ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 57891ed0-75a5-11dc-8f08-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 141, place 70, org 14, work 1
1 masthead
9. července 1908. Číslo 187.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Posl. Haberman: Máme-li dáti peníze, můžeme žídati též prával Ministr Biensrth: Jde jen o to, jak má se dosíci rozšíření volebního práva. Kdežto řišská rada je po- volána léměř výhradně k tomu, aby rozvíjela záko- nodarnou činnost (Souhlas, výkřiky.), zemské sně- my a jejich orgány mají řešíti mimo zákonodárné úkoly také vynikající ákoly správní. Řišské radě náleží také politické zákonodárslví zemské zákonodárství je v prvé řadě činno v oboru hospodářském a kulturním. (Souhlas a výkřiky.) Vláda považuje za neodbytný požadavek, aby zemské sněmy byly zařízeny také s pa- třičným zřetelem na kruhy obyvatel- stva, kloré jsou nositeli přímých dan a může tudíž souhlasiti pouze s takovými změnami volebních řádů do zemských sněmů. (Výkřiky.) Vlá- da si přaje, zajistiti osobám, které dosud byly z volebního práva vyloučeny, vliv na složení zemských zastupitelstev při čemž by však nebylo přespřílišně do- lčeno postavení sloupů obyvatelstva které mají na základě své poplatnost zvlášiní měrou zájem na zemské sprá- v č. (Souhlas) To stane se tím, že osobám dosud z volebníh práva vyloučeným zajistí se dostatečné zastoupení aniž by byl úplně opuštěn dosavadní základ voleb- ního práva do zemského sněmu, který jest charakte- risován zásadou zájmového zastoupení.
Posl
5 article
Pilným návrhem, o němž se jedná, vyzývá s vláda, aby v jednollivých zemích podala určité před- lohy, jichž projednání spadá výhradně do oboru pů- sobnosti zemských sněmů. Jesiliže i beze všeho při- znávám, že činnost vlády není ani v záležitoslech zemských vyňata z kontroly říšské rady, přosím, r- čte si přece položiti otázku, zda takováto výzva mající za účel positivní činnost zemských zastupitel- slev, nevybočuje z mezí, které mají zaručovati zem- ským sněmům ústavní život v oboru působnosti vy- kázaného jim zemskými řády. (Souhlas; odpor; vý- křiky: Co učinila vláda Gautschova ?) Místopředseda šl. Starzyňski: Prosím o klid, b řečník mohl mluviti Ministr sv. p. Bienertli: Nemluvil jsem o lom že vláda nemá práva podávati vládní předlohy v zem- ských sněmech, nýbrž položil jsem otázku, spadá-l v obor působnosti říšské rady vyzývati vládu, aby v určitých zemských sněmech podala určité předlohy Tak zní olázka. (Výkřiky posl. Seitze.) Vláda může tudíž v této otázce i nadále setrvati jen na posavadním stanovisku a vynasnaží se se vším důrazem šetříc uvedených zde zvláštních po- třeb zemských správ, pokračovati v šťastně již zn- hájeném díle a zabezpečiti přiměřené za- stoupení osobám, z volebního práva d zemských sněmů vyloučeným. Za těchto poměrů nemchu uznati pilnost podaného návrhu prosim, by sněmovna jej zamítla. (Hlučná pochvala výkřiky.)
Gautschův Ministr Seitz
6 article
Posl. Bielohlawek prohlašuje návrh za velice zbylečný. Sociální demokraté chtějí strhnouti na sebo veškeru politickou moc. Soukupův návrh je poruše- ním samosprávy. (Sociální demokratě hlučně od- porají.) Jsme, končí řečník, přívrženci samosprávy, ne- jsme odpůrci obet ného volebního práva, ale zemsk sněmy musí tu rozhodnouli samy, vládě do toho ni- čeho není Posl. Prokež soudí, že lepší poměry v zemských sněmech nastanou jen demokralisováním zemské správy. Sociální demokracie je stoupenkyní samo- správy zemských sněmů a pracuje pro její rozšíření Žádá, by se zemím dostato podpory na školství, ko- munikace a p. a troufá, že všechny strany budou hlasovati pro pilnost. (Pochvala) Posl. Glabiňski prohlažuje, že polský klub uzná- vá ve své většině nutnost zavésti obecné volební právo do zemských sněmů, avšak trvá na autonomit a přeje si a žádá, by byly takové otázky vylizovány na zemských sněmech. Proto rozhodla se většina polského klubu hlasovati proti pilnosti, ale dala čle- nům, kteří měli dříve v této sněmovně jako zvláštní skupina jiné poslavení, svobodu hlasování.
