, upřímný stranník mlado-
českýl
Ať agrární „Venkov“ nosvaluje porážkt
strany naši na okolnost, že v druhé volbě hla
sovali s námi sociální demokraté. Kdyby „Ven
kov“ chtěl mluviti upřímně, řekl by pravdu
„Porážku vaši zavánili jsme my, agrárnicio
Neboť, nč sedímo ve Vidni ve společném klubu
s vámi, provozujíce s vámi společnou taktiku
pro soubor otázek všenárodních, ač připravujeme
se k podebné akci i na sněmu zemském, tož
přece jsme se odtrhli a volili jsme krajně opo-
sičně, kandidáta, který stojí mimo „Národn
klub a ktery vašeho ministra vítal upřímným
„fuj“1 A tolik nám, drobným pracovníkům pol-
tickým, doma je divno, že pan dr. Kramář ne-
dovedl vymoci na p. ministru Práškovi, aby jeho
venkovská armáda volila aspoň logicky a s roz-
vahou.
Kdybychom my, naše organisace, chtěli vy-
vozovati další politické důsledky, musili bychom
zcela důsledně žádati na vídeňském vedení, aby
se více „nebuntovalo“ se živly, které při práci
nám půdu podrývají, a žádati, aby mladočeské
poselstvo vídeňské vystoupilo z „Národníh
klubu“. To není politike!
*) Uveřejhujeme tento zajímavý dopis o příči
nách porážky nár. strany svobod. při vinohradské
velbě, podotýkáme však, že redakce s veškerými
pronesenými názory souhlasiti nemůže
Redakce
Prášek
doktor
Kramář
Vídeň
Národn klub
Národníh klub
národní . strana svoboda
15
article
Tvrdíme dále, že „positivní politika“, na
jejíž ovoce dlouho již čekáme, sama nese také
vinu na své porážce.
Bez výtky nemůžeme propustiti ani pražské
vedení, tedy akční výbor strany. Organisace ne-
byly zpraveny o jednání se stranou agráární
v otázce volební. My jsme se měli dověděti
z akčního výboru, jak situace stojí. My byli ur-
čeni jen k boji, ale jaký plán bitevní rozvinu
štáb, o tom jsme neměli potuchy
Členové akčního výboru ani neuznali za po-
třebné, aby si dojeli do okolních obcí, aby zn-
agitovali trochu, aby v nich dali nalepiti pla-
káty atd.; tak v Hostivaři, residenci agrárního
vicepresidenta, sedláci ještě den před volbou
nebyli rozhodnuti, koho vobiti! To je zjištěnol
V našem okresu nestačí vyslati p. dra. Kra-
máře do „Národního domu“ vinohradského, tam
pronéstí velikou řeč, aby se pak k volhě dosta-
vilo 20% voličů a celý ohromný okres venkov-
ský ponechati osudu.
Venkov volil, tam se mělo agitovati, tak
jako agilovali národní sociálové, kteří do po-
slední vsi vyslali svého důvěrníka. A také cifry
ukázaly, kam to dovedla — nechei říci pohodl-
nost v akčním výboru, ale zajisté noznalost po-
měrů našeho venkova, kde osobní intervence
více zmůže, než folianty provolání a tištěných
programů, kterých nikdo nečte. Jabika „posi-
tivní politiky“ zrají náramně pomalu, a odtud
ta rozmrzelost a nechuť. Přiznáváme, že to vše
vyvolává jistou apatii v politickém cílění na-
šeho voličstva, a proto třoba je častým stykem
z lethargie probouzeti a k tomu musí býti
v akčním výboru víc života, vie čilosti.
