ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 5727be20-7135-11dc-ad6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 25 celkem · entity: person 84, place 65, org 7, work 6
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
8. července 1904. Číslo 187.
4 article
Kaštalinského přikradl se za strašného lijáku k japonským po- sicím u Lanďansanu, při čemž selnina Japonců byla úplně porubána. Přišly jiné oddily nepřátelské, jež Rusy málem už obklíčily, ale Rusům přitrhl jiný prapor ku po- moci. Rusové ztratili 300 mužů, ale z tráty Japonců byly mnohem větší. K- zákům Miščenkovým podařilo se zachvátiti Japoncům velké obozy spíže. Rusové konají takové pochody, že sotva lze věřiti. Tak východosibiřský pluk urazil jednoho dne 72 verst, druhého dne 32 verst, aniž jej zdržely lijáky bezcestí. Telegram gen. Sacharova ze dne 3. t. m. Dne 2. července bylo zpozorováno se strany Hajěžou, že předové oddily nepřátelské odtáhly na jih a zaujaly čáru ve vzdálenosti 14 vers na severovýchod od Seňučenu. Stanice Seňučen zaujata pěším oddilem v okolí města téhož jména je soustředěno Ja ponců nejméně divise. V okolí Sjujanu soustředil nepřítel n 50 000 mužů. Na Dalinském sedle nepřítel zaujímá dří vější položení a další pohyb jeho k Hajčenu s nepozoruje. Z Laojanu telegrafuje zpravodaj » Nového Vremene«: Vidno, že taktika gen. Kuro patkina Japonce zmátla. Na všec jejich pohybech pozoruje se ne- jistota: tu se ženou útokem, tu zas ustupují. Jejich týl je v ža- lostném stavu. Spíže málo, země vyčerpána, obozy ztratily mno ho koní a tím se vysvětluje ústup dvou divisí nazpět k Fynchuan- čenu, blíže něhož jsou ještě dvě divise soustředěny. Na jihu všecky operace japonské se zastavily. V japonske armádě šíří se nakažlivé nemoci.
Japonec Rus Miščenkův Sacharov Kura Lanďansan Seňučit Nový Vremen
5 article
Kuroki bojí se, že mu ruská vojska vpadnou do týla od severu a vůbec se cítí, že brzy ve válce nastane obrat. Prvá perioda, obranná, brzy bude zaměněna úločnou. Do Laojanu každodenně přichá zeji nová ruská vojska. Blizkost obratu tuší také »žlutý tiske v Evropě, jenž si válku liboval, dokud Rusové ustupovali, ale nyní, když se má karta obrátit, ač se ještě neobrátila, hrozí se krve a válečných hrůz a volají: Protestujeme proti válce samé Tak činí na př. »Zeit«. Carová a bojující armáda. Dne 28. února carová Alexandra Feodo- rovna oznámila reskriptem, že bere na sebe všechen náklad, který vzejde z dopravy darů pro bojující armádu. Nyni uveřejněn výkaz o tom. Dne 7. května bylo z Petrohradu vypra- veno 10 vagonů, jež měly přibyti do Charbina 8. června. V nich bylo 2383 darů pro důstoj níky a 70.000 pro mužstvo. Dne 7. června vyjelo 15 vagonů, jež při- budou do Charbina 8. července. V nich 3453 darů pro důstojníky a 105.000 pro mužstvo. Dne 21. června vyjelo 18 vagonů, jež při- budou do Charbina 21. července. V nich 4164 darů pro důstojníky a 125.000 pro mužstvo. Dohromady vypraveno na náklad panujíe earově s dary pro bojující armádu 43 vagonů s 10.000 balíky pro důstojníky a 300.000 bal. pro vojíny. V každém důstojnickém i vojenském balíku jsou: úplné prádlo, mýdlo, čaj, cukr, tabák, káva, závary, limonáda, nože, petlice knofliky atd.
