2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
3. února 1908. Císlo 33.
4
article
Paříže, 2. února. (K. k.) »Temps« praví
v članku o vražedném atentátu, že o příštích
volbách bude podán, ač-li nedojde k převratu,
nepochybný důkaz o dynastickém smýšlení por-
tugalského národa.
Pohotovost v Hadridě.
Z Madridu, 2. února. »EI Paris« si přeje.
aby infant Manuel, jakmile jeho bolest mine, byl
šťastnějším ve volbě svých mini-
strů ku blahu vlastí. »Imparcial« sdě-
luje, že madridská policie obdržela
velmi důležité pokyny a že vojsko
má pohotovost.
Z Madridu, 2. února. (K. k.) Dnes konsla
se mimořádná ministerská rada.
Ministerský předseda Maura odjel potom zvlášt
ním vlakem ke králi do Sevilly.
Různé zprávy.
Z Palerma, 2. února. (K. k.) Portugalský
dvůr zaslal vévodoví Orleanské mu,
bratru královny Amalie, telegrafiekou zprávu o za-
vraždění krále a korunního prince. Telegram
však vévodu nezastihl, poněvadž vévoda odjel
v pátek do Neapole, odtud chtěl se odebrati do
Egypta na návštévu ke své sestře, vévodkyn
z Aosty.
Z Neapole, 2. února. (K. k.) Vévoda Orle
anský odjel do Kahýry.
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Vévode
Chartresský, strýc královny Ama
lie, odjel ihned, jakmíle došla zpráva o zavra-
ždění krále Carlosa, ze svého zámku Firminu
do Paříže, kde se bude konati od-
poledne rodinná rada.
Z Paříže, 2. února. Dle došlých sem zpráv
je smýšlení v portugalském námořním vojsku
velmi podezřelé. Některé časopisy obdržely do-
konce již zprávy, že na dvou válečný ch
lodlch portugalských propukla
zjevná vzpoura, která teprv po delším
zuřivém boji byla potlačena. Na jedné z těchto
lodí bylo prý usmrceno více než 40 vzbouřenců
a také na druhé lodi bylo prý mnoho mrtvých
a raněných.
Manuel
Maur
Carloso
Paříž
Temps
Madrid
Sevilla
Palermo
Neapol
Egypt
Aosta
Firmin
EI Paris
Orle
Mode Chartresský
královna Amalia
5
article
Královna Amalie.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Krá-
lovna Amalie ztrávila celou no
u úmrtního lože krále a svéh
syna. Poslední slova umírajícího krále platila
královně.
Přípravy k pohřbu.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Těle s né
ostatky krále a korunního priniee
budou veřejně vysitaveny. Pohřební
slavnosti budou se pravděpodobně konati dne
10. t. m.
Poslední opatření krále Karla.
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Ministerstvo za-
hraničních záležitostí obdrželo tento telegram
z Madridu, datovaný z dnešního dne: Mini-
sterský předseda Franco dal včera
králem podepsati dekret, v ně mž
vytčena jsou nová trestni ustano-
vení a výkonná moc pověřuje s
jich prováděním. Snad tato opatření při-
měla revolucionáře k tomu, že užili násilia
atentát provedli.
Honarchie musí býti zachována.
Z Lissabenu, 2. února. (K. k.) Všichn
politikové veškerých monarchistických stran o
nejliberálnějších až do nejkonservativnějších jsou
za jedno v tom, že monarchie mus
býti zachována.
Opatření na španělské hraníci.
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Z Madridu se
sděluje, že španělská vláda učinila se zřetelem
na hnutí v Portugalsku, jež ovšem nelze pova-
žovati pravděpodobně za revoluční, na hranicíeh
obsáhlá bezpečnostní opatření.
V Oportu prohlášena republika.
Z Madridu, 2. února. (K. k.) »El Mundo-
zaznamenává zprávu, že prý v Oportu byla
vyhlášena republika. V oficiálních kru
zích politických zpráva ta není ani potvrzena.
ani vyvrácena.
Amalia
Karel
Franco
Paříž
Madrid
Portugalsko
Oporto
Min
El Munda
6
article
Žádost o zakročení Španělska.
Z Madridu, 2. února. Jakmile došla zpráva
o zavraždění portugalského krále, byla telegraf
cky nařízena bezpečnostní opatření na braniei,
aby ve spiknutí zúčastněné osoby nemohly pře-
jiti do Španělska. Všichni celstujie
z Portugalska, jejichž osobnos
nemohla bezpečně býti zjištěna,
vzati do vazby. Posádky na hrani-
ctch byly seslleny a elužba hlídek
náležitě zostřena. Z Lissabonu došla
vlády ještě jiná depeše (než o provedeném aten-
tátu) a ihned na to svolána minister-
ská rada. Praví se, že portugalská
vláda žádá, aby Španělsko na zame-
zení revoluce zakročilo a neprodleně
vojsko své do Portugalska vypravilo.
Provolání nového krále.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Zvláštní
vydání úřadního listu uveřejňuje tuto prokla-
maci krále Manuela II.:
Portugaleř
Bezbožný atentát naplňuje největší roztrp-
čenosti mé srdce synovské i bratrské. Vlm, že
národ sdílí moji bolest a s rozhořčením odsu-
zuje tento strašný zločin, který nemá příkladu
v dějinách. Ústavou jsem povolán, abych spra-
voval osudy království. Řídě se tím budu věno-
vati všechny své síly blahu vlasti a vynasnažím
se, abych si zasloužil lásku portu-
salskěho národa. Přísahám, že budu
chrániti katolické náboženství a ce-
listvost království a podrobo
vati se ústavě. Současně prohlašují, žesi
ponechám nynější ministerstyo.
