1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 10. července 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodpláší sar
v Praze v žmlnistrae
2K
měsíe
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvoji donáškoe K 5o k
na mě-
na čtvit leta . . . . 7 KK 50 h
ve úlinlkách:
na měsíe . . . . . . 2 K 30 h
Foštout
ris. . . : konn
s drojí zásilkos
Praha
K 5
5
title
Dnešní čisle pre Prahu le o 10 stranácb.
pre Praha le
6
article
Nový slavismus.
Nový slavismus.
Nikoli umělých rozporů, ale spo-
lečné práce a činů jest třeba!
Shrneme-li to, co jsme v předcházejících
úvahách uvedli, dospíváme k závěrku, že:
1. Novoslavismus není hnutím ideově
novým, nýbrž navazuje na to, co slavjano-
fily, co na sjezdech slovanském v r. 1848
moskevském r. 1867, co na sjezdech slovan-
ských novinářů i jednotlivými průkopníky
slovanské myšlenky bylo prohlášeno.
2. Jméno novoslavismus vynale
zeno bylo vzhledem k poměrům v Rusku.
kde dnešní směr slavjanofilský jest nepopu-
lární u mladých stran, poněvadž považován
jest za směr příliš konservativní a doktri-
nářský.
Novoslavismu nelze však upříti, že
v jednom směru aspoň jest novým: po
dlouhé době, kdy práce pro slovanskou
myšlenku spočívala pouze na bedrách novi-
nařů, vzbudil pro ni interes i politických
stran nejen u nás, ale i v Rusku.
Ukázal tak cestu politikům, po níž
v poslední době ubírali se pouze novi-
náři.
Nemalou zásluhu o tento pokrok ma
pan dr. K. Kramář, Hribar a Glěbovický.
Slovanští novináři vítají v novoslavismu
nového soudruha v práci pro uskutečnění
zásad, jež nikdy nepřestali hlásat. Účasten-
ství politických stran jest slovanským novi-
nářům tím vítanější čím více nabývají zku-
šeností, že novináři jsou sice povolání šířie
nové ideje a předkládat veřejnosti návrhy,
na jejichž uskutečnění však síly žurnalistiky
nestačí. Trvalý výsledek zabezpečit může
pouze společná práce novinářů s politickými
stranami slovanských národů. Trpkým bylo
vědomí slovanských novinářů, že práce jejich
není dosud sledována a podporována politi-
ckými kruhy. V tom novoslavismus, jenž
získavá politické strany k boji pro myšlenku
slovanskou, zjednává nápravy.
doktor
K Kramář
Hribar
Glěbovický
Rusko
7
article
Chybou by však bylo vyvolávat umělý
rozpor tam, kde není žádného ideového
rozdilu. Není třeba prohlašovat, že starý
panslavismus se přežil a ignorovat tai
dlouholetou práci novinářů, není třeba vzbu-
zovat nedorozumění a způsobovat roztrp
čení! Třeba jest společné prácel
Není správné zakládat slovanskou
tiskovou kancelář bez novinářů
Zdaž tito právě nejsou povoláni k organisac
zpravodajské služby mezi slovanskými na-
rody? Zdaž není povinností slovanské tiskové
kanceláře informovat časopisy o kulturním
a politickém životě slovanských národů
o nových událostech a zjevech na poli lite-
rárním i národohospodářském, informovat
důležité organisace, významné národohospo-
dářské ústavy, banky a jednotlivce, současně
však politické strany a politiky?
Hnutí slovanskému nescházely dosu
dobré myšlenky a návrhy, ale schazely mu
činy. Doufejme, že novoslavismus tím právě
se bude lišiti od posávadního bnutí slovan
ského, že kdežto dosud hlásána byla hesla,
podávány návrhy a přijímány resoluce —
8
article
novoslavismus ve smyslu těchto návrhů,
hesel a resolucí zahájí dobu činů. Potom
bychom neváhali toto období nazvat obdobím
novoslavismu.
My Slované vyznačujeme se povahou
hloubavou, plnou ideálů, jsme vznětliví a
schopni největšího nadšení pro dobrou
myšlénku, pro dobrou věc. K činům však
se ztěžka odhodláváme. Všichni máme plné
vědomí o vážném nebezpečí, jež nás ohro-
žuje, všichni víme, že tomuto nebezpečí
můžeme čeliti pouze organisací všech Slo-
vanů, nejprve ovšem organisací všech Slovanů
v tomto soustátí — ale uskutečnit tuto
organisaci, odstranit spory mezi slovanskými
kmeny, to již jsou činy a nežli bychom
k těm se odhodlali, raději rozerváni stáváme
se kořistí svých utlačovatelů a s duší oba-
vami naplněnou očekáváme nejistou budouc-
nost. Kdy konečně odhodláme se zpřerážet
okovy, v něž uvrhují nás lidé, kteří
v ethickém ohledu jsou daleko za námí?