Rus Carová Feodo Evropa Petrohrad
6 article
Ruské odpovědi Tolstému, Lev Tolstoj nepotěšil ruský národ známým Blánkem proti válce, jejž dal uveřejniti londýn- ským »Timesům«. »Svět« píše: Srdce všech ruských lid bijou nyní jako jedno srdce. Nelze býti Rusem a nebýti duší na vojně, nelze nepřáti vítězstv ruským zbraním, nelze netoužiti po úplné porážce nepřitele. Ale z pravidel bývají vyjímky. Takovou smutnou vyjímku činí hrabě L. N. Tolstoj. N počátku války pronikly do veřejnosti pověsti, že Tolstoj živě sleduje válku a sám na koni jezdí si pro noviny deset verst daleko. Jistý cizinec, jenž ho navštívil v Jasné Poljaně, uveřejnil do- konce rozmluvu s Tolstým, z níž se zdálo, ž v Tolstém probudil se bývalý Tolstoj, ten, který byl mezi hrdinnými obranci Sevastopolu. Ale naděje v takový obrat u něho ukázaly se mar- nými. My bychom mlčeli o projevu Tolstého, kdyby nebyli o něm promluvili druzí. Jeden list nad ním pláče a praví mu: »Drahý, milý, naše slávo a pýcho, zadržte, vy se mýlíte, vy nás vedete do propasti!« Do té propasti Tolstoj vede své následovníky dávno, v této chvíli jen se to zřetelněji vidí. Neuký sedlák, učený muž, nejposlednější podle svého údělu člen ruského národa právě tak jako ruský car, všichni, ne- mudrujíce falešně, milují naši svatou Rus a činí svou povinnost, aby od ní odrazili útok drzých nepřátel, jen Lev N. Tolstoj, »sláva a pýcha« své vlasti, dovedl by, kdyby mohl, nepřítele až k jejímu srdci, aby je proklál ! Smutno, že kdy tak nedůstojná slova vyjíti mohla z ruských úst
Tolstý Tolstoj L N Tolstoj Tolstá svatá Rus N Tolstoj Sevastopol Timesy
7 article
Lsr V průsmycích. Z Londýna, 6. července. (C.-B.) »Daily Telegraph« oznamuje pod včerejším datem z Tokia: Generál Kuroki oznamuje o potýčce předních stráží u motjenského průsmyku: Dne 4. července o 4. hodině ranní rekognosko- valy dvě selniny ruské naše stráže, rozestavené 2 kilometry severozápadně od motjenského prů- smyku. Nastal zoufalý boj bodákem. Nepříte ustoupil a byl hlavním oddělením našich před- ních stráží pronásledován. Asi v touž dobu napadl nepřítel naše přední stráže západně od Skiokulina, byl však rovněž zahnán. Ztratili jsme 13 mrtvých. Mimo to dva důstojníci a 36 mužů byli raněni. Nepřítel za- nechal na bojišti 53 mrtvé a 40 raněnýeh a utrpěl ještě větší ztráty za pronásledování. Jak se témuž listu telegrafuje dnes z Ljao janu, zuří již dva dni 25 mil od Ljaojanu prudký boj. Množství raněných bylo na mezeích neb na vozech dopraveno s hor do města. Lékařské glossy z bojiště. Z Londýna, 7. července. Londýnský »Lan- cet« přináší v posledním svém čísle řadu zpráv vztahujících se na zdravotní stav ruského vojsk a na činnost lékařů. Jako velmi nedostatečnými ukázala se zdravotní opatření po krvavé bitvě u Telissu, kde zejmena patrným byl nedo- statek lékařů. Pro osm set zraněných, kteři se nalezali v ruském ležení, pět kilometrů vý- chodně od Nučvanu, bylo možno dáti spolkem Červeného kříže jen dva lékaře k disposici. Vý- kony lékařů a obětavost docházejí však vše- obecného obdivu a uznání. Zejmena v bitvě u Telissu přemnozí z nich s nasazením vlastního života šli přímo za řadami, jež se kácely pod japonským ohněm.
Londýn Tokio Ljaojan Lana Teliss Daily Telegraph
8 article
Po boji byli rušti zranění dopravování jen s nejnutnějšími obvazy vlakem nazpět do la- zaretů. Utrpení jejich cestou musilo být hrozné, neboť jednak vojsko stálo plné dva dni na no- hou a pro ustavičné deště nemohla mu být dopravena řádná potrava. V městě Čitě po- čato se stavbou veliké nemocnice pro pět tisíc raněných. Bude to celkem 25 budov po 200 ložích. Stavbu provádí za dozoru státního spo- lek »Červenéko kříže«. Zdařilé pokusy z válečnými psy. Z Petrohradu, 6. července. V carském re- víru v Gačině konány byly zajímavé pokusy se psy, vyevičenými pro válku. Pokusy uspořádány společnosti pro chov psů. Ošetřovatel nemoe- ných vzdálil se s jedním psem, jenž opatřen byl balíčkem s obvazy a silícími kapkami na pět verst. Na krk mu uvázán dopis. Pes vrátií se na místo východu, tam napsána čekající od- pověď a opětně odeslán. Vše vykonal s velikou rychlosti. Na to společnost lehla si na různá místa do trávy a dělala »raněné«. Vypuštění psi dali se ihned do hledání a nalezli všecky. U každého se zastavili a sklonili hlavu, takže mohli »ranění« vzíti si obvazy i sílivé nápoje Na to psi odběhli ke strážcům a štěkotem je lákali na místo, kde »zranění« se nalézali. Ve- likou radost pak projevovali, když některý z nich vzat na nosítka.
