ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5714f970-7135-11dc-83ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 38, person 86, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 8. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 187.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí no v Praze v zdninistrai 2 K ps něsíe B ttrt leta . . . . 6 K —h s drojí čenšlkos s mií n dot kta . . . . 7 K 50 ve fiiislkáchí nněte . . . . . . 2 K 80h Poštoni a nii nrni : . . : 9 k a s drají zteilkeu na měí nvrt lta . . . 1 K
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Tjeneina, 6. července. (Reuter. Hinonoska »Poručík Burakov« vrá- tila se v neděli z Njuěvanu do Port Arturu. V neděli o 9. hod. večer čtyry japonské minonosky draly se do ta- mějšího přístavu, ale byly zpozoro- vány batteriemi a potopeny jedna n úpatí Zlaté Hory a drnhá pod 22. batterií; třetí ustřelen komín čtvrtá v čas njela. V sobotu cbytili 50 japonských vyzvědačů na místě dosud nejmeno- vaném. Vlaky jezdí až na 16 mil od Por Arturu. Z Tokla, 7. července. (Reuter.) Japon- ský křižák »Kajmon« vrazil 5. t. m v taljenvanském zálivu na minua potopil se Z Dašičaa, 6. července. (»Birž. Vědo- mosti«.) Včera sveden zde tuhý boj. v němž vyznamenal se oddíl gene- rála Samsonova a smělým útokem přinutil nepřítele k ústupu na Sje- nučen. Kozáci odrazili přední stráže nepřátelské. Batterie zabajkalských kozáků způsobila mezi Japonci mnoho spousty. Když blížily se velké nepřá- telské posily, naše oddělení vrátilo se zpět. Zevrubné postavení našeho voj- ska je toto: Kajpin jest obsazen pouze částí vojska generála Samso- nova, jihovýchodně odtud jest oddíl generála Čirikova, k východu Mi- ščenkovi kozáci. Ilavní voj japonský je v Sju- janu a před Kajpinem. Kam se obráti nepřátelský útok, je nesnadno říci nejspíše bude se bráti směrem Sju jan—Dašično. Japonci zaplavují ruské vojsko vyhlášknmi, slibujíce velké výhody těm, kdo se vzdají. —ch. Z Petroliradu, 7. červenc Armáda gen. Kurokia po- zvolna ustupuje Tento obr at ve válečné taktice všeobee- ně překvapil tím více, ježt nejsou známy příčiny jeho Přítomnost Kuropatkinova na přední frontě ruského vejska vy- kládá se zde v ten smysl, že odhodla se nastoupiti taktiku agressivní. Z Londýna, 7. července. Dle došlé sem zprávy nastoupili Japonci zpá- teční pochod k jihu. (Ostatní telefonické a lelegrafické zprávy viz na straně k.
Burakov Artur Samsonov Kozák Japonec Samso Čirikov Kurokia Port Artur Londýn Reuter
6 article
jiného: závistná podrážděnost, jak mile vedle nich také ještě někomu jinému i jen sousta se dostane. Co se nás druhdy slovem i písmem všelic ti německo-centralističtí Lustkandlové in gener navábili, abychom jen důvěřivě zasedli s Něme k společné vídeňsko-ústavní hostině; uhlídáme prý, jak přátelsky nás uvítají, jak nebude žád ného rozdílu mezi Němci a Slovany, ale všem dostane se stejného vyčastování a pohostění A zatím — od první chvíle, kdy staročeští po- slanci vstoupili r. 1879 na půdu ústavní, čeho že jsme od německých těch ctných soustolov nikův na společné té »hostině« zakusili?! Sou- sta poclivého nám nedopřáli, o každý drobet práva se s námi hrdlili a lakomě rvali, ba, co nám po dlouhém hladovění dopřáno, to nám opět nejhrubším násilím a terrorem své pověstné obstrukce znovu vyrvali. — Dnes sedí a hodují při státní tabuli samo- jediní, Jejich hostitel Körber jim snáší, co jen hrdlo ráčí a pánové se nedají nutit a pobízet.
