1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 3. února 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp lšcí nsr
v Prazo v admlnístraei
aa měsíe . . . . .
na čtrri leta . . . .
s drojí doníkkei
K 50
na měste
na čtvt lata . . . . 7 K. 50 h
ve slialkáckt
2KoD
na měslc a
Poštouí
na čtvyt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zinilkou
na
na čtvrt vpsla
Koda
5
article
Krvavá změna na portugalskén
trůně.
Krvavá změna na portugalskén
trůně.
ne
Mdn
Malé, hornaté Porlugalsko mělo v počátku
přechodu lidstva ze středního do nového věku
stoleti světové slávy a světového panství. Četné
nesnáze a krise dynastické, nevelká vlastní, od
zevnějška necdvislá vnitřní síla státu, kolísavost
ústavních řádů a dojista též působnost klerika-
lismu, účinkovaly na vývoj Portugalska nepří-
znivě, ba neblaze: stát dřive světového význumu
klesal a nepříznivé vlivy zahraniční ubíraly mu
sil lak, že na konec Portugalsko dostalo se ve
skutečnosti do jich područí, třeba formálně za-
chovalo si úplnou státní severenitu.
V minulém stoleti bylo Portogalsko jevištěm
dlouholelých zmatkův ústavních. Snahy o svobodo-
myslnou ústavnost srážely se po více nežhi 60
let od chvile, kdy země se v r. 1810 za po
moci Anglie zbavila napoleonské nadvlády fran-
couzské, ve dloubých vnitřních bojich, mnohdy
nejúpornějších, s tuhým konservalismem, base
slepým zpátečnictvím. Moderní vývoj země ovšem
trpěl citelně těmito domácími zápasy a stát by
oslaben zvláště tím, že následkem vnitřních ne-
snází nebylo státní správě možno věnovati zá
mořským osadám, jichž království portugalské
po velikých ztrátách dosud má 12 (6 v Africe
a 6 v Asii), tolik pozornosti, kolik pro ně vy-
žadovaly běhy světové.
Teprve asi před 20 až 30 lety bylo reor-
ganisováno portugalské vojsko, byly zřízeny dů-
ležilé železnice, opraven byl trestní i občanský
zákonník a byla provedena volební oprava
v tom smyslu, že zavedena byla volba části
členů komory panské a že snížen byl census
pro sněmovnu poslaneckou.
Portugalsko
Anglie
Afrika
Asie
6
article
Mimo tyto záležitosti však bylo třeba též
nápravy ve státních financích. Ta však se ne-
podařila ani v době vnitřních reforem, ani po
zdějí: po více než půl století již státní rozpočei
portugalský vykazuje zlověstný schodek, rok za
rokem ovšem vzrůstající.
Za takových pomérů, opravdu těžkých, b
kritických, dosedl v říjnu r. 1889 na tron
svých předků rodu braganzského, který od roku
1640 v Portugalsku vladaři, král Karel I. Po-
stavení jeho bylo od začátku panování špatně.
Předovším musil vyřídili četné koloniální zá-
pletky, jež byly tak pronikavé, že chrožovaly
Portugalsko samo. Rozpory osadní byly uklizeny
teprve v r. 1891, ale jen tím způsobem, že
Portugalsko přiznalo převahu Anglii.
Od té doby Anglie nepřestala zasabovati do
zahraniční politiky království portugalského, jež
při všech svých jednáních mezinárodních musilo
vždy míti na zřeteli stanovisko Anglie a její přání
Nejnápadnější doklad toho poskytla válka burská.
Tehdy Portugalsko vyhlásilo svoji plnou neutra-
litu, ale musilo mlčky strpěti, že Anglie při vá-
lečných operacích proti Burům užívala africke
psady portugalské Mosambiku, měříci 761 čtver.
kilometrů a přes dva mil. obyvatelstva čítající,
nejinak, než jakoby osada ta stála pod panstvím
anglickým.