Petrohrad
9 article
Jak umírají Japonci ... Z Londýna, 4. července. Lord Kencie, jeden z nejduchaplnějších anglických zpravodajů, jehož vzrušující líčení budí všeobecný interes. líčí zánik japonské dopravní lodi »Kiušiu-marue takto: Poslední události sběhly se v padesáti minutách. Neštěsti zaviněno bylo osudnou mlhou, která zavinila, že »Kiušiu-maru« úplně odloučil se od torpédového loďstva, jež jej provázelo.
Japonec Kencie Londýn Kiušiomara
10 article
A mlze opět děkuje vladivostocké loďstvo, že bez pohromy uniklo. »Kiušiu-maru« byl u Genzanu obklopen vladivostockou eskadrou a dána jeho veliteli hodina času na rozmýšlenou, chce-li opu- stiti s mužstvem palubu. Důstojníci japonšt s kapitánem v čele odebrali se ku poradě. Byl mezi nimi setníci Šiina a Sakuraj, důstojníe Terada a Jakota a praporečník Higaki. Po úradě odebral se setník Šiina mezi mužstvo a sděli mu, že Rusové ponechávají jim na vůli, bud vzdání se, nebo smrť. Vojíni ja ponští volili jedno myslně druhé . . . Byla právě půlnoc, jasná a měsíčná, když tři ruští důstojníci, vyslaní pře- ptat se na rozhodnutí Japonců, odrazili na šalupě a pluli k torpédovému loďstvu svému, aby tu oznámili, k čemu se Japonci rozhodli. Zatím na- stalo na »Kiušiu-maru« naprosté utišení. Vojáci v úplném klidu postavili se do řad a pohrávajíce si s puškami a bodáky, loučili se s životem, vzpomínajíce na domov. Zatím jeden důstojník snesl všechny listiny lodi, mapy, poznámky a do- pisy, přijal totéž od všech vojínů, kteří kromě toho sňali čísla svých pluků a naházeli je do moře. Papíry vhozeny do ohniště pod kotel. Ne- dlouho na to vypustily dvě ruské torpédovky svá torpéda. Důstojníci seběhli do svých kajut a tam se uzavřeli. Ve chvíli bylo slyšeti několik tře sknutí z pod palubí a bylo opět ticho. Důstoj níci se zastřelili. Konec mužstva byl neměně tragický... Několik minut po smrti důstojníků dali mužstvu příklad seržanti Kurisa a Horisaka zastřelivše se současně. Četní vojíni následoval jejich příkladu. Seržant Okauo spáchal harakiri.
Šiin Sakuraj Higaki Rus Japonec Kuriso Horisak Okauo
11 article
Šedesáte mužů s desátníkem Hašimoto vypálilo po Rusech salvu, na kterou odpovězeno děsnou a ničivou palbou a vypuštěním druhého torpéda. První poškodilo těžce příď lodi, druhé dílo do- konalo, rozdrtivši ji ve dví. Ve třinácti minutách dokonáno dílo zkázy a trosky lodi klesaly ke dnu. Do poslední chvíle pálili Japonci po Rusech, stojíce již po pás ve vodě ... Ještě několik vteřin zaznívalo jejich »Banzai«, pak píseň pluku stále slabší a slabší, až vše stichlo . . . Jen oblak kouře visel chvíli nad vlnami, jež se uza- vřely a i ten zvolna se rozplýval, až zmizel do- cela. Nikdo by neřekl, že sedm set lidských životů v malé chvili tu zničeno. Parník »Petrohrad«. Z Port-Saidu, 7. července. (Reufer.) Parník dobrovolného ruského loďstva »Petrohrad« s po- sádkou 240 mužů sem přibyl. Pluje prý do Vladivostoku. Z denníku japonského kapitána Niratuky . . .. Z Berlína, 7. července. Pod názvem „A ka- zuki před Port Arturem“, vydán byl právě v Heilbronnu překlad velice zajímavého denníku japonského kapitána torpédovky „Aka- zuki“. Slohem místy až dramaticky zbarveným. líčí důstojník Niratuka události, jež sběhly se na moři ode dne 26. ledna až do 13. dubna. kdy byl zraněn a odvezen do nemocnice. Jedno- tlivé kapitoly denníku označeny jsou místy. v nichž torpédovka kotvila a datem. Kniha je za- jímavou tím, že ličení jsou čistě subjektivná.
