1
masthead
9. července 1908. Číslo 187.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Posl. Haberman: Máme-li dáti peníze, můžeme
žídati též prával
Ministr Biensrth: Jde jen o to, jak má se dosíci
rozšíření volebního práva. Kdežto řišská rada je po-
volána léměř výhradně k tomu, aby rozvíjela záko-
nodarnou činnost (Souhlas, výkřiky.), zemské sně-
my a jejich orgány mají řešíti mimo zákonodárné
úkoly také vynikající ákoly správní.
Řišské radě náleží také politické zákonodárslví
zemské zákonodárství je v prvé řadě činno v oboru
hospodářském a kulturním. (Souhlas a výkřiky.)
Vláda považuje za neodbytný požadavek, aby
zemské sněmy byly zařízeny také s pa-
třičným zřetelem na kruhy obyvatel-
stva, kloré jsou nositeli přímých dan
a může tudíž souhlasiti pouze s takovými změnami
volebních řádů do zemských sněmů. (Výkřiky.) Vlá-
da si přaje, zajistiti osobám, které dosud
byly z volebního práva vyloučeny, vliv
na složení zemských zastupitelstev
při čemž by však nebylo přespřílišně do-
lčeno postavení sloupů obyvatelstva
které mají na základě své poplatnost
zvlášiní měrou zájem na zemské sprá-
v č. (Souhlas)
To stane se tím, že osobám dosud z volebníh
práva vyloučeným zajistí se dostatečné zastoupení
aniž by byl úplně opuštěn dosavadní základ voleb-
ního práva do zemského sněmu, který jest charakte-
risován zásadou zájmového zastoupení.
Posl
5
article
Pilným návrhem, o němž se jedná, vyzývá s
vláda, aby v jednollivých zemích podala určité před-
lohy, jichž projednání spadá výhradně do oboru pů-
sobnosti zemských sněmů. Jesiliže i beze všeho při-
znávám, že činnost vlády není ani v záležitoslech
zemských vyňata z kontroly říšské rady, přosím, r-
čte si přece položiti otázku, zda takováto výzva
mající za účel positivní činnost zemských zastupitel-
slev, nevybočuje z mezí, které mají zaručovati zem-
ským sněmům ústavní život v oboru působnosti vy-
kázaného jim zemskými řády. (Souhlas; odpor; vý-
křiky: Co učinila vláda Gautschova ?)
Místopředseda šl. Starzyňski: Prosím o klid, b
řečník mohl mluviti
Ministr sv. p. Bienertli: Nemluvil jsem o lom
že vláda nemá práva podávati vládní předlohy v zem-
ských sněmech, nýbrž položil jsem otázku, spadá-l
v obor působnosti říšské rady vyzývati vládu, aby
v určitých zemských sněmech podala určité předlohy
Tak zní olázka. (Výkřiky posl. Seitze.)
Vláda může tudíž v této otázce i nadále setrvati
jen na posavadním stanovisku a vynasnaží se se
vším důrazem šetříc uvedených zde zvláštních po-
třeb zemských správ, pokračovati v šťastně již zn-
hájeném díle a zabezpečiti přiměřené za-
stoupení osobám, z volebního práva d
zemských sněmů vyloučeným. Za těchto
poměrů nemchu uznati pilnost podaného návrhu
prosim, by sněmovna jej zamítla. (Hlučná pochvala
výkřiky.)
Gautschův
Ministr
Seitz
6
article
Posl. Bielohlawek prohlašuje návrh za velice
zbylečný. Sociální demokraté chtějí strhnouti na sebo
veškeru politickou moc. Soukupův návrh je poruše-
ním samosprávy. (Sociální demokratě hlučně od-
porají.)
Jsme, končí řečník, přívrženci samosprávy, ne-
jsme odpůrci obet ného volebního práva, ale zemsk
sněmy musí tu rozhodnouli samy, vládě do toho ni-
čeho není
Posl. Prokež soudí, že lepší poměry v zemských
sněmech nastanou jen demokralisováním zemské
správy. Sociální demokracie je stoupenkyní samo-
správy zemských sněmů a pracuje pro její rozšíření
Žádá, by se zemím dostato podpory na školství, ko-
munikace a p. a troufá, že všechny strany budou
hlasovati pro pilnost. (Pochvala)
Posl. Glabiňski prohlažuje, že polský klub uzná-
vá ve své většině nutnost zavésti obecné volební
právo do zemských sněmů, avšak trvá na autonomit
a přeje si a žádá, by byly takové otázky vylizovány
na zemských sněmech. Proto rozhodla se většina
polského klubu hlasovati proti pilnosti, ale dala čle-
nům, kteří měli dříve v této sněmovně jako zvláštní
skupina jiné poslavení, svobodu hlasování.
Posl
Bielohlawek
Soukupův
7
article
Posl. Moraezewski soudí, že dělnici i rolníci se
přesvědčí, že všeobecné, rovné volební právo musí
býti do zemských sněmů zavedeno.
Posl. Seliger žádá, aby vláda přiznala konečni
barvu, jak představuje si časovou reformu volebního
práva do zemských sněmů. Přijde doba, kdy i bar-
Bienerth upustí a nebude hájiti práva privilegova-
ných. Sociální demokraté budou hájiti samosprávu
zemí, bude-li se v ní zračiti samospráva národů.
Reformou volebního práva zemského stanou se
sněmy způsobilými prováděli rozumnou finanční
politiku a to bude prvním krokem k reformě správní.