Posl Bielohlawek Soukupův
7 article
Posl. Moraezewski soudí, že dělnici i rolníci se přesvědčí, že všeobecné, rovné volební právo musí býti do zemských sněmů zavedeno. Posl. Seliger žádá, aby vláda přiznala konečni barvu, jak představuje si časovou reformu volebního práva do zemských sněmů. Přijde doba, kdy i bar- Bienerth upustí a nebude hájiti práva privilegova- ných. Sociální demokraté budou hájiti samosprávu zemí, bude-li se v ní zračiti samospráva národů. Reformou volebního práva zemského stanou se sněmy způsobilými prováděli rozumnou finanční politiku a to bude prvním krokem k reformě správní. Správní reforma jest však podmínkou národnostního smíru, národnostní samosprávy. Němečtí občanšti poslanci z Čech chtějí svým požadavkem národnost- ního rozdělení zjednati svému úřadnictvu jen vý sadní práva na úřadnických místech. V národnostním boji jde jim jen o hmotný prospěch. Pro pracovní schopnost českého sněmu jesl národní autonomie nezbylnou nulností. Řečník vyslovuje se co nejroz- bodněji proti projektu V. kurle zemské. Nynější ná rodnostní vzrušení v německých Čechách bylo vy- voláno uměle z taktických důvodů, aby se voličům zatajilo, že svobodomyslní Němci se přiklonili více ke křesťanským sociálům. Chtějí-li měšťanské strany obstáti před soudnou stolicí lidovou, musí hlasovat pro návrh (Pochvala K návrhu posl. Miklasa rokování uzavřeno hlavními řečníky zvoleni poslanci Resel (pro) a Steiner (contra) Posl. Steiner vzdal se slova proto, že olázka re- formy zemských volebních řádů náleží do kompe- tence zemských sněmů.
Posl Seliger Němec Resel Steiner Čechy
8 article
Posl. Resel vyvracel námitky proti obecnému rovnému volebnímu právu zemskému. Vládě jde prý toliko o udržení lřídního panství, ba o panství kast (Hlučný souhlas soc. demokratů) Posl. Soukup v doslovu prohlásil, že zásadným uznáním obecného volebního práva je rozhodnuto také o osudu zemských sněmů a obci. Jeho zave- dení do sněmů jest jen otázkou času. Dnešní pro- hlášení ministrovo je pouhým komplimentem velko- statku a panské sněmovně. Účelem návrhu není zni- čiti antonomii sněmů, nýbrž zjednat ji nové dráhy. Zemské sněmy autonomisovati znamená však je demokratisovati a proto prosí za přijetí návrhu. Následovaly věcné opra vy. Posl. Němec konstatoval vůči Bielohlawkovi, že v r. 1897 kandidoval jako český sociál ní demokrat. Posl. dr. Kramář prohlásil jménem své strany. že bude hlasovati proti pilnosti. Na českém zemském sněmu podá úplně propracovaný návrh na zavede ní všeobecného rovného přímého a tajného volebního práva. Hlasujeme-li dnes proti pilnosti — praví řeč- ník — činíme tak proto, že nemůžeme připustiti, aby říšská rada jakoukoliv formou viotsila se do záleži- tostí sněmovních. (Souhlas mezi Čechy.) Toto stanc- visko zaujímali jsme vždy a také pro vždy na něm setrváme. To však naprosto neznamená, že svým hlasováním vyslovujeme se nějak proti meritu Sou- kupova návrhu. (Souhlas.) Posl. Stölzl prohlásil jménem své strany, že ne pokládá tuto sněmovnu za oprávněnou, aby zasahu- vala do vamosprávných záležitostí zemských sněme a proto bude hlasovati proli návrhu.
Posl Resel Soukup Němec doktor Kramář Stölzl Čechy
9 article
Posl. Kalina pravil, že stanovisko jeho strany v té otázce je známo. Žádá ref rmu dosavadního volebního práva do zemského sněmu, ale považuje jedině a výlučně zemský sněm za kompetentní usnésti se o této otazce. Vládní předloha o vše- obecném volebním právu říšském byla podána jen proto, aby zemské sněmy byly znehodnoceny ústřední parlament posilen. Proto žádala jeho strana tenkráte junktím mezi volební předlohou pro říšskou radu a pro zemské sněmy, jakož změnu zemské ústavy. Bude hlasovati pro pllnost návrhu a po případě v meritorním rokování vytkne náležítě své stát právní stanovisko, Bude-li strana řečníkova dnes hlasevati pro pilnost Souku- pova návrhu, protestuje tím především proki podání přislušné vládní předlohý, která jest snad pouze kopil Gantechovy osnový a ludiž by znamenala roz- (ržení země, jakož i proti úmyslu ministrem na- značeněmu, že nepředloží k sankci žádnou zákonnou osnovu, která by nevyhovovala soustavě kuriátní. Posl. Staněk i jeho strana budou hlasovali proti pilnosti, protože pokládá návrh za přimý útok na práva zemského sněmu a strana agrární prohla- šuje jej va návrh agitační. (Souhlas mezi českými sgrárniky; výkřiky a odpor soc. demokratů.) Otázka
Posl Kalina Staněk Souk
10 article
ta nemůže býti zde rozhodnuta; k takovému usne- sení jsou oprávnění pouze zemští poslanci. Zemské sněmy jsou samosprávné a my jako autonomisté nemůžeme v této sněmovně hlasovati pro návrh, předpisující samosprávné korporaci, jak by měla jednati. Budeme proto hlasovati proti návrhu. Na zemském sněmu vytkneme své stanovisko v otázce volební opravy. (Souhlas.) Při hlasování pilnost návrhu propadla. Posl. Markl v dotazu na předsedu naléhal na ustavení se výboru pro záležitosti st. zřízenců. Posl. Buříval dotazoval se předsedy v téže záležitosti. Předseda dr. Weiskirchner odpovídák oběma těmto dotazům, že jest ochoten přičiniti se aby se tento výbor brzy ustavil. Avšak ať dohodnou se strany o výborovém předsednictví. Posi. prof. Čelakovský podal dnes petic spolku »Svatobor« za státní podporu a po jeho žá dosti byla protokolována. Posl. Čech podal k žádosti župy obchodních gremií v Hradcí Králové dotaz po úpravě dopravníc poměrů mezi Hradcem Králové a Prahou. Příští schůze bude zejtra.