Hašimoto Ruse Japonec Banzai Artur Rus Petrohrad PortSaid Vladivostok Berlín Heilbronn
12 article
Všechny názory v ní vyslovené a narážky v ní pronesené, charakterisují výtečně povahu Ja- ponce. Pro příliš jednostranné nazírání na udá- losti, nemohou býti jeho memoiry snad dějinami války; nejvýše pramenem k nim. Ale v malbě a líčení jsou rozhodně dílkem svérázným. Tak na příklad píše o útoku na Port Artur ze dne 23. a 24. března asi takto: „Byl dán rozkaz, aby bylo bombardováno město a opevnění zevnější. Tu jsme se na lodi přesvědčili o důležitosti a významu telegrafie bez drátu při námořní bitvě. Několik minut po za- hájení akce „Akazuki“ obdržela následující te- legrafickou zprávu z křižáku „Akuši“: „Třei projektil o 500 m. přestřelil, ale směr byl dobrý. „Akazuki“ mohla následkem toho zaháju střelbu vzdor tomu, že stála za vysokým vrchem a byla naprosto neviditelna nepřátelské dělo střelbě. Rusové s jedné strany odpovídali na naši dělostřelbu, ale většina jejich projektilů padla daleko do moře. Přemýšleli jsme právě o tom, jak nám Štěstěna přeje any žádné ruské gra
Rus Port Artur
13 article
náty nás nezasáhly, když v tom náhle jsme usly- šeli táhlý hvizd, provázený hromovým rachotem a byli jsme jako v jednom plameni zahaleni žlu- tavým dýmem. Vzpomínám si teď, že jsem chtěl křičet: „Ať všichni položí se na zem,“ ale po- zbyl jsem vědomí a když jsem se vzpamatoval, ležel jsem na nosítkách a měl jsem hlavu ob- loženu ledem. Lékař mi oznámil, že mezi věžía horním můstkem vybuchl granát. Nebyl jsem jím přímo zasnžen, ale tlak vzduchu, třaskavinou způsobený, byl tak mohutný, že se mnou mrštil na zábradlí, při čemž mi byla pohmožděna hlava. Nedbaje hrozných bolestí, vstal jsem a šel jsem si prohlédnout škody, způsobené na lodi. Byly hrozné. Granát proletěl horním mostem a vše, co bylo na dolním můstku v okruhu explose, bylo smeteno. Podstavce, na nichž spočívá horni můstek, byly odtrženy nebo roztaveny. Jeden z nich protkl jako oštěp bok lodi. 12 mužů bylo roztrháno na kusy. Oba mosty a stěny lodní po- kryty byly krví a částmi lidského těla. Dolejší čásť lodi nebyla poškozena. V horním mostu pro- razil granát veliký otvor nepravidelných krajů.
Granát
14 article
Projektil byl vystřelen dělem 301/2 cm. Došel jsem poznání, že ani věže, ani celel lodí našich není sestrojen tak, aby mohly vzdo- rovat projektilům, jež kolmo na ně dopadnou. V případě, že by projektil padl na věž, mělo by to za následek smrt všech, kdož právě dlí na věži a mimo to výbuch zásob střeliva, pro děla připraveného a tím ovšem úplnou zkázu lodi.“ Z posledních událostí. Z Petrohradu, 7. července. (Zvláštní teleg. »Nár. Listů«.) Zvláštní dopisovatel »Nov. Vr.« oznamuje z Ljaojanu 6. t. m., že v Kurokově vojsku je mnoho záložníků. Nacházejí se často kule s měděným obalem, jež svědčío vyzbrojení starými ručnicemi. Kuroki začíná ustupovati. Dopisovatel »Rusi« oznamuje ze dne 5. t. m. bezpočnou prý zprávu, že Miščenků o ddíl ukořistil nepřátelská zavazadla, zásoby rýže, konservy a 50 kusů dobytka. Administrace dbá pečlivě o zdravo tn stav vojska. Dne 6. t. m. po rozhlídkách prapor od- dělení generála Kaštalinského přiblížils v noci za největšího lijáku k nepřátelskému po- stavení u Ljandjacjanu, pobil přední stráže obořiv se na nepřítele, vypudil ho ze zákopů, jež sám obsadil. Japonci vedli dva marné útoky; při třetím byli Rusově skoro obklíčeni, ale vy vázli. Ztráty nepřítele udávají se na 1000, Rusů na 300 m. Jiný dopisovatel oznamuje z Hajčenu: Ge- neral Samsonov napadl nepřítele 3. t. m. u Boasičaje. Naše batterie vyjela na postaven a sehnala Japonce bez ohledu na jejich kulo- mety. My jsme ztratili 1 muže. V noci 3. t. m. generál hr. Keller n rozhlídkách pustil útok na nepřítele a zničil dvě setniny; potom jsa obkličen, ustoupil s ztrátou 300 mužů. Obě korrespondence pojednávají patrně o téže události. Zastavení japonských operací vysvětluje se Kuropatkinovými manévry, pro něž nepřítel ne- mohl operovati s velkými massami rozloženým na velkou vzdálenost.
