1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. července 1908.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. list,
přečplásí se:
v Praze v ndministraci
na mňsje . . . . .
na čtvst leta. . . .
s dvejí donáškou
Ba měsde
atvt 14s . . . . 7 K 90
ve Blislkáck:
na ně4le . . . . . . 2 K 90h
Peštout
na masle
n žtrrt lia . . . . 9 K sok
a dvojí zásilkoa
za miěsle
na štvrt el
Praha
5
article
Nový slavismus.
Nový slavismus.
III.
Kulturní a hospodářské požadavky
— Slovanská tisková kancelář.
Program novoslavismu klade důraz na
kulturní a hospodářské styky mezi slovan-
skými národy. Uvedena byla řada konkret
ních návrbů, jimiž zabývati se bude v při-
štích dnech sjezd slovanských zástupců
v Praze. Mezi těmito požadavky setkáváme
se částečně s mnohými, jež již od let zdů-
razňuje naše žurnalistika a jejichž uskuteč-
nění žádáno bylo sjezdy slovanských novinářů.
částečně s některými zcela novými. Mezi po-
slední jest v prvé řadě třeba čítat zřízení s lo
vanské banky. Výborná tato myšlenka
již neupadne v zapomenutí a jsme přesvěd-
čeni, že slovanská banka bude jedním
z prvých činů slovanských národohospodářů
Novou myšlenkou jest vysílání návštěv slo-
vanských rolníků do zemí slovanských
jichžto zemědělská technika značně pokro-
čila. O myšlenkách těchto bylo pojednáno
v nedělním článku národo-hospodářské naší
přílohy a nebudeme se tudíž s nimi po-
drobně zabývat. O ostatních požadavcích kul-
turních a hospodářských jednaly často
naše novinářské sjezdy a několikráte již
přijaty byly resoluce, žádající uskutečněn
jich. Na prvém sjezdu v Praze roku 189
přijata byla důležitá resoluce »O ochrane
zájmů hospodářských slovanských národů«.
Praha
6
article
Její znění je následující:
»O ochraně zájmů hospodářských
Sjezd slovanských novinářů v Praze dne 19. června
prohlašuje, že uznává za nutné, aby Slova n
podali si ruce ke společné obrane
také svých zájmů hospodářských
K tomu nás dovedou cesty dvě: všestranný rozvoj
našich hospodářských a výrobních děl, jejž chceme
všemožně podporovali a ochrana vlastní práce
ovoce jejího. Ač neuznáváme, že by prosté bospo-
dářské theorie měly platnost pro všechny doby
poměry, pro všechny státy a národy, přece v uvá
žení toho, že do našich zemí stále mocněji s
dere cizí zabraniční kapitál, jehož účelem je zmuc-
niti se veškeré výroby u nás a donutit nás i k tomu.
abychom musili býti jejími konsumenty, uzná
váne, že je nám zapotřebí naproti hospodářskéme
tlaku z cižiny užiti té myšlenky, která je zákla-
dem ochranného cla. Potřeba tato je tím naléha
vější, čím méně naše vlády činí k zastavení této
hospodářské invase ze západu do zemí rakousko-
uherských. I prohlašujeme, že budeme všemi si
lami a prostředky působiti k lomu, aby jednal
slovanská výrobnost se zvýšila a zdokonalila
jednak že nabádati budeme slovanské konsumenty.
Praha
7
article
aby při stejné dokonalosti a ceně výrobkův i z
stejných platebních podminek davali přednost vý
robkům slovanským. Tím způsobem doufame vy
cvičiti slovanské produktivné síly ke zdravé kon-
kurenci s produkcl cizí. Nemenší pozornost věno
vati chceme tomu, aby cizí kapitál neodnímal na-
šemu slovanskému rolnictvu půdu pod nohama
aby půda slovanská, když už držitelé její se mění
zůstávala v rukou slovanských. K dosažení to
hoto účelu je zapotřebí nejen jistých finančníel
opatření, nýbrž i loho, abychom národy naše na
bádali k horlivému milová i této rodné půdy, je
tvoří naše krásné vlasti.«
Požadavky v programu novoslavistů uve-
denými zabývá se též resoluce dra. Ma
Zdiechowského o literární a politické
vzájemnosti Slovanů a návrh dra. J. Preisse,
aby hospodářské rubriky slovanských listů
věnovaly náležitý zřetel hospodářským a so-
ciálním potřebám jednotlivých národů slovan-
ských, resoluce dra. Vlad. Lewickéh
na sjezdu slovanských novinářů v Dubrov
níce roku 1901, referát dra. J. Preisse
»0 hospodářských stycích slovanských ná
rodů« a referát dra. VI. Lewickéh
»O zřízení všeobecné matice slovanské« na
J Preiss
Vlad
Dubrov
Ma Zdiechowský
Slovan
8
article
sjezdu slovanských novinářů v Lublani roku
1902, referát red. Jaromíra Hrubéh
»O pěstování slovanské vzájemnosti v časo
pisectvu«, resoluce o zprávách na sjezdech
novinářských o kulturním a národohospodář
ském pokroku slovanských národů na sjezdu
v Plzni roku 1903 atd.