Člen
Hostivař
národní dom
16
article
Ze by byl v našich malých obcích a již
i v dobách posledních takov, život politický
buzen, oživován a udržován, nedočítáme se
z našich listů; ale že tam a onde byla veliká
schůze lidu, kde mluvil národní sociál, sociální
demokrat, o tom bývá dosti zpráv. Rádi o sobe
říkáváme, že jsme tou politikou znavení, ale to
je veliká chyba; naopak, strany dělnické mají
do politické práce plno chuti a s jakou kurráží
se té práce také ujímají! Není divu, že oni
o té slabosti naší vědouce, dovedou jí také vy-
užitkovati, a že tam, kde my svou lhostejností,
rozmrzelostí a nechutenstvím vlastní posice se-
slabujeme, oni državy naše zabírají, nikoli svou
životní silou, nýbrž naším příspěním. Eklatantní
příklad poskytly Král. Vinoheady, jejichž volič-
stvu tuto netečnost nikdy neodpustíme ... Tak.
sbrneme-li v celku posudek o vinohradské volbě.
vidíme na své straně značně chyby, chyby na-
hoře i dole, v hlavě i v údech
Král
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. července. (Maxim Kov-
levský o slovanském dorozumění.)
Prof. Maxim Kovalevský, člen ruského hosudar-
stvenného sovětu, uveřejňuje v „Revue poli-
tique et litteraire“ stať o novém ruchu, směřují-
cím ke sblížení slovanských národů. Účelem
tehoto ruchu jest dle jeho výkladů vymaniti slo-
vanské národy z poručnietva německého. Sbl-
žení mi se provésti na zásadě „rrovní s revnými.
a nebude tedy uznávati ani nijaké hegemonie
ruské. Jeť to podmínka, za které i Poláci js u
ochotni uznati společnou věc všech Slovanů.
Vzájemné dorozumění nesmí na nikem vymá-
hati, aby obětoval něco ze své svobody a vzdá-
val se úcty ke své historii. Žádný slovanský ná-
rod nepřeje si na tu dobu změnu politi-
ckých hranic, každý zůstane, jako dosavad.
poddaným rakouským, ruským, tureckým, pru-
ským atd., ale současně bude dbáti prospěchu
věci společné a bude se snažiti, aby politik
jeho státu nepříčila se zájmům slovanským. To
všechno jest však možno, když ustane 300letý
zápas mezi Rusy a Poláky a když všichní ob-
čané státu ruského budou se těššti týmž svobo-
dám, když zejména i Poláci nabudou opět práva,
aby své děti mohli dát vzdělávati v jazyku matel-
ském.
Pisatel v závěrku své stati projevuje obavu.
aby zápal, který pro věc slovanskou vznikl
v Potrohradě za „slovanského týdne“, neutuchl.
Za šest neděl od onoho týdne sblížení mezi Rusy
Kovalevský
Polák
js
Praha
Potrohrad
18
article
a Poláky nepostoupilo aspoň ani o krok. Záleh
na tom, jak se utvářejí věci na konferenci praž-
ské, pro kterou zvoleno léto, tedy doba málo
prý výhodná pro takové konference.
V Praze, 9. července. (Po nejnovější
vídeňské krisi.) Krakovský „Czas“ správ-
ně rozpoznal příčinu té poslední bouře ve skle-
nici vody, kterou způsobili Němci z Čech. Vše
svádí se ke společné vlastnosti všech členů ve-
likého kulturního národa, ku praobyčejnému
chlebařství. „Czas“ o tom píše: Něme-
ckému národu stala se opět veliká křivda: v Lo-
vesicích stal se poštovním správcem Čech. Télo
hrozné události „N. F. P.“ věnovala celý slou-
pec tisku a za několik dni bude 56 německých
měst v Čechách přísahati pomstu původcům
toho národního neštěstí. Z několika takových
tomu podobných udalůstek vznikla v německém
táboře bouře, která přiměla vládu ke hrozbě,
že uzavře sněmovní zasedání, nedočkavši se vy-
řízení několika velice nutných předloh. Nikdy
ještě nezneužilo se národních hesel tak makavě
na nasycení osobní ctižádosti. Pánové Pergelt,
Sylvester a Pacber mají za to, že už je čas, aby
pánové Marchet, Derschatta a Prade udělali jim
místo v kabinetě. Zejména radikálný Pacher
směřuje k cíli prostředky zcela neradikálnými.
