ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 57a30f70-75a5-11dc-86e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 32, work 3, org 10, person 100
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 10. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 188.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodpláší sar v Praze v žmlnistrae 2K měsíe na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvoji donáškoe K 5o k na mě- na čtvit leta . . . . 7 KK 50 h ve úlinlkách: na měsíe . . . . . . 2 K 30 h Foštout ris. . . : konn s drojí zásilkos
Praha K 5
5 title
Dnešní čisle pre Prahu le o 10 stranácb.
pre Praha le
6 article Nový slavismus.
Nový slavismus. Nikoli umělých rozporů, ale spo- lečné práce a činů jest třeba! Shrneme-li to, co jsme v předcházejících úvahách uvedli, dospíváme k závěrku, že: 1. Novoslavismus není hnutím ideově novým, nýbrž navazuje na to, co slavjano- fily, co na sjezdech slovanském v r. 1848 moskevském r. 1867, co na sjezdech slovan- ských novinářů i jednotlivými průkopníky slovanské myšlenky bylo prohlášeno. 2. Jméno novoslavismus vynale zeno bylo vzhledem k poměrům v Rusku. kde dnešní směr slavjanofilský jest nepopu- lární u mladých stran, poněvadž považován jest za směr příliš konservativní a doktri- nářský. Novoslavismu nelze však upříti, že v jednom směru aspoň jest novým: po dlouhé době, kdy práce pro slovanskou myšlenku spočívala pouze na bedrách novi- nařů, vzbudil pro ni interes i politických stran nejen u nás, ale i v Rusku. Ukázal tak cestu politikům, po níž v poslední době ubírali se pouze novi- náři. Nemalou zásluhu o tento pokrok ma pan dr. K. Kramář, Hribar a Glěbovický. Slovanští novináři vítají v novoslavismu nového soudruha v práci pro uskutečnění zásad, jež nikdy nepřestali hlásat. Účasten- ství politických stran jest slovanským novi- nářům tím vítanější čím více nabývají zku- šeností, že novináři jsou sice povolání šířie nové ideje a předkládat veřejnosti návrhy, na jejichž uskutečnění však síly žurnalistiky nestačí. Trvalý výsledek zabezpečit může pouze společná práce novinářů s politickými stranami slovanských národů. Trpkým bylo vědomí slovanských novinářů, že práce jejich není dosud sledována a podporována politi- ckými kruhy. V tom novoslavismus, jenž získavá politické strany k boji pro myšlenku slovanskou, zjednává nápravy.
doktor K Kramář Hribar Glěbovický Rusko
7 article
Chybou by však bylo vyvolávat umělý rozpor tam, kde není žádného ideového rozdilu. Není třeba prohlašovat, že starý panslavismus se přežil a ignorovat tai dlouholetou práci novinářů, není třeba vzbu- zovat nedorozumění a způsobovat roztrp čení! Třeba jest společné prácel Není správné zakládat slovanskou tiskovou kancelář bez novinářů Zdaž tito právě nejsou povoláni k organisac zpravodajské služby mezi slovanskými na- rody? Zdaž není povinností slovanské tiskové kanceláře informovat časopisy o kulturním a politickém životě slovanských národů o nových událostech a zjevech na poli lite- rárním i národohospodářském, informovat důležité organisace, významné národohospo- dářské ústavy, banky a jednotlivce, současně však politické strany a politiky? Hnutí slovanskému nescházely dosu dobré myšlenky a návrhy, ale schazely mu činy. Doufejme, že novoslavismus tím právě se bude lišiti od posávadního bnutí slovan ského, že kdežto dosud hlásána byla hesla, podávány návrhy a přijímány resoluce —
8 article
novoslavismus ve smyslu těchto návrhů, hesel a resolucí zahájí dobu činů. Potom bychom neváhali toto období nazvat obdobím novoslavismu. My Slované vyznačujeme se povahou hloubavou, plnou ideálů, jsme vznětliví a schopni největšího nadšení pro dobrou myšlénku, pro dobrou věc. K činům však se ztěžka odhodláváme. Všichni máme plné vědomí o vážném nebezpečí, jež nás ohro- žuje, všichni víme, že tomuto nebezpečí můžeme čeliti pouze organisací všech Slo- vanů, nejprve ovšem organisací všech Slovanů v tomto soustátí — ale uskutečnit tuto organisaci, odstranit spory mezi slovanskými kmeny, to již jsou činy a nežli bychom k těm se odhodlali, raději rozerváni stáváme se kořistí svých utlačovatelů a s duší oba- vami naplněnou očekáváme nejistou budouc- nost. Kdy konečně odhodláme se zpřerážet okovy, v něž uvrhují nás lidé, kteří v ethickém ohledu jsou daleko za námí?
