ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 57a5a780-75a5-11dc-b2f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: place 41, person 158, work 4, org 10
1 masthead
Staran 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. července 1908. Císlo 188.
4 article
Vláda uznává cenu a význam lisku a nechce jej bezprávně omežovati. Avšak tisková svobodaje jako jiná v mezích zákona. Přibylo-li konfiskací, ne- bude lze hledati příčinu v bezdůvodné nebo námí nařízené přísnosti tiskové policie. Vláda nepomýlší na přepínání objektivního řízení. Vzrůst konfiskací v !. pololetí t. r. v Čechách a ve východní Haliči souvisí s časovými zjevy a proudy politického ži- Mezi konřiskacemi v pražském obvodu zejména zhusta opakuje se zabavení pro § 63. tr. zák., če- muž ovšem dalo by se zabránili bez újmy jakého- koliv politického přesvědčení. Další příčinou zaba- vevání je systematické štvaní v jisté části tisku proti armádě. Protivojenská agitace jevívá se obzvlášť v dob odvodů. Stát. zastupitelstvům nelze činiti žádné výt- ky, zakročují-li proti těmto nebezpečným, se vší bez- ohledností prováděným snahám. Téměř veškeré tyto krmfiskace byly soudy potvrzeny. K uvedeným dů- vodům druží se ještě vzrůst anarchistických tisko- pisů. Boj v chkevně-politickém oboru a různost ná- zorů v otázkách náboženských dosáhly v některých novinách zvláštní prudkosti Ze všeho toho patrno, že tiskové úřady v Če- chěch a Haliči nezměnily své měřítko. Pominou-l vylíčené příčiny, vrátí se lepší stav. Tiskový úřad nemá od vlády žádného jiného příkazu, než řídíti se zákony. Má stíhati nezákonné činy, ne však poli- tické strany. Ministr nemůže prý zakázati oprávněné a odůvodněné konfiskace. Dle jeho mínění má s zrovna tak bedlivě a pečlivě při objektivním Hízení zkoumati, jdle-li o skulkovou povahu deliktuy jako při obzalolie a že tudíž nemá politíka při vykoná- vání práva vůbec a tudíž ani ne při konfiskacích spolurozhodovati.
Čechy Halič
5 article
Posl. Steiner a strana Křesťansko-sociální jsou prý pro svobodu lisku i svobodu přesvědčení každé- ho jednollivce, ale protože zroformovaný tiskový zá- kon bude předložen sněmovně na podzim, budou hlasovati proti pilnosli. Rokování bylo potoni uzavřeno a hlavními řeč- níky zvoleni poslanci Němec pro a Pabst proti ná- vrhu, Posl. Němec považuje ministra zodpovědna za činy jeho úřadníků; úřadníkůní hejtmanským a soud- ním nařizena větší ráznost při konfiskacích. Vyslo- viv se proti konfiskování listů, které kritisují záleži- tosti vojenské, pravil řečník, že pokud jde o konfis- kace pra znarchistické tendence, je velké anarchisti- cké hnutí v době všeobecného volebního práva ne- možno. Proli sociálně demokratickému (isku v Če- chách jedná se naprosto neomluvitelným způsobem; tam tiskové úřády jednají v duchu zpátečnickém. Bude-li odstraněna censura, je zbytečna tisková reforma. Zaveďte tiskovou svobodu a prokážete tím rakouským národům větší službu, než když myslíte že lze konliskacemi národům něco vnutiti, čemu vě- řiti nechtějí a nemohou. Žádá o schválení návrhu (Hilučná pochvala.) Posl. Pabst žádl za zamítnutí návrhu.
Posl Steiner Němec Pabst
6 article
Posl. dr. Hajn v doslovu poukázal na statistiku jíž odevzdal ministrovi a v níž- jest dokázáno, že s konfiskuje polovina česky vydávaných časopisů. Li- chě je tvrzení, že na konfiskacích maji částečně vinu národnostní poměry a pražské demonstrace. Pražská demonstrace měla ryze politický ráz a nebyla národ- nostní štvanicí. Ani tvrzení, že v Čechách se pro- vádí protimilitaristická propaganda, není správné, poněvadž český úisk kritisuje jen brutální jednán vyšších důstojníků proti prostým vojákům. Vzrůst anarchismu vysvětluje se nedoslalkem blahovůle státu k dělnictvu. Veškerá konfiskační praxe na- svědčuje tomu, že se úřadníkům dostalo asi pokynů s některé strany. Odpověď ministrova v nynější do- bě neuspokojuje. Slib pro budouenost nedoslačujea proto musí řečník trvati na pilnosti a žádati za jej schválení. (Pochvala.) Fosl. Breiter v doslovu palemisoval s ministro- vými vývedy a žádal za schválení svého návrhu Po věeně opravě posl. Levického pilnost obou návrhů propadla a projednával se pilný návrh Daszyňského
Posl doktor Hajn Čechy
8 article
o stavbě dunajsko-oderského průplavu. Posl. Daszyňský brojil proti odkladům s prová- děním zákona o vodních cestách. V době, kdy se tvr- dilo, že není na to peněz, vydáno skoro 800 mil. na pokladní refundace, na děla, na překročení rozpočtu alpských drah, na terstské přístavní stavby a j. Alo- ské země, jež nemají co voziti, dostaly dráhy, ale jiné, vyvinutjší země zanedbávají se. Agrárníky va- ruje, klásti odpor rozvoji dopravních prostředků Nláda a eněmovna musí konečně určitě prohlásiti, mají-l se vodní cesty stavěti nebo ne. (Hlučná po- chvala a pollesk mezi soc. dem.) Posl. J. Schmid praví, že zástupci města Vídně trvají na tom, aby vláda splnila povinnost, již pre- vzala zákonem o vodních cestách a budou hlasovati pro pilnost. (Pochvala.) K návrhu posl. Prochasky rokování uzavřeno hlavními řečníky byli zvolení poslanci Freundlich pro a dr. Steinwender proti návrhu. Posl. dr. Sleinwander popíral, že průplavem zla- ciní se dovážené uhlí. Na průplavní náklady bude třeba ročního příspěvku 10 mil. a nejvyšším ziskem budou 3 mil. Vláda by měla sděliti sněmovně vý- sledky ankety o rozpočtu. Řočník žádá za zamitnutí
