ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 578219f0-75a5-11dc-ac0b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 16, person 68, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 187.
4 article
Na rauní a odpol. list, přečplásí se: v Praze v ndministraci na mňsje . . . . . na čtvst leta. . . . s dvejí donáškou Ba měsde atvt 14s . . . . 7 K 90 ve Blislkáck: na ně4le . . . . . . 2 K 90h Peštout na masle n žtrrt lia . . . . 9 K sok a dvojí zásilkoa za miěsle na štvrt el
Praha
5 article Nový slavismus.
Nový slavismus. III. Kulturní a hospodářské požadavky — Slovanská tisková kancelář. Program novoslavismu klade důraz na kulturní a hospodářské styky mezi slovan- skými národy. Uvedena byla řada konkret ních návrbů, jimiž zabývati se bude v při- štích dnech sjezd slovanských zástupců v Praze. Mezi těmito požadavky setkáváme se částečně s mnohými, jež již od let zdů- razňuje naše žurnalistika a jejichž uskuteč- nění žádáno bylo sjezdy slovanských novinářů. částečně s některými zcela novými. Mezi po- slední jest v prvé řadě třeba čítat zřízení s lo vanské banky. Výborná tato myšlenka již neupadne v zapomenutí a jsme přesvěd- čeni, že slovanská banka bude jedním z prvých činů slovanských národohospodářů Novou myšlenkou jest vysílání návštěv slo- vanských rolníků do zemí slovanských jichžto zemědělská technika značně pokro- čila. O myšlenkách těchto bylo pojednáno v nedělním článku národo-hospodářské naší přílohy a nebudeme se tudíž s nimi po- drobně zabývat. O ostatních požadavcích kul- turních a hospodářských jednaly často naše novinářské sjezdy a několikráte již přijaty byly resoluce, žádající uskutečněn jich. Na prvém sjezdu v Praze roku 189 přijata byla důležitá resoluce »O ochrane zájmů hospodářských slovanských národů«.
Praha
6 article
Její znění je následující: »O ochraně zájmů hospodářských Sjezd slovanských novinářů v Praze dne 19. června prohlašuje, že uznává za nutné, aby Slova n podali si ruce ke společné obrane také svých zájmů hospodářských K tomu nás dovedou cesty dvě: všestranný rozvoj našich hospodářských a výrobních děl, jejž chceme všemožně podporovali a ochrana vlastní práce ovoce jejího. Ač neuznáváme, že by prosté bospo- dářské theorie měly platnost pro všechny doby poměry, pro všechny státy a národy, přece v uvá žení toho, že do našich zemí stále mocněji s dere cizí zabraniční kapitál, jehož účelem je zmuc- niti se veškeré výroby u nás a donutit nás i k tomu. abychom musili býti jejími konsumenty, uzná váne, že je nám zapotřebí naproti hospodářskéme tlaku z cižiny užiti té myšlenky, která je zákla- dem ochranného cla. Potřeba tato je tím naléha vější, čím méně naše vlády činí k zastavení této hospodářské invase ze západu do zemí rakousko- uherských. I prohlašujeme, že budeme všemi si lami a prostředky působiti k lomu, aby jednal slovanská výrobnost se zvýšila a zdokonalila jednak že nabádati budeme slovanské konsumenty.
