3
masthead
8. července 1904. Číslo 187.
4
article
Kaštalinského přikradl se za
strašného lijáku k japonským po-
sicím u Lanďansanu, při čemž
selnina Japonců byla úplně porubána. Přišly
jiné oddily nepřátelské, jež Rusy málem už
obklíčily, ale Rusům přitrhl jiný prapor ku po-
moci. Rusové ztratili 300 mužů, ale z tráty
Japonců byly mnohem větší. K-
zákům Miščenkovým podařilo se
zachvátiti Japoncům velké obozy spíže. Rusové
konají takové pochody, že sotva lze věřiti. Tak
východosibiřský pluk urazil jednoho dne 72 verst,
druhého dne 32 verst, aniž jej zdržely lijáky
bezcestí.
Telegram gen. Sacharova ze dne 3. t. m.
Dne 2. července bylo zpozorováno se strany
Hajěžou, že předové oddily nepřátelské odtáhly
na jih a zaujaly čáru ve vzdálenosti 14 vers
na severovýchod od Seňučenu.
Stanice Seňučen zaujata pěším oddilem
v okolí města téhož jména je soustředěno Ja
ponců nejméně divise.
V okolí Sjujanu soustředil nepřítel n
50 000 mužů.
Na Dalinském sedle nepřítel zaujímá dří
vější položení a další pohyb jeho k Hajčenu s
nepozoruje.
Z Laojanu telegrafuje zpravodaj » Nového
Vremene«:
Vidno, že taktika gen. Kuro
patkina Japonce zmátla. Na všec
jejich pohybech pozoruje se ne-
jistota: tu se ženou útokem, tu
zas ustupují. Jejich týl je v ža-
lostném stavu. Spíže málo, země
vyčerpána, obozy ztratily mno ho
koní a tím se vysvětluje ústup
dvou divisí nazpět k Fynchuan-
čenu, blíže něhož jsou ještě dvě
divise soustředěny. Na jihu všecky
operace japonské se zastavily. V japonske
armádě šíří se nakažlivé nemoci.
Japonec
Rus
Miščenkův
Sacharov
Kura
Lanďansan
Seňučit
Nový Vremen
5
article
Kuroki bojí se, že mu ruská vojska
vpadnou do týla od severu a vůbec
se cítí, že brzy ve válce nastane obrat. Prvá
perioda, obranná, brzy bude zaměněna úločnou.
Do Laojanu každodenně přichá
zeji nová ruská vojska.
Blizkost obratu tuší také »žlutý tiske
v Evropě, jenž si válku liboval, dokud Rusové
ustupovali, ale nyní, když se má karta obrátit,
ač se ještě neobrátila, hrozí se krve a válečných
hrůz a volají: Protestujeme proti válce samé
Tak činí na př. »Zeit«.
Carová a bojující armáda.
Dne 28. února carová Alexandra Feodo-
rovna oznámila reskriptem, že bere na sebe
všechen náklad, který vzejde z dopravy darů
pro bojující armádu.
Nyni uveřejněn výkaz o tom.
Dne 7. května bylo z Petrohradu vypra-
veno 10 vagonů, jež měly přibyti do Charbina
8. června. V nich bylo 2383 darů pro důstoj
níky a 70.000 pro mužstvo.
Dne 7. června vyjelo 15 vagonů, jež při-
budou do Charbina 8. července. V nich 3453
darů pro důstojníky a 105.000 pro mužstvo.
Dne 21. června vyjelo 18 vagonů, jež při-
budou do Charbina 21. července. V nich 4164
darů pro důstojníky a 125.000 pro mužstvo.
Dohromady vypraveno na náklad panujíe
earově s dary pro bojující armádu 43 vagonů
s 10.000 balíky pro důstojníky a 300.000 bal.
pro vojíny. V každém důstojnickém i vojenském
balíku jsou: úplné prádlo, mýdlo, čaj, cukr,
tabák, káva, závary, limonáda, nože, petlice
knofliky atd.
Rus
Carová
Feodo
Evropa
Petrohrad
6
article
Ruské odpovědi Tolstému,
Lev Tolstoj nepotěšil ruský národ známým
Blánkem proti válce, jejž dal uveřejniti londýn-
ským »Timesům«.
