ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 56ef4a70-7592-11dc-b5ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 56, person 50, work 5, org 11
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 3. února 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 33.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp lšcí nsr v Prazo v admlnístraei aa měsíe . . . . . na čtrri leta . . . . s drojí doníkkei K 50 na měste na čtvt lata . . . . 7 K. 50 h ve slialkáckt 2KoD na měslc a Poštouí na čtvyt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zinilkou na na čtvrt vpsla
Koda
5 article Krvavá změna na portugalskén trůně.
Krvavá změna na portugalskén trůně. ne Mdn Malé, hornaté Porlugalsko mělo v počátku přechodu lidstva ze středního do nového věku stoleti světové slávy a světového panství. Četné nesnáze a krise dynastické, nevelká vlastní, od zevnějška necdvislá vnitřní síla státu, kolísavost ústavních řádů a dojista též působnost klerika- lismu, účinkovaly na vývoj Portugalska nepří- znivě, ba neblaze: stát dřive světového význumu klesal a nepříznivé vlivy zahraniční ubíraly mu sil lak, že na konec Portugalsko dostalo se ve skutečnosti do jich područí, třeba formálně za- chovalo si úplnou státní severenitu. V minulém stoleti bylo Portogalsko jevištěm dlouholelých zmatkův ústavních. Snahy o svobodo- myslnou ústavnost srážely se po více nežhi 60 let od chvile, kdy země se v r. 1810 za po moci Anglie zbavila napoleonské nadvlády fran- couzské, ve dloubých vnitřních bojich, mnohdy nejúpornějších, s tuhým konservalismem, base slepým zpátečnictvím. Moderní vývoj země ovšem trpěl citelně těmito domácími zápasy a stát by oslaben zvláště tím, že následkem vnitřních ne- snází nebylo státní správě možno věnovati zá mořským osadám, jichž království portugalské po velikých ztrátách dosud má 12 (6 v Africe a 6 v Asii), tolik pozornosti, kolik pro ně vy- žadovaly běhy světové. Teprve asi před 20 až 30 lety bylo reor- ganisováno portugalské vojsko, byly zřízeny dů- ležilé železnice, opraven byl trestní i občanský zákonník a byla provedena volební oprava v tom smyslu, že zavedena byla volba části členů komory panské a že snížen byl census pro sněmovnu poslaneckou.
Portugalsko Anglie Afrika Asie
6 article
Mimo tyto záležitosti však bylo třeba též nápravy ve státních financích. Ta však se ne- podařila ani v době vnitřních reforem, ani po zdějí: po více než půl století již státní rozpočei portugalský vykazuje zlověstný schodek, rok za rokem ovšem vzrůstající. Za takových pomérů, opravdu těžkých, b kritických, dosedl v říjnu r. 1889 na tron svých předků rodu braganzského, který od roku 1640 v Portugalsku vladaři, král Karel I. Po- stavení jeho bylo od začátku panování špatně. Předovším musil vyřídili četné koloniální zá- pletky, jež byly tak pronikavé, že chrožovaly Portugalsko samo. Rozpory osadní byly uklizeny teprve v r. 1891, ale jen tím způsobem, že Portugalsko přiznalo převahu Anglii. Od té doby Anglie nepřestala zasabovati do zahraniční politiky království portugalského, jež při všech svých jednáních mezinárodních musilo vždy míti na zřeteli stanovisko Anglie a její přání Nejnápadnější doklad toho poskytla válka burská. Tehdy Portugalsko vyhlásilo svoji plnou neutra- litu, ale musilo mlčky strpěti, že Anglie při vá- lečných operacích proti Burům užívala africke psady portugalské Mosambiku, měříci 761 čtver. kilometrů a přes dva mil. obyvatelstva čítající, nejinak, než jakoby osada ta stála pod panstvím anglickým.