Ve příčině sokolské organisace všech
slovanských národností mnoho již bylo pra
cováno a pěkným výsledkem byly naše vše-
sokolské sjezdy. Jest třeba zajisté organisac
zdokonalit, jest třeba zakládat jednoty so
kolské ve všech zemích slovanských a spojit
Sokolstvo slovanské v jediný organický celek.
Pro tuto organisaci však bylo pracováno o
založení Sokola a Sokolstvo, jemuž neschá-
zejí ani myšlenky ani činy, jehož práce může
být vzorem všem našim organisacím, jest na
postupu a neustane, dokud myšlenka organi-
sace jeho ve všech zemích slovanských ne-
bude provedena. —
Dobrými jsou i další, nikoli nová, hesla
novoslavismu: otázka úpravy knižního trhu
slovanského, otázka kartelů osvětových svazů.
otázka úpravy cestování po slovanských ze-
mích a jiné.
Pro všeslovanskou výsta vu
bylo již dávno pracováno a byli to právě
čeští novináři, již první založili v Praze
výbor pro uspořádání této výstavy. Výbor
vyslal tehdy do Petrohradu svého delegáta,
jenž vyjednal podmínky vystavování pro
české oddělení. Válkou rusko japonskou byly
práce výboru přerušeny.
Jaromír Hrubéh
Sokol
Lublaň
Plzeň
Praha
Petrohrad
kartel osvětový svaz
9
article
Mezi požadavky novoslavismu nalézá se
uskutečnění slovanské tiskové kan-
celáře. O tomto požadavku jednáno bylo
na všech sjezdech slovanských novinářů.
počínaje pražským v r. 1898. Slovanští no-
vináři považují za prvý nejdůležitější krok
k sblížení Slovanstva, za nejdůležitější pro-
středek k udržování kulturních a hospodář
ských styků mezi slovanskými národy slo-
vanskou tiskovou kancelář. K jej
uskutečnění byly provedeny všechny práce.
byl vypracován úplný plán její organisace
nezbývá — nežli se postarat o dostatečný
kapitál, by práce mohly být zahájeny
Přijato bylo dosud 18.374 K 36 h a
vydáno 2399 K 85 h, zbývá tedy obnos
15.974 K 51h.
10
article
Aby činnost slovanské tiskové kanceláře
mohla být zahájena, jest však třeba obnosu
několikráte většího, nejméně 60.000 K. Ve-
řejnost naše však v posledních letech stále
měně k účelu tomu přispivala a v postední
době bylo na slovanskou tiskovou kancelát
úplně zapomenuto.
A přece bez ní jak jest možno pěstovat
kulturní a hospodářské styky mezi Šlovany
jak jest možno uskutečniti slovanskou vzá
jemnost? Jaká jiná organisace má sezna
movat slovanské národy navzájem, má po
dávat zprávy o kulturních, literárních, na
rodohospodářských zjevech a událostech, má
o nich informovat cizinu? Která organisace
jiná může vyvracet lži a klepy o nás, v ci
zině roztrušované?
Novoslavismus hodlá uvést v život slo
vanskou tiskovou kancelář na jiných poněkud
základech. Zde by odpadlo informování ci
ziny, odpadla by telegrafická služba zpravo
dajská a rozesílány by byly pouze infor
mační dopisy klubům poslaneckým a časo
pisům.
Ačkoliv náklad na tuto kancelář by
nebyl tak vysoký jako na novináři navrho
vanou slovanskou tiskovou kancelář, přece
bude obtížno opatřit i poměrně malé obnosy
Česká veřejnost sotva bude podporovat novou
slovanskou kancelář, když po dlouhá léta již
přispívala na podnik, jehož povinností bude
zastávat i funkce novoslavismem projekto
vané slovanské kanceláře. A podpora ostat-
ních slovanských národů? Zde jest opráv
něna skepse. Vždyť nebyly uskutečněny ná-
vrhy velice dobré, návrhy v resolucích sjezdů
slovanských novinářů přijaté, jichz provedení
nevyžadovalo žádných finančních obětí!