Němec Slovan
7 article
Pijí a jedí jako do důchodů. Ale chuť roste při jídle a s chuti — co to? Před chvíli ještě samý smích a blahořečení štědrému hostiteli, však pojednou jak by ufal. Veselý hlahol ztich a na místě něho ozývá se od jednoho konce tabule ke druhému nevrlé mručení, ba hlasitý repot nevole. Čím se panstvo tak náhle roz- ladilo? Inu čím! Nastojte! Štědrý jich hostitel Körber dopustil se mimo vše nadání hrozného hříchu. Podstrkuje také neněmeckým národům nějaké soustečko práv. Vlachům byl by málem zřídil při inšprucké universitě vlašské pobočn kursy, jihoslovanským absolventům právnické fakulty záhřebské dovolí na vídeňské universitě skládat státní zkoušky doplňovací jazykem chor- vatským a — Slovanům ve Slezsku chce př tamních německých ústavech učitelských zřídi české a polské pobočky, jednu v Opavě, druhou v Téšíně. To rázem zkazilo hodujícím německým Sybaritům — humor.
Körber Vlach Slezsko Opava Slovan
8 article
Ač jsou přesyceni výhodami, nadprávím gratifikacemi, výsadami a premiemi vládní přízně, div neprasknou, přece nepřejí ostatním národům této říše a zejmena nám Slovanům ani sebe menší skývy, nýbrž hned se jim vzejme žluča závisť, až celí sezelenají a do zuřivosti se roz- soptí. Tak dočkal se pan Körber od nich ve zdraví dnes toho vděku, že mu jeho rozmili hosté po všech lucullských hodech činí jizlivé výčitky, že mu vyslovují v protestních svých schůzích hlasitě svou nevoli a své »nojhlubšíe rozhořčení, že německý tisk, který ho včera ještě do nebes vynášel, dnes proti jeho » nepo- chopitelné«, »falešné politice« hněvivě reptá, ba přímo ze slovanofilství — tohoto nejtěžšího zločinu v očích Všeněmců — jej podezřivá Ubohý Körber čeho se to dočkal. Ani ta » Bo hemie« s ním už není spokojena! Postihuje ho na »nepravé cestě« čte mu dnes tyto perné levity: »Toho by se byl věru sotva kdo nadál, že pan Körber uzná zrovna nynější chvili za přihodnou, aby s lo vanským národům Rakouska za jejick chování se vůči potřebám státu právě nyn udilel dary a prémie. Nicméně udály se v po- sledních dnech věci, které by německého Raku- šana, jenž byl by posledních deseť let prospal mohly přivésti k domnění, že procituj ještě za nejkrásnější éry Taaffovy Neboť ve Floridsdorfu, tomto předměst Vídně, byť ještě nepřivtěleném, trpí úřa do ve milostivě, aby tamější »Sokol« připravoval si slavnost sokolskou; chorvatským uni versitánům se vládním nařízením z na l os němčiny při zkouškách odpouští německé učitelské ústavy v Těšíně a v Opavě dostanou slovanské parallelky!«
Slovan Körber Bo hemie Taaffův Rakousko Vídeň Těšín Opava Sokol
9 article
Orgán německého kasina nepoznává svého patrona! Kam prý jen Körber rozum dal doufá-li těmito malými presenty si udobři Čechy, naklonit Poláky a získat Jihoslovany Neudobří, nezíská jich, nýbrž prý je toliko roz- lační, ale za to uráží, roztrpčuje a pobuřuje dobré Němce, jimž sáhá tím na jejich majetek ba na jejich hrdla. Proč prý nedbal varovných hlasů svých německých přátel? Proč prý se nezalekl té hrozby pana dra. Sehükra, který zrážel o onoho »erlassu«, osvobozujícího chorvatské práv- niky od znalosti němčiny, pohroziv m i ni stru vyučování, že všickni němečt poslanci jej »pro tento přehmat na ústav- ním právu rady říšské, pro toto poškození ně meckých právníků méně způsobilými konkurentv chorvatskými — poženou k zodpovědnosti !e Inu, už tak někdy bývá, že se ani vrabe — hastroše nelekne. »Bohemie« tedy navazuj na hastroše »pro strach židovský« několik — ještě směšnějších floskulí. Deklamuje: »Něme až dosud vynaložením největší náro dn zdrželivosti podporovali vládu- která jim měla skytnouti záruku že násilné panství (l) bývalé pravice v žádne podobě více neobživne. K věli tomu Něme poodložili nesčetné nalehavé s v národní požadavky a osvědčovali vždy mírumilovnost (l) a stálou ochotu (!!) ku vy rovnání s Čechy.