Bur
Portugalsko
Anglie
Mosambik
7
article
Není pochyby, že takové málo důstojné
nesvobodné postavení státu formálně samostat
ného, který nemohl v daných případech uplat-
Dovati zcela samostatně zájmy své, nýbrž musi
se řiditi pokyny cizí velmoci, působilo neblaze
na vnitřni poměry poriugalské. Jimi pak otřásal
ještě nejhlodavější červ: finanční krise. Pře
10 lety vzrostly státní dluhy, stálým scho dkem
rozpočtu živené, měrou úžasnou, tak že krá-
lovství portugalské nebylo již s to, by platilo
i jen úroky ze státních půjček. Vláda portu
zalská snížila proto v r. 1892 úrok z vnitřníe
půjček o celou téměř Iřetinu, úrok pak vý-
půjček zahraničních placený zlatem na jednu
třetinu původní míry. Cízí státy protestovaly
ovšem o překot proti tomuto opatření, jež však
přes to se v Portugalsku udrželo téměř 6 let.
V posledních letech minulého století se krise
lato jakž takž urovnala, opět za pomoci Anglie-
celý úspěch anglické přemoci objevil se pak
světu v r. 1900, kdy král Karel veřejně ohlásil
že mezi Anglii a Portugalskem trvá pevné spo
jenství.
Karel
Portugalsko
Anglie
8
article
Pro vnitřní poměry portugalské znamenalo
vše to otřesy silné a pronikavé. Z nich vyšla
politická organissce oposični, klerá vnikla mez
lid a stále silnějšího výrazu docházela při vol
bách. Nesnáze státních financí skytaly ji účin-
nou zbraň snad více nežli ostatní vládní poli-
tika vnitřní; ale obojí dohromady živilo oposičn
hnuti nezdolně. Oposice stala se záhy zřejmě
ba okázale protidynastickou, republikánskou.
Nynější vláda chtěla ji udolati násilím
konečně státním převralem. Nejnovějším zjevem
této vládní politiky je kralovražda, nejen tragi
cká, nýbrž i — — poučná pro všechny, kdož
v historii hledají složky pro pravidla státníh
i národního vývoje. Nynější ministerský před
seda portogalský, Franco, králův neobmezený dů-
věrník a plnomoeník, jich nenašel, a královská
rodina strašnou tragikou odpykala tuto jeho ne-
napravitelnou chybu.
Franco
9
title
Příčiny a počátky.
10
article
Z posledních bouřlivých dnů.
Situnce v Portugalsku byla už od posled
ních dnů co nejkritičtějšl. Na radu přítele svého
Eduarda VII., jehož prozíravost bouřila se nad
nebezpečnou reakcí ministerského předsedy Joan
Franca, král Carlos svolal voliče k 5. dubnu,
když byla země rok již bez parlamentu ovlá-
dána. Ale Franco zakazoval tábory, projevy
propagandu tiskem, ano i čisté sch ů z
voličské, ba i lepení kandidátních
listin. Jak za těchto podminek mohli kandi-
dáti hlásati idee své? Znameními ? Posuňky
Telegrafií bez drátu?
Pětičlenný výkonný výbor republi
kánské strany rozhodl se shromážditi se v Ca-
sinu du Lsrgo de San Carlos, aby pohovořil si
o přípravách volebních. Nuže, hodinu před
schůzkou diktátor dal obsaditi místnost policil
členové výboru musili se vrátiti, nechtěli-liž býti
zatčeni neprodleně. Lid, nemoha takto dospěti
ke svobodným volbám, bouřil se v posledních
dnech na ulicích, a jak jsme již sdělili, svedl
opětně bitky s policil, zvláště když se mu ne-
zdařilo osvoboditi mocí politické vězně z vězení
Jelikož pak obě strany monarchistické
progresisti i konservative (»regenadores«) diskre-
ditovali se ústupky, králi učiněnými, lid hrnul
se houfně pod prapory republikánské strany
Eduard
Franco
Carlos
Portugalsko
Ca
Lsrgo jít San Carlos
11
article
Tím krutěji se mstil za to straně té Franeco
Vůdce strany té Alfonso Costa i jiní její
předáci, z ostatní oposice pak Pinto, Santo, Ri-
beira, Egsn, Brava a Manis byli zatčeni. Za to
lid rozlicený napadl policisty v různých částech
města a usmrhil i jednoho civilního gardistu a
jiné zranil. Na to pod záminkou, že jest zosno-
váno ale spiknuti proti »bezpečnosti státue
vláda dala pozatýkati množství lidí a zabavile
množství zbrani, zvlášlě revolverů. Peerové i po-
slanci sídlicí v Lissaboně, usnesli se potom ko-
nati tábor, na němž by se protestovalo zvlástě
proti porušení immunity poslanecké zatýkáním
čelných poslancův i peerův. I na tábor ten dle
všeho už nedušlo. Vláda ostatně tvrdila v po
slední době též, že objevila spiknuui čelicik
tomu, aby řada veřejných budo
byla vyhozena do povětří. Korunní
prine, kterýž sympalisoval částečně s některými
oposičními živly, měl býti poznovu vypovězen
na zámek ve Vílle Vicose, osamělé to sidlole
žící 100 n od Lissabonu. Tragická věru ironie
osudu chtěla tomu ale, že i jej stihla kule útoč
nikův a že i on »padi« po boku nepáviděného
krále . .