»Svět« píše: Srdce všech ruských lid
bijou nyní jako jedno srdce. Nelze býti Rusem
a nebýti duší na vojně, nelze nepřáti vítězstv
ruským zbraním, nelze netoužiti po úplné porážce
nepřitele. Ale z pravidel bývají vyjímky. Takovou
smutnou vyjímku činí hrabě L. N. Tolstoj. N
počátku války pronikly do veřejnosti pověsti, že
Tolstoj živě sleduje válku a sám na koni jezdí
si pro noviny deset verst daleko. Jistý cizinec,
jenž ho navštívil v Jasné Poljaně, uveřejnil do-
konce rozmluvu s Tolstým, z níž se zdálo, ž
v Tolstém probudil se bývalý Tolstoj, ten, který
byl mezi hrdinnými obranci Sevastopolu. Ale
naděje v takový obrat u něho ukázaly se mar-
nými. My bychom mlčeli o projevu Tolstého,
kdyby nebyli o něm promluvili druzí. Jeden list
nad ním pláče a praví mu: »Drahý, milý, naše
slávo a pýcho, zadržte, vy se mýlíte, vy nás
vedete do propasti!« Do té propasti Tolstoj
vede své následovníky dávno, v této chvíli jen
se to zřetelněji vidí. Neuký sedlák, učený muž,
nejposlednější podle svého údělu člen ruského
národa právě tak jako ruský car, všichni, ne-
mudrujíce falešně, milují naši svatou Rus a činí
svou povinnost, aby od ní odrazili útok drzých
nepřátel, jen Lev N. Tolstoj, »sláva a pýcha«
své vlasti, dovedl by, kdyby mohl, nepřítele až
k jejímu srdci, aby je proklál ! Smutno, že kdy
tak nedůstojná slova vyjíti mohla z ruských úst
Tolstý
Tolstoj
L N Tolstoj
Tolstá
svatá Rus
N Tolstoj
Sevastopol
Timesy
7
article
Lsr
V průsmycích.
Z Londýna, 6. července. (C.-B.) »Daily
Telegraph« oznamuje pod včerejším datem
z Tokia: Generál Kuroki oznamuje o potýčce
předních stráží u motjenského průsmyku:
Dne 4. července o 4. hodině ranní rekognosko-
valy dvě selniny ruské naše stráže, rozestavené
2 kilometry severozápadně od motjenského prů-
smyku. Nastal zoufalý boj bodákem. Nepříte
ustoupil a byl hlavním oddělením našich před-
ních stráží pronásledován.
Asi v touž dobu napadl nepřítel naše přední
stráže západně od Skiokulina, byl však rovněž
zahnán. Ztratili jsme 13 mrtvých. Mimo to dva
důstojníci a 36 mužů byli raněni. Nepřítel za-
nechal na bojišti 53 mrtvé a 40 raněnýeh
a utrpěl ještě větší ztráty za pronásledování.
Jak se témuž listu telegrafuje dnes z Ljao
janu, zuří již dva dni 25 mil od Ljaojanu prudký
boj. Množství raněných bylo na mezeích neb na
vozech dopraveno s hor do města.
Lékařské glossy z bojiště.
Z Londýna, 7. července. Londýnský »Lan-
cet« přináší v posledním svém čísle řadu zpráv
vztahujících se na zdravotní stav ruského vojsk
a na činnost lékařů. Jako velmi nedostatečnými
ukázala se zdravotní opatření po krvavé bitvě
u Telissu, kde zejmena patrným byl nedo-
statek lékařů. Pro osm set zraněných, kteři
se nalezali v ruském ležení, pět kilometrů vý-
chodně od Nučvanu, bylo možno dáti spolkem
Červeného kříže jen dva lékaře k disposici. Vý-
kony lékařů a obětavost docházejí však vše-
obecného obdivu a uznání. Zejmena v bitvě u
Telissu přemnozí z nich s nasazením vlastního
života šli přímo za řadami, jež se kácely pod
japonským ohněm.
Londýn
Tokio
Ljaojan
Lana
Teliss
Daily Telegraph
8
article
Po boji byli rušti zranění dopravování jen
s nejnutnějšími obvazy vlakem nazpět do la-
zaretů. Utrpení jejich cestou musilo být hrozné,
neboť jednak vojsko stálo plné dva dni na no-
hou a pro ustavičné deště nemohla mu být
dopravena řádná potrava. V městě Čitě po-
čato se stavbou veliké nemocnice pro pět tisíc
raněných. Bude to celkem 25 budov po 200
ložích. Stavbu provádí za dozoru státního spo-
lek »Červenéko kříže«.
Zdařilé pokusy z válečnými psy.
Z Petrohradu, 6. července. V carském re-
víru v Gačině konány byly zajímavé pokusy se
psy, vyevičenými pro válku. Pokusy uspořádány
společnosti pro chov psů. Ošetřovatel nemoe-
ných vzdálil se s jedním psem, jenž opatřen
byl balíčkem s obvazy a silícími kapkami na
pět verst. Na krk mu uvázán dopis. Pes vrátií
se na místo východu, tam napsána čekající od-
pověď a opětně odeslán. Vše vykonal s velikou
rychlosti. Na to společnost lehla si na různá
místa do trávy a dělala »raněné«. Vypuštění
psi dali se ihned do hledání a nalezli všecky.
