2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. února 1908.
5
article
o útočnících. Tito měli u sebe 2000 franků ve
zlatě i soudí se, že byli najati k vykonání
atentátu. Ostatně někteří z útočníků byli členy
klubu »Právní ochrana«, kterýž má za úko
ujímati se všech, jimž stát ukřivdil. Mezi za-
tčenými tři nezdají se býti skutečnými útočníky
a také všichni z usmrcených neměli ss
účast na atentátu. Policie zatýkala a zbíjela
jako slepá. Jistý italský hudebník, člen orkestru
operního, pak olegantní jakýsi mladý muž
zpravodaj jeden novinářský, ač byli zatčeni též
na místě činu, zapřísahají se všemi možnými
přísahami, že neměli s atentátem nic co činiti
Sociální program královnín.
Královna-matka hodlá svolati mimoparla-
mentní komisi, jež by vypracovala program pro
řadu veřejných prací pro četné nezaměstnance
v Oportu, Lissabonu a městech jiných. Take
snahy žen, usilujících o nabyti práv veřejných
a politiekých, chce podporovati.
600 zatčených.
Počet zatčených v Lissabonu činí až dosud
600. Čelní vůdcové republikánští přejeli přestro-
jeni vlakem hranici. Jiní vyhnuli se železnici.
Osm revolucionářů zastřeleno. —
Costa zatčen.
Pařižskému »Matinu« telegrafuje se, ž
v poudělí bylo v kasárnách munici-
pální gardy, jež byla králi vždy od-
dána, zastřeleno osm revolucionářů.
Úrady vzpírají se uvésti jmena jejich.
Republikánský poslanec Costa, kterýž
v listopadu v řeči, včera námi citované, vyzý-
val k zapuzení krále, byl nyní zatčen.
V Oportu vzbouřili se v několika kasár
nách vojáci a plenili potom po městě.
Costa
Matin
Oporto
6
article
Jak Franco — padl.
Osud diktatora, před čtyřmi dny ještě
všemocného, rozhodnut byl v bouřlivé rozmluvě
královny Amalie s králem Manuelem. Královna
žádala energicky jeho propuštění, král se dlouho
vzpíral, a na konec povolil. Král potom žádal
v státní radě od Franca upřímné vyličenísi-
tuace; Franco ujišťoval, že jest klid v zemí
zajištěn. Byl. by u krále zvílězil, ale ostrá opo-
sice vévody z Oporta proti němu konečně roz-
hodla nadobro jeho pád. Franco jest prý fysi-
cky i duševně úplně zlomen — tak ujišťují
aspoň jeho odpůrci. Dnes jej ovšem zapírají
i ti, kteří mu včera podkuřovali. »Matinu«
telegrafoval Franco sám: »Tragedie strašlivá
zasáhla mne v samo srdce. To ale neotřásá
důvěru moji v budoucnost země a dynastie.
Včera já sám doporučil králi, aby skupil kol
trůnu koncentraci monarchistiekých stran, jež
jistě nové ministerstvo podporovati budou!«
Franco
Amalia
Manuel
Matin
Franca
Oporto
7
article
Ještě o atentátu.
Na jevišti atentátu nalezeny nalepené pla-
káty s nápisem »Třída republiky«. Policie pla-
káty odstranila.
O útočnících sděluje se nyní, že na krále
a následníka při výstřelech zeela klidně po ně-
kolik chvil miříli. Tím divněji působí, že lid,
jehož tisíce a tisíce plnily všechny ulice od pří-
staviště až po Arsenální třídu — král byl se
vrátil do města v šalupě bohatě zdobené — před
dokonaným atentátem ani rukou proti útočníkům
nehnul.
Franco a jiní ministři ve chvili atentátu
nalezali se v povozech, za králem jedoucích.
Bouřlivá demonstrace na schůzi
obecní rady v Rímě.
V obeení radě této došlo včera při před-
čítání soustrastného telegramu, kterýž purkmistn
Nathan do Lissabonu zaslal, k bouřlivým scé-
nám. Republikán Alliatta prohlásil, že smr
krále a následníka jest síce zjevem smutným,
ale že třeba míti na mysli i důvody . ..
Purkmistr Nathan: Jaké důvody my-
slíte? Život člověka má být svatým ať běži
o krále či muže z lidu.
Alliata: Ale král osud svůj sám za-
Purkmistr odňal řečníku slovo.
Della Seta: Ano, jistě jest život člo-
věka svatý. Ale lissabonští útočníci zápasili za
svobodu.
Purkmistr Nathan: Beru vám slovo.
Della Setta: Tím mi nezabráníte říci
že katastrofa byla přímo vyvolána. U večer je-
dnoho dne zkoleni byli v Lissabonu dva lidé
Franco
Nathan
Lissabon
Alliatt
Della
9
article
nebýti toho, za úsvitu byla by tam
bývala zardousena svoboda. (Bouř-
livé výkřiky.)
Purkmistr Nathan: Odesláním telegramu
vykonal jsem jen povinnost svou jako člověk
Je-li obecní rada jiného mínění (Hlasy: N
Ne !), půjdu a zřeknu se svého úřadu.
Obecní rada potom odeslání telegramu
schválila.
V Terstu demonstrovali anarchisté proti
konsulátu portugalskému a rozbili v jedné ka-
várně okna. Policie je potom rozptýlila a dva
zatkla.
Zakročení Anglie a — Německa.
Z Anglie ujišťuje se dnes, že ani vysláním
loďstva nechce se vláda anglická zatím do vnitř-
ních poměrů portugalských míchati. Ale chee
dáti republikánům pokyn, že chce udržet
v každém případě trůn rodu tamějšího, kterýž
s Anglií jest v politické alianci, a také proto,
že by republíka v Portugalsku ohrozila i trůn
španělský, kdež jest anglická princezna královnou.