Polák
Němec
Pergelt
Sylvester
Marchet
Derschatt
Prade
Praha
Čechy
Czas
19
article
Jeho zásluhou se stalo, že německý náírod v Če-
chách ze soboty na neděli se dověděl o nebez-
pečí, které mu hrozí jmenováním českého po-
štovního správce pro Lovosice a jeho přičině-
ním srazí se v 56 městech německý národ v bo-
jovné čety. Pan Prade, jenž se v Karl. Varech
náhle dověděl o neštěstí, hrozicím jeho užší
vlasti, zvolal: Rozumím! a místo aby spěchal
na pomoc, poslal do Vídně psaní, v němž na-
bídl demisi. Starý politik ví, že jakmile pan
Pacher sedne na jeho ministerské křeslo, hro-
zící nebezpečí, jak náhle vyrostlo, tak nálle se
rozpryskne . ..
Jak už známo, nebylo tentokrát ani třeb
změny na křesle německého ministra krajana.
Bublina, nafouknutá Němci z Čech, praskla
sama sebou, takže když přišel bar. Beek se svý-
m: ministerskými sliby, byly z ní už jen my-
dliny.
Prade
Karl
Pacher
Němec
Lovosice
Vary
Vídeň
Čechy
20
article
V Praze, 9. července. (Před pražskou
konfereneí.) Záhřebský „Obzor“, jenž před
měsícem o všeslovanském ruchu psal velmi
skepticky, změnil v poslední době svůj názor a
uznává značný význam chystaného sjezdu pro
všechny Slovany. Nyní už připouští, že slovan-
ský kongres může dáti nový směr rozvoji slo-
vanské myšlenky. Dnešní slovanská vzájemnost
na rozdíl od starého panslavismu neznamená
rozplynutí slovanských národů v jeden národ,
nýbrž záštitu všeho Slovanstva pro každý slo-
vanský národ. Tato slovanská vzájemnost ne-
uniformuje slovanské národy politicky a kultur-
ně, nýbrž směřuje k tomu, aby je individualiso-
vala, aby jim pomohla v budování vlastní bytosti
v silnou osobitost. Proto se chápe zvláště pro-
středků hospodářských a osvětových, Uznávát,
že politický rozvoj národa prýští z jeho kultur-
ného a hospodářského pokroku, že políti ka
národa je plod kulturných a sociál-
ných momentů. Víra ve Slovanstvo jaka
mocného politického činitele, který nás má po-
zdvihnouti kulturně, hospodářsky, národněi
politicky, ustoupila přesvědčení, že jen silní slo-
vanští národové mohou ze sebe vytvořiti mocné
Praha
21
article
Slovanstvo, že síla slovanských národů nevyvírá
ze Slovanstva, nýbrž síla Slovanstva že jest vý-
slednicí jednotlivých slovanských národů. Ny-
nější úloha spočívá v tom, aby se složkám jed-
notlivých slovanských sil dal takový směr, by
se navzájem nerušily, nýbrž aby se vzájemně
podporovaly a tím daly co největší sílu výsled-
nici. To je úkol praktické slovanské politikya
povinností kongresu bude, úkol ten konkretně
rozřešiti. Proto na jednacím pořadu přípravné
konference pražské jsou výhradně otázky kul-
turné a hrospodářské . ..
Z Terstu, 4. července. (Pro slovinske
školy.) Otázka slovinských obecných škol
v Terstě vleče se již 30 let a přes to, že bylo
několikrát ohlašováno, že se blíží k rozřešení,
zůstává vše při starém. Do státního rozpočtu
byla loni vložena dokonce položka 20.000
Terst
22
article
mě, nám neznámé, jako neznám jest nám cí
a vznik člověka. Z věčně živé této tuchy čehosi po-
smrtného vysvětluje se zvýšený interes o zjevy, mano-
hokrát zjištěné, kterých si nicméně nedovedeme vy-
ložiti, podivné zjevy spiritismu. Učenci na
slovo vzatí, posilivní a strízliví, kriminalog Lombroso.