Posl Daszyňský J Schmid Freundlich doktor Steinwender Sleinwander Vídeň Nlád
9 article
pilnosli, vědh prý, že program nelze prověsti. (Hluě ná pochvala.) Posl. Froundlicli líčil velké národohospodářsk výhody vodních cest a doporučoval schválení pilnosti (Hlučná pochvala a potlesk mezi soc, demokraty.) Po věcných opravách poslanců Smr- čka, dra. Glabiňského, dra. Steinwende- ra a Kolischera pravil posl. Daszyňský ve svém deslovu, že pro stavbu průplavu jsou nejlidnatějš a nejprůmyslovější země rakouské. Při hlasování přiznána návrhu Daszyň- ského pilnost 184 hlasy vroti 86. (Hlučná dlouhotrvající pochvala a potlesk.) V minoritním rokování posl. ryt. Pani opřel se projektu, načež debata uzavřena a hlavním řečníky zvolení poslanci Diamand pro a dr. Schrei- ner proti návrhu. Posl dr. Diamand pravil, že každý státní občan má právo žádatí, by platné zákeny byly prováděny Zde nejkonservativnější živly brojí proti proveden zákona o vodích cestách, avšak dokud nebude zru- šen, musí býti prováděn, Prosí, aby návrh byl vřija jednomyslně. (Hlučná pochvala soc. demekratů.) Posl. dr. Schreiner vytýkal lehkomyslné usnešení zákona o vodních cestách Změnily-li se podminky provodení, musí i zákon ustoupiti. Pro zemědělství jsou průplavy velkou nevýho dou, porěvadž se jimi otevrou nová vrata cizímu obilí. Za jejich stavby byl by veliký nedostatek země- dělského dělnictva. Jednou výhodou stavby průplavo bylo by, že by dopomohly zemědělství k regulaci rek Prosí za zamítnutí návrhu.
Posl Smr doktor Diamand Schreiner Diamand
10 article
Za věených oprav prohlásil posl. Heichisišd- ter, že zákon o vodních cestách byl sdělán jen, aby jedna česká strana zanechala obstrukee Řečník je nucen táznii se, jak byli přiveden němečti pošlanci z Čech k tomu, aby odvolali se pilné návrhy. Bude hlasovali pro návrh. Posl. Hráský dovozoval, že slavba průplavu je první systematický velký podnik v Rakousku, v nějž technika rakouská a zvláště česká klade svoje naděje Stavba vodních cest je promýšleným dnlem. Naproti požadavku o zajištění jejich výnosnosti plá se, pro nepožadovala se také zaručená výnosnost alpských drah? Stavba průplavu souvisi s hospodárstvím, úpra- vou řek, jakož i fakklem, že po vyslavění zavedene bude racienální vodní hospodářství, jež prospěti může zemědělslví Posl. Šillinger bude hlasovati pro návrhi, protože stavby průplavů dle zákona souvisí s úpravou řel a dají Moravě velké výhody Před hlasováním navrhl posl. Luksch aby se hlasovalo dle jmen, což podporovalo pouze 47 poslanců. Návrh Daszyňského, klerým vláda se vy- zývá, aby učinila všechny přípravy k za- hájení vodního průplavu Vídeň—K ra kov v roce 1909, přijat velkou většinou. Posl. Wolf: A slavěti se přece nebudel Schlegelův návrh, aby na místo terminu „1909. vloženo bylo. „po dokončení nutných předběžných prací“, propadl. Posl. Buřival zdůvodňoval polom svůj pilný návrh o hmelném postavení sl. zřízenců.
Posl Hráská Luksch Wolf Schlegelův Buřival Čechy Rakousko Morava Vídeň
11 article
Podal jej, aby urychlil zdlouhavě lempo, klerým vláda postupuje při úpravě existeněních poměrů st sluhů. Protestuje proti štvaní německých slran na česíé úřadníky a žádá, aby při obsazování úřadni- ckých míst vždy sprvedlivě se postupovalo. Kon- statoval, že vládní předloha týká se pouze kategorie sluhů a o úpravě provisorní služební doby se vůbee nozmiňuje. Proto nelze schvářiti tento zákon bez změny. V závěrku prohlásil řečník, že odvolává svů návrh proto, že vláda podala předlohu ke zlepšení hmotného poslavení jednollivých kategorií zřízenců. kterou alespoň část jejich požadavků se splňuje a je prvým krokem ke zmírnění hospodářské zbědovan siluace těchto státních zřízenců. Hlučný souhlas me zi žeskými radikály. Tím byla záležilost vyřízena a jednání přeru šeno. K zállosti posl. Procházky přikázána rozpočtovém výboru bez 1. čtení vládní předloha o povolení do datošného úvěru k st. rozpočtu na nok 1908, jehoí užito býti má na zlepšení hmolného poslavení jedno- Ulivých kategorií státních zřízenců. Příští schůze bude zejtra s jelnací pořadem usneseným včera ve schůzi předsedů klubo. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 9. července. (K. k.) V nouzovém výboru navrhoval ref. Steiner 1. Pilné návrhy buďte přikázány vládě, aby dl možnosti jich dbala, resp. zavedla, kde třeba, dalš šetření, 2. Vláda podej předlohu o zavedení závazného požárního pojištění dle jednotlivých zemí. 3. Vláda se žádá, by co nejdříve podala zprávu o soukromých nebo veřejných pojišťovnách požár- ních, krupobitních a j. s udáním jich bilance za po- sledních 10 let. Zpravodaj, jehož návrhy byly schváleny, by zmocněn, aby do referátu pojal pilné návrhy, jeh budou podány ještě za sněmovního zasedání.