Žárlivost a soupeřství Něme-
cka oproti Anglii osvěděuje se i
při této akci. Na zvěsť vyslání loďstv
anglického Německo rozhodlo se vyslati zatím
ke španělským břehům — k Vigu —
devět křížáků, z nichž tři obrněné a šest dě-
lových. Veleti jim bude kontreadmirál Haarin-
gen. Ovšem jde, jak z Berlína ujišťují, jen
lodní cvičení . ..
Nathan
Terst
Anglie
Německo
Portugalsko
Vigo
Berlín
10
article
Zjev nového krále.
Dom Manuel jest vysoké postavy, světlo-
vlasý a modrooký, pravý typ Germanů, k nimž
rod jeho koburgskými svými předky náleží. Měo
též německé vychovatele. Mluví španělsky, ně
mecky, francouzsky i anglicky. Oblibil si litera-
turu a divadlo. V opeře královské býval za
všech premier.
Na korsu v Avenidě a Liberdachu byl denně
vídán na koni neb v automobilu; býčích zá-
pasů nevynechal žádných. I v karnevalu býval nej-
nevázanějším ze všech. Se svým čtyřapřežím
mezků projížděl ulicemi metaje konfetamia
květinami po damách, z nichž nejedné vyznával
lásku. Milostné pletky jeho bývaly
často předmětem hovorů v městě.
Za operních představení dovoloval si často prav
— královské žerty. Z královské lože chytal udi-
cemi domnělé falešné copy dam; jindy nama-
zoval lepem sedadla nemilých jemu dvořenínů
atd. Celkem se ale soudí, že nebude jako pa-
novník — horším nežli byli jeho předchůdci.
Manuel
German
Dom
11
article
List krále Carlosa.
Z Paříže se sděluje text listu, kterýž psal
dom Carlos v prosinci jisté tamní přítelkyni: Ve
kterém pravil: »Jsme ještě na pravé polní vý-
pravě, dosud pokojné a já doufám, že tak
zůstane dokonce. Jsem ale morálně nemo-
cen, znaven a tělesně také. Doufám ukonejšit
se asi čtrnáctidenním pobytem na venkově, ale
jen částečně: existují pošta a telegraf. Jak rád
bych si odpočinul asi dva měsíce ve Francii; na
místě toho podnikám ale jinou cestu. A jakou
jakou cestu! Eminentně politiekou
cestu nesmlrně důležitou pro mé
dílo. Popluji s královnou na dva měsíce do
Brazilie. Co tomu řeknou mojí brazilští přibuzní?
(Dědici svrženého bývalého císaře brazilského
Dom Pedra. Pozn. red.) Záhy uspořádám na
španělském pomezí lov na »vysokou zvěř«. Sluk
jsem teprve 47 odstřelil. Kdy vás opět, milá
přítelkyně, uvidím? Vroucně po tom toužím
Mnoho měli bychom mluviti, ale tak aspoň myslí
stále na vás přítel váš věrný, jenž vám ruce
líbá. Carlos.«
Pohřeb krále a následníka.
Z Lissabenu, 4. února. Pohřeb krále
korunního prince byl úřadně stanoven na sobotu
dopoledne. Bude se díti s rozvinutím největšího
lesku. Zdravotní stav krále se značně zlepšil
Anglický velvyslanec v Lissaboně odjel.
Z Říma, 4. února. (K. k.) Krále bude při
pohřbu krále Karla a korunního prince portu-
galského zastupovati hr. Turinský.
H. Z Berlina, 4. února. Císaře Viléma
bude zastupovati při pohřebních slavnostech
v Lissaboně prine Bedřich Leopold.
I v Oportu klid.
Z Lissabonu, 4. října. (K. k.) Ministr vo-
jenství vyvrací pověsti, mluvící o revoluci nebo
Carlos
Dom Pedro
Karel
Vilém
Bedřich Leopold
Paříž
Francie
Brazílie
Řím
Berlín
Oporto
12
article
o nějakých nepokojích v Oportu. Není pozoro-
vati žádné jitření. Jak obyvatelstvo občanské
tak i vojsko nezměnilo své smýšlení přes aten-
tát a přes oblíže situace.
Rýv. ministr uprchl.
Z Paříže, 4. února. (K. k.) Podle sou-
kromých telegramů z Lissabonu
uprchl Alpoin už v pátek. Odjelv
automobilu z Lissabonn na španělské
hranice a odebral se do Salamanky.
Útěk ten zdá se potvrzovati, že býv, ministr
oposičník ten nebyl dalek atentátu.
K depeši dlužno ostatně uvésti ještě něko-
lik dalších slov na vysvětlenou: Alpoin, jenž
dal čestné prý slovo bytu neopouštěti a přece
uprchl, byl před Francovým režimem ministrem
soudnictví v kabinetu Castrově a od roku 1906
jest členem horní sněmovny. Protože v otázce
tabůkového monopolu straňa jeho, progrossis té,
nechtěli monopol obmeziti jen na 18 let, a ne-
chtěli jako on, vyhraditi státu příjem o 2 a půl
mil. vyšší, vystoupil z vlády tehdejší a založil
si novou stranu, stranu dissidentův. Sám demo-
krat, skvělý řečník a dobrý, plodný spisovatel.
napadl prudce nejen Franca, nýbrž i. zcel
otevřeně krále sama. Prudké útoky jeho při-
spěly nejvíce též k rozhořčení, kteréž lid proti
králi uchvátilo. Snad vášnivý muž tento i tem-
peramentem svým i nadšením svým dal se
strhnouti ke krokům ještě nebezpečnějším . ..
Cizí loďstva.
Z Paříže, 4. února. (K k) »Matinu«se
oznamuje z Říma: V ministerských kruzích ne-
považuje se za vyloučeno, že Italie vyšle něko-
lik válečných lodí do Portugalska, kdyby se tam
situace měla zhoršiti a kdyby královna vdova
Maria Pia byla nucena opustiti Portugalsko.