Costa
Pinto
Santa
Ri
Egsn
Vílle Vicos
Manisa
12
article
Státní zřízení v Portugalsku.
Státní zřízení v Portugalsku.
Portugalsko tvoří konstituční království, je
hož ústava založena jest na ústavních zakonsch
z 29. dubna 1826 zv. Carta constitucional nebo
Carta de lci a z 5. čce. 1852 zv. Acto addicro
nal, které doplněny byly řadou pozdějších usta
novení zákonných, zvláště z 23. list. 18599
května 1878, 24. července 1884, 28. března
a 25. září 1895, 26. čce. 1899. Ústava poringa
ská uznáva 4 veřejně moci ve státě: zákonodár-
nou, vladařskou, výkonnou a soudní. Moc zako-
nodárnou vykonávají sněmy se schválením krále.
moe vladařská přísluší výhradně krali za zodpo-
vědnosti ministrů, moc výkonnou provádí rrá
prostřednictvím ministrů, moc soudcovská jes
nezávislá. Státní náboženství jest římsko-koto
lické, které jediné smí míti v zemi chrámy, ač
koliv i jiná vyznání jsou do Portugalska přípu
Panovnická hodnost jest dědičná v rode
srsko-kobursko-gothajsko-braganzském po meč
i po přeslici podle práva prvorozenství, ač po-
tomstvo mužské má přednost před ženským. Pr
nevník má titul krále Portugalska a Algurbi
s přídomkem „nejv ice věřící Veličen-
stvo“, není zodpovědný a osoba jeho jest ne-
dotknutelna a posvátná. Moc vladařskou vyko-
nává tím, že jmenuje členy vyšší sněmovny.
Algurbi
Portugalsko
18599
vysoký sněmovna
13
article
svelává sněmy k mimořádnému zasedání, potvr-
zuje jejich usnesení, odročuje jejich se-
zení a rozpouští tyto, jmenuje podle své
vůle ministry, sesazuje úřadníky, uděluje
milost odsouzeným a prohlašuje amnestii. Jako
nejvyšši náčelník moci výkonné svolává sněmy
k řádnému zasedání, jmenuje biskupy a úřadní
ky, velitele vojska a válečného námořnictva, di
plomatické a obehodní zástupce státu, řídí jed-
nání s cizími mocnostmi, vypovídá válku a sjed-
nává mír, uděluje tituly a hodnosti, rozděluje
příjmy státní, povolené sněmem a dává schvá-
lení všem aktům církevním. Král jest plnoletý
v 18 letech, za jeho nezlotilosti jest vladařem
nejbližší příbuzný ve věku nejméně 25 let, ne-
ní-li tohoto, tedy vládní rada, složená z ministrů
vnitra, spravedlnosti a 2 nejstarších státních ra-
dů. — Sněm skládá se ze sněmovny vyšší a ze
sněmovny poslanecké. Členové vyšší sněmovny
jsou jmenováni králem (90), mimo to zasedaji
v ní královští princové od 25 let, patriarcha lis-
sabonský a hiskupové (13), jakož i přímí ná
stupci těch členů, kteří jimi byli před vydáním
zákona z 24. čce. 1884 (52).
vysoký sněmovna
14
article
Sněmovna poslanců skládá se ze 138 přím
na 3 leta volených poslanců, z nichž 7 připadá
na osady zámořské. Volební právo má každý
portugalský občan na území státu bydlící, plno-
letý, platicí ročně přes 500 reisů daní a umějící
čísti a psáti. Volitelný pak jest každý občan
s vyšším vzděláním, mající buď přes 400 mil-
reisů ročních příjmů neb vzdělání vysokoškol-
ské, nebo konečně hodnost důstojnickou. Z vo
litelnosti vyloučeni jsou různí úřadnici a členové
vyšší sněmovny. Obě sněmovny zasedají spo-
lečně, členově jejich mohou býti zatčeni a sou-
zeni jen se svolením sněmu a nepožívají žád-
ných platů a odměn. Ministerstev jest 7: vnitra.
zahraničních záležitostí, financí, války, sprave-
dlnosti a náboženských záležitostí, námořnictvi
a osad a veřejných prací, obchodu i průmyslu.