Správní reforma jest však podmínkou národnostního
smíru, národnostní samosprávy. Němečtí občanšti
poslanci z Čech chtějí svým požadavkem národnost-
ního rozdělení zjednati svému úřadnictvu jen vý
sadní práva na úřadnických místech. V národnostním
boji jde jim jen o hmotný prospěch. Pro pracovní
schopnost českého sněmu jesl národní autonomie
nezbylnou nulností. Řečník vyslovuje se co nejroz-
bodněji proti projektu V. kurle zemské. Nynější ná
rodnostní vzrušení v německých Čechách bylo vy-
voláno uměle z taktických důvodů, aby se voličům
zatajilo, že svobodomyslní Němci se přiklonili více
ke křesťanským sociálům. Chtějí-li měšťanské strany
obstáti před soudnou stolicí lidovou, musí hlasovat
pro návrh (Pochvala
K návrhu posl. Miklasa rokování uzavřeno
hlavními řečníky zvoleni poslanci Resel (pro) a
Steiner (contra)
Posl. Steiner vzdal se slova proto, že olázka re-
formy zemských volebních řádů náleží do kompe-
tence zemských sněmů.
Posl
Seliger
Němec
Resel
Steiner
Čechy
8
article
Posl. Resel vyvracel námitky proti obecnému
rovnému volebnímu právu zemskému. Vládě jde prý
toliko o udržení lřídního panství, ba o panství kast
(Hlučný souhlas soc. demokratů)
Posl. Soukup v doslovu prohlásil, že zásadným
uznáním obecného volebního práva je rozhodnuto
také o osudu zemských sněmů a obci. Jeho zave-
dení do sněmů jest jen otázkou času. Dnešní pro-
hlášení ministrovo je pouhým komplimentem velko-
statku a panské sněmovně. Účelem návrhu není zni-
čiti antonomii sněmů, nýbrž zjednat ji nové dráhy.
Zemské sněmy autonomisovati znamená však je
demokratisovati a proto prosí za přijetí návrhu.
Následovaly věcné opra vy.
Posl. Němec konstatoval vůči Bielohlawkovi, že
v r. 1897 kandidoval jako český sociál ní demokrat.
Posl. dr. Kramář prohlásil jménem své strany.
že bude hlasovati proti pilnosti. Na českém zemském
sněmu podá úplně propracovaný návrh na zavede ní
všeobecného rovného přímého a tajného volebního
práva. Hlasujeme-li dnes proti pilnosti — praví řeč-
ník — činíme tak proto, že nemůžeme připustiti, aby
říšská rada jakoukoliv formou viotsila se do záleži-
tostí sněmovních. (Souhlas mezi Čechy.) Toto stanc-
visko zaujímali jsme vždy a také pro vždy na něm
setrváme. To však naprosto neznamená, že svým
hlasováním vyslovujeme se nějak proti meritu Sou-
kupova návrhu. (Souhlas.)
Posl. Stölzl prohlásil jménem své strany, že ne
pokládá tuto sněmovnu za oprávněnou, aby zasahu-
vala do vamosprávných záležitostí zemských sněme
a proto bude hlasovati proli návrhu.
Posl
Resel
Soukup
Němec
doktor
Kramář
Stölzl
Čechy
9
article
Posl. Kalina pravil, že stanovisko jeho strany
v té otázce je známo. Žádá ref rmu dosavadního
volebního práva do zemského sněmu, ale považuje
jedině a výlučně zemský sněm za kompetentní
usnésti se o této otazce. Vládní předloha o vše-
obecném volebním právu říšském byla podána jen
proto, aby zemské sněmy byly znehodnoceny
ústřední parlament posilen. Proto žádala jeho
strana tenkráte junktím mezi volební předlohou
pro říšskou radu a pro zemské sněmy, jakož
změnu zemské ústavy. Bude hlasovati pro
pllnost návrhu a po případě v meritorním rokování
vytkne náležítě své stát právní stanovisko, Bude-li
strana řečníkova dnes hlasevati pro pilnost Souku-
pova návrhu, protestuje tím především proki podání
přislušné vládní předlohý, která jest snad pouze
kopil Gantechovy osnový a ludiž by znamenala roz-
(ržení země, jakož i proti úmyslu ministrem na-
značeněmu, že nepředloží k sankci žádnou zákonnou
osnovu, která by nevyhovovala soustavě kuriátní.
Posl. Staněk i jeho strana budou hlasovali
proti pilnosti, protože pokládá návrh za přimý útok
na práva zemského sněmu a strana agrární prohla-
šuje jej va návrh agitační. (Souhlas mezi českými
sgrárniky; výkřiky a odpor soc. demokratů.) Otázka
Posl
Kalina
Staněk
Souk
10
article
ta nemůže býti zde rozhodnuta; k takovému usne-
sení jsou oprávnění pouze zemští poslanci. Zemské
sněmy jsou samosprávné a my jako autonomisté
nemůžeme v této sněmovně hlasovati pro návrh,
předpisující samosprávné korporaci, jak by měla
jednati. Budeme proto hlasovati proti návrhu. Na
zemském sněmu vytkneme své stanovisko v otázce
volební opravy. (Souhlas.)
Při hlasování pilnost návrhu propadla.
Posl. Markl v dotazu na předsedu naléhal na
ustavení se výboru pro záležitosti st. zřízenců.
Posl. Buříval dotazoval se předsedy v téže
záležitosti.
Předseda dr. Weiskirchner odpovídák
oběma těmto dotazům, že jest ochoten přičiniti se
aby se tento výbor brzy ustavil. Avšak ať dohodnou
se strany o výborovém předsednictví.
Posi. prof. Čelakovský podal dnes petic
spolku »Svatobor« za státní podporu a po jeho žá
dosti byla protokolována.
Posl. Čech podal k žádosti župy obchodních
gremií v Hradcí Králové dotaz po úpravě dopravníc
poměrů mezi Hradcem Králové a Prahou.
