ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 56ec3bc0-7135-11dc-a7ef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 137, place 57, work 3, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
7. července 1904.
4 masthead
Číslo 186.
5 article
vaných. Hrot polemiky jeho obracel se proti tak- tice vedení, jak klubu poslanců mladočeských, tak agrárních a závěr kritiky té, jako v před- chozích schůzích nad míru ostré, tvořil appell na koncentraci všech poctivých a svědomitých živlů národních bez rozdílu stran v organisaci jednotnou: v českou stranu demokratickou, zbu- dovanou na základě sociální spravedlnosti vůči všem stavům a příslušníkům českého národa. Za hlučného souhlasu řečník potíral názor posl. Práškem projevený, jakoby strana agrární byla s to, aby převzala odpovědnost i za veden. politického postupu českého národa a opřel se neméně rozhodně také negativnímu stanovisku téhož poslance vůči součinnosti intelligence ve hnutí agrárním. Strana agrární — pravil — musí býti sobě vědoma, co za daných okolnosti svými vědomostmi a vzděláním znamená a čeho může dosici. Já jsem opravdu se zděsil, když jsem posl. Práška, jenž má několik jen nižších tříd, slyšel mluviti o posl. Kramářovi, jejž znám již od mladých let, ač jeho politické názory mně nikdy nebyly vzorem, když posl. Prášek, jehož veřejné působení není ničím jiným, než doplňováním vzděláni svého krok za krokem, vyslovil se: „Kde pak Kramář nabyl vzdělání?
Prášek Kramář
6 article
Prošel pár škol a přečetl pár knih...“ Pánové, kdyby tak se mělo nazirati na cenu a vý- znam intelligence, pak by organisace tato nezna- menala nic jiného, než přípravu ke vpádu bar- barů do naši země! (Výborně!) Nelečnost a neupřímnost shledává řečník v postupu obou klubů v otázce rayonové. Ironi suje tu zejmena obojetnost posl. Zázvorky Srdínka, vysvětlitelnou arciť okolnosti, že tento jest agentem, onen majitelem čtyřiceti akcit cukrovaru. Býti zastanci vlastních interessu privátních je neslučitelno s povinnostmi obraneů zájmů selského lidu. Divte se pal — praví řeč- ník — že na Hradneku volili raději Šternberka.
Zázvorka Srdínko
7 article
Já sám nevím, pro koho byl bych se za tako- výchto okolností jako volič rozhodl. (Souhlas.) Strana mladočeská — po názoru řečníkově — pochybila tím, že pro úzké zájmy těch či oněch třid zapomínala na velké zájmy národni, že opouštěla čím dále, tím vice svobodomyslný a demokratický svůj původní program a tím zá- roveň vyvolala hnutí třídní, po němž by jinak dojista nebylo potuchy. (Výborně!) Dr. Janovsky rekapituluje znova důvody, z nichž politická si- tuace nynější zdá se mu naprosto beznadějnou. Dovozuje, že ani ostatním stranám neběži leč mandáty a potlesk voličstva, nikoliv zájmy ná- roda. (Souhlas.) Náprava a očista je vzhledem k nedalekému snad již rozpuštění říšské rady nevyhnutelna a provésti lze ji zcela jednoduše Nechť zaváží se veškeré politické strany svou etí, že nebudou plésti se do voleb. (Pochvala.)
doktor Janovsko
8 article
Voličové nechť vyvoli sobě poslance, které budou považovati za nejzdatnější a nejpoctivější, beze všeho komanda, ať již odkudkoli. A ať roz- hodnou se nově zvolení poslanci tak či onak. věřte tomu, že by se váze české obstrukce te- prve tenkrát věřilo, když by boj v ní podstoupili tito mužové, zvolení zcela neodvisle, poněvadž vláda prohlédla dosavadní poslance české už dávno jako komedianty (Hlučný souhlas), při čemž ovšem nelze upříti, že vina spadá tu aspoň částečně i na samo voličstvo. (Opětný souhlas.) Že heslo sloučení všech poctivých živlů v ná- rodě již se provozuje, toho doklad řečník shle dává na př. v řeči klobuckého faráře při oslavě Beneše Třebizského v Třebízl. Farář ten cituje v ní Nerudu i Machara, tedy toho kaciře české a katolické společnosti. Slučme se, přestaňme navzájem se svářit a kritisovat, vzchopme se ko- nečně k synthotické, positivní a plodné práci pre svůj lid a pro svou vlasť. (Hlučná pochvala a potlesk.) Žádný zvláštní program buržoasie, žádný program dělnický, agrární neho živnosten- ský — jenom všenárodní, široký, národní a po- ctivý český program: v tom spočívá naše spása (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Pan Čestmír Kratochvíl vítá a vřele dopo- ručuje voličům kandidaturu dra. Janovského, připominaje, že při této osobě nemůže býtio pachtění se po nějaké slávě vůbec řeči. Dru. Ja- novskému během let byl nabídnut mandát již ně- kolikrát, on však pokaždé kandidaturu odmitl.