Slovan
9
article
My Slované, kteří vždy hlásali jsme mír
a svobodu národům i jednotlivcům, ullačováni
jsme národem, jehož heslem jest »síla vítězí
nad právem !«, jsme ohrožováni a ničeni
těmi, jichž první zásadou jest egoismus.
Scházejí nám činy a nedostává se nám
nejdůležitější vlastnosti: bojovnosti.
Ma-li být budouenost Slovanů lepší jejich
přítomnosti, pak jest třeba, abychom se od
hodlali k činům a bychom byli vychováni
k bojovnosti. Podaří-li se obé směru, jenž
dává si jméno novoslavismus, pak získás
největší zásluhy o Slovanstvo, pak, o staré
myšlenky se opíraje, znamenati bude novou
éru ve Slovanstvu a nebude novoslavismem
sice novotou svých myšlenek, nýbrž tím, že
dovedl myšlenky uskutečňovati.
Novoslavismus hlásí se k heslu starého
směru slavjanofilů: rovnost, volnost,
bratrství nejen pro jednotlivce
— ale i pro národy! Pod tímto heslem
jest odhodlán pracovati ke spojení všech
poctivě národních, svobodomyslných a po-
krokových stran ve Slovanstvu.
Slovan
Ma
10
article
Ani dosavadní slovanský směr, ani novo
slavismus nejsou bojovnými. Právě tak
jako slovanský sjezd v r. 1848 i nový pan-
slavismus žádá smírné vyřizování sporů
mezi národy. Nikomu není nepřítelema
chce žíti ve smírné shodě se sousedy slo-
vanských národů. Na jednu věc se však
nesmí zapomínat !
Žadné veliké ideje nebyly uskutečněny
bez boje !
Hesla, jež novoslavismus převzal o
slavjanofilů, přinášejí svobodu a mír náro-
dům, vypovídá se jimi však boj systému,
jenž vládne v Německu, v Rakousku a ji
ných evropských zemích. Systém ten upírá
práva malým národům, kdežto slavismus
žádá stejná práva pro národy malé i velké.
Vládnoucí systém v Německu vystupuje
v nejegoističtější formě On národy nejen
utlačuje, ale i hubí a klesl tak bluboko, že
zbavuje i jednotlivce soukromého majetku.
Vyvlastňovací zákon proti poznaňským Po-
lákům jest zběsilým skutkem egoistů, jimž
zádné ideály nejsou svatými, žádný čin dost
hnusným
A není míru s tímto systémem! Proti
němu se musejí Slované branit, musejí svoji
neodvislost hájit i proti směru méně sice
Slovan
Německo
Rakousko
11
article
příkrému, ale stejně nebezpečnému, jenž
ovládá Rakousko.
Slovanské hnutí jest tomuto směru nej
větším nepřítelem. Vítězství ideálů slavismu
znamená konec vlády egoismu v Evropě.
Proto čím více bude postupovat organisace
Slovanů, tím úsilovněji proti ní bude bo
jovat systém v Německu a v Rakousku vlád-
noucí.
Zásada rovnoprávnosti, jakožto zásada
mravní, ethická, dobře a vytrvale hájená.
zvítězí právě tak jako zvítězily zásady fran-
couzské revoluce. Práva člověku byla vy-
bojována, práva národům jest teprve třeba
v tomto století vybojovat.
Bez boje není vítězství.
Kdy přestaneme již být pouhými snílky
a dokážeme, že jsme dosti silni, abychom
se domohli toho, co považujeme za spra-
vedlivé pro sebe i pro jině?
Žádný kompromis s nepřáteli, jímž se
boj oddaluje, poměry však nelepší. Žádné
smířovačky a žádné pakty po způsobu mo-
ravském, nýbrž stálá práce a vytrvalý boj
až do vítězství za práva národů
A zde právě střetnou se stoupenci »novo-
slavismu« se systémem, jenž vládne v dneš
ním Rakousku.
Není možno hájit v Rusku zásady rov-
nosti národů, v Rakousku však dávat se
utlačovat a spokojovat se s postavením pod-
řízeným, a podporovat systém, jenž tyto zá-
sady rovnosti potírá.
Důsledné hajení zásad, jež »novosla-
vismus« prohlašuje za nové, přináší sebou
povinnost organisování rakouských Slovanů
na poražení systému malým národůma
rovnoprávnosti nepřátelského. Má-li zvítězie
velká idea rovnoprávnosti, volnosti a bra-
trství národů, pak musejí nejprve v Rakousku
nastat poměry nové.
Nikoli pouze v Rusku, ale v Rakousk
jest třeba tuto zásadu uplatnit, v Rakousku
složeném z tolika národností, jež každá touz
po svobodě, po samostatnosti. Zde jest třeba
bratrství národů.