astronem Flammarion, vedeni zájmem ryze věde-
ckým, zkoumají je ve slech případů, rozlišují šejdíř-
ství od skutočných fakt a přicházejí na konec ku
poznáni, že mnoho z podivuhodných úkazů, nade
vší pochybnost zjištěných, postrádá jakéhokoli vy-
světlení. — Nejnověji vzrušila zájem celé Evropy
před několika měsíci vydaná a do mnoha jazyků již
přeložená kniha Camilla Flammariona:
Flammarion
Camillo Flammarion
Evropa
23
article
„Neznámé síly přírodní.“ Český překlad vydán byl
právě nakladalelstvím Hejdy a Tučka v Praze a stojí
brož. výtisk o 608 str. 6.20 K, ve skvost. vazbě 8.—
korun. „Neznámé síly přirodní“ jsou dílem
vskutku epochálním. Kriticky, methodou přísně ob-
jektivní analysuje slavný filosof záhadná fakta. Spo-
lečně s jinými representanty moderní vědy koná po-
kusy, pozoruje meda, fotografuje události sčance za
světla magnesiového. Kde se setkává s podvodem,
bez milosti strhuje mu roušku, kde však zjišťuje, no-
vou, neznámou přírodní sílu, pátrá po jejím vzniku
a příčinností. Jest to pravý archiv zaručených.
delailně popsaných a většinou protakoly přítomných
učenců ověřených případů a pokusů s medii. Stačí
jen čísti zajímavé kapitoly o pokusech Allana Kar-
deka, Eusapie Paladinové, hraběte Gasparina, prof
Thurya, Dialoktické spoločnosti londýnské, sira W
Crookosa, jakož i stati, v nichž autor vyvozuje dů-
sledky a podává vysvěllující hypolhesy, abychom
pochopili vzrušení, které způsobila kniha ve všech
vrstvách intelígence. Přední světové revue zabývají
se touto novinkou. — Dosud vyšly následující spisy
Flammarienovy: I. „Neznámo a záhady duše
lidské“ (cena brož. 7.80 K, váz. 9.80 K). II. „Ko-
nec světa“ (brož. 2.60 K, váz. 4.20 K). III.
O mnohosti světů obydlených“ (brož.
Hejda
Tuček
paladin
Gasparin
Thurya
Dialoktický
Praha
Allan Kara
ko
24
article
4.20 K. váz. 6— K). IV. „Uranie“ (brož. 1.80 K.
váz. 3.40 K).
* Ant. Záruba: Vídoň. Praktický rádcea
průvodce. Nákladem družstva „Máje“ v Praze.
Malá, příruční knížka, ozdobená pěkným obráz-
kem — pehledem na votivní chrám vídeňský a do-
plněnů přesně provedeným plánkem. Zárubův tento
průvodce po Vídní má ráz veskrze praktický, ne-
schází tu nikterak přesných údajův o nádražích, do-
pravních prostředcích, hotelích, restauracích, kavár-
nách, divadlech, lázních, úřadech atd. V druhém od-
dělení nalézáme statistický popis Vídně, obyvatel,
rozlohy a pod. a konečně v oddile třetím vlastního
průvodce po Vídni, omezujícího se zvláště ovšem na
okres vnitřní a nejbližší okresy okolní, kde se živol
Vídně soustřeďuje a kde se také skorem všechny pa-
mátky a významné budovy atd. nalézají. Ve zvlást-
ních článcích poučuje autor nejen o životě vídeň-
ském a jeho rázu, ale zvláště i o Češích vídeňských.
Nalezneme tu úplný adresář českých spolků, advo-
kátů, novin a místnosti spolkových. Pro Čecha, do
Vidně zavítavšího, stává se tím knížka nepostrá-
daleluou-.
Antonín
Záruba
Vídoň
Zárubův
Čech
Čecho
Praha
Vídeň
Uranie
25
article
* Marle Štechová: Kuchalka. Vydáno peč
Národchospodářského odboru českých zen. Nákladem
družstva „Máje“ v Praze.
