3
masthead
2. dubna 1900.
5
article
nesnáze, ježto se nám dostávalo málo příspěvků
a darů. Pomocí zvýšených podpor některých a ně-
kolika neočekávaných odkazů a slavností se nám
však přece podařilo dostáti všem povinnostem. Pře
bytek z r. 1899 není ovšem žádný, ježto vydán
stále přibývá.
Budiž zde zejmena uvedeno, že Ústřední Matic
školská poskytta nám přes vlastní nedostatek pro-
středků vyšší subvenci, totiž 3000 zl. Od slavné
obce král. hlavního města Prahy dostalo se nám
subvence 1742 zl., z čehož byly u městské spořitelny
pražské zapraveny 2 anuity po 840 zl., splatné jih
31. ledna a 31. července 1898 a úroky z prodlení
Pan c. k. vrchní stavební rada Josef Hlávka věnova
spolku roční příspěvek 300 zl. Jistý národní průmy-
slový závod v Čechách, jenž si nepřeje býti jme-
nován, doručil spolku značnou podporu 1314 zl
Svatováclavskou sbírkou p. Jos. Likovského v Nov
Bydžově dostalo se spolku 300 zl., ze slavnostní
akademie, kterou za protektorátu J. O. p. hr. Jana
Harracha dne 11. listopadu uspořádali akademikové
Menšího měsla pražského na ostrově Žofinském zl
623.13 a ze slavnosti na paměť Arnošta Förchtgolta-
Tovačovského dne 23. července přičiněním sl. Ob-
čanské besedy v Tovačově čistý výnos zl. 412. 87
Čestné vzpomínky zasluhuje též setník c. a k. pěšího
pluku č. 84 pan František Maloušek, jenž odkázal
spolku 500 zl. a paní Marie Šimková na Březových
Horách, která spolku odkázala 250 zl. Oba odkazy
byly již vyplaceny. — Šibřinky dne 12. února 189
vynesly zl. 964.59 a výtěžek ze společného výletu
do Kagránu u Vídně dne 2. července obnáší zl. 568
Spolkem »Komenským« vydržovány jsou:
Hlávek
J O
Harrach
Förchtgolt
Maloušek
Šimková
Praha
Čechy
Nova Bydžov
Ob
Tovačov
Březová hora
Kagrán
Vídeň
spolek » Komenský
6
article
1. Sedmitřídní obecná škola v X. okrese
Řídícím učitelem jest p. František Assman, kate-
chetou p. P. Josef Lukášek. Stát vykonává dozon
nad touto školou prostřednictvím VII. okr. sekc
»Okresní školní rady města Vídně«, zejmena, c. kr
škol. inspektora pro VII. a XV. okres a soukromé
školy X. okresu p. prof. dra. Jana Eibla (od 1. září
1899). Jeho“ předchůdce p. prof. dr. Karel Stejskal
— nyní zemský školdozorce v Praze, který školu
»Komenského« vždy a všude chválí, snad uměl
česky, ale jižod počátku asi převládá ve školníe
úřadech zcela převrácený náhled, že inspektor
této školy nemusí uměti česky a proto mu vždy při-
dělují »pomocníkas (užívati slova »tlumočník« se
snad přece ostýchají), jímž jest nyní pan dr. Alois
Pivec, ředitel jedné dívčí obecné školy v VII. okresu
V zemské školní radě referuje o škole spolkové zem.
inspektor dr. Karel Rieger.
Návštěva školní byla jako v předešlých letech
znamenitá. Obecnou školu navštěvuje 793 dělí, opa-
trovnu s ní spojenou 60 dětí, celkem 853 dětl
Ačkoli celý sbot učitelský je stálý a ma svoji
způsobilost, ačkolí návštěva školy je výborná, ačkoli
všichni inspektoři při svých inspekcích projevili svoji
spokojenost, ačkoli škola »Komenského« potřebám
nejen českých dětí, nýbrž i celého obyvatelstva Vídně
lépe vyhovuje nežli školy německé bez vyučování
češtiny, přece, jak jsme již napřed pověděli, škola
»Komenského« ani po 17letém svém trvání nedosáhla
práva veřejnosti, jež se dostalo v té době 400 sou-
kromým školám v Rakousku! Ovšem jednu vadu
má a to velikou: jest ve Vídni, kde za žádnou cenu
nechce se český živel připustiti k platnosti.
Assman
P Lukášek
profesor
doktor
Eibl
Stejskal
Komenský
Pivec
Rieger
Vídeň
Praha
Rakousko
okresní školní rada
7
article
Na následky tohoto bezpráví poukázali jsmev
každé výroční zprávě. Čtrnáctiletým žákům školy
»Komenského« jest totiž skládati na některé veřejné
škole zvláštní zkoušku, by mohli dostati vysvědčení
propouštěcí. Jezdí až na českou školu v Břeclavě na
Moravě, vždy u větším počtu. Roku 1899 konaly se
takové výpravy tři: 13. dubna 28 dětí, 6. července
29 dětí a 14. prosince 17 dětí, úhrnem 74 dětí, které
ovšem všecky přestály zkoušky s uspokojením. Tate
popť na sesterskou Moravu, jež by za jiných okolnosti
byla dětem výletem, jest někdy pravým martyriem,
jak tomu bylo na př. 14. prosince 1899. Sněhu po
kolena, 14 stupňů mrazu, prudký vítr — — a v této
nepohodě, ještě před rozedněním, vypravovaly se
ubohé české děti na dalekou cestu. Aby tento veřejný
skandál byl českému lidu i odpůrcům jeho lépe zná-
zorněn, byl odjezd ku prosincové zkoušce folografován.
Dle ministerského nařízení není na vysvědčení.
jež žáci soukromé školy po propouštěcí zkoušce do-
stanou, žádné známky z mravů, což již na sta po
řádných a slušných rodičů nemile se dotklo a někdy
těžce se postrádá proto, že všeobecně neděje se
zmínka o mravech na propouštěcích vysvědče-
ních tehdy, když žák se něčeho dopustil. Však
na naší škole se nie podobného nestalo a úsudky
všech inspektorů zněly vždycky: »Ačkoli tu mále
chudé děti, jsou přece čisté, pořádně
oblečené a velmi hodné.« — Kde je tu pak
spravedlnost?