Rakousko
Evropa
Německo
Rusko
Slovan
12
article
Navazujme hospodářské a kulturní styky
s ostatními slovanskými národy, pracujme
k odstranění sporů mezi nimi, založme slo
vanskou banku, uspořádejme všeslovanské
výstavy, použijme vůbec každé příležitosti,
jež nás blíže přivede k cíli, ale nezapomí
nejme, že nejlepe prospějeme myšlence slo-
vanské, dobudeme-li samostatnosti svému
národu v rámci říše zbuďovaně ne na ne-
dodržovaném hesle: »justitia regnorum funda-
mentum«, ale na zásadě ve skutečnosti také
prováděnel
A timto směrem se musí něsti naše
česká práce pro myšlenku slovanskou.
musí se říditi naše česká politika.
Tyto dny zahájeny budou v Praze př
pravy ku příštímu slovanskému kon
gresu. Novoslavismu s od hesel při
stupuje k činům a zve zástupce všech slo
vanských národů ku poradám poprvě opě
po řadě dlouhých let. Žurnalistika slovanská
a mezi ní list náš upřímně vítá tento počin
a přeje jednání sjezdu nejlepšího zdaru.
Společně chceme a budeme pracovati.
My žurnalisté čeští hájili jsme a šířili dle
sil svých myšlenky, jež slibuje prováděti
novoslavismus. Práce politických stran k usku-
tečnění těchto myšlenek znamená ohromný
pokrok pro hnutí slovanské.
Všichni můžeme pracovati pod heslem
»rovnosti, volnosti a bratrstv
jednotlivcům i národům!« Nejen
národní a svobodomyslné strany u nás, ale
i nové, pokrokové strany v Rusku a všecka
slovanská mládež.
Společné máme cíle a společnou mu-
síme mít snahu: nestrpět nikdya
nikde žádného násilí, vzepříti se
každému útisku, ať utiskovateli jsou národy,
vlády, vrstvy, anebo jednotlivci! Svoláním
porady slovanských zástupců do Prahy při-
stupuje se ku práci na uskutečnění velkých
idejí. Nechť porady ty znamenají počátek
nové doby ve Slovanstvu, doby práce
a činůl
Praha
Rusko
vanska banka
13
title
Prokop Grěgr.
Grěgr
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 100.)
Ve Vídni, 9. července.
(Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
V pravých ložích poslanecké sněmovny za
sedli dnes počátkem schůze, odění ve svůj na-
rodní kroj, statní Slováci, kteří přišli z Veliké.
aby prostřednictvím svého poslance probošta
dra. Stojana vymohli státní podporu pro lokáln
dráhu a pro dodávku telegrafních tyčí. Všechny
zraky na sebe soustředili. Neslyšeli však zdola
pranic. Tam odůvodňoval posl. dr. Hajn svůj
piln; návrh o konfiskační praxi v království če-
ském. Po něm totéž učinil o konfiskační praxi
v Haliči posl. Breiter. Odpověď, kterou dai
ministr justice dr. Klein, byla zajímavá Po-
přel, že by on sám, nebo ministr vnitra sv. p.
Bienerth byli vydali nějakou důvěrnou in-
strukci či rozkaz státnímu zastupitelství, nebo
politickým úřadům, aby zostřily tiskovou praxi
proti českým novinám, ale později doznal, že
v šesti měsících letošního roku počet konfiska í
v království českém stoupl. Příčiny ministr udal
čtyři: 1. se přiostřily projevy národních proti
a jazykových sporů; 2. skupina novin brojí proti
armádě; 3. vzmáhá se tisk anarchistický, a 4.
nebyl prudkosti boj církevně-politický a nába-
ženský. Sněmovna oběma návrhům pilnost ode-
přela.
Slovák
Stojan
doktor
Hajn
Klein
Bienerth
Vídeň
Halič
poslanecký sněmovna
15
article
Velice pozoruhodné bylo rokování o pilném
návrhu posl. Daszyňského, aby se začl.
se stavbou průplavu dunajsko-oderského 1. dub-
nem 1909. Sněmovna rozestoupla se při debeto
ve dva tábory: na jedné straně byli přívrženo
staveb průplavních, na druhé jejich odpůrci
Nelze říci, že mezi protivníky byli, všichn
agrárnici a zemědělei, měli tam však převabu
Ještě zajímavější, než diskuse, bylo, hlaso
vání. Pilnost návrhu Daszyňského přijata
184 hlasy. Proti ní bylo hlasů jen 86. Proz pil-
nost hlasovali všichni Čechové, kteří ve sně-
movně byli, všichni Poláci, všichni sociální de-
mokraté, vídeňští křesťanští sociálové a všichn
Rusové, z Chorvatů pak posl. Biankini, Porič
a Ivanišovič. Hlasováním ukázalo se, že ve sně-
movně je pro stavbu kanálovou a zvlášě průpla
vu odersko-dunajského netoliko většina prostá.
nýbrž více než dvoutřetinová. Výsledek hlaso-
vání pozdraven domonstrativním pótleskem jal
Poláků tak vídeňských poslanců i sociálnicl
demokratů. Má arci cenu pouze akademickou.