Beneš Třebizský Neruda Machar Kratochvíl Janovský
9 article
Že k ní se odhodlal nyní, stalo se zajisté z pev- ného přesvědčení, že uhodila již dvanáctá ho- dina. Řečník diví se, jak může proti dru. Janov skému kandidovati muž, který před nedávnem ještě na roudnické schůzi úpěnlivě na pomoc jeho appelloval, volaje: „Vy jste naše spása, ne- opouštějte nás, Vy jste jediným, jenž nás můžo spasit!“ (Projevy nevole proti agrárnímu kandi- dátu p. Landovi.) Nestačí jen říci: „Já jsem sedlák!“ aby kandidát měl již právo i schopnost, pěstovati politiku, na niž nestačili lidé, kteř oboru tomu věnovali veškerý svůj život. (Tak jest!) Také okresní tajemník p. Harmach při- mlouvá se za volbu dra. Janovského, uváděje, že i podle jeho soudu nejen Vídeň to byla, jež kazila naše lidi, nýbrž také Praha sama, odkud dává se komando lidmi, kteří venkova neznají protože na venkov nechodí a nestarají se an o jeho život, ani o jeho potřeby. Oběma zmíně- ným činitelům měla by býti kandidatura dra. Janovského — dle názoru řečníkova — vážným mementem. (Souhlas.) K návrhu místopředsedy p. Procház ku přijata byla jednomyslně tato
Janovský Janov Vídeň Praha
11 article
„Schůze voličů samosprávného okresu vel varského, konaná 6. července 1904 ve Vel varech, vyslovuje plně svůj souhlas s reso- lucemi, přijatými na důvěrné schůzi pp. obee ních starostů okresu velvarského, dne 23 června konané, a na schůzi voličské, dne 26. června ve Slaném konané a prohlašuje p dra. Heřmana Janovského, statkáře z Trpo- měch, za svého kandidáta do sněmu král. českého. Čini tak, souhlasíc s programem jeho který jest: co nejostřejší odpor proti nepřátel- skému systému vládnímu, zásada upřímného sloučení veškerých sil národních k úsilovné práci politické, kulturní a národní, na základě národním, demokratickém a sociální spravedl- nosti ke všem vrstvám národa. Spolu prohla- šuje sehůze voličů, že jest potřebí usilovati o obrození naší samosprávy ve všech její stup- ních a že jest na čase, aby sněm královstvi českého přistoupil k reformě samosprávného zřízení, pokrokové a rozdílů venkova, měst míst průmyslových šetřící. Schůzi zakončil předsedající p. Linda vy- bídkou voličstva, by o zvolení dra. Janovského vším úsilím se zasadili.
Heřman Janovský Linda Janovský Vela var Trpo
12 article
Ze Slaného. Ctěná redakce! Za účelem zamezení dalších omylů, jak se zdá s některé strany, zejmena nám Čechům nepřátelské. zúmyslně šířených ohledně výroku kandidátem naší volební skupiny p. drem. Heřmanem Ja- novským, statkářem v Trpoměších, na volební schůzi slánského voličstva 26. června t. r. prone- seného, uvádím jako předseda této schůze na svědectví pravdě toto: Pan dr. Janovský odsoudiv jednání vůdců mladočeské strany potud jako ne- upřímné, že ponechávali i poslance vlastní strany i české strany s nimi spolčené i celý náro v domnění, v té době, když již polskému klubu slíbili, že po Velikonocích volby delegační z ob- strukce propustí, že se volby delegační i po Velkonocích obstruovati budou, vytýkal i ostat- ním stranám českým v této věci neupřímnost pravil: „Ale také ostatní strany nemyslily upřímně obstrukci proti delegačním volbám pro- váděti. Není pravda, že zbývajících 10 poslane nestačilo překaziti volby do delegace, nýbrž byl by to dokázal jediný o sobě. Postačilo, aby jeden poslanec byl vzal dvě petardy do rukou a po- hrozil, že je hodí na volební urnu, jakmile první lístek bude odevzdán. Ale takovou politiku sotva kdo z nás v českém národě chce provozovati.o Pan dr. Janovský chtěl dokázati tímto příkladem. že volby do delegací daly se zmařiti jen hrubým. fysickým násilím, které se nebojí po případě i zločinu a že tohoto prostředku nechtéla užíii žádná česká politická strana a to jistě jen ke cti a prospěchu českého národa. Takový dojem také jeho argumentace na mne i celé shro- máždění činila. Děkuji za laskavé uveřejnění tohoto vylíčení pravého stavu věci v zájmu pravdy. V. Baňka, předseda voličské schůze ve Slaném.
Čecho Heřman doktor Janovský V Baňka Slaný Trpoměše
13 article
Sbor obecních starších král. hlav ního města Prahy u dvou velkých staveb obecních. V řadě velkých podníků obce pražské tunel vy šehradskou skalou se silnicí do Podolí a nábřeži Riegrovo zaujímají vynikající míslo, neboť jsou to zá- roveň podniky komunikační. Zvláště jest to tunel vy- šehradský, jehož stavba je sledována se záimem ve- škerého obyvatelstva pražského. Nespočetné množstv Pražanů i obyvatelů z předměstí prohlédlo si již tulo zajímavou stavbu, která po svém dokončení bude zna- menati novou epochu nejen Vyšehradu, ale i obc Podolí, Braníku atd. K oběma jmenovaným podníkům uspořádal sbor obecních starších král. města Prahy včera odpoledne vycházku v čele se slarostou p. drem. Srbem. Kromě četných obecních starších a městských radů zúčastnili se vycházky: ředitel stav. úřadup Gröger, vrch. stav. rada Lindley, stav. rada Soukup vrch. inž. Dvořák, mag. radově dr. Růžička a Hrnčíi a jin.
