ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 56f4f390-669b-11dc-a6e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 43, org 10, person 84, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 2. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 91.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v adninistraei za něsíe . . . . . . 2 za čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškou za naěsle na čtvrt lota . . . . 7 K 50h ve Mlialkich: na měsíc . . . . . . 2 K 30 h Poštoui na měsíe n artia . . . . s dvojí zásilkou na něsí za čirt leia . . . . 1 k e
Praha Poštoui
5 article Telefonické zprávy„, Nár. Listů.
Telefonické zprávy„, Nár. Listů. Schönererovci a V. kurie. Z Vídně, 2. dubna. Na včerejším sjezdu Schönererovců mluvil známý ně- mecko-nacion ální dělník Steino uhelné stávce. Obořil se prudce na české havíře, pravě o nich, že stlačují ceny Něm cům. Následkem toho prý Schönererovci při nastávajících volbách do říšské rady pod- niknou v V. kurii království če- ského boj a doufají prý, že z pěti ně meckých mandátů v této kurii dobudou tří Tisza nemocen. Z Pešti, 2. dubna. Kolomana Ti szu čekali včera ve Velkém Varadě. Onemocněl však influenzou, která při jeho vysokém věku je vždycky povážlivá. — Jeho syn, hr. Štěpán Tisza, musil se podrobiti operaci. Halbanovy paměti. Z Vídně, 2. dubňa. Již po několik měsíců se zde vypravuje, že bývalý ředitel kanceláře poslanecké sněmovny odborny chef ve výslužbě Halban chystá se vydat tiskem své paměti, zvláště pokud se týkaj éry hr. Badena. Pachatel attentátu na pomník Hentziův opět v Pešti. Z Pešti, 2. dubna. Včera bylo tomu právě 5 let, co spáchán byl známý pumový attentát na pomník generála Hentzia v Budíně. Pachatelem udán byl žurnalista Szelles. Po attentátu prchl do Pařížea unikl tak zatčení. Včera vrátil se d hlavního města, protože jeho čin by po 5 letech promlčen. Příchod jeho způ sobil zde nemalou sensaci.
Schönererovec Tisza Koloman Štěpán Tisza Halbanův Halban Baden Hentzio Szelles Vídeň Německo ec Pešť Budín poslanecký sněmovna
6 article
Posl. Wolf o poměru radikálů k ostatním stranám německým. Z Vídně, 2. dubna. Na včerejší schůz Schönererovců promluvil posl. K. H. Wol o vnitropolitických bojích a vyzýval k nej ostřejšímu boji proti nejurputnějšímu nepřítel německého lidu — křes(anským so- cialům. Velké massy vídeňské klesly prý vlivem židovského liberalismu a panstvím křesťanských sociálů, již vynikají všemožnou surovostí, tak hluboko, že se dá sotva oče- kávati vzpružení národní činnosti. O poměrech národnostních v Čechách pravil, že se ve venkovském volebním okresu libereckém spojily německé strany, pokro- ková a lidová, aby porazily kandidáta ně- mecko - nacionálního. Radíkálním Němcům vede se prý v Rakousku jako Burům, kteří musí rovněž s tuhou vytrvalostí bojovati za svou svobodu a národní bytí. Prudce útočil pak posl. Wolf na posl. Zdenka Schückra a Prada, kteří prý už nezasluhují podpory radikálů. Také dr. Hochenburger prý Němce zklamal. Musí se prý proto naléhat na úplnou rozluku.