Čecho
Polák
jítmokratý
Rus
Chorvat
Ivanišovič
oderský 1
17
article
uváží-li se, že je to pouhá resoluce, pro kterou
hlasoval sic i polský ministr Abrahamowicz, ala
vládu k ničemu nezavazuje, a pováží-li se kro-
mě toho, že v Předlitavsku nevykonávají se ani
základní zákony, natož platonické osvědčení
jedné sněmovny.
Posl. Buřival odůvodnil svůj pilný návrh
o platech státních úřadníků, vzal jej však po-
tom zpět vzhledem na předlohu vládní, včer
v té věci podanou. Zbyly ještě na zejtřek dva
pilné návrhy: Freslův a Chocův. Když byl
schůze poslanecké sněmovny skončena, přišli
ze sousední radnice účastníci valné schůze
úřadníků na smlouvu a demonstrovali před bu-
dovou porlamentní velmi hlučně.
Z Vídně, 9. července. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzí o 11.10
hod.
Abrahamowicz
Posl
Buřival
Freslův
Chocův
doktor
Weiskirchner
Předlitavsko
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Po přečtení došlých spísů sdělil předseda, že
byly odvolány další pilné návrhy a roko-
valo se o pilných návrzích dra. Hajna na
ochranu tiskové svobody v král. českém,
Breite ra
o slíhání oposičního tisku v Haliči.
Posl. dr. Haju prohlásil jednání politickýcha
soudních úřadů za velmi nebezpečné. I místodrži-
telství osobuje si právo zasabovati do tiskových zále-
žitostí a nařízení min. spravedlnosti vykládají se
velmi často různými pokyny a autentickými inter-
pretacemi. Vydávají se přísně důvěrné a svrchovaně
důvěrné výnosy, dokonce i chifrované listy podříze-
ným úřadům, na jichž základě se provádí konfiskační
praxe. Dokazuje několika případy, jak se v Rakousku
konfiskuje, srovnává konfiskační praxi rakouskou
s praxí anglickou a praví, že se jednotlivá ustano-
vení zákona násilně vykládají.
Praktické provádění 88 300., 302. a 305. trest.
zákona přispívá jen ke korumpování byrokracie.
Hajn
Breit
Posl
doktor
Haja
Halič
Rakousko
19
article
Ustanovení ona jsou příliš široká a svádějí byro-
kraty k nejsvěvolnějším nařízením. Neprovádějí se
ani stejně vůči oběma národnostem v Čechách. Třeba
provésti reformu buď trestního nebo liskového zá-
kona. O reformě tiskového zákona se pracuje, avšak
třeba domahati se úplné tiskové svobody. Vrchní
zemský soud zamítá šmahem každou stížnost redak-
torovu. V tiskovém řízení lze pozorovati trojí zpá-
lečnický proud. Řečník uvádí dále různé doklady
z konfiskační praxe, srovnává opět Anglii s Rakou-
skem a praví: Soudnictví v Anglii je liberálnější než
v Rakousku. Utiskování českého tisku má národně
politický ráz. Největší počet konfiskací připadá na
české, vlašské a ruské a potom teprve na německé
listy. Konfiskační svévole dotýká se dokonce parla-
mentu, neboť i dotazy v parlamentě podané byly po
svém uveřejnění zabaveny, Většina konfiskací děje
se všnk u listů vycházejících ve městech s četným
dělnictvem. Zvláště oposiční lisk v Čechách se stíhá.
Čechy
Anglie
Rakousko
20
article
Nad českým liskem vznáší se stále Damoklův
meč. Pečníkova strana žádá v pilném návrhu, by
státní správa, ministři spravedlnosti a vnitra zde ve
sněmovně prohlásili, vydula-li vláda skulečně zvlást-
ní pokyn ko stihání tisku. Špatně se rýmuje, vy-
slupuje-li ministr spravedlnosti jako kmotr zágona,
jenž má liskovou svobodu zabezpečiti a vydávají-li
se na druhé straně takové výnosy. Řečník žádá z
schválení pilnosti svého návrhu. (Pochvala)
Posl. Breiler kritisoval ostře nynější tiskové po-
měry v Haliči a stěžoval si na pronásledování tam-
ního oposičního tisku Státní zastupitelstvo Ivovské
abavuje i řeči, pronesené v poslanecké
sněmovně. V poslední době bylo zahájeno proli
všem ruským zodpovědným redakto-
rům subjegtivní řízení pro schvalování prý činu
Syčinského.
Řečník žádal o schválení svého návrhu, který
byl podán jako profest veškerého svobodomyslného
a oposičního haličského tisku proti nynějším tisko-
vým poměrům v Haliči. (Hlučná pochvala u přátel
řečníkových.)