Slovan
9 article
My Slované, kteří vždy hlásali jsme mír a svobodu národům i jednotlivcům, ullačováni jsme národem, jehož heslem jest »síla vítězí nad právem !«, jsme ohrožováni a ničeni těmi, jichž první zásadou jest egoismus. Scházejí nám činy a nedostává se nám nejdůležitější vlastnosti: bojovnosti. Ma-li být budouenost Slovanů lepší jejich přítomnosti, pak jest třeba, abychom se od hodlali k činům a bychom byli vychováni k bojovnosti. Podaří-li se obé směru, jenž dává si jméno novoslavismus, pak získás největší zásluhy o Slovanstvo, pak, o staré myšlenky se opíraje, znamenati bude novou éru ve Slovanstvu a nebude novoslavismem sice novotou svých myšlenek, nýbrž tím, že dovedl myšlenky uskutečňovati. Novoslavismus hlásí se k heslu starého směru slavjanofilů: rovnost, volnost, bratrství nejen pro jednotlivce — ale i pro národy! Pod tímto heslem jest odhodlán pracovati ke spojení všech poctivě národních, svobodomyslných a po- krokových stran ve Slovanstvu.
Slovan Ma
10 article
Ani dosavadní slovanský směr, ani novo slavismus nejsou bojovnými. Právě tak jako slovanský sjezd v r. 1848 i nový pan- slavismus žádá smírné vyřizování sporů mezi národy. Nikomu není nepřítelema chce žíti ve smírné shodě se sousedy slo- vanských národů. Na jednu věc se však nesmí zapomínat ! Žadné veliké ideje nebyly uskutečněny bez boje ! Hesla, jež novoslavismus převzal o slavjanofilů, přinášejí svobodu a mír náro- dům, vypovídá se jimi však boj systému, jenž vládne v Německu, v Rakousku a ji ných evropských zemích. Systém ten upírá práva malým národům, kdežto slavismus žádá stejná práva pro národy malé i velké. Vládnoucí systém v Německu vystupuje v nejegoističtější formě On národy nejen utlačuje, ale i hubí a klesl tak bluboko, že zbavuje i jednotlivce soukromého majetku. Vyvlastňovací zákon proti poznaňským Po- lákům jest zběsilým skutkem egoistů, jimž zádné ideály nejsou svatými, žádný čin dost hnusným A není míru s tímto systémem! Proti němu se musejí Slované branit, musejí svoji neodvislost hájit i proti směru méně sice
Slovan Německo Rakousko
11 article
příkrému, ale stejně nebezpečnému, jenž ovládá Rakousko. Slovanské hnutí jest tomuto směru nej větším nepřítelem. Vítězství ideálů slavismu znamená konec vlády egoismu v Evropě. Proto čím více bude postupovat organisace Slovanů, tím úsilovněji proti ní bude bo jovat systém v Německu a v Rakousku vlád- noucí. Zásada rovnoprávnosti, jakožto zásada mravní, ethická, dobře a vytrvale hájená. zvítězí právě tak jako zvítězily zásady fran- couzské revoluce. Práva člověku byla vy- bojována, práva národům jest teprve třeba v tomto století vybojovat. Bez boje není vítězství. Kdy přestaneme již být pouhými snílky a dokážeme, že jsme dosti silni, abychom se domohli toho, co považujeme za spra- vedlivé pro sebe i pro jině? Žádný kompromis s nepřáteli, jímž se boj oddaluje, poměry však nelepší. Žádné smířovačky a žádné pakty po způsobu mo- ravském, nýbrž stálá práce a vytrvalý boj až do vítězství za práva národů A zde právě střetnou se stoupenci »novo- slavismu« se systémem, jenž vládne v dneš ním Rakousku. Není možno hájit v Rusku zásady rov- nosti národů, v Rakousku však dávat se utlačovat a spokojovat se s postavením pod- řízeným, a podporovat systém, jenž tyto zá- sady rovnosti potírá. Důsledné hajení zásad, jež »novosla- vismus« prohlašuje za nové, přináší sebou povinnost organisování rakouských Slovanů na poražení systému malým národůma rovnoprávnosti nepřátelského. Má-li zvítězie velká idea rovnoprávnosti, volnosti a bra- trství národů, pak musejí nejprve v Rakousku nastat poměry nové. Nikoli pouze v Rusku, ale v Rakousk jest třeba tuto zásadu uplatnit, v Rakousku složeném z tolika národností, jež každá touz po svobodě, po samostatnosti. Zde jest třeba bratrství národů.