Bur Portugalsko Anglie Mosambik
7 article
Není pochyby, že takové málo důstojné nesvobodné postavení státu formálně samostat ného, který nemohl v daných případech uplat- Dovati zcela samostatně zájmy své, nýbrž musi se řiditi pokyny cizí velmoci, působilo neblaze na vnitřni poměry poriugalské. Jimi pak otřásal ještě nejhlodavější červ: finanční krise. Pře 10 lety vzrostly státní dluhy, stálým scho dkem rozpočtu živené, měrou úžasnou, tak že krá- lovství portugalské nebylo již s to, by platilo i jen úroky ze státních půjček. Vláda portu zalská snížila proto v r. 1892 úrok z vnitřníe půjček o celou téměř Iřetinu, úrok pak vý- půjček zahraničních placený zlatem na jednu třetinu původní míry. Cízí státy protestovaly ovšem o překot proti tomuto opatření, jež však přes to se v Portugalsku udrželo téměř 6 let. V posledních letech minulého století se krise lato jakž takž urovnala, opět za pomoci Anglie- celý úspěch anglické přemoci objevil se pak světu v r. 1900, kdy král Karel veřejně ohlásil že mezi Anglii a Portugalskem trvá pevné spo jenství.
Karel Portugalsko Anglie
8 article
Pro vnitřní poměry portugalské znamenalo vše to otřesy silné a pronikavé. Z nich vyšla politická organissce oposični, klerá vnikla mez lid a stále silnějšího výrazu docházela při vol bách. Nesnáze státních financí skytaly ji účin- nou zbraň snad více nežli ostatní vládní poli- tika vnitřní; ale obojí dohromady živilo oposičn hnuti nezdolně. Oposice stala se záhy zřejmě ba okázale protidynastickou, republikánskou. Nynější vláda chtěla ji udolati násilím konečně státním převralem. Nejnovějším zjevem této vládní politiky je kralovražda, nejen tragi cká, nýbrž i — — poučná pro všechny, kdož v historii hledají složky pro pravidla státníh i národního vývoje. Nynější ministerský před seda portogalský, Franco, králův neobmezený dů- věrník a plnomoeník, jich nenašel, a královská rodina strašnou tragikou odpykala tuto jeho ne- napravitelnou chybu.
Franco
9 title
Příčiny a počátky.
10 article
Z posledních bouřlivých dnů. Situnce v Portugalsku byla už od posled ních dnů co nejkritičtějšl. Na radu přítele svého Eduarda VII., jehož prozíravost bouřila se nad nebezpečnou reakcí ministerského předsedy Joan Franca, král Carlos svolal voliče k 5. dubnu, když byla země rok již bez parlamentu ovlá- dána. Ale Franco zakazoval tábory, projevy propagandu tiskem, ano i čisté sch ů z voličské, ba i lepení kandidátních listin. Jak za těchto podminek mohli kandi- dáti hlásati idee své? Znameními ? Posuňky Telegrafií bez drátu? Pětičlenný výkonný výbor republi kánské strany rozhodl se shromážditi se v Ca- sinu du Lsrgo de San Carlos, aby pohovořil si o přípravách volebních. Nuže, hodinu před schůzkou diktátor dal obsaditi místnost policil členové výboru musili se vrátiti, nechtěli-liž býti zatčeni neprodleně. Lid, nemoha takto dospěti ke svobodným volbám, bouřil se v posledních dnech na ulicích, a jak jsme již sdělili, svedl opětně bitky s policil, zvláště když se mu ne- zdařilo osvoboditi mocí politické vězně z vězení Jelikož pak obě strany monarchistické progresisti i konservative (»regenadores«) diskre- ditovali se ústupky, králi učiněnými, lid hrnul se houfně pod prapory republikánské strany
Eduard Franco Carlos Portugalsko Ca Lsrgo jít San Carlos
11 article
Tím krutěji se mstil za to straně té Franeco Vůdce strany té Alfonso Costa i jiní její předáci, z ostatní oposice pak Pinto, Santo, Ri- beira, Egsn, Brava a Manis byli zatčeni. Za to lid rozlicený napadl policisty v různých částech města a usmrhil i jednoho civilního gardistu a jiné zranil. Na to pod záminkou, že jest zosno- váno ale spiknuti proti »bezpečnosti státue vláda dala pozatýkati množství lidí a zabavile množství zbrani, zvlášlě revolverů. Peerové i po- slanci sídlicí v Lissaboně, usnesli se potom ko- nati tábor, na němž by se protestovalo zvlástě proti porušení immunity poslanecké zatýkáním čelných poslancův i peerův. I na tábor ten dle všeho už nedušlo. Vláda ostatně tvrdila v po slední době též, že objevila spiknuui čelicik tomu, aby řada veřejných budo byla vyhozena do povětří. Korunní prine, kterýž sympalisoval částečně s některými oposičními živly, měl býti poznovu vypovězen na zámek ve Vílle Vicose, osamělé to sidlole žící 100 n od Lissabonu. Tragická věru ironie osudu chtěla tomu ale, že i jej stihla kule útoč nikův a že i on »padi« po boku nepáviděného krále . .