Čecho Polák Jihoslovan Němec Sehüker Čechy Bohemia
10 article
Avšak oni by nemohli toh zodpovídat, kdyby vláda, vůči níž stojí Němci se zbraní k noze, po- kračovala v systěmu národních koncessí vůči slovanské lačnosti, byť to i činila na pohled k vůl záchraně parlamentu. Nechť pováží pan Körber, že spojení se německých stran bylo prvním rozhodným krokem k utvoření pra- covní většiny, na jejíž uskutečnění přece on v první řadě jest odkázán, ač chce-li uherské vyrovnání provésti s mravní záštitou lidových zástupcův.« Vída vida! Zatim co němečtí fabrikanti v Vídni se svým Lechrem se staví, jako by byl na skoku k rozluce od Uher — zde orgán ně meckého kasina slibuje jmenem všech něme- ekých stran spolknout szellovské to vyrovnán jako bonbonek, pakli jen Körber se vzpamatuje a utrhne to sousto Slovanům slezským a chor vatským honem opět od úst. Ještě nakvašeněji však vedou si dnes prol Körbrovi pověstní germanisátoři slezšli Známý Demel přímo zuří. V neděli obviňoval v »Neue Freie Presse Körbra přímu ze zrady na Němectvu, na Slez- sku a na Rakousku. »Německé obyvatelstv Slezska prý je úmyslem vlády zříditi při něme ckých ústavech učilelských v Opavě a v Těšíná české parallelky, přivedeno ve stav nejživějšího znepokojení. Spatřujeť, a to prý právem (l), ve skutk tom »silné podepření poslovanšťujících snah ve Slezsku, vydání západního Slezska Čechům, vý chodního pak Slezska Polákům. Že snahy klubu polského: vydobyti vévodsitv těšínské znovu pro království pol ské docházejí nejúčinnější p odpory v lá dy dokázaly události posledních let. « — Körber tedy praeuje dle p. Demla pre znovuzřízení velké Polsky a pro zkažení Něme ctva ve Slezsku !! To už je věru vrehol ko- miky a vrchol vděku německého počinu — pro konsuly německé levice !!
Němec Körber Demel Čecho Polák Deml Vídeň Uhry Rakousko Opava Slezsko Polsko Slovan slezský Víd vidět Neue Frei Presse Körbr polo ský
11 article
Banffy uvedl v uherské sněmovně jako vůdce nové opposiční strany, nepřekvapila sice svým obsahem, poněvadž vše to, co bývalý minister ský předseda promluvil ve sněmovně proti poli tice, kterou sám hájil jako ministerský předseda možno bylo již dříve čísti v různých jeho úva hách a řečech, psaných a mluvených za po sledních měsíců. Nicméně způsobila značný do jem už tím, že to je prvý případ v Uhrách, že bývalý ministerský předseda vstupuje v řady opposice a sice s programem krajně šovinisti ckým. To, co baron Banffy chce, jest dle „Peste Lloydu“ boj na celé čáře a ve všech směrecha boj proti národnostem, boj proti Chorvatsku, ho spodářský a politický boj proti Rakousku, boh proti státnickému dílu a státoprávním tradicín Deákovým, slovem, boj proti všem a proti všemu Skoro se nám zdá, poznamenává „P. L.“, že t má býti trochu i boj proti zdravému rozumu který přece nepřijde ku platnosti, budeme-li s biti s celým světem a síly, jichž můžeme užit na plodnou práci, utratíme v neužitečných zá pasech.