Posl Wolf Wol Němec Zdenko Schücker Hochenburger Vídeň Čechy Rakousko Prado
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Terstu, 1. dubna. (C.-B.) Člen panské sněmovny, tajný rada Karel svobodný pán Reinelt, president zdejší obchodn komory, dnes zemřel. Ze Zadru, 1. dubna. (C.-B.) Zemsky sněm přijal včera rozpočet na rok 1900 proti hlasům Srbů a Italů a usnesl se, aby položka o nákladu na italsko školu ve Splitu byla škrtnuta. Z Berlína, 1. dubna. (C.-B.) Wolffova kancelář oznamuje z Petrohradu: Za příčinou dnešních narozenin německého vele- vyslance knížete Radolina zaslal cís a Vilém knížeti drahocenný dar a nad míru milostivý blahopřejný telegram. Císař udělil velevyslanci za jeho věrné služby komtürský kříž královského hohenzollerského domácího řádu a projevil naději, že jej velevyslanec dlouhá léta ve zdraví nositi bude. Z Cařihradu, 31. března. (C.-B.) Do savadní srbský vyslanec odje odtud, aniž byl od sultána přija v audienci, ježto je sultán trochu na- stuzen. Avšak navzdor lehkému ochuravění svému byl dnes sultán přítomen při se lamliku. Z Cařihradu, 31. března. (C. -B. Ruské velevyslanectví očekává od turecké vlády prohlášení, které dosud jenom ze sul- tánského paláce učiněno bylo ohledně před- nosti při stavbě železných dráh v Malé Asii. — S arménské strany docháze- jícím listům, v nichž se hrozí nási lí ma smrtí, nepřikládá se ve zdejších kruzíeh žádná přílišná váha. V trvání revolučního výboru se nevěří a soudí se namnoze, že jsou výhrůžné ty listy pouhou mystifikací. Z Madridu, 1. dubna. (C.-B.) Manifest snárodního sjednocení« protestuje proti zákazu na dnešek svolaného projevu kárá nicotnou politiku vlády. Od plánu, aby zejtra všechny obchody uzavřeny zůstaly jakožto protest proti schválení rozpočtu, bylo upuštěno. Ze španělské sněmovny. Z Madridu, 1. dubna. (C.-B.) Sně movna přijala rozpočet.
Karel svobodný Reinelt Srba Italos Wolffův Radolin Vilém kníže Terst Zadr Split Berlín Petrohrad Cařihrad Asie Madrid panská sněmovna španělský sněmovna
9 article
Z Cařihradu, 1. dubna. (C.-B.) »Ag de Constantinople« vyvrací úřadně zprávy zahraničných listů o nových nepokojích ve Skopji. Posl. dr. Engel v Benešově. Předseda klubu poslanců národní strany svobodomyslné svolal na včerejšek do místnost hostince »u knížecího znaku« v Benešově schůzi svých voličů, by zprávu jednak o činnosti své. jednak o postupu celého klubu jim podal. Schůze ta, která přečetně byla navštívena, měla průběh velezdařilý. Hlavní zásluhu ot získal si pražský mluvčí strany sociálně-demo kratické, který tentokráte nešťastně se expo- noval. Věc strany, která v poslední době tako vého dožila se fiaska, byl by ostatně neobháji ani řečník mnohem výmluvnější, než za jakého pokládáme a jakým sám sebe považuje pro- padlý kandidát v kurii pátě při posledních říš- ských volbách. Předsedou schůze po zahajovacích slovec předsedových zvolen byl aklamací starosta bene- šovký p. Pánek, jeho náměstky pp. Kory- tovský a Soudný. Po té ujal se slova posl. dr. Engel Praví, že nechce příliš dlouho zneužívati trpěli- vosti, poněvadž tuší, že hodlají se přihlásiti ješte další řečníci. Proto omezí se na stručný vše- obecný přehled situace politické, jak osobně na ni nazírá. »Měli jsme«, pokračuje, »v posledníeh letech tolik vlád, že musím prositi za prominuti, kdybych při vypočítávání na některou zapomněl.
Posl doktor Engel Pánek Kory Cařihrad Skopje Benešov strana sociálnodema Aga jít Constantinople
10 article
Rozdělil bych je na vlády — řekněme — prvního a druhého řádu, totiž takové, kterým dala se přičítati jistá samostatnost a na takově. které hned při svém povolání označovány jako prozatímné a byly pouhými vykonavateli směrů zákulisních. K prvnějším náležely vláda Taaf- fova, Badenova a Thunova, ke druhým Windisch- grätzova, Kielmanseggova, Gautschova, Clarova a Wittkova. Stran nynější vlády dra. Körbra posudku určitého ještě pronésti nelze. Hlavním předmětem, jehož projednání měly se poslední dobou, Badenem počinaje, domáhati. bylo rakousko-uherské vyrovnání a pak nový branný zákon. Prvnější však provedeno cestou neparlamentní, známým článkem 14., kdežto na branný zákon v tom smyslu, jak dřive s 10letou platnosti trval, vůbec nedošlo. Zejmena letoš- ního roku jednáno o kontingentu branců jedině pro rok 1900. Řečník probírá důvody, jimiž klub český na radě říšské byl veden k usnesení, by prot kontingentu branců obstrukce se zastavila. Ná- vrh tento byl přijat klubem po velmi zevrubné debatě všemi proti 14 hlasům, tedy převážnou většinou a jen otázka vlastně vedlejší rozhod- nuta 22 proti 18 hlasům. Hlavní důvod jednání spoělval v tom, že poslance zaráželo a nutilo k vážnému přemýšlení, proč vláda bar. Wištka která celý zbytek rakousko-uherského vyrovnání provedla § 14., nerozšiřila tuto jeho působnost též na předlohu braneckou.