Costa Pinto Santa Ri Egsn Vílle Vicos Manisa
12 article Státní zřízení v Portugalsku.
Státní zřízení v Portugalsku. Portugalsko tvoří konstituční království, je hož ústava založena jest na ústavních zakonsch z 29. dubna 1826 zv. Carta constitucional nebo Carta de lci a z 5. čce. 1852 zv. Acto addicro nal, které doplněny byly řadou pozdějších usta novení zákonných, zvláště z 23. list. 18599 května 1878, 24. července 1884, 28. března a 25. září 1895, 26. čce. 1899. Ústava poringa ská uznáva 4 veřejně moci ve státě: zákonodár- nou, vladařskou, výkonnou a soudní. Moc zako- nodárnou vykonávají sněmy se schválením krále. moe vladařská přísluší výhradně krali za zodpo- vědnosti ministrů, moc výkonnou provádí rrá prostřednictvím ministrů, moc soudcovská jes nezávislá. Státní náboženství jest římsko-koto lické, které jediné smí míti v zemi chrámy, ač koliv i jiná vyznání jsou do Portugalska přípu Panovnická hodnost jest dědičná v rode srsko-kobursko-gothajsko-braganzském po meč i po přeslici podle práva prvorozenství, ač po- tomstvo mužské má přednost před ženským. Pr nevník má titul krále Portugalska a Algurbi s přídomkem „nejv ice věřící Veličen- stvo“, není zodpovědný a osoba jeho jest ne- dotknutelna a posvátná. Moc vladařskou vyko- nává tím, že jmenuje členy vyšší sněmovny.
Algurbi Portugalsko 18599 vysoký sněmovna
13 article
svelává sněmy k mimořádnému zasedání, potvr- zuje jejich usnesení, odročuje jejich se- zení a rozpouští tyto, jmenuje podle své vůle ministry, sesazuje úřadníky, uděluje milost odsouzeným a prohlašuje amnestii. Jako nejvyšši náčelník moci výkonné svolává sněmy k řádnému zasedání, jmenuje biskupy a úřadní ky, velitele vojska a válečného námořnictva, di plomatické a obehodní zástupce státu, řídí jed- nání s cizími mocnostmi, vypovídá válku a sjed- nává mír, uděluje tituly a hodnosti, rozděluje příjmy státní, povolené sněmem a dává schvá- lení všem aktům církevním. Král jest plnoletý v 18 letech, za jeho nezlotilosti jest vladařem nejbližší příbuzný ve věku nejméně 25 let, ne- ní-li tohoto, tedy vládní rada, složená z ministrů vnitra, spravedlnosti a 2 nejstarších státních ra- dů. — Sněm skládá se ze sněmovny vyšší a ze sněmovny poslanecké. Členové vyšší sněmovny jsou jmenováni králem (90), mimo to zasedaji v ní královští princové od 25 let, patriarcha lis- sabonský a hiskupové (13), jakož i přímí ná stupci těch členů, kteří jimi byli před vydáním zákona z 24. čce. 1884 (52).