Praha
7 article
aby při stejné dokonalosti a ceně výrobkův i z stejných platebních podminek davali přednost vý robkům slovanským. Tím způsobem doufame vy cvičiti slovanské produktivné síly ke zdravé kon- kurenci s produkcl cizí. Nemenší pozornost věno vati chceme tomu, aby cizí kapitál neodnímal na- šemu slovanskému rolnictvu půdu pod nohama aby půda slovanská, když už držitelé její se mění zůstávala v rukou slovanských. K dosažení to hoto účelu je zapotřebí nejen jistých finančníel opatření, nýbrž i loho, abychom národy naše na bádali k horlivému milová i této rodné půdy, je tvoří naše krásné vlasti.« Požadavky v programu novoslavistů uve- denými zabývá se též resoluce dra. Ma Zdiechowského o literární a politické vzájemnosti Slovanů a návrh dra. J. Preisse, aby hospodářské rubriky slovanských listů věnovaly náležitý zřetel hospodářským a so- ciálním potřebám jednotlivých národů slovan- ských, resoluce dra. Vlad. Lewickéh na sjezdu slovanských novinářů v Dubrov níce roku 1901, referát dra. J. Preisse »0 hospodářských stycích slovanských ná rodů« a referát dra. VI. Lewickéh »O zřízení všeobecné matice slovanské« na
J Preiss Vlad Dubrov Ma Zdiechowský Slovan
8 article
sjezdu slovanských novinářů v Lublani roku 1902, referát red. Jaromíra Hrubéh »O pěstování slovanské vzájemnosti v časo pisectvu«, resoluce o zprávách na sjezdech novinářských o kulturním a národohospodář ském pokroku slovanských národů na sjezdu v Plzni roku 1903 atd. Ve příčině sokolské organisace všech slovanských národností mnoho již bylo pra cováno a pěkným výsledkem byly naše vše- sokolské sjezdy. Jest třeba zajisté organisac zdokonalit, jest třeba zakládat jednoty so kolské ve všech zemích slovanských a spojit Sokolstvo slovanské v jediný organický celek. Pro tuto organisaci však bylo pracováno o založení Sokola a Sokolstvo, jemuž neschá- zejí ani myšlenky ani činy, jehož práce může být vzorem všem našim organisacím, jest na postupu a neustane, dokud myšlenka organi- sace jeho ve všech zemích slovanských ne- bude provedena. — Dobrými jsou i další, nikoli nová, hesla novoslavismu: otázka úpravy knižního trhu slovanského, otázka kartelů osvětových svazů. otázka úpravy cestování po slovanských ze- mích a jiné. Pro všeslovanskou výsta vu bylo již dávno pracováno a byli to právě čeští novináři, již první založili v Praze výbor pro uspořádání této výstavy. Výbor vyslal tehdy do Petrohradu svého delegáta, jenž vyjednal podmínky vystavování pro české oddělení. Válkou rusko japonskou byly práce výboru přerušeny.
Jaromír Hrubéh Sokol Lublaň Plzeň Praha Petrohrad kartel osvětový svaz
9 article
Mezi požadavky novoslavismu nalézá se uskutečnění slovanské tiskové kan- celáře. O tomto požadavku jednáno bylo na všech sjezdech slovanských novinářů. počínaje pražským v r. 1898. Slovanští no- vináři považují za prvý nejdůležitější krok k sblížení Slovanstva, za nejdůležitější pro- středek k udržování kulturních a hospodář ských styků mezi slovanskými národy slo- vanskou tiskovou kancelář. K jej uskutečnění byly provedeny všechny práce. byl vypracován úplný plán její organisace nezbývá — nežli se postarat o dostatečný kapitál, by práce mohly být zahájeny Přijato bylo dosud 18.374 K 36 h a vydáno 2399 K 85 h, zbývá tedy obnos 15.974 K 51h.
10 article
Aby činnost slovanské tiskové kanceláře mohla být zahájena, jest však třeba obnosu několikráte většího, nejméně 60.000 K. Ve- řejnost naše však v posledních letech stále měně k účelu tomu přispivala a v postední době bylo na slovanskou tiskovou kancelát úplně zapomenuto. A přece bez ní jak jest možno pěstovat kulturní a hospodářské styky mezi Šlovany jak jest možno uskutečniti slovanskou vzá jemnost? Jaká jiná organisace má sezna movat slovanské národy navzájem, má po dávat zprávy o kulturních, literárních, na rodohospodářských zjevech a událostech, má o nich informovat cizinu? Která organisace jiná může vyvracet lži a klepy o nás, v ci zině roztrušované? Novoslavismus hodlá uvést v život slo vanskou tiskovou kancelář na jiných poněkud základech. Zde by odpadlo informování ci ziny, odpadla by telegrafická služba zpravo dajská a rozesílány by byly pouze infor mační dopisy klubům poslaneckým a časo pisům. Ačkoliv náklad na tuto kancelář by nebyl tak vysoký jako na novináři navrho vanou slovanskou tiskovou kancelář, přece bude obtížno opatřit i poměrně malé obnosy Česká veřejnost sotva bude podporovat novou slovanskou kancelář, když po dlouhá léta již přispívala na podnik, jehož povinností bude zastávat i funkce novoslavismem projekto vané slovanské kanceláře. A podpora ostat- ních slovanských národů? Zde jest opráv něna skepse. Vždyť nebyly uskutečněny ná- vrhy velice dobré, návrhy v resolucích sjezdů slovanských novinářů přijaté, jichz provedení nevyžadovalo žádných finančních obětí!