Badenův Thunův Windisch Kielmanseggův Gautschův Clarův Wittkův
11 article
Říkalo se sice, že stalo se tak, aby násle- dujícímu ministerstvu dra. Körbra způsobily se obtíže, ale těžko tomu věřiti, poněvadž kdyby tu bylo šlo o jakousi animositu, sotva by byl dr. Körber zase bar. Wittka přijal do svého kabinetu jako ministra železnic. Mnozí z nás — praví dr. Engel dále — v okolnosti naznačené viděli úmyslnou snahu, přivésti poselstvo české do velice obtižného, přímo kritického postavení a utvořiti situací takovou, kde by pro onen směr, který zásadně chce živel český a slo- vanský v Rakousku pronásledovati, nastala k tomu možnosť s poukázáním, že jinak an jeďnati nelze. Až by potom dostavily se ná- sledky přikrého útisku — ne poslaneů, kteří neriskují ničeho, nýbrž národa českého, který je jako ochránce svých zájmů volil, — bylo by se prostě řeklo: »Hle, takové jsou následky mladočeské politiky!« a máme toho již zkuše- nosti, že právě titéž lidé, kteří nejvíce k ob- strukci nás nabádali, pak nejhlasitěji zase byli by volali: »Vy jste zodpovědni, vy měli jste znáti a posouditi veškeré okolnosti, na vás spadá vina za to, co nyní se dějel
Körber Wittek doktor Engel Rakousko
12 article
Tuto zkušenosť učinili jsme již několikrát a tudíž nikoli proto, že bychom nechtěli plni vůli voličstva, ale že jsme strážci svěřených nám zájmů a že tyto zastávati musíme dle nej- lepšího svého vědomí a svědomi, nacházímese dnes s jistou částí našeho veřejného míněn v rozporu. Stejně má se věc v otázce obeslání konfe rencí, kde rovněž mínění byla a jsou rozděléna. I tu šli zástupcové čeští do Vídně jenom na základě usnesení valné většiny sboru poslane- ckého, který všemi proti toliko 12 hlasům v tom smyslu rozhodl. O dotýčných záležitostech tam projednávaných měli jsme česť blíže pojednat na nedávné schůzi klubu národní strany svo- bodomyslné v Praze a jinde s těmi, kdož o věe se zajímají a já dovoluji si sděliti, že řeč moje i dr. Herolda v plném znění vydána bude klu bem strany naši. Jsouce povinni vyvarovati se každé nedů- slednosti, naléhali jsme, by především jednáno býlo o předmětech, spadajících do kompefence sněmu král. českého. Tak se i stalo, načež te- prve před samým rozchodem konferencí vlád podála též žprávu o užívání jazyků při úřadeeh zeměpanských. Tato otázka arciť již po řadu let vlečese jako červená niť.působností všech vlád, hr. Ba- denem počínaje. Když tento padl, pokusil se jeho nástupce bar. Gautsch o rozřešení její n základě vzájemnosti čili reciprocity, totiž v tom smyslu, že by Čech a Němec na př. v Bo nešově nebo v Táboře nenalézali se v okol nostech zeela stejných, jako to stanovila na- řízení Badenova, za to však Čech v Li- berci a Němec v Benešově nébo v Táboře ano. Podotýkám, že nesrovnává se s pravdou jako bychom byli tuto zásadu nařízení barona Gautsche prostě přijali. Zástupcové čeští —. by jsem taktéž mezi nimi — toliko prohlásili, že jsou ochomi takové uspořádání vzíti v úvahu. avšak jedině za podmínkou, kdyby bar. Gautsch
doktor Herold Gautsch Čo Němec Badenův Vídeň Praha Tábor Benešov
13 article
byl s to jim zajistiti, že s ním budou souhla- siti také Němci a že pak dojde k uklidnění myslí v Čechách a zastavení persekuce českých menšin, za kteroužto cenu Čechové by byli ochotni přinésti též podobnou dosti vážnou obět. Bar. Gautsch tehdy doufal, že bude moci zá- ruku tuto poskytnouti, ale nestalo se to a věci braly se směrem již dosti známým, skončivše tím, že i nařizení jeho, která publikována den před tím, než sám přestal býti ministrem, což je zajisté velmi pozoruhodno, byla odvolána. Předcházel tomu areiť pád ministerstva Thunova, který již dosti dlouho možno bylo tušiti. Jest pochopitelno, že národ sebevědomý zrušení jazykových výnosů vůbec, které stalo se bez jakékoli náhrady, nemohl jen tak zhola klidně snésti. Lituji však, a pravím to zcela otevřeně, ať již se to komu libi čili nic, že de- monstrace, které měly směřovati proti vládnímu opatřeni, často, bohužel, se zvrhly ve směr zeela jiný a končívaly vytloukáním oken židov- ských.