Riegrův Pražan Srb Gröger Lindley Soukup Ing Dvořák doktor Růžička Hrnčía Praha Podolí Braník
14 article
Před 3. hod. odpolední účastníci vycházky shro- máždili se na palubě parníku „Přemysl“ a odplul ze Šítkovské náplavky k vyšehradskému přístavisti. kde nastal výstup z lodi a účastníci za vedení p. vreh inž. Dvořáka, uvitáni byvše podnikatelem p. stav Kindlem, odebrali se do tunelu, zřízenéhe vy šehradskou skalou. Všeobecné bylo uspokojeni členů ezkurse, že nesplnila se obava, pronášená př zahájení stavby, že toliž tunel bude imavý a že i za dne bude nutno v něm svítit. Nyní, ačkoliv tunel ještě není zbaven různého materiálu, ukázalo se však, že tunel jest velmi světlý, ba že tunel jest vlastně větším průjezdem, ovšem monumentálně provedeným. Z hi- storie o této stavbě vyjímáme tyto podrobnosti. V roce 1903 byl vykonán na tomto projektu velký kus práce. Všechny stavby vodní byly skančeny, zdi do rovnost provedeny a tunel vyzděn. Se stavbou nábřežnich zdí pod skalou vyšehradskou nepřetržitě se pokračo- valo. Jednou velká voda práce přerušila, jáma bahnem zanesena, ale za nedlouho následky zaplavení odstra- něny a úsilovně pracováno i při tuhých mrazech pod prkennou střechou. Výlom skály v řečišti byl velmi namáhavý, neboť skála v těch místech je velmi tvrdá.
Přemysl Ing Dvořák Kindl Šítkovský náplavka
15 article
Současně byla prováděna stavba podolské části ná- Břežní zdi a zdi podbřežní. Zároveň též pracováno na doplnění záhozu směrem k podbřeží. Taras návodní upravován na způsob zdiva cyklopského a současně prováděna též zasypávka za ním a sice jednak sta- vebním rumem a materiálem hlinitým, dále kačírkem a říčním štěrkem. Při stavbě tunelu při naprosté pev- nosti a soudržnosti skály pracovalo se skoro beze všeho pažení. Skála se odstřelovala silnými náboji dynamitovými. Jelikož na pozemní straně skalného profilu ukazovalo se značné zavihání, ustanoveno, aby po celé dělce této strany až do výše patek tunelových bylo upraveno odvodnění. Za tím účelem byl profi tunelový o 15—20 cm rozšířen a dulina mezi skalou a obezdívkou štěrkem se vypinila, aby voda volně mohla prosakovati. Voda prosakující zachycuje s nad dlažbou tunelovou ve žlábku vyasfaltovaném a četnými otvory vyvádí se na chodník. Za účelem na- prostého isolování zdiva obkladného od vlhkosti celá
Taras návodní Skála centimetr
16 article
rubová stěna opatřena také aslaltovým nátěrem. Dn 29. července 1903 provedeno odkružení střední část klenby tunelové a shledáno, že nenastalo žádné ssed- nutí. Dne 10. zálí úplně dokončen výlom tunelu. Po- něvadž bylo stanoveno, aby stavba projektovaného sběrače stokového novou silnici zatím se neprováděla bylo zřízeno provisorní odvodnění. Aby se umožnil snadné a levné položení potrubi a zařízení rozvod- ných na nové komunikaci, uslanoveno: V tunelu na straně návodní provede se rýha společná pro uložen vodo- i plynovodu i kabelu elektrického; na silnici pro obé upraví se příhodná podezdívka. Jednání postup pozemků pro stavbu narazilo na překážku v příčině domu čp. 43—VI. Poněvadž majitel žáda veliký obnos 20.000 K, zavedeno bylo fízení vyvlast- ňovací, které sice provedeno, ale praktické ceny ne- mělo, poněvadž nemovitost mezitím dostala se do rukou jiného majitele.
17 article
Ačkoli práce tunelu a silnice prováděna v územ archaeologicky dosti památném a také ve vrstváct zkameněliny obsahujících, byly nálezy velice chudé Nalezeny pouze zkameněliny při podolské straně tu- nelu tak zv. kolonie Barrandovy. Nalezené předměly věnovány museu král. českého k doplnění sbírky Barrandovy.
Barrandův Barrandov
18 article
Pracovní výkon v roce 1903 Byl velmi značný Výlomu tvrdého i výkopu měkkého bylo proveden celkem asi 2000 m', od počátku stavby 6800 m jímek pohyblivých od počátku zřízeno 490 běž. m stěn šlětových 250 běž. m, betonu použito celken 1120 m, zdiva cyklopského i lomového 10.000 m desk krycích položeno 506 m a záhozu provedene 1100 m'. Cena prací provedených a podnikateli zapla- cených obnášela od počátku stavby 562.000 K. Tunel i se silnicí podolskou má být veřejnosti odevzdán dne 26. listopadu t. r. Na straně vyšchradské bude vstup do tunelu vyzdoben branou v románském stylu. Na straně podolské nebude zřízen takový portál, nýbrž vstup do tunelu bude na levé straně ozdoben křidlem románského stylu, jímž se dokončí znamenitý sklon skály do řeky. Ve křídle budou zřízena tři okna. Na straně vyšehradské bude zasazena deska s nápisem; „Zbudovala obec pražská r. 1904“. Silnice z Vyšehradu do tunelu nebude ještě delinitivně upravena a stane se tak teprve po zbudování podskalského nábřeží kde přípravné práce podnikatel stav. p. Kindl včera zahájil. Před tunelem stojící přívozníkův domek bude zbourán a domek č. 44, rovněž ke zboření určený bude adaptován a zachován až do doby definitivní úpravy silnice. Zasype se však tou měrou, že z do- savadního jednopatrového domku stane se domek pří- zemní. V domku budou umístěny úřadovny potravní daně na čáře, jakož i strážnice pro personál. Mimo to bude u domku zřízena mýtnice. Mýtné bude ob- nášeti za osobu pěší 2 hal., za každý kus dobytka 10 hal.