Silná kniha ve vkusné vazbě o více jak půl t-
síci stránkách — pravá universální kniha kucha?-
ského, zvláště českého kuchařského umění. Vlastni
původkyně a autorka většiny receptů odpočívá jit
dlcuho v hrobě — byla to Marie Štechová, jedna
z nejlepších kuchařek českých vůbec, jež měla s
svého času státi i ředitelkou první kuchařské školy
české. Snacha její, paní Marie Štechová, s pílí a pečli-
vostí sebrala všecky recepty zemřelé tchýně, doplnila
a urovnala v knihu kuchařskou snad skutečně nej
dokonalejší. Jest tu obsaženo 2274 rceptů nejrůzněj
ších, kuchyňské názvosloví a zvláštní pak ještě člán-
ky MUDra. D. Panýrka „O potravě a výživě těla lid-
ského“, MUDra. K. Bulíře „O falsování potravina
o vmělých přípravcích výživných“ a pak celá rd
článků dra. Jiřího Gulha o hostině a společenském
významu její.
Marle
Kuchalka
Štechová
D Panýrek
Mudra
K Bulíř
Gulh
Praha
26
article
* Úplný I. díl slavných „Pařížských Mohykánů“
Alexandra Dumasa právě vyšel v mohulném, elegant-
ně vypraveném a skvostně ilustrovaném svazku kvar-
tovém nákladem J. Otty v Praze. Z velikolepých
románových komposic, jako „Hrabě Monte Christo“
a „Tři mušketýři“ jsou „Pařížští Mohykáni“ jistě nej-
razsáhlejším dílem proslulého romanopisce francouz-
ského a co do napínavosti a zajímavosti ničeho ne-
zadají románům uvedeným. Nezkrotný proud oslňu-
jící fantasie, necbyčejná pružnost vypravování, vzác-
né umění upoutati cele čtenáře, překvapovati i baviti
ho každou novou stránkou až na konec ve střídání
scen nejhrůznějších s výjevy nejtklivějšími — tot
jsou přednosli, jimiž „Puřížšlí Mohykkáni“ se honosí,
ba mnohými vlastnostmi i nad ostatní romány vy-
nikaji. Dilo ilustrováno je mistrně se vzácným poroz-
uměním době i ději Viktorem Olivou. Čtenářům ro-
mánů poskytuje se dílem tím vzácná pochoutka.
* Lékaři a travičl z říše rostlinné. S názvemí tím
počalo právě vycházeti v oblíbené „České knihovně
zábavy a poučení“ vysoce poučné dílo z péra MUDra.
Duch. Panýrka. Kniha pojednávati bude o účincích
jedovatých rostlin na tělo lidské, o pomoci při otravě
a léčivosti bylin jedovatých. O rostlinách těchto
nebylo u nás dosud psáno perem lékařovým a proto
knihy rostlinopisné v tom ohledu nemívají podrob-
ných zpráv. Kde pak o těchto věcech něco je pověděno
nebývají zprávy ty úplné, ba někdy ani věcně správ-
né. Sluší tudíž novou tuto knihu vítati se vřelým
zájmem i doporučujeme ji všem, kdož poučení hle-
dají. Vychází nákladem J. Otty v Praze v sešitech po
24 hal
Dumasa
J Ott
Oliva
Panýrek
Praha
Monte Christo
Puřížšlet Mohykkat
28
article
* Zpráva literární. Počátkem září počnou v sou-
borném vydání vycházeti humoresky Karla J. Zá-
kouckého pod názvem »Něco veselejšího, pane knih-
kupče !«, »Barevné výstřižky« a j. (mnohé z nici
vyšly jako feuilietony »Národních Listů«) nákladém
J. Zumra, nakladatele a redaktora časopisu »Užilečný
rádce« v Chrudimi. Předplatné na každých 800 str
8 K, předplatitele časopisu 4 k.
* Jubilejni památník na oslavu 25Cletého trván
c. k. gymnasia ve Slaném, který uspořádal Ph. dr
Ant. Krecar, prof. gymnasia ve Slaném, r. 190g
přináší jako prolog. báseň bývalého žáka, mistra
Jaroslava Vrchlického »1658—1908« a skládá se ze
dvou části: článků a vzpomínek«.
Články památníku jsou důležitými pro cel
Stansko a velmi cenným příspěvkem k dějinám če
ského vychovatelství a českého školství středního.