Němec Gautsch Thunův Čechy
14 article
Když jsme se pak znovu ve Vídni sešli, shledali jsme, že politický útvar, který již dříve neposkytoval přílis mnoho pevnosti a spolehli- vosti — tak zv. pravice — stal se ještě koli- savějším a to zvláště vinou katolické strany li- dové, která prohlašovala, že jest ohrožena v svých mandátech a že musi pokračovati v tom ohledu s proudem veřejného mínění. Nevyčítám jí toho. Každý musí věděti, eo straně a zájmům lidovým, jež zastupuje, nejlépe svědčí. Své osobní mínění však nevábám projevíti zcela ve- řejně v ten smysl, že politiku pouze mandá tovou bych nikdy provozovati nechtěl, poně- vadž pokládám ji ze všech za nejhorší. Pře- svědčili jsme se, že je třeba pomýšletí také na možnost, že by se pravice vůbec rozešla. My se však o to nepřičiňujeme, naopak hleděl jeme se své strany učiniti, pokud jen možno vše, aby byla zachována. Kdyby se ale i pře to konečně přece rozešla, budemnie si vésti jako strana samostatná, úplně volná, snahou ve smyslu i duchu naší minulosti. O konferencích řeknu ještě jednou, aby také zde bylo jasno, jak bezdůvodné jsou ně- které výtky, nám činěné. Nebyla sice usnesena naprostá tajnost všeho jednání, ale žádáno, by aspoň o některýeh věcech zachována byla jistá důvěrnost. Ta však došla v jednom případé porušení tím, že uve- řejněn byl jistý statistický materiál, týkajíels případného zřízení krajův. Podobného materiálu bylo členům konfe- renci vůbec dáno velmi mnoho, ale v žádném případě se o něm nejednalo. Tvrdí-lis tedy, že prý zástupcové češti projevili souhlas s rozhraničením, že zradili české menšiny a že porušili všecky své zásady, jest to pouhou lichou a zlovolnou insinuací. Pro nás v této otázce je krajní mezi to, co zastávali poslanci naši na sněmu, zvěčněli dr. Fáček a dr. Trojan.
Fáček doktor Trojan Vídeň
15 article
Nechci, pánové, zdržovati průběh dalšího jednání, poněvadž vím, že ještě někteří řečníci míní chopiti se slova. Proto nevyčítejte mně neúplnost; vždyť snad bude mně ještě odpově- děti k proneseným dotazům. Dokládám ještě jen následující: Jsou na světě lidé, jejichž ná- hledy jsou určitými a pevnými. Když s nimi jednáte, víte, na čem jste a můžete se dle loho zaříditi. Ale jsou také lidé, jejichž ná- hledy velmi nápadně se mění. Nazval bych je lidmi náladovými. A podobně má se to s politikou. Dělati politiku náladovou pokládal bych však za nej- větší, ba přímo osudnou chybu. Vše, co činiti chceme, budiž nejdříve klidně a zevrubně uvá- ženo. I vojevůdce musí předem miti určitý ná- zor o všech poměrech boje, který podniká a t nejen pro případ vítězství, nýbrž i pro připad neúspěchu. I politika je v jistém ohledu válkou, v niž nerozhoduje toliko sila, nýbrž také obrat- nost a rychlé přizpůsobení se daným poměrům V ní nerozhodují jen cit a nadšení, nýbrž mno- hem častěji chladná logika a přímo ledová vy- počítavost. A konečně pravím znovu: Ne v kra nosti, nýbrž v pevnosti zásad, přijatých po nejpečlivější úvaze a nejbedlivějším srovnání všech sil, spočívá vítězství a s nim. šťastnější naše budoucnost. (Hlučná pochvala a potlesk.) Pan Steindler tázal se, proč při konfe- rencích opomenut silný kmen český v Dolníeh Rakousích a ve Vídni a po mínění dra. Engla o rituelní vraždě. (Nepokoj a různé hlasy.) Předák pražské filiálky sociálně-demokrati- cké strany pan Rais vstupuje na podium, aby — jak praví — podal na poslance dra. Engla několik dotazů. Nelíbí se mu chování mladoče ských poslanců v otázce stávky hornické. Ome- zili se prý na pouhé platonické projevy sympatil. jinak ale, zejmena hmotně, hornictvo nepod- porovali.