U každého se zastavili a sklonili hlavu, takže
mohli »ranění« vzíti si obvazy i sílivé nápoje
Na to psi odběhli ke strážcům a štěkotem je
lákali na místo, kde »zranění« se nalézali. Ve-
likou radost pak projevovali, když některý z nich
vzat na nosítka.
Petrohrad
9
article
Jak umírají Japonci ...
Z Londýna, 4. července. Lord Kencie,
jeden z nejduchaplnějších anglických zpravodajů,
jehož vzrušující líčení budí všeobecný interes.
líčí zánik japonské dopravní lodi »Kiušiu-marue
takto: Poslední události sběhly se v padesáti
minutách. Neštěsti zaviněno bylo osudnou mlhou,
která zavinila, že »Kiušiu-maru« úplně odloučil
se od torpédového loďstva, jež jej provázelo.
Japonec
Kencie
Londýn
Kiušiomara
10
article
A mlze opět děkuje vladivostocké loďstvo, že bez
pohromy uniklo. »Kiušiu-maru« byl u Genzanu
obklopen vladivostockou eskadrou a dána jeho
veliteli hodina času na rozmýšlenou, chce-li opu-
stiti s mužstvem palubu. Důstojníci japonšt
s kapitánem v čele odebrali se ku poradě. Byl
mezi nimi setníci Šiina a Sakuraj, důstojníe
Terada a Jakota a praporečník Higaki. Po úradě
odebral se setník Šiina mezi mužstvo a sděli
mu, že Rusové ponechávají jim na vůli, bud
vzdání se, nebo smrť. Vojíni ja ponští volili jedno
myslně druhé . . . Byla právě půlnoc, jasná
a měsíčná, když tři ruští důstojníci, vyslaní pře-
ptat se na rozhodnutí Japonců, odrazili na šalupě
a pluli k torpédovému loďstvu svému, aby tu
oznámili, k čemu se Japonci rozhodli. Zatím na-
stalo na »Kiušiu-maru« naprosté utišení. Vojáci
v úplném klidu postavili se do řad a pohrávajíce
si s puškami a bodáky, loučili se s životem,
vzpomínajíce na domov. Zatím jeden důstojník
snesl všechny listiny lodi, mapy, poznámky a do-
pisy, přijal totéž od všech vojínů, kteří kromě
toho sňali čísla svých pluků a naházeli je do
moře. Papíry vhozeny do ohniště pod kotel. Ne-
dlouho na to vypustily dvě ruské torpédovky svá
torpéda. Důstojníci seběhli do svých kajut a tam
se uzavřeli. Ve chvíli bylo slyšeti několik tře
sknutí z pod palubí a bylo opět ticho. Důstoj
níci se zastřelili. Konec mužstva byl neměně
tragický... Několik minut po smrti důstojníků
dali mužstvu příklad seržanti Kurisa a Horisaka
zastřelivše se současně. Četní vojíni následoval
jejich příkladu. Seržant Okauo spáchal harakiri.
Šiin
Sakuraj
Higaki
Rus
Japonec
Kuriso
Horisak
Okauo
11
article
Šedesáte mužů s desátníkem Hašimoto vypálilo
po Rusech salvu, na kterou odpovězeno děsnou
a ničivou palbou a vypuštěním druhého torpéda.
První poškodilo těžce příď lodi, druhé dílo do-
konalo, rozdrtivši ji ve dví. Ve třinácti minutách
dokonáno dílo zkázy a trosky lodi klesaly ke
dnu. Do poslední chvíle pálili Japonci po Rusech,
stojíce již po pás ve vodě ... Ještě několik
vteřin zaznívalo jejich »Banzai«, pak píseň pluku
stále slabší a slabší, až vše stichlo . . . Jen
oblak kouře visel chvíli nad vlnami, jež se uza-
vřely a i ten zvolna se rozplýval, až zmizel do-
cela. Nikdo by neřekl, že sedm set lidských
životů v malé chvili tu zničeno.
Parník »Petrohrad«.
Z Port-Saidu, 7. července. (Reufer.) Parník
dobrovolného ruského loďstva »Petrohrad« s po-
sádkou 240 mužů sem přibyl. Pluje prý do
Vladivostoku.
Z denníku japonského kapitána
Niratuky . . ..
Z Berlína, 7. července. Pod názvem „A ka-
zuki před Port Arturem“, vydán byl
právě v Heilbronnu překlad velice zajímavého
denníku japonského kapitána torpédovky „Aka-
zuki“. Slohem místy až dramaticky zbarveným.
líčí důstojník Niratuka události, jež sběhly
se na moři ode dne 26. ledna až do 13. dubna.
kdy byl zraněn a odvezen do nemocnice. Jedno-
tlivé kapitoly denníku označeny jsou místy.
v nichž torpédovka kotvila a datem. Kniha je za-
jímavou tím, že ličení jsou čistě subjektivná.
