1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
al ol oletitene
3
masthead
V Praze, ve středu 5. února 1908.
Praha
6
article
Na ranní a odpol. listy
přešplácí ser
v Praze v adutakslraai
a měsíe
na čtvrt leta . . . . 8 K — h
s dvají denáškou
víLa . . . . 7 K sok
ve mlislkácka
na něíc . . . . . . 9 K 80h
Pešton:
amer
ni. . . . : skoh
s dvojí zisilkou
s měrí
nřtvct nta . . . . I1 K co
Praha
Pešton
7
article
Maďaři a úprava vojenských
platů.
Maďaři a úprava vojenských
platů.
Všeobecné poměry drahotní zasáhly
postavení armádních důstojníků a gážistů,
tak že říšský ministr války baron Schönaich
uznal za vhodno vysloviti v letošních delega-
cích opatrné přání, aby delegace této otázce
věnovaly svou pozornost. Ministr války sám
určitý návrh neučinil, prohlásil však v dele-
gaci uherské, že otázka zvýšení vojenských
platů jest dosud otázkou otevřenou, a vy
slovil bezpečnou naději, že dočká se věc ta
vyřízení všestranně uspokojivého. Pokud se
týká uherské delegace, spolehá bar. Schönaich
zvláště na moudrou uznalost Maďarů.
Není pochybnosti, že prohlášení říšského
ministra války nestalo se bez vědomí a sou
hlasu obou vlád, vídeňské a pešťské, a že
zvolena byla takováto opatrná a volná forma
pouze proto, aby zejména delegaci uherské
usnadnilo se dohodnutí o resoluci, kteráž
by další provádění věci samé postavila na
pevný podklad.
V koalici uherské jest totiž silně zastou-
pen živel, kterýž jednak hlásá, že otázka zvy
šení gáží vojenských náleží zásadně do pů
sobnosti říšského sněmu, a dokud týž neučin
usnesení, že nemůže delegace odhlasovat
přislušný náklad; dále pak, že otázka tato
jest součástí vojenských záležitostí, kteréž
dle známé dohody s koalicí byly na čas od
staveny.
Maďar
Schönaich
8
article
Co se tyto námitky v kruzích delegátů
uherských probíraly, překvapil zpravodaj roz
počtové komise delegaci uherskou následujíe
resolucí: Výbor vojenský bere na vědom
z výkladu říšského ministra války, že nyni
kdy platy všech občanských státních úřad-
níků upraveny byly přiměřeně poměrům
drahotním, jest na čase, aby i platy důstoj
níků, ostatních vojenských gážistů a kadetů
byly přiměřeně zvýšeny. Vojenský výbor de-
legace uherské nejen se nevyhýbá této po-
třébě, ale pokládá ji tím spíše za sprave
dlivou a slušnou, protože jednak přihlíží
k námahám služby vojenské, jednak nemůže
neuznávati služební přičinění důstojnictva.
jítlegace
9
article
Návrhem této resoluce byli ovšem z části
zaskočení oni členové uherské delegace,
kteří výše uvedené námitky činili a vznik
také na okamžik značný rozklad mezi nimi
ale s druhé strany byla tato resoluce vládě
velmi vítána, protože svedla oposici k sou-
středění obrany proti navrhovateli a tak po
skytnuta ministerstvu možnost, aby připravo
valo mezi delegáty půdu usnesení ve formě
méně určitému, ale ve věci požadavku říš-
ského ministra příznivému, takže by týž již
pro květnové zasedání delegací byl mohl při-
chystati přesný návrh na zvýšení vojen
ských gáží.
Podobnou resoluci by byla provedla
i vláda vídeňská v delegaci rakouské
otázka zvýšení gáží byla by se octla bez
dalších nesnází v plném proudu.
Ale tento oběma vládami patrně smlu
vený postup ocitl se náhle v nebezpečí
Tentokráte vzníkla vládám nesnáze z kruhu
příliš horlivých přátel armády. Tito chtěli
pátrně býti vládnější než vlády samy a před
stihili i říšského ministra války určitým ná-
vrhem na zvýšení gáží, o němž by delegace
ihned v nynějším zasedání rozhodly. Návrh
ten vyšel z lůna členů delegace panské sně-
movny a byl podán hr. Latourem, kterýž
prohlásil, že otázka polepšení hmotného po-
stavení vojenských gažistů a stravy mužstva,
jakož i zlepšení poměrů déle sloužících pod-
důstojníků vyžaduje bezodkladného naléha
vého řešení. Proto navrhuje, aby rakouská
delegace se usnesla, že povoluje mimořádný
úvěr 6,660 000 K na zvýšení vojenských
gaží pro r. 1908 a aby vyzvala říšské mini-
sterstvo války, aby zvýšení to nejen v roce
1908 provedlo, ale i na rok 1909 stejnou
částku k témuž účelu do rozpočtu vřadilo.