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 999
Ve Vídni, 8. července
(Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Ministr obchodu dr. Fiedler jest muž
na slovo. Co slíbil poštovním a telegrafním za
městnaneům obojího pohlaví v četných rozmlu-
vách s deputacemi, v rozpočtovém výboru
budgetní řeči sněmovní, splnil na vlas. Počát-
kem dnešní schůze podána byla osnova zákona.
kterým se zlepšují platy nejnižším kategoriím
státních zřízenců. Formálně podána byla osnova
ministrem financí drem. Korytowským, ale
že byla předložena a také bude ještě vyřízena
než se rozejde parlament na letní prázdeň, jest
nepopíratelnou zásluhou ministra obchodu dra.
Fiedlera, který neústupným naléháním na úpra-
vu poměrů poštovních zřízenců dal podnět
popud k regulaci poměrů také zřízencům želez-
ničním a státních úřadů.
Předloha má dvě části: V první poskytuje
vláda 18. nl. ročně, kterými uhradí se výdaje
na zvýšení platů příslušných kategorií. Pro po
slední čtvrtleti tohoto roku žádá se 41/4 mil.
takže 1. říjnem t. r. dostane se interesontům po-
žitek již zvýšený
Část drulá obsahuje ustanovení, jimiž se
upravují nově platy pro všechny zřízence státní
kteréž poměry byly dosud upravony zvláštním
zákonem z r. 1899. Pokud úprava týká se stát-
ních zřízenců, pro které vzpomenutý právě zá-
kon neplati, stane se úprava ta postupem admini-
strativním, jak se v úvodě k osnově ohlašuje.
Tato úprava, pokud jde o zřízence poštovní
síane se v mezích a rozměrech, které vytkl dr
Fiedler 12. m. m. ve sněmovně.
doktor
Fiedler
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Pokud jde o státní zřízence, jimž poměry
se upravují zákonem samým, týká se to zvlášte
sluhů při poštovních a zeměpanských úřadech
V té příčině nastanou důležité změny:
1. Sluhové zařaďují se do dvou kategorií
ze kterých kategorie sluhů lépe kvalifikovaných
nabude nového titulu „podúřadník“
2. Platy do pense počítatelné zvýší se pod-
statně a to tak, že platy sluhů nekvalifikovanýeh
zvýší se na minimum 900 K a stoupati budou
až do 1800 K. při čemž zůstanou v platnost
a nedutčeny aktivní přídavky dosavadní.
3. Platy podúřadníků budou stoupati od
1000 K do 2000 K, nepočítaje v to přídavek
aktivní.
4. Zároveň bude dána možnost, aby ve sta
tusu sluhů nekvalifikovaných mohl každý
splní-li určité podmínky, postoupiti do statusu
podůřadníků.
5. Platy rozdéleny jsou na jednotlivé stup-
nice a úřadníci budou postupovali po třech lé-
tech do stupnice vyšší automaticky, takže kaž
dému úřadníku zaručena jistota, dosici platů
v době, kterou může si sám předem vypočítati
Výhody celé novoty požívati budou zvlášte
úřadníci starší, protože dosáhnou platů mnc-
hem větších, než měli dosud, tudíž právě
v době, ve které následkem poměrů rodinných
platu vyššího potřebují.
Takové jsou hlavní předpisy osnovy. Pře
jeme všem, kdož očekávali přídavku, že jim by
dán . ..
„Jsme u samého pokraje, bude-li se v po-
žadavcích pokračovati tak dále, jest obava, že
budeme máti již na rok deficit.
13
article
„Budget nesmite rušiti, jinak se octneme
vůči přízrakům deficitu ve finančním ruinován
státu. Věřte — jest tomu tak — neučiníme-l
přítrž a neustaneme-li s požalavky, aby zmen-
šovány byly daně, ocitneme se v situací bědně.“
Tak mluvil dnes ve veliké řeči o stavu
financí státních a budoucích úkolech finan-
čních ministr dr. Korytowski, provázeje obšlr-
ným výkladem opětně a hlučně přerušovaným
sociálními demokraty zákon o dani domovní
zákon, zlepšující platy nejnižších kategorií stát
ních úřadníků. Kaneléř státního pokladu počína
si dnes velmi pesimisticky, docela jinak, nez
onoho dne, kdy se pochlubil parlamentu s pře-
bytkem 140 míl. Promluvil velmi podrobně
o nové dani domovní, o které jsme přesvědčeni
že nestane se zákoném tak, jak byla předložena.