Rus Miščenka Kaštalinský Japonec Rusův Samsonov Boasičaj Keller Kuropatkinový Petrohrad centimetr
15 article
Carská přehlídka vojska. Z Petrohradu, 7. července. (C.-B.) Car od- cestuje 9. t. m. do Penzy, Syzranu, Samarya Kazaně na přehlídku vojska V. a VI. sboru, jež ubírají se na bojiště. K bojům o Port Artur. Z Berlína, 7. července. »Local-Anzeigere oznamuje z Tokia: Ruská válečná moc, hájící Port Artur jak se strany země tak moře, ne- obnáší dle bezpečných zpráv více, než 28.000 mužů. Ačkoliv se ví, že poslední dobou byla vykonána znamenitá sesílení pevnosti, přece pa- nuje v Tokiu pevné přesvědčení, že v době nej bližší bude osud Port Arturu zpečetěn. Ochotní spojenci Japonců. —ch. Z Brusselu, 7. července. Jeden zdejš list uveřejňuje dopis z Čemulpa, ze kterého vy- chází na jevo, že Amerika i Anglie dopravovaly Japoncům válečný kontraband. Do 10. únor totiž bylo do Čemulpa dopraveno 14 nákladníeh lodí s nákladem asi 23.000 tun rýže, které ve směs pocházely z přístavů anglických a ame riekých. Japan si troufá sehnati armádu jednoho millionu mužů. Z Londýna, 7. července. »Daily Chronicle oznamuje mezi jiným z Tokia, že japonská vláda, protáhne-li se válka do června příštih roku, sežene na bojiště korejsko-mandžurské armádu jednoho millionu mužů. Z do- mácích i dobrovolníků.
Artur Anzeiger Japonec Petrohrad Berlín Local Tokio Brusel Amerika Anglie Londýn Samarya Kazaň Daily Chronicle Čemulpa
16 article
Zpráva o nové vítězné akci vladi- vostockého loďstva se potvrzuje. Z Londýna, 7. července. Z Vladivostoku došla anglické vlády zpráva od kapitána Se- warda, jenž kotví právě s obchodní lodl ve Vladiv stoku, že do přístavu byl dopraven pod silnou stráží vladivostockého loďstva anglický parník »Emerson« o 9000 tunách, na němž nalezal se náklad materiálu pro stavbu želez- nice. Dle výpovědí kapitána byl tento parnik najat Japonci, aby dopravil materiál na něm složený do Genzanu, kdež mělo ho býti užito ke stavbě dráhy. Současně oznamuje týž ka- pitán, že právě vrátilo se vladivostocké loďstvo z objíždky podél korejského břehu a že opětně utkalo se s japonským loďstvem admirála Kami- mury. Protože ruská eskadra cítila se slabší vyhnula se boji, ale jsouc pronásledována, vy- pálila několik ran, jichž účinek byl pro japon- ské loďstvo hrozný. Tři torpédovky, jež ruskému loďstvu byly nejbliže, byly zasaženy granáty a potopeny. Očití svědkové tvrdí, že jedna z nieh potopena byla dělostřelbou z japonských kři- žáků, jež pokládaly svoji torpédovou flotillu za ruskou. Také jeden malý obchodní parník, dle všeho anglický, jenž k boji se připletl, byl potopen.
Emerson Japonec Londýn Vladivostok Genzan
17 article
O ruských lodich. Z Petrohradu, 7. července. (Zvl. telegram »Nár. L.«) Na školní lodi »Kňaz Požar- ský«, křižující v Botnickém zálivu, zatkl včera dva lodníky pro podezřen z attentátu na loď. Chtěli prý uložii výbušnou hmotu do lodní lednice. Jest jisto, že »Protektor« a dvě jině po- norné lodi jsou v baltickém závodě, přive zené na švědské lodi, již v ústrety byla po slána čásť kronštatského loďstva. Jiná ponorná loďka byla přivezena z Německa s odborným důstojníkem a posádkou. Východní loďstvo je pohotově až na obrněnce »Suvorova« a »Orla«. Výzbroj doplní se v Ryze nebo Libavě. Místo tají se z obavy před nějakým attentátem. Žádná změna. Z Mukdenu, 7. července. (Rus. Tel. Ag. Poslední dni nestala se v operačním územ žádná pozoruhodná změna. Lijáky, jež počaly 28. m. m., přestaly. Kolují pověsti, že v mukdenském kraji jev se boxerské hnutí.