10
article
Stejně navrhl na polepšení stravy mužstva
5 mil. korun pro r. 1908 a následující; ko
nečně vyzývá se říšský ministr války, aby
učinil opatření ke zlepšení poměrů déle slou-
žících poddůstojníků.
Těmito návrhy hr. Latoura uvedena
otázka zlepšení platů vojenských do kolejí.
kteréž silně hati smluvené kruhy postupu
obou vlád.
Uherská delegace pokládá návrh hr
Latoura za čin, proti sobě namířený, a dle
toho ozývá se z Uher velmi ostrý odpor
proti němu.
Orgán Szellův na př. praví: Ačkoliv se
vyrovnání za souhlasu obou stran uskuteč-
nilo, pozorujeme, že v Rakousku se používá
každé vhodné i nevhodné příležitosti, vy-
stupovati proti Uhrám tak, jak se postupuje
pouze proti zjevným nepřátelům. I otázka
zvýšení gáží důstojnických má nyní poslou-
žiti k protiuherské akci. Páni chtějí se státi
Uhrám stůj co stůj nepříjemnými, a proto
chystají konflikt mezi delegacemi. Kdyby
určitě podaný návrh neprošel v obou de-
legacích, bude se zdáti, jakoby Uhry byly
proti zvýšení gáží; ale Uhry by snesly i tuto
odpovědnost.
Kdyby uherská delegace schválila jiný
návrh — totiž chystanou resoluci — budou
vedle sebe státi dvě různá usnesení; na to
by následovalo vyjednávání pomocí nunci
písemných a kdyby se ani těmi nedocílilo
shody, bylo by nutno svolati společnou schůzi
obou delegací. Schůzi takové musí býti pří
tomny dvě třetiny členů každé delegace
Může tedy každá delegace znemožniti ta-
kovou společnou schůzi prostě tím, že jí ne-
obešle, a jest pravděpodobno, že by delegace
uherská do ní se nedostavila.
Ale to by dále způsobilo, že by se
vůbec neuskutečnil vojenský rozpočet pro
nedostatek souhlasných usnesení.
Latoura
Uher
Uhry
Rakousko
11
article
Zatím přibyl do situace nový zne poko
jivý moment. Poslední výklad ministra za-
hraničných věcí bar. Aebrenthala v rakouské
delegaci o hospodářských záležitostech po
r. 1917 a dále jeho poznámky o státoprávní
stránce vyrovnání, zejména o uzavíránía
podepisování zahraničných smluv, narazily
na prudký odpor ve straně neodvislých.
takže včerejší schůze uherské sněmovny celá
byla vyplněna replikami proti názorům jeho.
Jest ovšem na snadě, že tím může s
přispěti ještě více k rozladění, k němuž se
dospělo v otázce postupu při zvýšení vojen-
ských gáží, ač obě vlády se co nejhorlivěji
namáhají, aby vody rozčeřené návrhem hra-
běte Latoura byly co nejdříve opět uklidněny
a svedeny do pravidelných toků.
Při tom jest ovšem věcí nejzajímavější, že
jak v Pešti, tak ve Vídni pomýšlejí na to,
aby zvýšení gáží vojenských se provedlos
zpětnou platností, počínaje 1. lednem t.r.
Prozatím ovládá situaci návrh podaný
hr. Latourem, pochybujeme však, že zastanci
jeho v delegaci rakouské odolají vlivům
vládním, kterýmž nemůže v tomto okamžiku
býti nic nemilejšího, než rozpor ve věci pro
vlády tak choulostivé, jako jsou záležitost
armádní.
Latoura
Pešť
Vídeň
12
article
Poradní sbor okresních výborů
českých.
K důležitým organisacím českého živola ve-
řejného přisteuní za nedlouho organisace nová
— Poradní sbor okresních výborů českých. K in-
formaci veřejnosti o složení a úkolech této dů-
ležité instituce má posloužiti následující stručný
výklad.
České okresní výbory, t. j. výbory okresníeh
zastupitelstev v království českém, které jsou
tak složeny, že aspoň čtyři jejich členové (okres
ni výbory mají sedm členů) náležejí národnost
české, volí na sjezdu svých zástupců Poradn
sbor českých okresních výborů.
Aby okresní výbor mohl se státi členem na-
vržené organisace, jest potřebí, aby se na tom
usneslo okresní zastupitelstvo a aby zároven
pro dotyčný zastupitelský okres převzalo závazek
zapravovati příspěvek na uhražování správních
výloh organisace dle schváleného statutt
Každý zúčastněný okresní výbor vysllá k
sjezdu okresních výborů dva delegáty, kteří mo-
hou býti voléni z členů okresních zastupitelstev
a z řídících úřadníků okresních; z delegátů těch
má býti pokud možno jeden starosta okresu nebo
jeho náměstek.