Nejbolestněji cíti nedostatek práva veřejnosti
učitelé, kteří zde vytrvali. Ti svojí prací skrovně
odměňovanou bez naděje na pensi přinášejí obět
největší. Též učitelský sbor v Břeclavě získává si
nezištným zkoušením stále větších zásluh, jakož
české rodiny břeclavské, jež mimovolné »výletníky.
naše vždy stejně pohostinně vítají. Budiž jim za to
srdečný dík!
Komenský
Tate
Břeclava
Morava
8
article
Mnohým pfibláškám ovšem nemohlo býti opět
vyhověno, na př. bylo nutno odmítnouti 30 šestiletých
děvčátek, ač si jich zapisující učitelka sl. Švejnohová
vzala 92. Velké potíže činili rodičům na úřadech
týrajíce je zdržováním, brubými úsměšky a odkládá-
ním. Žadatelé o příslušenství do Vídne
jsou donucováni, aby d li své děti z
školy »Komenského« do školy německé
Jelikož pravidelná četba dobře velených vhod
ných spisů má mocný vychovatelský vliv na vní-
mavou ještě mysl mládeže a žádná řadná škola bez
ní obejiti se nemůže, je třeba, aby knihovna byla
stále doplňována a proto prosíme všecky přátele
dítek, by na ně laskavě pamatovali odloženými
knihami, byť i jen jediným svazkem — radi si proi
pošleme. Loni bylo půjčováno každého téhodne 400
svazků, za celý rok asi 12.000. Letos to nestačí
přibylať škola jazyka českého, která bezpochyby
vzroste do set a na kterou se musí vlasteneckými
spisy zvláště pamatovati. Tohoto roku bylo půjčeno
dětem celkem 3144 učebnic v ceně 952.40 zl.
Tak zvaná učitelská knihovna čítá již 1900
svazků, leč bohužel data staršího. Pro skutečnou
potřebu učitelů jest zde vhodných spisů 214a
schází jich dle stanoveného výběru as sedmdesát.
Vzhledem k smutnému stavu finančnímu, jakož
i malému služnému učitelstva prosíme slavné re-
dakce a p. t. nakladatele aspoň o malé podpory
literární.
Slušných obrazů a vhodných přírodnin je
v obecné škole dosti. Pouze fysikální sbírka až na
krásné chemické přístroje potřebovala by doplnění
Též sbírka brouků bude scházeti co nevidět. Pro-
síme pp. učitele, kteří se sbíráním hmyzu se zá-
libou obírají, za dárky.
Švejnohová
Komenský
9
article
2. Opatrovna v X. okrese.
Do opatrovny při škole obecné chodí 60 dětí
ačkoli přihlášek je několik set. Pro naprostý
nedostatek místa příjímá se jen část dětí pětiletých.
a to hlavně jen členů spolku »Komenského«, kteří
ještě zapravují zvláštní měsíční dárky. Kolik českých
dušiček musí hned v nejútlejším mládí ssáti cizího
ducha jen proto, že není peněz! Přátelé, kteří mu-
žete, pomozte, pomáhejte! — Tu působí zdárně
pěstounka paní Anna Ludvíčková. Opatrovnici je
paní Dvořáková.
3. Opatrovna ve III. okrese.
Opatrovnu tuto navštěvuje 52 dítek, z nichž jest
5 dětí úřadníků, 26 dětí dělníků a 21 dltě samostat-
ných živnostníků. Zaměstnávání jich děje se denně
od 8.—11. hod. dopol. a od 2.—4. hod. odpol. Pe-
stounkou je slč. Marie Sršňova. Opatrovnicí pí. Jo-
sefa Černá.
4. Škola jazyka českého ve III. okrese
První škola jazyka českého povolena byla vý-
nosem c. k. ministerstva osvěty a vyučování ze dne
11. ledna 1894. Správu vede učitel p. Jan Ludvíček
a při vyučování vypomáhá učitelka pl. Anna Lud
víčková. Ve školním roce 1899—1900 zapsáno bylo
dosud 97 dítek (56 chlapců a 41 dívek). Ze žáků je
12 dětí úřadníků, 40 dětí samostatných živnostníků
a 45 dětí pomocníků a dělníků.
Komenský
Ludvíčková
Dvořáková
Marie sršňův
Ludvíček
Lud
10
article
5. Škola jazyka českého v V. okresu.
V této škole jazykové zahájen byl dne 1. září
1899 druhý školní rok. Vyučuje se každou středu
sobotu odpůldne v odděleních a sice: I. oddělení po-
čatkům čtení a psaní, II. odděl, mluvnici, pravopisu
a čtení sběhlému, III. odděl. čtení krásnému, mluv-
nici s pravopisem a slohu se živnostenským písem-
nictvím. Doba vyučování je rozdělena od 2 do 5 hodin
odpoledne. Složitosť tohoto vyučování ve třech od
děleních s různou látkou, různým stářím dílek po
hlavně oddělených a jen (řemi hodinami vyměře-
nými jest na snadě. Komu bylo poznati lásku dět
ko školce v prvním roce, tu lásku a radosť o slav-
nostech dětských projevenou, ten působiž k tomu,
aby návštěva tím více vzrůstala. V tomto školním
roce navštěvují školu 44 hoši a 28 děvčat a je při
časovém postupu ještě s důstatek místa, by přijat
býti mohly děti hlavně nižších stupňů věku.
Správcem této školy jest pan učitel Emil Roth
6. Školajazyka českého v IX. okrese
Třetí škola jazyka českého jest v Alserově
Šprávu vede učitel pan Václav Švejnoha, v odděle-
nich pro dívky jest učitelkou sl. Hermina Švejno-
hova. Škola prospivá náležitě. Do školy jest zde
školním roce 1899—1900 zapsáno 55 dítel ve stáří
mezi 6.—14. rokem, které mimo tuto českou školu
navštěvují zároveň německé školy. Hochů jest 28a
dívek 27 vesměs z rodin českých a katolických. Jsou
to letos dítky z rodin úřadníků (8), samostatných
živnostníků (35), státních sluhů, pomocníků a děl-
níků (12).
