3
masthead
7. července 1904.
5
article
vaných. Hrot polemiky jeho obracel se proti tak-
tice vedení, jak klubu poslanců mladočeských,
tak agrárních a závěr kritiky té, jako v před-
chozích schůzích nad míru ostré, tvořil appell
na koncentraci všech poctivých a svědomitých
živlů národních bez rozdílu stran v organisaci
jednotnou: v českou stranu demokratickou, zbu-
dovanou na základě sociální spravedlnosti vůči
všem stavům a příslušníkům českého národa.
Za hlučného souhlasu řečník potíral názor
posl. Práškem projevený, jakoby strana agrární
byla s to, aby převzala odpovědnost i za veden.
politického postupu českého národa a opřel se
neméně rozhodně také negativnímu stanovisku
téhož poslance vůči součinnosti intelligence ve
hnutí agrárním. Strana agrární — pravil —
musí býti sobě vědoma, co za daných okolnosti
svými vědomostmi a vzděláním znamená a čeho
může dosici. Já jsem opravdu se zděsil, když
jsem posl. Práška, jenž má několik jen nižších
tříd, slyšel mluviti o posl. Kramářovi, jejž
znám již od mladých let, ač jeho politické názory
mně nikdy nebyly vzorem, když posl. Prášek,
jehož veřejné působení není ničím jiným, než
doplňováním vzděláni svého krok za krokem,
vyslovil se: „Kde pak Kramář nabyl vzdělání?
Prášek
Kramář
6
article
Prošel pár škol a přečetl pár knih...“ Pánové,
kdyby tak se mělo nazirati na cenu a vý-
znam intelligence, pak by organisace tato nezna-
menala nic jiného, než přípravu ke vpádu bar-
barů do naši země! (Výborně!)
Nelečnost a neupřímnost shledává řečník
v postupu obou klubů v otázce rayonové. Ironi
suje tu zejmena obojetnost posl. Zázvorky
Srdínka, vysvětlitelnou arciť okolnosti, že tento
jest agentem, onen majitelem čtyřiceti akcit
cukrovaru. Býti zastanci vlastních interessu
privátních je neslučitelno s povinnostmi obraneů
zájmů selského lidu. Divte se pal — praví řeč-
ník — že na Hradneku volili raději Šternberka.
Zázvorka Srdínko
7
article
Já sám nevím, pro koho byl bych se za tako-
výchto okolností jako volič rozhodl. (Souhlas.)
Strana mladočeská — po názoru řečníkově
— pochybila tím, že pro úzké zájmy těch či
oněch třid zapomínala na velké zájmy národni,
že opouštěla čím dále, tím vice svobodomyslný
a demokratický svůj původní program a tím zá-
roveň vyvolala hnutí třídní, po němž by jinak
dojista nebylo potuchy. (Výborně!) Dr. Janovsky
rekapituluje znova důvody, z nichž politická si-
tuace nynější zdá se mu naprosto beznadějnou.
Dovozuje, že ani ostatním stranám neběži leč
mandáty a potlesk voličstva, nikoliv zájmy ná-
roda. (Souhlas.) Náprava a očista je vzhledem
k nedalekému snad již rozpuštění říšské rady
nevyhnutelna a provésti lze ji zcela jednoduše
Nechť zaváží se veškeré politické strany svou
etí, že nebudou plésti se do voleb. (Pochvala.)
doktor
Janovsko
8
article
Voličové nechť vyvoli sobě poslance, které budou
považovati za nejzdatnější a nejpoctivější, beze
všeho komanda, ať již odkudkoli. A ať roz-
hodnou se nově zvolení poslanci tak či onak.
věřte tomu, že by se váze české obstrukce te-
prve tenkrát věřilo, když by boj v ní podstoupili
tito mužové, zvolení zcela neodvisle, poněvadž
vláda prohlédla dosavadní poslance české už
dávno jako komedianty (Hlučný souhlas), při
čemž ovšem nelze upříti, že vina spadá tu aspoň
částečně i na samo voličstvo. (Opětný souhlas.)