Jednotě samosprávných úřadníků obecníel
a okresních v království českém přiznává se prá
vo vysílati k sjezdu okresních výborů dva dele
gáty, kteří požívají stejných práv s delegáty vo
lenými okresními výbory
Shromáždění delegáti volí na sjezdu, který
se bude konati vždy v měsíci říjnu každého roku
v tom městě českém, jež k tomu předešlým
sjezdem bylo určeno, Poradní sbor, sestávajie-
z předsedy, dvou náměstků, pěti členů a pět
náhradníků a to na dobu tř! roků.
Poradní sbor jest ústředím, v němž mají se
projednávati veškeré otázky, týkající se veřejne
správy vůbec a správy zastupitelských okrest
zvlášt.
okresní výbor český
13
article
Týž má především vypracovati zásady pr
reformu veřejné správy, jež by směřovala k to-
mu, aby samosprávě zabezpečen byl na správu
veřejnou skutečný vliv.
Pokud nebude přikročeno ke všeobecné r
formě veřejné správy, má poradní sbor vypra-
covati návrhy na reformu zřízení okresního v tom
směru, aby kompolence okresů byla rozšířena
aby zajištěn byl rychlý a přesný výkon opatřen
jejich orgánů.
Poradní sbor má k docílení jednotného po
stupu okresním výborům českým k jich žádost
vypracovatit
1. Petice a podání ke sborům zákonodár
ným a úřadům správním, jakož i podávati po
sudky a direktivu v příčině petic a podání, jež
byly okresním výborům zaslány se žádostíz
jich předložení příslušným činitelům anebo se
žádostí za jejich podporování.
2. Řády a instituce, jež okresní zastupitel
stva a okresní výbory jsou oprávněny vydávat
v mezích své působnosti.
3. Předpisy a vzory pro jednotné úřadován
okresních výborů.
4. Dobrozdání, posudky a návrhy elaborátů
ve složitějších případech administrativních do
kompetence okrosních zastupitelstev a výborů
spadajících.
Úkoly své bude Poradní sbor plniti:
1. Zřízením své vlastní kanceláře, ve které
běžná agenda odborně kvalifikovanými silam
bude vyřizována.
14
article
2. Úpatřováním elaborátů od případu ku
případu od vydikajících znalců v jednotlivých
oborech práva veřejného, zejména samosprávy.
3. Pořádáním anket odborníků o otázkách
jichž řešení k dosažení vytknutých úkolů Porad-
ního sboru bude za nutné uznáno.
Poradní sbor může ke splnění úkolů svý h
zříditi pracovní sekce a povolati do nich dle
svého vlastního uznání schopné pracovníky
vůbec zaříditi vše, co ke splnění úkolů svých za
dobré uzná.
Finanční prostředky pro plnění úkolů svý h
opatří si Poradní sbor z příspěvků českých
okresů, jež s utvořením Poradního sboru proje
vily písemně svůj souhlas a jež se zároveň k za
pravování vydání Poradního sboru zavázaly.
Přispěvky okresů stanoví se dle výše při
mých daní v tom kterém okrese předepsaných
okresním přirážkám podrobených; příspěvky v
měří se dle této stupnice:
1. okresy s daní do 100.000 K budou pla-
titi roční příspěvek 50 K; 2. okresy s daní de
200.000 K budou platiti roční příspěvek 100 K
3. okresy s daní do 400.000 K budou platit
roční příspěvok 300 K; 4. okresy s daníde
500.000 K budou platiti roční příspěvek 400 K
5. okresy s daní přes 500.000 K budou platit
roční příspěvek 500 K.
Rozvržení okresů do těchto skupin proved
se vždy po uplynutí tří roků správních dle vý
kazů o výši daní okresním přirážkám podrobe
ných a v jednotlivých okresech předepsaných
dle stavu ze dne 31. prosince toho kterého roku
kteréžto výkazy okresní výbory Poradnímu sbo
ru budou povinny předložiti; první rozvržen
bude provedeno dle předpisu daní ze dne 31
prosince 1906.
15
article
Poradní sbor na venek zastupuje předseds
sboru a kdyby týž úřadovati nemohl, jeho prvn
náměstek a kdyby i tento nemohl úřad véstí
druhý náměstek
Předseda, po připadě jeho náměstkové, ve
dou veškeru správu Poradního sboru, svolávaj
jeho schůze, řídí, připravují a provádějí veškerá
usnesení Poradního sboru a sjezdu okresních
výborů.
Poradní sbor voli úřadníky a zřízence na
místa pro kancelář sboru sjezdem systemisovaná
uzavírá s nimi služební smlouvy a vydává jin
pro vyřizování agendy sboru příslušné instrukce
Úřadníci a zřízenci kanceláře jsou podřízeu
předsedovi sboru neb jeho náměstkům, když h
tito zastuapují.
Spisy, vycházející z kanceláže Poradníh
sboru, podpisuje předseda neb jeho úřadujíe
náměstek a řídící úřadník kanceláře-
Poradní sbor jest povinen každý rok sesta
viti a sjezdu předložiti k vyřízení rozpočet vy
dání na rok běžící a doklady opatřený účetz
rok prošlý.