vysoký sněmovna
14 article
Sněmovna poslanců skládá se ze 138 přím na 3 leta volených poslanců, z nichž 7 připadá na osady zámořské. Volební právo má každý portugalský občan na území státu bydlící, plno- letý, platicí ročně přes 500 reisů daní a umějící čísti a psáti. Volitelný pak jest každý občan s vyšším vzděláním, mající buď přes 400 mil- reisů ročních příjmů neb vzdělání vysokoškol- ské, nebo konečně hodnost důstojnickou. Z vo litelnosti vyloučeni jsou různí úřadnici a členové vyšší sněmovny. Obě sněmovny zasedají spo- lečně, členově jejich mohou býti zatčeni a sou- zeni jen se svolením sněmu a nepožívají žád- ných platů a odměn. Ministerstev jest 7: vnitra. zahraničních záležitostí, financí, války, sprave- dlnosti a náboženských záležitostí, námořnictvi a osad a veřejných prací, obchodu i průmyslu. Ministři musí opatřiti svým podpisem každý ake moci výkonné a vladařské, aby mohl býti pro- veden, neboť oni jsou za tyto akty zodpovědni Jako poradní sbor působí při státních záležito- stech státní rada, jejiž členy jmenuje na doživot
vysoký sněmovna
17 article Země a povaha lidu.
Země a povaha lidu. Portugalsko prostírá se o délce 520 a ší 180 km. podél moře Atlantského. Oploší vší šíře této obnáší 893.55, dle jiných 930 čtvereč- ných myriametrů. S nepatrnými vyjímkami při znávají se všichni Portugalci k nábozenství ka
Portugalec Portugalsko km
19 article
tolickému. Zámořské osady portugalské roztrou- šeny jsou po Asii a Africe. Jest málo lidí posud, kterým by bylo Portu galsko více než pomysl zeměpisný a společenský a zřídka udá se cestujícímu, jehož nevede v mi- sta ona posláni určité, aby zabloudil v odlehlý kout evropský, kterýž v sobě chová nad očeká- vání více zjevů krásných i poutavých. Přístav lissabonský směle závodí s krásou svou s Caři- hradem, Palermem, Nenpolí a Janovem, okolím svým s královskou Prahou naší. „Již vid mohutného Taja“, napsal svob pán Barth, „rozšiřujícího se u vodojem, moři podobný, s nábřeží zvláště pak s výšin lissabon ských jest překvapující a velepůvabný; ješté však krasším stává se obraz, když s ním splyne život a pohyb, když kterýsi z černých obrů po- číná se pohybovati s komínem svým čadivým k moři. Ještě jednou těká zrak po hrdé stolici lusitanské, kteráž běloskvoucími budovami svý- mi pokrývá pahorky a doliny poříčné, jejíž hra- dy, paláce, kláštery a kathedrály věnčí pahorků početných temena a tím budí obraz velikosti a nádhery, jehož péru sotva lze vypsati. Již vy- jižlíme! — Z leva táhnou se příkré vápenn výšiny Almadské, četnými pokrytě údoličky po pravé straně objevuje se Belem s prastarou kathodrálou svojí i s čtverhrannou věží, která chrání přístav lissabonský. Nad Belemems objevují budovy nejvyšší a nejpřednější, Castell san Jago, kupole kathedrály Coraeao de Jesus, nové observatorium v olivovém háji tapadském a ohromná stavba královského hradu v Ajudě.
Port Barth jít Jesus Asie Afrika Palermo Janov Praha Ajuda královský hrad
20 article
V obyčejném slova ponětí neodvděčuje s příliš cestuvání Portugalskem, poněvadž jest po řidku tak řečených „pamětihodných bodů“ Jsout ovšem česlné výjimky; mimo samo hlavní město vyniknjí některá města, jako obchodem oživené Porto čili Oporto a universitní město Coimbra pak mnohá mista, na př. slavný klášter Mafra, portugalské to napodobení Esouriala, královský letohrádek Cintra, slavný klášter bernardinský aleobacský, Basaco Bataha, Leira atd., celkem však jest krajina jednotvárná. V rovinách a níži- nách nalézaji se pole dobře vzdělaná, mezi nimi zde i onde místa, porostlá křovinami a nevyso- kým mlázím. Krásného vidu poskytuje západ sluneční na pomoří atlantském, i žije pověs v ústech lidu, že Nonh po veliké potopě světa přišel do Portugalska, aby tu uzřel západa slunečního, a uzřev jej nemalých požil půva- bův a rozkoší. Španěl projevuje rád proti protějšímu Portu- galci nozřizonou velkumyslnost; v jeho mysl jest Portugalce šlonem plemene slabšího i hor šího. Avšak novožilný cestovatel John Latouche přisuzuje rozhodně palmu přednosti Porlugalei. Podie popisu jeho jsou Portugalci lid krásn urostlé postavy, příjemnějších způsobů živolníci i sličnějšího kroje.