7. Škola jazyka českého v X. o kresu.
Emil Roth
Švejnoha
Hermina Švejno
11
article
Počstkem školního roku 1899—1900 otevřena
byla při obecné škole v X. okresu čtvrtá škola če-
ského jazyka, povolená zemskou školní radou 20
ledna 1899, o jejíž otevření usilováno již v roce 1898
leč marně. Četní rodičové, nenaleznuvše tehdá místa
pro své dítky ve škole obecně, z rozmrzelosti po
hrdli školou jazykovou. Také r. 1899 měla tato škol
v prvním měsíci — 14 žáků; byly to však děti.
které se nehlásily do školy obecné a tyto právě staly
se bezděčnými agitálory, pro dobrou věc. Každého
měsíce, vlastně každého půldne vyučovacího routi
jich počet a roste stále. V únoru 1900 bylo jich
220. Větším dílem je to žactvo chudičké, takže ve-
škerá zásoba potřebných čítanek a mluvniček byla
úplně rozebrána.
Rozdíl v schopnosti vyjadřování myšlenek
mateřštině u těchto dětí a mezi žatctvem obecné
školy »Komenského« je ohromný. Každý, žasne
diví se, jak mohou děti českých rodičů tak bídně
česky mluviti. Pro navyklou německou výslovnost
nelze někdy naprosto rozuměti, co takový ubožák
čte. Ba některé děti při všem úsilí na obou stranách
nejsou s to, aby vyslovily hlásky v němčině se ne-
vyskytující; tak povstává »msta« ze »mzda«, »pracee
z »Praze« a jiné četné nesmysly a smněšnosti. Při
takových poměrech není divu, že hned první koleno
našich rodáků úžasně rychle se germanisuje. Kolik
as tu koluje české krve v obyvatelstvu »německého«
města Vídně, jež v posledních čtyřech desítiletích
rychle rostlo mocnými přilivy, z nichž český a mo-
ravský byly a jsou dosud nejsilnější?
Komenský
Praha
Vídeň
12
article
Proto školy jazyka českého mají nezměr-
nou důležitost a jsou velikým dobrodiním
našeho lidu. Kéž by našly pochopení ve všech
vrstvách naší větve podunajské! Vzhledem k ne-
smírné důležitosti těchto ústavů jest si přáli, aby
spolek »Komenský« hojně byl hmotně podporovár
a mohl české chudé mládeži poskytnouti aspoň čá-
stečně národního vzdělání úplně zdarma.
Ač zřizováním škol jazykových přibylo většině
učitelstva obecné školy příjmů, přece bude obnove
nému výboru zabývati se otázkou zvýšení služného
neboť toto za nynějších drahotních poměrů ve Vídn
více nedostačuje. Kéž by veřejnost česká výdatněj-
ším podporováním spolku šťastné rozřešení tohot
úkolu nám usnadnila
Sedm ústavů spolkových navštěvuje celkem
v nynějším roce školním 1349 dětí a to: obec
nou školu a spojenou s ní opatrovnu (793 + 60
853, druhou opatrovnu v II. okrese 52 a čtyr
jazykové školy 444. Hlavní kontingent obecné
školy dodává stav řemeslnícký a dělnický : 214
chlapců, 233 děvčat.
Členů má spolek 1216, ze kterých je 458
v místních skupinách vídeňských, v Králové
Hradci 50. Ústřední spolek čítá členů čestných
19, zakládajících 159, činných 370 a přispíva-
jíeích 160.
Co by mohla tato jednota, která pra
cuje skoro tři desetiletí za pyš-
nou sprvní veleobec rakouskou«
z a Vídeň, predikátu takového nehodnou, vy-
konati, kdyby její snahy došly doma, v českých
vlastech, porozumění a podpory
»Komenský« je záchrannou národní stanicí
Na ni přispívati je čestnou povinností veškerého
lidu našeho.
Komenský
Hradec
Vídeň
spolek » Komenský
obec ný škola
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
—Spolek Červeného kříže a obce česko
brodské. Zdejší radikální list i jeho stoupene
mají ve zvyku reklamovati při každé příležitost
pro sebe a své učení celé okresy a kraje české
a vyhlašovati je za svou jakoby výsadní doménu
Činili to tak zejmena s Českobrodskem a sice
jak pevně jsme přesvědčeni, s větší horlivostí.
než jak srovnáválo se se skutečnýmí poměry.
Nepovšimli jsme si toho, až když pojednou
zvěděli jsme z jednatelské zprávy spolku
»Červeného křiže«, jehož řízení jest
německé a který s přítěží rovnoprávnosti se je-
nom proto ještě vleče, aby mu poslední zbytky
podpor se strany české neodpadly, a když zvě-
děli jsme též z veřejných listů, že okresnímu
hejtmanovi českobrodskému podařilo
se v uplynulém správním roce získati
Červenému kříži téměř všechny obee
okresu česko-brodského, Tak to stojí
v jednatelské zprávě, kterou jsme
citovali a tak to stojí v
všech listech, které o val né
hromadě spolku toho přinesli zprávu.
Českobrodsko
14
article
A poněvadž právě ze strany radikalní s velkým úsi-
lím se agitovalo proti účastenství českých korpo
rací a českých kruhů v »Červeném kříži« vůbec.
toto sdělení nás, jak přirozeno, nemálo překvapilo.