Rakousko Evropa Německo Rusko Slovan
12 article
Navazujme hospodářské a kulturní styky s ostatními slovanskými národy, pracujme k odstranění sporů mezi nimi, založme slo vanskou banku, uspořádejme všeslovanské výstavy, použijme vůbec každé příležitosti, jež nás blíže přivede k cíli, ale nezapomí nejme, že nejlepe prospějeme myšlence slo- vanské, dobudeme-li samostatnosti svému národu v rámci říše zbuďovaně ne na ne- dodržovaném hesle: »justitia regnorum funda- mentum«, ale na zásadě ve skutečnosti také prováděnel A timto směrem se musí něsti naše česká práce pro myšlenku slovanskou. musí se říditi naše česká politika. Tyto dny zahájeny budou v Praze př pravy ku příštímu slovanskému kon gresu. Novoslavismu s od hesel při stupuje k činům a zve zástupce všech slo vanských národů ku poradám poprvě opě po řadě dlouhých let. Žurnalistika slovanská a mezi ní list náš upřímně vítá tento počin a přeje jednání sjezdu nejlepšího zdaru. Společně chceme a budeme pracovati. My žurnalisté čeští hájili jsme a šířili dle sil svých myšlenky, jež slibuje prováděti novoslavismus. Práce politických stran k usku- tečnění těchto myšlenek znamená ohromný pokrok pro hnutí slovanské. Všichni můžeme pracovati pod heslem »rovnosti, volnosti a bratrstv jednotlivcům i národům!« Nejen národní a svobodomyslné strany u nás, ale i nové, pokrokové strany v Rusku a všecka slovanská mládež. Společné máme cíle a společnou mu- síme mít snahu: nestrpět nikdya nikde žádného násilí, vzepříti se každému útisku, ať utiskovateli jsou národy, vlády, vrstvy, anebo jednotlivci! Svoláním porady slovanských zástupců do Prahy při- stupuje se ku práci na uskutečnění velkých idejí. Nechť porady ty znamenají počátek nové doby ve Slovanstvu, doby práce a činůl
Praha Rusko vanska banka
13 title
Prokop Grěgr.
Grěgr
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 100.) Ve Vídni, 9. července. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) V pravých ložích poslanecké sněmovny za sedli dnes počátkem schůze, odění ve svůj na- rodní kroj, statní Slováci, kteří přišli z Veliké. aby prostřednictvím svého poslance probošta dra. Stojana vymohli státní podporu pro lokáln dráhu a pro dodávku telegrafních tyčí. Všechny zraky na sebe soustředili. Neslyšeli však zdola pranic. Tam odůvodňoval posl. dr. Hajn svůj piln; návrh o konfiskační praxi v království če- ském. Po něm totéž učinil o konfiskační praxi v Haliči posl. Breiter. Odpověď, kterou dai ministr justice dr. Klein, byla zajímavá Po- přel, že by on sám, nebo ministr vnitra sv. p. Bienerth byli vydali nějakou důvěrnou in- strukci či rozkaz státnímu zastupitelství, nebo politickým úřadům, aby zostřily tiskovou praxi proti českým novinám, ale později doznal, že v šesti měsících letošního roku počet konfiska í v království českém stoupl. Příčiny ministr udal čtyři: 1. se přiostřily projevy národních proti a jazykových sporů; 2. skupina novin brojí proti armádě; 3. vzmáhá se tisk anarchistický, a 4. nebyl prudkosti boj církevně-politický a nába- ženský. Sněmovna oběma návrhům pilnost ode- přela.
Slovák Stojan doktor Hajn Klein Bienerth Vídeň Halič poslanecký sněmovna
15 article
Velice pozoruhodné bylo rokování o pilném návrhu posl. Daszyňského, aby se začl. se stavbou průplavu dunajsko-oderského 1. dub- nem 1909. Sněmovna rozestoupla se při debeto ve dva tábory: na jedné straně byli přívrženo staveb průplavních, na druhé jejich odpůrci Nelze říci, že mezi protivníky byli, všichn agrárnici a zemědělei, měli tam však převabu Ještě zajímavější, než diskuse, bylo, hlaso vání. Pilnost návrhu Daszyňského přijata 184 hlasy. Proti ní bylo hlasů jen 86. Proz pil- nost hlasovali všichni Čechové, kteří ve sně- movně byli, všichni Poláci, všichni sociální de- mokraté, vídeňští křesťanští sociálové a všichn Rusové, z Chorvatů pak posl. Biankini, Porič a Ivanišovič. Hlasováním ukázalo se, že ve sně- movně je pro stavbu kanálovou a zvlášě průpla vu odersko-dunajského netoliko většina prostá. nýbrž více než dvoutřetinová. Výsledek hlaso- vání pozdraven domonstrativním pótleskem jal Poláků tak vídeňských poslanců i sociálnicl demokratů. Má arci cenu pouze akademickou.