Příští schůze bude zejtra.
Posl
Buříval
doktor
Weiskirchner
profesor
Čelakovský
Čechy
Hradec Králové
Praha
spolek » Svatobor
11
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 8. července. (K. k.)
Národohospodářský výbor vyřidil zákon o ob
chodulch pomoculcich, schválil jej dle textu
užšího výboru.
Dále schválil resoluci dra. Lichta, by
živnostenský zákon byl změněn tak, aby při sporecí
o obnosech 100 K bylo připušteno zastoupení advo
kátem.
Zpravodajem pro sněmovnu byl zvolen posl
Duleba.
Vídeň
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 8. července. (Přípravy k
konferenei pražské.) Dle „Czasu“ pol
ská konservativná strana v Haliči jmenoval
svým zástupcem na pražské slovanské konferen-
ci red. Michala Chyliňského, předsedu
svazu slovanských novinářů. Za katolický stře
polský přijede do Prahy dvor. rada Rydygie
a polské demokraty dr. Adam Doboszyňski.
majetník krakovské „Nové Reformy“. Zástupe
národně-demokratické a lidové strany polské ne-
jsou ještě známi.
Za Poláky ruské jsou kromě zástupeů
strany realistické a národně-demokratické, nám
už jmenovaných, delegování dále za stranu pol-
sko-pokrokovou pp. Swietochowski a J
Lypacewicz; za Poláky z jihozápadního
Ruska přijede člen hosudarstvenného sovětu
hr. Olizar.
Poláci poznaňští, jak jsme již psali
nebudou míti v Praze ofieiálného zástupce. Ne
znamená to nikterak — jak vysvětlují listy halič
ské — že by poznaňští Poláci byli odpůrci sblí
žení slovanských národů. U Poláků ve státě pru
ském rozhodla obava, že by jich účastenstv
v pražské konferenci mohlo se pro vládu pru-
skou státi novou záminkou k dalším represaliin
proti národu polskému.
V Praze, 8. července. (Nové ministe
stvo.) Dneškom vstupuje v život nové mini
storstvo veřejných prací, v jehož čele stojí dr
Gossmann. Vídeňské úřadní noviny otiskují
dnes schválený zákon, jímž se ministerstvo toto
upravuje; celou řadu nově jmonovaných úřad-
níků pro toto ministerstvo a také jeho o rgani
saci.
Michalus Chyliňský
doktor
Doboszyňski
Polák
Praha
Halič
Rusko
svaz slovanský novinář
SF
13
article
Ministerstvo veřejných praeí bude máti
čtyři odbory. Prvému odboru přidě-
leny jsou věci stavební, péče o byty, správa
státních budov, výstavy a návštěva cizinců. Od-
bor tento má 5 oddělení. Druhěmu odboru
přiděleny věci technické, tedy vysoké stavby
silnice, mosty, vodní stavby, vodní síly a jieh
využitkování. Tento odbor rozdělen v 6 departe-
mentů. Třetímu odboru je podřízeno hor-
nictví, pro něž je zřízeno 8 oddělení. Čtvrtě-
mu odboru přiděleny otázky živnostenské
živnostenské školy, mimo to elektřina, pokus-
nictví, míry, váhy a cejehovnietví a konečně pa-
tenty. Odbor tento má 4 oddělení. Jako samo-
statné departementy zřízena dále odděl. XXIV
pro dobrá zdání o hospodářských otázkách
péči o mládež; oddělení XXV. pro výsady
známky a ochranu známek a oddělení XXVI
jako účtárna.
živnostenský živnostenský škola
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 8. července.
Praha
16
article
Sensační odhalení.
Pod nápisem: »Za kulisami« píše legační
rada Rath, dřive u německého vyslanectva
v Londýně, o nynějších i dřívějších tajných
snahách diplomacie, kteréž jsou s to, způsobiti
veliký rozruch v politickém světě. V r. 1901
navrhla Anglie Německu spolek, ale smrtí hrab.
Hatzfelda byly spahy ty přerušeny. Tu teprve
uzavřela Anglie dohodu s Francií a Ruskem.
Zároveň vypracoval bývalý místokrál indický
lord Curzon rozsáhlý plán pro anglickou politiku
východní. A snaží se ji s přáteli v zemi i ve
sněmovnách provésti. Král Eduard VII., získán
Curzonem, řídl se při nynějším postupu svém
jeho plánem. Plán ten má za účel roz-
děliti blIzký Orient mezi Busko,
Franeii i Anglii, poněkudi se zře-
telem k rakouským zájmům, ale
s úplným vyloučením Němeů. Tyto
návrhy na dělení týkají se evrop-
ského Turecka, Malé Asie, Arabie
Rath
Hatzfeld
Curzon
Eduard VII
Buska
Franeie
Londýn
Anglie
Německo
Francie
Rusko
Turecko
Arabia
17
article
Persje. Angle má při tom zájem, aby
zjednala přímé a neodvislé spojení s Indií po
zemi. Prolektoršt anglický nad Arabií a Mezo-
potamii má raziti cestu z Egypla do Persie.
jejíž jih Rusko, j k známo, ponechalo angli
ckému vliva, Beludžstan, kterýž jest dnes již
pod snglickým vlivem, obstarati má další spo-
jení mezi Persií a Indii. Plán ten způsobiti mus
ovšem konflikt s Německem, kteréž jest angažo-
váno v Mezopotamii. Francii slíben při tomto
dělení Turecka protektorát nad Syrií,
Rusku ponechá se volná ruka n
Bosporu. Za cenu, že se odpoutá od Ne
mecka, má se Rakousku ponechati volná cesta
k Soluni, Italii za to, že bude vliv její z Bal-
kánu skorem vyloučen, má se dostati Tripolisu
a výhod na jiných ještě stranách. Až potud
zněl pamětní spis, předložený lordu Curzonovi.