Hašimoto
Ruse
Japonec
Banzai
Artur
Rus
Petrohrad
PortSaid
Vladivostok
Berlín
Heilbronn
12
article
Všechny názory v ní vyslovené a narážky v ní
pronesené, charakterisují výtečně povahu Ja-
ponce. Pro příliš jednostranné nazírání na udá-
losti, nemohou býti jeho memoiry snad dějinami
války; nejvýše pramenem k nim. Ale v malbě
a líčení jsou rozhodně dílkem svérázným. Tak
na příklad píše o útoku na Port Artur ze dne
23. a 24. března asi takto:
„Byl dán rozkaz, aby bylo bombardováno
město a opevnění zevnější. Tu jsme se na lodi
přesvědčili o důležitosti a významu telegrafie bez
drátu při námořní bitvě. Několik minut po za-
hájení akce „Akazuki“ obdržela následující te-
legrafickou zprávu z křižáku „Akuši“: „Třei
projektil o 500 m. přestřelil, ale směr byl
dobrý. „Akazuki“ mohla následkem toho zaháju
střelbu vzdor tomu, že stála za vysokým vrchem
a byla naprosto neviditelna nepřátelské dělo
střelbě.
Rusové s jedné strany odpovídali na naši
dělostřelbu, ale většina jejich projektilů padla
daleko do moře. Přemýšleli jsme právě o tom,
jak nám Štěstěna přeje any žádné ruské gra
Rus
Port Artur
13
article
náty nás nezasáhly, když v tom náhle jsme usly-
šeli táhlý hvizd, provázený hromovým rachotem
a byli jsme jako v jednom plameni zahaleni žlu-
tavým dýmem. Vzpomínám si teď, že jsem chtěl
křičet: „Ať všichni položí se na zem,“ ale po-
zbyl jsem vědomí a když jsem se vzpamatoval,
ležel jsem na nosítkách a měl jsem hlavu ob-
loženu ledem. Lékař mi oznámil, že mezi věžía
horním můstkem vybuchl granát. Nebyl jsem
jím přímo zasnžen, ale tlak vzduchu, třaskavinou
způsobený, byl tak mohutný, že se mnou mrštil
na zábradlí, při čemž mi byla pohmožděna hlava.
Nedbaje hrozných bolestí, vstal jsem a šel jsem
si prohlédnout škody, způsobené na lodi. Byly
hrozné. Granát proletěl horním mostem a vše, co
bylo na dolním můstku v okruhu explose, bylo
smeteno. Podstavce, na nichž spočívá horni
můstek, byly odtrženy nebo roztaveny. Jeden
z nich protkl jako oštěp bok lodi. 12 mužů bylo
roztrháno na kusy. Oba mosty a stěny lodní po-
kryty byly krví a částmi lidského těla. Dolejší
čásť lodi nebyla poškozena. V horním mostu pro-
razil granát veliký otvor nepravidelných krajů.
Granát
14
article
Projektil byl vystřelen dělem 301/2 cm.
Došel jsem poznání, že ani věže, ani celel
lodí našich není sestrojen tak, aby mohly vzdo-
rovat projektilům, jež kolmo na ně dopadnou.
V případě, že by projektil padl na věž, mělo
by to za následek smrt všech, kdož právě dlí na
věži a mimo to výbuch zásob střeliva, pro děla
připraveného a tím ovšem úplnou zkázu lodi.“
Z posledních událostí.
Z Petrohradu, 7. července. (Zvláštní teleg.
»Nár. Listů«.) Zvláštní dopisovatel »Nov. Vr.«
oznamuje z Ljaojanu 6. t. m., že v Kurokově
vojsku je mnoho záložníků. Nacházejí se
často kule s měděným obalem, jež svědčío
vyzbrojení starými ručnicemi. Kuroki začíná
ustupovati.
Dopisovatel »Rusi« oznamuje ze dne 5.
t. m. bezpočnou prý zprávu, že Miščenků
o ddíl ukořistil nepřátelská zavazadla, zásoby
rýže, konservy a 50 kusů dobytka.
Administrace dbá pečlivě o zdravo tn
stav vojska.
Dne 6. t. m. po rozhlídkách prapor od-
dělení generála Kaštalinského přiblížils
v noci za největšího lijáku k nepřátelskému po-
stavení u Ljandjacjanu, pobil přední stráže
obořiv se na nepřítele, vypudil ho ze zákopů,
jež sám obsadil. Japonci vedli dva marné útoky;
při třetím byli Rusově skoro obklíčeni, ale vy
vázli. Ztráty nepřítele udávají se na 1000,
Rusů na 300 m.
Jiný dopisovatel oznamuje z Hajčenu: Ge-
neral Samsonov napadl nepřítele 3. t. m.
u Boasičaje. Naše batterie vyjela na postaven
a sehnala Japonce bez ohledu na jejich kulo-
mety. My jsme ztratili 1 muže.