Kindl Vyšehrad
19 article
Účastníci prohlídky došli po nové nábřežní zd až k Podoli, odkudž podjezdem se odebrali na pramici a po nemálo zajímavé plavbě dostali se opět k přísta- višti vyšehradskému, shlédnuvše při tom nábřežu zeď směrem od řeky. Slavba velice zajímala. Zvláštním parníkem podniknuta pak plavba na šítkovskou náplavku a účastníci exkurse vydalis
20 article
na prohlídku nového nábřeží sv. avojtěš ského, kde byli očekávání zástuncem podnikalelsk firmy Müller, Kapsa a spol. a měst. inžený remp Pavlanským. Při vycházec započato zde s prohlídko náplavky šítkovské, kde zeď pobřežní jest již úpln vyzděna a zbývá pouze náplavku definitivně vydláždi a zeď nábřežní ještě do výše nábřeži Palackého vy- zdít. Na nábřežní zdi pracuje se po celé její délce a na otvor 7 metrů široký, kudy vjíždí vozy starou ram- pou z ulice Náplavní na náplavku pro písek. Olvor tento ihned se zazdí, jakmile povozy budou moci jezditi z ulice Myslíkovy, vyúsťující na nové nábřež a rampou na náplavku šítkovskou. Pokud se postupu vyzdívání nábřežní zdi týče, tedy jsou tu vyzděny z poloviny dva risality kvádrové, z nichž jeden na začátku a druhý na konci náplavky. U každého r šalitu je schodiště, kudy se bude vycházeti na nábřeží V nábřežní zdi pod podestou schodiště po vodě jes zřízena míslnost pro výběrčího známek na led a písek a pod podestou druhého schodiště proti vodě bude zřízen pissoir. Mezi oběma risality jest ve zdi nábřežn zřízena nika, která bude sloužiti za odpočinek pra- cujícímu dělnictvu v náplavce. Druhý její účel jes ten, že nikou jest nábřežní zeď jaksi přerušena a nen tím jednotvárná. Z náplavky odebrali se obecní starš k mlýnům Šerlínským, kde se právě vyzdívá zeď po- břežní. Po její zhotovení bude pak nepřetržitě vyzděno nové nábřeží od Palackého nábřeží až k můstku žo- fínskému, vyjímajíc čásť as 30 metrů mlýnů Šílkov- ských, které budou v šířce 2 m do chodníku na ně- jaký čas vyčnívati, dokud navigace mlýny k účelům splavňovacím nekoupí. Práce v místě žlabů mlýnů
Palacký Myslíkův Šílkov Müller Šerlínský
21 article
Šerlínských proto se opozdily, že nebylo možno jámu stavební učinít vodolěžnou, neboť zde byly dřevěné svahy s podiahou, kudy neustále prýštila voda do jámy stavební. Proto bylo nutno prahy a podlahu beraněním železných travers nejprve rozdrtit a pak teprve jáma se utěsnila a zeď mohla se založit. Odlu účastníci exkurse odebrali se k můstku žofinskému. U Národního divadla beraní se štětové stěny, zaváží se jímky jílem, vybírá se parním jeřábem materiál a čerpá se voda ze stavební jámy. Celá talo čásť jest rozdělena ve dva díly; v jednom z nich pokročila práce tak, že za 14 dnů počne se betonovati. V této partii bude nábřežní zeď velice malebná, neboť budou zde mimo žebříky dva risality, kudy se bude svádět čerstvý vzduch do jeviště a hlediště Národního divadla Dle postupu práce soudí se, že letos hude práce zed- nická skončena a dokončení stavby v měsíci březnu 1905 úplně zaručeno.
národní divadlo
22 article
Projektantem stavby jest vrch. inž. p. Vilém Dvo- řák. Dělka zdi pobřežní jest 700 m, zeď nábřežní v ná- plavce jest 200 m dlouhá. Jest založena ve hloubce 4.5 m pod vodou normální na vrslvě betonové, 2 m vysoké. Šířka zdi v základu je 3.5 m, v koruně 1.2 m. Náklad na slavbu rozpočten je obnosem 744.582 K Se slavbou bylo započato 23. března 1903. K účelu provedení nábřeží zbořeny byly mlýny čp. 248, 1289. 1290 a 1291. Ceikem provedeno výkopu 4900 me betonu 2860 m, zdiva cyklopského a lomového 3300 m, desek krycích osazeno 130 b. m. Můstek žofínský bude novým nábřežím zkrácen o 7.5 m. Srdečným rozloučením exkurse na Tylově náměstí byla ukončena. Výstava pro umění kuchařské, hostinství a odvětví přibuzná v Plzni. (Původní zpráva »Národních Listů-. V sobotu zahájena byla v Plzni způsobem okázalým výstava zvláštního, neobvyklého rázu, snad první svého druhu. Pro gourmandy a la- bužníky! Už samotný název — výstava pro umění kuchařské — napovídá, že se- tkáme se tu s vyšší školou kuchařskou, která pochlubí se dojista appartnějšími ukázkami ku- chyňského umění, než jakého třeba pro denn menu. Je tomu tak! Po této stránce zaslouží si výstava razítka „mezinárodní“, neboť vedle če- ské kuchyně zastoupena tu franeouzská, dále anglická úprava tabulí, kuchyně vídeňská, pešt- ská a j. v.
Ing Vilém Dvo Ceik Tylův náměstí Plzeň I beton 2860
23 article
České umění kuchařské a slovanské hostin- ství však převládá na celé čáře. A bylo-li při- puštěno, jak předseda výstavní pravil, za účelem „šlechetné konkurence“ a pro nic jiného, také několik firem německých nebo utrakvistických pak je to procento tak nepatrné, že exposice če- ských závodů s takovou konkurenci hravě se měřiti mohou. Nedá se arci mlčením opominout, že způsob, jakým hledí firmy německé na sebe upozorniti a snad nad české vyniknouti, zaráží. Osobují si přílišné právo hostů a ignorují na- mnoze hostitele, českou Plzeň, tím, že k ex- posicím dávají své lidi, jazyka českého málo neb vůbec neznalých. Neškodilo by, aby naše závody tam vystavující, toto sebevědomi si osvojily; ná- vštěvníci pak čeští naopak mají tu nejkrásnější příležitost provádění hesla „Svůj k svému“. To- lik úvodem k orientaci návštěvníků.