V mezich rozpočtu, sjezdem schváleného
vede Poradní sbor veškerou svou hospodářsko:
správu zcela samostatně.
Návrh statutu Poradního sboru, byl právě
zaslán okresním výborem na Král. Vinohradech
jež za předsednictví okresního starosty p. JUDra
J. Herolda všechny přípravné práce ve věci tete
provádí, všem českým okresním výborům se žá
dostí, aby k organisaci této přistoupily.
Úkoly, které Poradnímu sboru jsou přiká
zány, jsou pro samosprávu naši nanejvýš důle
žity a dá se očekávati, že význam jich českým
okresními výbory v plné míře bude pochopen
Pro samosprávu naši nastanou v dobáeh
nejbližších doby kritické, kde jednati se bude
nejen o reformu, nýbrž e samu existenci jeji
jest proto na čase, aby samospráva naše nebyln
bezmyšlenkovitě jako nepřekonatelný ideál sprá
late
Král
16
article
V drobném prouejit
ranni číslo o sobě . . . za 9h
odd poledni
na 2b
Ve slialkách na venkovs
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . 4k
Inserátv
plati se hotevě napře
Fředplacení a inserty přijímá adssini-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nachátejí se též redabee
Hiskirna a szpudine „Národnich Listů“
Eukoplay se nevracaji.
17
article
vy vynášena, nýbrž jest potřebí, aby podrobena
byla jak co do svých zásad, tak co do svých
podrobností objektivní kritice a aby tam, kde
objevují se závady, pro které se dále vyvíjeti
nemůže, závady ty byly odstrančny. Jenom tím
způsobem bude umožněna další existence samo-
správy v konkurenci s moderní správou státnía
bude zjednán podklad k zautonomisování ve-
škeré státní správy vůbec, neboť nynější dua-
lismus správy bude v dohledné době tím neb
oním způsobem zcela jistě odstraněn: jest v zá-
jmu občanstva samého, aby k rozhodnutí dohoto
až dosud tajně vedeného boje ve svůj prospěch
se přičinilo.
Dr. J. Uchytil.
doktor
J Uchytil
18
article
K zavraždění krále a následníka
portugalského.
K zavraždění krále a následníka
portugalského.
Klid a nové ministerstvo.
Dnešní veškeré zprávy z Lissabonu jsou
ve znamení klidu. Klid v celé zemi. Na jak
dlouho, nesnadno hádati. Byť i nová vláda, jejíž
jména níže klademe a v níž jsou zastoupeny
veškeré monarchistické strany, mohla poutati
sice sympatie většiny obyvatel, dvě překvapení
nejsou, jako u vášnivých národů jižních, nikdy
vyloučena ni v Portugalsku: vzpoura vojenská
a nebezpečí nového atentátu . . . Střela
a puma nerozeznávají mezi mládím králů . .
Nové ministerstvo jest definitivně se-
staveno taklo: Ferreira Amaral předsednicivo
vnitro, Campos Henriques spravedlnost, Auguste
Castilho námořnictví, Venceslav Lima zahramiění
záležitosti, Sebastiano Telles vojenství, Kspre-
gueira finance, Calvez-Magalhaes veřejné práce.
Amaral, Magalhaes a Castilho patří ke straně
neodvislých, Henriques a Lima ke konser-
vativcům, Telles a Espregueira ke straně pokro-
kářů radikálů. Magalhaes a Castilho mají poprvé
portefeuille. Novi ministři ustanovili první radu
ministerskou na 1 hodinu odpoledne.
Nový ministerský předseda porlugalský
admirál Ferreira do Amaral jest výtečný dů-
stojník, as 60 let starý, který po řadu let býval
guvernérem afrických osad a r. 1891/92 mini-
strem námořnictva a vnějších věcí v minister-
stvu Dlesa Jeneie. Má energii a co hlavní —
důvěru lidu. Hlásí se ku progresistům.
Výbor pokrokových odštěpenců učinil usne-
sení, v němž litují alentátu a projevují ochotu,
že budou novou vládu podporovati pod tou
podminkou, když politickým pro-
vinilcům, kteří nacházejí se ve
vazbě nebo ve vyhnanství, vrát
svobodu a jejich práva a když
budou odvolána všechna diktatorská
opatření, která ubíjejí svobodu.
Ferreira Amaral
Campos Henriques
Castilho
Sebastiano Telles
Magalhaes
Amaral
Ferreira
Jeneie
Portugalsko
Lima
Novi
Venceslav Lima
Kspre
19
article
Revoluce místo atentátu.