Steindler Rais Dolníeh Rakousy Vídeň
16 article
Poněvadž fondy, jež byly k disposici, ne- byly veliké, skončila stávka neúspěchem. Rovněz prý neučinil ničeho pro hornictvo parla ment. jehož vlív byl na všech stranách přeceňován Vyčetl dále mladočeským poslancům, že nesta- rají se o lepší postavení učitelstva tak, aby toto mohlo osvětový svůj úkol zdárně vykonávat Výmluvy na nedostatek peněz jsou prý liché. Bude-li třeba, nesmí se poslanci Fozpakovati svoliti i ke zvýšení přirážek. Mluví-li se o po- třebě spoření, nechť se spoří při militarismu, ale tu prý poslanci mladočeští mají příliš mnoho ohledů v pravo, v levo, nahoru i dolů. Tak v otázce o hlásení se »zde« nevy konali svoji povinnost, dopustivše, by pro jediné nevinné slůvko české tolik lidí bylo žalářováno. Jesiliže poslanci mladočešti ukázali smiřlivost vládě, mají tím méně zapomínati, že těto smířlivost je třeba též v ohledu mezinárodnim, hlavně ke druhému kmenu, který zemi českou obývá. T bude mítř velkou důležitost též pro zájmy hospodářské, o něž starati se je naléhavou potřebou doby. V tomto směru není známo, že by zástupci strany svobodomyslné čeho pro- spěšného činili. Stejně zanedbávají olázku vše- obecného rovného práva hlasovacího neb aspoň rozšíření dosavadního volebního práva na sněm a do obeí. Hlavně však odsuzuje, že spolčuji se se všemi nepřáteli osvěty lidové, zejmena s klerikály. Na vývody předřečníkovy, zejmena poku stávky hornické se lýče, reaguje prof. Michl. Odmítá co nejrozhodněji výtku, že by byla veřejnosť ke stávkujíeím chovala se nelečně.
Fozpakovat profesor Michl
17 article
Obecenstvu, zejmena středním vrstvám, které platilo za metrický cent uhlí po tak dlou- hou dobu o 1 zl. více, nejméně se dá čeho vyčítati. Dnes nemá však ani ono nic, ani hor- níci. (Hlasy: Za to ale Karpeles!) Pání sociální demokraté měli by útoky své namířiti jinam na ty, kdož nepotřebný mour a škvár prodá- vali za peníz nelidský a výčitky své adresovati těm, kdož stávku vyvolali. (Výborně! Potlesk.) Posl, dr. Engel odpovídá předovším n dotaz pana Steindlera. Pokud se týče Vídněa Dol. Rakous, nemohla tato věc býti na konfe- rencích projednávána. Je však třeba, působiti ani ne tak agitačně, jako splše k sesilení indi- viduální zdatnosti dotyčného lidu našeho. Lidé mohoviti, samostatní, neodvislí mnohem méně podléhají odnárodnění, než chudobná massa. Zástupcové Moravy byli také ke konferencím pozváni, nenastala tudíž potřeba, by zástupcové Čech brali na se jejich úkoly. Jinak má seto arci se zájmy našinců ve Slezsku. Leč v tomto směru skutečně povinnost svou se zřetele jsme nepustili a usneseno, by ve schůzích konferenč- ních, věnovaných Moravě, také poměrů slez- ských bylo dotčeno. Na dotaz v příčině rituální vraždy prohla- šuje dr. Engel, že v takové povídačky středo- věkého rázu nevěří. Uvádí nedávný případ, kde katolíci uřízli mrtvole pravou ruku v pověře, že dolknou-li se jí, otevrou všecky zámky. Měl tu kdo za to, že je nějaké křesťanské sekty, která krade mrtvoly a řeže jim ruce? Stejně proti myslno — pokračuje dr. Engel — jest podezří vati židy, že by užívali krve křestanské.