Čecho Polák jítmokratý Rus Chorvat Ivanišovič oderský 1
17 article
uváží-li se, že je to pouhá resoluce, pro kterou hlasoval sic i polský ministr Abrahamowicz, ala vládu k ničemu nezavazuje, a pováží-li se kro- mě toho, že v Předlitavsku nevykonávají se ani základní zákony, natož platonické osvědčení jedné sněmovny. Posl. Buřival odůvodnil svůj pilný návrh o platech státních úřadníků, vzal jej však po- tom zpět vzhledem na předlohu vládní, včer v té věci podanou. Zbyly ještě na zejtřek dva pilné návrhy: Freslův a Chocův. Když byl schůze poslanecké sněmovny skončena, přišli ze sousední radnice účastníci valné schůze úřadníků na smlouvu a demonstrovali před bu- dovou porlamentní velmi hlučně. Z Vídně, 9. července. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzí o 11.10 hod.
Abrahamowicz Posl Buřival Freslův Chocův doktor Weiskirchner Předlitavsko Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
Po přečtení došlých spísů sdělil předseda, že byly odvolány další pilné návrhy a roko- valo se o pilných návrzích dra. Hajna na ochranu tiskové svobody v král. českém, Breite ra o slíhání oposičního tisku v Haliči. Posl. dr. Haju prohlásil jednání politickýcha soudních úřadů za velmi nebezpečné. I místodrži- telství osobuje si právo zasabovati do tiskových zále- žitostí a nařízení min. spravedlnosti vykládají se velmi často různými pokyny a autentickými inter- pretacemi. Vydávají se přísně důvěrné a svrchovaně důvěrné výnosy, dokonce i chifrované listy podříze- ným úřadům, na jichž základě se provádí konfiskační praxe. Dokazuje několika případy, jak se v Rakousku konfiskuje, srovnává konfiskační praxi rakouskou s praxí anglickou a praví, že se jednotlivá ustano- vení zákona násilně vykládají. Praktické provádění 88 300., 302. a 305. trest. zákona přispívá jen ke korumpování byrokracie.
Hajn Breit Posl doktor Haja Halič Rakousko
19 article
Ustanovení ona jsou příliš široká a svádějí byro- kraty k nejsvěvolnějším nařízením. Neprovádějí se ani stejně vůči oběma národnostem v Čechách. Třeba provésti reformu buď trestního nebo liskového zá- kona. O reformě tiskového zákona se pracuje, avšak třeba domahati se úplné tiskové svobody. Vrchní zemský soud zamítá šmahem každou stížnost redak- torovu. V tiskovém řízení lze pozorovati trojí zpá- lečnický proud. Řečník uvádí dále různé doklady z konfiskační praxe, srovnává opět Anglii s Rakou- skem a praví: Soudnictví v Anglii je liberálnější než v Rakousku. Utiskování českého tisku má národně politický ráz. Největší počet konfiskací připadá na české, vlašské a ruské a potom teprve na německé listy. Konfiskační svévole dotýká se dokonce parla- mentu, neboť i dotazy v parlamentě podané byly po svém uveřejnění zabaveny, Většina konfiskací děje se všnk u listů vycházejících ve městech s četným dělnictvem. Zvláště oposiční lisk v Čechách se stíhá.
Čechy Anglie Rakousko
20 article
Nad českým liskem vznáší se stále Damoklův meč. Pečníkova strana žádá v pilném návrhu, by státní správa, ministři spravedlnosti a vnitra zde ve sněmovně prohlásili, vydula-li vláda skulečně zvlást- ní pokyn ko stihání tisku. Špatně se rýmuje, vy- slupuje-li ministr spravedlnosti jako kmotr zágona, jenž má liskovou svobodu zabezpečiti a vydávají-li se na druhé straně takové výnosy. Řečník žádá z schválení pilnosti svého návrhu. (Pochvala) Posl. Breiler kritisoval ostře nynější tiskové po- měry v Haliči a stěžoval si na pronásledování tam- ního oposičního tisku Státní zastupitelstvo Ivovské abavuje i řeči, pronesené v poslanecké sněmovně. V poslední době bylo zahájeno proli všem ruským zodpovědným redakto- rům subjegtivní řízení pro schvalování prý činu Syčinského. Řečník žádal o schválení svého návrhu, který byl podán jako profest veškerého svobodomyslného a oposičního haličského tisku proti nynějším tisko- vým poměrům v Haliči. (Hlučná pochvala u přátel řečníkových.) Ministr spravedlnosti dr. Klein zastával se pře- devším naproti Breiterovi státních orgánů. Na dolaz dra. Hajna připomíná jménem svým a ministra vni- tra: Nebyly vydány stát. zastupitelstvům neb politi- ckým úřadům proti českému tisku žádné důvěrné in- strukce neb rozkazy, aby tisková policejní praxe byla zostřena, anebo aby vůbec u fiskových úřadů bylo úřadní jednání prováděna různou měrou.