Vzpomlnky bývalých žáků vrhajl slohem zají
mavým, feuilletonistickým, jasné světlo na methodu
vyučovací a tlumočí dojmy, jakými působilo vyučo-
vání i výchova v duši chovanců. Zvláštní vzpomínka
jest věnována rytíři Webrovi z Pravomilo, a dvor.
radovi B. Pavlíčkovi.
Karel
J Zumr
Antonín
Krecar
profesor
Vrchlický
Weber
Pavlíček
Zá
Chrudim
Cletý
29
article
Kniha zasluhuje, aby se rozšířila nejen po ce-
lém Slánsku, aby jako památku ji měl nejen každý
bývalý učitel i žák ústavu, ale každý, kdo zajímá se
o českou výchovu a kulturu vůbec. Podrží vždycky
své čestné místo v literatuře vychovatelské. Podrobný
seznam všech bývalých žáků ústavu s údají o jich
nynějším stavu, zvyšuje zajímavost její. Cena pouze
2 K, s poštovní zásilkou K 2.20.
»Studentský almanach 1908« vydal »Svan
českoslovanského studentstva v Praze« ve prospěch
spolkových potřeb, sjezdu slovanského studentstva
studentského pomníku Bílkova. Obsshuje literární
práce Hocha, Zelenky, Pokorného, Šamala, Opočen-
ského, Chalupeckého. Mahena, prof. dr. A Krause,
Opolského, Rosenzweig- Moira, Šrámka, Fleischnera
red. »Stylu« Wirtha, Béma, Bláhy. Redigovali: A.
Lustig. J. Mahen, J. Rosenzweig-Moir, G. Šmejc.
Úprava knihy od Frant. Kysely. Obrázkové přílohy
budov oniversity v Cambridgi. — Prémie: Podobizna
zakládajícího člena »Svazu« prof. dr. J. U. Jarníka.
»Studeniský legionář« (barevný obraz Jana Konůpka).
»Pochod studentské legiek od Bedřicha Smetany
dvě proklamace z roku 1848, přehled událostí v stu-
dentském životě v roce 1848 od schůze v lázních
svatováclavských do konce revoluce. Cena 3 kor.
Expedice »Studentského almanachu« Praha-II., 974.
Svan
Zelenka
Pokorný
Šamal
Chalupecký
Mahen
profesor
doktor
Kraus
Rosenzweig
Moira
Šrámek
Fleischner
Wirth
Bém
Bláha
A Lustig
J Mahen
J Rosenzweig
G Šmejc
František
Kysela
Jarník
Konůpek
Smetan
Slánsko
Praha
Bílkov
Opočno
Cambridge
II
30
article
Hudba.
Hudba.
+ Z pražské konservatoře. Když nastane dob
výstupních zkoušek, zvoní se již saisoně hudebních
požítků definitivně umíráčkem. Letos usiluje sice
výstava prolomiti tradici a převésti nepřetržitým
řetězcem produkcí do údobí podzimního, ale i její
koncertní výbor nucen byl zabrzditi, rozvrh svůj.
který měl původně každou sobotu postaviti seriosní
koncert, ukrátiti. A konečně výstava je svět pro
sebe. Než i v jejím okrsku hlásí se letní pausa ke
svému právu. Pausy jsou přec také důležitou sou-
částí hudby ... Z výstupních zkoušek, jimiž v těchto
dnech jen jen se hemžilo, největší význam přirozeně
mají zkoušky konservatoře. Vždyť je to naše hudební
universita. A pověst ústavu má pro své výsledky ve
všech oborech vyučování ode dávna zvuk světový.
Od 30. června do 4. července konaly se veřejné
výstupní zkoušky tohoto učiliště, které znovu po-
tvrdily význam i zdatnost jeho, a z nichž dvě.
druhá a třeti (prvá je totiž rázu toliko interního
koná se na varhanické škole), určeny před intimnější
forum malého sálu rudolfinského, ostatní tři, čtvrtá
nž šestá, před široké forum velké dvorany tamže.
Množství žáků, ročně absolvujících, nutí ředitelstvo.
zatazovati do produkcí malého sálu i takové žáky
kteří zcela dobře by se uplatniti mohli, též v sále
velikém, takže původní rozdíl mezi oběma druhy
výstupních zkoušek znenáhla mízí a to tím spíše.