V noci 3. t. m. generál hr. Keller n
rozhlídkách pustil útok na nepřítele a zničil
dvě setniny; potom jsa obkličen, ustoupil s
ztrátou 300 mužů.
Obě korrespondence pojednávají patrně
o téže události.
Zastavení japonských operací vysvětluje se
Kuropatkinovými manévry, pro něž nepřítel ne-
mohl operovati s velkými massami rozloženým
na velkou vzdálenost.
Rus
Miščenka
Kaštalinský
Japonec
Rusův
Samsonov
Boasičaj
Keller
Kuropatkinový
Petrohrad
centimetr
15
article
Carská přehlídka vojska.
Z Petrohradu, 7. července. (C.-B.) Car od-
cestuje 9. t. m. do Penzy, Syzranu, Samarya
Kazaně na přehlídku vojska V. a VI. sboru,
jež ubírají se na bojiště.
K bojům o Port Artur.
Z Berlína, 7. července. »Local-Anzeigere
oznamuje z Tokia: Ruská válečná moc, hájící
Port Artur jak se strany země tak moře, ne-
obnáší dle bezpečných zpráv více, než 28.000
mužů. Ačkoliv se ví, že poslední dobou byla
vykonána znamenitá sesílení pevnosti, přece pa-
nuje v Tokiu pevné přesvědčení, že v době nej
bližší bude osud Port Arturu zpečetěn.
Ochotní spojenci Japonců.
—ch. Z Brusselu, 7. července. Jeden zdejš
list uveřejňuje dopis z Čemulpa, ze kterého vy-
chází na jevo, že Amerika i Anglie dopravovaly
Japoncům válečný kontraband. Do 10. únor
totiž bylo do Čemulpa dopraveno 14 nákladníeh
lodí s nákladem asi 23.000 tun rýže, které ve
směs pocházely z přístavů anglických a ame
riekých.
Japan si troufá sehnati armádu
jednoho millionu mužů.
Z Londýna, 7. července. »Daily Chronicle
oznamuje mezi jiným z Tokia, že japonská
vláda, protáhne-li se válka do června příštih
roku, sežene na bojiště korejsko-mandžurské
armádu jednoho millionu mužů. Z do-
mácích i dobrovolníků.
Artur
Anzeiger
Japonec
Petrohrad
Berlín
Local
Tokio
Brusel
Amerika
Anglie
Londýn
Samarya Kazaň
Daily Chronicle
Čemulpa
16
article
Zpráva o nové vítězné akci vladi-
vostockého loďstva se potvrzuje.
Z Londýna, 7. července. Z Vladivostoku
došla anglické vlády zpráva od kapitána Se-
warda, jenž kotví právě s obchodní lodl ve
Vladiv stoku, že do přístavu byl dopraven pod
silnou stráží vladivostockého loďstva anglický
parník »Emerson« o 9000 tunách, na němž
nalezal se náklad materiálu pro stavbu želez-
nice. Dle výpovědí kapitána byl tento parnik
najat Japonci, aby dopravil materiál na něm
složený do Genzanu, kdež mělo ho býti užito
ke stavbě dráhy. Současně oznamuje týž ka-
pitán, že právě vrátilo se vladivostocké loďstvo
z objíždky podél korejského břehu a že opětně
utkalo se s japonským loďstvem admirála Kami-
mury. Protože ruská eskadra cítila se slabší
vyhnula se boji, ale jsouc pronásledována, vy-
pálila několik ran, jichž účinek byl pro japon-
ské loďstvo hrozný. Tři torpédovky, jež ruskému
loďstvu byly nejbliže, byly zasaženy granáty a
potopeny. Očití svědkové tvrdí, že jedna z nieh
potopena byla dělostřelbou z japonských kři-
žáků, jež pokládaly svoji torpédovou flotillu za
ruskou. Také jeden malý obchodní parník, dle
všeho anglický, jenž k boji se připletl, byl
potopen.
Emerson
Japonec
Londýn
Vladivostok
Genzan
17
article
O ruských lodich.
Z Petrohradu, 7. července. (Zvl. telegram
»Nár. L.«) Na školní lodi »Kňaz Požar-
ský«, křižující v Botnickém zálivu, zatkl
včera dva lodníky pro podezřen
z attentátu na loď. Chtěli prý uložii
výbušnou hmotu do lodní lednice.
Jest jisto, že »Protektor« a dvě jině po-
norné lodi jsou v baltickém závodě, přive
zené na švědské lodi, již v ústrety byla po
slána čásť kronštatského loďstva. Jiná ponorná
loďka byla přivezena z Německa s odborným
důstojníkem a posádkou.
Východní loďstvo je pohotově až
na obrněnce »Suvorova« a »Orla«. Výzbroj
doplní se v Ryze nebo Libavě. Místo tají se
z obavy před nějakým attentátem.
Žádná změna.
Z Mukdenu, 7. července. (Rus. Tel. Ag.