Králi Eduardu podařilo se na základě ná-
vrhů těch již shoda s Ruskem i s Francil,a
nyní snaží se odpoutati Rakousko od Německa
tím, že mürzstegský program hledi nahraditi ji-
nou dohodou, rusko-rakouskou o Balkánu. Ko-
nají se proto denně porady mezi hrabětem
Mensdorfem, sirem Greyem a Eduardem VII.
kterýž za účelem tím i do Išlu pojede. Nabídka
pro Rakousko jeví se lákavou, protože plánem
Curzon
Eduard
Francil
Grey
Eduard VII
Indie
Persie
Rusko
Německo
Francie
Turecko
Sýrie
Bospor
Soluň
Bala
Tripolis
Rakousko
Balkán
Išlu
Arabia
Mezo
18
article
tím uklizuje se stálé nebezpečí z Turecka evrop-
skému míru hrozící a protože usnadňuje se mu
postup na Soluň s odstraněním veta italského.
V Německu jsou prý si jisti, že císař František
Josef zůstane spolku s Německem věren, ale
obávají se, že vůlo jeho nebude vždy roz-
hodující!
Jest jisté ovšem nebezpečí pro
mír evropský v plánu tom, totiž, že
Německo nebude čekati, až bude takto
zúplna osamoceno, že požene věci
k rozhodnutí dříve již, třeba za cenu
evropského konfliktu.
Kritická doba pro Německo.
Proslulý historik německý, Karel Lam-
brecht, měl v Lipsku řeč, budící velkou
sensaci. Pravil v ní mimo jiné: Německo
stalo se světovou mocí se všemi zájmy a bře-
meny tím spojenými. V makedonské a
marocké otázce, kteréž na pohled
zdají se nám býti tak daleky, spočívá
teď osud náš. Nadešel čas, kdy třeba
vysloviti, že léta budoucí budou pro
nás kritickými.
Revoluce a hrůzovláda v Persii.
Boj trvá.
V Tavrizu trvají ještě boje pouliční. Rahim
Chan ovládá lupičskými četami svými město.
kromě jednoho okresu, v němž revolucionáři
kladou tuhý odpor. Pohled na město jest
skličující. Hrůzy, páchané reakcionáři,
nesnadno jest vylíčiti Tábor plenníků
těchto jest naplněn uloupenými předměty. Množ-
ství domů jest pobořeno neb vyloupeno. Bezpočet
dětí jest bez přístřeší. Pomoci nelze čekat
odnikud. Krámy jsou uzavřeny. Strašlivý hlado
mor hrozí vypuknouti.
František Josef
Lam
Rahim Chan
Hrůza
Krám
Turecko
Soluň
Německo
Lipsko
Persie
19
article
Druhý sjezd žen českoslovanských
Dalo se tušiti, že závěr sjezdového jednání
bude rušný, hlučný a bouřlivý. Po včerejším z
sedání plenárním došlo po polednách, když schůze
již ukončena, k ostré srážce mezi pořadatelkam
sjezdu a oposicí. To byla jenom ouvertura k od-
polední schůzí závěrečné, debatní, jež začala z
značného nervosního napjetí. Ale snad to ke vzá-
jemné výměně názorů jemu přispělo. Debata
byla důkladná, všeobecná i specialní. Chvílemi
vypadalo to jako v táboře amazonek, ale na kone
docileno přece jen dorozumění a smířlivá nálada.
posléze se dostavivší, nejlíp může být charakte-
risována faktem, že do pracovního odboru, který
se má po prázdninách ujmouti bohatého mate-
riálu resolučního a jiného, získaného z průběhu
sjezdu, navrženy byly příslušnice všech směrů
a stran politiekých, ba i dvě z nejohnivějších
řečníc oposičního tábora. Ale působilo jako malí
sensace, že obě oposičnice mandátu nepřijaly
omlouvajíce se prací jinde ..
Odhlasována a přijata celá řada iniciativ-
ních návrhů, podnětů a resoluci, některé s mino-
ritní výhradou. Tak pokus o utvoření slov an
ského svazu ženských spolků v Ra-
kousku, založení pražského odboru rakouské
ligy protisobchodu s děvčaty, poža-
davek koedukace na školách, povinně
a rozšířené pěstování tělocviku, reform
babictví, akce ke sbírání a všemožnému
šetření, po případě udržování krojů národ-
ních i jiných národních a lidových zvyklostí,
rozumné pěstování hesla »Svůj k svémule
ve všech oborech hospodářských atd.
atd. Význačná usnesení sjezdová a hlavní resoluce
ještě otiskneme.
ženská spolek v Ra
20
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
„. Čechové slezští v Praze. Již zejtra
zavítá do Prahy výprava Čechů slezských
ostravských, o které již v úterním čísle přinesli
jsme předběžnou zprávu. O národním významu
výpravy té není- třeba více se šířiti; stačí po-
ukázati, že účastníky výpravy jsou starostové
českých obel, naší přední bojovnici slezšt
Výprava přijede zvláštním vlakem zejtrao
7. hod. ranní na státní nádraží v Hybernské
ulici. Po uvítání následuje rozehod do bytů.
