2
masthead
V Praze, v pondělí dne 2. dubna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v adninistraei
za něsíe . . . . . . 2
za čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
za naěsle
na čtvrt lota . . . . 7 K 50h
ve Mlialkich:
na měsíc . . . . . . 2 K 30 h
Poštoui
na měsíe
n artia . . . .
s dvojí zásilkou
na něsí
za čirt leia . . . . 1 k e
Praha
Poštoui
5
article
Telefonické zprávy„, Nár. Listů.
Telefonické zprávy„, Nár. Listů.
Schönererovci a V. kurie.
Z Vídně, 2. dubna. Na včerejším
sjezdu Schönererovců mluvil známý ně-
mecko-nacion ální dělník Steino
uhelné stávce. Obořil se prudce na české
havíře, pravě o nich, že stlačují ceny Něm
cům. Následkem toho prý Schönererovci při
nastávajících volbách do říšské rady pod-
niknou v V. kurii království če-
ského boj a doufají prý, že z pěti ně
meckých mandátů v této kurii dobudou tří
Tisza nemocen.
Z Pešti, 2. dubna. Kolomana Ti szu
čekali včera ve Velkém Varadě. Onemocněl
však influenzou, která při jeho vysokém
věku je vždycky povážlivá. — Jeho syn,
hr. Štěpán Tisza, musil se podrobiti
operaci.
Halbanovy paměti.
Z Vídně, 2. dubňa. Již po několik
měsíců se zde vypravuje, že bývalý ředitel
kanceláře poslanecké sněmovny odborny
chef ve výslužbě Halban chystá se vydat
tiskem své paměti, zvláště pokud se týkaj
éry hr. Badena.
Pachatel attentátu na pomník
Hentziův opět v Pešti.
Z Pešti, 2. dubna. Včera bylo tomu
právě 5 let, co spáchán byl známý pumový
attentát na pomník generála Hentzia
v Budíně. Pachatelem udán byl žurnalista
Szelles. Po attentátu prchl do Pařížea
unikl tak zatčení. Včera vrátil se d
hlavního města, protože jeho čin by
po 5 letech promlčen. Příchod jeho způ
sobil zde nemalou sensaci.
Schönererovec
Tisza
Koloman
Štěpán Tisza
Halbanův
Halban
Baden
Hentzio
Szelles
Vídeň
Německo ec
Pešť
Budín
poslanecký sněmovna
6
article
Posl. Wolf o poměru radikálů
k ostatním stranám německým.
Z Vídně, 2. dubna. Na včerejší schůz
Schönererovců promluvil posl. K. H. Wol
o vnitropolitických bojích a vyzýval k nej
ostřejšímu boji proti nejurputnějšímu nepřítel
německého lidu — křes(anským so-
cialům. Velké massy vídeňské klesly prý
vlivem židovského liberalismu a panstvím
křesťanských sociálů, již vynikají všemožnou
surovostí, tak hluboko, že se dá sotva oče-
kávati vzpružení národní činnosti.
O poměrech národnostních v Čechách
pravil, že se ve venkovském volebním okresu
libereckém spojily německé strany, pokro-
ková a lidová, aby porazily kandidáta ně-
mecko - nacionálního. Radíkálním Němcům
vede se prý v Rakousku jako Burům, kteří
musí rovněž s tuhou vytrvalostí bojovati za
svou svobodu a národní bytí. Prudce útočil
pak posl. Wolf na posl. Zdenka Schückra
a Prada, kteří prý už nezasluhují podpory
radikálů. Také dr. Hochenburger prý
Němce zklamal. Musí se prý proto naléhat
na úplnou rozluku.
Posl
Wolf
Wol
Němec
Zdenko Schücker
Hochenburger
Vídeň
Čechy
Rakousko
Prado
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Terstu, 1. dubna. (C.-B.) Člen
panské sněmovny, tajný rada Karel svobodný
pán Reinelt, president zdejší obchodn
komory, dnes zemřel.
Ze Zadru, 1. dubna. (C.-B.) Zemsky
sněm přijal včera rozpočet na rok 1900
proti hlasům Srbů a Italů a usnesl se, aby
položka o nákladu na italsko
školu ve Splitu byla škrtnuta.
Z Berlína, 1. dubna. (C.-B.) Wolffova
kancelář oznamuje z Petrohradu: Za
příčinou dnešních narozenin německého vele-
vyslance knížete Radolina zaslal cís a
Vilém knížeti drahocenný dar a nad míru
milostivý blahopřejný telegram. Císař udělil
velevyslanci za jeho věrné služby komtürský
kříž královského hohenzollerského domácího
řádu a projevil naději, že jej velevyslanec
dlouhá léta ve zdraví nositi bude.