Že heslo sloučení všech poctivých živlů v ná-
rodě již se provozuje, toho doklad řečník shle
dává na př. v řeči klobuckého faráře při oslavě
Beneše Třebizského v Třebízl. Farář ten cituje
v ní Nerudu i Machara, tedy toho kaciře české
a katolické společnosti. Slučme se, přestaňme
navzájem se svářit a kritisovat, vzchopme se ko-
nečně k synthotické, positivní a plodné práci pre
svůj lid a pro svou vlasť. (Hlučná pochvala a
potlesk.) Žádný zvláštní program buržoasie,
žádný program dělnický, agrární neho živnosten-
ský — jenom všenárodní, široký, národní a po-
ctivý český program: v tom spočívá naše spása
(Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Pan Čestmír Kratochvíl vítá a vřele dopo-
ručuje voličům kandidaturu dra. Janovského,
připominaje, že při této osobě nemůže býtio
pachtění se po nějaké slávě vůbec řeči. Dru. Ja-
novskému během let byl nabídnut mandát již ně-
kolikrát, on však pokaždé kandidaturu odmitl.
Beneš Třebizský
Neruda
Machar
Kratochvíl
Janovský
9
article
Že k ní se odhodlal nyní, stalo se zajisté z pev-
ného přesvědčení, že uhodila již dvanáctá ho-
dina. Řečník diví se, jak může proti dru. Janov
skému kandidovati muž, který před nedávnem
ještě na roudnické schůzi úpěnlivě na pomoc
jeho appelloval, volaje: „Vy jste naše spása, ne-
opouštějte nás, Vy jste jediným, jenž nás můžo
spasit!“ (Projevy nevole proti agrárnímu kandi-
dátu p. Landovi.) Nestačí jen říci: „Já jsem
sedlák!“ aby kandidát měl již právo i schopnost,
pěstovati politiku, na niž nestačili lidé, kteř
oboru tomu věnovali veškerý svůj život. (Tak
jest!)
Také okresní tajemník p. Harmach při-
mlouvá se za volbu dra. Janovského, uváděje,
že i podle jeho soudu nejen Vídeň to byla, jež
kazila naše lidi, nýbrž také Praha sama, odkud
dává se komando lidmi, kteří venkova neznají
protože na venkov nechodí a nestarají se an
o jeho život, ani o jeho potřeby. Oběma zmíně-
ným činitelům měla by býti kandidatura dra.
Janovského — dle názoru řečníkova — vážným
mementem. (Souhlas.)
K návrhu místopředsedy p. Procház ku
přijata byla jednomyslně tato
Janovský
Janov
Vídeň
Praha
11
article
„Schůze voličů samosprávného okresu vel
varského, konaná 6. července 1904 ve Vel
varech, vyslovuje plně svůj souhlas s reso-
lucemi, přijatými na důvěrné schůzi pp. obee
ních starostů okresu velvarského, dne 23
června konané, a na schůzi voličské, dne
26. června ve Slaném konané a prohlašuje p
dra. Heřmana Janovského, statkáře z Trpo-
měch, za svého kandidáta do sněmu král.
českého. Čini tak, souhlasíc s programem jeho
který jest: co nejostřejší odpor proti nepřátel-
skému systému vládnímu, zásada upřímného
sloučení veškerých sil národních k úsilovné
práci politické, kulturní a národní, na základě
národním, demokratickém a sociální spravedl-
nosti ke všem vrstvám národa. Spolu prohla-
šuje sehůze voličů, že jest potřebí usilovati
o obrození naší samosprávy ve všech její stup-
ních a že jest na čase, aby sněm královstvi
českého přistoupil k reformě samosprávného
zřízení, pokrokové a rozdílů venkova, měst
míst průmyslových šetřící.
Schůzi zakončil předsedající p. Linda vy-
bídkou voličstva, by o zvolení dra. Janovského
vším úsilím se zasadili.
Heřman Janovský
Linda
Janovský
Vela var
Trpo
12
article
Ze Slaného. Ctěná redakce! Za účelem
zamezení dalších omylů, jak se zdá s některé
strany, zejmena nám Čechům nepřátelské.
zúmyslně šířených ohledně výroku kandidátem
naší volební skupiny p. drem. Heřmanem Ja-
novským, statkářem v Trpoměších, na volební
schůzi slánského voličstva 26. června t. r. prone-
seného, uvádím jako předseda této schůze na
svědectví pravdě toto: Pan dr. Janovský odsoudiv
jednání vůdců mladočeské strany potud jako ne-
upřímné, že ponechávali i poslance vlastní strany
i české strany s nimi spolčené i celý náro
v domnění, v té době, když již polskému klubu
slíbili, že po Velikonocích volby delegační z ob-
strukce propustí, že se volby delegační i po
Velkonocích obstruovati budou, vytýkal i ostat-
ním stranám českým v této věci neupřímnost
pravil: „Ale také ostatní strany nemyslily
upřímně obstrukci proti delegačním volbám pro-
váděti. Není pravda, že zbývajících 10 poslane
nestačilo překaziti volby do delegace, nýbrž byl
by to dokázal jediný o sobě. Postačilo, aby jeden
poslanec byl vzal dvě petardy do rukou a po-
hrozil, že je hodí na volební urnu, jakmile první
lístek bude odevzdán. Ale takovou politiku sotva
kdo z nás v českém národě chce provozovati.o
Pan dr. Janovský chtěl dokázati tímto příkladem.