V Lissabonu, 1. února 1908.
Manue! II.
Prohlášení spolupodepsali veškeři ministei
ld zumba lor
Manuel II
Manue
Španělsko
Madrid
Portugalsko
7
article
Josef Alpoln.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Ujištuje ae,
že se Josefu Alpoinovi podařilo opustiti Lissa
bon a že přijel do Salaman ky.
Hlavní útočník mrtev.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) HIlavní
strůjce královraždy jest mrtev. Byl
ozbrojen karabinou. Jmenuje se Manuel Baica.
čítal 30 let věku, byl dříve seržantem
v 7. jlzdním pluku, pak byl učite-
lem na obecné škole ve Winhaezu
nyní po 8 let učitelem v Lissaboně. Oba ostatní
královrahové jsou dle všeho rovněž Portugalci.
Výklad portugalského vyslanectví
ve Vídni.
Z Vídně, 3. února. Portugalské zdejší vy-
slanectví ujišťuje, že atentát na krále
a následníka portugalského jes
výsledkem širokého spiknuti republikán-
ského. Již přod týdnem došly poplašné zprávy
z Lissabonu, že strana republiká nská
vyvíjí neobyčejnou činnost a chy-
stá se k rozhodným činům, a že ze-
jména v armádě našla dobrou půdu.
Policio lissabonská dobře jsouc přípravena, do-
mnivala se, že 21. ledna ve výroční den repu-
bliky, dojdekrevoluci, která skončí vraž-
děním a atentáty, jelikož se rozhlašovalo, že
republikáni mají veliké zásoby
revolverů a pum. Protože pak ani v ohlá-
šený den 31. ledna nebyl vykonán útok, myslilo
se všeobocně, že hrozby byly plané a policue
lissabonská pod tímto dojmem dopustila se nej-
větší bezstarostnosti.
Alpoln
Alpoin
Baica
Portugalec
Vídeň
8
article
Rozhodnutí nejvyššího soudu
v záležitosti chebské.
Rozhodnutí nejvyššího soudu
v záležitosti chebské.
Ve známé záležitosti chebské bylo dru
Šebestovi doručeno následující rozhodnutít
C. k. nejvyšší dvůr soudní učinil v exe-
kuční věci .... . . ku dovolacímu rekursu.
správně rekursu vymáhajícího věřitele proti
usnesení c. k. krajského soudu v Chebu
jako soudu rekursního ze dne 24. listopadu
1907 č. j. R. IX. 382, 383, 384“ pokud ve
vyřízení o rekursech vymáhajícího věřitele
proti usnesením c. k. okresního soudu
v Chebu ze dne 21. října ..... bylo vy-
sloveno, že vyřízení toto sepsáno a vydáno
býti má jen v jazyku německém, následující
usnesení:
Rekursu se částečně vybo-
vuje a výrok obsažený na konc
usnesení c. k. krajského soudu
v Chebu ze dne 24. listopadu
1907, že vyřízení rekursu dra Še-
besty proti usnesením c. k. okres-
ního soudu v Chebu ze dne 21.
října.... vyhotoveno býti má
jen v jazyku německém, se zru-
šuje.
Šebesta
Cheb
krajský soud v Cheb
okresní soud v Cheb
9
article
Důvvody:
Zmíněný výrok neodpovídá zákonným
předpisům a prováděcím nařízením, o ně se
opírajícím. Neboť čl. 19. odst. 2. statního
základního zakona ze dne 21. pros. 1867
ř. z. čís. 142. uznává v souhlase se zása-
dou, jež vyslovena jest pro soudy v § 13.
všeob. soudního řádu, rovnoprávnost všech
jazyků v zemi obvyklých ve škole, v úřadě
a veřejném životě. Toto zákonné ustanovení
má, jak vyslovil říšský soud již
rozhodnutím ze dne 15. dubna 1905
č. 11. ř. z. pro Čechy význam ten, že každý
z jazyků v této zemi obvyklých stejně opráv-
něn je netoliko ve svém obvodu, nýbrž v celé
zemi. Tato norma, která především váže
úřady této země, totiž přijímati a vyříditi
podání, sepsaná v jednom z obou jazyků
zemských bez rozdílu, je-li dotvčný jazyk
v části země, ve které má úřad své sídlo
obvyklým čili nic, obdržela pro zeměpanské
úřady v Čechách nařízením ze dne 19. dubna
Čecho
Čechy
10
article
1880 zem. zák. pro Čechy č. 14, jež obno-
veno bylo nařízením ze dne 14. října 1899
zem. zák. pro Čechy č. 59, které, jak to
opět a opět vyslovil nejvyšší
soudní dvůr a také říšský soud
ve zmíněném rozhodnutí pokládati
dlužno za jeden z možných způsobů prove-
dení uvedeného státního základního zákona
pro Čechy bližší ustanovení, jež jsou podle
vytknuté zásady o jazykové rovnoprávnosti
všichni političtí, soudní úřadové a státní za-
stupitelstva v zemi povinni vyhotoviti vyří-
zení, jež se stranám ku přijetí ústní žádosti
aneb písemnému podání vydati mají, v tom
z obou zemských jazyků, v kterémž žádost
se přednesla, aneb v němž podání sepsáno
jest (§ 1. nařízení ze dne 19. dubna 1880
zemsk. zák. pro Čechy č. 14.)