Z Cařihradu, 31. března. (C.-B.) Do
savadní srbský vyslanec odje
odtud, aniž byl od sultána přija
v audienci, ježto je sultán trochu na-
stuzen. Avšak navzdor lehkému ochuravění
svému byl dnes sultán přítomen při se
lamliku.
Z Cařihradu, 31. března. (C. -B.
Ruské velevyslanectví očekává od turecké
vlády prohlášení, které dosud jenom ze sul-
tánského paláce učiněno bylo ohledně před-
nosti při stavbě železných dráh
v Malé Asii.
— S arménské strany docháze-
jícím listům, v nichž se hrozí nási lí ma
smrtí, nepřikládá se ve zdejších kruzíeh
žádná přílišná váha. V trvání revolučního
výboru se nevěří a soudí se namnoze, že
jsou výhrůžné ty listy pouhou mystifikací.
Z Madridu, 1. dubna. (C.-B.) Manifest
snárodního sjednocení« protestuje
proti zákazu na dnešek svolaného projevu
kárá nicotnou politiku vlády. Od plánu, aby
zejtra všechny obchody uzavřeny zůstaly
jakožto protest proti schválení rozpočtu, bylo
upuštěno.
Ze španělské sněmovny.
Z Madridu, 1. dubna. (C.-B.) Sně
movna přijala rozpočet.
Karel svobodný
Reinelt
Srba
Italos
Wolffův
Radolin
Vilém kníže
Terst
Zadr
Split
Berlín
Petrohrad
Cařihrad
Asie
Madrid
panská sněmovna
španělský sněmovna
9
article
Z Cařihradu, 1. dubna. (C.-B.) »Ag
de Constantinople« vyvrací úřadně zprávy
zahraničných listů o nových nepokojích ve
Skopji.
Posl. dr. Engel v Benešově.
Předseda klubu poslanců národní strany
svobodomyslné svolal na včerejšek do místnost
hostince »u knížecího znaku« v Benešově schůzi
svých voličů, by zprávu jednak o činnosti své.
jednak o postupu celého klubu jim podal.
Schůze ta, která přečetně byla navštívena,
měla průběh velezdařilý. Hlavní zásluhu ot
získal si pražský mluvčí strany sociálně-demo
kratické, který tentokráte nešťastně se expo-
noval. Věc strany, která v poslední době tako
vého dožila se fiaska, byl by ostatně neobháji
ani řečník mnohem výmluvnější, než za jakého
pokládáme a jakým sám sebe považuje pro-
padlý kandidát v kurii pátě při posledních říš-
ských volbách.
Předsedou schůze po zahajovacích slovec
předsedových zvolen byl aklamací starosta bene-
šovký p. Pánek, jeho náměstky pp. Kory-
tovský a Soudný.
Po té ujal se slova posl. dr. Engel
Praví, že nechce příliš dlouho zneužívati trpěli-
vosti, poněvadž tuší, že hodlají se přihlásiti ješte
další řečníci. Proto omezí se na stručný vše-
obecný přehled situace politické, jak osobně na
ni nazírá. »Měli jsme«, pokračuje, »v posledníeh
letech tolik vlád, že musím prositi za prominuti,
kdybych při vypočítávání na některou zapomněl.
Posl
doktor
Engel
Pánek
Kory
Cařihrad
Skopje
Benešov
strana sociálnodema
Aga jít Constantinople
10
article
Rozdělil bych je na vlády — řekněme —
prvního a druhého řádu, totiž takové, kterým
dala se přičítati jistá samostatnost a na takově.
které hned při svém povolání označovány jako
prozatímné a byly pouhými vykonavateli směrů
zákulisních. K prvnějším náležely vláda Taaf-
fova, Badenova a Thunova, ke druhým Windisch-
grätzova, Kielmanseggova, Gautschova, Clarova
a Wittkova. Stran nynější vlády dra. Körbra
posudku určitého ještě pronésti nelze.
Hlavním předmětem, jehož projednání měly
se poslední dobou, Badenem počinaje, domáhati.
bylo rakousko-uherské vyrovnání a pak nový
branný zákon. Prvnější však provedeno cestou
neparlamentní, známým článkem 14., kdežto na
branný zákon v tom smyslu, jak dřive s 10letou
platnosti trval, vůbec nedošlo. Zejmena letoš-
ního roku jednáno o kontingentu branců jedině
pro rok 1900.