Ministři musí opatřiti svým podpisem každý ake
moci výkonné a vladařské, aby mohl býti pro-
veden, neboť oni jsou za tyto akty zodpovědni
Jako poradní sbor působí při státních záležito-
stech státní rada, jejiž členy jmenuje na doživot
vysoký sněmovna
17
article
Země a povaha lidu.
Země a povaha lidu.
Portugalsko prostírá se o délce 520 a ší
180 km. podél moře Atlantského. Oploší vší
šíře této obnáší 893.55, dle jiných 930 čtvereč-
ných myriametrů. S nepatrnými vyjímkami při
znávají se všichni Portugalci k nábozenství ka
Portugalec
Portugalsko
km
19
article
tolickému. Zámořské osady portugalské roztrou-
šeny jsou po Asii a Africe.
Jest málo lidí posud, kterým by bylo Portu
galsko více než pomysl zeměpisný a společenský
a zřídka udá se cestujícímu, jehož nevede v mi-
sta ona posláni určité, aby zabloudil v odlehlý
kout evropský, kterýž v sobě chová nad očeká-
vání více zjevů krásných i poutavých. Přístav
lissabonský směle závodí s krásou svou s Caři-
hradem, Palermem, Nenpolí a Janovem, okolím
svým s královskou Prahou naší.
„Již vid mohutného Taja“, napsal svob
pán Barth, „rozšiřujícího se u vodojem, moři
podobný, s nábřeží zvláště pak s výšin lissabon
ských jest překvapující a velepůvabný; ješté
však krasším stává se obraz, když s ním splyne
život a pohyb, když kterýsi z černých obrů po-
číná se pohybovati s komínem svým čadivým
k moři. Ještě jednou těká zrak po hrdé stolici
lusitanské, kteráž běloskvoucími budovami svý-
mi pokrývá pahorky a doliny poříčné, jejíž hra-
dy, paláce, kláštery a kathedrály věnčí pahorků
početných temena a tím budí obraz velikosti a
nádhery, jehož péru sotva lze vypsati. Již vy-
jižlíme! — Z leva táhnou se příkré vápenn
výšiny Almadské, četnými pokrytě údoličky
po pravé straně objevuje se Belem s prastarou
kathodrálou svojí i s čtverhrannou věží, která
chrání přístav lissabonský. Nad Belemems
objevují budovy nejvyšší a nejpřednější, Castell
san Jago, kupole kathedrály Coraeao de Jesus,
nové observatorium v olivovém háji tapadském
a ohromná stavba královského hradu v Ajudě.
Port
Barth
jít Jesus
Asie
Afrika
Palermo
Janov
Praha
Ajuda
královský hrad
20
article
V obyčejném slova ponětí neodvděčuje s
příliš cestuvání Portugalskem, poněvadž jest po
řidku tak řečených „pamětihodných bodů“ Jsout
ovšem česlné výjimky; mimo samo hlavní město
vyniknjí některá města, jako obchodem oživené
Porto čili Oporto a universitní město Coimbra
pak mnohá mista, na př. slavný klášter Mafra,
portugalské to napodobení Esouriala, královský
letohrádek Cintra, slavný klášter bernardinský
aleobacský, Basaco Bataha, Leira atd., celkem
však jest krajina jednotvárná. V rovinách a níži-
nách nalézaji se pole dobře vzdělaná, mezi nimi
zde i onde místa, porostlá křovinami a nevyso-
kým mlázím. Krásného vidu poskytuje západ
sluneční na pomoří atlantském, i žije pověs
v ústech lidu, že Nonh po veliké potopě světa
přišel do Portugalska, aby tu uzřel západa
slunečního, a uzřev jej nemalých požil půva-
bův a rozkoší.
Španěl projevuje rád proti protějšímu Portu-
galci nozřizonou velkumyslnost; v jeho mysl
jest Portugalce šlonem plemene slabšího i hor
šího. Avšak novožilný cestovatel John Latouche
přisuzuje rozhodně palmu přednosti Porlugalei.