Z řečeného vysvítá, že krajský soud.
poněvadž rekurs sepsán byl v jazyku če-
ském, byl povinen vyhotoviti také vyřízení
v něm v jazyku českém.
V tomto směru slušelo tudíž rekursu
vyhověti a dotyčny výrok zrušiti.
Čecho
Čechy
11
article
Pokud se stižnost dále toho domáhá,
by usnesení soudu rekursního ještě jednou
bylo vyhotoveno, jest bezpředmětná a ne-
bylo třeba ve směru tom dále čeho naříditi.
hledíe k tomu, že opatření c. k. krajského
soudu v Chebu se již stalo a s úspěchem
v odpor vzato bylo.
Von dieser Entscheidung des k. k. Ober
sten Geriehtshofes in Wien vom 21. Jännen
1908 R. II. 20/8 wird der betreibende
Gläubiger zu Handen seines Herrn Ver
treters verständigt.
K. k. Bezirksgericht Eger, Abteil II., am
30. Jänner 1908.
Dr. Fryeer.
Intimát tento sepsán jest v obou řečech
a místa proložená jsou podškrtána jak
v textu německém tak v textu českém,
z čehož patrno, že nejvyšší soud na ně
mimořádnou váhu položil.
Podařilo se tedy způsobiti usnesení nej-
vyššího soudu, jež ovšem má moc pouze
deklaraterní, ve věci samé ostalo usnesení
okresního soudu v Chebu, potvrzené krajským
soudem v Chebu, neodčiněným a bude věcí
vlády a státu, aby autoritu nejvyššího soudu
chránil a své soudcovské úřadníky ku plnění
zákonů přidržel.
Že pan dr. Freyer nemá chuti říditi se
zásadami, nejvyšším soudem proklamova-
nými, to patrno jest z německého zakončení
intimátu, proti němuž dr. Šebesta podá stíž-
nost a tím brzo se okáže, zdali také krajský
jako rekursní soud v Chebu na svém
stanovisku setrvá proti zákonům a proti roz-
hodnutí a autoritě soudu nejvyššího.
Abteil
doktor
Fryeer
Freyer
Šebesta
Eger
Cheb
krajský soud v Cheb
Herrn Vera
okresní soud v Cheb
Geriehtshofe in Wien
R . II
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. února. (Sté výročí pádu
Dubrovníka.) Dnes je tomu sto let, co pře-
stala existovati slavná kdysi republika dubrov-
nická, za jejihož rozkvětu měla svůj zlatý věk
i literatura srbsko-chorvatská. Dne 25. května
1806 Francouzi pod velením Lauristona zaujali
Dubrovník. Ale dopustili, aby stará republika
žila dále pod křídty Napoleonova orla. Dubrov-
nická státní rada scházela se i nadálo a volila si
svého knížete. Také na únor r. 1808 byl zvolen
knižetem Sabo Giorgio. Ale nový velitel francouz-
ský Marmont, když se marně domáhal, aby se
senatoři dobrovelně vzdali vlády, nařídil, aby se
senát sešel dne 31. ledna, dal pak toho dne bu-
dovu senátu obklíčiti francouzským vojskem
a děla v okolních tvrzích dal namířiti na město.
Když se toho dne sešel senát, vstoupili francouzští
důstojníci s několika místními obyvateli do za-
sedaci síně a přečelli dekret, jimž se jménem
císaře Napoleona republika prohlásila za zruše-
nou. Sám Napoleon listem ze dne 18. února
schválil tento Marmontův krok, načež zvláštní
notou ze dne 3. června 1808 ohlásil evropským
mocnostem, že dubrovnická republika přestala
existovat. Neobmezeným pánem Dubrovníka
stali se Francouzi, po nichž Dubrovník spola
s celou Dalmacií připadl Rakousku.
Francouz
Lauriston
Dubrovník
Napoleonův
Dubrov
Giorgio
Napoleon
Napoleon list
Praha
Saba
Dubrovník
Dalmacie
Rakousko
starat republika
13
article
Denní, zprávy.
Denní, zprávy.
— Ministr obcholn m. sl. dr. Fožt žádá
nás za uveřejnění těchto řádko: »Od svého vy-
stoupení z kabinelu byl jsem již několikrále
předmětem časopiseckých výtek, prýštících se
buď z nesprávných informací, buď z pohnutek
zápasu strannického. Až dosud jsem na výtky
podobné neresgoval. Výjimku však činiti musím
dnes vzhledem k prudkému útoku, který prot
dru. Paeákovi a mně obsažen jest v posledním
čísle časopisu »Česká Vídeň«. Útok vzta-
huje se k působnosti naší v záležitostech dolno-
rakouského zemského zákona o ško-
lách pokračovaclch. Konstatuji prostě,
že líčení, které o věci »Č. V.« čtenářům svým
předkládá, nalézá se, pokud se týče nás obou
českých ministrů, se skutečností v na-
prostém rozporu a že zejména tvrzení.