že volby do delegací daly se zmařiti jen hrubým.
fysickým násilím, které se nebojí po případě
i zločinu a že tohoto prostředku nechtéla užíii
žádná česká politická strana a to jistě jen ke
cti a prospěchu českého národa. Takový dojem
také jeho argumentace na mne i celé shro-
máždění činila. Děkuji za laskavé uveřejnění
tohoto vylíčení pravého stavu věci v zájmu
pravdy. V. Baňka, předseda voličské schůze
ve Slaném.
Čecho
Heřman
doktor
Janovský
V Baňka
Slaný
Trpoměše
13
article
Sbor obecních starších král. hlav
ního města Prahy u dvou velkých
staveb obecních.
V řadě velkých podníků obce pražské tunel vy
šehradskou skalou se silnicí do Podolí a nábřeži
Riegrovo zaujímají vynikající míslo, neboť jsou to zá-
roveň podniky komunikační. Zvláště jest to tunel vy-
šehradský, jehož stavba je sledována se záimem ve-
škerého obyvatelstva pražského. Nespočetné množstv
Pražanů i obyvatelů z předměstí prohlédlo si již tulo
zajímavou stavbu, která po svém dokončení bude zna-
menati novou epochu nejen Vyšehradu, ale i obc
Podolí, Braníku atd. K oběma jmenovaným podníkům
uspořádal sbor obecních starších král. města Prahy
včera odpoledne vycházku v čele se slarostou p. drem.
Srbem. Kromě četných obecních starších a městských
radů zúčastnili se vycházky: ředitel stav. úřadup
Gröger, vrch. stav. rada Lindley, stav. rada Soukup
vrch. inž. Dvořák, mag. radově dr. Růžička a Hrnčíi
a jin.
Riegrův
Pražan
Srb
Gröger
Lindley
Soukup
Ing
Dvořák
doktor
Růžička
Hrnčía
Praha
Podolí
Braník
14
article
Před 3. hod. odpolední účastníci vycházky shro-
máždili se na palubě parníku „Přemysl“ a odplul
ze Šítkovské náplavky k vyšehradskému přístavisti.
kde nastal výstup z lodi a účastníci za vedení p. vreh
inž. Dvořáka, uvitáni byvše podnikatelem p. stav
Kindlem, odebrali se do tunelu, zřízenéhe vy
šehradskou skalou. Všeobecné bylo uspokojeni
členů ezkurse, že nesplnila se obava, pronášená př
zahájení stavby, že toliž tunel bude imavý a že i za
dne bude nutno v něm svítit. Nyní, ačkoliv tunel ještě
není zbaven různého materiálu, ukázalo se však, že
tunel jest velmi světlý, ba že tunel jest vlastně větším
průjezdem, ovšem monumentálně provedeným. Z hi-
storie o této stavbě vyjímáme tyto podrobnosti. V roce
1903 byl vykonán na tomto projektu velký kus práce.
Všechny stavby vodní byly skančeny, zdi do rovnost
provedeny a tunel vyzděn. Se stavbou nábřežnich
zdí pod skalou vyšehradskou nepřetržitě se pokračo-
valo. Jednou velká voda práce přerušila, jáma bahnem
zanesena, ale za nedlouho následky zaplavení odstra-
něny a úsilovně pracováno i při tuhých mrazech pod
prkennou střechou. Výlom skály v řečišti byl velmi
namáhavý, neboť skála v těch místech je velmi tvrdá.