Steiner Vídeň Kon
12 article
Užší národohospodářský výbor pro úpravu kar- telářství usnesl se požádati ministerstvo ob- chodu, aby mu poskytlo svůj směrodatný materiál o otázce karteld. Hlas o vinohradské volbě. (Z kruhů organisací svobodomyslných.) Chceme ukázati na příčiny neúspěchů ná- rodní strany svobodomyslné a jejího kandidáta při volbě zemského poslance. Zvolení národního sociála, Václava Choce, nelze naprosto připi- sovati, jak by „České Slovo“ rádo chtělo namlu- viti, nějakému obzvláštnímu rozmachu a vzrůstu strany národně sociální, anebo oblibě, které by se těšila politická taktika, aneb celý směr této strany v kruzích voličstva; vítězství Chocovo způsobila sama strana národně-svobodomyslná a její pražské i vídeňské vedení.
Choc Chocův
13 article
Nechceme osobně činiti někoho zodpověd ným, neboť za neúčast voličů na Král. Vinohra- dech nemůže nikdo jiný, než oni sami, nepo- může jim k vědomí občanské povinnosti, leč jen zákon o volební povinnosti s notnou pokutou pro takové liknavé a pohodlné „pány voliče“ Ale chceme ukázati na některé momenty, ktere jscu charakteristické pro tuto volbu. Organisaee vinohradská a radnice hned po smrti Heroldově činily přípravy, aby oba uprázdněné mandáty byly zastoupeny místním vinohradským patriotem a neohlížely se na celý volební okres, kde tolik spletitých zájmů a třídních interesů, tak že s měl a musil hledati kandidát, jak se říká, „se světlem v pravé poledne“. A kdyby nebyly je- jich chuti kořeněny zástupci organisací jiných, byli by rádi postavili své vlastní kandidáty na oba mandáty, podpírajíce se o důvody své po četnosti, své poplatní síly a politické zdatnosti Když důvěrníci této volební skupiny radi se po resignci páně Fuksově o novém kandí dátu, bylo předsedajícímu panu dru. Škardov výslovně poukázáno, že musí býti konstalováno. jak se při této volbě zachovají agrárnici, bu- dou-li stavěti svého kandidáta či půjdou-li s ná- ma, jako při poslední volbě únorové. Nechtěl jsme tím žádného kompromisu, ale prostou dchodu v této jednotlivé volbě. A bylo zjevně poukázáno, že poměr agrár- níků k naší straně jest v séto volbě životní po- třebou strany, jest otázkou vítězství.
Král Heroldův Fuksův
14 article
Toto vše bylo za nutné uznáno a proto or- ganisace a příslušníci šli ve volební boj pře- svědčeni, že s našim kandidátem zvítězíme tím spíše, že agrárníci, nesťavíce kandidáta svého, půjdou ve volbě s námi zu jedno. Tak jsme také kalkulovati směli, poněvadž ve Vídni sedíme ve společném klubu s agrárníky a tedy p. dr. Kra- mář k p. ministru Práškovi neměl daleko. Tak soudil o situaci volební u nás každý nejméně peliticky vyškolený, upřímný stranník mlado- českýl Ať agrární „Venkov“ nosvaluje porážkt strany naši na okolnost, že v druhé volbě hla sovali s námi sociální demokraté. Kdyby „Ven kov“ chtěl mluviti upřímně, řekl by pravdu „Porážku vaši zavánili jsme my, agrárnicio Neboť, nč sedímo ve Vidni ve společném klubu s vámi, provozujíce s vámi společnou taktiku pro soubor otázek všenárodních, ač připravujeme se k podebné akci i na sněmu zemském, tož přece jsme se odtrhli a volili jsme krajně opo- sičně, kandidáta, který stojí mimo „Národn klub a ktery vašeho ministra vítal upřímným „fuj“1 A tolik nám, drobným pracovníkům pol- tickým, doma je divno, že pan dr. Kramář ne- dovedl vymoci na p. ministru Práškovi, aby jeho venkovská armáda volila aspoň logicky a s roz- vahou. Kdybychom my, naše organisace, chtěli vy- vozovati další politické důsledky, musili bychom zcela důsledně žádati na vídeňském vedení, aby se více „nebuntovalo“ se živly, které při práci nám půdu podrývají, a žádati, aby mladočeské poselstvo vídeňské vystoupilo z „Národníh klubu“. To není politike! *) Uveřejhujeme tento zajímavý dopis o příči nách porážky nár. strany svobod. při vinohradské velbě, podotýkáme však, že redakce s veškerými pronesenými názory souhlasiti nemůže Redakce
Prášek doktor Kramář Vídeň Národn klub Národníh klub národní . strana svoboda
15 article
Tvrdíme dále, že „positivní politika“, na jejíž ovoce dlouho již čekáme, sama nese také vinu na své porážce. Bez výtky nemůžeme propustiti ani pražské vedení, tedy akční výbor strany. Organisace ne- byly zpraveny o jednání se stranou agráární v otázce volební. My jsme se měli dověděti z akčního výboru, jak situace stojí. My byli ur- čeni jen k boji, ale jaký plán bitevní rozvinu štáb, o tom jsme neměli potuchy Členové akčního výboru ani neuznali za po- třebné, aby si dojeli do okolních obcí, aby zn- agitovali trochu, aby v nich dali nalepiti pla- káty atd.; tak v Hostivaři, residenci agrárního vicepresidenta, sedláci ještě den před volbou nebyli rozhodnuti, koho vobiti! To je zjištěnol V našem okresu nestačí vyslati p. dra. Kra- máře do „Národního domu“ vinohradského, tam pronéstí velikou řeč, aby se pak k volhě dosta- vilo 20% voličů a celý ohromný okres venkov- ský ponechati osudu. Venkov volil, tam se mělo agitovati, tak jako agilovali národní sociálové, kteří do po- slední vsi vyslali svého důvěrníka. A také cifry ukázaly, kam to dovedla — nechei říci pohodl- nost v akčním výboru, ale zajisté noznalost po- měrů našeho venkova, kde osobní intervence více zmůže, než folianty provolání a tištěných programů, kterých nikdo nečte. Jabika „posi- tivní politiky“ zrají náramně pomalu, a odtud ta rozmrzelost a nechuť. Přiznáváme, že to vše vyvolává jistou apatii v politickém cílění na- šeho voličstva, a proto třoba je častým stykem z lethargie probouzeti a k tomu musí býti v akčním výboru víc života, vie čilosti.