čím vzdělání žactva, díky výborné správě ústavu
pevným základům jeho osnov vyučovacích, stává s
stejnoměrnějším.
31
article
Nelze nám tu probírati se celým tím množstvím
výkonů mladých snaživců a nastávajících umělců
jich průměr byl vesrěs takový, jak žádá toho čes
ústavu a ohromné kvantum vydaného úsilí a práce
všech vyučovacích činitelo. Kdo bude pracovati dále.
koho požene talent k další samostatné činnosti, za-
jisté shledáme se s jeho jménem ve stále vzkvélající
obci umělecké dříve nebo později. Ale jíž dnes
mnozí nad průměr vynikli a dovedli na sebe upo-
zorniti. Tak dlužno z druhé zkoušky jmenovatí kla-
viristku sl. Ludmilu Černých ze třídy profesora
Trnečka, jež projevila značnou technickou vyspělost,
pěvkyní sl. Marii Zykovu, jež ani lak na kvalitu
hlasu, jako přesnosti nastudování a zvláště hereckým
podáním (škola pí. Sklenářové-Malé) zaujala. V třeti
výstupní zkoušce byl to zase flétista Karel Bern-
hard, žák prof. R. Černého, jenž zamlouval se
v Büchnerově koncertu měkkým tónem a vypracova-
nou technikou, v každém ohledu výborná, v ovlád-
nutí mechanismu hry stejně, jako v promyšleném
přednesu, odchovanka klavírní třídy prof. Jos. Ji-
ránka sl. Marta Weilova, zvláště však protřibe-
ností své koloratury i něhou a graciosním podáním
vynikší sl. Helena Knittlova, jež zapěla i se-
hrála výjev Řozinčin z »Lazebníka sevillského« (pě-
vecká škola sl. z Dretscherů, kombinovaná s oddě-
lením herecko-deklamačním svrchu zmíněné naší
slavné tragédky).
Dopolední doba zaměněna u ostatních zkoušek
již úplně koncertního rázu dobou večerní. Ve čtvrté
zkoušce vyznamenal se Rud. Max ušlechtilým tónem
a vkusným přednesem na fagot (žák prof. Dolejše)
František Bartoň z třídy violoncelové prof.J.
Černá
Trneček
Zykův
Malá
Karel Bern
profesor
R Černý
Büchnerův
Jos
Mars Weilův
Knittlův
Řozinčin
Max
Dolejš
Bartoň
32
article
Buriana hudebností a pečlivě propracovanou tech-
nickou stránkou hry, což lze říci též o Fr. Sýko-
rovi z třídy prof. Lachnera za jeho pěkný přednes
houslového koncertu Sibeliova. Pevností a přesnost
značila se hra sl.-Ludmily Prokopovy, jež s úspě-
chem, třeba s trochou dávky preciosity v přednesu
zdolala obtíže bravurních Lisztových skladeb, »So-
netu Petrarkovu« i tarantelly »Venezia e Napolis
Klavírní škola řed. Jindřicha z Kažnů representovaln
se skvěle temperamentním, bezprostředně cítěným
vybroušeným výkonem sl. K. Demkówovy v Li-
sztově étudě Des-dur a Webrově »Vyzvání k tanci«,
zvláště však následujícího večera sl. Bedřiškou Po
lakovou, která v larghetu z Chopinova koncertu
fmoll ukázala celou pečlivost svých pasáží a deli
kátní pojmutí, v Lisztově 12. ulierské rapsodii pak
i sílu svého tónu a mladistvou vervu. Byl to nej
vyspělejší výkon, jejž jame po čas zkoušek slyšel
na pianě. Takovou rovněž palmu vílězství z houslo-
vého oddělení odnesla si čtvrtého večera sl. Růžena
Léblova přednesem dvou vět z Lalovy »Španělské
symfonie«. Všechny přednosti houslové tradice praž-
ské vykazovala její hra: vřelost tónu, krásné vedení
pravé ruky, přesnou techniku, živý smysl rythmický.
ale především ducha, budební vnímání, bezprostřed-
nost citu a vkus. Prof. J. Mařák může býti hrd na
takovýto výsledek své methody.