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 999 Ve Vídni, 8. července (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Ministr obchodu dr. Fiedler jest muž na slovo. Co slíbil poštovním a telegrafním za městnaneům obojího pohlaví v četných rozmlu- vách s deputacemi, v rozpočtovém výboru budgetní řeči sněmovní, splnil na vlas. Počát- kem dnešní schůze podána byla osnova zákona. kterým se zlepšují platy nejnižším kategoriím státních zřízenců. Formálně podána byla osnova ministrem financí drem. Korytowským, ale že byla předložena a také bude ještě vyřízena než se rozejde parlament na letní prázdeň, jest nepopíratelnou zásluhou ministra obchodu dra. Fiedlera, který neústupným naléháním na úpra- vu poměrů poštovních zřízenců dal podnět popud k regulaci poměrů také zřízencům želez- ničním a státních úřadů. Předloha má dvě části: V první poskytuje vláda 18. nl. ročně, kterými uhradí se výdaje na zvýšení platů příslušných kategorií. Pro po slední čtvrtleti tohoto roku žádá se 41/4 mil. takže 1. říjnem t. r. dostane se interesontům po- žitek již zvýšený Část drulá obsahuje ustanovení, jimiž se upravují nově platy pro všechny zřízence státní kteréž poměry byly dosud upravony zvláštním zákonem z r. 1899. Pokud úprava týká se stát- ních zřízenců, pro které vzpomenutý právě zá- kon neplati, stane se úprava ta postupem admini- strativním, jak se v úvodě k osnově ohlašuje. Tato úprava, pokud jde o zřízence poštovní síane se v mezích a rozměrech, které vytkl dr Fiedler 12. m. m. ve sněmovně.
doktor Fiedler Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Pokud jde o státní zřízence, jimž poměry se upravují zákonem samým, týká se to zvlášte sluhů při poštovních a zeměpanských úřadech V té příčině nastanou důležité změny: 1. Sluhové zařaďují se do dvou kategorií ze kterých kategorie sluhů lépe kvalifikovaných nabude nového titulu „podúřadník“ 2. Platy do pense počítatelné zvýší se pod- statně a to tak, že platy sluhů nekvalifikovanýeh zvýší se na minimum 900 K a stoupati budou až do 1800 K. při čemž zůstanou v platnost a nedutčeny aktivní přídavky dosavadní. 3. Platy podúřadníků budou stoupati od 1000 K do 2000 K, nepočítaje v to přídavek aktivní. 4. Zároveň bude dána možnost, aby ve sta tusu sluhů nekvalifikovaných mohl každý splní-li určité podmínky, postoupiti do statusu podůřadníků. 5. Platy rozdéleny jsou na jednotlivé stup- nice a úřadníci budou postupovali po třech lé- tech do stupnice vyšší automaticky, takže kaž dému úřadníku zaručena jistota, dosici platů v době, kterou může si sám předem vypočítati Výhody celé novoty požívati budou zvlášte úřadníci starší, protože dosáhnou platů mnc- hem větších, než měli dosud, tudíž právě v době, ve které následkem poměrů rodinných platu vyššího potřebují. Takové jsou hlavní předpisy osnovy. Pře jeme všem, kdož očekávali přídavku, že jim by dán . .. „Jsme u samého pokraje, bude-li se v po- žadavcích pokračovati tak dále, jest obava, že budeme máti již na rok deficit.