Karpeles Posl doktor Engel Steindler Vídně Rakousy Morava Čechy Slezsko
18 article
Řečník obrací se pak k výkladům občan Raisa. Právě zásluhou českých poslanců se stalo, že stávka uhelná neskončila nezdarem naproslým. Hned na počátku jejím vyslán byl na př. do Kladna posl. dr. Plaček a na základě jeho referátu bylo zásadně usneseno vyzvati vládu, by s náležitým zřetelem ke spravedlivým požadavkům hornictva hleděla působiti k ukon- čení stávky. V tomto smyslu podal pak poslanee českého klubu dr. Sláma známý svůj návrh. jenž sněmovnou byl jednomyslně přijat. A když v subkomitétu výboru sociálně-politického vác se protahovala, byl to opět český poslanec sr Fořt, jemuž náležeti bude zásluha, bude-liv dolech zavedena dovitihodinná doba pracovní. Tvrzení páně Raisovo je tudíž naprosto ne- správné. Páni z tábora sociálně-demokratického upravili si ovšem věc pohodlně. Kdyby byla stávka dopadla dobře, řekli by: »Je to naší zásluhou,« když ale skončila nezdarem, praví: »Tím je vinna buržoasie a — mladočeští po- slanci!« (Hlučná vesělost.) V tom ovšem souhlasím s p. Raisem, že parlament naděje v něj kladené nesplnil. Ale dodávám, že právě v úvaze možnosti lepšího výsledku změnili jsme i své prohlášení, v němž původně chtěli jsme se vysloviti proti svolání říšské rady.
doktor Plaček Sláma Fořt Raisův Rais Kladno
19 article
Pan Rais dotkl se též sbírek. Je to věc v nejednom ohledu choulostivá, ale mohu ho ujistit, že i poslanci ke sbírkám pro hornictvo přispívali, jestliže nepronikla na veřejnost jejich jmena, stalo se tak ze zkušenosti, že se jim ještě vytýká, že přispěli jen proto, by se za- lichotili. Chce-li p. Rais, podám mu soukromě o tom doklady. Pan Rais mluvil dále o povinnostech na- šich k učitelstvu a školství. Není nikoho mezi námi, kdo by jeho názory nesdilel. Ale pravda je, že věc vyžaduje peněz a že nastává otázka jak je opatřiti. Pan Rais doporučuje zvýšení při- rážek, ale zapominá, že tyto činí se k daním přímým a těch dělnictvo zpravidla neplatí, sku- tečné poplatnictvo však proti zvýšování přirážek, a to právem, se ohražuje. A nové dávky z věc denní potřeby opět dělnictvo co nejrozhodněji odsuzuje. Osobním mým náhledem bylo by, že by tu nejlépe se osvědčila nová »daň osvětová«, kterou by platil každý a v níž by nalézti se též dala náhrada za zrušení školného. Odůvodniv názor strany svobodomyslné o otázce militarismu, polemisuje dr. Engel s tím, co obč. Rais prohlásil v záležitosti »zde«. Ne- pamatuje se, že by ze žalářovaných byl kdo ná- ležel ke straně sociálně-demokratické. Dle ná- hledu řečníkova bylo by třeba v této věci jiste rozvahy. Oběti, které jednotlivci přinesou, nejsou národu nic platny. Třeba napřed uvážiti po- měry a dbáti o jakési předběžné dohodnuti pak teprve jednati. Řečník míní, že celá affér nebyla vyvolána na prospěch českého jazyka národa, nýbrž agitací proti mladočeské straně.
Rais doktor Engel
20 article
Povinná poslušnosť vůči důstojníkovi vy myká se působnosti politické strany. Jde o to je-li skutečně zapotřebí, by ředitel kontrolníh shromáždění musil právě podobný rozkaz dáti Ale tu třeba věci vzíti tak, jak jsou. Chce- se v nich dociliti úspěchu, nesmí se přiostřo vati na otázku porážky autority a musí se jed nati zcela jinak. Přinese-li se nějaká obět musí míti nějaký výsledek, ale v této otázco bez předběžného dohodnut nápravy dosle nelze. nae Řečník vyvrací pak výtky občana Raisav příčině odporu mladočeské strany proti vše- obecnému hlasovacímu právu, odvolávaje se k návrhu dra. Slavíka, který, bohužel, následkem složení skupin sněmovních ani výboru přikázán nebyl. Dr. Engel ješt sám stoupencem vše- obecného a rovného hlasovacího práva, ale V drobném prodejii anní číslo o sebě odpoledni . . . za z Va filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . 8 b Inserůty platí se hotevě napřad. Fžedelacení a inserty plljímá »dnisl- strace v Mariznské slici č. a. Tamn sarházejí se 4ě1 pežakee. tiskársa a eapedise „Násodnich Listů“ Rakopisy se nevrarají.