přešel ke všeobecnému stavu státního hospodář-
ství a líčil je barvami ponurými, ba přímo čer-
nými, až ozvalo se z posluchačstva, které sledo-
valo výpočty dra. Korytowského velmi pozorně
a napjatě, volání „hu, hu, hu“. Ministr dr. Ko-
rytowski nepopustil a někobikrát opakoval,že
skutečnost jest takovou, jak ji ve sněmovně
staví před oči. Ohlásil nové výdaje, které spo-
jeny jsou s rozmnožením voziva státních dra
a novými stavbami státních drah, shrnul vše
co v poslední době bylo povoleno jednak na
nové výdaje, jednak na slovy z dosavadních
příjmů a dospěl k závěru, že musí býti velm
bdělým, pozorným, ostražitým, skoupým, ba za-
mítavým, nechce-li uvésti státní finance v nepo-
řádek a zkázu.
Chápeme a pnchopí každý občan, že mi
nistr financí nemůže dopustiti, aby nastal seho
dek v rozpočlu, ale na druhé straně volnost.
kterou má ministr při rozpočtu tak ohromném
jakým jest rakouský, není tak malou, jakou o
měřoval dr. Korytowski dnes sněmovně.
Korytowski
ko
14
article
Dr Korytowski dělal plány, dělal programy
a dělal prognosy do nejbližší budoučnosti. T
nedělá ministr, který pociťuje své postavení otře
seným, nebo jest blízek pádu. Pozoruhodno
velmi zajímavo bylo, že mu tleskali demonstra-
tivně netoliko křesťanšli sociálové, nýbrž kon-
servativci z kola polského, kdežto Všepoláei
ehovali se reservovaně a také vyšli,
Za řeči celá sněmovna shrnula se kolem
jeho křesla, protože dr Korylowski nepromluvil
ve sněmovně od podání řádného rozpočtu n
letošek, vzbudilo dnešní jeho vystoupení ve sně
movně veliký rozruch, který také ještě trv l
když mluvil ministr vnitra sv. p. Bienlerth
k pilnému návrbu dra. Soukupa, kterým se vy
zývá vláda ve vídeňské sněmovně, aby jedno-
tlivým sněmům zemským podala nový volebn
řád se všeobecným, rovným, přímým a tajným
právem hlasovacím. Bar. Bienerth mínil, že ini
ciativa k takové změně volebního řádu do sněmů
zemských vyjíti musí ze sněmů zemských s-
mých a že jest rozdil mezi kompelencí a pod-
statou říšské rady a sněmů zemských, protož
oné přísluší zákonodárství politické, těmto zá-
konodárštví toliko ve věcech hospodářských
kulfarních a protože sněmy zemské jsou za
stup telstvem dle zájmů — dodal, že možn
zjednati do sněmů zelnských volební právo
mužům, kteři ho dosud nemají, ale že prol
V drobném prodejtt
ranní číslo o sobě . .
edpolední
aii
Ve nilalkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hotově zapřel.
Přečplaceni a lnserty přijímá sčmini-
strace v Marinnské ulicl č..
Tam nachátejí se též redakee
Uakáran a ezpediee „Národnich L.istu“
Eakopisy se novraesjl.
Korylowski
Soukup
Bienerth
Národnich
15
article
netřeba porušovati volební právo (ří skupin na
zemském sněmu dosud zastupovaných. Šéť poli-
tické správy nadhodil též otázku kompetence
zdali totiž jest říšská rada oprávněnou centrální
vládě ukládati, aby podala zemským sněmům
osnovy ve příčině jejich složení.
Na otázku tu ministr sám neodvětil, avšak
odpověď na ni může býti jenom záporná. Rozdíl,
na který položil bar. Beck důraz, jako totiž vy-
mezení zákonodárství říšské rady a zákono-
dárství zemských sněmů, byl na neprospěch
lěchto, ve skutečnosti však nestává, nehledě ani
k tomu, že zemské sněmy jsou primerní, říšská
rada jest posteriorní. Avšak zemské sněmy jsou
samosprávny, pokud jde o způsob volení do
nich, a nemohou dopuatiti, aby vídeňský parla-
ment nebo vídeňská vláda do tohoto práva sebe-
určovacího zasáhla.