13 article
„Budget nesmite rušiti, jinak se octneme vůči přízrakům deficitu ve finančním ruinován státu. Věřte — jest tomu tak — neučiníme-l přítrž a neustaneme-li s požalavky, aby zmen- šovány byly daně, ocitneme se v situací bědně.“ Tak mluvil dnes ve veliké řeči o stavu financí státních a budoucích úkolech finan- čních ministr dr. Korytowski, provázeje obšlr- ným výkladem opětně a hlučně přerušovaným sociálními demokraty zákon o dani domovní zákon, zlepšující platy nejnižších kategorií stát ních úřadníků. Kaneléř státního pokladu počína si dnes velmi pesimisticky, docela jinak, nez onoho dne, kdy se pochlubil parlamentu s pře- bytkem 140 míl. Promluvil velmi podrobně o nové dani domovní, o které jsme přesvědčeni že nestane se zákoném tak, jak byla předložena. přešel ke všeobecnému stavu státního hospodář- ství a líčil je barvami ponurými, ba přímo čer- nými, až ozvalo se z posluchačstva, které sledo- valo výpočty dra. Korytowského velmi pozorně a napjatě, volání „hu, hu, hu“. Ministr dr. Ko- rytowski nepopustil a někobikrát opakoval,že skutečnost jest takovou, jak ji ve sněmovně staví před oči. Ohlásil nové výdaje, které spo- jeny jsou s rozmnožením voziva státních dra a novými stavbami státních drah, shrnul vše co v poslední době bylo povoleno jednak na nové výdaje, jednak na slovy z dosavadních příjmů a dospěl k závěru, že musí býti velm bdělým, pozorným, ostražitým, skoupým, ba za- mítavým, nechce-li uvésti státní finance v nepo- řádek a zkázu. Chápeme a pnchopí každý občan, že mi nistr financí nemůže dopustiti, aby nastal seho dek v rozpočlu, ale na druhé straně volnost. kterou má ministr při rozpočtu tak ohromném jakým jest rakouský, není tak malou, jakou o měřoval dr. Korytowski dnes sněmovně.
Korytowski ko
14 article
Dr Korytowski dělal plány, dělal programy a dělal prognosy do nejbližší budoučnosti. T nedělá ministr, který pociťuje své postavení otře seným, nebo jest blízek pádu. Pozoruhodno velmi zajímavo bylo, že mu tleskali demonstra- tivně netoliko křesťanšli sociálové, nýbrž kon- servativci z kola polského, kdežto Všepoláei ehovali se reservovaně a také vyšli, Za řeči celá sněmovna shrnula se kolem jeho křesla, protože dr Korylowski nepromluvil ve sněmovně od podání řádného rozpočtu n letošek, vzbudilo dnešní jeho vystoupení ve sně movně veliký rozruch, který také ještě trv l když mluvil ministr vnitra sv. p. Bienlerth k pilnému návrbu dra. Soukupa, kterým se vy zývá vláda ve vídeňské sněmovně, aby jedno- tlivým sněmům zemským podala nový volebn řád se všeobecným, rovným, přímým a tajným právem hlasovacím. Bar. Bienerth mínil, že ini ciativa k takové změně volebního řádu do sněmů zemských vyjíti musí ze sněmů zemských s- mých a že jest rozdil mezi kompelencí a pod- statou říšské rady a sněmů zemských, protož oné přísluší zákonodárství politické, těmto zá- konodárštví toliko ve věcech hospodářských kulfarních a protože sněmy zemské jsou za stup telstvem dle zájmů — dodal, že možn zjednati do sněmů zelnských volební právo mužům, kteři ho dosud nemají, ale že prol V drobném prodejtt ranní číslo o sobě . . edpolední aii Ve nilalkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotově zapřel. Přečplaceni a lnserty přijímá sčmini- strace v Marinnské ulicl č.. Tam nachátejí se též redakee Uakáran a ezpediee „Národnich L.istu“ Eakopisy se novraesjl.