Španěl Portugalec Latouch Porlugalei Portugalsko Oporto Coimbra Mafra Esourial Cintra Basaco Batah
21 article
Latouche tvrdí ve svých cestopisech, že by- chom domnívali se býti v Arkádii větší díl Portu galska procestovavše. Tento dojem idylický ne působí jen malebné zjevy luhů na březích po říčných, nebo veliké, v stinném loubí ukryté džbány vinné, jichž rolníci tamější pilně k ústům přikládají, nýbrž i zvláštní druh zpěvu, zpěv po výšený, při němž jeden opakuje popěvek dru- hého. Nářadí k orbě portugalského rolníka jest ještě stupně nejnižšího. Volské voziky jejich jsou posud zůstatkem někdejšího panství řím- ského a nezažily od té doby zmen podstatnějších. pluh pak posavade jest haluzí zakřivenou, která sotva půdu zryje a již na svých bedrách pohodl ně lze odnésti. Jinak zase zanechali Maurov ozdobnictvím a zbožím hrnčířským vzácné sledy svého citu pro krásno a umění nad jiné zauja Mezi lidem objevují se rozdily veliké; tříd prostřední v městech liší se značně od hrubýeh nájemcův a pilných rolníků. Větši města vnitro zemská i přimořská pyšní se krásnými ulicemi v nichž plno nádherných domů panských. V do mech těchto tráví rodiny den za dnem, mají: peněz dosti, aby pez práce žíti mohly. Veliký dům, mající v zadu malou zelnici, se stěnami bíle natřenými, s podlahami bez koberců, s tu- otem dřevěných stolic, pak jeden neb dva prkenné stoly — toť vše! Žádného krbu, žád ných kamen ani v světnici obývající, ani v lož nici, žádných záclon v oknech, žádných ubrusů žádných obrazů na stěnách, žádných zreadel n stolu, který by byl pokryt knihami neladně roz loženými, novinami, časopisy i výrobky ručními žádné vásy květinové, žádného poreulánu, žád- ných hodin, žádných bronzů — není zden jedna z početných maličkostí, které u nás pro- jevují krasochuť, vlastně však nedostatek kraso- chuti domácího pána, kteréž udělují našemu bytu zvláštního rázu a nepopíratelného půvabu.
Arkádie
22 article
Nedostatek věcí těchto jest poznatkem velm smutných domácností porlugalských. Ze zaměst- nání paní portugalských dlužno jmenovati sotva šití, povídání, návštěvu mši anebo dívání se oknem mnohé hodiny trvající. Mimo nevelikou procházku do chrámu neobjeví se paní portu- galská téměř ani na ulici. Muži chodi od sklada ke skladu, při tom vykouří veliký počet papíro- vých cigaret, v poledním pak vedru tráví siestu svoji. Svití-li slunce, stojí ve skupinách na ná rožích ulic, v ruce majíce otevřené slunečníky v zimě ověsí si kolem beder shawl jakýsi, který složen jest do téže podoby trojhranné, jakou po- zorujeme u našich paní. Tak tomu chce móda. té se přidržuje Portugalec, třebas by španělšt sousedé jeho se mu proto posmívali. V městech těchto není novinky nějaké. Uzříme-li někdy dva muže na pohled v horlivou rozpravu pohřížené o předmětu neobyčejné dů- ležitosti a podaři li se jednomu z nich, aby vyslechl o veškerém obsahu rozmluvy, můžeme bezpečně za to míti, že cena libry tabáku o několik krejcarů zvýšená anebo snížená při- vedla toho v zoufalství, onoho v nadšení. Ani mod není, o nichž by přemýšleti mohli, neb tého.