49 zatčených, kteří byli dopraveni na portu-
galský parník, a kteříž byli určeni k deportaci,
bude odvezeno do afrických trestnic. Jak listy
spanělské sdělují, bylo ve vší tichosti za vedení
redaktora čelného republikánského listu chystáno
revoluční hnutí. Revolucionáři zamýšleli
vyhlásiti republiku. Jednání Franea, jako
diktátora, stupňovalo ale jejich rozechvéní až
do krajnosti, až do přímého stentátu proti osobě
králově. Nakoupili zbraní, jež patrné byly opa-
třeny podloudníky, a provedli svůj záměr.
Policisté ve shodě s útočníky
Tyrdi se, že s útočníky jednali- ve shodě
někteří policisté, protože by útočníci nebyli se
jinak dostali tak blizko ke královské ekvipáži.
Řada polieistů byla z tčena. Censura
potlačuje ostatně skorem veškeré určitější zprávy
Frane
Tyrdi
21
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Neobyčejnou pochoutku připravi
hudebním labužníkům ve svém druhém řádném kon
certu Český spolek pro komorní hudbu, pozvav
k účinkování francouzské umělce na starých nástro-
jích. Pařížská Société de concerts dlinstruments an-
ciens, v jejiž čelo postavil se sám Camille Saint-
Saěns jako předseda, působí již delší dobu vydatně
k oživování starých skladeb na původních nástrojích
a našla již i nobsledy v Belgii a Německu. Je v tom
rys naší doby, v umění dosáhší nejvyššího rafline-
mentu a co do výrazových prostředků v hudbě skoro
také již krajních mezí, že chvílemi zatouží po pri-
milivismu a že kochá se evokací dob minulých. J
v tom i rys našeho vyvinulého historismu a realismu
zároveň, že nestačí nám zapomenutí jen vyrvati
skladby staré, starou hudební kuituru, ale že slyšeti
je chceme v téže zvukové barvě, div ne v témže
prostředí. Inlimní rokokové sály, kostymy nejen hra-
jicích, ale i posluchačů byly by jistě vhodným do-
plůkem nálady. Smysl pro sloh vyvíjí se stále do
podrobnějších odstínů a do širší vrstvy okoušejících.
Saěns
Belgie
Německo
Český spolek pro komorní hudba
Société jít concerts
22
article
Jakž bylo znáti na pochopení, jež většina — netvr-
dím arci, že všechno obecenstvo — i v našem spolku
komorním přinášela zjevu, přece jen mnoho nezvy-
klého skýtajícímu. Bylo si z počátku posluchačstvu
zvyknouti na malý, ztlumený zvuk. Jako postup o
něho k síle a zvučností moderních prostředků výra-
zových dál se znenáhla, stál mnoho bojů proti ná-
mitkám hluku a drásání čiv, tak opět mnobo bychom
si musili odvyknouti, zapomenouti, abychom v ta-
kovéto hudbě nalezli plné uspokojení. Ale o to
vlastně tu nejde. Návrat v umění není možný. Zde
běží o styl. O zachování krásných nuancí. O hudební
gourmandství. V neposlední pak míře o to, oživením
tradice starých nástrojů zachovati instrumentální pa-
letě jisté tóny a limbry, jež i dnešní vyspělé orche-
straci v pravém okamžiku a v rukou mistra mohly
by znamenati obohacení o nové barvy. Z nástrojů
jež jsme tu slyšeli (clavecin, quinton, violu dlamour
da gamba a basovou), jsou to hlavně housle mi
lostné, jež schopny jsou moderního vývoje, ba jich
citovosti, náladovosti, něze a vášní ani staré skladby
nemohou stačiti. Náš výborný virluos na violo
d'amonr, Rudolf Reissig, ukázal, s jakým prospěchem
lze nástroje využili právě v moderní skladbě.
Reissig
23
article
Ostatně nesmíme ani zapomenouti na stařičkého
Jana Krále, jenž svou školou pro violu d'amour
položil pevný základ sludiu nástroje a řadou skladeb
povznesl také teciiniku jebo na koncertantně virtuosní
slupeň. V poslední právě době vyskyti se také mladý
skladatel Ch. M. Loeffler, jenž v dramatické básní
»La Mort de Tintagiles« na sujét z Maeterlinckovy
loutkové hry vykořistil nádherného zvuku violy
d'amour v moderním zcela duchu a uprostřed mo-
derně sytého orchestru. Snad nám Raissig dílo brzy
v Praze provede. Tak zříme znenáhla vyplňovati se
Berliozův sen o vzkříšení houslí milostných i ve
službách orchestru. Podmínkou je tu ovšem, aby
hráčů na nástroji tom přibývalo. A tomu opět razí
cestu příklady, jež vycházejí od společností rázu té,
jež byla v těchto dnech naším hostem.