K ubytování jedné části účastníků propůjčila
městská rada na Král. Vinohradech jednu ze
svých škol. O 10 hod. dopolední bude výprava
pozdravena na radnici pražské primálorem p.
drem. Grošem a Národní radou českou. Odpo-
ledne navštívi Národopisné museum, Petřin
Hradčany. Jsme přesvědčeni, že Pražané hojně
se dostaví na nádraží k uvitání a i jinak mi-
lým našim hostům vyjdou vstřic. Bližší infor
mace sdělí spolek »Slezan«, který převzal péči
o výpravu. Program pro pobyt Slezanů v Praze
tento jest stanoven: V sobotu dne 11. čer-
venee. O 7. hod. ranní odjezd do jatek, pro-
hlídka jatek, o půl 10. hod. dopolední uvítání
na výstavě, prohlídka výstavy po celý den (
odborný výklad bude postaráno). Oběd na vý
stavě. Večer divadlo vinohradské. V ned ěl
dne 12. července. O 7. hod. ranní koste
sv. Ludmily na Král. Vinohradech. O 8. hod
ranni museum zemské. O půl 11. hod. dopol
návštěva zemědělské rady. — O 1144/ hod. do
pelední zemská banka. Oběd v »Merkuru«
v Mikulášské třídě. Odpeledne návštěva výstavy
k seznání života a ruchu výstavního, večen
osvětlení výstavy. V pondělí dne 13. čer-
vence. Odchod o 7. hod ranní přes Karlo
a Albertov na Vyšehrad, prohlídka Vyšehradu,
nábřeží a tunelu, o půl 10. hod. dopolední
parníkem do Branika k prohlidce pivovaru.
Čecho
Král
Groš
Pražan
Slezan
svatý . Ludmila
Karla
Praha
hybernský ulice
Vinohrady
Albertov
Vyšehrad
národopisný muzeum
Petřiny Hradčany
návštěva zemědělský rada
21
article
Oběd »u Ostrovských«. O 2. hod. odpolední
prohlidka závodu Novákova (případný nákup)
O půl 5. hod. odpolední prohlidka vysoké školy
zemědělské a pokusné stanice, v Havličkových
sadech. Za starosty z ok resu opavského J
Glabazňa, starosta z Mokrých Lazců. Za okres
klimkovický Josef Holuša, starosta z Dobrosla
vie. Za okres bílovecký Josef Pater, starosta
z Lukavce. Za okres frýdecký Jan Polach, sta
rosta ze Sedliště a Josef Adámek, starosta
v Raškovicích.
. Dnešek na výstavě. Pořad: Promenádní
koncerty: od 4. do 10. hod. před průmyslovým pa
lácem kapely žižkovského »Sokola« p. Hermanna,
před býv. fontánou kapely p. Konopáska.
O 7. hod. več. v koncertní síni populární kon-
cert výstavního orkestru. Dirigent dr. V. Zemánek
O 9. hod. uměl. kabaret pí. Ziegterové v koncertní
síni. Od 9. do 11»10, hod. slavnostní osvětlení.
Novákův
Glabazňa
Holuša
Josef
Polach
Adámek
Hermann
Konopásek
doktor
V Zemánek
Havličkový
Mokrá Lazce
Lukavac
Sedliště
Raškovice
Sokol
22
article
*. Květinová slavnost na výstavištl. Dle pří-
prav, které se konají pro sobotní květinové korsoa
květinovou slavnost a dle přihlášek zábavnímu vý-
boru dosud učiněných, bude tento den skutečným
svátkem výstavním a rozvine obraz skvělé nádhery.
vkusu a elegance. Květinové slavnosti zúčastní s
arcivévoda Karel Franlišek Josef, místodržitel, an-
glický vicekonsul, starosta král. hlav. města Prahy
s oběma náměstky a četní jiní hodnostové. Průvod
zahájí čtyřspřežný alegorický vůz obchodní a živno-
stenské komory v Praze, zobrazující plasticky vý-
stavní plakát mistra Olivy. Výstavní atrakce znázor-
něny budou skupinami v příslušném genru. Mořské
akvarium vypraví velkou škebli s mořskou vílou,
kterou táhne dvojspřež mořských koníků, řízená vod-
níkem. Skluzavka vypraví v miniatuře zasněženou
pláň s rohačkou, na které sáňkují čtvrtmiliontá
s půlmiliontým. Spřežení vede sněhulák. Habešská
vesnice vypraví velký čtyřspřežný vůz s baremem
žen náčelníka Roblýho, originální skupinu vypraví
Franlišek
Josef
Praha
23
article
hipodrom. Ve skupině alegorických vozů zastoupeny
budou též velké firmy pražské. Mezi těmito ohlášena
již genrová skupina dle motivů Defregerského (obrov-
ský květinový koš s květináčky. Nejkrásněji vy-
zdobené vozy obdrží ceny, které k tomuto účelu vě-
novali: president výkonného výbotu cís. r. Bondy
střibrnou vásu na květiny, vicepresident výkonného
výboru Riedí z Riedensteinu a některé firmy. Házení
květin s dráty nebo jiných předmětů kromě serpentin
(konfety) jest nepřipustno. Účastníci květinového
korsa upozorňují se na to, že výše vozů soukromých
nesmí přesahovati 3 m. 20 em., alegorických vozů
3 m. 35 em Při květinové slavnosti koncertují na
výstavišti tři hudby. Slavnostní osvětlení bude do
12. hodiny noční. Pořad na příjezd povozů pro seřa-
diště v Marianské ulici bude v denních listech ještě
uveřejněn. Další přihlášky dekorovaných von
k účasti na květinovém korsu přijímá administrační
kancelař, která ochotně udílí iaformace.
Bond
Riedět
Riedenstein
24
article
„. Sludentský šermiřský turnaj, který v kon-
certní síni na výstavě pořádají »Sport a Hry« za
záštity zábavního výboru výstavního, začíná zejtra
v pátek o 3. hod. odpol. Turnaj má 22 přihlášky
vynikajících šermířů studentských, takže soutěž bude
zahrnovati asi 150 assautů. Šermováno bude ve
všední dny od 3—6 hod. odpol., v neděli od 9 —19
hod. dopoledne. Vstup k turnaji je volný.