Řečník probírá důvody, jimiž klub český
na radě říšské byl veden k usnesení, by prot
kontingentu branců obstrukce se zastavila. Ná-
vrh tento byl přijat klubem po velmi zevrubné
debatě všemi proti 14 hlasům, tedy převážnou
většinou a jen otázka vlastně vedlejší rozhod-
nuta 22 proti 18 hlasům. Hlavní důvod jednání
spoělval v tom, že poslance zaráželo a nutilo
k vážnému přemýšlení, proč vláda bar. Wištka
která celý zbytek rakousko-uherského vyrovnání
provedla § 14., nerozšiřila tuto jeho působnost
též na předlohu braneckou.
Badenův
Thunův
Windisch
Kielmanseggův
Gautschův
Clarův
Wittkův
11
article
Říkalo se sice, že stalo se tak, aby násle-
dujícímu ministerstvu dra. Körbra způsobily se
obtíže, ale těžko tomu věřiti, poněvadž kdyby
tu bylo šlo o jakousi animositu, sotva by byl
dr. Körber zase bar. Wittka přijal do svého
kabinetu jako ministra železnic. Mnozí z nás —
praví dr. Engel dále — v okolnosti naznačené
viděli úmyslnou snahu, přivésti poselstvo české
do velice obtižného, přímo kritického postavení
a utvořiti situací takovou, kde by pro onen
směr, který zásadně chce živel český a slo-
vanský v Rakousku pronásledovati, nastala
k tomu možnosť s poukázáním, že jinak an
jeďnati nelze. Až by potom dostavily se ná-
sledky přikrého útisku — ne poslaneů, kteří
neriskují ničeho, nýbrž národa českého, který
je jako ochránce svých zájmů volil, — bylo
by se prostě řeklo: »Hle, takové jsou následky
mladočeské politiky!« a máme toho již zkuše-
nosti, že právě titéž lidé, kteří nejvíce k ob-
strukci nás nabádali, pak nejhlasitěji zase byli
by volali: »Vy jste zodpovědni, vy měli jste
znáti a posouditi veškeré okolnosti, na vás
spadá vina za to, co nyní se dějel
Körber
Wittek
doktor
Engel
Rakousko
12
article
Tuto zkušenosť učinili jsme již několikrát
a tudíž nikoli proto, že bychom nechtěli plni
vůli voličstva, ale že jsme strážci svěřených
nám zájmů a že tyto zastávati musíme dle nej-
lepšího svého vědomí a svědomi, nacházímese
dnes s jistou částí našeho veřejného míněn
v rozporu.
Stejně má se věc v otázce obeslání konfe
rencí, kde rovněž mínění byla a jsou rozděléna.
I tu šli zástupcové čeští do Vídně jenom na
základě usnesení valné většiny sboru poslane-
ckého, který všemi proti toliko 12 hlasům v tom
smyslu rozhodl. O dotýčných záležitostech tam
projednávaných měli jsme česť blíže pojednat
na nedávné schůzi klubu národní strany svo-
bodomyslné v Praze a jinde s těmi, kdož o věe
se zajímají a já dovoluji si sděliti, že řeč moje
i dr. Herolda v plném znění vydána bude klu
bem strany naši.
Jsouce povinni vyvarovati se každé nedů-
slednosti, naléhali jsme, by především jednáno
býlo o předmětech, spadajících do kompefence
sněmu král. českého. Tak se i stalo, načež te-
prve před samým rozchodem konferencí vlád
podála též žprávu o užívání jazyků při úřadeeh
zeměpanských.
Tato otázka arciť již po řadu let vlečese
jako červená niť.působností všech vlád, hr. Ba-
denem počínaje. Když tento padl, pokusil se
jeho nástupce bar. Gautsch o rozřešení její n
základě vzájemnosti čili reciprocity, totiž v tom
smyslu, že by Čech a Němec na př. v Bo
nešově nebo v Táboře nenalézali se v okol
nostech zeela stejných, jako to stanovila na-
řízení Badenova, za to však Čech v Li-
berci a Němec v Benešově nébo v Táboře ano.
Podotýkám, že nesrovnává se s pravdou
jako bychom byli tuto zásadu nařízení barona
Gautsche prostě přijali. Zástupcové čeští —. by
jsem taktéž mezi nimi — toliko prohlásili, že
jsou ochomi takové uspořádání vzíti v úvahu.
avšak jedině za podmínkou, kdyby bar. Gautsch
doktor
Herold
Gautsch
Čo
Němec
Badenův
Vídeň
Praha
Tábor
Benešov
13
article
byl s to jim zajistiti, že s ním budou souhla-
siti také Němci a že pak dojde k uklidnění
myslí v Čechách a zastavení persekuce českých
menšin, za kteroužto cenu Čechové by byli
ochotni přinésti též podobnou dosti vážnou obět.