Francouzští umělci dokonale ovládli techniku
starých nastrojů, jež zapomenutí chtějí vyrvati a ne-
méně dokonale vžili se v ducha starých skladeb. Vy-
nikají také v souhře, pečlivě odstíněné a na lékár-
nicky jemných vážkách odvážené. Však také vědí, že
umění své musí rozdlleti v homeopathických dávkách,
aby neznavili a proto jsou i mistry v sestavení po-
řadu. Mnoho znamenalo by tu již příliš a poškodilo
by výsledky ušlechtilé snaby, klerá nás má také tak
trochu léčiti od výstřednosti Straussů a Regerů . ..
Král
Ch
M Loeffler
Mort Tintagiles
Maeterlinckův
Berliozův
Strauss
Reger
Praha
24
article
Nejdříve se představili umělci v ensemblu. Sehráli
snitu z baletu Montěclairova »Les Plaisirs cham-
pětrese. K těmto venkovským radovánkům čítá se
svěží ritournelle, veselý passe pied, vstup
pastýřů, rušný průvod dudáků a hráčů na vielly
(nástroj, podobný naší lidově niněře), načež čipern
»rondo štěstí« uzavírá roztomilý obrázek zašlých
dob. Obsazení: quinton — Ed. Celli, viola d'amour
— Henri Casadesus, viola da gamba — Marcel Casa-
desus, basse de viole — Maurice Devilliers, clavecin
— Alfred Casella. O skladateli jest nám jen tolik
připomenouti, že Michel Pignolet de Montéclair
* 1666 v Chaumontu, v kraji Bassigny — + 1737
v Saint Denis u Paříže) byl sám jedním z průkop-
níků moderních nástrojů: zavedl kontrabas místo
staré basové violy do orchestru Opery (1707) a na-
psal jednu z prvých škol pro housle, jež vytlačily
pětistrunný kvinton, laděný g dl al dí g
Je v tom kus ironie osudu, zachraňují- li tytéž
nástroje, které on pomáhal vypuditi, jeho jméno na
koncertním podiu v době, kdy o repertoirním kdysi
jeho baletu »Les Fěles de l'ětě« a opeře »Jephté«
vědí leda již jen lexikony. Skoro také tak je tomu
— aspoň co se provozování jeho děl v našich ze-
mích týče — s Le Sueurem, náležejícím vlastně jit
moderní době (1763—1837), předchůdcem Berliozo-
vým, jenž pracoval na obohacení výrazových pro
středkův orchestru a zdramatisování hudby chrámové,
kterou chtěl míti »dramatickou a deskriptivní«, tedy
asi tak ve smyslu hudby programni. Suita z něho.
již ukončen pořad, »Une Fěte a la Cour des Mira
cles«, sestavena je z divertissementu, provedeného
r. 1804 v Malmaison, a skoro bych soudil, že je pro
zmíněnou skupinu nástrojů teprve upravena. Nedě ní
vyzvánění v kostele St. Merei, vstup krále Ribaudů
(t. j. náčelníka gardy pěší z dob Filipa Avgusta) za
Celli
Casadesus
Marcel Casa
jít viola
Mauric Devilliers
Casella
Montéclair
Avgusta
Chaumont
Saint Denis u Paříž
Mira
Malmaison
St . Merei
Les Plaisir
orchestra opera
une Fě
Les Fěle jít l
25
article
zvuků akkorděonů, to jsou věly, jež jeví již moderní
snahu po náladě a malbě zvukové, věty zas jako
tanec cikánů a průvod kulhavých snahu po ostré ka-
rakteristice. Zmíněný »danse des Gitanes« líbil se
svou gracil a ohnivostí zároveň ze všeho nejvíce
Pěkných zvukových efeklů dociloval v prvé uveden
větě zvláště clavecin kovovým zvukem, ve druhé
viola d'amour flageolety.
Půvab clavecinu, sesílený tím, že umělec má
výhodně sestrojený nástroj Pleyelův s dvěma kláves
nicemi, připouštějícími slřídání i mohutnění zvuku
vystoupil plně v Bachově gavottě a Mozartově popu
lárním allegrettu »alla turca«. Pan Alfred Casella
objevil se tu virtuosem ve starém slohu jemně vy-
broušeného vkusu. Zvláště zajímalo provádění appog
giatur a jiných starých ozdob. Zakladalel spolku
p. Henri Casadesus, přednesl na violu d'amour čtyt
větou suitu zapadlého skladalele Loren ziti h
(1740—1797), jež se projevila skladbou svěží a pou-
tavou. Virtuos sám libil se mi velice pro krásný to
a především veliký klid a čistotu, s nimiž sedm
strunný nástroj svůj ovládá. Má pozoruhodně vyvi
nuty i rychlé a skákavé smyky, jež při oblasti ko
bylky, jak známo, na tomto nástroji, spíše pro ar
peggia, akordy a táhlé kantilény svým ustrojením
způsobilém, jsou nejobtížnější,
Rozmanitost vnesly do pořadu přednesy písní
buď smyčci, puď elavecinem doprovázené. Mme
Pleyelův
Bachův
Mozartův
Casella
Casadesus
26
article
Marie Buisson zapěla delikátně zpěv Venušin z Lully
ovy opery „Thésče“, jenž má věru dramatický zájem.