24 article
Výstavu plzeňskou dlužno považovati za odbornou. A jako taková je bez lichotky ve- likou i co se rozměrů i obeslání týče. Místo našla v jedné z nejpřihodnějších částí metropole zá- padu, v sadovité končině, v parku na Střelnici. Cestu z nádraží k výstavišti naznačuje řada čer venobílých praporů, mezi nimiž jsou snad dva tři nezbytně černožluté. Z bohatých kulis stro- moví prosvítá dřevěná barriéra, obepinající vý- staviště v úplně rovném terénu. Světlé průčelí, architektonicky malebné brány o dvou vížkách z daleka prozrazuje vchod. Turniket klapne — jste na výstavě. První rozhled a dojem je velice příznivý. Oko přeskakuje z pavillonů na kiosky, z těch na menší stánky. Lahodně působí vkusně upravené zelené parterry, vykrášlené dovedně místními jardiniry. Celek tedy vkusný. Z budov výstavních imponuje svojí roz- sáhlostí ústředni palác, uzavírající frontou svou pozadí hlavního traktu výstaviště. Pře ním, mezi půvabně upravenými květinovými ko- berci pozorujeme, že vytvořilo se výstavní korso.
25 article
Po levici stojí vzhledný, vzdušný pavillon, vlast- ní doména kuchařského umění. Vnitřek jeho na rozložitých pultech tají ukázky doved- nosti hostinských a kuchařů plzeňských. K bu- dově této druží se v pozadí zeleně budov administrační. Po pravici ozývá se hlu- čení pracujících motorů a strojů, potřebných pro výrobu běžných předmětů výstavních, za nimi pak vyrůstá v malebných obrysech rozložitá. elegantní úpravou překvapující koncertn síň, zároveň restaurace. Alejí nesčetných drob- ných pavillonů a kiosků docházíme k dobrému známému z všestudentské slavnosti — k egypt- skému pavillonu. O pavilloncích sou- kromých dlužno se zmíniti s veškerým uznáním. Vypraveny jsou vesměs vkusně a bohatě, třeba — že exposice některých nepřiléhají těsně k základní myšlence výstavy. Doplňují ji však v ladný celek. Jsou to zejmena pavillony a inte- rieury: Družstva ze Společenstva plzeň- ských hostinských a výčepníků, jež vyslavuje výrobky ze své továrny na sodovou vodu; pa- villon E. Macešky z Král. Vinohradů s uze- nářským zbožím; velmi bohatě vystrojený pa- villon známé firmy Hynka Gottwaldav Praze; pavillon firmy E. Malburg a Syn, to- várna na likéry ve Smiřicích; pavillon šam- paňské firmy Saint Morceaux; pe- kařské pavillony p. Frant. Oppelta ze Smí chova, pí. M. Peceltové a p. Schütz- meistra z Plzně; novinářský pavillon firmy
E Maceška Král František Oppelt M Pecelt Schütz Smiřice Plzeň Hynek Gottwaldav Praga E . Malburg Saint Morceaux
26 article
Gust. Lüftsehiee z Plzně; cukrářské pavil lony pp. Kestřánka a Slavíka z Plzně koňakový pavillon G. Wolfa; Amerik ar bar z Prahy; holandský pavillon K. Buriána pavillon E. Bartelmusa, továrny na smal tované zboží v Plzni; vinárna Jul. Pfefe rové; dále pak kiosky firem Drába, Hart viga, Em. Jaroměřského, Mesteka Nehasila, Jiřího Navuma, Štíra Václ.. Jana Procházky atd. atd. Bizarrním kouskem výstavním jsou „Právovárečná vrata“ jako symbol sta- rého plzeňského práva; mile nedaleko nich se vyjímá česká chalupa. Přistupujeme k detailní prohlídce výstavy a to především ke skupině prvě a nejčelnější representující vlastní účel výstavy, k uměn kuchařskému. Ve skupině této vystavuj firmy nejen ukázky hotové, nýbrž i přípravy k nim, stroje, tiskopisy pro tabule, ba i literaturu kuchařskou. Z českých firem, závodů a živnost jsou tu bohatými, přehledně upravenými exposi- cemi zastoupeny: Jaroslav Bursík, nakladatelství v Praze, n Kr. Vinohradech, Slovník umění kuchařského: Sbírk předpisů jídel, nápojů, cukrovinek, pochoutek a za- vařenín. Kuchyně české i cizozemské. Ferdinand Cisař, hotalier v Plzni, různě upravené pokrmy pro obédy a večeře. J. Císař, knih- a kameno tiskárna v Plzni, tiskopisy různé pro hotely a re stauranty. Josef Dyk, výroba medových speciali v Roudnici, medové koláče. Dělnický spol kový dům »v Pekle« v Plzni, reslaurační pavil- lon a studená jídla. Spolek »Domácnost«, první česká kuchařská škola v Praze, nástěnná skříi s tiskopisy spolku »Domácnost«, první české kuchař- ské školy v Praze. Úprava různých druhů pokrmů.