Člen Hostivař národní dom
16 article
Ze by byl v našich malých obcích a již i v dobách posledních takov, život politický buzen, oživován a udržován, nedočítáme se z našich listů; ale že tam a onde byla veliká schůze lidu, kde mluvil národní sociál, sociální demokrat, o tom bývá dosti zpráv. Rádi o sobe říkáváme, že jsme tou politikou znavení, ale to je veliká chyba; naopak, strany dělnické mají do politické práce plno chuti a s jakou kurráží se té práce také ujímají! Není divu, že oni o té slabosti naší vědouce, dovedou jí také vy- užitkovati, a že tam, kde my svou lhostejností, rozmrzelostí a nechutenstvím vlastní posice se- slabujeme, oni državy naše zabírají, nikoli svou životní silou, nýbrž naším příspěním. Eklatantní příklad poskytly Král. Vinoheady, jejichž volič- stvu tuto netečnost nikdy neodpustíme ... Tak. sbrneme-li v celku posudek o vinohradské volbě. vidíme na své straně značně chyby, chyby na- hoře i dole, v hlavě i v údech
Král
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. července. (Maxim Kov- levský o slovanském dorozumění.) Prof. Maxim Kovalevský, člen ruského hosudar- stvenného sovětu, uveřejňuje v „Revue poli- tique et litteraire“ stať o novém ruchu, směřují- cím ke sblížení slovanských národů. Účelem tehoto ruchu jest dle jeho výkladů vymaniti slo- vanské národy z poručnietva německého. Sbl- žení mi se provésti na zásadě „rrovní s revnými. a nebude tedy uznávati ani nijaké hegemonie ruské. Jeť to podmínka, za které i Poláci js u ochotni uznati společnou věc všech Slovanů. Vzájemné dorozumění nesmí na nikem vymá- hati, aby obětoval něco ze své svobody a vzdá- val se úcty ke své historii. Žádný slovanský ná- rod nepřeje si na tu dobu změnu politi- ckých hranic, každý zůstane, jako dosavad. poddaným rakouským, ruským, tureckým, pru- ským atd., ale současně bude dbáti prospěchu věci společné a bude se snažiti, aby politik jeho státu nepříčila se zájmům slovanským. To všechno jest však možno, když ustane 300letý zápas mezi Rusy a Poláky a když všichní ob- čané státu ruského budou se těššti týmž svobo- dám, když zejména i Poláci nabudou opět práva, aby své děti mohli dát vzdělávati v jazyku matel- ském. Pisatel v závěrku své stati projevuje obavu. aby zápal, který pro věc slovanskou vznikl v Potrohradě za „slovanského týdne“, neutuchl. Za šest neděl od onoho týdne sblížení mezi Rusy
Kovalevský Polák js Praha Potrohrad
18 article
a Poláky nepostoupilo aspoň ani o krok. Záleh na tom, jak se utvářejí věci na konferenci praž- ské, pro kterou zvoleno léto, tedy doba málo prý výhodná pro takové konference. V Praze, 9. července. (Po nejnovější vídeňské krisi.) Krakovský „Czas“ správ- ně rozpoznal příčinu té poslední bouře ve skle- nici vody, kterou způsobili Němci z Čech. Vše svádí se ke společné vlastnosti všech členů ve- likého kulturního národa, ku praobyčejnému chlebařství. „Czas“ o tom píše: Něme- ckému národu stala se opět veliká křivda: v Lo- vesicích stal se poštovním správcem Čech. Télo hrozné události „N. F. P.“ věnovala celý slou- pec tisku a za několik dni bude 56 německých měst v Čechách přísahati pomstu původcům toho národního neštěstí. Z několika takových tomu podobných udalůstek vznikla v německém táboře bouře, která přiměla vládu ke hrozbě, že uzavře sněmovní zasedání, nedočkavši se vy- řízení několika velice nutných předloh. Nikdy ještě nezneužilo se národních hesel tak makavě na nasycení osobní ctižádosti. Pánové Pergelt, Sylvester a Pacber mají za to, že už je čas, aby pánové Marchet, Derschatta a Prade udělali jim místo v kabinetě. Zejména radikálný Pacher směřuje k cíli prostředky zcela neradikálnými.