doktor Engel Virginie
21 article
vzhledem na trvající poměry zdá se mu býti prospěšnějším, přičiní-li se poslanci o částečné aspoň rozšiření volebního práva a nebudou-li řiditi se zásadou »ryc nebo nic«. Doufá ostatně, že ke příznivému rozřešení této věci skutečně dojde. Pan Rais — končí řečník — dotkl se též hospodářských zájmů, jichž pěstováním podpo- rují se též zájmy lidu. Ale je-li to právě strana sociální demokracie, která se o sesílení všech šírokých vrstev lidu stará, ponechávám k posouzení s klidem sl. shromáždění. (Bouřlivá pochvala. Potlesk.) Po nové, ovšem chabé replice pana Raisa, klerouž řízně odbyl pan prof. Michl, a po po- známce pana Steindlera byl za hlučné po- chvaly všemi proti pěti (sociálně demokratickým) hlasům přijat projev důvéry jak poslanci dru. Englovi, tak klubu poslanců českých. Doslovem dra. Engia schůze o 6. hodině večerní skončena. Valná hromada spolku „Komenský ve Vidni. Tento nejdůležitější spolek český ve Vídni, jehožto zásluhy nelze vypověděti slovy a vypo- čísti v cifrách, konal 1. dubna t. r. valnou hro- madu, v níž podána zpráva za 28. rok jeho působnosti. Z referátu, tajemníkem p. Urbanem co nejpilněji sestaveného, podáváme tyto hlavní části: Odpor kruhů obecních a vládních proti českým školám ve Vídni nejen se nezmenšil, nýbrž ještě zvětšil. Rada města Vídně, ač od českého obyvatelstva již milliony školních přirážek a činžovních krejcarů na stavbu škoi vybrala, neuznala ani za slušné, propůjčiti ně- kolik místnosti pro naše školy jazykové, ač se v nich vyučuje v době, kdy v německých školách je prázdno, ve středu a v sobotu odpoledne.
Rais Raisa profesor Michl Steindler doktor Komenský Vídeň Videň
22 article
Přízeň vlády k českému obyvatelstvu ukázala se nejlépe po vyřízení naší páté žádosti za udělení práva veřejnosti obecné škole spolkové, která již od r. 1883 zdárně působí a tisíce českých dětí odcho- vala. Právo to bylo nám opět odepřeno. Pan mi- nistr hr. Bylandt řekl, že prý škola od r. 1894 se mnoho nezměnila. Kde vězí její vady, to nám ne- bylo udáno nikdy a také by to byla pro pány ministry těžká úloha, neboť škola úplně výhovuje, a aby se ještě více učilo německy, toho nedovolíme. Že stav školy je dobrý, dokazují nejnovější výroky dvou školních inspektorů, totiž našeho soukromého školdozorce p. Jana Jelínka z Třebíče a c. k. okres- ního školdozorce p. dra. Eibla z Vídně. Pan inspektor Jelínek, jenž po 12 let byl c. k. školdozorcem na Moravě a zajisté nad jiné jest povolán, aby podal věrný obraz školy »Komenského«, prohlížel tuto v prosinci 1899 po 7 dní a vyslovil se, že výsledky vyučovací jsou celkem ve všech třídách uspokojivé, ba v některých třídách shledán i chvalitebný úspěch Jazyku německému věnuje se též náležitá pozornost, takže ditky české ve vyšších třídách při německém čtení výkladu članků a mluvnickém vyučování, jsouce německy oslovaný, správně německy odpovídají«. Pan soukromý školdozorce jest toho přesvědčení, že škola práva veřejnosti zasluhuje. Vládní školdozorce p. dr. Eibl navštívil školu od 1. září 1899 třikráte a inspekci pro referát svůj již ukončil. Beze všeho utajování, zcela otevřené a přímo pronesl četnáa obzvláště pochvalná slova. Byl konečně spokojen i němčinou, ačkoli se ji nyní neučilo více, než dříve.