arii Ales. Scarlatta „Se Florindo fedele“, Bachovu
arii Momovu a rozkošnou, ač průvodem, tušim, ji
zmodernisovanou píseň neznámého autora z XVIIi
slolelí, „Jardin d'amour“. O celém večeru možno říci
že v době, kdy skladatelé chlějí řešiti hudbou vše
možné problémy světa, vrací se takovými produk
cemi opět radost z hudby jakožto hudby
Nedělní matinée Měslského divadla Král. Vino
hradů měla při mírné návštěvě dosti animovaný
umělecky pak naskrze zdařilý průběh. Od České Fil
harmonie již delší dobu ohlašovaná a Oskarem Ne
dbalem ve Vídni s úspěchem provedená prvotin
Richarda Wagnera, ouvertura „Polonia“ pro velký
orchestr, sehrána tu poprvé v českých koncerleci
obratným a živým tízením p. L. Čelanského, který
zvláště na efekt zvukový vypočtená místa důrazně
vyzvedl. V práci samé poznáváme Wagnera ledu jen
po samostatném zacházení v útvarem ouverlury a vli
skování ji programního jaksi a dramatického rázu
Jinak tu samorosilého ještě pomálu, faklura crechie
strální, zvláště v pochodu, jeví Meyerbeerovy vlivy
(na př. doprovod zeštových nástrojů), v melodice
uplatňuje se vliv Chopinův, zde ovšem k charakteri-
saci polského živlu. Wagnerovi nejpříznačnější byí
by tak ještě vstup. to stále se opakující a stupňujíci
dynamicky kání. Nás ovšem může zajímati, jak ně-
mecký Wagner mluví tu slovanskou řečí a své sym
Buisson
Venušin
Lullus
Bachův
Momův
Král
Oskar
Wagner
Polonius
L Čelanský
Meyerbeerův
Chopinův
Vídeň
Jardin d ' amour
Měslský divadlo
Český Fil
27
article
palhie k Polákům, jež sdílel s tehdejší lilerafurou
německou, vyjadřuje mazurkovými rythmy a dokonce
zahlaholiti dává i písni „Ještě Polska nezhynula“
V době, kdy Polákům peznaňským vyhlášen vyhla
zovací boj, stává se skladba dokumentem, z něhet
dnešní Němci měli by čerpati poučení, jak amýšleli
velcí jejich lidé.
Osu programu tvořilo Ševčíkovo kvarteto. Jak
sehráli Smelanovo „Z mého živola“ a Griegův kvaro
tet G-moli, byla radost poslouchati a jejich průvodu
těmito výtvory z moderních nejkrasších se svěřovati
Dokonalým souzvukem jest celá jejich hra, plno
života a ducha. Úspěch umělců byl dle toho takt
veliký. Obecenstvo nedalo se z iluse vyrušiti a
scěnickým omylem tak komickým, jakoby se ko
morní hudba hrávala na ulici.
Polák
Němec
Ševčíkův
Griegův
Polsko
28
article
Koncert zakončen byl reprisou Sukovy „Pragy
Kapelník p. Čelanský hlučně byl za zdařilé výkony
orchestru aklamován. Konslatujíce umělecký úspěch
malinče, nemůžeme však potlačiti poznámku, že je
sice hezké, může-li si divadlo uprostřed svých prae
dovoliti luxus koncertů, že však mnohem důležitějš
pro jeho budoucnost je, pracovati na jeho repertolru
který, zvláště nyní v začátcích, žádá rychlých a spo
lehlivých čísel. Až bude míti divadlo vybudováno cely
svůj pořad zpěvoher, přijde snad i čas koncertů, jich.
místo jest jinde. Napřed věci hlavní, podstabné, pol
teprve možno dopřáti si příjemné odbočky
XVI. symfonický koncert České Filharmoni
v Plodinové burse poskyil nám jedním rázem dv
novinek, když zařadil do svého programu Debussy
ovy „Dva tance pro chromalickou harfu s průvoden
orchestru“. Je to, tuším, prvá skladba pro tento nová
a užilečný vynález psaná. Skládá se ze dvou k sobě
přifuděných tanců rozlílné nálady, posvátného
svělského, stejných však v tom, že v nich úpln
vládne fantasie a libovůle skladatelova jak co do
formy, tak co do nejpodivnějších harmonií či vlastně
disharmonií, pro které zvláště kvintový zákon ni-
kterak neexistuje. Solový part přodnesla s velkou
a vzhledem k nezvyklým akordům všeho uznání
hodnou přesnosií sl. Véra Kruisova. Tón její jesl
výrazný, měkký, přednes promyšlený. Vynález, který
v pmxi teprve musí se zakořeniti, záleží v tom, ž
harfa polažena je dvěma řadami strun, v dolejší tře-
tině se křižujících. Stromy na pravé straně, většinou
bílé nebo červené barvy, laděny jsou diatonicky, pro
nim s levé strany krku vybíhající struny černé při-
nášejí příslušné půltény jako černé klávesy na planě
Čelanský
Debussy
Vér Kruisův
Praga kapelník
Český Filharmoň
29
article
Tím odpadají modulační pedály; ale ani pedálů na
sesnování a tlumení zvuku tu není, dynamika úplne
ponechána jest obrainosti hráčově a elasličnosti jehe
zádrhu. Nástroj. na nějž slečna hrála, zhotovenje
firmou Pleyel. Wolfí, Lyon 4 Cie. v Paříži a vynik
krásou zvuku.