Francův
Castrův
Matin
Pius
Oporto
Paříž
Lissabonn
Salamanca
Řím
Portugalsko
horní sněmovna
Italia
13
article
Projevy soustrasti.
Z Říma, 4. února. (K. k.) Dnešní schůz
státního soudu zahájil president proslovem.
v němž projevil svou ošklivost, jakož i soudu
nad zločinem v Lissaboně.
Balsamování mrtvol.
Z Lissabonu, 4. února. (K. k.) Balsamo-
vání mrtvol krále a korunního prince bylo dnes
ráno skončeno. Poněvadž králova mrtvola nedala
se vtěsnati do připravené rakve, byla vložena
do rakve zatímní. Obě rakve budou od zejtřka
až do pátku vystaveny.
Balsamo
Řím
14
article
Zvláštní telegramy-
Zvláštní telegramy-
Výhrůžné listy novému králi.
Z Paříže, 4. února. Dle zpráv z Lissa-
bonu jest v královském paláci přísný
dozor, přes to však včera nalezeny
prý byly výhrůžné listy v komnatách
královny a krále. Jest obava, že v aristo-
kratických čtvrtích a ve čtvrti finančníků, na
kloněných monarchii, budou řáditi paliči.
Detektivové při práci.
Z Paříže, 4. února. Z Londýna přijelo do
Lissabonu osm detektivů zvláště zkušených v po-
litických věcech, kteří mají býti dáni k důvěrné
službě státní policií. Mají pátrati po nilkách
spiknutí a také zameziti všechny snahy o zničení
královského rodu braganzského.
Mezinárodní zakročení.
Z Paříže, 4. února. Zprávy z Lissabonu
oznamují, že se včera konala u ministra zabra-
ničních věcí Limy za přítomnosti náčelníka vlády
diplomatická porada, které zúčastnili se četní vy-
slanci. Anglie podle všeobecného dojmu
nebude míti zapotřebí vyslati loďstvo,
protože není obavy, že dojde ke vzpou-
rám v posádce-
Paříž
Lissa
Londýn
Lima
Anglie
15
article
Díky královy.
HI. Z Berlína, 4. února. Mladý král zaslal
zdejšímu portugalskému vyslanectví telegram,
jímž vřele děkuje za projevenou soustrast nad
úmrtím svého otce a bratra.
Amnestlei
M. Z Kolína n. R., 4. února. (Zvl. tel.
»N. L.«) Madridský dopi sovatel »Köln. Ztg.«
sděluje: »Nové ministerstvo chce upokojiti lid
rozsáhleu amnestil za politická
a tisková provinění. Zatčení mají být
přikázáni řádným soudům. Tím doufá vláda
záhy zjednati normální poměry. Republikánská
strana atentátem velmi utrpěla. Nový obrat zna
mená při nejmenším příměří, Vojsko a námoř-
nictvo chce dynastii udržeti.
Köln
Berlín
Kolín
16
article
ostrova Pyrenejského do konce února; potom
se vrátí zase do Kielu.
K portugalské tragedii.
„Jeho král. Výsost dom Carlos-Ferdinand-Louls
Marie-Victor-Michel-Raphaěl-Gabriel-Gonzague-Xavier
Francois-ď'Assise-Joseph-Simon de Braganca-Savoie
Bourbon-Saxe-Coburg-Gotha, vévoda z Bragancy, krá-
lovský princ portugalský, stár 23 roky...“ atd. Ci
tují doslova.
Těmito slovy začíná úřadní dokument o sňatkn
někdejšího korunního prince portugalského, později
krále, tyto dny ubitého. Mimochodem se zasmějet
nad tím dlouhým seznamem křestních jmen, jímžj
katolický seznam mužských světců takřka vypleněn.
A přemýšlíte jistě o zemi, o kleré, ač patří k evrop
skému západu, slavenému pro svoji vysokou latinskou
kulturu, se u nás tak málo mluví a tak málo ví.
Země ta, jako sousední Španělsko, je dosud ži-
voucím dokumentem historismu a feudálismu, i přes
ty revoluční zprávy žurnálů, jež vüpně charakteriso-
val „Simplicissimus“ obrázkem, představujícím vzbou-
řený dav, který stojí v dešti a nad nímž nesou se
nápisy ohlašující, že „za příčinou nepříznivého po
časí koná se revoluce v uzavřených místnostech re
staurace“. V tom zdá se býti zahrnut jeden z rysů téte
racy: okázalost vnější formy, prázdná pompa, bo-
hudík nevinnější než nebezpečné historické ceremo
niely španělského dvora, při nichž museli radějí do
pystili,aby král shořel, než by se ho dotkli a tín
porušili předpisy dvorních obřadů.