Ministr spravedlnosti dr. Klein zastával se pře-
devším naproti Breiterovi státních orgánů. Na dolaz
dra. Hajna připomíná jménem svým a ministra vni-
tra: Nebyly vydány stát. zastupitelstvům neb politi-
ckým úřadům proti českému tisku žádné důvěrné in-
strukce neb rozkazy, aby tisková policejní praxe byla
zostřena, anebo aby vůbec u fiskových úřadů bylo
úřadní jednání prováděna různou měrou.
Damoklův
Pečníkův
Posl
Klein
Hajn
Halič
poslanecký sněmovna
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
atele
ssvz
lnebav
vdor kvao
olnt
22
article
Literatura.
Literatura.
balemae
sbola e
a mro
za bid Naše kniby-
* Fr. Herilesa: Sebrané spisy. I. Maloměst-
ské povídky. Sešit 1. Za 30 h. Nakla datel J. Otle
v Praze.
Literární událostí a zároveň potěšitelnou udá-
lostí je vydání „Sebraných spisů“ Fr. Heritesa. Autoe
tak zasloužilý, intencí tak ušlechtilých, umělec tak
jemného ducha, jakým je tvůrce knihy: „Z mého
herbáře“, měl již dávno být s celou svojí sklizní v ru-
kou českého čtenáře. Naše neutěšené literární po-
měry zavinily i zde odklady a průtahy, ale dočkali
jsme se přece! Bude jich, Heritesových spisů, pěkná
řádka — sedm a dvacet knih! Čtyři svazky „Malo-
městských povídek“, něžných drobnomaleb, v nichž
čelý originální genre Heritesův, prosycený realismem,
humorem i lehkou satirou, je uložen, zahájí sbírku.
Dále budou následovati výborné „Feuilletony
kresby vážné, humoristické i satirické, jež vznikly
v lelech 1875—1885 a byly v našem listu pod čarou
uvořejhovány. Pak znamenité „Maloměstské humo-
resky“ a „Na niti humoru. Na výši moderní no-
velistiky jsou knihy „Nálady a zátiší“ a „Ze starých
časů“, z nichž nejznámější je šťastně zachycený
obraz z minulosti „Tajemství strýce Josefa“. Kniha
„Vrásky duše“ je subtilně koncipována a romány
„Jan Přibyl“ a „Křemen a hlína“ zamlouvají se
ušlochtilejšími tendencemi
Na konec vyjdou „Memoiry“, na něž nelze dost
poukazovati. Vztahují se k literárním stykům Fr
Heritesa k Zeyerovi a Mokrému.
Heritesa
Heritesův
Josef
Přibyl
Křemen
Zeyer
Mokrý
Francie
Praha
Nakl datel
23
article
Zbyl zde poslední ze slavného trojlístku Vod-
Řanského, k němuž řadu let náležel a v němž zaži
mnohou krásnou a slavnou chvíl. Se vřelým citem
jenž je Heritesovi vlastní, líčí intimní svoje styky
k oběma nezapomenutelným autorům a proto bud
tento svazek vzpomínek přátelům memoirové litera
tury nevšední pochoutkou.
Jak vidno, je Herites aulorem velmi mnohostran
ným a plodným. Vydání jeho „Sebraných spisů?
ukáže teprve, jak je člonáři oblíben a můžeme pře
dem směle tvrditi, že půjde dobře na odbyt, což mu
z plna srdce přejeme. Karel Weinfurter.
*Eugene Leo-Hamilton: „Bonoly ima
pinární“ a „Sonety bezkřídlých hodin“. Z angličiny
přeložil Ant. Klášterský. Světová knihovna, č.
600—661. J. Otto v Praze.
Anglický básnik Eug. Lee-Hamilton zjevuje s
nám poprvé v českém rouše v přítomném překladu
svých nejlepších sonetů. Lee-Hamilton je silnou bá-
snickou individualitou a je právem ve své vlasti pro-
slaven. Od roku 1874 až do roku 1894, tedy celých
20 let, byl zachvácen cerebrospinální chorobou, jež
ho poufala nepřetržitě na lůžko, opatřené kolečky,
na němž ležel a na němž i vyjížděl. Choroba však
Dezlomila silného ducha tohoto mučenníka: právě
v době svého největšího utrpení vytvořil nejkrásnějs
dvě sbírky svých sonelů. Vizme, co praví p. překla-
datel ve své předmluvé ke knize: „Sonety ima-
ginární“ jsou monology historických osob, fik-
tivními jich apostrofami věcí i bytostí živoucích.
Herites
Weinfurter
Antonín
Otta
Hamilton
Eugene Leo
Praha
24
article
Jinořich I. promlouvá k moři, Venuše k Tannhäuse-
rovi, Leonardo da Vinci ke svým hadům, Vasco de
Gama k Duchu bouře, kardinál Wolsey ke svému
psu, Alexandr Seekirk k svému stínu a pod. Hluboká
tragika osudů lidských mistrně a originá lně vystižena
v pouhých čtrnácti verších sonetů, působí tu mocným
silným dojmem.