Požar Suvorov Petrohrad botnický záliv Německo Mukden Rus
18 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Zemské volby v Bukovině. u. Z Berhometu, 7. července. Včera do- stavila se ke členu zemské sněmovny baronu Vasilkovi deputace všech starostů okresu storozyneckého a nabídla mu mandát do zem- akého sněmu, jejž bar. Vasilko přijal, řka. že pracovati bude v zájmu ohroženého národ- ního a náboženského míru. Ve Storozynci bydl vůdce rumunské národní strany ryt. Janku Flondor, odpůrce bar. Vasilka. Téměř jedno- hlasná volba tohoto jest zajišténa. Pověsti o odpočinku dra. Th. Haasa. Z Vídně, 7. července. Z Těšína sem ozna- mují, že poslanec za městskou skupinu bílskou. superintendent dr. Theodor Haase pro vysoký věk hodlá se vzdáti svého mandátu. Zpráva resignaci jeho byla již několikráte ohlášena, ne stala se však nikdy skutkem. Studentské domonstrace v Inšpruku. c. Z Inšpruku, 7. července. Před univer sitou nakupilo se dnes dopoledne několik set německých studujících, kteří chtěli zmařit italské přednášky. Jolikož se však italští studující do university nedostavili, nedošl dopoledne k žádným srážkám. Prof. Skal a byl německými studenty bouřlivě uvítán a pojedna v delší řeči o včerejších událostech. Studujíeí pak aulu opustilí. c. Z Inšpruku, 7. července. Rektorát na řídil, by se přednášky na 3 světský ch fakultách ukončily.
Vasilko Flondor doktor Haas Bukovina Berhomet Vídeň Těšín
19 article
Francie a Vatikán. r. Z Pařiže, 7. července. Sněmovní komise, zabývající se otázkou odloučení církve odstátu, včera své práce ukončila, sehválivši socialistou Briandem navrženou osnovu zákona. Briand zvolen zpravodajem a podá svou zprávu na podzim, která projedná se pak v příštím zasedání. Pronásledování Poláků v Prusku. 1. Z Inovraclavi, 7. července. Na jednaci peřad příští schůze obecního zastupitelstva dán návrh na změnu názvu města Inovraclavv „Hohensalza“. Jelikož v zastupitelstvu jest je- nom 6 Poláků, bude návrh magistrátu schválen. Afféra Mirbachova. n. Z Berlina, 7. červencc. Vrchní hofmistr svob. pán Mirbach dlí nyní ve své ville v Postupimi a inspiroval patrně zprávu postupim- ského listu, že nemá pro svou demissi důvodu. Odřeknutá cesta španělského krále. v. Z Mnichova, 7. července. Dvorní zpráva mnichovská sděluje: Král španělský Alfcn odřekl dle došlých sem zpráv podzimní cestu do ciziny a sejde tudíž s jeho návštěvy v Mni- chově. Zavraždění Bobrikova. Z Kodaně, 7. července. Z Helsingforsu se oznamuje: V pondělí ráno odveden byl ote Eugena Schaumanna, bývalý senátor generál Sehaumann, oba professoři zdejší univer- sity, dr. Arn. Estlandera dr. Th. Homen, bankovní úřadník Alíthan a asistent knihovny Camcrus v průvodu četníků do Petrohradu. kde generál Schaumann, jak se zdá, bude vy- slechnut. Z Helsingforsu, 7. července. (C. - B.. Kromě již oznámených odvezen byl do Petro hradu také professor civilního a římského práva baron Vrede, jeden z nejpřednějších právník
Briand Affér Mirbachův Mirbach Bobrikův Schaumann Sehaumann doktor Arn Th Petro Vret Francie Vatikán Prusko Berlín Postupim Mnichov Kodaň Helsingfors Petrohrad město Inovraclavv Polák
20 title
Finska.