Damoklův Pečníkův Posl Klein Hajn Halič poslanecký sněmovna
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. atele ssvz lnebav vdor kvao olnt
22 article Literatura.
Literatura. balemae sbola e a mro za bid Naše kniby- * Fr. Herilesa: Sebrané spisy. I. Maloměst- ské povídky. Sešit 1. Za 30 h. Nakla datel J. Otle v Praze. Literární událostí a zároveň potěšitelnou udá- lostí je vydání „Sebraných spisů“ Fr. Heritesa. Autoe tak zasloužilý, intencí tak ušlechtilých, umělec tak jemného ducha, jakým je tvůrce knihy: „Z mého herbáře“, měl již dávno být s celou svojí sklizní v ru- kou českého čtenáře. Naše neutěšené literární po- měry zavinily i zde odklady a průtahy, ale dočkali jsme se přece! Bude jich, Heritesových spisů, pěkná řádka — sedm a dvacet knih! Čtyři svazky „Malo- městských povídek“, něžných drobnomaleb, v nichž čelý originální genre Heritesův, prosycený realismem, humorem i lehkou satirou, je uložen, zahájí sbírku. Dále budou následovati výborné „Feuilletony kresby vážné, humoristické i satirické, jež vznikly v lelech 1875—1885 a byly v našem listu pod čarou uvořejhovány. Pak znamenité „Maloměstské humo- resky“ a „Na niti humoru. Na výši moderní no- velistiky jsou knihy „Nálady a zátiší“ a „Ze starých časů“, z nichž nejznámější je šťastně zachycený obraz z minulosti „Tajemství strýce Josefa“. Kniha „Vrásky duše“ je subtilně koncipována a romány „Jan Přibyl“ a „Křemen a hlína“ zamlouvají se ušlochtilejšími tendencemi Na konec vyjdou „Memoiry“, na něž nelze dost poukazovati. Vztahují se k literárním stykům Fr Heritesa k Zeyerovi a Mokrému.
Heritesa Heritesův Josef Přibyl Křemen Zeyer Mokrý Francie Praha Nakl datel
23 article
Zbyl zde poslední ze slavného trojlístku Vod- Řanského, k němuž řadu let náležel a v němž zaži mnohou krásnou a slavnou chvíl. Se vřelým citem jenž je Heritesovi vlastní, líčí intimní svoje styky k oběma nezapomenutelným autorům a proto bud tento svazek vzpomínek přátelům memoirové litera tury nevšední pochoutkou. Jak vidno, je Herites aulorem velmi mnohostran ným a plodným. Vydání jeho „Sebraných spisů? ukáže teprve, jak je člonáři oblíben a můžeme pře dem směle tvrditi, že půjde dobře na odbyt, což mu z plna srdce přejeme. Karel Weinfurter. *Eugene Leo-Hamilton: „Bonoly ima pinární“ a „Sonety bezkřídlých hodin“. Z angličiny přeložil Ant. Klášterský. Světová knihovna, č. 600—661. J. Otto v Praze. Anglický básnik Eug. Lee-Hamilton zjevuje s nám poprvé v českém rouše v přítomném překladu svých nejlepších sonetů. Lee-Hamilton je silnou bá- snickou individualitou a je právem ve své vlasti pro- slaven. Od roku 1874 až do roku 1894, tedy celých 20 let, byl zachvácen cerebrospinální chorobou, jež ho poufala nepřetržitě na lůžko, opatřené kolečky, na němž ležel a na němž i vyjížděl. Choroba však Dezlomila silného ducha tohoto mučenníka: právě v době svého největšího utrpení vytvořil nejkrásnějs dvě sbírky svých sonelů. Vizme, co praví p. překla- datel ve své předmluvé ke knize: „Sonety ima- ginární“ jsou monology historických osob, fik- tivními jich apostrofami věcí i bytostí živoucích.