Podie popisu jeho jsou Portugalci lid krásn
urostlé postavy, příjemnějších způsobů živolníci
i sličnějšího kroje.
Španěl
Portugalec
Latouch
Porlugalei
Portugalsko
Oporto
Coimbra
Mafra
Esourial
Cintra
Basaco Batah
21
article
Latouche tvrdí ve svých cestopisech, že by-
chom domnívali se býti v Arkádii větší díl Portu
galska procestovavše. Tento dojem idylický ne
působí jen malebné zjevy luhů na březích po
říčných, nebo veliké, v stinném loubí ukryté
džbány vinné, jichž rolníci tamější pilně k ústům
přikládají, nýbrž i zvláštní druh zpěvu, zpěv po
výšený, při němž jeden opakuje popěvek dru-
hého. Nářadí k orbě portugalského rolníka jest
ještě stupně nejnižšího. Volské voziky jejich
jsou posud zůstatkem někdejšího panství řím-
ského a nezažily od té doby zmen podstatnějších.
pluh pak posavade jest haluzí zakřivenou, která
sotva půdu zryje a již na svých bedrách pohodl
ně lze odnésti. Jinak zase zanechali Maurov
ozdobnictvím a zbožím hrnčířským vzácné sledy
svého citu pro krásno a umění nad jiné zauja
Mezi lidem objevují se rozdily veliké; tříd
prostřední v městech liší se značně od hrubýeh
nájemcův a pilných rolníků. Větši města vnitro
zemská i přimořská pyšní se krásnými ulicemi
v nichž plno nádherných domů panských. V do
mech těchto tráví rodiny den za dnem, mají:
peněz dosti, aby pez práce žíti mohly. Veliký
dům, mající v zadu malou zelnici, se stěnami
bíle natřenými, s podlahami bez koberců, s tu-
otem dřevěných stolic, pak jeden neb dva
prkenné stoly — toť vše! Žádného krbu, žád
ných kamen ani v světnici obývající, ani v lož
nici, žádných záclon v oknech, žádných ubrusů
žádných obrazů na stěnách, žádných zreadel n
stolu, který by byl pokryt knihami neladně roz
loženými, novinami, časopisy i výrobky ručními
žádné vásy květinové, žádného poreulánu, žád-
ných hodin, žádných bronzů — není zden
jedna z početných maličkostí, které u nás pro-
jevují krasochuť, vlastně však nedostatek kraso-
chuti domácího pána, kteréž udělují našemu
bytu zvláštního rázu a nepopíratelného půvabu.
Arkádie
22
article
Nedostatek věcí těchto jest poznatkem velm
smutných domácností porlugalských. Ze zaměst-
nání paní portugalských dlužno jmenovati sotva
šití, povídání, návštěvu mši anebo dívání se
oknem mnohé hodiny trvající. Mimo nevelikou
procházku do chrámu neobjeví se paní portu-
galská téměř ani na ulici. Muži chodi od sklada
ke skladu, při tom vykouří veliký počet papíro-
vých cigaret, v poledním pak vedru tráví siestu
svoji. Svití-li slunce, stojí ve skupinách na ná
rožích ulic, v ruce majíce otevřené slunečníky
v zimě ověsí si kolem beder shawl jakýsi, který
složen jest do téže podoby trojhranné, jakou po-
zorujeme u našich paní. Tak tomu chce móda.
té se přidržuje Portugalec, třebas by španělšt
sousedé jeho se mu proto posmívali.
V městech těchto není novinky nějaké.
Uzříme-li někdy dva muže na pohled v horlivou
rozpravu pohřížené o předmětu neobyčejné dů-
ležitosti a podaři li se jednomu z nich, aby
vyslechl o veškerém obsahu rozmluvy, můžeme
bezpečně za to míti, že cena libry tabáku
o několik krejcarů zvýšená anebo snížená při-
vedla toho v zoufalství, onoho v nadšení. Ani
mod není, o nichž by přemýšleti mohli, neb
tého.
Portugalec
23
article
mladík i kmet šatí se rovnou měrou, pouze
mladí muži nosí strašně nizké botky, kteréž as
velmi nepohodlnými činí různé jich procházky
a putování.