Posl Buříval doktor Weiskirchner profesor Čelakovský Čechy Hradec Králové Praha spolek » Svatobor
11 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 8. července. (K. k.) Národohospodářský výbor vyřidil zákon o ob chodulch pomoculcich, schválil jej dle textu užšího výboru. Dále schválil resoluci dra. Lichta, by živnostenský zákon byl změněn tak, aby při sporecí o obnosech 100 K bylo připušteno zastoupení advo kátem. Zpravodajem pro sněmovnu byl zvolen posl Duleba.
Vídeň
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. července. (Přípravy k konferenei pražské.) Dle „Czasu“ pol ská konservativná strana v Haliči jmenoval svým zástupcem na pražské slovanské konferen- ci red. Michala Chyliňského, předsedu svazu slovanských novinářů. Za katolický stře polský přijede do Prahy dvor. rada Rydygie a polské demokraty dr. Adam Doboszyňski. majetník krakovské „Nové Reformy“. Zástupe národně-demokratické a lidové strany polské ne- jsou ještě známi. Za Poláky ruské jsou kromě zástupeů strany realistické a národně-demokratické, nám už jmenovaných, delegování dále za stranu pol- sko-pokrokovou pp. Swietochowski a J Lypacewicz; za Poláky z jihozápadního Ruska přijede člen hosudarstvenného sovětu hr. Olizar. Poláci poznaňští, jak jsme již psali nebudou míti v Praze ofieiálného zástupce. Ne znamená to nikterak — jak vysvětlují listy halič ské — že by poznaňští Poláci byli odpůrci sblí žení slovanských národů. U Poláků ve státě pru ském rozhodla obava, že by jich účastenstv v pražské konferenci mohlo se pro vládu pru- skou státi novou záminkou k dalším represaliin proti národu polskému. V Praze, 8. července. (Nové ministe stvo.) Dneškom vstupuje v život nové mini storstvo veřejných prací, v jehož čele stojí dr Gossmann. Vídeňské úřadní noviny otiskují dnes schválený zákon, jímž se ministerstvo toto upravuje; celou řadu nově jmonovaných úřad- níků pro toto ministerstvo a také jeho o rgani saci.
Michalus Chyliňský doktor Doboszyňski Polák Praha Halič Rusko svaz slovanský novinář SF
13 article
Ministerstvo veřejných praeí bude máti čtyři odbory. Prvému odboru přidě- leny jsou věci stavební, péče o byty, správa státních budov, výstavy a návštěva cizinců. Od- bor tento má 5 oddělení. Druhěmu odboru přiděleny věci technické, tedy vysoké stavby silnice, mosty, vodní stavby, vodní síly a jieh využitkování. Tento odbor rozdělen v 6 departe- mentů. Třetímu odboru je podřízeno hor- nictví, pro něž je zřízeno 8 oddělení. Čtvrtě- mu odboru přiděleny otázky živnostenské živnostenské školy, mimo to elektřina, pokus- nictví, míry, váhy a cejehovnietví a konečně pa- tenty. Odbor tento má 4 oddělení. Jako samo- statné departementy zřízena dále odděl. XXIV pro dobrá zdání o hospodářských otázkách péči o mládež; oddělení XXV. pro výsady známky a ochranu známek a oddělení XXVI jako účtárna.
živnostenský živnostenský škola
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 8. července.
Praha
16 article
Sensační odhalení. Pod nápisem: »Za kulisami« píše legační rada Rath, dřive u německého vyslanectva v Londýně, o nynějších i dřívějších tajných snahách diplomacie, kteréž jsou s to, způsobiti veliký rozruch v politickém světě. V r. 1901 navrhla Anglie Německu spolek, ale smrtí hrab. Hatzfelda byly spahy ty přerušeny. Tu teprve uzavřela Anglie dohodu s Francií a Ruskem. Zároveň vypracoval bývalý místokrál indický lord Curzon rozsáhlý plán pro anglickou politiku východní. A snaží se ji s přáteli v zemi i ve sněmovnách provésti. Král Eduard VII., získán Curzonem, řídl se při nynějším postupu svém jeho plánem. Plán ten má za účel roz- děliti blIzký Orient mezi Busko, Franeii i Anglii, poněkudi se zře- telem k rakouským zájmům, ale s úplným vyloučením Němeů. Tyto návrhy na dělení týkají se evrop- ského Turecka, Malé Asie, Arabie
Rath Hatzfeld Curzon Eduard VII Buska Franeie Londýn Anglie Německo Francie Rusko Turecko Arabia
17 article