Bar. Gautsch tehdy doufal, že bude moci zá-
ruku tuto poskytnouti, ale nestalo se to a věci
braly se směrem již dosti známým, skončivše
tím, že i nařizení jeho, která publikována den
před tím, než sám přestal býti ministrem, což
je zajisté velmi pozoruhodno, byla odvolána.
Předcházel tomu areiť pád ministerstva
Thunova, který již dosti dlouho možno bylo
tušiti. Jest pochopitelno, že národ sebevědomý
zrušení jazykových výnosů vůbec, které stalo
se bez jakékoli náhrady, nemohl jen tak zhola
klidně snésti. Lituji však, a pravím to zcela
otevřeně, ať již se to komu libi čili nic, že de-
monstrace, které měly směřovati proti vládnímu
opatřeni, často, bohužel, se zvrhly ve směr
zeela jiný a končívaly vytloukáním oken židov-
ských.
Němec
Gautsch
Thunův
Čechy
14
article
Když jsme se pak znovu ve Vídni sešli,
shledali jsme, že politický útvar, který již dříve
neposkytoval přílis mnoho pevnosti a spolehli-
vosti — tak zv. pravice — stal se ještě koli-
savějším a to zvláště vinou katolické strany li-
dové, která prohlašovala, že jest ohrožena v
svých mandátech a že musi pokračovati v tom
ohledu s proudem veřejného mínění. Nevyčítám
jí toho. Každý musí věděti, eo straně a zájmům
lidovým, jež zastupuje, nejlépe svědčí. Své
osobní mínění však nevábám projevíti zcela ve-
řejně v ten smysl, že politiku pouze mandá
tovou bych nikdy provozovati nechtěl, poně-
vadž pokládám ji ze všech za nejhorší. Pře-
svědčili jsme se, že je třeba pomýšletí také na
možnost, že by se pravice vůbec rozešla. My
se však o to nepřičiňujeme, naopak hleděl
jeme se své strany učiniti, pokud jen možno
vše, aby byla zachována. Kdyby se ale i pře
to konečně přece rozešla, budemnie si vésti jako
strana samostatná, úplně volná, snahou ve
smyslu i duchu naší minulosti.
O konferencích řeknu ještě jednou, aby
také zde bylo jasno, jak bezdůvodné jsou ně-
které výtky, nám činěné.
Nebyla sice usnesena naprostá tajnost všeho
jednání, ale žádáno, by aspoň o některýeh
věcech zachována byla jistá důvěrnost. Ta však
došla v jednom případé porušení tím, že uve-
řejněn byl jistý statistický materiál, týkajíels
případného zřízení krajův.
Podobného materiálu bylo členům konfe-
renci vůbec dáno velmi mnoho, ale v žádném
případě se o něm nejednalo. Tvrdí-lis
tedy, že prý zástupcové češti projevili souhlas
s rozhraničením, že zradili české menšiny a že
porušili všecky své zásady, jest to pouhou
lichou a zlovolnou insinuací. Pro nás v této
otázce je krajní mezi to, co zastávali
poslanci naši na sněmu, zvěčněli dr. Fáček a
dr. Trojan.
Fáček
doktor
Trojan
Vídeň
15
article
Nechci, pánové, zdržovati průběh dalšího
jednání, poněvadž vím, že ještě někteří řečníci
míní chopiti se slova. Proto nevyčítejte mně
neúplnost; vždyť snad bude mně ještě odpově-
děti k proneseným dotazům. Dokládám ještě
jen následující: Jsou na světě lidé, jejichž ná-
hledy jsou určitými a pevnými. Když s nimi
jednáte, víte, na čem jste a můžete se dle
loho zaříditi. Ale jsou také lidé, jejichž ná-
hledy velmi nápadně se mění. Nazval bych je
lidmi náladovými.
A podobně má se to s politikou. Dělati
politiku náladovou pokládal bych však za nej-
větší, ba přímo osudnou chybu. Vše, co činiti
chceme, budiž nejdříve klidně a zevrubně uvá-
ženo. I vojevůdce musí předem miti určitý ná-
zor o všech poměrech boje, který podniká a t
nejen pro případ vítězství, nýbrž i pro připad
neúspěchu. I politika je v jistém ohledu válkou,
v niž nerozhoduje toliko sila, nýbrž také obrat-
nost a rychlé přizpůsobení se daným poměrům
V ní nerozhodují jen cit a nadšení, nýbrž mno-
hem častěji chladná logika a přímo ledová vy-
počítavost. A konečně pravím znovu: Ne v kra
nosti, nýbrž v pevnosti zásad, přijatých
po nejpečlivější úvaze a nejbedlivějším srovnání
všech sil, spočívá vítězství a s nim. šťastnější
naše budoucnost. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Pan Steindler tázal se, proč při konfe-
rencích opomenut silný kmen český v Dolníeh
Rakousích a ve Vídni a po mínění dra. Engla
o rituelní vraždě. (Nepokoj a různé hlasy.)