Že by se zakládalo na nepravdě, nemohli, b
nesměli jsme ani tušiti, poněvadž podepsáno
bylo osobnostmi, o jejichž spolehlivosti nemáme
nejmenší příčiny býti v pochybnosti. Projevil
jsme následkem toho úžas svůj nad nesrovna-
lostí, že okres tak radikálný tak horlivě spolu
působí v korporaci, která byla směrem tím dána
jaksi do klatby, i opovážili jsme se o dů-
slednosti radikalismu toho docela. v me-
zích žurnalistické slušnosti projevití pochyb-
nost. Však patrně na popud z jist
strany, na niž prstem ukázati nebylo by
dokladem zvláštní bystrosti, obracejí se obce
českobrodské proti nám osvědčením, o jehož
obsahu a podrobnoslech v zájmu těch, jimiž
podepsáno, raději zmiňovati se nebudeme.
15
article
V dlouholetém boji, jejž vedeme za věc, které
jsme své služby zasvětili, naučili jsme se zů-
stati klidnými i naproti největší bezohlednostia
osvojili si mimo to cnost odpouštěti — sve-
deným. Jen tolik dovolili bychom si připo-
menouti: Obce okresu českobrod-
ského nepopírají, že v roce 1899
členy spolku Červeného kříže
téměř všechny byly aneb se
staky, však tvrdí, že z něho vystouply, i když
ne formálně, tedy tím, že neplatily příspěvků. —
O tomto »vystoupaní« není v jednatelské zprávě
nikde ani zmínky. Páni z Českobrodska ostatně
dovoli, že když vystoupení z nějaké korporace
má býti zároveň osvědčením, ba více,
když má býti zjevnou politickou de-
monstrací, když raditi semá k tomu,
co jiného se právě na Českobrodsku
dělo ve přičině známé afféry se
slovem »zde«, děje se poněkud jinou
formou, než prostým nezaplace-
ním příspěvku. K tomu připomínáme, že
afféra stran slova »zde« nenl snad teprve
rok stará. Že v minulém roce se přiostřila,
doznáváme, však oběti vyžádala si již dřive
bylo by tedy zajímavo zvěděti, kdy kter
obce přistoupily a kdy vystou-
pily. Však i v tom připadě, že by se byl
stala zmíněným obcím a jejich representacím
nějaká křivda, bylo jejich povinností obrátiti se
se svým protestem na instanci, v tomto případě
jedině přislušnou, na správu spolku »Červeného
křiže«, který to, co jsme prostě otiskli a k tomu
poznámku připojili, publikoval. To byla ta praví
adresa a na té měli si páni přoděvším schla-
diti žár svého hněvu.
Českobrodsko
16
article
— Z Opavy, 1. dubna. (Zvl. tel. 3 N. L.e)
Hlavní město vévodství slezského oblažil svou
návštěvou šiřitel pruské kultury v Ra-
kousku posl. Schönerer, což zdejší české
obyvatelstvo neprodleně musilo
pocíťiti. Schönererem zfanati so-
vaní němečtí nourvalci táhno
městem a vrhli se na Českou besedu,
v níž vytloukají okna.
— Z Josefova. (Prohlášení při odvodní ko-
misi.) Při vojenském odvodě za okres jaroměř-
ský dne 31. března t. r. v Josefově konaném
učinili jsme následující prohlášení: »My
zvolení zástupcové okresního zastupitelstva jaro-
měřského jako členové odvodní komise žádáme
a trváme na tom, aby v souhlase § 19. stát-
ních základních zákonů jednání komise dálose
též v jazyku českém, rovněž aby i protokoly
odvodní sepsány byly též v jazyku českém,
který nám zvoleným zástupcům jedině sroz
umitelný jest. Na žádosti této, na níž dle plat
ných zákonů jsme úplně oprávněni, bezpodmí-
nečně trváme a žádáme, aby toto prohlášen
naše bylo protokolováno. Po případě, že naš
žádosti, aby jednání a protokoly odvodní byly
vedeny též v jazyku českém, vyhověno nebude,
protestujeme proti platnosti celého řízení odvod-
ního a odpíráme své podpisy na tyto protokoly
poněvadž nelze nám srovnati se svým svědo-
mím, abychom podpisem stvrzovali, čemu ne-
rozumíme. V odmitnutí naší žádosti spatřujeme
a spatřovati musíme porušení státních základ-
ních zákonů, jimiž jazyková rovnoprávnost vše
mu obyvatelstvu říši naší obývajícímu zaručená
byla. Žádáme pak, aby důvody tyto byly opětně
protokolovány. Jednání odvodnímu, vyhražu-
jeme si však přítomnu býti u vědomí svých
práv zákonem branným vyhražených a povin-
ností svých vůči obyvatelstvu okresu našeho
jež tuto zastupujeme. V Josefově, dne 31
března 1900.« Jan Kotlant, Václav Hroch
členové odvodní komise.
Kotlant
Hroch
Opava
Z Josefov
Josefov
17
article
— Ze Zbirova. (Při odvodní komisi)
v okresu zbirovském dne 31. března t. r. ko
nané žádali dolegáti okresního výboru i členove
komise odvodní pp.: dr. Jedličk a ze Zbi-
rova a Jos. Kovanda z Tejčka, aby jednán
a spisování protokolu odvodní komise dělo se
jazykem českým. Když to odmitnuto, protesto
vali co nejdůrazněji, odmítli veškeré účasten
ství na komísi a podali na předsedu minister
stva následující ohražení: »V uvážení, že roz
hodnutím zamítavým porušena jsou zákony za-
ručená práva jazyka českého to tím více, že
jedná se o akt veřejné správy vnitřní, nikoliv
o věc ryze vojenskou, čehož nejlepším dokla-
dem, že komise odvodní neskládá se pouze z
osob vojenských, nýbrž z úřadníků politickýeh
a zástupců autonomních úřadů a že okres
zbirovský jest okresem ryze českým, profestu
jeme co nejrozhodněji i před Vaší Exellencí
jenž povolán Jste za strážce zákona a žádáme
za neprodlené nařízení odvodní komisi zbirovské
vésti, úřadování i spisování protokolu jazykem
českým.« Zároveň ohlásíli telegraficky tot
ohražení též ministru-krajanovi dru. Rezkovi
dru. Englovi, předsedovi klubu poslanců če
ských, žádajíce za odpomoe.