To bylo také příčinou, proč poslanci ná-
rodní k pilnému návrhu sociálních demokrato
zachovali se zamítavě, jakkoliv pro všeobecné
rovné právo hlasovací do sněmovny jsou.
Ve smyslu tom učinil tské za »Český klub«
projev posl. dr. Kramář, kdežto posl. Slaněk
za klub českých agrárníků odkázal prostě celou
záležitost do sněmu zemského.
Hlasování o pilnosti návrhu dra. Soukupa.
která byla zamítnuta, bylo zajímavé. Pro pil-
nost hlasovali kromě soc. demokratů také státo-
právní čeští radikálové, posl. prof. dr. Masaryk,
prof. dr. Drtina a také celá lidová strana kol
polského.
Na presidiu doufají, že zejíra se vyřídí
všecbny pilné návrhy, kleré nebyly odvolánya
v pátek odbudou se obě předlohy vojenské
V případě tom by v sobotu plenum nezasedalo.
Beck
doktor
Kramář
Soukup
profesor
Masaryk
Drtina
Český klub
16
article
Z Vídně, 8. července. (KK. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
o 11 hod. 5 min,
Návrhy podali vedle jiných poslanci: Budik
a spol. na zavedení přepychové daně: — Silberer
a spol. na úpravu poslupových poměrů úřadníků VIII
hodnostní třídy u c. k. ředitelství severní dráhy.
Dolazy podali vedle jiných poslanci; dr. Sirán-
ský a sp. k ministerskému předsedovi po porušování
jazykové rovnoprávnosti u c. k. telegrafní korespon-
denění kanceláře v Brně; — Hráský a sp. k mini-
strovi zemské obrany o omezeném používání a obliž-
ném získání typografických map 1: 25 000 u c. k.
vojenského geografického úslavu: — dr. Sommer,
Günther, dr. šl. Oberleithner, Herzman-
sky, Schilder, dr. šl. Demel a sp. k ministrovi
železnic o zprávách, že správa severní dráhy vydaja
výnos, aby ve všech stanicích slezských, kde dosud
používalo se dvojjazyčných tiskopisů, se nyní také
úřadovalo dvojjazyčně. Provedení výnosu znamenalo
prý hy opětně poškození německých zájmů, poněvadž
se německému obyvatelstvu kladou opět překážky při
dosažení slátní služby. Interpelanti se táží, je-li mi-
nistr ochoten výnos odvolati.
doktor
Weiskirchner
Budik
Sirán
Hráská
Sommer
Günther
Oberleithner
Herzman
Schilder
šl
Demel
Vídeň
Brno
KK
17
article
Prohlášení ministra dra. Gessmanna.
Po přečtení došlých spisů promluvil minislr ve-
řejných prací dr. Gessmann proti poznámce, pro-
nesené včera za řeči posl. dr. Adlera, že prý při
koupi budovy pro ministerstvo veřejných prací byla
vyplacena provise 80.000 K, při čemž prý interve-
novala paní Růžičková. Ministr pravil: Pokud jdeo
ministerstvo velejných prací, prohlašují, že ani já,
ani jiný funkcionář neměl se zálěžilostí touto na-
prosto ničeho činiti, nýbrž že dům pro ministersivo
veřejných prací byl koupen výhradně ministerstvem
financí, a to za řizení odborového přednosty ryt.
Engela-Meinfeldena za intervence oprávněného jed-
natele, jenž od tohoto kupce neoběržel ani baléře pro-
vise. Bezúhonnost toholo úřadníka — děl ministr
dále — je snadd doslatečnou zárukou, aby v tomie
směru vylučovala veškeré podezřeni. (Hlučná po-
chvala a pollesk.)
Ministr Iinancí dr. Korytowski o státně linanční
siluaci.
Ministr financi dr. Korytowski předložil pak
sněmovně na základě panovníkova zmocnění osnovu
zákona o dodalečném úvěru ke slátnímu rozpočtu na
letošní rok a dále osnovu zákona o daní domovní.
doktor
Gessmann
Adler
Růžičková
Engel
Meinfelden
Korytowski
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 8. července.