Předák pražské filiálky sociálně-demokrati-
cké strany pan Rais vstupuje na podium, aby
— jak praví — podal na poslance dra. Engla
několik dotazů. Nelíbí se mu chování mladoče
ských poslanců v otázce stávky hornické. Ome-
zili se prý na pouhé platonické projevy sympatil.
jinak ale, zejmena hmotně, hornictvo nepod-
porovali.
Steindler
Rais
Dolníeh Rakousy
Vídeň
16
article
Poněvadž fondy, jež byly k disposici, ne-
byly veliké, skončila stávka neúspěchem. Rovněz
prý neučinil ničeho pro hornictvo parla ment.
jehož vlív byl na všech stranách přeceňován
Vyčetl dále mladočeským poslancům, že nesta-
rají se o lepší postavení učitelstva tak, aby
toto mohlo osvětový svůj úkol zdárně vykonávat
Výmluvy na nedostatek peněz jsou prý liché.
Bude-li třeba, nesmí se poslanci Fozpakovati
svoliti i ke zvýšení přirážek. Mluví-li se o po-
třebě spoření, nechť se spoří při militarismu,
ale tu prý poslanci mladočeští mají příliš mnoho
ohledů v pravo, v levo, nahoru i dolů. Tak
v otázce o hlásení se »zde« nevy konali svoji
povinnost, dopustivše, by pro jediné nevinné
slůvko české tolik lidí bylo žalářováno. Jesiliže
poslanci mladočešti ukázali smiřlivost vládě,
mají tím méně zapomínati, že těto smířlivost
je třeba též v ohledu mezinárodnim, hlavně ke
druhému kmenu, který zemi českou obývá. T
bude mítř velkou důležitost též pro zájmy
hospodářské, o něž starati se je naléhavou
potřebou doby. V tomto směru není známo, že
by zástupci strany svobodomyslné čeho pro-
spěšného činili. Stejně zanedbávají olázku vše-
obecného rovného práva hlasovacího neb aspoň
rozšíření dosavadního volebního práva na sněm
a do obeí. Hlavně však odsuzuje, že spolčuji
se se všemi nepřáteli osvěty lidové, zejmena
s klerikály.
Na vývody předřečníkovy, zejmena poku
stávky hornické se lýče, reaguje prof. Michl.
Odmítá co nejrozhodněji výtku, že by byla
veřejnosť ke stávkujíeím chovala se nelečně.
Fozpakovat
profesor
Michl
17
article
Obecenstvu, zejmena středním vrstvám,
které platilo za metrický cent uhlí po tak dlou-
hou dobu o 1 zl. více, nejméně se dá čeho
vyčítati. Dnes nemá však ani ono nic, ani hor-
níci. (Hlasy: Za to ale Karpeles!) Pání sociální
demokraté měli by útoky své namířiti jinam
na ty, kdož nepotřebný mour a škvár prodá-
vali za peníz nelidský a výčitky své adresovati
těm, kdož stávku vyvolali. (Výborně! Potlesk.)
Posl, dr. Engel odpovídá předovším n
dotaz pana Steindlera. Pokud se týče Vídněa
Dol. Rakous, nemohla tato věc býti na konfe-
rencích projednávána. Je však třeba, působiti
ani ne tak agitačně, jako splše k sesilení indi-
viduální zdatnosti dotyčného lidu našeho. Lidé
mohoviti, samostatní, neodvislí mnohem méně
podléhají odnárodnění, než chudobná massa.
Zástupcové Moravy byli také ke konferencím
pozváni, nenastala tudíž potřeba, by zástupcové
Čech brali na se jejich úkoly. Jinak má seto
arci se zájmy našinců ve Slezsku. Leč v tomto
směru skutečně povinnost svou se zřetele jsme
nepustili a usneseno, by ve schůzích konferenč-
ních, věnovaných Moravě, také poměrů slez-
ských bylo dotčeno.
Na dotaz v příčině rituální vraždy prohla-
šuje dr. Engel, že v takové povídačky středo-
věkého rázu nevěří. Uvádí nedávný případ, kde
katolíci uřízli mrtvole pravou ruku v pověře, že
dolknou-li se jí, otevrou všecky zámky. Měl tu
kdo za to, že je nějaké křesťanské sekty, která
krade mrtvoly a řeže jim ruce? Stejně proti
myslno — pokračuje dr. Engel — jest podezří
vati židy, že by užívali krve křestanské.