Korylowski Soukup Bienerth Národnich
15 article
netřeba porušovati volební právo (ří skupin na zemském sněmu dosud zastupovaných. Šéť poli- tické správy nadhodil též otázku kompetence zdali totiž jest říšská rada oprávněnou centrální vládě ukládati, aby podala zemským sněmům osnovy ve příčině jejich složení. Na otázku tu ministr sám neodvětil, avšak odpověď na ni může býti jenom záporná. Rozdíl, na který položil bar. Beck důraz, jako totiž vy- mezení zákonodárství říšské rady a zákono- dárství zemských sněmů, byl na neprospěch lěchto, ve skutečnosti však nestává, nehledě ani k tomu, že zemské sněmy jsou primerní, říšská rada jest posteriorní. Avšak zemské sněmy jsou samosprávny, pokud jde o způsob volení do nich, a nemohou dopuatiti, aby vídeňský parla- ment nebo vídeňská vláda do tohoto práva sebe- určovacího zasáhla. To bylo také příčinou, proč poslanci ná- rodní k pilnému návrhu sociálních demokrato zachovali se zamítavě, jakkoliv pro všeobecné rovné právo hlasovací do sněmovny jsou. Ve smyslu tom učinil tské za »Český klub« projev posl. dr. Kramář, kdežto posl. Slaněk za klub českých agrárníků odkázal prostě celou záležitost do sněmu zemského. Hlasování o pilnosti návrhu dra. Soukupa. která byla zamítnuta, bylo zajímavé. Pro pil- nost hlasovali kromě soc. demokratů také státo- právní čeští radikálové, posl. prof. dr. Masaryk, prof. dr. Drtina a také celá lidová strana kol polského. Na presidiu doufají, že zejíra se vyřídí všecbny pilné návrhy, kleré nebyly odvolánya v pátek odbudou se obě předlohy vojenské V případě tom by v sobotu plenum nezasedalo.
Beck doktor Kramář Soukup profesor Masaryk Drtina Český klub
16 article
Z Vídně, 8. července. (KK. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi o 11 hod. 5 min, Návrhy podali vedle jiných poslanci: Budik a spol. na zavedení přepychové daně: — Silberer a spol. na úpravu poslupových poměrů úřadníků VIII hodnostní třídy u c. k. ředitelství severní dráhy. Dolazy podali vedle jiných poslanci; dr. Sirán- ský a sp. k ministerskému předsedovi po porušování jazykové rovnoprávnosti u c. k. telegrafní korespon- denění kanceláře v Brně; — Hráský a sp. k mini- strovi zemské obrany o omezeném používání a obliž- ném získání typografických map 1: 25 000 u c. k. vojenského geografického úslavu: — dr. Sommer, Günther, dr. šl. Oberleithner, Herzman- sky, Schilder, dr. šl. Demel a sp. k ministrovi železnic o zprávách, že správa severní dráhy vydaja výnos, aby ve všech stanicích slezských, kde dosud používalo se dvojjazyčných tiskopisů, se nyní také úřadovalo dvojjazyčně. Provedení výnosu znamenalo prý hy opětně poškození německých zájmů, poněvadž se německému obyvatelstvu kladou opět překážky při dosažení slátní služby. Interpelanti se táží, je-li mi- nistr ochoten výnos odvolati.
doktor Weiskirchner Budik Sirán Hráská Sommer Günther Oberleithner Herzman Schilder šl Demel Vídeň Brno KK
17 article
Prohlášení ministra dra. Gessmanna. Po přečtení došlých spisů promluvil minislr ve- řejných prací dr. Gessmann proti poznámce, pro- nesené včera za řeči posl. dr. Adlera, že prý při koupi budovy pro ministerstvo veřejných prací byla vyplacena provise 80.000 K, při čemž prý interve- novala paní Růžičková. Ministr pravil: Pokud jdeo ministerstvo velejných prací, prohlašují, že ani já, ani jiný funkcionář neměl se zálěžilostí touto na- prosto ničeho činiti, nýbrž že dům pro ministersivo veřejných prací byl koupen výhradně ministerstvem financí, a to za řizení odborového přednosty ryt. Engela-Meinfeldena za intervence oprávněného jed- natele, jenž od tohoto kupce neoběržel ani baléře pro- vise. Bezúhonnost toholo úřadníka — děl ministr dále — je snadd doslatečnou zárukou, aby v tomie směru vylučovala veškeré podezřeni. (Hlučná po- chvala a pollesk.) Ministr Iinancí dr. Korytowski o státně linanční siluaci. Ministr financi dr. Korytowski předložil pak sněmovně na základě panovníkova zmocnění osnovu zákona o dodalečném úvěru ke slátnímu rozpočtu na letošní rok a dále osnovu zákona o daní domovní.