Herites Weinfurter Antonín Otta Hamilton Eugene Leo Praha
24 article
Jinořich I. promlouvá k moři, Venuše k Tannhäuse- rovi, Leonardo da Vinci ke svým hadům, Vasco de Gama k Duchu bouře, kardinál Wolsey ke svému psu, Alexandr Seekirk k svému stínu a pod. Hluboká tragika osudů lidských mistrně a originá lně vystižena v pouhých čtrnácti verších sonetů, působí tu mocným silným dojmem. „Sonety bezkřídlých hodin“ jsou kvěly nejsuh- tilnější poesie. Básník je nazval tak proto, že se mu zdálo v jeho velkém utrpení, že čas stojí. Srdce se svírá soucifem, čteme-li některá čísla těchto „So- netů“, v nichž básnik žaluje na svůj trpký osud Taková jsou na př. čísla: „Zdravi“, „V snách“, „Sve- mu loži na kolečkách“ aj. Po dvaceti letech byl aufor jako zázrakem vy- svobozen ze svých muk. Uzdravil se a naučil se v málo měsících opět choditi. R. 1898 se oženil s škotskou spisovatelkou Miss Annie E. Holdsworth. a vydal s ní společně r. 1899 svazek nových básní „Forest Notes“ (Lesní písně) Pochvalnou zmínku zasluhuje výtečný překlat p. Ant. Klášterského. Překladatel je znám jako jeden z nejovědomitějších; k tomu jeho veliký slovní fond výborná znalost angličiny a — last not lcast — jeho eminentní básnický talent, to jsou složky, jež mu umožňují dosáhnouti překladu tak vystižného, jakým jsou právě „Sonoty“ Lce-Hamiltona.
Venuš Vinci Vasco Wolsey Seekirk Annie E Holdsworth Klášterský Hamilton Forest notes
25 article
Karel Weinfurter. Slovanské spisy. * Na ozerě. (Na jezeře.) Razkaz V. B. Tichom- skago. Russkaja Mysl. 1908. — Teprve teď, jako šedesatník, začínám žíti p skutečném toho slova smyslu! . . . mluvil »pomě- ščik« (stalkář) Jizlemov, polykaje chulně ranní dávku svého zdravotního kvásku . . . — Teprv teď, povídá, přicházím životu náleži- tým způsobem na chuť a mohu vás ubezpečit — věe není celkem zlá: jenom se nesmí brát do opravdy tak zvaná politika a potom se po ránu musl pilně uživat kvásku! Che, che! . . . Věřte mi, roz umně žije, kdo jen takořka prsty sobě oblizuje . . Chce, cbe! . . . Motivek ne nový, pravda. Třeba však podrže na mysli slova k vůli hrotu povídky! Jizlemov má dvě dcery. Žeňka je hubeňoučké způsobné, dosud dětinské stvořeníčko. Věra už dáma, jaksi nebybná a umíněná. Obě mají po nápadníku právě opačných sobě povah. Ljubavin, Nikolaj Pe- trovič, inženýr, dvoří se Žeňce. Je citlivůstkář, estét má tak zvané »svoje názory« na život. Trpívá ob čas »palčivými« otázkami. Zdá se mu podivno, kterak on, člověk práce, demokrat původem i přesvědčením, mohl do té míry splynout s »prázdnou« společností pánů. Co vyšel ze školy, navykl si pohrdati měšťáctvem, brojit proti kapitalistům, vrčet na výhodáře, A přece on,
Weinfurter V B Tichom Věra Nikolaj pe
26 article
Nikolaj Petrovič Ljubavin, staví bohatým« lidem domy, továrny, sam ukládá peníze do ústavů, plichtí se s kapitalisty, hraje s nimi karly, lancuj u nich na žurfixech s měšťackými slečinkami a pod. Takový Hamlet je nápadník slečny Žeňky. Docela opačného složení je polesný Tjurkov člověk neurčitých let; neomatený, lěžkopádný, všecek zarostlý v tváří. Koří se Věře. Přišel právě s prosbou, aby se pomohlo ne zaměstnaným. Nějský závod v okolí zastavil praci dělníci jsou v nouzi. Společnost se odmlčela. Věra Artějavna pojídal varenčc. Tjurikov hleděl na její atlasové ručky probělávající širokými rukávy. Ljubavin s Žvňkou se zvedli. Půjdou lovit ryby. — Chcete snad také ryby lovit ? prohodila Věr s úsměškem k Tjurikovu. Chvíli na ni upjatě hleděl, funě surovo nosem — A vy?... olázal se pak zprudka, jako když dřavo ulomí. — Já? Ne, děkuju pěkně! A potom zase nahor se štrachat? Už tak je dost parno! Pojdu radějí slepice krmit . .. A pomalu si smetla drobečky chleba a kypr hrudy, povstala a jala se scházet po stupních torasy.