Banff Lloyd Deákův P L Uhry Chorvatsko Rakousko
12 article
Sám bar. Banffovi druhdy oddaný „N.p Journ.“ uznává, že politický a národní progran Banffův zaběhl tak daleko do krajnosti, že by žádná uherská vláda nemohla převzíti odpověd nost za jeho provádění. „Nemluvíme ani o poli tickém protimyslu — píše — jehož se baro Banffy dopouští, když Chorvatsko, které jest přece historicko-státoprávní organisace ve státe uherském, snižuje na pouhý konglomerát něko- lika stolie, opatřených samosprávou. Jako nezod- povědný opposičník může si dovoliti leckterou fantasii, za kterou by aktivní státník těžce musi pykati. Ale soudíme, že máme již více než dost národnostních sporů a jiných politických zmatků. než abychom si chtěli zbytečně uvázati na k l nový těžký konflikt s Chorvatskem, který by byí nezbytný, kdybychom se měli říditi receptem navrženým od bar. Banífa.
Banff Chorvatsko
13 article
Orgán hr. Apponye, jenž v poslední době také povážlivě přesedlal, neshledává v Banffově sněmovní řeči nie takového, co by nebylo už o něm známo odjinud. Řeč jeho zasluhuje však dle „Budap. Tagbl.“ povšimnutí proto, žeto bylo prvé Banffovo vystoupení v parlamentě od té doby, co sestoupil s ministerského křesla hlavně proto, že se svou řeči představil zemi jako opposičník. O úspěchu Banffovy řeči ne- bude však možno mluviti, poněvadž neměla val- ného účinku ve sněmovně a nebude také míti na venkově. Řečníkem bar. Banffy není jako oppo- siční poslanec, jako jím nebýval, když byl mini- sterským předsedou; mimo to výklady jeho ne- obsahují ničeho, co by jim mohlo ziskati mysl a přesvědčení . . V časopisech rakouských nebere se však Banffovo vystoupení na lehkou váhu. Klerikáln „Grazer Volksbl.“ vidí v šovinistické řeč Banffově důkaz, že Maďaři, jimž Banffy chtě zalichotit, jsou tak prodehnuti šovinismem, že jen na tomto poli možno si získati jich přízně. A podobně píše krakovská „Nová Reforma“ „Národní šovinismus stává se v Uhrách pánem situace a státní zásadou, která vrcholí nade všem jinými. S tím šovinismem musí nyní počítat i Rakousko, neboť hrozí úplným převraten vnitřních poměrů; proti tomuto šovinismu musej se vzchopiti též všechny nemaďarské národnost uherské, ježto jim vypovídá boj na život a n smrt.“ Pisatel věští novou bouři z uherského vý chodu, která může otřásti až i základy rakousko uherské monarchie
Appony Banffův Volksbl Maďar Uhry Rakousko
14 title
Politické zprávy zahraničné
15 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8b . . . . . zs 2h edpoladni Ve allalkéch za venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí sa hetově zapřsi Přečplaceni s inserty přijímí sdmini- strane v Mariznské ulieš č.a Tam sseházají se též rečskee tiskársn a expečice „Národnich Listá“. Bukopiny se nevraclji
Národnich Listat
16 article
o jednu z nejpovážlivějších velezrádných affér. jež Italie vůbec kdy měla. Podezření proti Ercolessovi, že zcizuje různé důležité vojenské věci, vzniklo již před měsíci, kdy se ministerstvo vojenství dovědělo, že cizí stát má v ruce velice důležité listiny o obraně Sicilie, neboť již tehdy jednání jeho bylo podezřelým. Okresní velitel, 43letý kapitán Ercolessi jest náruživým hráčem, kteráž vášeň měla nepříznivý vliv na jeho hmotné po- měry, jež byly velice neutěšené, a za manželku měl 32letou, krásnou a elegantní Benátčanku, která žila při veškeré finanční tísni stále v pře- pychu. Oblíbenou její zábavou bylo fotografo- vání, na které obětovala mnoho peněz a jelikož jich nebylo, zaopatřoval je její muž prodejem důležitých vojenských listin, jež vybíral pomocí paklíče z pokladny v tvrzi a kopíroval je.