Karpeles
Posl
doktor
Engel
Steindler
Vídně
Rakousy
Morava
Čechy
Slezsko
18
article
Řečník obrací se pak k výkladům občan
Raisa. Právě zásluhou českých poslanců se
stalo, že stávka uhelná neskončila nezdarem
naproslým. Hned na počátku jejím vyslán byl
na př. do Kladna posl. dr. Plaček a na základě
jeho referátu bylo zásadně usneseno vyzvati
vládu, by s náležitým zřetelem ke spravedlivým
požadavkům hornictva hleděla působiti k ukon-
čení stávky. V tomto smyslu podal pak poslanee
českého klubu dr. Sláma známý svůj návrh.
jenž sněmovnou byl jednomyslně přijat. A když
v subkomitétu výboru sociálně-politického vác
se protahovala, byl to opět český poslanec sr
Fořt, jemuž náležeti bude zásluha, bude-liv
dolech zavedena dovitihodinná doba pracovní.
Tvrzení páně Raisovo je tudíž naprosto ne-
správné. Páni z tábora sociálně-demokratického
upravili si ovšem věc pohodlně. Kdyby byla
stávka dopadla dobře, řekli by: »Je to naší
zásluhou,« když ale skončila nezdarem, praví:
»Tím je vinna buržoasie a — mladočeští po-
slanci!« (Hlučná vesělost.)
V tom ovšem souhlasím s p. Raisem, že
parlament naděje v něj kladené nesplnil. Ale
dodávám, že právě v úvaze možnosti lepšího
výsledku změnili jsme i své prohlášení, v němž
původně chtěli jsme se vysloviti proti svolání
říšské rady.
doktor
Plaček
Sláma
Fořt
Raisův
Rais
Kladno
19
article
Pan Rais dotkl se též sbírek. Je to věc
v nejednom ohledu choulostivá, ale mohu ho
ujistit, že i poslanci ke sbírkám pro hornictvo
přispívali, jestliže nepronikla na veřejnost jejich
jmena, stalo se tak ze zkušenosti, že se jim
ještě vytýká, že přispěli jen proto, by se za-
lichotili. Chce-li p. Rais, podám mu soukromě
o tom doklady.
Pan Rais mluvil dále o povinnostech na-
šich k učitelstvu a školství. Není nikoho mezi
námi, kdo by jeho názory nesdilel. Ale pravda
je, že věc vyžaduje peněz a že nastává otázka
jak je opatřiti. Pan Rais doporučuje zvýšení při-
rážek, ale zapominá, že tyto činí se k daním
přímým a těch dělnictvo zpravidla neplatí, sku-
tečné poplatnictvo však proti zvýšování přirážek,
a to právem, se ohražuje. A nové dávky z věc
denní potřeby opět dělnictvo co nejrozhodněji
odsuzuje. Osobním mým náhledem bylo by, že
by tu nejlépe se osvědčila nová »daň osvětová«,
kterou by platil každý a v níž by nalézti se
též dala náhrada za zrušení školného.
Odůvodniv názor strany svobodomyslné
o otázce militarismu, polemisuje dr. Engel s tím,
co obč. Rais prohlásil v záležitosti »zde«. Ne-
pamatuje se, že by ze žalářovaných byl kdo ná-
ležel ke straně sociálně-demokratické. Dle ná-
hledu řečníkova bylo by třeba v této věci jiste
rozvahy. Oběti, které jednotlivci přinesou, nejsou
národu nic platny. Třeba napřed uvážiti po-
měry a dbáti o jakési předběžné dohodnuti
pak teprve jednati. Řečník míní, že celá affér
nebyla vyvolána na prospěch českého jazyka
národa, nýbrž agitací proti mladočeské straně.
Rais
doktor
Engel
20
article
Povinná poslušnosť vůči důstojníkovi vy
myká se působnosti politické strany. Jde o to
je-li skutečně zapotřebí, by ředitel kontrolníh
shromáždění musil právě podobný rozkaz dáti
Ale tu třeba věci vzíti tak, jak jsou. Chce-
se v nich dociliti úspěchu, nesmí se přiostřo
vati na otázku porážky autority a musí se jed
nati zcela jinak. Přinese-li se nějaká obět
musí míti nějaký výsledek, ale v této otázco
bez předběžného dohodnut nápravy dosle
nelze. nae
Řečník vyvrací pak výtky občana Raisav
příčině odporu mladočeské strany proti vše-
obecnému hlasovacímu právu, odvolávaje se
k návrhu dra. Slavíka, který, bohužel, následkem
složení skupin sněmovních ani výboru přikázán
nebyl.
Dr. Engel ješt sám stoupencem vše-
obecného a rovného hlasovacího práva, ale
V drobném prodejii
anní číslo o sebě
odpoledni
. . . za z
Va filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . 8 b
Inserůty
platí se hotevě napřad.