Persje. Angle má při tom zájem, aby zjednala přímé a neodvislé spojení s Indií po zemi. Prolektoršt anglický nad Arabií a Mezo- potamii má raziti cestu z Egypla do Persie. jejíž jih Rusko, j k známo, ponechalo angli ckému vliva, Beludžstan, kterýž jest dnes již pod snglickým vlivem, obstarati má další spo- jení mezi Persií a Indii. Plán ten způsobiti mus ovšem konflikt s Německem, kteréž jest angažo- váno v Mezopotamii. Francii slíben při tomto dělení Turecka protektorát nad Syrií, Rusku ponechá se volná ruka n Bosporu. Za cenu, že se odpoutá od Ne mecka, má se Rakousku ponechati volná cesta k Soluni, Italii za to, že bude vliv její z Bal- kánu skorem vyloučen, má se dostati Tripolisu a výhod na jiných ještě stranách. Až potud zněl pamětní spis, předložený lordu Curzonovi. Králi Eduardu podařilo se na základě ná- vrhů těch již shoda s Ruskem i s Francil,a nyní snaží se odpoutati Rakousko od Německa tím, že mürzstegský program hledi nahraditi ji- nou dohodou, rusko-rakouskou o Balkánu. Ko- nají se proto denně porady mezi hrabětem Mensdorfem, sirem Greyem a Eduardem VII. kterýž za účelem tím i do Išlu pojede. Nabídka pro Rakousko jeví se lákavou, protože plánem
Curzon Eduard Francil Grey Eduard VII Indie Persie Rusko Německo Francie Turecko Sýrie Bospor Soluň Bala Tripolis Rakousko Balkán Išlu Arabia Mezo
18 article
tím uklizuje se stálé nebezpečí z Turecka evrop- skému míru hrozící a protože usnadňuje se mu postup na Soluň s odstraněním veta italského. V Německu jsou prý si jisti, že císař František Josef zůstane spolku s Německem věren, ale obávají se, že vůlo jeho nebude vždy roz- hodující! Jest jisté ovšem nebezpečí pro mír evropský v plánu tom, totiž, že Německo nebude čekati, až bude takto zúplna osamoceno, že požene věci k rozhodnutí dříve již, třeba za cenu evropského konfliktu. Kritická doba pro Německo. Proslulý historik německý, Karel Lam- brecht, měl v Lipsku řeč, budící velkou sensaci. Pravil v ní mimo jiné: Německo stalo se světovou mocí se všemi zájmy a bře- meny tím spojenými. V makedonské a marocké otázce, kteréž na pohled zdají se nám býti tak daleky, spočívá teď osud náš. Nadešel čas, kdy třeba vysloviti, že léta budoucí budou pro nás kritickými. Revoluce a hrůzovláda v Persii. Boj trvá. V Tavrizu trvají ještě boje pouliční. Rahim Chan ovládá lupičskými četami svými město. kromě jednoho okresu, v němž revolucionáři kladou tuhý odpor. Pohled na město jest skličující. Hrůzy, páchané reakcionáři, nesnadno jest vylíčiti Tábor plenníků těchto jest naplněn uloupenými předměty. Množ- ství domů jest pobořeno neb vyloupeno. Bezpočet dětí jest bez přístřeší. Pomoci nelze čekat odnikud. Krámy jsou uzavřeny. Strašlivý hlado mor hrozí vypuknouti.
František Josef Lam Rahim Chan Hrůza Krám Turecko Soluň Německo Lipsko Persie
19 article
Druhý sjezd žen českoslovanských Dalo se tušiti, že závěr sjezdového jednání bude rušný, hlučný a bouřlivý. Po včerejším z sedání plenárním došlo po polednách, když schůze již ukončena, k ostré srážce mezi pořadatelkam sjezdu a oposicí. To byla jenom ouvertura k od- polední schůzí závěrečné, debatní, jež začala z značného nervosního napjetí. Ale snad to ke vzá- jemné výměně názorů jemu přispělo. Debata byla důkladná, všeobecná i specialní. Chvílemi vypadalo to jako v táboře amazonek, ale na kone docileno přece jen dorozumění a smířlivá nálada. posléze se dostavivší, nejlíp může být charakte- risována faktem, že do pracovního odboru, který se má po prázdninách ujmouti bohatého mate- riálu resolučního a jiného, získaného z průběhu sjezdu, navrženy byly příslušnice všech směrů a stran politiekých, ba i dvě z nejohnivějších řečníc oposičního tábora. Ale působilo jako malí sensace, že obě oposičnice mandátu nepřijaly omlouvajíce se prací jinde .. Odhlasována a přijata celá řada iniciativ- ních návrhů, podnětů a resoluci, některé s mino- ritní výhradou. Tak pokus o utvoření slov an ského svazu ženských spolků v Ra- kousku, založení pražského odboru rakouské ligy protisobchodu s děvčaty, poža- davek koedukace na školách, povinně a rozšířené pěstování tělocviku, reform babictví, akce ke sbírání a všemožnému šetření, po případě udržování krojů národ- ních i jiných národních a lidových zvyklostí, rozumné pěstování hesla »Svůj k svémule ve všech oborech hospodářských atd. atd. Význačná usnesení sjezdová a hlavní resoluce ještě otiskneme.