Portugalec
23 article
mladík i kmet šatí se rovnou měrou, pouze mladí muži nosí strašně nizké botky, kteréž as velmi nepohodlnými činí různé jich procházky a putování. Vedle nosení úzkých bofek mají mladi mužové zaměstnání mnohem důležitější, pěsto vati totiž způsob lásky po všem svělě nejněž- nější. Činí tak s pocitem slušnosti převelikým a způsobem tím platónským, že není proti tomu námětů ni nejpřísnější gouvernantce. Mladí pá nové totiž projevují náklonnost svoji zvláštním způ obem: stanouť před domem své vyvolené, pří čemž tato na souhlas oknem hledí, tím pak věc celá jest odbyla. Nedůtklivému majetníku skladu je na po- hled lhostejným, proda-li nebo ne, při tom pak přijímá za velikou poklonu, nazve-li jej někdo zmuy fino«, v čemž vyrozumivá sehopnot druhého ošiditi. Při tom nedá se upříti jakás rytírskost v národní povaze Portugaleů. Jsou sice ustavičně pobožni, ba i pověr čivi, avšak již dávno byli se vyzuli z výlučné působnosti kněžské, v níž dříve tonuli, pouze žebrota bují jako dříve a stala se, jak zdá se. již jakousi vášní národní.
24 article
Naproti tomu objevuje se veliký počeť způ- sobů zdvořilosti, jichž nejpřísněji zachovávat třeba, ač-li nechceme nejcitlivěji. obyvatelstvo uraziti. Zde jeví se rozdíl proti- Španělsku, kdež se slovy »Vaše Milost« — V. Usted — — každý může jako člověk dobrého chování veškeru zemi proputovati. Ovšem v Portugalsku nyní ti- tulují se i uličníci na ulici se rvouce »Vas Milostí« a »Vaší cll« vedle hrubostí nejoškli- vějších, avšak dosud platí čtyři zvláštní oslovení. jichž podle stavu, od šlechtice až po rolníka. přesně užíti možno. Lesk kněžstva a veliké náklady, jež konali králové na stavby nádherných paláců a milo- sadů, v pusté Mafře, vyssály Portugalsko zúplna v dobách však novějších, zvlášté v letech po- sledních, počíná blahobyt opět vzkvétati násled- kem některých účinných snah. Byly vystavěny již i železnice, za to však není dosti silnie sjízdných, kteréž by styky železničné po zemi rozváděly. Vyvinul se i průmysl, v městech pak podnikány velmi mnohé opravy správní i zdra- volnické. Při tom uchovalo sobě Portugalske pocit neodvslosti, hlavní to překážku možných snah o důvěrné sbližování se s přibuzným stá tem sousedním, čimž by ohrožen byl zvláštn i samostatný ráz vývoje státního malé říše této
Vasa Španělsko Portugalsko Mafra
25 article
Podrobnosti o atentátu Z Madridu, 2. února. (K. k.) Ministr za- hraničných záležitostí sděluje o lissabonském atentátu tyto podrobnosti: Vrahů bylo šest. Všíchni byli ozbrojeni karabinami revolvery. Najali je političtí agitá- toři, neprátelé vlády. Mezi zabitými je Francouz, který měl opasek plný peněz. Patrně to byla mzda za vraždu. Také na ministerského předsedu Franka byl podniknut atentát. Bylo slyšeti prudké rány. V městě lze pozorovati obecnou skli- čenost. Republikáni a odštěpene ohlásili na včerejší den vážne události, nikdo nemohl však tušiti, že udá losti ty nabudou takového rázu. Z Paříže, 2. února. (K. k.) Došly soukrom zprávy z Lissabonu, že královna Amalie byla postřelena na ramení, když chtěla svým tělem chrániti korun ního prinee. Z Pažiže, 2. února. (K. k.) Na zdejším portugalském vyslanectvu bylo jednomu zpravo daji řečeno, že vrahové zamý šleli usmrtiti také královnu a prinee Manuela a že chtěli použiti ohromení zmatků, které by tim byly povstaly, ku pro- hláseni republiky.
Francouz Franco Manuel Madrid Paříž
26 article Nastolení nového krále.