Lüftsehiee Kestřánek Slavík G Wolf K Burián E Bartelmus Hart em Jaroměřský Mestek Nehasil Navuma Václ Procházka Bursík Kristus . Vinohrady Cisař J Císař Dyk Plzeň Amerika Praha Roudnice Dráb kový dům
27 article
Alfred Graf, restauratér v Praze II. na Komensk ého náměstí č. 4, výstava různých pokrmů. Frant. Ji- rásko, nádražní restauratér v Plzni, různé pokrmy Ant. Jína, výroba lomnických sucharů a cukrářství v Lomnici nad P., světoznámé lomnické suchary pravé medové výrobky a různé zákusky. J. Klotz. továrna hospodářských strojů a náčiní v Plzni, ve- liký železný sporák pro hlavní výslavní restauraci v potřebě a sporák, hodící se pro restaurace nebo veliké domácnosti. Jan Kaliba a syn, strojnická továrna v Praze-Pankráci, kuchyňské zařízení, spo- ráky železné pro hotely a restaurace; pece cukrářské a stroje. Robert Kestřánek, závod cukrářský v Plzni, labulové pečivo, bonbony, okrasné předměty cukrářské, zmrzliny a ledové crémy. Frant. Ková- řík, velkorestauratér »Měšťanské besedy« v Plzni. umění kuchařské, výrobky pro rozličné tabule Vojlěch Kuštein, velkorestauratér v Plzni, uměn kuchařské, různé upravení tabulí, hostinství. Vojtěch Landa, restauratér v Plzni, úprava různých po krmů a hostinství. Ondřej Mitrev, výroba orien- tálských cukrovinek v Praze, orientálské cukrovinky.
Alfréd František Jína J Klotz Kalibos Kestřánek Landa Mitrev Praha ý náměstí Plzeň Lomnice Pankrác Vojlěch SF
28 article
Karel Noháč, výroba strojů uzenářských v Praze v Hybernské ulici č. 42, dva stroje k řezání masa jeden stroj, samočinnou míchačku, jeden stroj práto- vací, dva stroje k narážení náděvu. Jiří Navum výroba orientál, cukrovinek v Plzni, orientálské cu- krovinky, vyrobené z medoviny a cukrované ovoce Frant. Pardubský, mistr pekařský v Plzni, lu- xusní a tabulové pečivo, denně čerstvé. M. Pecelt závod pekařský v Plzni, tabulové a luxusní pečivo. chléb domáci a pod. F. R. Pelzold, hotelier Plzni »U zlatého orla«, různé úpravy ryb, masa drůbeže a pod. Vzorná úprava tabuli k rozličným příležitostem. J. R. Port, národní knihtiskárna v Plzni, tiskopisy různých druhů, jídelní lístky, do- poručenky, pozvánky, programy, navštívenky a pod. Jan Procházka v Žižkově č. 867, »Bar«, na rošti pečené uzenářské speciality, illustrované obložené chlebíčky, saláty, různé saisonní delikatesy a zá- kusky, manografitky »American-Drinks« a cukrářské výrobky, gastronomické dekorační umění. Jose Racka, restauratér »U poštovního dvora« v Plzni, úprava snídaní, obědů a večeří jako umění kuchař ské. Rakovnická továrna na šamotov zboží, mosaikové dlaždice a kamna v Ra- kovníce, kachlová kamna a kuchyňské sporáky.
Noháč Jiří Navum František M Pecelt Pelzold Port Procházka Jose Racka Praha hybernský ulice Plzeň Žižkov Americana
29 article
J. V. Rott v Praze č. 142—I., nástroje a potřeby pro kuchyni občanskou, hotely, restaurace a kavárny. potřeby pro sklepy pivní a vinné, lednice, stáčeei apparály, venlilace. Václav Slavík, cukrář v Plzni. luxusní a okrasné cukrovinky, dorty a pod. Augustin Soukup, restauratér v Plzni, umění kuchařské Emilie Soukupová, choť hostinského v Plzni vlastní výroba jemného pečiva pro kavárny a restau race, moučná jídla a dorty, vyvařování. J. Staněk nuselská knihtiskárna v Praze Nuslích, tableau akciden čních prací tiskových pro hostinské živnosti. Stille a Erben, první plzeňská knihtiskárna a litografický ústav, dříve Ig. Schiebl v Plzni, tiskopisy obchodní a umělecké. Josef Schulz, moderní strojní pekůrn v Praze-Košířích č. 211, chléb, bílé a luxusní pečiv z moderních strojních a etážových pekáren. Jan
J V Rott Slavík Augustin Soukup Soukupová J Staněk Still Erben Schiebl Schulz Jan Praha Plzeň Nusle Košíře
30 article
Theodor Vušek, výroba lomnických sucharů v Lom. nici n. P., výroba lomnických sucharů, mandlového a medového pečiva. Vydra a Bohuslav, stroje pro cukráře, pernikáře a pod. v Praze, 2 kamna cu- krářská, 1 kulatá větrná kamna na vaření, 2 pasíro- vací stroje, 1 melangeur s granilovými válci na tření mandlí, ořechů atd., stroje na zmrzlinu a pod. Stani- slav Šlehover, cukrářství a výroba zavařenin v Strakonicích, ovoce a lesní plodiny kouservované dle nejnovějšího způsobu. Frant. O plt, pekař na Smí- chově (Praha), jemné pražské pečivo, fotografick snímky nejmodernější pekárny v Praze a strojů vy- stavovatelem vynalezených a k palentování zada ných. J. F. Kotěšovec, závod lahůdkářský Plzni, studené předkrmy pro buffet divadelní, ho nební a plesový. Emanuel Maceška, uzenářstv na Král. Vinohradech, uzenářské výrobky. Karel Ba cílek, vrchní číšník ve Zdicích, album číšnickýci uctěnek. Ant. Švestka v Plzni, slavnostní a ban- ketní tabule. Karel Kotous, číšník v Plzni, slav nostní prostírání tabule. (Pokračování.)