Poslední dni nestala se v operačním územ
žádná pozoruhodná změna. Lijáky, jež
počaly 28. m. m., přestaly.
Kolují pověsti, že v mukdenském kraji jev
se boxerské hnutí.
Požar
Suvorov
Petrohrad
botnický záliv
Německo
Mukden
Rus
18
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Zemské volby v Bukovině.
u. Z Berhometu, 7. července. Včera do-
stavila se ke členu zemské sněmovny baronu
Vasilkovi deputace všech starostů okresu
storozyneckého a nabídla mu mandát do zem-
akého sněmu, jejž bar. Vasilko přijal, řka.
že pracovati bude v zájmu ohroženého národ-
ního a náboženského míru. Ve Storozynci bydl
vůdce rumunské národní strany ryt. Janku
Flondor, odpůrce bar. Vasilka. Téměř jedno-
hlasná volba tohoto jest zajišténa.
Pověsti o odpočinku dra. Th. Haasa.
Z Vídně, 7. července. Z Těšína sem ozna-
mují, že poslanec za městskou skupinu bílskou.
superintendent dr. Theodor Haase pro vysoký
věk hodlá se vzdáti svého mandátu. Zpráva
resignaci jeho byla již několikráte ohlášena, ne
stala se však nikdy skutkem.
Studentské domonstrace v Inšpruku.
c. Z Inšpruku, 7. července. Před univer
sitou nakupilo se dnes dopoledne několik set
německých studujících, kteří chtěli zmařit
italské přednášky. Jolikož se však
italští studující do university nedostavili, nedošl
dopoledne k žádným srážkám. Prof. Skal a byl
německými studenty bouřlivě uvítán a pojedna
v delší řeči o včerejších událostech. Studujíeí
pak aulu opustilí.
c. Z Inšpruku, 7. července. Rektorát na
řídil, by se přednášky na 3 světský ch
fakultách ukončily.
Vasilko
Flondor
doktor
Haas
Bukovina
Berhomet
Vídeň
Těšín
19
article
Francie a Vatikán.
r. Z Pařiže, 7. července. Sněmovní komise,
zabývající se otázkou odloučení církve
odstátu, včera své práce ukončila, sehválivši
socialistou Briandem navrženou osnovu zákona.
Briand zvolen zpravodajem a podá svou
zprávu na podzim, která projedná se pak v
příštím zasedání.
Pronásledování Poláků v Prusku.
1. Z Inovraclavi, 7. července. Na jednaci
peřad příští schůze obecního zastupitelstva dán
návrh na změnu názvu města Inovraclavv
„Hohensalza“. Jelikož v zastupitelstvu jest je-
nom 6 Poláků, bude návrh magistrátu schválen.
Afféra Mirbachova.
n. Z Berlina, 7. červencc. Vrchní hofmistr
svob. pán Mirbach dlí nyní ve své ville
v Postupimi a inspiroval patrně zprávu postupim-
ského listu, že nemá pro svou demissi důvodu.
Odřeknutá cesta španělského krále.
v. Z Mnichova, 7. července. Dvorní zpráva
mnichovská sděluje: Král španělský Alfcn
odřekl dle došlých sem zpráv podzimní cestu
do ciziny a sejde tudíž s jeho návštěvy v Mni-
chově.
Zavraždění Bobrikova.
Z Kodaně, 7. července. Z Helsingforsu se
oznamuje: V pondělí ráno odveden byl ote
Eugena Schaumanna, bývalý senátor generál
Sehaumann, oba professoři zdejší univer-
sity, dr. Arn. Estlandera dr. Th. Homen,
bankovní úřadník Alíthan a asistent knihovny
Camcrus v průvodu četníků do Petrohradu.
kde generál Schaumann, jak se zdá, bude vy-
slechnut.
Z Helsingforsu, 7. července. (C. - B..
Kromě již oznámených odvezen byl do Petro
hradu také professor civilního a římského práva
baron Vrede, jeden z nejpřednějších právník
Briand
Affér Mirbachův
Mirbach
Bobrikův
Schaumann
Sehaumann
doktor
Arn
Th
Petro
Vret
Francie
Vatikán
Prusko
Berlín
Postupim
Mnichov
Kodaň
Helsingfors
Petrohrad
město Inovraclavv
Polák
21
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 7. července. (C.-B.) Předseda
předkládá seznam poslanců, kteří nebyli př
včerejším předčítání katalogu a navrhuje, aby
byli vyzváni ospravedlniti nepřílomnost svoji
8 dnech u presidia.
Návrh se přijímá a pokračuje se v roz
počtové debatě.
Posl. Molnar (Szederkenyovec) mluvi
proti předloze, načež posl. Zoltan Pap (stran
neodvislá odůvodňoval delší řečí své odmítavé
stanovisko.