*. Třetí večer Waguerův jest v sobotu 11. l. m.
o 7. hod. več. Mimo jiné proveden bude v Praze
poprvé fragment Klingsoreva »Čarovná zahradaa
sbor květinových dívek« z »Parsifala«. Příští (šestý)
filharmonický koncert jest v sobotu 18. t. m. Solistou
jeho bude Feruccio Benvenuto Busoni.
pianista čítaný k nejpřednějším nynější doby.
„. Prvá dělnická výprava na výstavu. Dělnictvo
cukrovaru v Lenešicích u Loun střádalo od zimy.
by mohlo výstavu navštíviti. Blahovůlí a značným
přispěním ředitelství cukrovaru umožněna byla tato
chystaná výprava. V sobotu a v neděli za vedení
úřadníků pp. Šlegra, Peška, Fojta a Kaisra dělnictvo
počtem na 50 osob prohlédlo Prahu, zejmena však
výslavu, především ovšem nejzajímavější pro ně část.
výstavku cukrovarskou atd. Průvodcem byl jim ob
chodník p. Neubert. Vzhledem k významu takovýchto
výprav dělnictva, jež na výstavě najdou mnoho
poučného a cenného, lze očekávati, že výprava ne
zůstane ojedinělá.
JOSer
OSe
Parsifal
Feruccio Busoni
Šlegr
Pešek
Fojt
Kaiser
Neubert
Praha
Lenešice
Louny
25
article
Jungmannovo nám., 21
vystavuje
v paviloně interiérů, dále zařízení vý-
stav. kanceláří Obch. komory (statisti-
cká, tarifní, vývozní atd.), jakož i
četných soukromých vystavovatelů.
— Telefon 3312. — 1247
Jungmannův
obchodní . komora
26
title
Praha - Hl.
Praha
27
article
„. Schůze širšího zábavního komilétu koná se
v pátek, dne 10. 1. m., v pavilonu komorním na vý-
stavišti o 6. hod. odpolední. Jest nutno, aby se
všichni pp. členové zábavního výboru dostavili
neboť při této schůzi rozděleny budou funkce pro
květinové korso.
. Schůze širšího subkomitétu pro pořádáne
slavnosti umělců na výslavě koná se dnes o 7. hod.
večerní v komorním paviloně. Zvláštní pozvání s
nerozeslala.
.. Včera navšlívilo výstavu 12.728 platiciel
osob.
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Wolf-Drtina-Masaryk. Prostředky, ja-
kými hájí »Čas« své poslance v aféře s Wol
fovou resolucí a jimiž se hájí tilo poslanci sami.
dlužno naznačiti jako zoufalé. »Čas« obviňuje
nás, že »fackujeme, pravdu«, ale dosud nám
nedokázal ani jediné slůvko nepravdy. My jsme
tvrdili, že poslanci Masaryk a Drtina
hlasovali pro ryze německou
akademii umění v Praze a prot
druhé české, moravské univer-
sitě, to jest, že hlasovali pro akademickou
resoluci Wolfovu a proti universitní resoluei
Žáčkově. Do neděle nevyvrátil nikdo tolo tvr-
zení, až v Dobrušce uvedl prof. Drtina, že prj
večeřel, když se hlasovalo o Žáčkově resoluei
spolu s ostatními resolucemi. Jak nám na pravdě
záleží, vidno z toho, že toto novum přinesli
jsme my první ve včerejším referátě z Dobrušky.
dosud o něm nevěděl ani »Čase ani Masaryk.
Wolf
Drtina
Masaryk
Wolfův
Žáčkův
profesor
Praha
Dobruška
29
article
Potvrdí-li se toto tvrzení jako fakt, dobrá
potom Detina nehlasoval proti české univer sitě
ale ani to jej neomlouvá, neboť mě
hlasovati a nikoli večeřeti, hladověl-li pro ně
meckou akademii, nebyl by zhynul pro českou
universitu, a věru lépe by byl učinil, kdyby by
večeřel, když se hlasovalo o Wolfovi. Jako ne-
pochybno zbývá, že Masaryk hlasoval proti druhé
české universitě, to jest, že hlasoval proti reso-
cím, mezi nimiž byla i Žáčkova. Je to pravda.
či není?! Zajisté že jest, neboť Masaryk sám
odůvodňuje své hlasování tím, že hlasovati
pro resoluce většiny rozpočtového výboru, mezt
nimiž byla i Žáčkova universitní, znamenalo by
hlasovati pro rozpočet, to že on a Drtina jako
poslanci oposiční učiniti nemohli. »Čase mluví
o fackování pravdy. Nuže, to byl čistě resli-
stický, to jest jesuitský poliček pravdě a to jsme
také dokázali. Resoluce nejsou rozpočet, vládě
nic nepovolují, nýbrž jsou spiše výtkou vládě,
než souhlas s rozpočtem. Kdyby byl řekl Masa-
ryk, že hlasovati proti resolucím rozpočtověho
výboru znamenalo blasovati proti vět-
šině posl. sněmovny, potom nebylo námitek
proti takovému tvrzení jakožto pravdivému
ale přes to ani takový argument nemohl by
ospravedlniti jednání obou reali-
stických profesorů, jednoho, že hlaso-
val proti a druhého, že vůbec nehlasoval.