Vedle nosení úzkých bofek mají mladi
mužové zaměstnání mnohem důležitější, pěsto
vati totiž způsob lásky po všem svělě nejněž-
nější. Činí tak s pocitem slušnosti převelikým
a způsobem tím platónským, že není proti tomu
námětů ni nejpřísnější gouvernantce. Mladí pá
nové totiž projevují náklonnost svoji zvláštním
způ obem: stanouť před domem své vyvolené,
pří čemž tato na souhlas oknem hledí, tím pak
věc celá jest odbyla.
Nedůtklivému majetníku skladu je na po-
hled lhostejným, proda-li nebo ne, při tom pak
přijímá za velikou poklonu, nazve-li jej někdo
zmuy fino«, v čemž vyrozumivá sehopnot
druhého ošiditi. Při tom nedá se upříti jakás
rytírskost v národní povaze Portugaleů.
Jsou sice ustavičně pobožni, ba i pověr
čivi, avšak již dávno byli se vyzuli z výlučné
působnosti kněžské, v níž dříve tonuli, pouze
žebrota bují jako dříve a stala se, jak zdá se.
již jakousi vášní národní.
24
article
Naproti tomu objevuje se veliký počeť způ-
sobů zdvořilosti, jichž nejpřísněji zachovávat
třeba, ač-li nechceme nejcitlivěji. obyvatelstvo
uraziti. Zde jeví se rozdíl proti- Španělsku, kdež
se slovy »Vaše Milost« — V. Usted — — každý
může jako člověk dobrého chování veškeru
zemi proputovati. Ovšem v Portugalsku nyní ti-
tulují se i uličníci na ulici se rvouce »Vas
Milostí« a »Vaší cll« vedle hrubostí nejoškli-
vějších, avšak dosud platí čtyři zvláštní oslovení.
jichž podle stavu, od šlechtice až po rolníka.
přesně užíti možno.
Lesk kněžstva a veliké náklady, jež konali
králové na stavby nádherných paláců a milo-
sadů, v pusté Mafře, vyssály Portugalsko zúplna
v dobách však novějších, zvlášté v letech po-
sledních, počíná blahobyt opět vzkvétati násled-
kem některých účinných snah. Byly vystavěny
již i železnice, za to však není dosti silnie
sjízdných, kteréž by styky železničné po zemi
rozváděly. Vyvinul se i průmysl, v městech pak
podnikány velmi mnohé opravy správní i zdra-
volnické. Při tom uchovalo sobě Portugalske
pocit neodvslosti, hlavní to překážku možných
snah o důvěrné sbližování se s přibuzným stá
tem sousedním, čimž by ohrožen byl zvláštn
i samostatný ráz vývoje státního malé říše této
Vasa
Španělsko
Portugalsko
Mafra
25
article
Podrobnosti o atentátu
Z Madridu, 2. února. (K. k.) Ministr za-
hraničných záležitostí sděluje o lissabonském
atentátu tyto podrobnosti: Vrahů bylo šest.
Všíchni byli ozbrojeni karabinami
revolvery. Najali je političtí agitá-
toři, neprátelé vlády. Mezi zabitými je
Francouz, který měl opasek plný
peněz. Patrně to byla mzda za vraždu. Také
na ministerského předsedu Franka
byl podniknut atentát. Bylo slyšeti prudké
rány. V městě lze pozorovati obecnou skli-
čenost. Republikáni a odštěpene
ohlásili na včerejší den vážne
události, nikdo nemohl však tušiti, že udá
losti ty nabudou takového rázu.
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Došly soukrom
zprávy z Lissabonu, že královna Amalie
byla postřelena na ramení, když
chtěla svým tělem chrániti korun
ního prinee.
Z Pažiže, 2. února. (K. k.) Na zdejším
portugalském vyslanectvu bylo jednomu zpravo
daji řečeno, že vrahové zamý šleli
usmrtiti také královnu a prinee
Manuela a že chtěli použiti ohromení
zmatků, které by tim byly povstaly, ku pro-
hláseni republiky.
Francouz
Franco
Manuel
Madrid
Paříž
26
article
Nastolení nového krále.
Nastolení nového krále.