Petrovič Žeňka Věra Věra Artějavna Tjurikov Ljubavin
27 article
Tjurika, hledě za ní, pobručoval si: — Tu ji máme, madame! Namábat se nechce Sylé slepice jde krmit!... Sylí vždycky jen krm sylé a hladovým berou! Hladový je nezajíma. Pání Bavit se chtějí... A mraženým se pohosťovat .. Tfu mi, na vaše mražené!... A všecko je tu tak vkusno! I lidé i jída! A ta betfemmeristsa je zrovna na mléce vařená. . . che, che!... Tu si hlavu pr mužíka nepolámou! A pro hladové, špinavé mužické děti a tomu podobné mauvaistóny!... Ty asi jsou disposice povídky. A zavěr ? Trochu drsný. Kopnutý hrubošlap Tjurikov dostane od Věry Jizlemovny košem. Poslal si kulku do prsou a smr- tetně se zranil. A Ljobavin? Milaček rozrývaný palčivostí sociálných paradoxů? Loďka se s nim překotila, jak spolu s Žeňkou »na jezeře« veslovaii V zápase s vražedným živlem chytla se dívkaz mužnou jeho ruku, aby se zachránila. Odstrčilj hrubě.
Tjurik Věra Jizlemovna Žeňka
28 article A Jizlemova »tak zvaná nolitika a aluo uje
A Jizlemova »tak zvaná nolitika a aluo uje Co takoví Ljubavinové mluví a píšou! Neradno brát to tuze do opravdy! Jiné věci a mocnosti maj platnost v životě! Povídka Tichomského, jak vidět, není bez len dence, ale má svou poszii pravdy a života. Je ty- pická pro současnou ruskou beletrii. Posledních le na Rusi jinak se ani nepíše, nežli tendenčně. Aje to zcela vyavětlitelno. Silné tam psavali vždycky. * N. A. Lejkín: Mezl třemi ohni. Román z hereckého života. Přeložil dr. B. Prusík. Nákladem družstva „Máje“ v Praze. Napínavý, obraty dějovými Bohatý román tento vyniká všemi přednostmi rázovilé tvorby Lejkinovy Srší tu na některých místech humor, leckdy kou savý, bodavě satyncký, někdy upřímný a přirozený. vytvořeno tak několik komických scén, ale jest tu více než v kterémkoliv jiném díle Lejkinově plno vážných pravd, Uřeba lehčeji čtenáři podávány byly Lohce se čte „Mezi třemi ohni“, lehce sice a přece možno se nad mnohým líčením pozastaviti, možn sludovati se zájmem rozmarné i selské figurky ru- ských dramatických umělců, herců. Rozumí se, že tu neschází ani zápletek milostných, — ale zde obligátní taková věc. příslušenství to nutně k románu, podána orizinálně, neodolatelně zajímavě — jedním slovem: lejkinovskyl
Tichomský Aj Lejkín Mezl Prusík Lejkinův Rus Praha
29 article
* T. D. Florinskij: Slavjanskoje plemja Statistiko-etnografičeskij obzor sovremennago slavjan- stva. S priloženijem dvuch entografičeskích karl Kijov, 1907, str. X + 192. Cena 2 rub. 50 k. Tuto novou soubornou knížku známého ruskéh slavisty prof. Florinského označily nedávno „S. Pe- těrburgské Vědomosti“ za nové a pravé „naučne slovo o Slovanstvu, jako o celistvém a jednojněm světě“ a věnovaly jí dlouhý článek. V ruské litera- tuře poslední doby je málo prací o Slovanech vůb a to i v literatuře vědecké, kde starší práce (jako literolum Pypinova a Spasowiczova) namnoze za- staraly. Proto uvítaly „Petr. Vědomosti“ nové dílo které má tu výhodu, že při veškeré přesnosti je obec- né a má tedy důležitost pro každého inteligentního Slovana a nejen odborníka. Prof. Florinskij znám je českým slavistům zvlá- ště svými Lekcijami po slavjanskoum ja- zykoznaniju (I. část 1895 a II. 1898). Již tehdy vzbudil pozornost svou podrobnou znalostí veškerého materiálu, jaké u jiných specialistů nebývá, a vzbudi i spor o některých svých názorech, na nichž dosu trvá, ve příčině poměru, v jakém jednotlivé slovan- ské jazyky jsou k sobě. Nová práce prof. Florinského měla býti úvodem k „Enciklopediji slavjanskoj filolo giji“, vydávané potrohradskou Akademií nauk ke slo vanskému sjezdu o všeslovanské výstavě. Ale redak tor encyklopedie V. J. Jagič nepřijal rukopisu, jal se praví, pro politické názory v knize obsažené. Jde zde asi zvláště o poměr maloruštiny k velikoruštini a zase slovenčiny k češtině a kašubštiny k polstině.