Vušek Vydra Bohuslav Staňa Šlehover František Kotěšovec Maceška Král Karel Švestka Kotous Praha Strakonice Zdice Plzeň
31 article Husovy oslavy.
Husovy oslavy. Spolek pro šíření lidového vzdě lání v okresu novobenátském pořádá v sobolu dne 9. července o 8. hod. večerní v ho stinci pí. M. Práškové v Mečeříži přednášku »M. J. Hus, učitel českého lidu slovem i příkladem životem i smrtí, kterou prosloví učitel p. V. Beneš — Tělocvičná jednota »Sokol« v Ivan- čicích pořádá dne 10. července v sále hotel »U černého lva« na oslavu památky Husovy před nášku »O životě a působení Mistra Jana Husae kterou prosloví P. J. Svozil. Začátek o 8. hod. več Vstup volný- Z Krče u Prahy. Oslava Mistra Jana Hus v Krči konala se v předvečer výroči upálení velice zdařile za protektorátu obce a všech místních spolků.
Husův M Prášek M J Hus V Beneš Husae Svozil Hus Mečeříž černý lev Krč Praha Sokol « v Ivan
32 article
Slavnost zahájena byla přednáškou p. Š. Trägra. kteráž vyslechnuta s velkou účastí. Prostorný sál byl naplněn. Po tom bral se slavnostní průvod ob- cemi Horní a Dolní Krčl. Na několika návrších plály hranice a vypalovány byly skvělé ohňostroje. Lam- pionový průvod za zpěvu národních písní skytal mohutný dojem. Nádherné ohňostroje vypalovalo sanatorium dra. Šimsy a tamní pivovar. Rybníky velkostatku ozářeny byly bengálským ohněm. — Z král. Vyšehradu. V úterý dne 5. červenc oslavil král. Vyšehrad vynikajícím, zároveň však důstojným způsobem památku upálení Mistra Jan Husa. Již v odpoledních hodinách vanul vyšehrad skými ulicemi čilý ruch, přečetné domy ozdobovány transparenty, guiriandami a prapory, v oknech umíst vány svíeny a lamplony a po ulicích chodily zá- stupy lidu. V podvečer o 9. hodině dostavili se čle- nové jednotlivých spolků do ulice Neklanovy, kde řadil se lampionový průvod, prvý toho druhu na král. Vyšehradě. Rázem 9. hodiny vzplanula téměi všechna okna příbytků místních občanů, zazářily transparenty s obrazy Mistra J. Husa a četnými ci táty z jeho děl, a průvod za vedení náčelníka So kola vyšehradského, bra. Rudolfa Bílka, vykročil Mohutným dojmem působila tato zářívá pochodeř vlnící se massy 200 účastníků a mnoha set občanů kteři průvod provázeli, a dojem nevyličitelný a ne
Š Trägr Šimsa Hus Neklanův J Hus Bílek Dolní Krčl Vyšehrad
33 article
zapomenutelný zanechal v ohromných zástapech plnících všechny ulice, tichý, ponurý a spořádaný tento průvod, v jehož čele kráčeli člen městské radí JUDr. K. Černohorský, předsedové spolků Sokola Havlíčka a odboru Husova fondu. Průvod proše všemi ulicemi města a bral se vyšehradskými bra- nami přes Pankrác na návrší k Terebově ville v Nu- slích, kde zapálena byla vysoká hranice. Zde zatím shromáždily se velké zástupy lidu z kr. Vyšehradu, Nuslí a Pankráce, které do posledního místa napl- nily rozsáhlé návrší a všichni čekali příchod dalších lampionových průvodů, nuselského a pankráckého. O 10. hodině večerní byl pak předsedou politického spolku »Žižka« v Nuslích zahájen památný tábot lidu u přítomnosti více nežli 3000 účastníků. Z napjaté pozornosti a velebného ticha promluvil po- blíže plápolající hranice, vroubené v nevelké vzdále- nosti kolkolem as 500 hořícími lampiny, redaktor E. Špatný o významu Husově krátkou ohnivou řec.
K Černohorský Husův Terebův Žižek Pankrác Vyšehrad Nusle spolek Sokol Havlíček
34 article
Společným zapěním písně »Hranice vzplála na břehu Rýna« a provoláním »Slávy« památce M. J. Husa tábor důstojně zakončen a v klidu a pořádku na- stoupen v semčených řadách rozchod. — Z Jen- šovic. K uctění památky Mistra Jana Husa zaplál v předvečer výročí jeho upálení na vrchu jenšovickém za střelby z hmoždířů mohutný oheň, který byl da- leko v Podřipsku viděn. Hudba přednesla staročeské písně. V celém okolí Podřipska zaplály ohně. — Ze Soběslavi. Rázem 8. hod. večerní vyšel im- posantní průvod všech spolků s městskou radou v plném počtu v čele od radnice na náměstí. Po přichodu na náměstí promluvil delší řeč o významu uctívání M. J. Husa pan J. Hrejsa, evang. Iará z Prahy, Ústředním vzdělávacím sborem delegovaný. Přednáška jeho shromáždila na 1500 lidí na roz- lehlém zdejším náměstI. Po přednášce, která jak ob- sahem, tak i přednesem uchvátila všechny účastníky. odešel průvod ku hranici na chlebovskou silnici, kdež vzpomenul starosta Sokola dr. Tichý památky kostnického mučednika a provolal jemu slávu. O hranice vrátil se průvod ku radnici, kdež po doslovu starosty obce p. Mrázka se rozešel. Účastenství lidu všech vrslev bylo velkolepé. Město až na malé vý- jimky ozdobeno všude prapory. Hlavně doznati dlužno, že městská rada s p. starostou v čele ve všem velice ochotně pořadatelskému výboru vstříc vyšla a tak na oslavě, jaké jsme zde dosud neviděli, největších zásluh má.