(O ženách.) Vždyť víme: pramáti Evě
bylo dovoleno, mlsati se kteréhokoliv stromu
v ráji. Nikdo by ji byl nevyčital, kdyby třeb
nejkrásnější jablko byla nakousla a zahodila —
nevídáno, o jedno jablko! Byla svou vlastní
paní, Adam jí do hospodářství nemluvil, mohla
třeba z plodů celého ráje navařit marmelády,
či ovoce ještě na stromích prodat sadařům —
Adamovi to bylo jedno. Mohla, zkrátka, dělat,
co se ji líbilo. Mohla si nakládati merunky
z nejpěknějších druhů, jakých ani na trhu by
nedostala, mohla nakládat višňovku či oře-
chovku, vařit si švestkové knedlíky a povidla.
měla na vybrání nejlepší broskve i kadlata, ja-
blka i hrušky, dolanské švestky, smyrenské fiky
i messinské pomeranče — žila jako v ráji.
Pouze na jediném stromě byla hájička, na zna-
mení, že trhati ovoce s tohoto stromu se nedo-
voluje. Jak to dopadlo, víme, a mohli jsmesi
vypučítat na prstech: to dá rozum, že Eva utrhne
si ovoce právě s tohoto jediného, zapovězeného
stromu! Jaká pak by to byla Eva, aby odolala
pokušení!
Eva
Adam
Adam ten
Praha
19
article
Pěkně tím nadrobila nejen sebě a předno
stevi své domácnosti, ale i nám, dětem svým
Podnes musíme za její všetečnost pykati i my
pokolení nejpozdnější. Kdyby ničím jiným, ale-
spoň tím, že podnes, docela zbytečně, musíme
platit činži. To nám spískala naše vážená pra-
máti. Kdyby sama nebyla dostala tenkrát výpo-
věď, měli jsme podnes v ráji byt i celé zaopa-
tření zdarma. Nehledě ani k tomu, že mohly
nám tím býti uspořeny mrzutosti s krejčím.
A ženám, chudinkám, starosti o nové klobouky.
Tak i ženy islamu podnes ještě pykají z
to, co před staletími nadrobila jim spolusestra
jejich, Aiša, třetí žena Prorokova.
Nebohé ty bytosti podnes ještě cítí důsledky
toho, čím provinila se ona, jež nechtíc a mimo-
děk stala se příčinou toho, že podnes ženy tu-
recké odsouzeny jsou k otroctví, ke smutnému
živeření za mřížemi haremu, k naprostému ne-
dostatku jakéhokoliv styku se světom ostatním
Aiša
20
article
a k tomu, že ani dnes, jako před staletími, ne-
směji a nemohou se na ulici a před nikým ob-
jeviti s tváří nezastřenou. Pochopite, jakou je
turecká žena otrokyní, jakým oukropečkema
tvorem politováníhodným, řeknu-li, že koran,
jenž zbavil ji naprosto veškeré svobody a nej
menšího práva sebeurčení, jistě by jí nedovolil
ani té nevinné kratochvíle, s kýmkoliv svézti
se na př. po naší výstavní skluzačce . .. O, rcete,
vy ženy a dívky naše, může-liž býti většího
otroctví a není-liž to ukrutným, nedopřáti jí ani
té zábavy nejnevinnější?
První žena Prorokova, Kadidža, byla již
etihodnou matronou, když umřela smrtí přiro-
zenou, t. j. bez doktorů. Mobamed, prý, byl je
velmi vděčným — ne za to, že umřela, ale že
ona, zazobaná vdova, podala svou ruku i jmění
své jemu, hochu mladému, jenž býval u ní chu-
dým pastevcem velbloudů. Paní Kadidža nikdy
nezavdala mu příčiny k žárlivosti, snad proto-
že byla již vdovou po dvou nebožticích a že
právě Mohamed byl o patnáct let mladším nž
ona. Po její smrti, v letech 620—29 oženil se
Prorok, nejspíše ze zármutku, hned s několika
ženami najednou.
Kadidža
Mohamed
21
article
Jedna z nich, Aiša, nedosáhla ještě věku
desíti jar, když stala se paní Mohamedovou —
u nás, kde i spisovatelé dedikují své práce
„paní dvorní radové X. Y.“, jistě by se jí bylo
říkalo „paní proroková“. A to už Mohamed byl
padesátníkem, když si bral ženu desítiletou, jež
by u nás v tom věku navštěvovala asi měšťnn-
skou školu. Kromě toho vižlete byla ženou jeho
vdova Sanda, s níž se oženil dva měsíce p
smrti Kadidže. A ještě jiná vdova, Haffa, o níž
legenda dí, že byla první, jež koranu se naučil
zpaměti. K těm, aby se jim nestýskalo, přibyla
Seinab a Um Salema. Prorok, aby dokázal, že
není zapřisáhlým antisemitou, oženil se dále
i se židovkou, jež zvala se Džuheyoja. Ta z lá-
sky k Mohamedovi přestoupila k islamu, jak uči-
nila i Safyr, původem taky židovka a jakož uči-
nila i Maria, křesťanka a keltická otrokyně, jež
Mohamedu povila synka Ibrahima. Jako když
někdo sbírá poštovní známky, nebo porcelán:
pořád se mu zdá, že sbírka jeho stále ještě jest
neúplnou.