doktor Gessmann Adler Růžičková Engel Meinfelden Korytowski
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 8. července. (O ženách.) Vždyť víme: pramáti Evě bylo dovoleno, mlsati se kteréhokoliv stromu v ráji. Nikdo by ji byl nevyčital, kdyby třeb nejkrásnější jablko byla nakousla a zahodila — nevídáno, o jedno jablko! Byla svou vlastní paní, Adam jí do hospodářství nemluvil, mohla třeba z plodů celého ráje navařit marmelády, či ovoce ještě na stromích prodat sadařům — Adamovi to bylo jedno. Mohla, zkrátka, dělat, co se ji líbilo. Mohla si nakládati merunky z nejpěknějších druhů, jakých ani na trhu by nedostala, mohla nakládat višňovku či oře- chovku, vařit si švestkové knedlíky a povidla. měla na vybrání nejlepší broskve i kadlata, ja- blka i hrušky, dolanské švestky, smyrenské fiky i messinské pomeranče — žila jako v ráji. Pouze na jediném stromě byla hájička, na zna- mení, že trhati ovoce s tohoto stromu se nedo- voluje. Jak to dopadlo, víme, a mohli jsmesi vypučítat na prstech: to dá rozum, že Eva utrhne si ovoce právě s tohoto jediného, zapovězeného stromu! Jaká pak by to byla Eva, aby odolala pokušení!
Eva Adam Adam ten Praha
19 article
Pěkně tím nadrobila nejen sebě a předno stevi své domácnosti, ale i nám, dětem svým Podnes musíme za její všetečnost pykati i my pokolení nejpozdnější. Kdyby ničím jiným, ale- spoň tím, že podnes, docela zbytečně, musíme platit činži. To nám spískala naše vážená pra- máti. Kdyby sama nebyla dostala tenkrát výpo- věď, měli jsme podnes v ráji byt i celé zaopa- tření zdarma. Nehledě ani k tomu, že mohly nám tím býti uspořeny mrzutosti s krejčím. A ženám, chudinkám, starosti o nové klobouky. Tak i ženy islamu podnes ještě pykají z to, co před staletími nadrobila jim spolusestra jejich, Aiša, třetí žena Prorokova. Nebohé ty bytosti podnes ještě cítí důsledky toho, čím provinila se ona, jež nechtíc a mimo- děk stala se příčinou toho, že podnes ženy tu- recké odsouzeny jsou k otroctví, ke smutnému živeření za mřížemi haremu, k naprostému ne- dostatku jakéhokoliv styku se světom ostatním
Aiša
20 article
a k tomu, že ani dnes, jako před staletími, ne- směji a nemohou se na ulici a před nikým ob- jeviti s tváří nezastřenou. Pochopite, jakou je turecká žena otrokyní, jakým oukropečkema tvorem politováníhodným, řeknu-li, že koran, jenž zbavil ji naprosto veškeré svobody a nej menšího práva sebeurčení, jistě by jí nedovolil ani té nevinné kratochvíle, s kýmkoliv svézti se na př. po naší výstavní skluzačce . .. O, rcete, vy ženy a dívky naše, může-liž býti většího otroctví a není-liž to ukrutným, nedopřáti jí ani té zábavy nejnevinnější? První žena Prorokova, Kadidža, byla již etihodnou matronou, když umřela smrtí přiro- zenou, t. j. bez doktorů. Mobamed, prý, byl je velmi vděčným — ne za to, že umřela, ale že ona, zazobaná vdova, podala svou ruku i jmění své jemu, hochu mladému, jenž býval u ní chu- dým pastevcem velbloudů. Paní Kadidža nikdy nezavdala mu příčiny k žárlivosti, snad proto- že byla již vdovou po dvou nebožticích a že právě Mohamed byl o patnáct let mladším nž ona. Po její smrti, v letech 620—29 oženil se Prorok, nejspíše ze zármutku, hned s několika ženami najednou.
Kadidža Mohamed
21 article
Jedna z nich, Aiša, nedosáhla ještě věku desíti jar, když stala se paní Mohamedovou — u nás, kde i spisovatelé dedikují své práce „paní dvorní radové X. Y.“, jistě by se jí bylo říkalo „paní proroková“. A to už Mohamed byl padesátníkem, když si bral ženu desítiletou, jež by u nás v tom věku navštěvovala asi měšťnn- skou školu. Kromě toho vižlete byla ženou jeho vdova Sanda, s níž se oženil dva měsíce p smrti Kadidže. A ještě jiná vdova, Haffa, o níž legenda dí, že byla první, jež koranu se naučil zpaměti. K těm, aby se jim nestýskalo, přibyla Seinab a Um Salema. Prorok, aby dokázal, že není zapřisáhlým antisemitou, oženil se dále i se židovkou, jež zvala se Džuheyoja. Ta z lá- sky k Mohamedovi přestoupila k islamu, jak uči- nila i Safyr, původem taky židovka a jakož uči- nila i Maria, křesťanka a keltická otrokyně, jež Mohamedu povila synka Ibrahima. Jako když někdo sbírá poštovní známky, nebo porcelán: pořád se mu zdá, že sbírka jeho stále ještě jest neúplnou.