Finsko
21 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Uherská sněmovna. Z Pešti, 7. července. (C.-B.) Předseda předkládá seznam poslanců, kteří nebyli př včerejším předčítání katalogu a navrhuje, aby byli vyzváni ospravedlniti nepřílomnost svoji 8 dnech u presidia. Návrh se přijímá a pokračuje se v roz počtové debatě. Posl. Molnar (Szederkenyovec) mluvi proti předloze, načež posl. Zoltan Pap (stran neodvislá odůvodňoval delší řečí své odmítavé stanovisko. Brojil proti vývodům hr. Apponye, vyčítaje mu, že uškodil národní věci tím, že po svém vystoupení z liberální strany neutvořil koalie všech opposičních stran, aby svrhla Tiszův ka- binet. (Hlučný odpor mezi národní stranou.) Posl. Babo (nár. str.) pojednal o malo statkářských poměrech. Posl. Veselovský (slovensky) uvažoval skoro výhradně a sociálně politických otázkách, vyhýbaje se schválně národnostním záležitostem Povšechné rokování bylo potom uzavřeno M.p. hr. Tisza pojednal nejprv o pod- porování konfessí a potom přešel k Banffově řeči. Žádný Maďar nezaujímá k ehorvatské otázce jiné postavení než Banffy. O diskretní vládní činnosti nesmí se mluviti veřejně v parlamentě. Banffy tak jindy jednal, ale v novější době ví co je správného, ale dělá opak toho. Jiný po- slanec mohl o těch věcech mluviti snad jen proto, že Banffy sám se dříve podřekl. V otázce finančního narovnání táhne (Banffy) za jeden řemen s chorvatskými nesmířlivci. Přikazování podílů není s touto věcí v žádném spojení. Od- nětím potravních daní zbaveno Chorvatsko pra- menů své finanční existence. Chorvatsko má právo žádati, by se napravily jeho finanční ne dostatky. Troufá, že sněmovna neodepře Chor vatsku hlavní podmínky jeho vývozu.
Posl Molnar Szederkenyovec Zoltan Appony Tiszův Veselovský Tisza Banffův Maďar Banff Pešť Baba Banff Chorvatsko
22 article
Ohledně Banffových vývodův o celním území, praví ministerský předseda, že jedná se především o hospodářské a ne o politické zájmy Tak se to má také s velmocenským postavením říše! (Velká vřava v levo a na krajní levici Hlasy: Co je nám po velmocenském postavení toho nepotřebujeme!) Maďarský národ trvá jen pokud bude členem velmoci. Společná sila obou států bude tím větší, čím větší bude síla každého z nich. Není tomu dávno, co bar. Banffy zastá- val se společného celního územi; on mohl jíti dál než všichni dosavadní uherští státníci, chtěje vyloučiti moment vázaný na lhůtu a svázati ruce uherské sněmovny naproti ostatním zákono- dárným činitelům. A teď najednou horli pro samostatné celní území. »Čekal jsem — praví hr. Tisza — dychtivě, proč se stala tato radi- kální změna, ale on řekl, že není odbornikem a bezpečí se na informace odborníků. Kdo pře- jímá zodpovědné místo, musí si hleděti důkladně národního hospodářství a nesmí bezpečiti se na odbornické výpovědi, neboť to svědčí o povrch- nosti a o nedostatečném smyslu pro zodpověd- nost. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo, velká vřava v levo a na krajní levici.) V Banffově řeči je také podivný případ autosuggesce. Pravil, že v r. 1891 vznikal v jeho vědomí plán, že od r. 1907 přejdeme k hospo- dářské samostatnosti. Avšak r. 1907 byl položen do vyrovnací otázky teprv Szellovou předlohou; jak teda mohl pomýšleti na řešení, jímž zříkal se práva maďarského národa na úplné hospo- dářské zařízení?« Přešed k vojenské otázce dovozoval, ž Banffy soustavně prohřešuje se proti Deákovia státníkům, již provedli velké dílo vyrovnání.
Banffový Banff Tisza
23 article
Našim stanovištěm jest, aby maďarský národ nehýbal otázkou armádní řeči, protože byla pří- činou staletých bojů a rozbrojů. Národ toužil a touží po zavedení maďarského velení, avšak většina národa, jež sledovala politiku provedení vyrovnání, přála si uskutečnění své tužby za takých politických poměrů, aby shoda s králem byla zachována a národ neměl újmy. (Velký hluk v levo.) Posl. hr. Zichy: Jen ať se ministerský předseda neschovává za krále. Min. předseda Tisza: Za Khuenova mini- sterstva prohlášeno v královském poselství, ze král v té příčině zachová stanovisko, jež vždy zachovávali jeho předchůdci. Neschovávám se za korunu. Provozoval bych kejkle a uváděl národ v nebezpečí, nemluvě pravdu, že si roz- vážíme své konání. (Hlasy v levo: My chceme maďarskou řeč!) Podnikněte boj za maďarskou řeč, myslíle-li, že to je dobré. Kdo si troufá podniknouti ústavní zápas, s nímž je provedení této věci spojeno, a jenž by mohl na dlouho odvrátiti národ od cesty normálního vývoje, ať řídí se svým přesvědčením, avšak taková nebyla poli- tika Deáka, ani tvůrců vyrovnání z r. 1867. Nebyla to také politika bar. Bánífa, neboť pro- hlásil, že třeba nalézti způsob, abychom vymo- ženosti nevynucovali, ale vyřizovali své národní požadavky ve shodě s korunou. Tuto pravdu snažíme se uskutečniti dle svých nejlepších sil.