— Odvodní komise a vlaští dělníci
Kdežto při odvodě v okresích českých s tvrdo
hlavostí a pýchou jen jistým kruhům přiroze
nou se každé české slovo odmitá, ku jazykůn
jiným neněmeckým se i vojenské úřady chovaj
zcela jinak. Tok dostavili se v Uhliřských Ja
novicích k odvodu také tři Vlaši, kteří pracují
u Rataj na stavbě dráhy. Assentní listiny pro
tyto tři muže napsány byly politickým úřadem
jižním Tyrolsku výhradně vla s ky-
Odvodní komise shledala je nejen úplně v po
řádku, ale sama nutila se do vlaštiny, jak jen
jednotliví členově komise mohli.
Jedličk
Kovanda
Tejček
Vlach
Jos
Tyrolsko
18
article
— Schúze učitelstva pražskéhoa
předměstského svolána byla na včerejší o
poledne do Méšťanské besedy učitelskou jed-
notou »Komenský«. Účastenství bylo neoby
čejně velké, což je důkazem, že hmotné po
měry pražského učitelstva, ač toto je v nej
vyšší třídě platební, není skvělé a závidění
hodné, jak bylo leekdy hlásáno, nýbrž že všecky
spojuje jedna tíseň, jeden bol — strádání.
Číslice samy zajísté přesvědčí. Počáteční služné
podučitele je o 180 K menší než služné obec-
ního písaře a o 480 K menší než obecního
sluhys naprosto pak nesnese služné učitelské,
(k němuž dospěje v nejpříznivějších případech
po 13 letech služebních) srovnání se služným
magistrátních úřadníků nejnižší kategorie. Nej
výš pohnulý a trapný byl okamžik, kdy colé
shromáždění, jednohlasně doznávalo, že nuceno
je úmornou prací mimoškolní doplňovati, by
uhájilo nejnutnějších podmínek životních. A byli
to i mužové sešedivěli ve službách školy
Jiskru naděje v rozhárané poměry přináší okol-
nost, že konečně v pátečním zasedání sněmov-
ním posl. Anýžem vážně požadavky učitelstva
byly odůvodněny a také odborům přikázány.
A v této kritické době veškero shromáždění
prohlásilo, že nutno jednotně postupovati
za vytčeným cílem, že odhodláno je důstojně
sice, ale důrazně své požadavhy hájiti, ježto
zcela přiměřeny jsou jeho práci: Učitelstvo
rozešlo se pak v naději, že tužby jeho budou
vyplněny za každou cenu již v tomto zasedáni
sněmovním.
Komenský
Jiskra
19
article
— Úmrtí. Dnes ráno zemřel zde pan Jan
Kušta, professor na c. k. české reálce v Ječné ulici,
geolog a palaeontolog český. Narodil se r. 1845 v Ro-
hovce. Absolvoval gymnasium v Jindřichově Hradci
a filosofickou fakultu na universitě v Praze. Od r.
1871 vyučoval na nižší reálce v Lounech, od r. 1876
na reálce rakovnické a od r. 1894 na č. reálce v Ječné ul.
Napsal kromě jiných přírodopisných článků přes 50
původních pojednání geologických, zejmena ve
»Zprávách c. k. říšského geologického ústavu« a ve
»Věstníku král. české společnosti nauk«. Kušta
podal na základě prací Krejčího, Feistmantla a Friče
několik nových příspěvků k rozčlenění karbanu
permu v Rakovnicku, Slansku, Kladensku, u Radnie,
Plzně a j. Dále zkoumal perm u Rosic na
Moravě. Pak určil geologický obzor uhelný u Kné-
ževsi a Velhoty, sledoval rozšíření spodních vrstev
radnických v středočeském karbonu, granátonosné
slepence mezi Plzní a Kladnem, objevil nýřanský
obzor u Lubné a u Kladna, objevil na něko-
lika místech bludné valouny v ubelné slojí
kounovské, vápenné vrstvy pod kounovským
horizontem a j. Ve všech uhelných eb zorec
sebral množství rozmanitých lotisků rostlin
ných. Nálezy ty uloženy jsou v českém museu
Kušta
Feistmantl
Frič
Ječná ulice
ro
Jindřichov Hradec
Praha
Louny
Rakovnicko
Kladensko
Rosice
Morava
Kladno
Lubná
filosofický fakulta na univerzita
Radnie
20
article
S. Scudder pojmenoval po něm nový kamenouhelny
americký rod Kuštarachne a entomolog Nonfried dva
exotické druhy Cetonif. Prof. Kušta byl mimoř
členem král. české společnosti nauk a korresponden
tem říšského geologického ústavu. — Ve Vídni ze
mřel ve věku 83let bývalý průmyslník Rei ch, ma
jitet skláren na Moravě. Byl po dlouhá léta staro
stou ve Velkých Karlovicíchí
— Nový advokát. Pan JUDr. Josef Fiuh
rich, advokát a obhájce, olevřel právě svou advo
kátní kancelář v Praze, Vodičkova ulice č. 15. nové
I. poschodí (Hlávkův palác).
— Konfskace. Poslední číslo »Českého S
veru« v Terezíně bylo konfiskovánoj pro věl
v »Otevřeném listě panu Karlu Schlöglovi, okr
hejtmanu a místodrž. radovi v Litoměřicích«. Vyda
vatelstvo uspořádalo nové vydání.
— Přednášky. Lidové přednášky če-
ské university. Dnes v pondělí přednáší doe
dr. Karel Švehla: »O výživě dětí« v Obchodn
akademii česko.slovanské v Resslově ulici. Začátek
o půl 8. hod. večerní.