ženská spolek v Ra
20 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory. „. Čechové slezští v Praze. Již zejtra zavítá do Prahy výprava Čechů slezských ostravských, o které již v úterním čísle přinesli jsme předběžnou zprávu. O národním významu výpravy té není- třeba více se šířiti; stačí po- ukázati, že účastníky výpravy jsou starostové českých obel, naší přední bojovnici slezšt Výprava přijede zvláštním vlakem zejtrao 7. hod. ranní na státní nádraží v Hybernské ulici. Po uvítání následuje rozehod do bytů. K ubytování jedné části účastníků propůjčila městská rada na Král. Vinohradech jednu ze svých škol. O 10 hod. dopolední bude výprava pozdravena na radnici pražské primálorem p. drem. Grošem a Národní radou českou. Odpo- ledne navštívi Národopisné museum, Petřin Hradčany. Jsme přesvědčeni, že Pražané hojně se dostaví na nádraží k uvitání a i jinak mi- lým našim hostům vyjdou vstřic. Bližší infor mace sdělí spolek »Slezan«, který převzal péči o výpravu. Program pro pobyt Slezanů v Praze tento jest stanoven: V sobotu dne 11. čer- venee. O 7. hod. ranní odjezd do jatek, pro- hlídka jatek, o půl 10. hod. dopolední uvítání na výstavě, prohlídka výstavy po celý den ( odborný výklad bude postaráno). Oběd na vý stavě. Večer divadlo vinohradské. V ned ěl dne 12. července. O 7. hod. ranní koste sv. Ludmily na Král. Vinohradech. O 8. hod ranni museum zemské. O půl 11. hod. dopol návštěva zemědělské rady. — O 1144/ hod. do pelední zemská banka. Oběd v »Merkuru« v Mikulášské třídě. Odpeledne návštěva výstavy k seznání života a ruchu výstavního, večen osvětlení výstavy. V pondělí dne 13. čer- vence. Odchod o 7. hod ranní přes Karlo a Albertov na Vyšehrad, prohlídka Vyšehradu, nábřeží a tunelu, o půl 10. hod. dopolední parníkem do Branika k prohlidce pivovaru.
Čecho Král Groš Pražan Slezan svatý . Ludmila Karla Praha hybernský ulice Vinohrady Albertov Vyšehrad národopisný muzeum Petřiny Hradčany návštěva zemědělský rada
21 article
Oběd »u Ostrovských«. O 2. hod. odpolední prohlidka závodu Novákova (případný nákup) O půl 5. hod. odpolední prohlidka vysoké školy zemědělské a pokusné stanice, v Havličkových sadech. Za starosty z ok resu opavského J Glabazňa, starosta z Mokrých Lazců. Za okres klimkovický Josef Holuša, starosta z Dobrosla vie. Za okres bílovecký Josef Pater, starosta z Lukavce. Za okres frýdecký Jan Polach, sta rosta ze Sedliště a Josef Adámek, starosta v Raškovicích. . Dnešek na výstavě. Pořad: Promenádní koncerty: od 4. do 10. hod. před průmyslovým pa lácem kapely žižkovského »Sokola« p. Hermanna, před býv. fontánou kapely p. Konopáska. O 7. hod. več. v koncertní síni populární kon- cert výstavního orkestru. Dirigent dr. V. Zemánek O 9. hod. uměl. kabaret pí. Ziegterové v koncertní síni. Od 9. do 11»10, hod. slavnostní osvětlení.
Novákův Glabazňa Holuša Josef Polach Adámek Hermann Konopásek doktor V Zemánek Havličkový Mokrá Lazce Lukavac Sedliště Raškovice Sokol
22 article
*. Květinová slavnost na výstavištl. Dle pří- prav, které se konají pro sobotní květinové korsoa květinovou slavnost a dle přihlášek zábavnímu vý- boru dosud učiněných, bude tento den skutečným svátkem výstavním a rozvine obraz skvělé nádhery. vkusu a elegance. Květinové slavnosti zúčastní s arcivévoda Karel Franlišek Josef, místodržitel, an- glický vicekonsul, starosta král. hlav. města Prahy s oběma náměstky a četní jiní hodnostové. Průvod zahájí čtyřspřežný alegorický vůz obchodní a živno- stenské komory v Praze, zobrazující plasticky vý- stavní plakát mistra Olivy. Výstavní atrakce znázor- něny budou skupinami v příslušném genru. Mořské akvarium vypraví velkou škebli s mořskou vílou, kterou táhne dvojspřež mořských koníků, řízená vod- níkem. Skluzavka vypraví v miniatuře zasněženou pláň s rohačkou, na které sáňkují čtvrtmiliontá s půlmiliontým. Spřežení vede sněhulák. Habešská vesnice vypraví velký čtyřspřežný vůz s baremem žen náčelníka Roblýho, originální skupinu vypraví
Franlišek Josef Praha
23 article
hipodrom. Ve skupině alegorických vozů zastoupeny budou též velké firmy pražské. Mezi těmito ohlášena již genrová skupina dle motivů Defregerského (obrov- ský květinový koš s květináčky. Nejkrásněji vy- zdobené vozy obdrží ceny, které k tomuto účelu vě- novali: president výkonného výbotu cís. r. Bondy střibrnou vásu na květiny, vicepresident výkonného výboru Riedí z Riedensteinu a některé firmy. Házení květin s dráty nebo jiných předmětů kromě serpentin (konfety) jest nepřipustno. Účastníci květinového korsa upozorňují se na to, že výše vozů soukromých nesmí přesahovati 3 m. 20 em., alegorických vozů 3 m. 35 em Při květinové slavnosti koncertují na výstavišti tři hudby. Slavnostní osvětlení bude do 12. hodiny noční. Pořad na příjezd povozů pro seřa- diště v Marianské ulici bude v denních listech ještě uveřejněn. Další přihlášky dekorovaných von k účasti na květinovém korsu přijímá administrační kancelař, která ochotně udílí iaformace.