Pořad koncertu uvedl dále poprvě Meyerbeerovu
ofektní předehru k „Struensee“, která však přece jen
Meyerbeerův
Struensee
Lyon
Paříž
Pleyel
30
article
povahou vymyká se z koncertní sféry, pak přinesl
zduřilé opakování Charpentierovy suity „Pojmy z lla-
lie“, které do těchto koncertů byl uvedl dirizent p.
Horák. V serenádě upozornil na sebe koncertní mistr
České Filharmonie de Grassi ušlechtilým podáním
violového sola. Čtvrtá symíonie Beethovenova uza-
vřela koncert, jehož úspěšný průběh pevnou rukou
řídil dr. Zemánek
+ Zpěvohra Národního divadla. Selikou zakon-
čila sl. Emmy Destinnova řadu poslav, jež
zvolila si k pohostinským hrám. Ukázala jí, že i ve
slohu velké opery, slučující dramatický živel s vir-
tuositou zpěvu, jest úplně doma. Charakteristikou
stojí krásná, i v otrociví královsky ušlechtilá a obě-
tavě milující „Afričanka“ nejblíže „Aidě“, jenom že
oproli žhavé vášní télo zde zdůrazňuje se spíše tichá
odevzdanost v osud, láska, nelitující žádné oběti
Sl. Deslinnova vytvořila poslavu opět nádherně, z ce-
lého bohatého svého fondu citu, schopnosti charakte-
risění a dramašické plastiky. Krásný, exolický zjev
doplňuje mimické umění slečníno v celek působi-
vosti orientálních obrazů Constamtových. Zpěvné
umění hostovo je tu opět na vrcholu své techniky
i výraznosti. Dramatická verva prochvívá přednes,
jenž po stránce čistě hudební zadosti činí nejpřisněj-
ším požadavkům jak ušlechtilého, pevného a čistého
tonu, tak dynamiky a rythmického členění, zpěvu
jak nesenému, obdivuhodně ušlechtile vázanému, tak
brilaniní virtuositě. Ilas slečnin zněl opět po celé
stupnici vyrovnaně a oslňoval jásavými výškami.
Charpentierův
Beethovenův
Zemánek
Destinnův
Afričanka
Aida
Constamtový
Český filharmonie jít Grass
národní divadlo
31
article
Úspěch nestál v nejmenším za úspěchem v partilch
předešlých.
Z domácího obsazení dužno vyzvednouti ener
gického Neluska p. Benona. Také p. Pácal upozornil
znovu na přednosti svého jadrného tenoru. Ensembly
nešly vždy zcela bezvadně.
+ „Fibichův vačer“ pořádaný symfonickým orche-
strem v úlerý dne 11. února v plodinové burse, vzbu-
zuje všeobecný zájem. Pořad zaručuje požitek v pravdě
umělecký. Arie Margity z opery »Pád Arkuna« a Bea-
Irice z opery »Messinská nevěsta«, přednese operní
pěvkyně sl. Marie Calma. »Hlabol« vinohradský za-
pěje mužské sbory »Vytrvej!« a »Tichá noc«. Orche-
strální skladby zastoupeny jsou suitou »Dojmy z ven-
kova« a symfonickou básní »Othello«. Zbývající vstu-
penky jsou v předprodejích u Fr. A. Urbánka, F. Cha-
dimy. Em. Homolky a u vrátného v burse.
+ Koncert „Patronát mládeže“, který se v pátek
o půl 8. hodině v Rudolfině za protektorátu princezny
Pavly Lobkovicovy pořádá, slibuje vybraným svým
programem (11 skladatelů zastoupeno je 15 skladbami.
jež bodou provedeny nejpřednějšími silami uměle-
ckými) vzácný požitek. Spolupůsobiti přislíbili Pavel
Schmedes, člen dvorní opery vídeňské, Thea Grill-
Orridgeova a dědičný prine Ferdinand Lobkovic. Malý
počet zbylých vslupenek je v předprodejí v budebníek
Benon
Pácal
Fibichův
Arius Margita
Calma
Hlabol
Othello
A Urbánek
Pavel Lobkovicův
Pavel Schmedes
Grill
Orridgeův
Lobkovic
Francie
Homolka
BeaIrice
Tichá noc