S Scudder
profesor
Kušta
Rei ch
JUDr
Josef Fiuh
Schlögl
doktor
Švehla
Vídeň
Morava
Praha
Vodičkův ulice
Terezín
Litoměřice
Resslův ulice
Hlávkův palác
Obchodn akademie
21
article
— Rozpušténa schůze. V sobotu odpoledn
konala se v hostinci »u Oštěpů« schůze nezaměstna
ného dělnictva, která byla rozpuštěna pro prudk
útoky jednoho řečníka na vládu
Dělnické schůze. Z Českých Budějovic se
nám píše V neděli dne 1. t. m. dopoledne svola
zdejší Politický lidový spolek veřejnou schůzi, do
které dostavilo se asi 1000, mezi nimiž bylo ku čty
řem slům soc. demokratů, kdežto ostatní účastníc
byli národními dělníky. Rokovalo se o politické si
tuaci a o slávce uhlokopů. Po řečích řečníků z řad
národního dělnictva, Mayera a Rysa, ujal se stova
předák zdejších sociálních demokratů K. Vaněk, al
dlouho nemluvil: jelikož prudce útočil proti straně
národně sociální, povstala obromná vřava, za kteréa
zástupce vlády schůzi rozpustil. To však mělo zal ná
sledek novou bouři. Komisař povolal pak do sálu po
licii, kteráž účastníky schůze vytlačila ven, což po
dařilo se ji však teprve po delší době. Ještě na ulic
opakovaly se bouřlivé výstupy mezi oběma stra
nami.
— Po dělnických schůzich. Včera odpoledn
po schůzi mladé generace »u Komenského« v Žiž-
kově ubíralo se as 400 účastníků schůze ulicem
žižkovskými, kde je policie rozptýlila. Část zatlačene
byla na pole u Sklenářky, odkudž byla stráž bom-
bardována sněhovými koulemi. Dva mladící byl
zatčeni. Asi 100 mladíků dostalo se do Balbínovy
ulice na Král. Vinohradech, kde se rozeli. Jiný od-
díl chtěl se dostati do schůze v Typografické besedě
kde rokováno o volební opravě pražské. Mezitím
schůze byla skončena a zástup ubíral se na Velk
náměstí staroměstské. Po učinění některých projev
nespokojenosti byl zástup policií rozehnán. Na dnešn
odpoledne chystají se bouřlivé projevy před radnie
u příležitosti schůze sboru obecních starších, v níž
rokováno bude o volební opravě.
Mayer
K Vaněk
Komenský
Balbínův
Český Budějovice
Žiž
na Královský
Velk náměstí
22
article
— Česká společnost pro veřejné zdra-
votnictví konala 30. března svou řádnou valnou
schůzi. Po přednešení výborových zpráv, jež kon-
statují, bohužel, nevšímavost širšího obecenstva ku
spolku tak důležitému, přijat návrh, aby bylo vy-
psáno stipendium 200 K pro zástupce spolku
na mezinár, sjezdu hygienickém v Paříži. Pak vyko-
nány volby výboru, jež měly tento výsledek
předsedou zvolen p. dr. J. Záhoř, měst. fysík, ná
městkem p. inž. L. Čížek, do výboru pp. a pí.
dr. Janota, učit. J. Klenka, dr. chem. Kraft, El. Kur-
zová, inž. Linhart, dr. Panýrek, dr. Preininger
mag. pharm. Rüdiger, Am. Šnajdaufová-Čadová, ná-
hradníky: pp. dr. Klíma, učitel Kretší, chemik
Poupě, dr. J. Reichert, pl. Suchomelová, přehlížiteli
účtů pp. továrník O. Skřívan a učitel K. Škvára.
V rozhovoru o zásobování Prahy vodo
mluvili pp. dr. Záhoř, inž. Vanel, chem. dr. Kraf
z nichž p. Vancl hájil vodu filtrovanou, kdežto
druzi dva mluvili pro vody spodní. Žádosti o sti-
plendium shora zmíněné buďtež podány nejdélo
do 30. dubna t. r. k rukoum jednatele dra. Preinin
gera (I., č. p. 114). Nárok na ně mají v prvé řad
členové spolku. Vycházka do ústř. jatek
konati se bude příštího týdne: den a hodina schůzky
se oznámí novinami.
— Volká humoristická zábava, pořádan
kroužkem »Hlaholu« ve prospěch stravování chud
školní mládeže v Praze, koná se v sálech žofínských
dne 9. dubna, nikoliv již 8. t. m., jak v dřívější
zprávě omylem bylo udáno.
doktor
Ing
L Čížek
page
Janota
J Klenk
ch
Kraft
El
Linhart
Panýrek
Preininger
Šnajdaufová
Čadová
Klím
Kretý
Poupě
J Reichert
Suchomelová
O Skřívan
Záhoř
Vancl
Paříž
Praha
Hlahol
Preinin ger
23
article
— Nepořádky a malversace v prachatick
městské spořítelně. Nejnověji sdělují se nám ku
známé již afléře městské spořitelny prachatické tyt
podrobnosti: Provedenou úřadní revisí v prachatick
spořitelně zjištěno, že zmizel celý reservni
fond, který dle výroků správy spořitelní činiti
má okrouhle 150.000 zl. a kromě toho že chyb
další obnos 135.000 zl., takže zpronevěřený
obnos páčí ze celkem na 285.000 zlatých či
570.000 K. To jest suma na poměry prachatické
tak ohromná, že nikdo si nedovede vysvětliti, jakým
způsobem a kým zpronevěřena byla, a kam se
peníze ty poděly. Bývalý účetní Jan Zarubas byl
sice již v prosinci 1899 vzat do vazby vyšetřovací
a nikdo nepochybuje, že značné obnosy zpronevěřil
nikdo však nevěří, že by týž samojediný scházejíc
obnos 570.000 K byl odcizil Jan Zaruba potřebova
sice při svém způsobu života mnohem více, než byly
jeho příjmy, ale shora uvedený schodek nikdo ne
může vysvětliti. Celá veřejnost s úžasem se táže, jak
to jen možné, že takové ohromné defraudace páchány
byly po léta v peněžním ústavu, dozoru stát
nímu podlehajícím. Užas jest tím větší
uváží-li se, že již v roce 1872 shledány byly v pra-
chatické spořitelně značné nepořádky a že již tehdáž
byl dozorčí úřad na tyto nepořádky upozorněn. Př
úřadní revisi, v době od 27. listopadu do 10. prosine
1872 místodržitelským účetním officiálem Ed. Witt
mannem provedené, zjistilo se, že knihy vedeny byly
nespolehlivě, že nesprávně vyplacene
obnosy činily dohromady 53.815 zl.