„Sonety bezkřídlých hodin“ jsou kvěly nejsuh-
tilnější poesie. Básník je nazval tak proto, že se mu
zdálo v jeho velkém utrpení, že čas stojí. Srdce se
svírá soucifem, čteme-li některá čísla těchto „So-
netů“, v nichž básnik žaluje na svůj trpký osud
Taková jsou na př. čísla: „Zdravi“, „V snách“, „Sve-
mu loži na kolečkách“ aj.
Po dvaceti letech byl aufor jako zázrakem vy-
svobozen ze svých muk. Uzdravil se a naučil se v
málo měsících opět choditi. R. 1898 se oženil s
škotskou spisovatelkou Miss Annie E. Holdsworth.
a vydal s ní společně r. 1899 svazek nových básní
„Forest Notes“ (Lesní písně)
Pochvalnou zmínku zasluhuje výtečný překlat
p. Ant. Klášterského. Překladatel je znám jako jeden
z nejovědomitějších; k tomu jeho veliký slovní fond
výborná znalost angličiny a — last not lcast — jeho
eminentní básnický talent, to jsou složky, jež mu
umožňují dosáhnouti překladu tak vystižného, jakým
jsou právě „Sonoty“ Lce-Hamiltona.
Venuš
Vinci
Vasco
Wolsey
Seekirk
Annie E Holdsworth
Klášterský
Hamilton
Forest notes
25
article
Karel Weinfurter.
Slovanské spisy.
* Na ozerě. (Na jezeře.) Razkaz V. B. Tichom-
skago. Russkaja Mysl. 1908.
— Teprve teď, jako šedesatník, začínám žíti p
skutečném toho slova smyslu! . . . mluvil »pomě-
ščik« (stalkář) Jizlemov, polykaje chulně ranní dávku
svého zdravotního kvásku . . .
— Teprv teď, povídá, přicházím životu náleži-
tým způsobem na chuť a mohu vás ubezpečit — věe
není celkem zlá: jenom se nesmí brát do opravdy
tak zvaná politika a potom se po ránu musl
pilně uživat kvásku! Che, che! . . . Věřte mi, roz
umně žije, kdo jen takořka prsty sobě oblizuje . .
Chce, cbe! . . .
Motivek ne nový, pravda. Třeba však podrže
na mysli slova k vůli hrotu povídky!
Jizlemov má dvě dcery. Žeňka je hubeňoučké
způsobné, dosud dětinské stvořeníčko. Věra už dáma,
jaksi nebybná a umíněná. Obě mají po nápadníku
právě opačných sobě povah. Ljubavin, Nikolaj Pe-
trovič, inženýr, dvoří se Žeňce. Je citlivůstkář, estét
má tak zvané »svoje názory« na život. Trpívá ob
čas »palčivými« otázkami.
Zdá se mu podivno, kterak on, člověk práce,
demokrat původem i přesvědčením, mohl do té míry
splynout s »prázdnou« společností pánů. Co vyšel
ze školy, navykl si pohrdati měšťáctvem, brojit
proti kapitalistům, vrčet na výhodáře, A přece on,
Weinfurter
V B
Tichom
Věra
Nikolaj pe
26
article
Nikolaj Petrovič Ljubavin, staví bohatým« lidem
domy, továrny, sam ukládá peníze do ústavů,
plichtí se s kapitalisty, hraje s nimi karly, lancuj
u nich na žurfixech s měšťackými slečinkami
a pod.
Takový Hamlet je nápadník slečny Žeňky.
Docela opačného složení je polesný Tjurkov
člověk neurčitých let; neomatený, lěžkopádný, všecek
zarostlý v tváří. Koří se Věře.
Přišel právě s prosbou, aby se pomohlo ne
zaměstnaným. Nějský závod v okolí zastavil praci
dělníci jsou v nouzi.
Společnost se odmlčela. Věra Artějavna pojídal
varenčc. Tjurikov hleděl na její atlasové ručky
probělávající širokými rukávy. Ljubavin s Žvňkou se
zvedli. Půjdou lovit ryby.
— Chcete snad také ryby lovit ? prohodila Věr
s úsměškem k Tjurikovu.
Chvíli na ni upjatě hleděl, funě surovo nosem
— A vy?... olázal se pak zprudka, jako když
dřavo ulomí.
— Já? Ne, děkuju pěkně! A potom zase nahor
se štrachat? Už tak je dost parno! Pojdu radějí slepice
krmit . ..
A pomalu si smetla drobečky chleba a kypr
hrudy, povstala a jala se scházet po stupních torasy.