Jelínek Eibl Komenský doktor Třebíč Vídeň Morava veřejnost obecný škola spolkový
23 article
Jak příjmů tak i vydání roku 1899 přibylo stej- noměrně. Jelikož však jsme uplatili dluh 1200 zl (z r. 1898), nezbyla nám na r. 1900 žádná hotovost. Příjmy bez přebytku z r. 1898 činily zl. 24.173. 62 (1898 zl. 20.108.91, 1897 zl. 20.764.96) vydání zl. 24.382.21 (1898 zl. 21.850.80, 1897 zl. 20.731.84).
24 article
Nemá tudíž spolek pro budoucnost ani zálohy žádné ani hotovosti a jest mu proto rychlé pomoci svrcho- vaně třeba. — Roku 1899 otevřeli jsme jednu no- vou školu jazyka českého v X. okrese. Jsou tam nyní: 1. Česká obecná škola, 793 žáků; česká opa- trovna, 60 dětí; 3. škola jazyka českého, 220 žáků celkem 1073 českých dětí v jediném okrese! Tak vy- padá německý ráz města Vídně! Celkem vydržuje spolek 1 školu obecnou, 2 opatrovny a 4 školy ja- zykové, úhrnem 7 ústavů, na nichž se vzdělává do- hromady 1349 dětí. Ve zprávě za rok 1898 pravili jsme, že očeká- váme vyřízení tří žádostí: 1. Za udělení práva ve- řejnosti pro obecnou školu v X. okresu; 2. za povolení čtyř nových škol jazykových; 3. za pro- půjčení městských školních budov pro školy ja- zykové. Žádost ve příčině nových škol jazyka českého vyřízena byla výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 20. ledna 1899 číslo 14188, a sice bylo zřízení školy jazyka českého v X. okr. (v místnostech české školy obecné) povoleno, však školy jazykové ve třech jiných okresech nepovoleny proto, že z příčin finančních nechtěli jsme na dlouhou dobu napřed najati potřebné místnosti. Když později se výboru podařilo takové místnosti beze vší oběti si zajistiti, byla žádost za povolení oněch tří škol podána znova (dne 25. dubna 1899) V měsíci dubnu obdrželi jsme přípis vídeňského magistrátu, že rozhodnutím městské rady ze dne 13. ledna 1899 byla zamítnuta žádost výboru za propůjčování několika městských školnich místností (ve středu a v sobotu odpoledne) pro české školy jazykové ve III., V. a IX. okrese.
Vídeň spolek 1 škola
25 article
V měsíci září 1899 byl výboru intimován výno c. k. ministerstva vyučování ze dne 24. června 1899, že ani páté naší žádosti za udělení práva veřejnosti obecné škole spolkové v X. okrese nemohlo býti vy- hověno, ježto prý poměry této školy od vyřízení čtvrté žádosti (14. února 1894) dle zprávy o inspek- čních výsledcích ministerstvu vyučování podané, pod- statně se nezměnily Současně zemská a okresní školní rada, chtějíce nepochybně oslabiti pro rakouské poměry nanejvýš zahabující faktum, že 14letí žáci školy »Komenskéhoe nuceni jsou skládati propouštěcí zkoušky až na české škole v Břeclavě na Moravě, oznámily nám přípisem ze dne 6. záři 1899 č. 5570, že učinily opatření, aby takoví žáci mohli onu zkoušku sklädati na německé veřejné obecné škole pro chlapce a děvčata ve Vídni, X. okres, Himberská třída č. 30 a sice po německu. Známky by dostali z náboženství, čtení, psaní a po- čítání Výbor se vsak usnesl, na tulo prazvláštní vý- hodu nepřistoupiti, ježto Předně chceme plné právo veřejnosti a o zkoušky ve Vídni jsme nežádali; za druhé by zkouška žáků »Komenského« na německé škole a po německu by a největším ponížením pro český lid ve Vídni; za třetí by vysvědčení jen se 4 známkami a k tomu bez známky z češtiny našim vesměs dobrým žákům pro život nikterak nepostačovalo; za čtvrté nebylo k za- kročení školní rady žádné příčiny, neboť. ačkoli tyto zkoušky po 17letém trvání školy »Komenského« budl v každém Čechu největší trpkost a hněv, přece dosu žádné dítě neopomenulo dáti se před výstupem ze školy zkoušeti. Dejte nám právo veřejnosti a hned ta rakouská specialita, tyexpedice našich dětí z Vídně na Moravu přestanonl Pokud se týče vydržování sedmi ústavů spolko- vých, bylo výboru přemáhati vělší část roku velké
Komenský Břeclava Morava Vídeň ústav spolkovýchod