Sicílie
17 article
Korrespondence manžel ů Ercolessových byla proto od doby té bedlivě pozorována a stře- ženy a stopovány také cesty, které kapitán pod- níkal časem za hranice, jakož i záhadné ná- vštěvy, jež přijímal v bytě. Osoby, které k němu dojížděly, byly nepochybně zahraniční vyzvě- dači. Když konečně podezření proti manželům Ercolessovým stále více se hromadila a ohlá- šen byl opět přijezd zahraničného slídiče k nim, kterému prý kapitán chtěl opět doručiti důležité listiny, bylo nařízeno okamžité jejich zatčení Vědělo se, že zatčení nebude lze lehce pro- vésti a že manželé Ercolessovi připraveni a od- hodláni jsou při příchodu policejních orgánů k sebevraždě. Aby se této zabránilo, vyslán k nim detektiv v přestrojení listonoše, kterému, ničeho netušíce, dům otevřeli. Detektiv pusti pak neprodleně do něho policii, která Ercolessi a jeho choť zatkla. Oba pokusili se při tom sebevraždu a sice Ereolessi uchopil revolver jeho choť dýku, ale v témže okamžiku vpadli jim karabiniéři do náruče a odzbrojili je. Kapitán Ercolessi jest ve vězení úplně zdrcen, kdežto jeho choť počíná si v něm cy- nicky. O 2 jejich děti stará se nyní messinská Sděluje se, že Ercolessi prodal — prí dvěma cizím státům — výhradně jer vojenské listiny, které prý jsou velice důležity a že jedním z těchto států jest Francie. obec-
Ercolessův Ercolessi
18 article
Povstání Hererů Ve Windhuku konala se dne 3. t .m. schůze tamějšího odboru německé osadní společnosti, které zůčastnil se také guvernér západoafrické osady německé, plukovník Leutwein. Dr. Rohr- bach podal na ní zprávu o škodách, způsobených německým osadníkům povstáním Hererů. Na základě materiálu, který sám sebral, odhaduje škodu tuto v celku na 7 millionů, z čehož připadá na škody farmářů 31/4 mill. a na ob- chodníky 21/4 mill., na menší škody půl mill. u zavražděných farmářů čítá dr. Rohrbach škodu na půl millionu a stejně také v zavražděných ob- chodníků. Ze 140 farem v okresích Windhuk, Okahandja, Karibib, Omaruru a Gababis ucho- váno jest jenom 11 a Hererové ušetřili jich proto, že nenáležejí Němcům. V některých z ostatních farem pracuje se jen částečně, kdežto ve velké většině jsou však všechny pomůcky k výrobě zničeny. V okresích Grootfontein aOníjo pracují ze 40 celkem 24 farmy, jejichž majiteli jsou však většinou Burové. Za povstání Hererů povražděni byli 123 němečtí osadnici a 35 padlo jich v boji.
Herero Leutwein doktor Rohr Rohrbach Karibib Omarura Gababis Němec
19 article Čeho se Körber od svých milcův dočkal!