Carlos
Louls
Victor
MichelRaphaět
Gonzague
Francois
Kiel
Gotha
Bragancy
Španělsko
ď ' Assis
Simon jít Braganca
Savoie BourbonSaxCoburg
17
article
Všechno to plyne ze staré historle Portugalsk
jež povstalo r. 1139, kdy Alfons, syn hraběte Bur-
gundského dobyl nad Maury vítězství a lidem byl pro-
hlášen za krále. Jeho rod v přímé linii vládl v Por-
tugalsku až do r. 1383, pak rodina Avizská (za ní
počínají se námořské objevy), v letech 1580—1640
vládli tu španělšlí králové a po nich nastoupil rod
Bragancský, který pomocí revoluce dostal se na frůn
Když zemřel r. 1834 dom Pedro I., provdala se
jeho dcera, jediná dědička trůnu, za knížete Ferdi-
nanda Sasko-Koburského — a proto dnešní králov-
ská rodina je jen po přeslici nástupkyní staré dynaslie
Braganců. Dom Miguel stojí k této straně dynastli
bližším příbuzenském poměru než stál král Carlos I
jest přímým potomkem po meči staršího bratra dom
PedraI
Za daných okolností je pochopitelno, že v zemi
udrželo se mnoho zastaralých zvyků a instilucía
s nimi smysl pro lesklé pozlátko středověku. Ote
nynějšího krále, Dom Luis I.. byl panovník dobrého
srdce, ale pro vládu neměl zájmu a jen z donucení
nastoupil na trůn po smrü svého staršího bratra. Jeho
vláda byla vedena ve znamení liboralismu; král za-
býval se se zálibou literatůrou a přeložil — prý vý-
borně — do portugalštiny některá díla Shakespea-
rova, jako „Kupce benátského“, „Richarda III.“
Alfons
Maur
Bragancský
Dom Miguel
Richard III
Bura
Sasko
Dom Luis I
18
article
„Othella“ a „Ilamlela“, ovládal dokonale francouz-
skou literaturu a několik řečí. Jeho choť a matka prá-
vě zavražděného krále Maria Pla, dosud žijící, bylu
savojskou princeznou, druhou dcerou krále Viktora
Emanuela II. a sestrou Humberta I. Na rozdil od své-
ho manžela byla velice živé letory, trochu despotická
a přítelkyně dvorních obřadností. Vypravuje ve, že
maršál Saldanah jedné noci r. 1870, hově tak přání
národa, se sobě oddaným vojskem obklíčil královský
palác a žádal — se vší povinnou úctou — krále, aby
odvolal ministerstvo a v zájmu národ potvrdil no-
vé, jím navržené. Král nemohl vzdorovati, ustoupi
a když před odchodem Saldanah ptal se po královně
chtěje jí učiniti svoji poklonu, vystoupila náble tate
z vedlejší komnaty, kde se skrývala, a nedbajic jehe
uctivých slov, řekla mu ostře: „Pane maršálku, kdy
bých byla králem, zejtra bych vás dala zastřeliti na
veřejném náměstí. Nyní můžete jíti, víte už, jak
smýšlím o vašem jednání.“ Jak bylo asi této královni
ze slarého svěla, když tyto dny zvěděla zprávu o ná-
silné smrti svého syna?
Othello
Ilamlel
Pla
Viktor
Emanuel
Humbert I
19
article
Marie Pia byla a zůstala vyslovenou kaloličkou.
jako celá rodina její, nevyjímajíc Viktora Emanuel
II., který sice proti Římu bojoval, ale doma byl
přísný katolík Král naproti tomu byl liberál, nená-
viděl dvorní eliketu, byl dosti lhostejný k vládním
starostem, zrušil některé náboženské řády, takže du-
chovenstvo znamená v zemi skoro jen tolik, jako
kterákoliv třída státních funkcionářů: zrušil také
trest smrti. Za něj, jako i dříve, vládla v Portugalsku
velká lhostejnost náboženská; některá biskupstvi
byla od r. 1835 neobsazena, ana toho nebyla potřeba
a tak papež Lev XIII, apoštolským listem „Gravissi
mum Christi Ecclesiam“ r. 1881 zrušil 5 biskupství
z devatenácti.
Pius
Viktor
Emanuel
II
Král
Lev XIII
Řím
Portugalsko
Gravissi mum Christ Ecclesiam
20
article
Královna Amělie, z rodiny orleanské, narozená
v Twickenhamu v Anglii r. 1865, stala se chotí Car
losa, tehdy ještě vévody Bragancského, r. 1886. V ze-
mi byla uvítána velkým nadšením, je výborná jezd
kyně, ovládá několik řečí, maluje, je horlivou orga-
nisátorkou hnutí na odstranění tuberkulosy, zaklád
nemocnice — vůbec těšila se v zemi dosti hojným
tympatiím. Povahy je asi stejně bezstarostné jako
Carlos I., o čemž svědčí následující episoda:
Královna nikdy neodepřela, žádal-li si ji některý
umělec portretovati. Tomáš de Costa, známý porlu-
galský sochař, obdržel svolení, aby zhotovil její po-
prsí. Při posledním sezení, když se sochař dostavíl
byl požádán, aby půl hodiny posečkal. Konečněs
královna dostavila, omlouvajíc se vážnými záleži-
tostmi. Co bylo příčinou jejího opozdění? — Z Opor-
ta (kde vždy hrozilo povstání) došly zprávy o vzbou-
ření a královna konferovala s králem o tom, co by
se mělo učiniti. Rozhodli se jeti oba do Oporta a lic
osobně utišiti. Po tomto rozhodnutí odebral se krá
do ministerské raily a královna šla seděli s klidem
sochaři modelem. Několik okamžiků potam, když
skončil, odjížděla s králem ukonejšiti rozbouřené oby-
vatelstvo Oporta. Tato vrozená lehkomyslnost. skoro
pohrdání bezpečím života, zdá se býti dědictvím po
jejích předcích, francouzských králich.
Amělie
Costa
Anglie
Oporto
Carlos I
21
article
Hti. Státní Bankrot r. 1892 ukázal, že země je n
mizině. Základní komická měna reisů (1000 reisů =
1 milreis — 5 fr. 60 ct.), na něž se v Porlugalsku
počítá, neexistuje; zlaté peníze mají hodnolu 10.000.