Aiša
Mohamedův
Mohamed
Sand
Seinab
Marius
Ibrahim
paní dvorní rada X . Y
22
article
Tak i Molamed i při svém věku pokročilén
a při svých státnickýeh i nábóženškých staro
stech neustával ve snažení, aby domácnost jeho
byla pokud možno úplnou — k manželkám do
savadním přibyla Um Hlabiba, bývalá otrokyně
Rshema a poslední v seznamu, Meyumnya. Dále
už Mobamed v doplňování své domáenosti ne-
pokračovat z příčin technických: umřel. Al-
býti přednostou takové domácnosti, při tom s
nezbláznit a ještě napsati jednu z nejslavněj
šich knih světa — ať jen toho někdo zkusíl
Aiša, zdá se, alospoň v prvních leloch man
želství upřímně se snažila, nepoměr mezi vě-
kem svým a lety mužovými vyrovnat nějakým
flrtem, v němž rozdíl věku nebyl by tak p
trným. Zbožné její snaze se to sice podařilo,
ale, byla při tom nějak nešikovnou: dostala se
de lidských úst. Bylo jí, žabě podnikavé, pelnáct
let, když na cestě do Mediny, kam provázela
svého, tehdy již slavného pana obotě, zaplella
se s nějakým mládým pánem, Saffan se jmeno-
val. Byly z toho klepy a mrzulosti. I přišel k Mo-
hamedu taky se svou troškeu do mlýna muž
jeden prý zkušený a moudrý, jménem Ali a za-
solil těžce zkoušenému slabému pohlaví tím, že
takto jal se utěšovat Proroka: „O posle boží,
nejsi ty jediným, jichž manželky atd.“ A zle
pomloúval mdlé ženské pohlaví — aby ho Allak
netrestal! Povídal, mluvka, co věděl o té i on
— na chudinky ženské vždycky všechno se
sveze!
A tenkrát svezlo se důkladně.
Rshem
Al
Hlabiba
Medina
23
article
„Buď si bílá jako sníh a čistá jako lilie.
pomluvě neujdeš,“ povídá Shakespeare. Nevím
dokládala-li se Aiša právě tímto klasikem —
u ženských všechno je možno, třebaže s
Shakespeare narodil až o několik století po-
zději — ale zaklinala se, jak uměla, že je ne
vinná, právě jako lilium.
Mohamed už před tím, když míval doma
mrzutosti, několikrát s úspěchem sáhnul ku
prostředku osvědčenému, bohužel nenapodobi
telnému: měl vidění. Kdykoli bylo zapotřebí
jako na zavolání zjevil se archanděl Gabrie
s vyřízením, že se Allah dává poroučet a aby
Prorok honem ještě vepsal do koranu to a one.
Stávalo se, že přicházeli známí do domu, bůh
vI, za jakými úmysly. Za nebožky staré pan
Kadidže nijak se sem netlačili, ale co byla do-
mácnost Prorokova, teď už staršího pána, oži-
vena bytostmí mladšími, stále se tu vrtěli, slále
tu okouněli — jsou ti muži protivná čeládkao
Nechtěl-li Prorok hostí svých přímo vyha
zovat, nezbylo jiné rady, musil se zjevit arch-
anděl Gabricl. Zaklepal, vešel, usedl — a Pro-
rok z jeho rozkazu vpisoval do koranu, svate
knihy, co věříeím vzkazuje Allah: „O, věřící,
nevstupujtež v dům Prorokův bez jeho svolen
a nikdy ne mimo hodinu, již ustanoví sám
Jste-li k němu pozváni ke stolu, odejdětež hned
po jidlo a nebavte se s jeho ženami. Prorok
molil by se ostýchati, říci vám, abyste se vzdá-
lili, ale bůh se neostýchá, říci vám pravdu.