jakoby sankcionování dotčeného zákona bylo
se stalo za našeho spolupůsobení, nikter uk
neodpovldá pravdě. Nemoha, jak po-
chopitelno, pouštěti se zde do podrobností, jsem
nieméně milerád ochoten, před nestrannýma
diskretním forem, jakým příkladně by mohlu
býti »Národní rada«, správnost svých slo
doložiti. V Praze, 2. února 1908. S veškerou
úctou dr. Josef Fořt.«
— Rozumí se same sebou, že se nedáme
ohrozili ani sebe neomaienějsí suadou pražsko-
venkovského orgánu, který nsše vývody o úsudku
»Venkova« nad řečí něm. ministra krajana na-
zývá »nepoctivými«. Napiše-li někdo, že pan
Peschka svou štváčskou a ministra nedůstojnou
řeč pronesl jenom ze strachu před volbami
že mluvil vlastně jen to, co mu výstředníci ně-
mečtí našeptali, ten výslovně omlouv á řeč
Peschkovu. Nechť ji nazývá jinak jakkoli, at
o ní říká, že čpí zemězradou, že jest pověstná,
prušácká a všelijaká jiná, jakmile uvádi poleh-
čující okolnosti a tvrdi, že ji řečníku někdo na-
šeptal, už tím zlehčuje význam celé události.
uvádí zodpovědnost ministra Peschky v pochybu.
doktor
Fožt
Fořt
Peschek
Peschkův
Praha
Český Vídeň
národní rada
14
article
Krom toho jest naprostou nepravdou, co o
motivech Peschkových se strany agrární ře-
čeno, nepronesl řeč ani ve strachu, ani z naše-
ptání, Promluvil jako politik, který projeví
politické smýšlení svého národa a celého ger-
mánského plemene podle pravdy mluvil o pod-
lehnutí českého národa německému způsobem,
který podmiňuje zároveň rozpaduutí rakouského
státu, mluvil takto jsa v úřadé c. k. ministra.
Není v tom žádné neohroženosti, třeba se tak
zdálo, neboť ministr Peschka již napřed věděl,
že si v tom ohledu může dovolit, co chce. Ta-
kovou řeč dovoluje mu jako c. k. ministru hni-
lobný stav vnitřních poměrů tohoto státu, coz
je velmi smutné. On nemusil se ohlížeti ani na
své české kolegy, a to proto, že tito nade
vše jiné kladou, že těmi kolegy mohou —
zůstat! A to je už nejtruchlivějšíl
Naši výzvu k ministru Práškovi, aby se
zachoval, jak se sluší na řádného, poctivého
českého sedláka a vyvodil z řeči Pesehkovy je-
dině možné důsledky, dává p. Prášek odpově-
děti, že je to »ničemnosti«! Zaznamenáváme
prostě tento úpadkový zjev: odvolati se k ná
rodní cti v českém ministru, míti jej k odvetě
za krvavou urážku, národu spáchanou členem
vlády, jest mu — ničemností! Plamenné stigma
nynějšího období českého vlivu a moci!
Peschkův
Peschek
Prášek
15
article
— Městský radní p. dr. Ant. Holubovský
zemřel. Jeden z předních členů staročeské stra-
ny na radnici staroměstské včera navždy opusti
své křeslo. Pan dr. Antonín Holubovský, advo
kát a po deset let člen sboru obecních starších
zemřel po delší chorobě včera v dopoledních ho
dinách ve svém přibytku v domě č. 13 na Ferdi
nandově třídě. V různých oborech obecních pra
ci byl dr. Holubovský velmi svědomitým a upřím-
ným pracovníkem. Hodnost obecního staršího
posuzoval jako úřad, který má být s největš
péčí zastávén. Ve schůzích byl až úzkostlivě do-
chvilným a setrval v nich po řadu hodin, i když
křesla kolem něho zela prázdnotou. Zejména
v oboru právnickém a finančním působil po
dlouhou řadu let. V komisích horlivě pracoval.
maje potěšení z toho, když zdárnou a dobrou
věe bez dlouhých řečí před veřejností proná
šených, přivedl k uskutečnění. Ve sboru obee
ních starších zasedal od 8. listopadu 1897, kdy
byl zvolen v prvém sboru staroměstském a sko-
ro po celou tu dobu byl také volen do rady měst-
ské. V činnosti své ochaboval v měsící říjnu
kdy poslal do presidia staroměstské radnice ozná-
mení, že za příčinou ochuravění nemůže se
schůzí zúčastnit. Přátelé jeho tušilí, že choroba
je vážná, neboť jinak dr. Holubovský by na rad
nici jistě přišel. Lékař p. dr. Engelbrecht jej pečli
vě ošetřoval. Nemoc byla vleklá, ale neprozrazo
doktor
Antonín
Antonín Holubovský
Holubovský
Engelbrecht
16
article
vala zhoršení. Kromě všeho nadání v noci na
včerejšek stav nemocného se zhoršil. Včera čas-
ně z rána advokátní kancelista vstoupil do lož-
nice svého chéfa a shledal, že dr. Holubovský
dokonává. Spěšně seběhl k domovnici, která po
volala z nedalekého sousedství p. dra. Erpeka.