Petrovič
Žeňka
Věra
Věra Artějavna
Tjurikov
Ljubavin
27
article
Tjurika, hledě za ní, pobručoval si:
— Tu ji máme, madame! Namábat se nechce
Sylé slepice jde krmit!... Sylí vždycky jen krm
sylé a hladovým berou! Hladový je nezajíma. Pání
Bavit se chtějí... A mraženým se pohosťovat ..
Tfu mi, na vaše mražené!... A všecko je tu tak
vkusno! I lidé i jída! A ta betfemmeristsa je zrovna
na mléce vařená. . . che, che!... Tu si hlavu pr
mužíka nepolámou! A pro hladové, špinavé mužické
děti a tomu podobné mauvaistóny!...
Ty asi jsou disposice povídky.
A zavěr ? Trochu drsný.
Kopnutý hrubošlap Tjurikov dostane od Věry
Jizlemovny košem. Poslal si kulku do prsou a smr-
tetně se zranil. A Ljobavin? Milaček rozrývaný
palčivostí sociálných paradoxů? Loďka se s nim
překotila, jak spolu s Žeňkou »na jezeře« veslovaii
V zápase s vražedným živlem chytla se dívkaz
mužnou jeho ruku, aby se zachránila. Odstrčilj
hrubě.
Tjurik
Věra Jizlemovna
Žeňka
28
article
A Jizlemova »tak zvaná nolitika a aluo uje
A Jizlemova »tak zvaná nolitika a aluo uje
Co takoví Ljubavinové mluví a píšou! Neradno
brát to tuze do opravdy! Jiné věci a mocnosti maj
platnost v životě!
Povídka Tichomského, jak vidět, není bez len
dence, ale má svou poszii pravdy a života. Je ty-
pická pro současnou ruskou beletrii. Posledních le
na Rusi jinak se ani nepíše, nežli tendenčně. Aje
to zcela vyavětlitelno. Silné tam psavali vždycky.
* N. A. Lejkín: Mezl třemi ohni. Román
z hereckého života. Přeložil dr. B. Prusík. Nákladem
družstva „Máje“ v Praze.
Napínavý, obraty dějovými Bohatý román tento
vyniká všemi přednostmi rázovilé tvorby Lejkinovy
Srší tu na některých místech humor, leckdy kou
savý, bodavě satyncký, někdy upřímný a přirozený.
vytvořeno tak několik komických scén, ale jest tu
více než v kterémkoliv jiném díle Lejkinově plno
vážných pravd, Uřeba lehčeji čtenáři podávány byly
Lohce se čte „Mezi třemi ohni“, lehce sice a přece
možno se nad mnohým líčením pozastaviti, možn
sludovati se zájmem rozmarné i selské figurky ru-
ských dramatických umělců, herců. Rozumí se, že
tu neschází ani zápletek milostných, — ale zde
obligátní taková věc. příslušenství to nutně k románu,
podána orizinálně, neodolatelně zajímavě — jedním
slovem: lejkinovskyl
Tichomský
Aj
Lejkín
Mezl
Prusík
Lejkinův
Rus
Praha
29
article
* T. D. Florinskij: Slavjanskoje plemja
Statistiko-etnografičeskij obzor sovremennago slavjan-
stva. S priloženijem dvuch entografičeskích karl
Kijov, 1907, str. X + 192. Cena 2 rub. 50 k.
Tuto novou soubornou knížku známého ruskéh
slavisty prof. Florinského označily nedávno „S. Pe-
těrburgské Vědomosti“ za nové a pravé „naučne
slovo o Slovanstvu, jako o celistvém a jednojněm
světě“ a věnovaly jí dlouhý článek. V ruské litera-
tuře poslední doby je málo prací o Slovanech vůb
a to i v literatuře vědecké, kde starší práce (jako
literolum Pypinova a Spasowiczova) namnoze za-
staraly. Proto uvítaly „Petr. Vědomosti“ nové dílo
které má tu výhodu, že při veškeré přesnosti je obec-
né a má tedy důležitost pro každého inteligentního
Slovana a nejen odborníka.
Prof. Florinskij znám je českým slavistům zvlá-
ště svými Lekcijami po slavjanskoum ja-
zykoznaniju (I. část 1895 a II. 1898). Již tehdy
vzbudil pozornost svou podrobnou znalostí veškerého
materiálu, jaké u jiných specialistů nebývá, a vzbudi
i spor o některých svých názorech, na nichž dosu
trvá, ve příčině poměru, v jakém jednotlivé slovan-
ské jazyky jsou k sobě. Nová práce prof. Florinského
měla býti úvodem k „Enciklopediji slavjanskoj filolo
giji“, vydávané potrohradskou Akademií nauk ke slo
vanskému sjezdu o všeslovanské výstavě. Ale redak
tor encyklopedie V. J. Jagič nepřijal rukopisu, jal
se praví, pro politické názory v knize obsažené. Jde
zde asi zvláště o poměr maloruštiny k velikoruštini
a zase slovenčiny k češtině a kašubštiny k polstině.