5000, 2000 a 1000 reisů; stříbrné 500, 200, 100 a 50
relsů — zlaté nejsou v celé zemi k nalezení a stří-
brné jsou velice vzácnél
V zemi je více než 300.000 hektarů půdy nevzdě-
láno; hospodářství zabývá se hojně, ale nedbale cho-
vem dobytka (jen v některých provinciích) a vinař-
stvím. Jediné víno se exportuje: za posledních 5 let
vyvezlo se 60 milionů litrů obyčejného a 30 milionů
litrů portského vína. Průmysl je skoro nulní; doly na
stříbro, zlato a uhlí v zemi vůbec neexistují. Želez-
niční síť čítala r. 1896 cekem 2261 km (z toho 830
km připadá na státní dráhy).
milreis
ha
km
22
article
Jak patrno, jsou hospodářské podmínky opravdu
truchlivé. Proti některé z cizích zemí je Portugalsko
velmi špalně chráněno; stav králem reorganisovane
armády je následující:
Celková hotovost vojska čítá v případě války
230.000 mužů (95.000 řadové vojsko a první reserva),
je 27 pluků pěchoty, 10 jízdy, 6 polního dělostřele-
ctva, vedle toho dělostřelectvo horské a pevnostní
Toto vojsko má značný počet důstojníků: 2 maršály
(mimo krále jako vrchního velitele), 6 divisních ge-
nerálů a 20 brigádních. Na reformu námořnictva ne-
mohl král sehnati peněz: jeho stav je tak smutný.
že Portuyalsko ani nemůže pomýšleti na obranu své-
ho pobřeží. Největší obrněný křižák má 2400 tun.
pak je tu asi 5—8 lodí od 1800—4500 tun, 12 torpě
Ja 24 malých dělových lodic — to je vše. A tomuto
„loďstvu veli dva viceadmirálové. 5 kontreadmírálů,
16 lodních kapilánů, 25 fregatních, 35 korvetních ka-
pitánů — atd. Vzpomínáte si při tom na nedávnou
tíseň španělské armády, která nemohla vyplacti služ-
né 10.000 důstojníků, z nichž každý velel (dobře roz-
počteno) — 3 mužůmí
Nejsou právě růžové vyhlídky, jimž hledí vstříc
mladý král Manuel II. Nebezpečí plynoucí od republi-
kánské strany snad není ani tak nebezpečné — dle
domácích soudů — jako spíše situace nového vládce.
Manuel II
Portugalsko
důstojník
23
article
Každý krok bude mu ztěžován lim, co nahromadily
historie, středověká ztrnulost. lenivý temperament
jeho racy a lhostejnost vládců. Může snad doufnti.
že kolonie budou tím zlatým klíčem k nápravě: má
jich Portugalsko v různých dílech světa 2.075 040
km2 s 10 miliony obyv. Stát, který má koloniea
svým pobřežím možnost starati se o ně, není dosud
ztracen. Ale kdo ví, zda je tato země schopna po-
vznésti se z nynějších mrákot? Manuelovi II. nemůže
nikdo záviděti. Za krátko — nezakročí-li zase nějaká
republikánská či snad anarchistická akce — bude
slavnostně korunován, zazní holdovací volání korun-
ních grandů portugalských: „Sláva nejmocnějšímu,
největšímu a nejvíce věřícímu králi Portugalska, Ma-
nuelovi II.“ Osmnáctiletý mladík, dědie Braganců, po
matce potomek králů francouzských, v jehož žilách
koluje krev Bourbonů, savojského rodu a rodu Ko-
burg-Gotha, bude státi beze vší zkušenosti v čele
otřesené říše. Ve chvíli korunovace plně obživnou
zase historické mátohy — a potom?
Manuel II
Sláva
Bourbon
Portugalsko
Ma
ko
Gotha
km 2
24
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 4. února. (K. k.)
Vídeň
25
article
závodech: Fr. A. Urbánka vedle Národního divadla
a Em. Wetzlera proti »Platýzu«.
+ Z české jednoty pro orchestrální hudbu. Dnes
o 7. hodině večerní koná se v Rudolfině za řízení
pana prof. Adolfa Piskáčka a za spoluůčinkování praž-
ského »Hlahulu« třetí řádný koncert a tímto progra-
mem: Symfonická báseň »Potopa« od Karla Moora,
Serenada č. 1 od Brahmsa, ouvertura k opeře »Divá
Bára« od Ad. Piskáčka a Berlizovu smuteční a trium-
fální symfonie. Vstupenky po 6, 4, 3 K na sedadla
a po K 2.— a K 1.20 na místa k stání prodávají do
12. hodiny polední pp. M. Urbánek, Jungmnannova
třída č. 12 (Hlávkův palác), Fr. A. Úrbánek, Ferdi-
nandova třída (vedle Národního dívadla), do 5. hodin
odpoledne kancelář českého filharmonického družstva
na Václavském náměstí č. 53 a od 6. hodiny večerní
u pokladny.
+ Koncerty. Klavírní večer Konráda Ansorga
uspořádán bude v pátek 6. března v Rudolfině. —
Koncert virtuosa na housle Pablo de Sarasate a vír-
tuosky na klavír Marxové 15. února tamtéž. Lístky
lze obdržeti v hudebním závodě Em. Wetzlera ve
Ferdinandově třídě č. 36.
A Urbánek
em
Wetzler
profesor
Piskáček
Moor
Bár
Berlizův
M Urbánek
Jungmnannův
Ferdi
Ansorg
Sarasate
Francie
Václavský náměstí
Rudolfina
Ferdinandov třída
národní divadlo
Brahmsa
Hlávkův palác
Ada
K 2
26
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Polské písemnictví a výtvarné umění zároveň
zaznamenává těžkou ztrálu a citelný úbytek zánikem
umělecké revue »Chimera«, která vycházela ve
Varšavé po sedm let redakcí Zenona Przesm
ckého. List vysoké literární a umělecké ceny vy-
cházel v letech 1901—1907 a nedávno vyšel svazel
poslední, pro nedostatek prostředků. .. Redaktor
»Chimery«, jehož jméno jest v Čechách dobře známo
jako zualce a oddaného přítele české literatury, vě-
nuje v něm významně listu několik zajímavých od-
stavců, nadepsaných »Stowa ostatnies: bez
trpkosti, ale s uměleckou hrdostí poukazuje redaktor
ná výsledky vykonané sedmileté práce, v nichž »Chi-
mera« seskupila kolem sebe nejpřednější polské lite-
ráty — Wyspiaňského, Przybyszewského, Kaspro-
wicze, Žeromského, Reymonta, Brzozowského a j.