Z Paříže, 2. února. (K k.) Z Lissabonu došly
soukromé zprávy, že vláda dává pečli v
střežiti netoliko republikány
revolucionáře, nýbrž i stoupenee
dona Miguela z Braganzy. Ministerský
předseda Franko vydal dnes ráno prokla-
maci o atentátu, spáchaném na králi a korun-
ním princi, jakož i o nastolení don
Manuela. Vojenští velitelé a státní hodno-
stové složili králi přísahu věrnosti
Rovněž složilo mužstvo ve všech po-
sádkách přísahu věrnosti. Král Ma-
nuel potvrdil plné moci Frankov
ministerstva. Dosud chová prý se velká
většina národa vůči ravolucionářům velmi ne-
přátelsky a jest prý velmi rozhořčena na vrahy
královy.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Stá tn
rada bude míti dnes schůzi, na níž bude ny
nější dědie trůnu vyhlášen za krále
jako Manuel II. Král Manuel, jenž půso
sympatickým dojmem, překvapil své okolí dů-
stojným svým chováním. Zraněnou ru ku
nosí v pásce a prohlašuje, že necítí žád-
ných bolestí.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Státn
rada a ministerská rada shromáždily
se v paláci, aby králi Manuelu II. složili přísahu
Stav nového krále.
Z Lisabonu, 2. února. (K. k.) Sťav krále
Manuela jest uspokojivý. Není obavy.
že k ráně jeho přidruží se nějaká kompli-
kace. Do královského paláce přichází mnoho
osob a projevuje tam svou soustrast. Členové
diplomatického sboru strávili čásť noci v krá-
lovském paláci. Ze všech končin Portugalska
docházejí soustrastné telegramy.
V drobném prodejti
ranni číslo o sobě . . . za 8h
edpolední
. . a 2 h
Ve flialkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 44
Inserát
platí se hotově nspřel
Předplaceni a inserty přijímá sdnaisl-
slrace v Maslanské ulicí č. z.
Tam nachárejí se též redalee
Gskirna a ezpedice „ Názodních Listá“,
Bukopisy se nevracsjí.
Miguel
Manuel II
Manuel
Paříž
Braganza
Franca
Ma
Lisabon
Portugalsko
Maslanský ulice
Názodne Listat
Král Manuel
král Manuel II
27
article
Projevy z obyvatelstva v Portu-
galsku.
Z Lisabonu, 2. února. (K k.) V celé zemi
podává obyvatelstvo úřadům důkazy o své na-
prosté oddano s ti.
Jména vrahů se tají.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Policie
zachovává nejpřísnější mlčení
jmenech kralovrahů a pokračuje
v dalším vyšetřová ní.
Vojenské spiknntí?
Z Lissabonu, 2. února. Zde rozšiřeno je
mínění, že byl atentát dílem vojen-
ského spiknutí. Ačkoli při provedení aten-
tátu a vůbec celého spiknutí četní anarchisté
činni byli, soudí se přece, že spiknutí ří zeno
bylo z vyšších kruhů námořníh
důstojnictva a zdejší posád ky.
Přímo nebyl sice z armády nikdo dosud lapen
ani usvědčen, ale ví se obecně, že králov-
ská rodina již několik neděl a to
důvodně vojsku a námořnictvu ne-
důvěřovala. Slechy o propukající vzpouře
ve vojsku potvrdilo nedávné odzbro jení
dvou pluků zdejší posádky.
Porto
Lisabon
28
article
Projevy soustrasti.
Z Berlina, 2. února. (K. k.) Císař Vi-
lém zaslal velmi vřelý soustrastný telegram krá-
lovně portugalské. Říšský kaneléř kniže B ül o w
státní tajemník šl. Schön projevili portugal-
skému vyslanci svou soustrast. Císařská vláda
zaslala portugalské vládě soustrastný telegram.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Král o v na
Amalie přijala včera večer vůdce konšerva-
tivců Pinta a generála Pimentela
vůdce nacionalistů hraběle Brenti a ud a. Na
to měla dlouhou poradu s Frankem.
Z Petrohradu, 2. února. (K. k.) Zpráva
o atentátu, spáchaném v Lisaboně, došla sem
teprve pozdě v noci a byla ihned telegrafována
do Carského Sěla. Všechny vrstvy obyvatelstva
jsou nad vraždou tou rozhořčeny a zděšeny.
Z Říma, 2. února. (K. k.) Jakmile se pra-
pež dověděl o atentátu, spáchaném v Lisahoně,
nařídil ihned, aby ve čtvrtek konaly se slavné
smuteční bohoslužby. Budou se patrně
konali v Sixtmnské kapli. Dnes dostavilo se
u příležitosti obřadu svěcení svící k papeži též
zastupitelstvo portugalské koleje; chovanci
usedavé plakali. Papež je vyzval, aby se mo-
dlili za svou vlast a pravil, že se modli ne-
ustále za zemi, jíž jest modliteb tolik třeba.