Polák Němec Pergelt Sylvester Marchet Derschatt Prade Praha Čechy Czas
19 article
Jeho zásluhou se stalo, že německý náírod v Če- chách ze soboty na neděli se dověděl o nebez- pečí, které mu hrozí jmenováním českého po- štovního správce pro Lovosice a jeho přičině- ním srazí se v 56 městech německý národ v bo- jovné čety. Pan Prade, jenž se v Karl. Varech náhle dověděl o neštěstí, hrozicím jeho užší vlasti, zvolal: Rozumím! a místo aby spěchal na pomoc, poslal do Vídně psaní, v němž na- bídl demisi. Starý politik ví, že jakmile pan Pacher sedne na jeho ministerské křeslo, hro- zící nebezpečí, jak náhle vyrostlo, tak nálle se rozpryskne . .. Jak už známo, nebylo tentokrát ani třeb změny na křesle německého ministra krajana. Bublina, nafouknutá Němci z Čech, praskla sama sebou, takže když přišel bar. Beek se svý- m: ministerskými sliby, byly z ní už jen my- dliny.
Prade Karl Pacher Němec Lovosice Vary Vídeň Čechy
20 article
V Praze, 9. července. (Před pražskou konfereneí.) Záhřebský „Obzor“, jenž před měsícem o všeslovanském ruchu psal velmi skepticky, změnil v poslední době svůj názor a uznává značný význam chystaného sjezdu pro všechny Slovany. Nyní už připouští, že slovan- ský kongres může dáti nový směr rozvoji slo- vanské myšlenky. Dnešní slovanská vzájemnost na rozdíl od starého panslavismu neznamená rozplynutí slovanských národů v jeden národ, nýbrž záštitu všeho Slovanstva pro každý slo- vanský národ. Tato slovanská vzájemnost ne- uniformuje slovanské národy politicky a kultur- ně, nýbrž směřuje k tomu, aby je individualiso- vala, aby jim pomohla v budování vlastní bytosti v silnou osobitost. Proto se chápe zvláště pro- středků hospodářských a osvětových, Uznávát, že politický rozvoj národa prýští z jeho kultur- ného a hospodářského pokroku, že políti ka národa je plod kulturných a sociál- ných momentů. Víra ve Slovanstvo jaka mocného politického činitele, který nás má po- zdvihnouti kulturně, hospodářsky, národněi politicky, ustoupila přesvědčení, že jen silní slo- vanští národové mohou ze sebe vytvořiti mocné
Praha
21 article
Slovanstvo, že síla slovanských národů nevyvírá ze Slovanstva, nýbrž síla Slovanstva že jest vý- slednicí jednotlivých slovanských národů. Ny- nější úloha spočívá v tom, aby se složkám jed- notlivých slovanských sil dal takový směr, by se navzájem nerušily, nýbrž aby se vzájemně podporovaly a tím daly co největší sílu výsled- nici. To je úkol praktické slovanské politikya povinností kongresu bude, úkol ten konkretně rozřešiti. Proto na jednacím pořadu přípravné konference pražské jsou výhradně otázky kul- turné a hrospodářské . .. Z Terstu, 4. července. (Pro slovinske školy.) Otázka slovinských obecných škol v Terstě vleče se již 30 let a přes to, že bylo několikrát ohlašováno, že se blíží k rozřešení, zůstává vše při starém. Do státního rozpočtu byla loni vložena dokonce položka 20.000
Terst
22 article
mě, nám neznámé, jako neznám jest nám cí a vznik člověka. Z věčně živé této tuchy čehosi po- smrtného vysvětluje se zvýšený interes o zjevy, mano- hokrát zjištěné, kterých si nicméně nedovedeme vy- ložiti, podivné zjevy spiritismu. Učenci na slovo vzatí, posilivní a strízliví, kriminalog Lombroso. astronem Flammarion, vedeni zájmem ryze věde- ckým, zkoumají je ve slech případů, rozlišují šejdíř- ství od skutočných fakt a přicházejí na konec ku poznáni, že mnoho z podivuhodných úkazů, nade vší pochybnost zjištěných, postrádá jakéhokoli vy- světlení. — Nejnověji vzrušila zájem celé Evropy před několika měsíci vydaná a do mnoha jazyků již přeložená kniha Camilla Flammariona:
Flammarion Camillo Flammarion Evropa
23 article
„Neznámé síly přírodní.“ Český překlad vydán byl právě nakladalelstvím Hejdy a Tučka v Praze a stojí brož. výtisk o 608 str. 6.20 K, ve skvost. vazbě 8.— korun. „Neznámé síly přirodní“ jsou dílem vskutku epochálním. Kriticky, methodou přísně ob- jektivní analysuje slavný filosof záhadná fakta. Spo- lečně s jinými representanty moderní vědy koná po- kusy, pozoruje meda, fotografuje události sčance za světla magnesiového. Kde se setkává s podvodem, bez milosti strhuje mu roušku, kde však zjišťuje, no- vou, neznámou přírodní sílu, pátrá po jejím vzniku a příčinností. Jest to pravý archiv zaručených. delailně popsaných a většinou protakoly přítomných učenců ověřených případů a pokusů s medii. Stačí jen čísti zajímavé kapitoly o pokusech Allana Kar- deka, Eusapie Paladinové, hraběte Gasparina, prof Thurya, Dialoktické spoločnosti londýnské, sira W Crookosa, jakož i stati, v nichž autor vyvozuje dů- sledky a podává vysvěllující hypolhesy, abychom pochopili vzrušení, které způsobila kniha ve všech vrstvách intelígence. Přední světové revue zabývají se touto novinkou. — Dosud vyšly následující spisy Flammarienovy: I. „Neznámo a záhady duše lidské“ (cena brož. 7.80 K, váz. 9.80 K). II. „Ko- nec světa“ (brož. 2.60 K, váz. 4.20 K). III. O mnohosti světů obydlených“ (brož.