Čeho se Körber od svých milcův dočkal! Chuť dostavuje se při jídle; avšak u ně meckých našich sousedů dostavuje se ještě něce
Körber
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. července. (Bar. Banfíy o opposic.) Velká řeč, kterou so baron
Praha
21 article
V Praze, 7. července. Vyzvědačská afléra v Italii Vypátrání a zatčení velezrádných manžel Ercolessiových v Messině způsobilo Římě pochopitelnou sensaci, neboť jedná se tu
Ercolessiový Praha Messina Řím
22 article
Ze Spojených států Národní sjezd demokratů ve Spojených stá- tech severoamerických, který sešel se v St. Louisu, měl dnes ve čtvrtek první schůzi. Před- sedal ji Williams, který v zahajovací řečí pravil, že demokratická strana domáhati se bude
spojený stát národní spojený stý St . Louis
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Husovo kacířství. Ve dnech Husových národ náš není ušetřer zlého zvuku, jaký slovo „kaciř“ aspoň u zname nité části prostého lidu venkovského, zvláště na Moravě, má: odpůrcové kultu Husova neustávaj opět a opět opakovati slavnou sentenci kostní ckého sněmu: „Tento jest arcikaciř!“ A k odpůrcům kultu Husova druží se nově celé řady lidí mladších, pokrokových, svobodo- myslných... vyhledávají v tom právě slávu a sílu Husovu, že měl odvahu postaviti se proti celému sněmu, státi na svém, býti a zůstati ka- cířem — hlási se sami ke kacířství, za obrazo- borce, modly kácejici a s pýchou opakují po koncilu a papežích: „Hus byl arcikaciř!“ A přece v duši každého z nás Čechů, at stojí na straně katolických zelotů a volá s kon- cilem „hic est haeresiarcha“, anebo ať stojí řadách pokrokových a pokládá Husa proto za ve- likého, že byl kacíř — v duši pravím každého z nás dřímá na dně pochybnost, byl-li soud kon- cilu a jeho výrok spravedliv, byl-li Hus skutečné kaciř anebo z kacířství usvědčen? A co budí tuto pochybnost? Hus ve všech svých obranách (český pře- klad v I. díle Sebraných spisů Husových, vydá- vaných nákladem Bursikovým) uživá o svých žalobeích přímého slova „lháři“, „lhou“, „lež ald. Ve všech veřejných výsleších slavně se ohražuje proti tomu, že by byl těmto — dle našeho mínění pokrokovým — věcem učil a ještě 6. července 1415 v chrámu, na místě Božím, i na hranici, tváří v tvář smrti, volal — ano, zoufale křičel — naposled „Bůh mi svědek jest, že těch věcí, které mi falešně při- psány a skrze křivé svědky dotvrzeny jsou, nikdy jsem neučil, ani nekázal..
Husův Hus Čecho Morava
24 article
Bylo by nám snad, jsme-li pokrokoví, mi- lejší, kdyby Hus byl se směle přihlásil za korouhevníka nových ideí, kdyby byl — jako Giordano Bruno — pohrdl svými soudci a po- stavil se dále a výše, bylo by nám snad, jsme-li obhájci koncilu a zeloty papežství, milejší, kdy- bychom mohli ještě dnes ze spisů Mistrových dokázati, že tehdy v Kostnici se mýlil nebo lhal, a tak ukázati, že byl právem odsouzen — ale na štěstí nebo neštěsti tato práce jest naprosto marná. Hus mluvil pravdu. Spisů jeho máme zacho- váno množství veliké, mnohem více nežli měli před sebou shromáždění otcové koncilu. A „ty věci, které mu falešně připsány a skrze křivé svědky dotvrzeny jsou“, nedoloží ze žád ného jeho spisu žádný theolog: prostě proto že jich tam není. Pak ale, mluvil-li Hus pravdu, ortel kost- nický, jak již řekl Lechler — byl justiční vraždou. Katoličtí historikové ovšem se proti tomu tvrzení bránívají; a to dvojím způsobem Obyčejně tím, že omyl soudců Husových chrán je od podezření úmyslnosti. Ale nazývají-li titi katoličtí historikové soud nad Marií Stuartkou justiční vraždou, t. j. odsouzení nevinné, ne- mohou bráti práva touž věc u koncilu kostní ckého zváti týmž jménem. Upozornil jsem již loni v jubilejním feuille tonu těchto listů, že si historikové katoličtí — také probošt Lenz a j. — usnadňují obranu kon cilu způsobem nesprávným a nedovoleným.