M J Hus Hus J Hrejsa Tichá Mrázek Hranice Rýn Podřipsko Soběslav Praha Sokol doktor
35 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Stoletá upominka na obrození škol střed- ních. Učitelstvo středních škol poohlédnouti se může již na stoleté trvání svého stavu, uprave- ného aspoň z části dle novějších zásad rozdilných od staré školy latinské, v níž učilo se učiteli třídními, jen duchovními, dle starých osnova zvláště dle Aquavivových jesuitských pravidel. Císařským dekretem ze dne 23. července 1801 otevřelo se působiště učitelské a vychovalelské osobám stavu světského, odborně vzdělaným. Piarista František innocene Lang vypracoval pro rakouská gymnasia novou učebnou osnovu, již se dostalo dne 23. června 1804 nejvyššího schválení. Dokazoval, že rozkvětu školství jen tehdy se může doeíliti, budou-li vyučovati na školách středních učitelé odborně vzdělaní. Předměty, tehdáž vedlejší, dějepis, zeměpis, přírodní vědy, mathematika měly se státi rovno- cennými. Jimi položen teprve základ k vědeckému rázu, jehož tak potřebí bylo škole střední. Gym- nasia venkovská zůstala pětitřídní, jen ve hlav- ních městech a tam, kde bylo studium filosefické jako právě v oněch létech v Litomyšli, v Budějo- vicích, Mostě a Plzni, stala se šestitřídními. Mel ovšem nový Langův směr četných obhájeůa příznivců, ale útoky byly na ten čas tak ostré, že reskriptem ze dne 28. srpna 1818 vydaným odstrančna byla soustava účitelů odborných. Tim zatlačena byla sice podmínka pro vývoj zvláštního stavu učitelského nad míru důležitá, ale sta učitelů světských na školách'střed- ních zůstal. Vytknuté snahy staly se skutkem až po r. 1848, kdy na gymnasiích osmitřidních obnoveno opět vyučování odbornými silami ar.
Aquavivový František Lang Langův Litomyšl Most Plzeň
36 article
1854 byl provisorní nový řád učební ne gymna- siích definitivně potvrzen. Ačkoliv tedy nové ideje uplatňovaly se teprve před padesáti léty, přece vděěná vzpomínka náleží oněm apo- štolům veliké reformy, kteří před sto léty razili dráhu myšlence, aby svěřeno bylo střední školstvi po zákonu kvalifikovaným odborníkům. Zároveň s prvním pokusem odborného vyučování uveden jest dne 23. čerence 1804 jazyk český jako obli- gátní předmět školní učby. Trvala však přípravná doba opět padesát let, než jazyku tomu zjednán význam vedle jazyka latinského. Povstal hned v prvních počáteích proti novému tomuto před- mětu veliký odpor; vyučovaloť se od dob Marie Terezie jazyku tomu, jako předmětu mimořád- nému toliko ve třídách humanitních oněch gym- nasii, která byla spojena s universitami, jako na př. gymnasia akademického, důležitost jeho tedy nevnikla nikdy úplně v mysl intelligence tehdejší, poněvadž opět nebylo učitelů a nebylo knih, které by učení se předmětu tomu usnadnily anebo zpří- jemnily. Až teprve novou organisací roku 1848a prohlášeno, že přenním úkolem při učení jazy- kům klassickým jest četba spisovatelů, v niž tkví nevyčerpatelný zdroj humanního vzdělání.
Marie
37 article
Paedagogově, kteří vydali Nástin organisace ra- keuských gymnasií, měli představu jasnou nitru svém, jak by vyučování řečtině mělo se v harmonických a ušlechtilých směrech pro- váděti, ale z představ těchto mnoho setřeno ne- porozuměním a nedostatkem ideálných vznětů, jakými na klassické studium pohlížel B. Aug Wolf, jenž přál si, aby každý vykladatel klassiků byl poeticky naladěn, aby vyučováni klassiekým jazykům přispívalo vedle formálního vývoje pře- dem k onomu vzdělání, jehož cílem jest Sokratova zažonyadíc dokonalé zušlechtění mysli a srdce. Že ještě dosud této mety se nedostihlo, toho není předmet sám přičinou, nýbrž dle úsudku klidných a nestranných posuzovatelů, nezdravá methoda, která se neustále vyhýbá při řečtině Rekům, při čtení spisovatelů řeckých myšlenkám a při vý- kladech krásnu, pro něž jedině literatuře a ži- votu Řeků hlavní péče se má věnovati. O jazyku českém na tehdejších středních školách ne- bylo ani potuchy, od roku 1779 až do r. 1816 byly veškery střední školy jazyku tomu úplně zavřeny. Všecek vzdělaný svět český s největším zápalem zaujat byl plody kvetoucí tehdy litera- tury německé. O své národnosti nedověděl se český studující od nejnižší školy až po univer situ nie povznášejícího, jen cit netečnosti a opo- vržení vštěpován ve mladou mysl české intelli- gence. Prvním paprskem v té tmě bylo vystoupení Josefa Jungmanna r. 1800 na gymnasiu v Lito- měřicích, kdež o své vůli učil jazyku českému.
B Aug Wolf Sokratův Řek Jungmann
38 article
Až konečně dne 23. srpna 1816 vydala c. k. dvorní komise nad studiemi dekret, dle něhož se jazyku českému mělo na gymnasiích pouze českých, kdež kromě Němců jsou také rodilí Če- chové, učiti. — Nejnovější národní skandál v Přerově. Víře nepodobno a přece pravda: V českém našem Přerově vyskytlo se několik tak vlažných a ná- rodni cti nedokonale dbalých našinců, kteří úsi-
Němec Přerov