Detin
Wolf
Masaryk
Žáčkův
Drtina
30
article
Běží-lí o českou universitu, byť to bylo jen
pouhou resolucí, nesmi žádný poslanec českého
národa za žádnou podminkou ani vý-
mluvou blasovati proti a nemá při
hlasování ani scházeti. Mohl-li Masaryk hlasovati
pro ryze německou akademii s Němci, měl tím
spíše hlasovati pro českou universitu se Slo-
vany. Masaryk uvádí dál na svou omluvu, že
resoluce Žáčkova neobsahuje ani udání místa
ani času pro zřízení české university, nuže
v resoluci Wolfově není vůbec ani
slova o české akademii a přece o b
hlasovali pro tuto resoluci. Je z toho, co uvá-
díme slovy co nejprostšími i jen slůvko ne-
pravdy? Ať mluví »Čas«, ať »Čas« dokáže
My se nevyhýbáme žádné námitce protivníkův
Masaryk
Němec
Žáčkův
Wolfův
31
article
znova vracíme se k argumentům Masarykovým
Drtinovým. Podle referátu olomouckého »Pozora«
řekl prof. Masaryk před svými voliči v Nov. Jičině:
Při odůvodnění své resoluce řekl
Wolf výslovně: »Právě jako byla pražská
universita rozdělena, právě tak nemůže se trpěti
trvání této utrakvistické akademie, navrhuji
proto rozdělení.« — Jest tedy přirozeno
a dle mého náhledu úplně odůvodněno, že jsem
pro resoluci tuto hlasoval.« Facka pravdě at
ji dostala od Masaryka nebo »Pozora«. Znít
ono místo řeči Wolfovy doslovně takto: »Právě
jako byla pražská universita rozdělena, zrovna
jako dnes nikoho více nenapadá na obecné škole
vyučovat německé a české děti vedle sebe
v různých řečech, jako se už nemyslí na utra-
kvistické obecné a měšťanské školy a gymnasis,
právě tak nemůže se ani schvalovat ani trpět
trvání této utrakvistické školy, a musí se sou-
hlasit se samozřejmým a spravedlivým poža-
davkem Němeů, aby byla zřízena vlastní néme-
cká umělecká akademie. Tu jsme zajisté velmi
skromni a formulace, kterou jsem dal své re-
soluci, je právě výrazem této národnostní skrom-
nosti. Nežádáme totiž nic více než toto.« Je
to vlastní překlad »Časův« (ze dne 2. července).
profesor
Masaryk
Wolf
Pozor
Wolfův
Masarykův Drtinův
32
article
Opakujeme panu profesorovi i jeho orgánu
znova, že jeho dedukce jest mylna, neboť pan
prof. Masaryk i pan prof. Drtina nehlasovali pro
řeč Wolfovu, nýbrž pro jeho resoluci, a v té
Wolť nenavrhuje rozdělení, v té
nenavrhuje nic více než německou
akademii, »nic více než toto« Je to
pravda či není? Ať »Čas« vyvráti, může-li.
Nerozhoduje zajisté to, co si Masaryk a Drtina
mysleli při svém hlasování, nýbrž to, co
stojí v resoluci, pro níž hlasují. Jejich
mentální reservace jest při tom naprosto lho-
stejna, toliko jejich hlas platí. Vše ostatní jest
pouhá naděje, domněnka, náhled, výklad, ne-
srovnávající se se skutečnosti. Skutečnost tato
jest, že po provedení resoluce Wolfovy t. j.
po odehodu Thielově a jeho oddělení z akade-
mie bude akademie taková, jako byla před
Thielem, t. j. utrakvistick á. Je to
pravda či není?! Může »Čas« tento fakt vy-
vrátit? Může-li, ať mluví. Ať nám stojí v těchto
věcech, chce-li si počinati jako čestný list,a
je-li vůbec schopen počínati si tak. Neboť a to
s hrdosti díme, naše stanovisko jest stano-
viskem ryzí pravdy, stanoviskem slušnosti, sta-
noviskem pro »Čas« nedohledně vysokým.
profesor
Masaryk
Drtina
Wolfův
Thielův
Thiel
33
article
— Osobní. Dosud na smlouvu ustanovený učitel
na odborné škole sochařské a kamenické Kvido
Kocián jmenován byl učitelem v IX. tř. pořadní.
— Rodinné zprávy. Slečna Emilie Machá-
čkova a pan Bohdan Jansa slaviti budou man-
želský sňatek dne 29. června (12. července) 1908a
5. bod. odpolední v pravoslavném chrámu sv. Boho-
rodičky v Žitomtru na Rusi.
— Úmrtí. V Praze zemřel polní podmaršálel
Ferdinand šl. Pfeilíer, dosáhnuv věku 63 let
Pobřeb bude dnes o 3. hod. odpol. z vojenské ne-
mocnice na Karlově náměstí. — Jak se nám z Vídně
sděluje, zemřel tam včera náhle přednosta doprav-
ního inapektorátu v Praze rak. severozápadní dráhy
pan vrcbní inspektor Jan Sixta ve věku 69 let.
Sixta dlel v Cirkvenici ve Slavonsku na dovolené.
ze které měl se vrátiti dne 13. t. m. do Prahy.
Kocián
Emilie
Jansa
svatý . Boho
Ferdinand
Sixt
Rus
Praha
Pfeilíer
Karlov náměstí
Vídeň
34
article
Včera ráno přijel na nádraží jižní dráhy ve Vídni
a jel v průvodu svého syna a lékaře ve fiakru na
severozápadní nádraží. Za jízdy klesl náhte mrtev
se sedadla. — Včera o 1. hod. odpolední zemřela
v Plzni paní Emma Portová, vdova po zesnulém
majiteli »Národní knihtiskárny« a »Plzeňských Li-
stů«, ve věku 61 let. V zesnulé odchází paní srdne
štechetného, jež pro svoji milou povahu a zejménu
pro svoji lidumilnost byla všude vážena a ctěna
Pohřeb koná se v pátek o 4. hod. odpol. z arci-
děkanského kostela v Plzni na starý hřbitov do ro-
dinně hrobky. — V Žižkově zemřel v úterý dne7.