Aiša Mohamedův Mohamed Sand Seinab Marius Ibrahim paní dvorní rada X . Y
22 article
Tak i Molamed i při svém věku pokročilén a při svých státnickýeh i nábóženškých staro stech neustával ve snažení, aby domácnost jeho byla pokud možno úplnou — k manželkám do savadním přibyla Um Hlabiba, bývalá otrokyně Rshema a poslední v seznamu, Meyumnya. Dále už Mobamed v doplňování své domáenosti ne- pokračovat z příčin technických: umřel. Al- býti přednostou takové domácnosti, při tom s nezbláznit a ještě napsati jednu z nejslavněj šich knih světa — ať jen toho někdo zkusíl Aiša, zdá se, alospoň v prvních leloch man želství upřímně se snažila, nepoměr mezi vě- kem svým a lety mužovými vyrovnat nějakým flrtem, v němž rozdíl věku nebyl by tak p trným. Zbožné její snaze se to sice podařilo, ale, byla při tom nějak nešikovnou: dostala se de lidských úst. Bylo jí, žabě podnikavé, pelnáct let, když na cestě do Mediny, kam provázela svého, tehdy již slavného pana obotě, zaplella se s nějakým mládým pánem, Saffan se jmeno- val. Byly z toho klepy a mrzulosti. I přišel k Mo- hamedu taky se svou troškeu do mlýna muž jeden prý zkušený a moudrý, jménem Ali a za- solil těžce zkoušenému slabému pohlaví tím, že takto jal se utěšovat Proroka: „O posle boží, nejsi ty jediným, jichž manželky atd.“ A zle pomloúval mdlé ženské pohlaví — aby ho Allak netrestal! Povídal, mluvka, co věděl o té i on — na chudinky ženské vždycky všechno se sveze! A tenkrát svezlo se důkladně.
Rshem Al Hlabiba Medina
23 article
„Buď si bílá jako sníh a čistá jako lilie. pomluvě neujdeš,“ povídá Shakespeare. Nevím dokládala-li se Aiša právě tímto klasikem — u ženských všechno je možno, třebaže s Shakespeare narodil až o několik století po- zději — ale zaklinala se, jak uměla, že je ne vinná, právě jako lilium. Mohamed už před tím, když míval doma mrzutosti, několikrát s úspěchem sáhnul ku prostředku osvědčenému, bohužel nenapodobi telnému: měl vidění. Kdykoli bylo zapotřebí jako na zavolání zjevil se archanděl Gabrie s vyřízením, že se Allah dává poroučet a aby Prorok honem ještě vepsal do koranu to a one. Stávalo se, že přicházeli známí do domu, bůh vI, za jakými úmysly. Za nebožky staré pan Kadidže nijak se sem netlačili, ale co byla do- mácnost Prorokova, teď už staršího pána, oži- vena bytostmí mladšími, stále se tu vrtěli, slále tu okouněli — jsou ti muži protivná čeládkao Nechtěl-li Prorok hostí svých přímo vyha zovat, nezbylo jiné rady, musil se zjevit arch- anděl Gabricl. Zaklepal, vešel, usedl — a Pro- rok z jeho rozkazu vpisoval do koranu, svate knihy, co věříeím vzkazuje Allah: „O, věřící, nevstupujtež v dům Prorokův bez jeho svolen a nikdy ne mimo hodinu, již ustanoví sám Jste-li k němu pozváni ke stolu, odejdětež hned po jidlo a nebavte se s jeho ženami. Prorok molil by se ostýchati, říci vám, abyste se vzdá- lili, ale bůh se neostýchá, říci vám pravdu. I paničkám bylo nutno uděliti lekci. Starý pán opět zavolal si archanděla Gabriela, ten po- znovu přišel, zaklepal a diktoval Proroku do péra suru XXX.: „O vy ženy Prorokovy, nejste jako jiné ženy. Bojíte-li se boha, nebuďte zby- tečně laskavými v řečech svých, aby po vás ne- zatoužil ten, jehož srdce stůně láskou. Mluste jedině tak, jak se sluší, neokrášlujte se, modlete se, poslouchejte boba a posla jeho.