Brojil proti vývodům hr. Apponye, vyčítaje
mu, že uškodil národní věci tím, že po svém
vystoupení z liberální strany neutvořil koalie
všech opposičních stran, aby svrhla Tiszův ka-
binet. (Hlučný odpor mezi národní stranou.)
Posl. Babo (nár. str.) pojednal o malo
statkářských poměrech.
Posl. Veselovský (slovensky) uvažoval
skoro výhradně a sociálně politických otázkách,
vyhýbaje se schválně národnostním záležitostem
Povšechné rokování bylo potom uzavřeno
M.p. hr. Tisza pojednal nejprv o pod-
porování konfessí a potom přešel k Banffově
řeči. Žádný Maďar nezaujímá k ehorvatské otázce
jiné postavení než Banffy. O diskretní vládní
činnosti nesmí se mluviti veřejně v parlamentě.
Banffy tak jindy jednal, ale v novější době ví
co je správného, ale dělá opak toho. Jiný po-
slanec mohl o těch věcech mluviti snad jen
proto, že Banffy sám se dříve podřekl. V otázce
finančního narovnání táhne (Banffy) za jeden
řemen s chorvatskými nesmířlivci. Přikazování
podílů není s touto věcí v žádném spojení. Od-
nětím potravních daní zbaveno Chorvatsko pra-
menů své finanční existence. Chorvatsko má
právo žádati, by se napravily jeho finanční ne
dostatky. Troufá, že sněmovna neodepře Chor
vatsku hlavní podmínky jeho vývozu.
Posl
Molnar
Szederkenyovec
Zoltan
Appony
Tiszův
Veselovský
Tisza
Banffův
Maďar
Banff
Pešť
Baba
Banff
Chorvatsko
22
article
Ohledně Banffových vývodův o celním
území, praví ministerský předseda, že jedná se
především o hospodářské a ne o politické zájmy
Tak se to má také s velmocenským postavením
říše! (Velká vřava v levo a na krajní levici
Hlasy: Co je nám po velmocenském postavení
toho nepotřebujeme!) Maďarský národ trvá jen
pokud bude členem velmoci. Společná sila obou
států bude tím větší, čím větší bude síla každého
z nich. Není tomu dávno, co bar. Banffy zastá-
val se společného celního územi; on mohl jíti
dál než všichni dosavadní uherští státníci, chtěje
vyloučiti moment vázaný na lhůtu a svázati
ruce uherské sněmovny naproti ostatním zákono-
dárným činitelům. A teď najednou horli pro
samostatné celní území. »Čekal jsem — praví
hr. Tisza — dychtivě, proč se stala tato radi-
kální změna, ale on řekl, že není odbornikem
a bezpečí se na informace odborníků. Kdo pře-
jímá zodpovědné místo, musí si hleděti důkladně
národního hospodářství a nesmí bezpečiti se na
odbornické výpovědi, neboť to svědčí o povrch-
nosti a o nedostatečném smyslu pro zodpověd-
nost. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo,
velká vřava v levo a na krajní levici.)
V Banffově řeči je také podivný případ
autosuggesce. Pravil, že v r. 1891 vznikal v jeho
vědomí plán, že od r. 1907 přejdeme k hospo-
dářské samostatnosti. Avšak r. 1907 byl položen
do vyrovnací otázky teprv Szellovou předlohou;
jak teda mohl pomýšleti na řešení, jímž zříkal
se práva maďarského národa na úplné hospo-
dářské zařízení?«
Přešed k vojenské otázce dovozoval, ž
Banffy soustavně prohřešuje se proti Deákovia
státníkům, již provedli velké dílo vyrovnání.
Banffový
Banff
Tisza
23
article
Našim stanovištěm jest, aby maďarský národ
nehýbal otázkou armádní řeči, protože byla pří-
činou staletých bojů a rozbrojů. Národ toužil
a touží po zavedení maďarského velení, avšak
většina národa, jež sledovala politiku provedení
vyrovnání, přála si uskutečnění své tužby za
takých politických poměrů, aby shoda s králem
byla zachována a národ neměl újmy. (Velký
hluk v levo.)
Posl. hr. Zichy: Jen ať se ministerský
předseda neschovává za krále.
Min. předseda Tisza: Za Khuenova mini-
sterstva prohlášeno v královském poselství, ze
král v té příčině zachová stanovisko, jež vždy
zachovávali jeho předchůdci. Neschovávám se
za korunu. Provozoval bych kejkle a uváděl
národ v nebezpečí, nemluvě pravdu, že si roz-
vážíme své konání. (Hlasy v levo: My chceme
maďarskou řeč!)
Podnikněte boj za maďarskou řeč, myslíle-li,
že to je dobré. Kdo si troufá podniknouti
ústavní zápas, s nímž je provedení této věci
spojeno, a jenž by mohl na dlouho odvrátiti
národ od cesty normálního vývoje, ať řídí se
svým přesvědčením, avšak taková nebyla poli-
tika Deáka, ani tvůrců vyrovnání z r. 1867.