Bond Riedět Riedenstein
24 article
„. Sludentský šermiřský turnaj, který v kon- certní síni na výstavě pořádají »Sport a Hry« za záštity zábavního výboru výstavního, začíná zejtra v pátek o 3. hod. odpol. Turnaj má 22 přihlášky vynikajících šermířů studentských, takže soutěž bude zahrnovati asi 150 assautů. Šermováno bude ve všední dny od 3—6 hod. odpol., v neděli od 9 —19 hod. dopoledne. Vstup k turnaji je volný. *. Třetí večer Waguerův jest v sobotu 11. l. m. o 7. hod. več. Mimo jiné proveden bude v Praze poprvé fragment Klingsoreva »Čarovná zahradaa sbor květinových dívek« z »Parsifala«. Příští (šestý) filharmonický koncert jest v sobotu 18. t. m. Solistou jeho bude Feruccio Benvenuto Busoni. pianista čítaný k nejpřednějším nynější doby. „. Prvá dělnická výprava na výstavu. Dělnictvo cukrovaru v Lenešicích u Loun střádalo od zimy. by mohlo výstavu navštíviti. Blahovůlí a značným přispěním ředitelství cukrovaru umožněna byla tato chystaná výprava. V sobotu a v neděli za vedení úřadníků pp. Šlegra, Peška, Fojta a Kaisra dělnictvo počtem na 50 osob prohlédlo Prahu, zejmena však výslavu, především ovšem nejzajímavější pro ně část. výstavku cukrovarskou atd. Průvodcem byl jim ob chodník p. Neubert. Vzhledem k významu takovýchto výprav dělnictva, jež na výstavě najdou mnoho poučného a cenného, lze očekávati, že výprava ne zůstane ojedinělá. JOSer OSe
Parsifal Feruccio Busoni Šlegr Pešek Fojt Kaiser Neubert Praha Lenešice Louny
25 article
Jungmannovo nám., 21 vystavuje v paviloně interiérů, dále zařízení vý- stav. kanceláří Obch. komory (statisti- cká, tarifní, vývozní atd.), jakož i četných soukromých vystavovatelů. — Telefon 3312. — 1247
Jungmannův obchodní . komora
26 title
Praha - Hl.
Praha
27 article
„. Schůze širšího zábavního komilétu koná se v pátek, dne 10. 1. m., v pavilonu komorním na vý- stavišti o 6. hod. odpolední. Jest nutno, aby se všichni pp. členové zábavního výboru dostavili neboť při této schůzi rozděleny budou funkce pro květinové korso. . Schůze širšího subkomitétu pro pořádáne slavnosti umělců na výslavě koná se dnes o 7. hod. večerní v komorním paviloně. Zvláštní pozvání s nerozeslala. .. Včera navšlívilo výstavu 12.728 platiciel osob.
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Wolf-Drtina-Masaryk. Prostředky, ja- kými hájí »Čas« své poslance v aféře s Wol fovou resolucí a jimiž se hájí tilo poslanci sami. dlužno naznačiti jako zoufalé. »Čas« obviňuje nás, že »fackujeme, pravdu«, ale dosud nám nedokázal ani jediné slůvko nepravdy. My jsme tvrdili, že poslanci Masaryk a Drtina hlasovali pro ryze německou akademii umění v Praze a prot druhé české, moravské univer- sitě, to jest, že hlasovali pro akademickou resoluci Wolfovu a proti universitní resoluei Žáčkově. Do neděle nevyvrátil nikdo tolo tvr- zení, až v Dobrušce uvedl prof. Drtina, že prj večeřel, když se hlasovalo o Žáčkově resoluei spolu s ostatními resolucemi. Jak nám na pravdě záleží, vidno z toho, že toto novum přinesli jsme my první ve včerejším referátě z Dobrušky. dosud o něm nevěděl ani »Čase ani Masaryk.
Wolf Drtina Masaryk Wolfův Žáčkův profesor Praha Dobruška
29 article
Potvrdí-li se toto tvrzení jako fakt, dobrá potom Detina nehlasoval proti české univer sitě ale ani to jej neomlouvá, neboť mě hlasovati a nikoli večeřeti, hladověl-li pro ně meckou akademii, nebyl by zhynul pro českou universitu, a věru lépe by byl učinil, kdyby by večeřel, když se hlasovalo o Wolfovi. Jako ne- pochybno zbývá, že Masaryk hlasoval proti druhé české universitě, to jest, že hlasoval proti reso- cím, mezi nimiž byla i Žáčkova. Je to pravda. či není?! Zajisté že jest, neboť Masaryk sám odůvodňuje své hlasování tím, že hlasovati pro resoluce většiny rozpočtového výboru, mezt nimiž byla i Žáčkova universitní, znamenalo by hlasovati pro rozpočet, to že on a Drtina jako poslanci oposiční učiniti nemohli. »Čase mluví o fackování pravdy. Nuže, to byl čistě resli- stický, to jest jesuitský poliček pravdě a to jsme také dokázali. Resoluce nejsou rozpočet, vládě nic nepovolují, nýbrž jsou spiše výtkou vládě, než souhlas s rozpočtem. Kdyby byl řekl Masa- ryk, že hlasovati proti resolucím rozpočtověho výboru znamenalo blasovati proti vět- šině posl. sněmovny, potom nebylo námitek proti takovému tvrzení jakožto pravdivému ale přes to ani takový argument nemohl by ospravedlniti jednání obou reali- stických profesorů, jednoho, že hlaso- val proti a druhého, že vůbec nehlasoval.