Jiný posel jel pro dceru dra. Holubovského, pí
Kratochvílovou, choť rady zemského soudu
bratra p. Holubovského, jenž řídil advokátní
kancelář. Všichni přikvapili k loži, zastihli ješto
dra. Holubovského na živu, ale veškerá pomoc
lékařská byla již marná. Mrtvice srdce způsobila
nenčekávanou smrt. Dr. Holubovský dosáhl 68
let života. V pátek měl narozeniny. Narodil se
v Praze dne 31. ledna 1840. Pohřeb zesnulého
bude se konnti ve středu dopoledne z chránu
Týnského. Upřímná vzpomínka bude zesnulém
trvale zachové nal
— Arcivévoda Karel František Josef vrátil s
z Vídně do Prahy.
doktor
Holubovský
Kratochvílův
Karel František
Josef
Holubovský
Praha
Vídeň
17
article
— Místodržitel hr. Coudenhove přijel dnes ráno
z Vídně do Prahy.
— Rodinné zprávy. Setník auditor pan Hu g
Soukup s cholí Mařenkou, roz. Bobkovou,
oznamují, že slavili sňatek svůj dne 28. ledna 190
v Praze.
— Úmrtí. V České Skalici zemřel 31. ledna cís.
rada pan MUDr. August Kordina, osobní lékat
prince Bedřicha ze Schaumburg-Lippe, Okresní sta-
rosta, čestný občan města České Škalice atd., mut
v celém kraji vážený a všeobecné úcty požívající.
v 77. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes v pon
dělí o 3. hod. odpol. z domu smutku na hřbilov
českoskalický. — V Praze zemřel pan Jan V če-
lačka, bývalý zlatník. Pobřeb koná se dnes v pon-
děli o 3. hod. odpol. z domu smutku v Chotkove
ulici čís. 4—— III.
Coudenhove
Hu
Soukup
Mařenka
Bobkův
MUDr
Kordina
Bedřich
Jan
Vídeň
Praha
Český Skalica
Schaumburg
Lippe
Český Škalice
Chotkov
18
article
— Komitét pro uměleckou výchovu mládeže
nově se organisoval, utvořiv se z delegatů, volených
učitelskými sbory národních škol v Praze a před-
městích. V tomto novém útvaru konal ustavujíc
schůzi na radnici staroměstské za velikého účasten-
ství učitelů a učitelek, umělců, kritiků, vysokoškol.
profesorů a spisovatelů. Za ochuravělého předsedu
komilétu univ. prof. dra. Čadu zahajil jednání odb.
učitel V. Koubek. Schůzi řídil a obšírný i vysoce
poutavý výklad o paedagogické důležitosti, způsobu
a methodě vychování aesthetickeho proslovil univ.
prof. dr. Hostinský. Zdůraznil oblažující význam
umění pro lid a nutnost volnosti v aesthetickém nazírání
Komitét pak ustavíl se v šest skupin, dle rozlohy
Velké Prahy. Předsedou komitělu zvolen dosavadní
předseda un. prol. dr. Čáda, místopředsedou socha
Lad. Šaloun, jednatelem uč. Ad. Wenig. Zároveň byi
volent z každé skupiny po 2—4 delegatech (9 dan
a 10 pánů), jež spolu s předsednictvem tvoří »ůstředí
komitétu«. V minulém roce pořadal komitét v Rudol
finu dva koncerty s Českou Filharmonil a předními
umělci, uspořadal tři přednášky se svět. obrazy (pp.
profesor
doktor
V Koubek
Čáda
Šaloun
Wenig
Čad
Velká Praha
národní škola v Praga
Český Filharmonit
uno
19
article
Jos. Hioucha, dr. Klusáček a P. Svojsík), požádal
ředitele Národního divadla o zvláštní představení
pro mládež (»Jan Žižka«) a uspořádal výstavu vý-
tvarného umění českého v Topičově Salonu. Vedle
toho konal přípravy k jiným podnikům. Bylo
usneseno v těchto podnicích pokračovat a roz-
šířit program o 3 nové podniky, jež vesměs byly
přijaty s povděkem a souhlasem. — Konečně byla
podána zpráva o peněžním hospodářství komstétu, ze
které vysvitalo, že bospodařil kom tet obezřule, kdy2
skrovné výdejné jmění jeho vykazuje ještě slušný
přebytek. Bylo zároveň usneseno rozmnožili výdejné
jmění komitétu dubrovolnými sbírkami v učitelských
sb rech a opatřiti komitétu garanční fond, kterým
by se ruce jeho uvolnily. Návrh, aby nově ustavený
komitét stal se odborem jednoty »Komenského«, byl
po delší debatě odkázán k opělovné úvaze novému
»Ústředi«. — Čilého jednání zúčastnili se pp. Berná
šek, Horák, prof. Hostinský, řed. Maternu, doc. dr.
Nej-diý a Wenig. Schůze skončena poděkováním
prof. Hostinskému za všechnu přízeň komitétu věno-
vanou a všem delegatům a hostům za hojnou účast.