Chimera
Zenon Przesm
Wyspiaňský
Przybyszewský
Kaspro
Žeromský
Reymont
Brzozowski
Varšavý
Čechy
27
article
Ukazovala nové hodnoty kulturní, otvírala nové hori-
zonty... »Chimera« přinášela na svých stránkách
také ukázky z cizích literatur, i z našeho Zeyera
Henry Conried, světově známý ředitel novo-
vorského divadla Metropolitan-House, který v po-
sledních letech dovedl pro ústav jím řízený získati
snad všecky vynikající umělce světa, odstoupí se
svého úřadu. Jeho místo nebude znova obsazenov
plném rozsahu, nýbrž opera dostane podle došlých
zpráv ředitele dva či dokonce tři. Jedním z nich jme-
nují některé zprávy byvalého ředitele vídeňské dvorní
opery Gustava Mahlera, znamenitého hudeb-
niho skladatele, který od počátku letošní zimy již
v Novém Yorku mešká a dirigoval tam již s kolo-
sálním úspěchem Wagnerova »Tristana
Isoldu«.
Redakce moskevského denníku »Russkoje
Slovo« učinila V. J. Němiroviči-Dančenk
lákavou nabídku: vybídla jej, aby na její útraty pod-
nikl cestu kolem světa a dohodla se s ním zároveň
o cestovním programu: Japonsko—Indočína—Filip-
piny—Australie—Amerika. Němirovič-Dančenko, zná-
mý romanopisec a autor několika cestopisných knih,
jenž byl už válečným zpravodaem tohoto denníku
v Mandžurii v dobé války rusko japonské, vydá se
na cestu ještě během tohoto měsíce a sice nejdřive
sibiřskou drahou do Vladivostoku.
Chimera
Conried
Mahler
Wagnerův
Tristan Isolda
Němirovič
Dančenko
Ruska
Nový York
Japonsko
Indočína
Austrálie
Amerika
Vladivostok
MetropolitanHouse
dvorní opera
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Po Tlawově procesu. Z Nového Yorku,
4. února. Milionář Thaw, osvobozený od žaloby pro
vraždu svého soka, prohlásil novinářům, že je úplně
zdráv a šťaslnější nežli byl po celé měsíce. Nicméně
bude ponechán v blázinci a obhájcové jeho prohlásili,
že po několik měsíců se ani nepokusí, vysvoboditi
jej z ústavu pro choromyslné. Thawovi příbuzní chtějí
výroku soudu o Thawově šílenství využitkovati, aby
vymohli rozvod s jeho chotí, minice dokázati, ze
Thaw nebyl příčetný již v době, kdy se ženil.
= Požáry na lodích Z Larache, 4. února.
(K. k.) Na pobřeží lukském kotvící marocký parník
»Saidi« se vzňal. Střelivo uložené na par
níku vybuch lo. Loď jest zničena. — Z La-
r ache, 4. února. (K. k.) Výbuch na parníku »Saidi«
udál se v okamžiku, když bylo nakládáno několik
beden patron. Jelikož se začalo ihned hasiti, byla
jen zadní paluba zničena. — Z Halifaxu,.
února. (K. k.) Anglický parník »Stouthbert« vzňal se
při plavbě z Antverp u mysu Sable. Parníkem
»Cymric« bylo zachráněno 35 mužů z posádky par-
níku »Stouthbert«. Než přibyl parník »Cymric« od-
plulo 15 mužů z posádky parníku
»Stouthbert« v člunu. Člun se však
překotil a osoby v něm utonul y.
Tlawův
Thaw
Thawův
Nový York
Halifax
Antverpy
ústav pro choromyslný
29
article
= Sněhová bouře v Alžíru? Z Paříže, 4.
února. (K. k.) Generální guverner alžírský potvrzuje
zprávu, že 20. prapor 1. pěšího pluku cizinecké le-
gie v pevnosti Hasa byl zahnán sněhovou bouří.
Dle depeše z Ain Sefry zahynuli dva šikova-
telé, dva desátníci a asi 30 mužů.
= Princezna Moníka. Z Drážďan, 4. února.
Jak se určitě sděluje, navštiví král dne 1. března
svou nejmladší dceru princeznu Moniku v Griesu
Tyrolsku a v květnu přibude princezna do
Drážďan. K vychování jejímu určena hraběnka
Vitzthu mová z Eckstädtu.
Francovy obavy.
Z Berlina, 4. února. Z Madridu se ozna-
muje: Když Franco podal králi demisi, příznal
se, že jest bez sebe strachem a že považuje svůj
život za ohrožený. Chtěl se zachrániti a proto
nechtěl stůj co stůj zůstati x úřadě.
Hasa
Ain
Moník
Monika
Francův
Franco
Alžír
Paříž
Drážďany
Tyrolsko
Berlín
Madrid
30
article
Pro tisk.
Z Lissabonu, 4. února. Prvním vládním
aktem nového kabinetu jest ohlášení, že zasta-
vené noviny mohou zase vycházeti.
Útočníci.
Z Madridu, 4. února. Tři usmrcení vrahov
jsou Portugalci. První z nich jest talentovaný
učitel jménem Manuel Silva Baico, 32 let starý.
Žil skromně a zdánlivě věnoval se toliko svým
dvěma dětem. V den atentátu vyučoval ještě do
desíti hodin. Druhý vrah, obralný mladý komis
Dacosta; třetí pocházel z nižších tříd a byl znám
jako dobrodruh, který byl za peníze všeho
schopen.
Střežený paláo.