Sibeliův
Prokopův
Lisztův
Petrarkův
Jindřich
K Demkówův
Webrův
Bedřiška
Chopinův
Léblův
Lalův
profesor
J Mařák
Francie
Venezia e Napolis klavírní
Kažn
Lisztův
33
article
Při páté výstupní zkoušce vyznamenal se kromě
zmíněné již žačky řed. z Kašnů Augustin Ploch
z třídy prof. Kličky výborným přednesem Schuman-
novy fugy na jméno Bachovo, v niž rozezvučel krá-
lovský nástroj varhan do všech nuznel barvy i síly
a z polyfonní spleti vždy plasticky srozumitelným ve
všech kombinacích udržel základní motiv, tak řeče-
ného vůdce. Ani hudební ani technická stránka po-
dání nedala ničeho pohřešovati. Paganiniův Do due
koncert effektně sehrál Karel Thomanu, Lachnerův
žák, jehož flageolety zejména líbily se pro svou
jistotu i čistotu.
Dechové nástroje zastoupeny byly Fr. Strausso-
vým koncertem pro lesní roh, jejž měkkým tónem
citově přednesl Ervín Friedenthal (třída p. proí
Janouška) a Verbeyovým koncertem pro klarinet,
pěkně vyzpívaným od žáka prof. Reitmelera Josefa
Meiera. Klavírní oddělení prof. Jiránka vyslalo
sem jednu z nejlepších svých žaček Růž. Dejlovu,
jež projevila vytříbený výcvik a bystré porozumění,
konečně na základě Sevčíkovy methody pracující od-
dělení prof. St. Suchého representovalo se výhodně
Arnoštem Packem, jehož přednes úryvků
z koncertů Čajkovského D-dur vyníkl v každém směru
zralostl.
Nejvíce zájmu poutalo se přirozeně ku posled-
nímu večeru, vyhraženému komposiční škole, řízené
prof. Steckrem a po instrumentační strance prol.
Augustin
profesor
Klička
Schuman
Bachův
Karel Thoman
Lachnerův
Friedenthal
Janoušek
Verbeyův
Reitmeler
Meier
Jiránek
Dejlův
Stanislav
Suchý
Arnošt pack
Steckr
koncert pro lesní roh
Čajkovský Ddur
34
article
Kličkou, jakož i prof. Spilkou, jenž pečlivě připravil
výkony orchestru a také v definitivní úpravě prací
mezi zkouškami hyl mladým skladatelům rádcem
zkušeným. Výsledky tohoto oddělení nejvíce nám
leží na srdci, poněvadž odtud má svitati budoucnost
naší hudební tvorbě. Letošní výsledky byly velmi
potěšitelné: řada skutečných talentů se přihlásila,
od nichž záhy lze nadíti se věcí nejlepších. Tak
hned Emanuel Polák projevil ve své symfo-
nické fantasii pro velký orchastr vedle obratné fak-
tury znamenitý smysl pro zvuk orchestrální. Augu-
stin Ploch dovede pěkně vniknouti ve zvolený
text a ze spádu slov těžiti melodicky, postihuje ná-
ladů zamýšlenou, jak svědčila jeho píseň »Před zá-
padem«. Ovládá však i větší formy hladce a plní je
hutným obsahem. Tak jeho sonata C-moli pro housle
a klavír má mnohý vávažný moment, rozvíjí my-
šlenky přirozeně a plynně a je zvláště v houslovém
hlasu obratně pracována. Suita pro velký orkeste
»Na podzim« svědčí o poetickém vnímání, lehce na-
značený program proveden se suggestivní nálado-
vostí (»Podzimní ráno«, »Po hájích«, »Rej sudiček«)
V instrumentaci ještě dechová harmonie činí mla-
dému skladateli nesnáze. Tim, že skupiny její přetě-
žuje motivy, nedostává její barvu tak jasnou a sy-
tou, jak bylo by třeba. Zvláště v první větě bylo te
znáti. Ve třetí dosáhl pěkné rythmické živosti. Sml
Klička
Spilka
Emanuel Polák
Aug