Florinskij profesor Florinský Pypinův Spasowiczův Petr Slovan Jagič Slavjanskoj plemja statistika
30 article
Jak zírá na něj Florinskij, viděti jest z rozdělení kni- hy. Po úvodní hlavě „Slovanské plémě v celku“ až 21) jdou speciální části ruská, bulharská, srbo- chorvalská a slovinská, česká a slovenská, srbo- lužická, polská a kašubská. Dohromady dese hlav, maloruské části není, ale o slovenčině a kašub štině pojednáváno zvlášt. Každá hlavu dělí se zase v několik oddílů jak oblast, terrilorium, hranice jednilivých území, ta mější jinorodci, obecné, einické a elnografické názvy národní počet podle nejnovější slatistiky, etnické zvláštnosti a politické postavení. Následuje vždy li- teratura předmětu. V obecném přehledu probráni nejdřívo sousodé Slovanů, zvláště Němci, Maďaři a Židé, a jich poměr k Slovanům. Ve složení nynějšího Slovansiva spisovatel probirá i sporné olázky (ve příčině Slováků a Kašubů) a dotýká se vyhynulých
Němec Maďar Slovák národní počet
31 article
Slovanů. Slovanů počítá 148,521.000 a určuje jejich vztah a rozdělení politické i kulturní velmi mar- kantně. V této olevřenosti a jasnosli leží přednost knihy Pra Rusy je informací neocenitelnou, jak uznávají „Petěrb. Vědomosti“, ale má i národně-vv ýchovný význam, ukazujíc Slovanstvo jako jeden osobitý svět, který poután je nejen příbuznoslí a teoretickými sestrojeními, nýbrž i historií, poměrem k Zápodu a zvláště k světu germánskému. Kniha nejen volá a vybízí k všeslovanskému uvědomění, nýbrž jest jeho novým činem, slibným pro budoucnost. Jest, jak praví autor o jiných předslavitelích Slovanstva, plo- dem slovanského učence, snažícího se postaviti kul- furní svazy a poznání Slovanstva v celku i částech na pevnou půdu. A to je důležité kredo v dnešní době, kdy stará podemlela a kdy tak málo je vůle po positivní činnosti v tomto směru. Proto kniha prof. Florinského je pozoruhodnou a potvrdí to jistě i zevrubné prozkoumání delailů, na něž jsme ne- mohli v tomto krátkém upozornění vzíti zřetel. V. Š.
Rus profesor Florinský
32 article
Různé spisy-
33 article
* Savojští dragonní. Román z voje nského života. Napsal G. Margotti. Přeložil hejlman Josef Zá- ruba. S podobiznou prince E gena. V Plzni, 1908. Nákl. vl. Kulturný obraz ze sklonku 17. věku v podobě vlastního životopisu účastníka šlechlice Trifona Bi- santa, jménem i písmem Vlacha, původem, jak s zdá, dubrovnického Slovana Vojenský život za míru i války, mravy a obyčeje v poli a v táboře, dobro- družstva, romantíka, pletky dějinného zákulisí, vý- pravy a zájezdy, útoky a retirády, boje s Turky a Maďary, s Francouzy a Vlachy, obležená Videň, do- bytý Budín, pochody na Dunaj a přes Alpy, avance. a degradace, vojenská spiknulí, zrady a nástrahy. pumy a granáty, olovo a šíbenice, tragědie a idylky za oponou bouřlivých dějin: dohromady obraz, plný zajímavých, vzduchem doby prosycených detallů. Překlad je pilný, ač není prost obratů často po vážlivých. »V přepracování nějakého z lep- šeni docíliti«, jde silně na přič českému poslechu. »Po opuštění místa a návratu do vily, zahrál si se mnou osud...« Kyrysníci »od« pluku Carafa . . někteří z »těchto« velbloudů... našli jsme zvířata stuto« s roztříštěnýma nohama... živili se »od nich samých« připravenými sýry .. . a pod. Spisek ma slavnostní účel — jubilej pluku! — a příslušně bohatou zevní úpravu. Přihlédnout ještě trocho k leskua třpytu slohové formy bylo by jen přispělo zvýšit ná ladu čtenáře. Co jest s duší lidskou po skonu tělesné schránky? Tisíce let mučí tato záhada mysl lidstva, hloubajícího o příčinách svého zrození, smyslu své existence a pravém účelu živola. Co obývá člo- věk zemi, chová v hrudi naději a tuchu života posmrtného. Nikdy se nevzdá myšlenky, že život zdejší jest jen epi- sodou dráhy účelně nám vyměřené, že ozistuje pokračování života v jiné for-
G Margotti Zá Trifon Vlach Slovan Maďar Francouza Videň Plzeň Dunaj Alpy bytý Budín