— Hledá se vlastník odcizených předmětů. Dne
21. prosince 1907 přistižen byl Ferdinand Sachar
v držení velikého temenu hnacího, znalcem na 180k
odhadnutého, jejž v Úzké ulici u domu č. p. 24—1.
vetešníku prodati chtěl; podobně dne 31. prosince
19U7 nabízel ku prodeji dvě zcela nové židle z ohý.
baného dřeva se sedadlem dřevěným, ukradené pa-
trně z nějakého skladu. Nechce udati, kde věci tv
vzal i nebylo lze posud vlastníka vypáťrati. Komu
tyto věci byly ukradeny, nechť přihlásí se u c. k.
zem. trestního soudu v kancetáři č. 49—I. patro.
doktor
Klusáček
P Svojsík
Žižek
Topičův
Komenský
profesor
Matern
docent
Wenig
Sachar
národní divadlo
20
article
— Náhlé úmrti. Pan Vojtěch Frančík, 54lelý
bývalý soukremý učitel a majitel domu čp. 589 na
Král. Vinohradech, včera ráno náhle zemřel. Z na-
řízení lékaře dra. Šváchy byla mrtvola odvezena do
ústavu pro soudní pítvu
— Tčžký úraz hrobníka. Na smíchovský hřbito
na Malvazinkách konal se včera odpoledne pohře
řeznického mistra p. Wolfa. Když hrobník Antonín
Fraube z Butovic spouštěl rakev do hrobky, klouzl
a narazil na hranu kameno s takovou prudkostí, že
zlemil dvě žebra. Zraněný hrobník byl odvezen do
všeobecné nemocnice.
— Úraz v Pištěkově aréně. Po ukončení včerej-
šího večerního představení v Pištěkově aréně chtěla
se 14letá Karolina Švarcarova z Nuslí dříve dostati
ven a přeskočila zábradlí. Nešťastnou náhodou upadl
a zlomila pravou ruku. V ambulančním voze zá-
chranné stanice byla odvezena do nemocnice.
— Příšerná srt Anny šlechličny Grahové. Oby-
vatelé domu čp. 1931-II. v Malé Štěpánské ulici n
hoř. Novém městě zpozorovali včera po 4. hod. od-
polední, že uniká dým z příbytku Anny slechtičny
Grabové, doery po radoví zemského soudu, v roee
1835 narozené a do Prahy příslušné. Stařenka obj-
vala byt o jednom pokoji. V dřívějších letech živila
se vyučcváním Irančině, v poslední době pak, když
byla churava, žila z podpor, které jí známé rodiny
udělovaly. Tato stařonka včera příšerným způsobem
byla připravena o živol. Nejspíše postavila si hoříc
svíčku na podlahu a od ní chytily šaty. Nebohá sta-
řenka byla zachvácena plameny a nemohla se dovo-
lati žádné pemeci. Teprve, když sousedé spozorovali
že z jejího bytu uniká dým, vypáčili dvéře a nalezl
šlechtičnu Grabovcu na podlaze mrivou. Dle úsudku
lékaře stařenka zemřela udušením a upálením H -
řící svíčka stála ještě na podlaze. Mrtvola byla od
vezena do ústavu pro soudní pitvu.
Frančík
Král
Švácha
Wolf
Fraube
Švarcarův
Anna
Grab
Butovice
Nusle
Ob
Praha
všeobecný nemocnice
Pištěkův aréna
21
article
— Nejnovější nařízení vojenské správy o zálaž-
ních lékažich. Jak známo, jest ve vojště nedostatek
lékařů. Vojenská správa snažila se již všelijakými
recepty temuto nedostatku odpomoci, ba byla blízko
již také skutečně účinnému léku, totiž správné úpravě
platu i společenského postavení vojenských lékařů,
když tu nějaká praktická hlava v ministerstvu vo-
jenství přišla na myšlenku, jak opatřit vojenské sprá-
vě lékaře způsobem mnohem lacinějším a jednc-
dušším, než by vyžadovaly ony úpravy. Prolétla
totiž novinami v posledních dnech skutečně na první
pohled neuvěřitelná — ale v zemi nepravděpodob-
ností, Rakousku — jistě pravdivá zpráva, že vejenská
správa zamýšlí povolávat pořadem všechny neaktivní
vojáky-lékaře a tímto způsobem jakž takž udržovati
rovnováhu statutu vojenských lékařů. To jest tedy
faktum a jest zapotřebí, aby si lékařské kruhy uvě-
domily dosah tohoto požadavku a jeho tihu, jakou
účastněné lékaře postihne. Dosud bylo tomu tak, že
byli mladí lékaři záložní voláni na cvičení toliko
jednou, teprve tehdy, když byli zařaděni do země-
brany. Už tato povinnost mnohdy velmi krutě stihala
lékaře, zvláště praktiky, kteří si musili platit sub-
stituta, utratili mnoho poněz a vlastně pro nic. Ale
budiž, byl to ten poslední doušek hořkého milita risti-
ckého nápoje, člověk se po něm ušklíb a bylo dobře.
Rakousko
22
article
Teď však vojenská správa zamýšlí povolávat záložní
lékaře vícekráte na cvičení i do řadového vojska, tak
že by madý lékař musil rukovat každý rok. Za dů-
vod pro toto roztomilé nadělení uvádí vojenská sprá-
va nutnost lepětho vojenského výcviku lékařů. Bori
vědí, kde tenhle důvod naše správa vzala. Až do
Mandžurie si proň musila zajít, čerpajlc jej prý ze
zkušenosti z rusko-japonské války; ale mít iei m-
síla, aby zakryla důvod pravý, totiž neochotu upravi
řádně postavení hmotné i společenské vojenských -
kařů a tak ziskati lékaře pro vojsko. Toto nařízení
vojenské správy jest v pravdě vojenské. Což skutečné
si mystí, vážení panové se zlatými limci, že prů-
měrný lékař nemá do svých třicátých let o nae p-
ného starost a péči, než o militarismus? Ani tucha
po nějakém sociátním rysu není v tomto nařizení;
pořád se chvástá v parlamentu o úlevách ve vojenství
v duchu moderního života, vymýšlí se kde co a zat
jediné takovéto nařizení stačí, aby si člověk utvor
jasný obrázek o té hlásané pěči o veřejné blaho Po-
třebujeme my si zde, v lékarském listě vykládal, co
toto nařízení znamená nejen pro lékaře, ale i pro
nejširší vrstvy obyvatelstva? Jest třeba připomínau,
že celá řada nemocnic, ústavů humanitních, blazinců
atd. bude zápasit se stálým nedostatkem lékařů, pro-
tože stále některý z mladých kojegů bude „činným-
na vojně? A což teprvé venkov! Dnes není substitutů
a co si počne taková obec, jejíž lékař bude povotan
na vojnu a nenajde za sebe substituta. A to nebude
jeddna vbec, těch bude na sta. Dnes nelze najít sutsti-
tuta jednoho, pak jich bude třeba na sta. Kde je vzit?