Hejda Tuček paladin Gasparin Thurya Dialoktický Praha Allan Kara ko
24 article
4.20 K. váz. 6— K). IV. „Uranie“ (brož. 1.80 K. váz. 3.40 K). * Ant. Záruba: Vídoň. Praktický rádcea průvodce. Nákladem družstva „Máje“ v Praze. Malá, příruční knížka, ozdobená pěkným obráz- kem — pehledem na votivní chrám vídeňský a do- plněnů přesně provedeným plánkem. Zárubův tento průvodce po Vídní má ráz veskrze praktický, ne- schází tu nikterak přesných údajův o nádražích, do- pravních prostředcích, hotelích, restauracích, kavár- nách, divadlech, lázních, úřadech atd. V druhém od- dělení nalézáme statistický popis Vídně, obyvatel, rozlohy a pod. a konečně v oddile třetím vlastního průvodce po Vídni, omezujícího se zvláště ovšem na okres vnitřní a nejbližší okresy okolní, kde se živol Vídně soustřeďuje a kde se také skorem všechny pa- mátky a významné budovy atd. nalézají. Ve zvlást- ních článcích poučuje autor nejen o životě vídeň- ském a jeho rázu, ale zvláště i o Češích vídeňských. Nalezneme tu úplný adresář českých spolků, advo- kátů, novin a místnosti spolkových. Pro Čecha, do Vidně zavítavšího, stává se tím knížka nepostrá- daleluou-.
Antonín Záruba Vídoň Zárubův Čech Čecho Praha Vídeň Uranie
25 article
* Marle Štechová: Kuchalka. Vydáno peč Národchospodářského odboru českých zen. Nákladem družstva „Máje“ v Praze. Silná kniha ve vkusné vazbě o více jak půl t- síci stránkách — pravá universální kniha kucha?- ského, zvláště českého kuchařského umění. Vlastni původkyně a autorka většiny receptů odpočívá jit dlcuho v hrobě — byla to Marie Štechová, jedna z nejlepších kuchařek českých vůbec, jež měla s svého času státi i ředitelkou první kuchařské školy české. Snacha její, paní Marie Štechová, s pílí a pečli- vostí sebrala všecky recepty zemřelé tchýně, doplnila a urovnala v knihu kuchařskou snad skutečně nej dokonalejší. Jest tu obsaženo 2274 rceptů nejrůzněj ších, kuchyňské názvosloví a zvláštní pak ještě člán- ky MUDra. D. Panýrka „O potravě a výživě těla lid- ského“, MUDra. K. Bulíře „O falsování potravina o vmělých přípravcích výživných“ a pak celá rd článků dra. Jiřího Gulha o hostině a společenském významu její.
Marle Kuchalka Štechová D Panýrek Mudra K Bulíř Gulh Praha
26 article
* Úplný I. díl slavných „Pařížských Mohykánů“ Alexandra Dumasa právě vyšel v mohulném, elegant- ně vypraveném a skvostně ilustrovaném svazku kvar- tovém nákladem J. Otty v Praze. Z velikolepých románových komposic, jako „Hrabě Monte Christo“ a „Tři mušketýři“ jsou „Pařížští Mohykáni“ jistě nej- razsáhlejším dílem proslulého romanopisce francouz- ského a co do napínavosti a zajímavosti ničeho ne- zadají románům uvedeným. Nezkrotný proud oslňu- jící fantasie, necbyčejná pružnost vypravování, vzác- né umění upoutati cele čtenáře, překvapovati i baviti ho každou novou stránkou až na konec ve střídání scen nejhrůznějších s výjevy nejtklivějšími — tot jsou přednosli, jimiž „Puřížšlí Mohykkáni“ se honosí, ba mnohými vlastnostmi i nad ostatní romány vy- nikaji. Dilo ilustrováno je mistrně se vzácným poroz- uměním době i ději Viktorem Olivou. Čtenářům ro- mánů poskytuje se dílem tím vzácná pochoutka. * Lékaři a travičl z říše rostlinné. S názvemí tím počalo právě vycházeti v oblíbené „České knihovně zábavy a poučení“ vysoce poučné dílo z péra MUDra. Duch. Panýrka. Kniha pojednávati bude o účincích jedovatých rostlin na tělo lidské, o pomoci při otravě a léčivosti bylin jedovatých. O rostlinách těchto nebylo u nás dosud psáno perem lékařovým a proto knihy rostlinopisné v tom ohledu nemívají podrob- ných zpráv. Kde pak o těchto věcech něco je pověděno nebývají zprávy ty úplné, ba někdy ani věcně správ- né. Sluší tudíž novou tuto knihu vítati se vřelým zájmem i doporučujeme ji všem, kdož poučení hle- dají. Vychází nákladem J. Otty v Praze v sešitech po 24 hal
Dumasa J Ott Oliva Panýrek Praha Monte Christo Puřížšlet Mohykkat
28 article
* Zpráva literární. Počátkem září počnou v sou- borném vydání vycházeti humoresky Karla J. Zá- kouckého pod názvem »Něco veselejšího, pane knih- kupče !«, »Barevné výstřižky« a j. (mnohé z nici vyšly jako feuilietony »Národních Listů«) nákladém J. Zumra, nakladatele a redaktora časopisu »Užilečný rádce« v Chrudimi. Předplatné na každých 800 str 8 K, předplatitele časopisu 4 k. * Jubilejni památník na oslavu 25Cletého trván c. k. gymnasia ve Slaném, který uspořádal Ph. dr Ant. Krecar, prof. gymnasia ve Slaném, r. 190g přináší jako prolog. báseň bývalého žáka, mistra Jaroslava Vrchlického »1658—1908« a skládá se ze dvou části: článků a vzpomínek«. Články památníku jsou důležitými pro cel Stansko a velmi cenným příspěvkem k dějinám če ského vychovatelství a českého školství středního. Vzpomlnky bývalých žáků vrhajl slohem zají mavým, feuilletonistickým, jasné světlo na methodu vyučovací a tlumočí dojmy, jakými působilo vyučo- vání i výchova v duši chovanců. Zvláštní vzpomínka jest věnována rytíři Webrovi z Pravomilo, a dvor. radovi B. Pavlíčkovi.