že největší částky vykázány byly na společný účet
Zarubas
Zaruba
Ed
Witt
24
article
Jana Zaruby, účetního, a dra. Zdenka Ostada ln
člena ředitelstva, a právního zástupce spořitelny
(14.000 zl.), na účet Alžběty Zarubové, manželky
účetního Jana Zaruby (12.000 zl.) na účet dra. Zdenka
Ostadala (10.000 zl.), na účet Hynka Záruby, bratra
účetního J. Záruby (4800 zl.), celkem 40.800 zl. Po-
něvadž členové výboru a ředitelstvo, jakož i úřad-
níci nesmějí býti dlužníky spořitelny
a při revisi shledáno, že členové ředitelstva a vý-
boru a sice: Jan Kölbl, JUDr. Zdeněk Ostadal, Alois
Messner, Em. Brunner, A. Wimberský a účetní Jan
Záruba dluhují spořitelně celkem 31.120 zl., podotklo
místodržitelství, že tito pánové jsou své v la st-
ní eti povinni, funkcí svých se vzdáti. Dále
shledáno, že ú roky z hypotečních p o hle
Jan Zarub
Zdenko Ostade
Zarubová
Zdenko
Hynk Záruba
J Záruba
Kölbl
JUDr
Zdeněk Ostadal
Messner
em
Brunner
A Wimberský
Záruba
25
article
dávek nebyly včasvym ábány, takže spoři-
telna následkem promlčení úroků starších ztratila
celkem 1258 zl. 24 kr. I v jiných oborech shledány
neodpustitelné chyby a zjištěno, že z peněz
prachatické spořitelny bylo bez pře-
depsaného zjištění a bez jakékoliv
úhrady zapůjčeno a vyplaceno celkem
102.081 zl. 15 kr. Tento obnos pojištěn byl zázna-
mem práva zástavního především na nemovitém
jmění členů ředitelstva a správního výboru spoři-
telny, kteří zavinili, že s jměním spořitelny
způsobem stanovám odporujícím ho-
spodařeno bylo. Zároveň odsouzeno bylo ředi-
telstvo i správní výbor spořitelny k náhradě nákladu
revise v obnosu 116 zl. 82 kr. Místodržitelství tolikél
nařídilo okresnímu hejtmanství, aby bedlivě al ener
gicky hledělo k tomu, by výše uvedené nepořádky
ve správě prachatické spořitelny co možno nejry-
chleji byly odstraněny a aby o tom svýme časem mí-
stodržitelství zpráva podána byla. Bylo by zajímavo
stopovati krok za krokem, zda-li a pokud tomuto
nařízení místodržitelskému bylo skutečně vyhověno
26
article
Jak ze zdá, stalo se tak jen v míře nepatrné a ne-
pořádky, ktené před lety shledán
byly, trpěny většinou i nadále a vy-
skytovaly se dokonce opět a opě
nov é. Jen tím způsobem možno si částečně vysvětliti,
že hospodářství toto vedlo k tak smutnému konci,
který nemá sobě rovného. A po 27 letecl
shledány v prachatieké spořitelně tytéž
osobnosti, které již tehdáž četných ne-
správností se dopustily. Za těch okolností
nemůže a nesmí ředitelstvo a správní výbor spo-
řitelny odmítnouti od sebe zodpovědnost za tento
ohromný schodek a veškeré poplatnictvo obce pra-
chatické očekává, že c. k. místodržitelství vystoupí
proti ředitelstvu a správnímu výboru spořitelny se
stejnou rozhodností, jako v roce 1873, jmenovitě že
bezodkladně nařídí, aby schodek tento na nemovitém
jmění veškerých osob, které během té doby správy
prachatické spořitelny jakožto členové výboru a ře-
ditelstva se zúčastnily, záznamem práva zástavního
zajištěn byl.
— Z kruhů vojenských. Dva prapory pěš.
pluku čís. 88. dnes ráno z Ferdinandských kasáren
v Karlíně odjely do Kladna. xha
— Upálené dítko. Nedostatečný dozor n
dítky včera opět vyžádal si život lidský za obět
Neštěstí toto vlastně bylo zaviněno sněhem. V so-
botu napadlo tolik sněhu, že chodníky byly zaváty.
Františka Křepková, 22letá domovnice v č. 41 na
Žižkově, ráno odešla ze svého příbytku, aby snihz
chodníku smetla a zanechala doma bez dohledu půl-
třetího roku starého synka Aloisa. V nepřítomnosti
matky přiblížil se hošík ku kamnům, kde patrně
strkal do ohně kousky papíru. Za nedlouho plameny
z kamen vyšlehly, šaty dítka se vzňaly a v oka-
mžiku bylo nešťastné dítko plameny obklopeno.
Křepková
Alois
Karlín
Kladno
Žižkov
27
article
Dříve, než úpěnlivý nářek upozornil sousedy na ne-
bezpečí a než matka přikvapila, utrpělo dítko velmi
těžké popáleniny Bylo odneseno do dětské nemoc-
nice, kde včera za velikých bolestí zemřelo. Na matku
podáno trestní oznámení.
Hoch se ztratil. Dne 25. března odešel
z bytu svých rodičů v Charváticích u Loučeně 12letý
hoch Václav Dobrý a dosud se nevrátil. Zmizelý
hoch jest prostředního vzrůstu a má vlasy kaštanové
oči černé, snědý podlouhlý obličej a špičatý nos. Na
sobě měl »cajkové« kalhoty ryšavé barvy, kostko-
vaný kabát, zimní chlupatou čepici (tak zv. »kulíčkas)
a holeňové boty. Kdo by o hochu zvěděl, nech
oznámí to laskavě jeho otci p. Václavu Dobrému,
dělníku v Charváticích u Lončeně.