Fžedelacení a inserty plljímá »dnisl-
strace v Mariznské slici č. a.
Tamn sarházejí se 4ě1 pežakee.
tiskársa a eapedise „Násodnich Listů“
Rakopisy se nevrarají.
doktor
Engel
Virginie
21
article
vzhledem na trvající poměry zdá se mu býti
prospěšnějším, přičiní-li se poslanci o částečné
aspoň rozšiření volebního práva a nebudou-li
řiditi se zásadou »ryc nebo nic«. Doufá
ostatně, že ke příznivému rozřešení této věci
skutečně dojde.
Pan Rais — končí řečník — dotkl se též
hospodářských zájmů, jichž pěstováním podpo-
rují se též zájmy lidu. Ale je-li to právě
strana sociální demokracie, která se o sesílení
všech šírokých vrstev lidu stará, ponechávám
k posouzení s klidem sl. shromáždění. (Bouřlivá
pochvala. Potlesk.)
Po nové, ovšem chabé replice pana Raisa,
klerouž řízně odbyl pan prof. Michl, a po po-
známce pana Steindlera byl za hlučné po-
chvaly všemi proti pěti (sociálně demokratickým)
hlasům přijat projev důvéry jak poslanci dru.
Englovi, tak klubu poslanců českých.
Doslovem dra. Engia schůze o 6. hodině
večerní skončena.
Valná hromada spolku „Komenský
ve Vidni.
Tento nejdůležitější spolek český ve Vídni,
jehožto zásluhy nelze vypověděti slovy a vypo-
čísti v cifrách, konal 1. dubna t. r. valnou hro-
madu, v níž podána zpráva za 28. rok jeho
působnosti. Z referátu, tajemníkem p. Urbanem
co nejpilněji sestaveného, podáváme tyto hlavní
části:
Odpor kruhů obecních a vládních
proti českým školám ve Vídni nejen se
nezmenšil, nýbrž ještě zvětšil. Rada
města Vídně, ač od českého obyvatelstva již milliony
školních přirážek a činžovních krejcarů na stavbu
škoi vybrala, neuznala ani za slušné, propůjčiti ně-
kolik místnosti pro naše školy jazykové, ač se v nich
vyučuje v době, kdy v německých školách je prázdno,
ve středu a v sobotu odpoledne.
Rais
Raisa
profesor
Michl
Steindler
doktor
Komenský
Vídeň
Videň
22
article
Přízeň vlády k českému obyvatelstvu ukázala se
nejlépe po vyřízení naší páté žádosti za udělení
práva veřejnosti obecné škole spolkové, která již od
r. 1883 zdárně působí a tisíce českých dětí odcho-
vala. Právo to bylo nám opět odepřeno. Pan mi-
nistr hr. Bylandt řekl, že prý škola od r. 1894 se
mnoho nezměnila. Kde vězí její vady, to nám ne-
bylo udáno nikdy a také by to byla pro pány
ministry těžká úloha, neboť škola úplně výhovuje, a
aby se ještě více učilo německy, toho nedovolíme.
Že stav školy je dobrý, dokazují nejnovější výroky
dvou školních inspektorů, totiž našeho soukromého
školdozorce p. Jana Jelínka z Třebíče a c. k. okres-
ního školdozorce p. dra. Eibla z Vídně. Pan inspektor
Jelínek, jenž po 12 let byl c. k. školdozorcem na
Moravě a zajisté nad jiné jest povolán, aby podal
věrný obraz školy »Komenského«, prohlížel tuto
v prosinci 1899 po 7 dní a vyslovil se, že výsledky
vyučovací jsou celkem ve všech třídách uspokojivé,
ba v některých třídách shledán i chvalitebný úspěch
Jazyku německému věnuje se též náležitá pozornost,
takže ditky české ve vyšších třídách při německém
čtení výkladu članků a mluvnickém vyučování, jsouce
německy oslovaný, správně německy odpovídají«. Pan
soukromý školdozorce jest toho přesvědčení, že škola
práva veřejnosti zasluhuje. Vládní školdozorce p.
dr. Eibl navštívil školu od 1. září 1899 třikráte a
inspekci pro referát svůj již ukončil. Beze všeho
utajování, zcela otevřené a přímo pronesl četnáa
obzvláště pochvalná slova. Byl konečně spokojen
i němčinou, ačkoli se ji nyní neučilo více, než dříve.
Jelínek
Eibl
Komenský
doktor
Třebíč
Vídeň
Morava
veřejnost obecný škola spolkový
23
article
Jak příjmů tak i vydání roku 1899 přibylo stej-
noměrně. Jelikož však jsme uplatili dluh 1200 zl
(z r. 1898), nezbyla nám na r. 1900 žádná hotovost.