Nebyla to také politika bar. Bánífa, neboť pro-
hlásil, že třeba nalézti způsob, abychom vymo-
ženosti nevynucovali, ale vyřizovali své národní
požadavky ve shodě s korunou. Tuto pravdu
snažíme se uskutečniti dle svých nejlepších sil.
Posl
Zich
Khuenův
Deák
24
article
(Hlučná pochvala v pravo.) Ať pan poslanee
vzpomene na ony doby, nesloužilli národní po-
litice maďarské nejlíp, kdy spilali mu vídeňských
námezdníků, černožlutých vlastizrádců, kdo jsou
dnes jeho spojenci, (Pochvala a potlesk v prav
— hnutí v levo), kdy nařčení to snesl a musii
konati svou politickou povinnost. My zůstaneme
na dráze, po níž nás tehda vedl. Velká a pro-
spěšná reforma ve vojště vzníkla z iniciativy
koruny.
Národní politika je ta, která ve shodě
s korunou, ve vzájemné důvěře vedo národ ku
předu cestou vývoje, posilování velikosti.
(Hlučná pochvala v pravo.) Poskytne-li nám
důvěra koruny a národ polřebné prostředky,
ukážeme, že na této dráze lze provozovat
úspěšnou maďarskou národní politiku. (Pochvala
v pravo.) Pro tuto politiku žádám ústavní pro-
středky a doporučuji rozpočet k přijeti. (Dlouho-
trvající hlučná pochvala, potlesk a eljenování
v pravo.)
Poslanec baron Banffy prohlašuje, že
išelské klausule nebylo. O předloze, jež stala
se XXX. zákonem ex 1899, se v Išlu nikdy
nejednalo. Mluvilo se o změně § 4. oné před-
lohy a stanovisku samostatného celního území,
ale taký operát nebyl zákonodárstvu předložen.
Byla to vládní kombinace na podnět ministra
financí Lukacse, jež se nikdy neprovedla. Otázka
zodpovědnosti tu odpadá. (Pochvala v levo.)
Předseda ministerstva hrabě Tisza na-
mítá, že onen operát, nazvaný falešně išelskou
klausulí, tehdejší předseda ministerstva Banffy
předložil ministerské radě, jež o něm rokovala
a přijala jej. (Velké pohnutí v pravo.)
Baron Banffy: Sněmovně předložen ne-
byl. (Hluk.)
Hrabě Tisza: Rozumí se samo sebou, že
zodpovědnost za správnost nebo nesprávnost oné
úmluvy padá na něho.
Banff
Tisza
Baron
Išlu
ministerstvo Banff
Tisza
25
article
Bar. Banffy opakuje, že išelská klausule
nebyla definitivním rozhodnutím vlády.
Po Tiszově replice a doslovech poslanců,
již podali resoluční návrhy, poslanec hr. A ppo-
nyi polemisoval s Tiszou, prohlásil projev po-
slance Horanszkého o německé velící řeči za sou-
kromý, neboť národní strana trvala na tom, že
rozhodnuti o armádní řeči není vrehnostenským
právem královým. Dovozuje, že podporoval
finanční politiku Szellovu, ale Tiszovi svou pod-
poru odpírá. Vyrovnací zákon nedopouští použite
§ 14. při celním spolku. Při vyřizování společ-
ných záležitosti musí býti v Rakousku úplná
ústavnost. Konečně prohlašuje se jako nesmíři-
telný protivník Tiszův proti rozpočtu. (Hlučná
pochvala v levo.)
V rokování bude se zejtra pokračovati.
Arměnská otázka.
Z Cařihradu, 6. července. (C.-B.) Rusko
Francie a Anglie vyjednávají prý nyní o reform-
ních projektech pro turecké provincie v Asii,
kde bydli Arméni.
Z Cařihradu, 7. července. (C.-B.) Řecko-
arménský patriarcha Ormanjan podal
včera Portě písemnou prosbu, v níž protestuje
proti chování se ústředních úřadů v Bitlisu,
které na místo aby dle intencí i rozkazů sultá-
nových užívaly pokojných a vhodných prostředků,
páší násilnosti na pokojném obyvatelstvu. Navr-
huje vyslati do Muše a Sassunu smíšenou ko-
misi, která by vše vyšetřila a zjistila, aby bu-
doueně mohly se nepokoje odvrátiti. Konečně
žádá za zmocnění, aby se mohla ve prospěch
vdov, sirotků i obětí nepokojů zahájiti subskripce
Dementi.
Z Cařihradu, 6. července. (C.-B.) Pověst
že z pevnosti při vjezdu do Bosporu bylo vy
Tiszův
Tisza
Armén
Rakousko
Cařihrad
Rusko
Francie
Anglie
Asie
Bitlis
Muš
Bospor