Shakespeare Nevím Aiša Mohamed Gabrie Kadidža prorokův Gabriel bůh Allah
24 article
I při aféře paní Aišy vypomohl archanděl Gabriel, diktoval do rána a Mohamed psal, až prsty brněly. Hořela koudel, ihned musil být koran rozmnožen o kapitoly nejdůležitější, jež staly se zákonem — a tím navždy zpečetěn byl další život a osud nejen romantické paní Aišy a ostatních žen Proroka, žárlivého na jejich mladost, ale zpečetěn byl pro budoucí, dálné véky i osud všech žen islamu. Od té chvíle žena turocká odsouzona je k doživotnímu žaláři — harém se jmenuje žalán její. Ona noní v něm, aniž kde jinde člověkem, je prostě mužovým majetkem, je zbožím. Moslem sám je v pochybnostech o tom, přijde-li i nej- hednější ženská do ráje. Nevím — proto snad se turecká žena ani nemodlí, není jisto, byla-li by její modlitba platna. Alespoň do mošity přijde se ojediněle pomodlit nanejvýš hodně již obsta- rožní, dýchavičná matrona — to by si v ráji chytli! Turecké děvče ani do školy nechodí — noní škol pre dívky. Ta okolnost pozdéji, když
Aiša Gabriel Mohamed Mosl
25 article
děvče vyspěje, spoutá ji v tím větší závislost a otroctví. Ty z rodin bohatších, ojedinělé vý- jimky, jež vychovávány jsou doma, nikdy ne- mají za učitele muže, vždy je to jen guvernant- ka, a gdvernantky, jak známo, jsou jen ženského rodu. S mužem nepřijdou ani v povrchní spole- čenský styk nikdy, leda v den, kdy se vyvdá- vají z domu. Nevěsta mohla snad ženicha spatřit mřížovím okna, či snad na projíždce ve Slad- kých vodách, kam v pátek jedou se projeti caři- hradské dámy — ale nikdy spolu nemluvili, ja- kou je nevěsta jeho, ženich neví, není uni foto- grafií, jichž by si mohli vyměnit. 1 námluvy od- byly se přispěním příbuzenstva — ženich jenom za zavřenýn dveřmi slyší „ano“ — a koupě jest uzavřena. Církevní obřad svatební někona se v mešitě, ale doma. A i tu, při svatební ho- stině, mužští besedují v oddělení pro mužea ženy v haremu, kam té cbvíle, jsou-li přílomny ženy cizí, nesmí ani pán domu.
Slad
26 article
Panička se vdala — nikdy se Turek se svou ženou, z má-li jich více, se svými ženami nevede. Není žádných zábav společných, nent divadel, není koncertů, není tennisu, kam bral by ji s sebou. Čím domácnost vznešenější, tím žalář je tužší, tím více je v něm hlídán každý její krok. Kam se hne, v palách za ní je kleště- nec. Bohatší Turkyně vůbec pěšky na ulici ne- vyjde, káže tak dobrý mrav. A vyjede-li si ven, děje se tak v povozích, kde vždy je ve společ- nosti ostatních žen mužova harému. Tváře všech jsou stejně zakukleny a okna povezu, uvnitr tmavě potaženého, alespoň dopola zastřeny jsou černými záclonami... Žena z lidu ani do trhu nechodí, pouliční prodavači všechno sami k oknům donesou, či nakoupiti potřeby pro do- máenost jde vlastnoručně sám svrchovaný pán a velitel . .. Dvéře všech domů vždycky jsou uzavřeny, zabedněny — nikdy ani z jediných nevyběhne mladostí kypící, červenolící služka, jež jako u nás, je-li večer poslána pro pivo, letěla by v náruč dole čekajícímu vojáčku .. Myslím, že jsem tomu přišel na kloub, proš každ, ten turecký voják vyhlíží tak nespokojeně B. K. a proč je vždy tak zamračen ...
Turek Turkyně