Nastolení nového krále. Z Paříže, 2. února. (K k.) Z Lissabonu došly soukromé zprávy, že vláda dává pečli v střežiti netoliko republikány revolucionáře, nýbrž i stoupenee dona Miguela z Braganzy. Ministerský předseda Franko vydal dnes ráno prokla- maci o atentátu, spáchaném na králi a korun- ním princi, jakož i o nastolení don Manuela. Vojenští velitelé a státní hodno- stové složili králi přísahu věrnosti Rovněž složilo mužstvo ve všech po- sádkách přísahu věrnosti. Král Ma- nuel potvrdil plné moci Frankov ministerstva. Dosud chová prý se velká většina národa vůči ravolucionářům velmi ne- přátelsky a jest prý velmi rozhořčena na vrahy královy. Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Stá tn rada bude míti dnes schůzi, na níž bude ny nější dědie trůnu vyhlášen za krále jako Manuel II. Král Manuel, jenž půso sympatickým dojmem, překvapil své okolí dů- stojným svým chováním. Zraněnou ru ku nosí v pásce a prohlašuje, že necítí žád- ných bolestí. Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Státn rada a ministerská rada shromáždily se v paláci, aby králi Manuelu II. složili přísahu Stav nového krále. Z Lisabonu, 2. února. (K. k.) Sťav krále Manuela jest uspokojivý. Není obavy. že k ráně jeho přidruží se nějaká kompli- kace. Do královského paláce přichází mnoho osob a projevuje tam svou soustrast. Členové diplomatického sboru strávili čásť noci v krá- lovském paláci. Ze všech končin Portugalska docházejí soustrastné telegramy. V drobném prodejti ranni číslo o sobě . . . za 8h edpolední . . a 2 h Ve flialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 44 Inserát platí se hotově nspřel Předplaceni a inserty přijímá sdnaisl- slrace v Maslanské ulicí č. z. Tam nachárejí se též redalee Gskirna a ezpedice „ Názodních Listá“, Bukopisy se nevracsjí.
Miguel Manuel II Manuel Paříž Braganza Franca Ma Lisabon Portugalsko Maslanský ulice Názodne Listat Král Manuel král Manuel II
27 article
Projevy z obyvatelstva v Portu- galsku. Z Lisabonu, 2. února. (K k.) V celé zemi podává obyvatelstvo úřadům důkazy o své na- prosté oddano s ti. Jména vrahů se tají. Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Policie zachovává nejpřísnější mlčení jmenech kralovrahů a pokračuje v dalším vyšetřová ní. Vojenské spiknntí? Z Lissabonu, 2. února. Zde rozšiřeno je mínění, že byl atentát dílem vojen- ského spiknutí. Ačkoli při provedení aten- tátu a vůbec celého spiknutí četní anarchisté činni byli, soudí se přece, že spiknutí ří zeno bylo z vyšších kruhů námořníh důstojnictva a zdejší posád ky. Přímo nebyl sice z armády nikdo dosud lapen ani usvědčen, ale ví se obecně, že králov- ská rodina již několik neděl a to důvodně vojsku a námořnictvu ne- důvěřovala. Slechy o propukající vzpouře ve vojsku potvrdilo nedávné odzbro jení dvou pluků zdejší posádky.
Porto Lisabon
28 article
Projevy soustrasti. Z Berlina, 2. února. (K. k.) Císař Vi- lém zaslal velmi vřelý soustrastný telegram krá- lovně portugalské. Říšský kaneléř kniže B ül o w státní tajemník šl. Schön projevili portugal- skému vyslanci svou soustrast. Císařská vláda zaslala portugalské vládě soustrastný telegram. Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Král o v na Amalie přijala včera večer vůdce konšerva- tivců Pinta a generála Pimentela vůdce nacionalistů hraběle Brenti a ud a. Na to měla dlouhou poradu s Frankem. Z Petrohradu, 2. února. (K. k.) Zpráva o atentátu, spáchaném v Lisaboně, došla sem teprve pozdě v noci a byla ihned telegrafována do Carského Sěla. Všechny vrstvy obyvatelstva jsou nad vraždou tou rozhořčeny a zděšeny. Z Říma, 2. února. (K. k.) Jakmile se pra- pež dověděl o atentátu, spáchaném v Lisahoně, nařídil ihned, aby ve čtvrtek konaly se slavné smuteční bohoslužby. Budou se patrně konali v Sixtmnské kapli. Dnes dostavilo se u příležitosti obřadu svěcení svící k papeži též zastupitelstvo portugalské koleje; chovanci usedavé plakali. Papež je vyzval, aby se mo- dlili za svou vlast a pravil, že se modli ne- ustále za zemi, jíž jest modliteb tolik třeba.