Schön
Pinto
Pimentel
Franco
Berlín
Petrohrad
Lisabon
Řím
29
article
—Z Madridu, 2. února. (K. k.) Král Alfons,
jenž se vrátil ze Sevilly, odebral se do Villa-
mandriqne vyslovit hraběnce Pařížské soustrast.
Z Vídně, 2. února. Na portugalském vysla-
nectví obdrželi telegram ministra zahraničných
záležitostí, obsahující zprávu o hrůzné události,
o půl 4. hodině ráno. V 10 hodin dopoledne
dostavil se generální pobočník hr. Paar k portu-
galskému vyslanci a ztlumočil mu z rozkazu
císařova nejvřelejší soustrast, jakož i svoji osobní
soustrast. Arcivévodkyně Marie Terezie a Marie
Annunciata, areivévoda Leopold Salvator s chotí,
arcivěvoda Rainer s chotí, jakož i arcivévodové
Ferdinand Karel a Bedřich tlumočili na vysla-
nectví svou soustrast. Arcivévodkyně Marie Jo-
sefa odebrala se odpoledne do paláce vyslane-
ckého a projevila osobně vyslanci svou sou-
strast. Dále vyslovili soustrast ministr zahranič-
ních záležitostí svob. pán Aehrenthal, minister-
ský předseda bar. Beck, ministr hr. Zichy jmé-
nem uherské vlády, nejvyšší dvorní hodnostové,
místodržitel hr. Kielmannsegg, celý diplomatický
sbor, náčelník generálního stábu šl. Hötzendort
a četní členové vysoké šlechty.
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Presiden
Falliěres zaslal hned, jakmile obdržel tele-
gram od věvody Oportského, královně Amalii
vévodovi Oportskému soustrastné telegramy.
Francouzská vláda nařídila francouzskému vy-
slanci v Lissaboně, aby projevil vládě porlu-
galské její soustrasť. Ministr zahraničních zále-
žitostí Plehon a vyslanec presidenta Falliěra
navštívili dnes dopoledne portugalského vyslance.
Alfons
Marie Terezia
Marie Annunciata
Leopold Salvator
Rainer
Ferdinand Karel
Bedřich
Marie
Jo
Aehrenthal
Beck
Zich
Amalia
Oportský
Falliěra
Madrid
Sevilla
Villa
Vídeň
Paar
Paříž
30
article
Všichni ministři zapsali se dopoledne na porlu-
galském vyslanectví do vyloženého tam archu.
Z Londýna, 2. února. (K. k.) Král
královna zaslali královně porlugalské srdečný
soustrastný telegram. Se zřetelem na události
v Lissabonu bylo upuštěno od zamýšlené ná-
vštěvy anglických královských manželů v Dánsku
a Norsku.
Z Drážďan, 2. února. (K. k.) Král sa-
ský projevil ihned, jakmile obdržel zprávu
z Lissabonu, královně Amalii a králi Manuelovi
telegraficky svou srdečnou soustrasť. Rovněž
tlumočila saská vláda prostřednictvím státního
ministra hr. Hohenthala vládě portugalské svou
soustrast.
Úřadní smutek. — Balsamování mrtvol.
Z Lissabonu, 2. února. (K. k.) Úřadnt
věstník uveřejňuje královské nařizení, kterým se
stanoví čtyřměsíční všeobecný smu
tek. V úřadech má býti osmidenní prázdeň.
Rovněž divadla budou osm dní za-
vřena. Zámožnější třídy obyvatelstva nosl
smuteční šat. Mrtvoly krále a korun-
ního prince leži prozatím ještě v oné
komnatě paláce, do níž byly přineseny. Dnes
byly balsamovány. Den pohrbu nebyl ještě sta-
noven.
Hlasy časopisů.
Z Madridu, 2. února. (K. k.) Španělské
listy projevují hluboké rozhořčení nad zločinem
v Lissabonu spáchaném. List »A B C« prohla-
šuje, že politika ministerského předsedy Frank
byla by oprávňovala snad k revoluci, nikoli však
k úkladné vraždě. Vraždou touto byla prý za-
sazena smrtelná rána hnutí, k vůli němuž byl
spáchána.
Amalia
Manuel
Frank
Londýn
Dánsko
Norsko
Drážďany
Madrid
Lissabon
B C