Příjmy bez přebytku z r. 1898 činily zl. 24.173. 62
(1898 zl. 20.108.91, 1897 zl. 20.764.96) vydání zl.
24.382.21 (1898 zl. 21.850.80, 1897 zl. 20.731.84).
24
article
Nemá tudíž spolek pro budoucnost ani zálohy žádné
ani hotovosti a jest mu proto rychlé pomoci svrcho-
vaně třeba. — Roku 1899 otevřeli jsme jednu no-
vou školu jazyka českého v X. okrese. Jsou tam
nyní: 1. Česká obecná škola, 793 žáků; česká opa-
trovna, 60 dětí; 3. škola jazyka českého, 220 žáků
celkem 1073 českých dětí v jediném okrese! Tak vy-
padá německý ráz města Vídně! Celkem vydržuje
spolek 1 školu obecnou, 2 opatrovny a 4 školy ja-
zykové, úhrnem 7 ústavů, na nichž se vzdělává do-
hromady 1349 dětí.
Ve zprávě za rok 1898 pravili jsme, že očeká-
váme vyřízení tří žádostí: 1. Za udělení práva ve-
řejnosti pro obecnou školu v X. okresu; 2. za
povolení čtyř nových škol jazykových; 3. za pro-
půjčení městských školních budov pro školy ja-
zykové. Žádost ve příčině nových škol jazyka
českého vyřízena byla výnosem c. k. zemské
školní rady ze dne 20. ledna 1899 číslo 14188,
a sice bylo zřízení školy jazyka českého v X. okr.
(v místnostech české školy obecné) povoleno, však
školy jazykové ve třech jiných okresech nepovoleny
proto, že z příčin finančních nechtěli jsme na dlouhou
dobu napřed najati potřebné místnosti. Když později
se výboru podařilo takové místnosti beze vší oběti
si zajistiti, byla žádost za povolení oněch tří škol
podána znova (dne 25. dubna 1899)
V měsíci dubnu obdrželi jsme přípis vídeňského
magistrátu, že rozhodnutím městské rady ze dne 13.
ledna 1899 byla zamítnuta žádost výboru za
propůjčování několika městských školnich místností
(ve středu a v sobotu odpoledne) pro české školy
jazykové ve III., V. a IX. okrese.
Vídeň
spolek 1 škola
25
article
V měsíci září 1899 byl výboru intimován výno
c. k. ministerstva vyučování ze dne 24. června 1899,
že ani páté naší žádosti za udělení práva veřejnosti
obecné škole spolkové v X. okrese nemohlo býti vy-
hověno, ježto prý poměry této školy od vyřízení
čtvrté žádosti (14. února 1894) dle zprávy o inspek-
čních výsledcích ministerstvu vyučování podané, pod-
statně se nezměnily
Současně zemská a okresní školní rada, chtějíce
nepochybně oslabiti pro rakouské poměry nanejvýš
zahabující faktum, že 14letí žáci školy »Komenskéhoe
nuceni jsou skládati propouštěcí zkoušky až na české
škole v Břeclavě na Moravě, oznámily nám přípisem
ze dne 6. záři 1899 č. 5570, že učinily opatření, aby
takoví žáci mohli onu zkoušku sklädati na německé
veřejné obecné škole pro chlapce a děvčata ve Vídni,
X. okres, Himberská třída č. 30 a sice po německu.
Známky by dostali z náboženství, čtení, psaní a po-
čítání
Výbor se vsak usnesl, na tulo prazvláštní vý-
hodu nepřistoupiti, ježto
Předně chceme plné právo veřejnosti a o zkoušky
ve Vídni jsme nežádali; za druhé by zkouška žáků
»Komenského« na německé škole a po německu by a
největším ponížením pro český lid ve Vídni; za třetí
by vysvědčení jen se 4 známkami a k tomu bez
známky z češtiny našim vesměs dobrým žákům pro
život nikterak nepostačovalo; za čtvrté nebylo k za-
kročení školní rady žádné příčiny, neboť. ačkoli
tyto zkoušky po 17letém trvání školy
»Komenského« budl v každém Čechu
největší trpkost a hněv, přece dosu
žádné dítě neopomenulo dáti se před
výstupem ze školy zkoušeti. Dejte nám
právo veřejnosti a hned ta rakouská
specialita, tyexpedice našich dětí
z Vídně na Moravu přestanonl
Pokud se týče vydržování sedmi ústavů spolko-
vých, bylo výboru přemáhati vělší část roku velké
Komenský
Břeclava
Morava
Vídeň
ústav spolkovýchod