Detin Wolf Masaryk Žáčkův Drtina
30 article
Běží-lí o českou universitu, byť to bylo jen pouhou resolucí, nesmi žádný poslanec českého národa za žádnou podminkou ani vý- mluvou blasovati proti a nemá při hlasování ani scházeti. Mohl-li Masaryk hlasovati pro ryze německou akademii s Němci, měl tím spíše hlasovati pro českou universitu se Slo- vany. Masaryk uvádí dál na svou omluvu, že resoluce Žáčkova neobsahuje ani udání místa ani času pro zřízení české university, nuže v resoluci Wolfově není vůbec ani slova o české akademii a přece o b hlasovali pro tuto resoluci. Je z toho, co uvá- díme slovy co nejprostšími i jen slůvko ne- pravdy? Ať mluví »Čas«, ať »Čas« dokáže My se nevyhýbáme žádné námitce protivníkův
Masaryk Němec Žáčkův Wolfův
31 article
znova vracíme se k argumentům Masarykovým Drtinovým. Podle referátu olomouckého »Pozora« řekl prof. Masaryk před svými voliči v Nov. Jičině: Při odůvodnění své resoluce řekl Wolf výslovně: »Právě jako byla pražská universita rozdělena, právě tak nemůže se trpěti trvání této utrakvistické akademie, navrhuji proto rozdělení.« — Jest tedy přirozeno a dle mého náhledu úplně odůvodněno, že jsem pro resoluci tuto hlasoval.« Facka pravdě at ji dostala od Masaryka nebo »Pozora«. Znít ono místo řeči Wolfovy doslovně takto: »Právě jako byla pražská universita rozdělena, zrovna jako dnes nikoho více nenapadá na obecné škole vyučovat německé a české děti vedle sebe v různých řečech, jako se už nemyslí na utra- kvistické obecné a měšťanské školy a gymnasis, právě tak nemůže se ani schvalovat ani trpět trvání této utrakvistické školy, a musí se sou- hlasit se samozřejmým a spravedlivým poža- davkem Němeů, aby byla zřízena vlastní néme- cká umělecká akademie. Tu jsme zajisté velmi skromni a formulace, kterou jsem dal své re- soluci, je právě výrazem této národnostní skrom- nosti. Nežádáme totiž nic více než toto.« Je to vlastní překlad »Časův« (ze dne 2. července).
profesor Masaryk Wolf Pozor Wolfův Masarykův Drtinův
32 article
Opakujeme panu profesorovi i jeho orgánu znova, že jeho dedukce jest mylna, neboť pan prof. Masaryk i pan prof. Drtina nehlasovali pro řeč Wolfovu, nýbrž pro jeho resoluci, a v té Wolť nenavrhuje rozdělení, v té nenavrhuje nic více než německou akademii, »nic více než toto« Je to pravda či není? Ať »Čas« vyvráti, může-li. Nerozhoduje zajisté to, co si Masaryk a Drtina mysleli při svém hlasování, nýbrž to, co stojí v resoluci, pro níž hlasují. Jejich mentální reservace jest při tom naprosto lho- stejna, toliko jejich hlas platí. Vše ostatní jest pouhá naděje, domněnka, náhled, výklad, ne- srovnávající se se skutečnosti. Skutečnost tato jest, že po provedení resoluce Wolfovy t. j. po odehodu Thielově a jeho oddělení z akade- mie bude akademie taková, jako byla před Thielem, t. j. utrakvistick á. Je to pravda či není?! Může »Čas« tento fakt vy- vrátit? Může-li, ať mluví. Ať nám stojí v těchto věcech, chce-li si počinati jako čestný list,a je-li vůbec schopen počínati si tak. Neboť a to s hrdosti díme, naše stanovisko jest stano- viskem ryzí pravdy, stanoviskem slušnosti, sta- noviskem pro »Čas« nedohledně vysokým.
profesor Masaryk Drtina Wolfův Thielův Thiel
33 article
— Osobní. Dosud na smlouvu ustanovený učitel na odborné škole sochařské a kamenické Kvido Kocián jmenován byl učitelem v IX. tř. pořadní. — Rodinné zprávy. Slečna Emilie Machá- čkova a pan Bohdan Jansa slaviti budou man- želský sňatek dne 29. června (12. července) 1908a 5. bod. odpolední v pravoslavném chrámu sv. Boho- rodičky v Žitomtru na Rusi. — Úmrtí. V Praze zemřel polní podmaršálel Ferdinand šl. Pfeilíer, dosáhnuv věku 63 let Pobřeb bude dnes o 3. hod. odpol. z vojenské ne- mocnice na Karlově náměstí. — Jak se nám z Vídně sděluje, zemřel tam včera náhle přednosta doprav- ního inapektorátu v Praze rak. severozápadní dráhy pan vrcbní inspektor Jan Sixta ve věku 69 let. Sixta dlel v Cirkvenici ve Slavonsku na dovolené. ze které měl se vrátiti dne 13. t. m. do Prahy.