Hus Giordano Bruna Lechler Husův Stuartka Lenz
25 article
Činili tak ovšem původně bona fide; omezovali se hlavně na zavržených koncilem „třicet arti kulů“ bludných. Nehledme zde k těmto arti- kulům, vybraným ze spisů Husových — i tu lze lehce ukázati, jak nesprávně a falešně jsou mnohé uvedeny — ale musíme opět a opět polo- žiti důraz na officiální rozsudek a sentene koncilu, jež, bohužel, právě katolickým hi- storikům zůstává neznáma. V této sentenci roz- sudek koncilu, že Hus jest kacíř, jest bezpro- středně připojen k výrokům a výpovědem svědků. Těch bylo původně 40 artikulů, z nichž koncil 6. července 12 jich vypouští bud mlčky, buď jako zbytečné, buď jako obecné: na základě 28 z nich koncil odsuzuje Husa za ka- cíře. A těmto artikulům se katoličtí historikove velice opatrně vyhýbají. A z těchto 28 artikulů, na jejichž základě podle vlastních akt koncilu (jak je na př. vydal Mansi, arcibiskup lucký, s pomocí kardinála- bibliothekáře ve Vatikáně, se schválením inkvi- sitora benátského) Hus byl prohlášen za kacíře z těchto — opakují — výpovědí svědeckýchje větší čásť falešná. Jen ukázkou, oč tu jde, uvádím artikul 17 (Mansi 27, 758—9). Koncil Husovi vytkl na základě výpověd svědků, že Hus učil, „po posvěcení hostie na oltáři trvá chléb hmotný“ — tedy krátce ře- čeno, učil remanenci. Výtka docela ne- správná, uvidíme že i falešná. Všimněme s aspoň několika výroků svědků. První svědek, farář pražské diécese Gjména dle předpisů kanonických nejsou uvá- děna), praví, „že to slyšel od jiných z obecn řeči a povídání.
Husův Hus Mansi Vatikán
26 article
Zastavme se trochu nad hroznými slovy prvního svědka koncilu: kolik z nás by přišl na hranici, kdybychom byli souzeni na základě výpovědí svědků, „kteří to slyšeli od jiných po- vídati.“ Není to výrok snad z předběžného vy šetřování, nýbrž výpověd, která byla Husov čtena 6. července v dómě kostnickém. Druhý svědek, mistr theologie, slyšel z úst samého Husa, že prý po posvěcení zůstává ve svátosti ollářní podstata chleba. Podle všeho tento domnělý mistr theologie jest mist Mikuláš z Podviní, o němž zprávu máme ve „Vý povědech svědků“, jež sebral Hus sám r. 1414. Je tu zajímavo, jak lež vznikla. Kdysi totiž — před několika léty — Hus navštívil v kolleji Kar- lově svého kollegu Ondřeje z Broda a mezi jinou řečí pověděl — vypovidá Ondřej z Broda pod přísahou sám — že by rád věděl, „eo se na oltáři láme, nezůstává-li tam chléb?“ Tato slova zachovaná Brodou, k nimž Hus sám se zná. mají ovšem význam ryze katolický: Hus mysli ne chléb hmotný, nýbrž nadpodstatný, přepod- statněný, jak sám vykládá v jednom svém trak- tátu. Nuž — jakmile pověděl slova, „nezůstá- vá-li tam chléb“, Ondřej z Broda mrkl na své dva kollegy: mistra Rehoře Lvova a mistra Míiku
Hus Ondřej Podviní Kara Brod Mikuláš Rehora Lvov
27 article
láše z Podviní, aby si je pamatovali. A mistr Mikuláš, místo aby souhlasně s Brodou řekl, že Hus mluvil o „chlebu“, vypověděl pod přísahou (v Documentech 183), že Hus řekl, ,co se n oltáři láme, nezůstává-li podstata chleba“ Hus správně na to řekl: „lživě přidal slovo pod- stata“. Mezi výpovědí Brodovou a Podvinovou sluší zajisté dáti přednost výpovědi Brodově, že tedy Podviní buď se mýli nebo lže. Hus docela správně odpovídá a ukazuje zfalšování svých Není-li tento druhý svědek koncilu sám mistr Mikuláš — výpověď jeho je zrovna tak fa- lešná jako výpověď Mikulášova — snad se mýlí Uvidíme však, že nikoli, nýbrž lže. Neboť jak mistr theologie dokládá, „že také slyšel v jakés disputaci, kde předsedal jakýsi mistr Richard že Hus tvrdil, že jest božskou osobou. A že jes více osob božských nežli tři.“ Lež tak očividná. že ani katoličtí historikové neodvažují se ji za stávati. Lenz, Hefele, Helfert a j., kteří znaj věc hlavně ze slov Mladenovicových, výslovně toto obvinění prohlašují za falešné; Lenz po kouší se však přece nějak zdůvodniti toho pode zření a dokládá, že na tuto žalobu koncil neklad váhy.