— Drobné místní zprávy. V pražském poli-
cejním obvodu byly v sobotu zatčeny 44 osobya
sice 4 pro krádež, 17 pro potulku, 8 pro házení
sněh. kouli, 9 pro opilství a výtržnost, 7 pro žebrolu.
— Se střechy domu čp. 551—II. v Ječné ulici v so-
botu o 7. hod. večerní sjela lavina sněhu a zasáhla
po chodníku se ubírající 48letou pradlenu Alžbětu
Flüglovou, bydlící v čís. 506—II. Pradlena byla sně-
hem povalena, neutrpěla však kromě uleknutí žádného
poranění. — Včera bylo zatčeno 45 osob a sicei
pro krádež, 14 pro potulku, 1 pro deserci, 16 pro
opilství a výtržnost. 2 pro nezaplacení útraty, 3 pro
neoprávněné podomní obchodování. — Pro nedo-
držení nedělního klidu podáno bylo 8, pro poško-
zené žlaby 7 a nečistění chodníků 42 oznámení. —
Do ústavu choromyslných byl včera dopraven 65letý
Jan Vladyka, sluha v českém pathologickém ústavě.
— Pod značnou tíhou sněhu shroutila se včera kolna
v ohradě stavitele p. Frant. Mazánka v Košířích.
Dobrá
Václav dobrý
Flüglová
Vladyka
František
Charvátice u Loučeň
Charvátice u Lončena
Košíře
28
article
— Drožkou povalen a zraněn. V továrně
barona Ringhoffra na Smíchově zaměstnaný 63letý
dělník Antonin Gütter, v čís. 817 na Smíchově by-
dlící, v sobotu odpoledne jel s dvoukolovým ručním
vozíkem z továrny do Tylovy ulice. Na křižovatce
před továrnou byl starý dělník povalen drožkou.
rzchle od Košíř na most Palackého jedoucí a upadi
tak nešťastně, že pozbyl vědomí a utrpěl poranění
na obou nohou. Dva dělníci z továrny odnesli zra-
něného k lékaří, který mu poskyti příslušnou pomoe
Drožkář sice ujel, ale svědkové tohoto výjevu tvrdí.
že měl číslo 19. Na drožkáře podáno trestní ozná-
— Zemřela následkem otravy. Marie Dv-
řákova, 22letá dělnice z čís. 154 v Libni, která
v sebevražedném úmyslu požila značnou dávku jedo-
váté tekutiny, včera ve všeobecné nemocnici zemřela.
— Náhlé úmrtí. Včera zemřela náhle švadlena
Barbora Dvořáková z čís. 716 na Král. Vinohradech.
Za účelem zjištění příčiny smrti bylo nařízeuo
pytvání mrtvoly.
O počasí. Včera nastala v Praze přízni
vější povětrnost. Odpoledne působením paprsků slu-
nečních vyhoupla se rluť v teploměru až na +
stupňů R. a při těto teplotě sníh v ulicích ovšem ra-
pidně tál a mízel. Na některých místech nebylo
snadno projíti. V novoměstském dvoře obecním bylo
najato as 300 dělníků ku odstraňování sněhu. Úji-
sťuje se, že bylo by dělníků přijato ještě více, jen
kdyby se byli přihlásili. V obecních povozech byl
sníh z nejfrekventovanějších ulic odvážen na Pala-
ckého nábřeží a shazován do Vltavy. Z ulic ovšem
zmizelo ho takovým způsobem málo. Tratě elektri-
ckých a koňských dráh byly již včera ráno uvolněny
tak, že pravidelná doprava mohla být opěl zahájena.
Gütter
Palacký
Dv řákův
Dvořáková
Král
Smíchov
Tylův ulice
Košíře
Libeň
Praha
Palo
Vltava
29
article
Vázla ovšem leckde, zejmena »u Bulhara« na roz-
hraní Žižkova a Prahy, kde koleje byly neustále vy-
soko zanešeny sněhem a zaplaveny. Po chodnících
byla včera chůze velmi nebezpečná. Přes okraje
střech do ulice visel sníh jako přehozené peřinya
co chvíle za značného šramotu lavina sřítila se na
chodník. Zejmena se střech na straně sluneční sté-
kalo hojně vody z roztálého sněhu n chodníky,
na nichž promenáda vůbec ani možnou nebyla. Dnes
ráno opět byl poprašek sněhový při 2 stupních .
pod nulou.
— Opozděné vlaky. Následkem sněhových
závějí opozdily se v sobotu a v neděli veškeré vlaky.
do Prahy přijíždějíci. Tak včerejší ranní osobní vlak
buštěhradské dráhy opozdil se o 1 hodinu, vídeňský
osobní vlak státní dráhy včera ráno o 1 h. 55 min.,
ranní osobní vlak dráby Františka Josefa o 1 hod.
25 minut, osobní vlak české severní dráhy č. 4o
2 hod. 20 minut, vídeňský rychlík Františkovy dráhy
o 35 minut atd.
— Sněhové vánice. V nížině labské u Par-
dubic, Přelouče, Kolína, Poděbad. Nymburka atd.
sněžilo tedy dne 30. a 31. března úplných 48 hodin
a napadalo sněhu na mnohých stranách metr vy-
soko. K tomu připojil se dne 1. dubna v neděli ráno
dosti tuhý mráz a tak v krajině, kde jiná téta již
příroda v plné jest vegetaci, kdy již rolník s valnou
částí práce hotov bývá, jest dnes nálada prosincová
v nejkrutější míře. Vše pohlíži se zoufalou resignací
na tento dar přírody s oprávněnou ovšem obavou,
co bude dále; neboť analogického případu nemohou
nejstarší pamětníci dalekých dob minulých nalézti.
Na polích dosud téměř netknuto, kultura krajin
těchto vyžaduje času a tak škoda na škodu se hro-
madí, veliké množství lidu zemědělského a potahu
mení.
celé týdny musí zaháleti, než pole stanou se orbya
Bulhar
František Josef
Františkův
Žižkov
Praha
Přelouč
Kolín
Poděbad
Nymburk