Karel J Zumr Antonín Krecar profesor Vrchlický Weber Pavlíček Zá Chrudim Cletý
29 article
Kniha zasluhuje, aby se rozšířila nejen po ce- lém Slánsku, aby jako památku ji měl nejen každý bývalý učitel i žák ústavu, ale každý, kdo zajímá se o českou výchovu a kulturu vůbec. Podrží vždycky své čestné místo v literatuře vychovatelské. Podrobný seznam všech bývalých žáků ústavu s údají o jich nynějším stavu, zvyšuje zajímavost její. Cena pouze 2 K, s poštovní zásilkou K 2.20. »Studentský almanach 1908« vydal »Svan českoslovanského studentstva v Praze« ve prospěch spolkových potřeb, sjezdu slovanského studentstva studentského pomníku Bílkova. Obsshuje literární práce Hocha, Zelenky, Pokorného, Šamala, Opočen- ského, Chalupeckého. Mahena, prof. dr. A Krause, Opolského, Rosenzweig- Moira, Šrámka, Fleischnera red. »Stylu« Wirtha, Béma, Bláhy. Redigovali: A. Lustig. J. Mahen, J. Rosenzweig-Moir, G. Šmejc. Úprava knihy od Frant. Kysely. Obrázkové přílohy budov oniversity v Cambridgi. — Prémie: Podobizna zakládajícího člena »Svazu« prof. dr. J. U. Jarníka. »Studeniský legionář« (barevný obraz Jana Konůpka). »Pochod studentské legiek od Bedřicha Smetany dvě proklamace z roku 1848, přehled událostí v stu- dentském životě v roce 1848 od schůze v lázních svatováclavských do konce revoluce. Cena 3 kor. Expedice »Studentského almanachu« Praha-II., 974.
Svan Zelenka Pokorný Šamal Chalupecký Mahen profesor doktor Kraus Rosenzweig Moira Šrámek Fleischner Wirth Bém Bláha A Lustig J Mahen J Rosenzweig G Šmejc František Kysela Jarník Konůpek Smetan Slánsko Praha Bílkov Opočno Cambridge II
30 article Hudba.
Hudba. + Z pražské konservatoře. Když nastane dob výstupních zkoušek, zvoní se již saisoně hudebních požítků definitivně umíráčkem. Letos usiluje sice výstava prolomiti tradici a převésti nepřetržitým řetězcem produkcí do údobí podzimního, ale i její koncertní výbor nucen byl zabrzditi, rozvrh svůj. který měl původně každou sobotu postaviti seriosní koncert, ukrátiti. A konečně výstava je svět pro sebe. Než i v jejím okrsku hlásí se letní pausa ke svému právu. Pausy jsou přec také důležitou sou- částí hudby ... Z výstupních zkoušek, jimiž v těchto dnech jen jen se hemžilo, největší význam přirozeně mají zkoušky konservatoře. Vždyť je to naše hudební universita. A pověst ústavu má pro své výsledky ve všech oborech vyučování ode dávna zvuk světový. Od 30. června do 4. července konaly se veřejné výstupní zkoušky tohoto učiliště, které znovu po- tvrdily význam i zdatnost jeho, a z nichž dvě. druhá a třeti (prvá je totiž rázu toliko interního koná se na varhanické škole), určeny před intimnější forum malého sálu rudolfinského, ostatní tři, čtvrtá nž šestá, před široké forum velké dvorany tamže. Množství žáků, ročně absolvujících, nutí ředitelstvo. zatazovati do produkcí malého sálu i takové žáky kteří zcela dobře by se uplatniti mohli, též v sále velikém, takže původní rozdíl mezi oběma druhy výstupních zkoušek znenáhla mízí a to tím spíše. čím vzdělání žactva, díky výborné správě ústavu pevným základům jeho osnov vyučovacích, stává s stejnoměrnějším.
31 article
Nelze nám tu probírati se celým tím množstvím výkonů mladých snaživců a nastávajících umělců jich průměr byl vesrěs takový, jak žádá toho čes ústavu a ohromné kvantum vydaného úsilí a práce všech vyučovacích činitelo. Kdo bude pracovati dále. koho požene talent k další samostatné činnosti, za- jisté shledáme se s jeho jménem ve stále vzkvélající obci umělecké dříve nebo později. Ale jíž dnes mnozí nad průměr vynikli a dovedli na sebe upo- zorniti. Tak dlužno z druhé zkoušky jmenovatí kla- viristku sl. Ludmilu Černých ze třídy profesora Trnečka, jež projevila značnou technickou vyspělost, pěvkyní sl. Marii Zykovu, jež ani lak na kvalitu hlasu, jako přesnosti nastudování a zvláště hereckým podáním (škola pí. Sklenářové-Malé) zaujala. V třeti výstupní zkoušce byl to zase flétista Karel Bern- hard, žák prof. R. Černého, jenž zamlouval se v Büchnerově koncertu měkkým tónem a vypracova- nou technikou, v každém ohledu výborná, v ovlád- nutí mechanismu hry stejně, jako v promyšleném přednesu, odchovanka klavírní třídy prof. Jos. Ji- ránka sl. Marta Weilova, zvláště však protřibe- ností své koloratury i něhou a graciosním podáním vynikší sl. Helena Knittlova, jež zapěla i se- hrála výjev Řozinčin z »Lazebníka sevillského« (pě- vecká škola sl. z Dretscherů, kombinovaná s oddě- lením herecko-deklamačním svrchu zmíněné naší slavné tragédky). Dopolední doba zaměněna u ostatních zkoušek již úplně koncertního rázu dobou večerní. Ve čtvrté zkoušce vyznamenal se Rud. Max ušlechtilým tónem a vkusným přednesem na fagot (žák prof. Dolejše) František Bartoň z třídy violoncelové prof.J.