Schön Pinto Pimentel Franco Berlín Petrohrad Lisabon Řím
29 article
—Z Madridu, 2. února. (K. k.) Král Alfons, jenž se vrátil ze Sevilly, odebral se do Villa- mandriqne vyslovit hraběnce Pařížské soustrast. Z Vídně, 2. února. Na portugalském vysla- nectví obdrželi telegram ministra zahraničných záležitostí, obsahující zprávu o hrůzné události, o půl 4. hodině ráno. V 10 hodin dopoledne dostavil se generální pobočník hr. Paar k portu- galskému vyslanci a ztlumočil mu z rozkazu císařova nejvřelejší soustrast, jakož i svoji osobní soustrast. Arcivévodkyně Marie Terezie a Marie Annunciata, areivévoda Leopold Salvator s chotí, arcivěvoda Rainer s chotí, jakož i arcivévodové Ferdinand Karel a Bedřich tlumočili na vysla- nectví svou soustrast. Arcivévodkyně Marie Jo- sefa odebrala se odpoledne do paláce vyslane- ckého a projevila osobně vyslanci svou sou- strast. Dále vyslovili soustrast ministr zahranič- ních záležitostí svob. pán Aehrenthal, minister- ský předseda bar. Beck, ministr hr. Zichy jmé- nem uherské vlády, nejvyšší dvorní hodnostové, místodržitel hr. Kielmannsegg, celý diplomatický sbor, náčelník generálního stábu šl. Hötzendort a četní členové vysoké šlechty. Z Paříže, 2. února. (K. k.) Presiden Falliěres zaslal hned, jakmile obdržel tele- gram od věvody Oportského, královně Amalii vévodovi Oportskému soustrastné telegramy. Francouzská vláda nařídila francouzskému vy- slanci v Lissaboně, aby projevil vládě porlu- galské její soustrasť. Ministr zahraničních zále- žitostí Plehon a vyslanec presidenta Falliěra navštívili dnes dopoledne portugalského vyslance.
Alfons Marie Terezia Marie Annunciata Leopold Salvator Rainer Ferdinand Karel Bedřich Marie Jo Aehrenthal Beck Zich Amalia Oportský Falliěra Madrid Sevilla Villa Vídeň Paar Paříž
30 article
Všichni ministři zapsali se dopoledne na porlu- galském vyslanectví do vyloženého tam archu. Z Londýna, 2. února. (K. k.) Král královna zaslali královně porlugalské srdečný soustrastný telegram. Se zřetelem na události v Lissabonu bylo upuštěno od zamýšlené ná- vštěvy anglických královských manželů v Dánsku a Norsku. Z Drážďan, 2. února. (K. k.) Král sa- ský projevil ihned, jakmile obdržel zprávu z Lissabonu, královně Amalii a králi Manuelovi telegraficky svou srdečnou soustrasť. Rovněž tlumočila saská vláda prostřednictvím státního ministra hr. Hohenthala vládě portugalské svou soustrast. Úřadní smutek. — Balsamování mrtvol. Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Úřadnt věstník uveřejňuje královské nařizení, kterým se stanoví čtyřměsíční všeobecný smu tek. V úřadech má býti osmidenní prázdeň. Rovněž divadla budou osm dní za- vřena. Zámožnější třídy obyvatelstva nosl smuteční šat. Mrtvoly krále a korun- ního prince leži prozatím ještě v oné komnatě paláce, do níž byly přineseny. Dnes byly balsamovány. Den pohrbu nebyl ještě sta- noven. Hlasy časopisů. Z Madridu, 2. února. (K. k.) Španělské listy projevují hluboké rozhořčení nad zločinem v Lissabonu spáchaném. List »A B C« prohla- šuje, že politika ministerského předsedy Frank byla by oprávňovala snad k revoluci, nikoli však k úkladné vraždě. Vraždou touto byla prý za- sazena smrtelná rána hnutí, k vůli němuž byl spáchána.
Amalia Manuel Frank Londýn Dánsko Norsko Drážďany Madrid Lissabon B C