I paničkám bylo nutno uděliti lekci. Starý
pán opět zavolal si archanděla Gabriela, ten po-
znovu přišel, zaklepal a diktoval Proroku do
péra suru XXX.: „O vy ženy Prorokovy, nejste
jako jiné ženy. Bojíte-li se boha, nebuďte zby-
tečně laskavými v řečech svých, aby po vás ne-
zatoužil ten, jehož srdce stůně láskou. Mluste
jedině tak, jak se sluší, neokrášlujte se, modlete
se, poslouchejte boba a posla jeho.
Shakespeare
Nevím
Aiša
Mohamed
Gabrie
Kadidža
prorokův
Gabriel
bůh
Allah
24
article
I při aféře paní Aišy vypomohl archanděl
Gabriel, diktoval do rána a Mohamed psal, až
prsty brněly. Hořela koudel, ihned musil být
koran rozmnožen o kapitoly nejdůležitější, jež
staly se zákonem — a tím navždy zpečetěn byl
další život a osud nejen romantické paní Aišy
a ostatních žen Proroka, žárlivého na jejich
mladost, ale zpečetěn byl pro budoucí, dálné
véky i osud všech žen islamu.
Od té chvíle žena turocká odsouzona je
k doživotnímu žaláři — harém se jmenuje žalán
její. Ona noní v něm, aniž kde jinde člověkem,
je prostě mužovým majetkem, je zbožím. Moslem
sám je v pochybnostech o tom, přijde-li i nej-
hednější ženská do ráje. Nevím — proto snad
se turecká žena ani nemodlí, není jisto, byla-li
by její modlitba platna. Alespoň do mošity přijde
se ojediněle pomodlit nanejvýš hodně již obsta-
rožní, dýchavičná matrona — to by si v ráji
chytli!
Turecké děvče ani do školy nechodí —
noní škol pre dívky. Ta okolnost pozdéji, když
Aiša
Gabriel
Mohamed
Mosl
25
article
děvče vyspěje, spoutá ji v tím větší závislost
a otroctví. Ty z rodin bohatších, ojedinělé vý-
jimky, jež vychovávány jsou doma, nikdy ne-
mají za učitele muže, vždy je to jen guvernant-
ka, a gdvernantky, jak známo, jsou jen ženského
rodu. S mužem nepřijdou ani v povrchní spole-
čenský styk nikdy, leda v den, kdy se vyvdá-
vají z domu. Nevěsta mohla snad ženicha spatřit
mřížovím okna, či snad na projíždce ve Slad-
kých vodách, kam v pátek jedou se projeti caři-
hradské dámy — ale nikdy spolu nemluvili, ja-
kou je nevěsta jeho, ženich neví, není uni foto-
grafií, jichž by si mohli vyměnit. 1 námluvy od-
byly se přispěním příbuzenstva — ženich jenom
za zavřenýn dveřmi slyší „ano“ — a koupě
jest uzavřena. Církevní obřad svatební někona
se v mešitě, ale doma. A i tu, při svatební ho-
stině, mužští besedují v oddělení pro mužea
ženy v haremu, kam té cbvíle, jsou-li přílomny
ženy cizí, nesmí ani pán domu.
Slad
26
article
Panička se vdala — nikdy se Turek se
svou ženou, z má-li jich více, se svými ženami
nevede. Není žádných zábav společných, nent
divadel, není koncertů, není tennisu, kam bral
by ji s sebou. Čím domácnost vznešenější, tím
žalář je tužší, tím více je v něm hlídán každý
její krok. Kam se hne, v palách za ní je kleště-
nec. Bohatší Turkyně vůbec pěšky na ulici ne-
vyjde, káže tak dobrý mrav. A vyjede-li si ven,
děje se tak v povozích, kde vždy je ve společ-
nosti ostatních žen mužova harému. Tváře všech
jsou stejně zakukleny a okna povezu, uvnitr
tmavě potaženého, alespoň dopola zastřeny jsou
černými záclonami... Žena z lidu ani do trhu
nechodí, pouliční prodavači všechno sami
k oknům donesou, či nakoupiti potřeby pro do-
máenost jde vlastnoručně sám svrchovaný pán
a velitel . ..
Dvéře všech domů vždycky jsou uzavřeny,
zabedněny — nikdy ani z jediných nevyběhne
mladostí kypící, červenolící služka, jež jako
u nás, je-li večer poslána pro pivo, letěla by
v náruč dole čekajícímu vojáčku ..
Myslím, že jsem tomu přišel na kloub, proš
každ, ten turecký voják vyhlíží tak nespokojeně
B. K.
a proč je vždy tak zamračen ...
Turek
Turkyně