Černá Trneček Zykův Malá Karel Bern profesor R Černý Büchnerův Jos Mars Weilův Knittlův Řozinčin Max Dolejš Bartoň
32 article
Buriana hudebností a pečlivě propracovanou tech- nickou stránkou hry, což lze říci též o Fr. Sýko- rovi z třídy prof. Lachnera za jeho pěkný přednes houslového koncertu Sibeliova. Pevností a přesnost značila se hra sl.-Ludmily Prokopovy, jež s úspě- chem, třeba s trochou dávky preciosity v přednesu zdolala obtíže bravurních Lisztových skladeb, »So- netu Petrarkovu« i tarantelly »Venezia e Napolis Klavírní škola řed. Jindřicha z Kažnů representovaln se skvěle temperamentním, bezprostředně cítěným vybroušeným výkonem sl. K. Demkówovy v Li- sztově étudě Des-dur a Webrově »Vyzvání k tanci«, zvláště však následujícího večera sl. Bedřiškou Po lakovou, která v larghetu z Chopinova koncertu fmoll ukázala celou pečlivost svých pasáží a deli kátní pojmutí, v Lisztově 12. ulierské rapsodii pak i sílu svého tónu a mladistvou vervu. Byl to nej vyspělejší výkon, jejž jame po čas zkoušek slyšel na pianě. Takovou rovněž palmu vílězství z houslo- vého oddělení odnesla si čtvrtého večera sl. Růžena Léblova přednesem dvou vět z Lalovy »Španělské symfonie«. Všechny přednosti houslové tradice praž- ské vykazovala její hra: vřelost tónu, krásné vedení pravé ruky, přesnou techniku, živý smysl rythmický. ale především ducha, budební vnímání, bezprostřed- nost citu a vkus. Prof. J. Mařák může býti hrd na takovýto výsledek své methody.
Sibeliův Prokopův Lisztův Petrarkův Jindřich K Demkówův Webrův Bedřiška Chopinův Léblův Lalův profesor J Mařák Francie Venezia e Napolis klavírní Kažn Lisztův
33 article
Při páté výstupní zkoušce vyznamenal se kromě zmíněné již žačky řed. z Kašnů Augustin Ploch z třídy prof. Kličky výborným přednesem Schuman- novy fugy na jméno Bachovo, v niž rozezvučel krá- lovský nástroj varhan do všech nuznel barvy i síly a z polyfonní spleti vždy plasticky srozumitelným ve všech kombinacích udržel základní motiv, tak řeče- ného vůdce. Ani hudební ani technická stránka po- dání nedala ničeho pohřešovati. Paganiniův Do due koncert effektně sehrál Karel Thomanu, Lachnerův žák, jehož flageolety zejména líbily se pro svou jistotu i čistotu. Dechové nástroje zastoupeny byly Fr. Strausso- vým koncertem pro lesní roh, jejž měkkým tónem citově přednesl Ervín Friedenthal (třída p. proí Janouška) a Verbeyovým koncertem pro klarinet, pěkně vyzpívaným od žáka prof. Reitmelera Josefa Meiera. Klavírní oddělení prof. Jiránka vyslalo sem jednu z nejlepších svých žaček Růž. Dejlovu, jež projevila vytříbený výcvik a bystré porozumění, konečně na základě Sevčíkovy methody pracující od- dělení prof. St. Suchého representovalo se výhodně Arnoštem Packem, jehož přednes úryvků z koncertů Čajkovského D-dur vyníkl v každém směru zralostl. Nejvíce zájmu poutalo se přirozeně ku posled- nímu večeru, vyhraženému komposiční škole, řízené prof. Steckrem a po instrumentační strance prol.
Augustin profesor Klička Schuman Bachův Karel Thoman Lachnerův Friedenthal Janoušek Verbeyův Reitmeler Meier Jiránek Dejlův Stanislav Suchý Arnošt pack Steckr koncert pro lesní roh Čajkovský Ddur
34 article
Kličkou, jakož i prof. Spilkou, jenž pečlivě připravil výkony orchestru a také v definitivní úpravě prací mezi zkouškami hyl mladým skladatelům rádcem zkušeným. Výsledky tohoto oddělení nejvíce nám leží na srdci, poněvadž odtud má svitati budoucnost naší hudební tvorbě. Letošní výsledky byly velmi potěšitelné: řada skutečných talentů se přihlásila, od nichž záhy lze nadíti se věcí nejlepších. Tak hned Emanuel Polák projevil ve své symfo- nické fantasii pro velký orchastr vedle obratné fak- tury znamenitý smysl pro zvuk orchestrální. Augu- stin Ploch dovede pěkně vniknouti ve zvolený text a ze spádu slov těžiti melodicky, postihuje ná- ladů zamýšlenou, jak svědčila jeho píseň »Před zá- padem«. Ovládá však i větší formy hladce a plní je hutným obsahem. Tak jeho sonata C-moli pro housle a klavír má mnohý vávažný moment, rozvíjí my- šlenky přirozeně a plynně a je zvláště v houslovém hlasu obratně pracována. Suita pro velký orkeste »Na podzim« svědčí o poetickém vnímání, lehce na- značený program proveden se suggestivní nálado- vostí (»Podzimní ráno«, »Po hájích«, »Rej sudiček«) V instrumentaci ještě dechová harmonie činí mla- dému skladateli nesnáze. Tim, že skupiny její přetě- žuje motivy, nedostává její barvu tak jasnou a sy- tou, jak bylo by třeba. Zvláště v první větě bylo te znáti. Ve třetí dosáhl pěkné rythmické živosti. Sml
Klička Spilka Emanuel Polák Aug