Mandžurie
23
article
Ptala se vojenská správa na tohle? Piala se lézař-
ských komor, institucí to přece, k nimž by stát, jenž
je zařídil, sám měl míti svrchovanou úctu. Kdo bude
zodpovídat za to, když celé kraje octnou se po celé
týdny bez lékařů? Kdo bude zodpovídat za ochro-
mení nemocnic a veřejných zdravolních ústavů? Od-
povíme sami. Nikdo! Vojonská správa, ta už jistě ne.
24
article
Vydá jen nařízení a to ji stačí. Známe už ty vojen-
ské historky a víme, že dál než k nějaké parlament-
ní interpelací se všeliké ty nedostatky ve vojsku ne-
dostanou. Proto jest zapotřebí, aby se ozvalo v čas
lékařstvo, a to docela důrazně a aby upozornilo
žurnalistiku a parlamentní kruhy na toto chystaně
sociální“ nařízení naší vojenské správy. Je potřeb
tak učiniti dřív, než nařízení vydáno bude. A ovšem
jest nesporno, že je věcí lékařských komor, aby zde.
ukázaly zuby. Zdá se, že zprávy novin o této věci
byly inspirovány vojenskou správou samotnou a že
v kanceláři pana ministra vojenství se čeká, co asi
lékaři tomuhle řeknou. Proto musí býti naše odpověd
taková, aby vojenští páni si dali zajít chuť řešiti ne-
dostatek lékařů ve vojště zaváděním zařízení, ktaré
jest skutečnou kalamitou nejen všech mladých lékařů.
ale i obecenstva,
— Domnělé vloupání do nuselského obecníhe
úřadu. Jeden z obecních zřízenců zadíval se včera
po druhé hodině v noci na budovu školy čís. 303
ve Svatoslavově ulici v Nuslích, kde se nalézají kan-
celáře obecního úřadu. Budova stála nehybně, ja-
koby ze skály byla vytesána, ale vnitřek byl nějak
nepokojný! Zřízenec vypoulii oči a ano! zrak ho
neklamat! Pozoroval, že v oknech druhého patra
mihotají se stíny. Kdo by to mohl býti? Školník
snad? O nikoli. Ten spal spánek spravedlivýcha
dojista mu ami nenapadlo v tuto noční chrvíli smej-
čením rušit posvátný klid učeben. Aby to snad byl
nějaký agitátor, slídicí po voličských seznamech?
Svatoslavův ulice
Nusle
25
article
Proč by chodil až do druhého patra, kde mihotání
stínů bylo nejintensivnější? A při tomto rozjímání
obecní zřízenec sám u sebe rozhodl, že do školní
budovy vnikli prasprostí zloději. Rychle tedy pro
pomoc, aby se ta čeládka dostala za mříže! Zřízenec
běžel na nuselskou hasičskou strážnici a odtud te
lefonoval pro pomoc na strážnici policejní. A než
by kopu napočítal, plížilo se ke školní budově ně-
kolik postav; c. k. policistů i obecních hasičů. Školní
budova byla se všech stran obklíčena, tak aby se
nikomu nepodařilo zmizeti a po probuzení školnísa
několik ozbrojených policislů vniklo do budovy. Běda
strážcům veřejné bezpečnosti, jestli lupiči začnou
pálit z bnowningů! Běda lupičům, jestli se postaví
na odpor! Budou porubáni, postříleni a posekáni.
Dole hlídky s velkým napjetím očekávaly, brzo-i
znzní střelba. Ale ono nic! Prohledány všechny míst-
nosti školní i obecního úřádu, ale po vetřelcích nikde
ani pasná tky! Pokladna obecní byla netknuta, se-
znamy volební úplně v pořádku, spisy nalezeny
v položení takovém, v jakém je úřadníci zanechal
zkrátka pikde nebylo nalezeno nejmenší stopy
po zlodějích, lupičích a vůbec lidech darohných. Pro
hlídka skončena bez vypálení jediné rány a bez
jediného mávnulí šavlí. Expedice vrátila se s prázd-
nýma rukama a později při poradě převládal jedno-
myslně názor, že zřizenec trpěl halucirací, když
v budově viděl stíny. Tyto byly vrhány od plynové
lucerny, jejíž plamen byl větrem zmítán.