Z Madridu, 4. února. Ministerstvo zahra-
ničních záležitostí soudí, že atentát jest násled-
kem spiknutí portugalských anarchistů. Posledn
zprávy oznamují, že v zemi jest zjednán zase
klid. Všechny obchody jsou zavírány v 10 hodin
Několik praporů vojska střeží královský paláe.
Nové rozhořčení.
Z Berlína, 4. února. Dva kralovrazi nebyli
zastřeleni, nýbrž, jak se nyní oznamuje, skon-
čili sebevraždou. Třetí nebyl na atentátu zúčast-
něn. Zpráva, že anglické válečné loďstvo při-
jede do Portugalska, vzbudila všude největší
rozhořčení a odpor, třeba že se prohlašuje, že
výprava nemá za účel michati se do poměro
portugalských. Prohlašuje se, že novému králi
může uškoditi více domněnka, že nastupuje na
trůn pod ochranou anglickou, nežli nejhorší
rejdy revolucionářů.
Portugalec
Manuel
Silva
Madrid
Berlín
Portugalsko
31
article
Německé loďstvo.
Z Berlína, 4. února. Německé lodstvo, jež
vypluje z Kielu do vod španělských průplavem
císaře Viléma, zakotví u Vigu a zůstane u polo-
Rekl jsem, že Portugalci mají zálibu v přežllých
pompách středověkého lesku. Vidíte t. v jejich vášní
pro vyznamenání a řády, v nichž zračí se také vše
chen historismus země, která má ovoje grandy, různe
kategorie historické šlechty, Fidalgos de la Ca
sa Real, Cavalleiro Escudeno, Moco, pě
historických redin vévodských, před jejichž jměny
Portugalec smeká. Řády portugalské jsou velmi staré
Avisský (z r. 1158), sv. Jakuba s mečem (zal. r. 1170
vojenský řád Věže a Meče (1459), Kristův řád 71317.
atd. Dvorn obřady, všechno nářadí, úbory služebni
ctva atd. — vše má známky středověké pompósn
obřadnosti Rodina královská má v Lissaboně
zámky (Necessitades, Ajuda, Belem), jež všechny té
měř povstaly z bývalých klášterů, pak ještě čtyřiji
né: Queluz, Cintra, Coscdes, Pena. Na všem tomži
votě leží prach dávno přežilého středověku, kter
bránil až dosud všemu pokroku.
Vilém
Portugalec
Cavalleiro
Moca
Jakub
Coscdes
Pen
Berlín
Kiel
Vigo
Real
Fidalgo jít le Ca
Kristův řád
32
article
Uvažme, že země žila v stálých nepokojích
zprvu následkem koloniálního ruchu, pak válkam
Jan VI. přestěhoval se do Brasilie a Portugalsko bylo
pak skoro jen brasilskou provincií; jen povstán
(zvláště v Oportu) přinutilo tohoto panovníka, aby se
vrátil do země, zanechav v Brasilii císařem svého
bratra Doma Pedra I., který potom byl také nucen
vrátiti se (r. 1827) do Evropy. Za válek Napoleon
ských utekla se královská rodina s jmenovaným Ja-
nem VI. v čele do Brasilie a v zemi ujali se na ča
vlády Angličané. Nesmíme zapomínati dále na boj
o konstituci, na nepříjemnosti koloniální politiky
Portugalska, které se dostalo do područí Anglie, n
zpozděný hospodářský vývoj této země a z něj ply
noucí tíseň finanční
Takové bylo dědictví, jež přejal při svěmí na
stoupení Carlos I. Snad měl určité cíle o pozvedn
svojí země: aspoň některé pokusy jeho by tomu na
svědčovaly. Ale nezdar politiky koloniální a finanční
nesnáze stály mu vždy v cestě, vytvářely oposici
která bránila králi, pracovati dle vlastního plánu
Doeflil reformy vojenství, pokusil se zreformovati ob
chod, zvláště na svých výletech za hranice země
hleděl získati mu odbytu, na jeho popud vystavělo se
trochu železnic a silnic — jichž až dolud v Portuga
sku bylo pramálo. A při tom byl král veselý viveur,
milovník vtipu, světák, gourmand, náruživý střelec
výborný sportsman; co více mohl učiniti s tak se-
šlým, středověkem vybledlým dědictvím, jakým byla
jeho říše? Proto: misereatur ei....
Jan
Pedro
Angličan
Brasilia
Portugalsko
Oporto
Evropa
Anglie
33
article
Je olázka, dovede-li si nyní Portugalsko, i kdyby
vyvázlo ze vnitřních zmatků, uhájiti svoji posici. Ne-
příznivá situace, v níž během staletí zabředlo a vro
zená lenivost lusitanské racy budou stále státi v ce-
stě pokroku nejzápadnějšího ze západních státo
evrapských. A přišera historismu, byt i na ráz byl
zničena, bude i polom svými následky neblaze půso-
Portugalsko
34
article
V rakouském výboru pro zahraniční zá-
ležitosti a okupační úvěr za přílomnosti
ministrů zahraničních věcí a vojenství místopředseda
hr. Dzieduszycki odsouďil lissabonské vraždy a
ministi bar. Aehrenthal oznámí tento projev
na portugalském vyslanectví. Rokovalo se dál
o rozpočtu min. zahraníčních věcí.
Del. Fiadutti shledává příčinu ustavičného
hnutí proti Rakousku v části italského obyvatelstva
v tom, že spravedlivé požadavky rakouských Vlachů
zůstávají nesplněny. Odmítá Pittonovy útoky na hol-
dovací projev sjezdů rak. katolíků papeži a prohla-
šuje, že sbratření příslušníků všech národů bude do-
saženo pouze zachováváním církevních nauk.