Broda Hus Brodův Podvinová Mikuláš Mikulášův Richard Lenz Hefele Helfert Mladenovicový Podviní Mikuláš
28 article
Lenz se mýlil v obou případech, Hus ve při čině učení o Trojici byl pravověrný a tak přísné pravověrný, že učení je dokonce přesněji, zřetel něji a správněji se stanoviska katolického vylo- ženo u Husa nežli u Lenze. To jest nyní očividno z Husova Výkladu Lombarda, jehož I. díl vyšel právě ve vydání akademickém. Lenz má ovšem omluvu: on tohoto velikého díla Husova ještě neznal. Ale není-liž v tom kus tragické ironie Lenz — ovšem poznávaje, že žaloba koncilu je falešná a nesprávná — hledí aspoň vyložiti, jak Hus mohl upadnouti do podezření: snad prí myslil to a ono atd. Ale Hus již před pěti sty léty vykládá učení o Trojici tak přesně a správně že by si byl Lenz mohl vzíti z jeho výkladu pří klad, jak se má přesně a správně učiti. Hus jak thoolog vyníká tu daleko nad Lenze. A Lenz se mýlí i v případě druhém. Nebo tato žaloba opět nebyla xedlejší a nicotná
Lenz Hus Husův Lombardo
29 article
slov. Nekmitla se jen v přípravném vyšetřování — nýbrž byla jako výsledek šetření čtena HIusovi 6. července v dómě kostnickém. Hus proti ne protestoval. A katoličtí historikové, mlu- více o jeji nepodstatnosti, prostě nedbají. a ne- znají úřadního znění ortele, všímají si jen málo podrobné zprávy Mladenovicovy, podezírají ho dokonce z nepravdomluvnosti nebo z omylu tam. kde úřadní akta koncilu jsou mnohem zře- telnější a choulostivější. Že ovšem katoličtí historikové se nemýlili, když nařčení odmítli, je věc přirozená. Jak vy- lháno je svědectví, svědčí i jméno mistra Richarda, jenž prý tehdy předsedal. Nebyl žádného takového mistra Richarda v pražském učení; neznámý mistr theologie sotva se mýlí — podle všeho vědomě pravdy nemluví.
HIus Mladenovicův Richard
30 article
Tak tedy první dva svědkové, jež konei vedl na důkaz 17. artikulu proti Husovi. První prý kdesi cosi slyšel, druhý nejspíše si svou vý- pověď vymyslil. A celý ten artikul 17., vlastně jen 1. artikul Viklefův, koncilem již dříve odsouzený, jest zrovna tak lživý jako svědkové, kteří jej do- tvrzují. 1 katoličti historikové přiznávají, s oba- lem a napolo, že Hus v otázce remanence byl pravověrný. Ale zase se brání, že prý tento arti- kul nebyl pojat do 30 zavržených, kamž ale pojat býti nemohl, poněvadž byl již pojat do článků Viklefových na prvním místě. A koncil ve svém ortelu na prvním místě Husovi vytýká, že držel bludy Viklefovy (a kromě viklefovských vyčílá dále 30 bludů husovských). Musil tedy artikul býti odkázán do výpovědí svědeckých — a tak nejhlavnější artikul viklefovský, jímž Hue byl naprosto nevinen, jest tímto číslem 17. podle mínění koncilu prokázání Ukázal jsem v úvodě k vydání Husova traktatu „de corpore Christi“, jak křivdil konci Husovi; jak sami členové koncilu vyznali, „on dobře smýšlí o svátosti oltářní“, Leč obhájei koncilu brání koncil i v této nešťastné posici. Prý koncil proti výpověděm žalovaného musil dáti za pravdu svědkům: Že jsou falešní, koneil prí věděti nemohl.
Hus Viklefův Musil Hue Husův corpore