t. m. po krátké nemoci v 58. roce věku svého pan
František Bursík, mistr obuvnický, měšťan, člen
presbyterstva evangel. helv. reform. církve v Praze
býv. náměstek starosty města Žižkova a dlouholetý
člen městské rady, I. starosta společenstva mistre
obuvnických, člen podpor. spolku mistrů obuvnickýc
v Žižkově a v Karlíně, býv. čien okresního zastupi-
telstva žižkovsko vinohradského, člen místní školní
rady, býv. ředitel podníků městských elektráren, za-
kládající člen »Sokola« a Žižkova pomníku, čestný
člen podpor. spolku »Samaritán«, člen bratrstva ře-
mestníků a živnostníků a podpor. spolku »Oliva-
v Praze, obě. besedy a obě. klubu v Žižkově a j.v.
Bursík
Žižkův
Samaritán
Oliva
Vídeň
Plzeň
Žižkov
Praha
Karlín
Emma portový
Sokol
35
article
Býl to muž horlivý, o veřejné dobro a blaho sta-
rostlivý, v životě spolkovém po celá desttiletí vyni-
kajícím způsobem činný a obětavý. Národní stran
svobodomyslná ztráci v něm spolehlivého stoupene
a důvěrníka. Česť jeho památce! Pohřeb koná s
dnes ve čtvrtek o 4. hod. z domu v Žižkově čp. 23
v Husově třídě na hřbitov olšanský (evang. oddě-
lení I). — Včera zemřela v Hořicích paní Emme
Müllerová, roz. Meisslova, choť továrnika, v 51.
roce věku, raněna byvši mrtvicí. Pohřeb bude tam
zejtra o 3. hod. na nový israelitský hřbitov.
— Účastenství na přípravném slovanském sjezdu
v Praze. Dle přihlášek, dosud sdělených presidiu
městské rady pražské, bude polský národ na
sjezdu připravném zasloupen těmito delegáty: z ru-
ského Polska přijedou pp. Roman Dmnowski, Balicki,
Slecki, Hamsiewicz, Jindřich hrabě Potocki, Ludvík
Straniewicz, Ronic, Lopaciewicz, brabě Olizara
Montwill; z rakouského Polska pp. Grabski, dr.
Doboszywski, Roediger, dr. Grab, [Chwilinski a ryt.
Cienski. Dále přibude s delegáty těmito do Prahy
šěf liskové kanceláře polské p. dr. Kazimir Jarecki
spolu se žurnalisty Nowickým, Obogim a drem. Dom-
skím. Definitivně stanovení delegáti bul harští.
srbští, černohorští, slovínští a ru-
sínšti budou co nejdřive oznámeni. — V pondělí
večer bude na Žohině uspořádán velký raut na
počest hostí; komité přípravné očekává, že přední
naše kruhy, zejmena české naše dámy, účastní
se v počtu nejhojnějším, aby bratry slovanské s ob-
vyklou pohostinnosti českou pozdravily. — Rekla-
mace pozvání zároveň s přispěvkem 10 K za
osobu přijímají se v kanceláři presidi á lnn
na radnici staromě stské denně od 8—2
od 3—6 hodin.
Žižkův
Husův
Emme Müllerová
Dmnowski
Balický
Slecký
Hamsiewicz
Jindřich
hrabě
Potocki
Straniewicz
Ronice
Lopaciewicz
Olizar Montwill
Grabski
doktor
Doboszywski
Roediger
Grab
Chwilinski
Kazimir Jarecki
Nowická
Obogi
Rekl
Olšanský
Hořice
Praha
Polsko
Dom
36
article
— Významné jubileum 35lelé činnosti lékařské
a současně své 60. narozenny, slaví dnešního dne
(ve čtvrlek 9. t. m.) pan MUDr. Jan Moser sl.,
majitel léčebného ústavu v Jinclch, který již od
roku 1891 řídl moderní tento ústav pro léčení vo lon,
lázněmi uhličitými, elektrickými, svělelnými, masáží
a léčebným tělocvikém. Neunavnému přičinění jeho
děkovati jest, že tichou a milou krajinu jineckou
poblíže Zdic vyhledává každoročně značný počet ne-
mocných za příčinou úlevy i vyléčení z těžkých
mnobdy neduhů. Pan MUDr. Moser znám jest
všeobecně jako muž v pravdě lidumi ný, který úplne
oddán jest svému povolaní a každému pac entovi
věnuje pěči nejsvědomitější, takže ten, kdo měí
pří ežilost nějakou dobu v úslavě jeho zltáviti, mi le-
rád vzpomíná těchto chvil a zajisté vždy da přednost
ústavu domácímu před nákladnými lázněmí cizími.
Při tom dlužno podotknouti, že dr. Moser chudším
pacientům vždy ocholně poskytuje přiměř-ných slev
z obvyklých cen v léčení, ano nematý jest i počet
těch, kteří úplně zdarma se tam léčili. O pěkných
účincích, v lázních dra. Mosera v Jineich docílených,
svědči to, že od roku 1894 do roku 1905 byi
v ústavě jeho léčen 1001 nemocný, zvlášlě na cho-
roby nervové, ústrojí zažívací, choroby plic a srdce
atd. Přiznivé výsledky léčebné vykazovalo 970 osob,
což zajistě jest úspěch velice pěkný. U příležitosti
60. narozenin tohoto muže vědy, klerý svědomitě a
poctivě snaží se dle sil svých přispěti všem, kduž
k němu o radu a pomoc se ntikají, jest spravedlivo
vzpomenouti i 35letého jubilea lékařského MUDra.
MUDr
Moser
doktor
Zdice