Del. hr. Latour odůvodnil resoluci, aby se.
možno-li zcela upustilo od rozbourání příslavku vel-
vyslanecké budovy Pallazo di Venezia v Římě, snebo
aby aspoň výtěžku za rozbourání bylo použilo k uži-
tečné adaptaci hlavní budovy velvyslanectví
V odpolední schůzi dol. dr. Schreiner
(na Udržalův výklad o protipolské předloze) pravil,
že Německo a, zejména Prusko jest jednolným ná-
rodním státem, jenž má právo k opatřením. jež
zachovávají ctarakter toholo slálu, zejména ten-
krát, když jsou činem obrany. Varuje vládu před
uzavřením obchodní smlouvy se Srbskem, poněvad
by jí bylo velice poškozeno domácí dobytkářství
Lituje, že v ministrově výkladu nebylo nijak vzpo-
menuto zemědělského zpravodajství odborného a pře-
je si náležitého vysvětlení
Del. dr. Kramář podolýká naproti ministrovvým
vývodům, že vnitřní politika neměla vlivu na spolky,
že příklady Ruska a Francie a Ruska a Anglie se
nehodí na naše poměry. Kdyby ruská vláda si do-
volila uvnitř proti Fmncouzům použíli násilných
opatření, zajisté by spolek tím trpěl a tak je tomu
i u nás, kdy pruská vláda ahá k opatřením, jež se
musí dolknouli většiny obyvatelstva co nejcilelněji.
Vlach
Pittonův
Del
Latour
di Venezia
doktor
Schreiner
Udržalův
Kramář
Rakousko
Řím
Německo
Prusko
Srbsko
Rusko
Francie
Anglie
35
article
Pravil-li ministr, že si uschovává zakročení až se
někdo bude vměšovati do našich záležitostí, třeba
odpověděti, že se to zajisté rozumí samo seboua
přece nto rozhodnost nemusí býti uschovávána.
Nezáleží-li však ministrovi tolik na zachování spolku,
že považuje jen za dobré zakročiti v záležitosli, která
spolek s Německem zajisté musí poškoditi, je to
konečně jeho věcí a řečník nemá proč ho k tomu.
zvláště vyzývali
Pojednávaje o bagdadské dráze, dokazuje, že
v německých rukou je největším polilickým a hospo-
dářským nebezpečím pro Rakousko a také pro řeč-
níkův národ. Probo žádá ministra, by byl velice bdě-
lým a vyličováním bagdadské dráhy jako velikého
technického díla bez politického pozadí nedal se mý-
liti ve své bdělosti nad našimi zájmy. Franciea
Anglie a též Rusko vědí, že zde jde o jednu z nej-
důležitějších otázek a že ovládání bagdadské dráhy
Německem by bylo největším ohrožením evropské
rovnováhy a také my bychom měli věděti, že ovlá-
dání dráhy té Německem znamená pro nás největší
ohrození naší samostatnosti hospodářské i politické.
Německo
Rakousko
Anglie
Rusko
36
article
Del. Udržal nemůže posouditi, má-li obchodní
smlouva se Srbskem pro Hakousko politickou cenu
nebo ne. Z novinových zpráv sluší souditi, že z ní
vyplynou veliké polilické škody pro Rakousko. Ná-
rodohospodářství bude v Srbsku vždy ztráceti. Prů-
mvsl může býti trvale zabezpečen jen na základě
kvetoucího zemědělství. Novou obchodní smlouv ou
se Srbskem domácí zemědělská výroba ztratí třikrát
tolik, co ad průmysl získá. Přivážením zabitých
srbských volů a praasat budou stížena zvěropolicejní
opatření a kontrola bude takřka neprovedná. Účet
se Srbskem byl sdělán bez zemědělce a proto bude
třebu proeluvit o tom ještě s agrárními zástupciv
plenu sněmovny
Néeckou politiku v Poznaňísku odsuzuje ve-
škerý kullurní svět. Není druhého příkladu v ději-
nách, aby jeden kulturní národ nakládal s druhým
tak bezcitně. Prusko nikdy nerozumělo mravnímu
podmaňování.
Udržal
Srbsko
Rakousko
Prusko
37
article
Del. hr. Wodzický nesdílí oplimistickýa
sebevědomý názor ministra o vypovídání rak. stát-
ních občanů z Německa, V případech, jež ministr
uvedl, ale na které nebyl vzat zřetel, je skupina lidí,
kteří označeni jsou jako „stálu nebezpeční“. Prosl
za vysvětlení tohoto elastického pojmu a žádá mi-
nistra, by podle možnosti vystoupil proti nesprave-
dlivému opatření pruského ministra vnitra proti pol-
ským dělníkům, jež nabylo platnosti 1. února t. r.
Ministr bar. Aehrenthal odpovídá, že „státu
nebezpečné osoby“ jsou ty, které po názoru pruské
vlády agitovaly proti platnému státnímu pořádku,
amebo mu mohly býti nobezpečné, tedy zivlové pře-
vratu, anarchisté. Ministr předkládá podrobný výkaz
osob, z Německa vypovězených.
Rel. markýz Bacguehem v doslovu zastal s
obchodní smlouvy se Srbskem. Ty tam jsou časy.
kdy mohly uzavírati se příznivé obchodní smlouvy
bez stejných ústupků vývozu státu jiného. Vilá mini-
strův úmysl, uvěsti konsuláty v těsnější organické
spojení s kruhy odbornými. Pojednává obšírně o po-
krocích reformní akce v Makedonii. Chválí horlivost
a obezřelost orgánů reformní akce a pojednáváo
žádoucích opravách v oboru soudnictví. Zasáhnutí
pronikavější, jak je někdy doporučují stášníci augli-
čtí, považuje i on za nebezpečné, soudí spíše, že
na nastoupené cestě ve případě dohody s Rusken
má se vytrvale a trpělivě pokračovati,
Del
Bacgueh
Německo
Srbsko
Makedonie