Kocián Emilie Jansa svatý . Boho Ferdinand Sixt Rus Praha Pfeilíer Karlov náměstí Vídeň
34 article
Včera ráno přijel na nádraží jižní dráhy ve Vídni a jel v průvodu svého syna a lékaře ve fiakru na severozápadní nádraží. Za jízdy klesl náhte mrtev se sedadla. — Včera o 1. hod. odpolední zemřela v Plzni paní Emma Portová, vdova po zesnulém majiteli »Národní knihtiskárny« a »Plzeňských Li- stů«, ve věku 61 let. V zesnulé odchází paní srdne štechetného, jež pro svoji milou povahu a zejménu pro svoji lidumilnost byla všude vážena a ctěna Pohřeb koná se v pátek o 4. hod. odpol. z arci- děkanského kostela v Plzni na starý hřbitov do ro- dinně hrobky. — V Žižkově zemřel v úterý dne7. t. m. po krátké nemoci v 58. roce věku svého pan František Bursík, mistr obuvnický, měšťan, člen presbyterstva evangel. helv. reform. církve v Praze býv. náměstek starosty města Žižkova a dlouholetý člen městské rady, I. starosta společenstva mistre obuvnických, člen podpor. spolku mistrů obuvnickýc v Žižkově a v Karlíně, býv. čien okresního zastupi- telstva žižkovsko vinohradského, člen místní školní rady, býv. ředitel podníků městských elektráren, za- kládající člen »Sokola« a Žižkova pomníku, čestný člen podpor. spolku »Samaritán«, člen bratrstva ře- mestníků a živnostníků a podpor. spolku »Oliva- v Praze, obě. besedy a obě. klubu v Žižkově a j.v.
Bursík Žižkův Samaritán Oliva Vídeň Plzeň Žižkov Praha Karlín Emma portový Sokol
35 article
Býl to muž horlivý, o veřejné dobro a blaho sta- rostlivý, v životě spolkovém po celá desttiletí vyni- kajícím způsobem činný a obětavý. Národní stran svobodomyslná ztráci v něm spolehlivého stoupene a důvěrníka. Česť jeho památce! Pohřeb koná s dnes ve čtvrtek o 4. hod. z domu v Žižkově čp. 23 v Husově třídě na hřbitov olšanský (evang. oddě- lení I). — Včera zemřela v Hořicích paní Emme Müllerová, roz. Meisslova, choť továrnika, v 51. roce věku, raněna byvši mrtvicí. Pohřeb bude tam zejtra o 3. hod. na nový israelitský hřbitov. — Účastenství na přípravném slovanském sjezdu v Praze. Dle přihlášek, dosud sdělených presidiu městské rady pražské, bude polský národ na sjezdu připravném zasloupen těmito delegáty: z ru- ského Polska přijedou pp. Roman Dmnowski, Balicki, Slecki, Hamsiewicz, Jindřich hrabě Potocki, Ludvík Straniewicz, Ronic, Lopaciewicz, brabě Olizara Montwill; z rakouského Polska pp. Grabski, dr. Doboszywski, Roediger, dr. Grab, [Chwilinski a ryt. Cienski. Dále přibude s delegáty těmito do Prahy šěf liskové kanceláře polské p. dr. Kazimir Jarecki spolu se žurnalisty Nowickým, Obogim a drem. Dom- skím. Definitivně stanovení delegáti bul harští. srbští, černohorští, slovínští a ru- sínšti budou co nejdřive oznámeni. — V pondělí večer bude na Žohině uspořádán velký raut na počest hostí; komité přípravné očekává, že přední naše kruhy, zejmena české naše dámy, účastní se v počtu nejhojnějším, aby bratry slovanské s ob- vyklou pohostinnosti českou pozdravily. — Rekla- mace pozvání zároveň s přispěvkem 10 K za osobu přijímají se v kanceláři presidi á lnn na radnici staromě stské denně od 8—2 od 3—6 hodin.
Žižkův Husův Emme Müllerová Dmnowski Balický Slecký Hamsiewicz Jindřich hrabě Potocki Straniewicz Ronice Lopaciewicz Olizar Montwill Grabski doktor Doboszywski Roediger Grab Chwilinski Kazimir Jarecki Nowická Obogi Rekl Olšanský Hořice Praha Polsko Dom
36 article
— Významné jubileum 35lelé činnosti lékařské a současně své 60. narozenny, slaví dnešního dne (ve čtvrlek 9. t. m.) pan MUDr. Jan Moser sl., majitel léčebného ústavu v Jinclch, který již od roku 1891 řídl moderní tento ústav pro léčení vo lon, lázněmi uhličitými, elektrickými, svělelnými, masáží a léčebným tělocvikém. Neunavnému přičinění jeho děkovati jest, že tichou a milou krajinu jineckou poblíže Zdic vyhledává každoročně značný počet ne- mocných za příčinou úlevy i vyléčení z těžkých mnobdy neduhů. Pan MUDr. Moser znám jest všeobecně jako muž v pravdě lidumi ný, který úplne oddán jest svému povolaní a každému pac entovi věnuje pěči nejsvědomitější, takže ten, kdo měí pří ežilost nějakou dobu v úslavě jeho zltáviti, mi le- rád vzpomíná těchto chvil a zajisté vždy da přednost ústavu domácímu před nákladnými lázněmí cizími. Při tom dlužno podotknouti, že dr. Moser chudším pacientům vždy ocholně poskytuje přiměř-ných slev z obvyklých cen v léčení, ano nematý jest i počet těch, kteří úplně zdarma se tam léčili. O pěkných účincích, v lázních dra. Mosera v Jineich docílených, svědči to, že od roku 1894 do roku 1905 byi v ústavě jeho léčen 1001 nemocný, zvlášlě na cho- roby nervové, ústrojí zažívací, choroby plic a srdce atd. Přiznivé výsledky léčebné vykazovalo 970 osob, což zajistě jest úspěch velice pěkný. U příležitosti 60. narozenin tohoto muže vědy, klerý svědomitě a poctivě snaží se dle sil svých přispěti všem, kduž k němu o radu a pomoc se ntikají, jest spravedlivo vzpomenouti i 35letého jubilea lékařského MUDra.
MUDr Moser doktor Zdice