Posl Zich Khuenův Deák
24 article
(Hlučná pochvala v pravo.) Ať pan poslanee vzpomene na ony doby, nesloužilli národní po- litice maďarské nejlíp, kdy spilali mu vídeňských námezdníků, černožlutých vlastizrádců, kdo jsou dnes jeho spojenci, (Pochvala a potlesk v prav — hnutí v levo), kdy nařčení to snesl a musii konati svou politickou povinnost. My zůstaneme na dráze, po níž nás tehda vedl. Velká a pro- spěšná reforma ve vojště vzníkla z iniciativy koruny. Národní politika je ta, která ve shodě s korunou, ve vzájemné důvěře vedo národ ku předu cestou vývoje, posilování velikosti. (Hlučná pochvala v pravo.) Poskytne-li nám důvěra koruny a národ polřebné prostředky, ukážeme, že na této dráze lze provozovat úspěšnou maďarskou národní politiku. (Pochvala v pravo.) Pro tuto politiku žádám ústavní pro- středky a doporučuji rozpočet k přijeti. (Dlouho- trvající hlučná pochvala, potlesk a eljenování v pravo.) Poslanec baron Banffy prohlašuje, že išelské klausule nebylo. O předloze, jež stala se XXX. zákonem ex 1899, se v Išlu nikdy nejednalo. Mluvilo se o změně § 4. oné před- lohy a stanovisku samostatného celního území, ale taký operát nebyl zákonodárstvu předložen. Byla to vládní kombinace na podnět ministra financí Lukacse, jež se nikdy neprovedla. Otázka zodpovědnosti tu odpadá. (Pochvala v levo.) Předseda ministerstva hrabě Tisza na- mítá, že onen operát, nazvaný falešně išelskou klausulí, tehdejší předseda ministerstva Banffy předložil ministerské radě, jež o něm rokovala a přijala jej. (Velké pohnutí v pravo.) Baron Banffy: Sněmovně předložen ne- byl. (Hluk.) Hrabě Tisza: Rozumí se samo sebou, že zodpovědnost za správnost nebo nesprávnost oné úmluvy padá na něho.
Banff Tisza Baron Išlu ministerstvo Banff Tisza
25 article
Bar. Banffy opakuje, že išelská klausule nebyla definitivním rozhodnutím vlády. Po Tiszově replice a doslovech poslanců, již podali resoluční návrhy, poslanec hr. A ppo- nyi polemisoval s Tiszou, prohlásil projev po- slance Horanszkého o německé velící řeči za sou- kromý, neboť národní strana trvala na tom, že rozhodnuti o armádní řeči není vrehnostenským právem královým. Dovozuje, že podporoval finanční politiku Szellovu, ale Tiszovi svou pod- poru odpírá. Vyrovnací zákon nedopouští použite § 14. při celním spolku. Při vyřizování společ- ných záležitosti musí býti v Rakousku úplná ústavnost. Konečně prohlašuje se jako nesmíři- telný protivník Tiszův proti rozpočtu. (Hlučná pochvala v levo.) V rokování bude se zejtra pokračovati. Arměnská otázka. Z Cařihradu, 6. července. (C.-B.) Rusko Francie a Anglie vyjednávají prý nyní o reform- ních projektech pro turecké provincie v Asii, kde bydli Arméni. Z Cařihradu, 7. července. (C.-B.) Řecko- arménský patriarcha Ormanjan podal včera Portě písemnou prosbu, v níž protestuje proti chování se ústředních úřadů v Bitlisu, které na místo aby dle intencí i rozkazů sultá- nových užívaly pokojných a vhodných prostředků, páší násilnosti na pokojném obyvatelstvu. Navr- huje vyslati do Muše a Sassunu smíšenou ko- misi, která by vše vyšetřila a zjistila, aby bu- doueně mohly se nepokoje odvrátiti. Konečně žádá za zmocnění, aby se mohla ve prospěch vdov, sirotků i obětí nepokojů zahájiti subskripce Dementi. Z Cařihradu, 6. července. (C.-B.) Pověst že z pevnosti při vjezdu do Bosporu bylo vy
Tiszův Tisza Armén Rakousko Cařihrad Rusko Francie Anglie Asie Bitlis Muš Bospor