Florinskij
profesor
Florinský
Pypinův
Spasowiczův
Petr
Slovan
Jagič
Slavjanskoj plemja statistika
30
article
Jak zírá na něj Florinskij, viděti jest z rozdělení kni-
hy. Po úvodní hlavě „Slovanské plémě v celku“
až 21) jdou speciální části ruská, bulharská, srbo-
chorvalská a slovinská, česká a slovenská, srbo-
lužická, polská a kašubská. Dohromady dese
hlav, maloruské části není, ale o slovenčině a kašub
štině pojednáváno zvlášt.
Každá hlavu dělí se zase v několik oddílů jak
oblast, terrilorium, hranice jednilivých území, ta
mější jinorodci, obecné, einické a elnografické názvy
národní počet podle nejnovější slatistiky, etnické
zvláštnosti a politické postavení. Následuje vždy li-
teratura předmětu. V obecném přehledu probráni
nejdřívo sousodé Slovanů, zvláště Němci, Maďaři a
Židé, a jich poměr k Slovanům. Ve složení nynějšího
Slovansiva spisovatel probirá i sporné olázky (ve
příčině Slováků a Kašubů) a dotýká se vyhynulých
Němec
Maďar
Slovák
národní počet
31
article
Slovanů. Slovanů počítá 148,521.000 a určuje jejich
vztah a rozdělení politické i kulturní velmi mar-
kantně.
V této olevřenosti a jasnosli leží přednost knihy
Pra Rusy je informací neocenitelnou, jak uznávají
„Petěrb. Vědomosti“, ale má i národně-vv ýchovný
význam, ukazujíc Slovanstvo jako jeden osobitý
svět, který poután je nejen příbuznoslí a teoretickými
sestrojeními, nýbrž i historií, poměrem k Zápodu
a zvláště k světu germánskému. Kniha nejen volá
a vybízí k všeslovanskému uvědomění, nýbrž jest
jeho novým činem, slibným pro budoucnost. Jest, jak
praví autor o jiných předslavitelích Slovanstva, plo-
dem slovanského učence, snažícího se postaviti kul-
furní svazy a poznání Slovanstva v celku i částech
na pevnou půdu. A to je důležité kredo v dnešní
době, kdy stará podemlela a kdy tak málo je vůle
po positivní činnosti v tomto směru. Proto kniha
prof. Florinského je pozoruhodnou a potvrdí to jistě
i zevrubné prozkoumání delailů, na něž jsme ne-
mohli v tomto krátkém upozornění vzíti zřetel. V. Š.
Rus
profesor
Florinský
33
article
* Savojští dragonní. Román z voje nského života.
Napsal G. Margotti. Přeložil hejlman Josef Zá-
ruba. S podobiznou prince E gena. V Plzni, 1908.
Nákl. vl.
Kulturný obraz ze sklonku 17. věku v podobě
vlastního životopisu účastníka šlechlice Trifona Bi-
santa, jménem i písmem Vlacha, původem, jak s
zdá, dubrovnického Slovana Vojenský život za míru
i války, mravy a obyčeje v poli a v táboře, dobro-
družstva, romantíka, pletky dějinného zákulisí, vý-
pravy a zájezdy, útoky a retirády, boje s Turky a
Maďary, s Francouzy a Vlachy, obležená Videň, do-
bytý Budín, pochody na Dunaj a přes Alpy, avance.
a degradace, vojenská spiknulí, zrady a nástrahy.
pumy a granáty, olovo a šíbenice, tragědie a idylky
za oponou bouřlivých dějin: dohromady obraz, plný
zajímavých, vzduchem doby prosycených detallů.
Překlad je pilný, ač není prost obratů často po
vážlivých. »V přepracování nějakého z lep-
šeni docíliti«, jde silně na přič českému poslechu.
»Po opuštění místa a návratu do vily, zahrál si se
mnou osud...« Kyrysníci »od« pluku Carafa . .
někteří z »těchto« velbloudů... našli jsme zvířata
stuto« s roztříštěnýma nohama... živili se »od nich
samých« připravenými sýry .. . a pod. Spisek ma
slavnostní účel — jubilej pluku! — a příslušně bohatou
zevní úpravu. Přihlédnout ještě trocho k leskua
třpytu slohové formy bylo by jen přispělo zvýšit ná
ladu čtenáře.
Co jest s duší lidskou po skonu tělesné
schránky? Tisíce let mučí tato záhada mysl lidstva,
hloubajícího o příčinách svého zrození, smyslu své
existence a pravém účelu živola. Co obývá člo-
věk zemi, chová v hrudi naději a tuchu
života posmrtného. Nikdy se nevzdá
myšlenky, že život zdejší jest jen epi-
sodou dráhy účelně nám vyměřené, že
ozistuje pokračování života v jiné for-
G Margotti
Zá
Trifon
Vlach
Slovan
Maďar
Francouza
Videň
Plzeň
Dunaj
Alpy
bytý Budín