26
article
— Ulonnla ve Vltavě. Anna Pokorná, 43letá man-
želka obchodníka s uhlím ve Dvorcích č. 9, vzala
v sobotu po 6. hod. večerní putnu na záda a šla
k Vltavě pro vodu. Když se dlouho domů nevracela,
šel ji muž hledat a k nesmírnému překvapení nalez
putnu blíže převozu mezí krami a po ženě nikde ani
památky. Z nedalekého hostince č. 38 ve Dvorcích
zavolal na pomoc několik plavců, kteří háky hledali
mezi ledem, až po dvouhodinném pátrání konečně
nalozli utonulou Pokornou. Nešťastná žena nejspiš
stoupla na kus ledu, chtějíc nabrati do pulny vody.
led se pod ní zkroutil a Pokorná spadla do prohlubně,
v níž utonula. Po ohledání utonulé lékařem p. drem.
Mudrychem byla mrtvola odnesena do bytu Pokor-
— Nemocí dohnána k sebevraždě. V domě čís.
1410 obývala malý byt 37letá Antonie Pavalová,
vdova po účetním, do Kutné Hory příslušná. Byla
to žena velmi politováníhodná. Po dlouhou řadu
let byla stížena rheumatismem a v poslední době
zboubný lupus rozšiřoval se jí v obličeji. Začastá
lkala a naříkala, že ji očekává nejhroznější trápení
a že by byla šťastnější, kdyby dříve zemřela. Žal
svůj pojednou zkrátila. Nepovědomým způsobem opa-
třila si revoiver, kterým se zastřelila. Od pátku j
sousedé neviděli a teprve včera upozorníli policejní
komisařství vinohradské, že se Pavalové asi něco
stalo. Za intervence policejního úřadníka a lékaře
p. dra. Samohrda byly dvéře příbytku Pavalové vy-
páčeny a vstoupivším naskyti se vzrušující pohled:
na loži ležela Pavalová mrtva. Smrt nastala pře
2—3 dny. Obličej byl krví tak zalit, že nebylo možne
zjistit rozsah poranění. Dle všeho vypálila si zoufalá
žena střelu z revolveru do úst a vykrvácela. Mrtvola
byla odvezena dotavu pro soudní pitvu a příbytek
uzavřen a pečelí opatřen.
Pokorná
Mudrych
Pavalová
Pavala
Samohrd
Vltava
Kutná Hora
27
article
— Drobné místní zprávy. Náslodkem hučen
automobilu splašili se u vozatajských kasáren ve
Vršovicích koně, zapřažení do vohiklu sládka p. Em.
Steina z Práče. Koně odskočili a voj zlomili, byli
však náhodou zadrženi, takže vážnější nehodě se
zabránilo. — Zedník Horáček ze Žižkova měl deset
měsíců starého synka Josefa, kterého svěřil jeslím
v čís. 404 v Žižkově do opatrování. Včera tam dítko
náhle zemřelo a k nařízení lékaře byla mrtvola od-
nesena do ústavu pro soudní pitvu. — V Rudolfově
ulici v Bubenči nalezla hlídka asi 40lelého muže.
který měl značnou ránu na hlavě a byl v bezvědomi.
Neznámý muž patrně v podnapilém stavu upadla
těžce se poranil. V ambulančním voze záchranné
stanice byl muž odvezen do všeobecné nemocnice. —
Kočí Emil Schneider vyhýbal se v Jungmannevě
třídě na Král. Vinohradech s vozem na kulisy ně-
meckého divadla jinému povozu a vrazil při tom
na plynový kandelábr, který rozbil. — Sluha Josel
Vodička vezl kamna na dvoukolovém voziku. Ve
Vltavské ulici v Holešovicích vyhýbal se řeznickému
povozu, ale v tom okamžiku byl vozík zachycen mo-
torovým vozem elektrické dráhy č. 59. Sluha byi
odhozen a utrpěl vnitřní poranění. Kamna i vozík
byly značně pošk ozeny.
Stein
Zedník Horáček
Josef
Schneider
Jungmanneva
Král
Josel Vodička
Vršovice
Práče
Žižkov
Rudolfov ulice
Bubeneč
Holešovice
všeobecný nemocnice
28
article
—. Zavraždila dítě. Z Chebu se sděluje: V m-
nulých dnech byla v jedné zdejší žumpě nalezena
mrtvola novorozeného děcka, které bylo napřed
uškrceno a pak teprve hozeno do žumpy. Nelidskou
matku podařilo se vypátrati v osobě 19leté vyšívačky
Barbory Händlovy, která se k činu příznala. Udala,
že dopustila se činu z bídy a zonfalství. Měla
milostný poměr s mladým mužem, který ji zrádně
opustil, když měla se státi matkou. Dne 2. ledna
byla propuštěna z porodnice se svým nemanželským
dítětem, bez poněz a pouze chatrně oděna. Toulala
se po městě skřehlá a hladová a nikde nemohla
s dítětem najíti ani práce, ani přistřeší. V zoufaiství
napadlo jí zbaviti se dltěte násilím. Zašla za město,
lam dítě uškrtila a mrtvolu hodila do žumpy na
výkaly, kde později byla nalezena.
— Vrah zalčen. Z Moravské Ostravy se sdělujet
Strážmistr Boberski zadržel v Mokré dva žebrajícl
cikány, z nichž v jednom poznal dlouho hledaného
vraha Burianského, který přede dvěma lety spáchal
vraždu. Byl zároveň se svým společníkem Barbia-
ulčr
ským odveden do vazby.
ného.
Händlův
Boberski
Cikán
Burianský
Cheb
moravský Ostrava
Barbio