Přemysl
Ing
Dvořák
Kindl
Šítkovský náplavka
15
article
Současně byla prováděna stavba podolské části ná-
Břežní zdi a zdi podbřežní. Zároveň též pracováno
na doplnění záhozu směrem k podbřeží. Taras návodní
upravován na způsob zdiva cyklopského a současně
prováděna též zasypávka za ním a sice jednak sta-
vebním rumem a materiálem hlinitým, dále kačírkem
a říčním štěrkem. Při stavbě tunelu při naprosté pev-
nosti a soudržnosti skály pracovalo se skoro beze
všeho pažení. Skála se odstřelovala silnými náboji
dynamitovými. Jelikož na pozemní straně skalného
profilu ukazovalo se značné zavihání, ustanoveno, aby
po celé dělce této strany až do výše patek tunelových
bylo upraveno odvodnění. Za tím účelem byl profi
tunelový o 15—20 cm rozšířen a dulina mezi skalou
a obezdívkou štěrkem se vypinila, aby voda volně
mohla prosakovati. Voda prosakující zachycuje s
nad dlažbou tunelovou ve žlábku vyasfaltovaném a
četnými otvory vyvádí se na chodník. Za účelem na-
prostého isolování zdiva obkladného od vlhkosti celá
Taras návodní
Skála
centimetr
16
article
rubová stěna opatřena také aslaltovým nátěrem. Dn
29. července 1903 provedeno odkružení střední část
klenby tunelové a shledáno, že nenastalo žádné ssed-
nutí. Dne 10. zálí úplně dokončen výlom tunelu. Po-
něvadž bylo stanoveno, aby stavba projektovaného
sběrače stokového novou silnici zatím se neprováděla
bylo zřízeno provisorní odvodnění. Aby se umožnil
snadné a levné položení potrubi a zařízení rozvod-
ných na nové komunikaci, uslanoveno: V tunelu na
straně návodní provede se rýha společná pro uložen
vodo- i plynovodu i kabelu elektrického; na silnici
pro obé upraví se příhodná podezdívka. Jednání
postup pozemků pro stavbu narazilo na překážku
v příčině domu čp. 43—VI. Poněvadž majitel žáda
veliký obnos 20.000 K, zavedeno bylo fízení vyvlast-
ňovací, které sice provedeno, ale praktické ceny ne-
mělo, poněvadž nemovitost mezitím dostala se do
rukou jiného majitele.
17
article
Ačkoli práce tunelu a silnice prováděna v územ
archaeologicky dosti památném a také ve vrstváct
zkameněliny obsahujících, byly nálezy velice chudé
Nalezeny pouze zkameněliny při podolské straně tu-
nelu tak zv. kolonie Barrandovy. Nalezené předměly
věnovány museu král. českého k doplnění sbírky
Barrandovy.
Barrandův
Barrandov
18
article
Pracovní výkon v roce 1903 Byl velmi značný
Výlomu tvrdého i výkopu měkkého bylo proveden
celkem asi 2000 m', od počátku stavby 6800 m
jímek pohyblivých od počátku zřízeno 490 běž. m
stěn šlětových 250 běž. m, betonu použito celken
1120 m, zdiva cyklopského i lomového 10.000 m
desk krycích položeno 506 m a záhozu provedene
1100 m'. Cena prací provedených a podnikateli zapla-
cených obnášela od počátku stavby 562.000 K. Tunel
i se silnicí podolskou má být veřejnosti odevzdán dne
26. listopadu t. r. Na straně vyšchradské bude vstup
do tunelu vyzdoben branou v románském stylu. Na
straně podolské nebude zřízen takový portál, nýbrž
vstup do tunelu bude na levé straně ozdoben křidlem
románského stylu, jímž se dokončí znamenitý sklon
skály do řeky. Ve křídle budou zřízena tři okna. Na
straně vyšehradské bude zasazena deska s nápisem;
„Zbudovala obec pražská r. 1904“. Silnice z Vyšehradu
do tunelu nebude ještě delinitivně upravena a stane
se tak teprve po zbudování podskalského nábřeží
kde přípravné práce podnikatel stav. p. Kindl včera
zahájil. Před tunelem stojící přívozníkův domek bude
zbourán a domek č. 44, rovněž ke zboření určený
bude adaptován a zachován až do doby definitivní
úpravy silnice. Zasype se však tou měrou, že z do-
savadního jednopatrového domku stane se domek pří-
zemní. V domku budou umístěny úřadovny potravní
daně na čáře, jakož i strážnice pro personál. Mimo
to bude u domku zřízena mýtnice. Mýtné bude ob-
nášeti za osobu pěší 2 hal., za každý kus dobytka
10 hal.
Kindl
Vyšehrad
19
article
Účastníci prohlídky došli po nové nábřežní zd
až k Podoli, odkudž podjezdem se odebrali na pramici
a po nemálo zajímavé plavbě dostali se opět k přísta-
višti vyšehradskému, shlédnuvše při tom nábřežu
zeď směrem od řeky. Slavba velice zajímala.
Zvláštním parníkem podniknuta pak plavba na
šítkovskou náplavku a účastníci exkurse vydalis
20
article
na prohlídku nového nábřeží sv. avojtěš
ského, kde byli očekávání zástuncem podnikalelsk
firmy Müller, Kapsa a spol. a měst. inžený remp
Pavlanským. Při vycházec započato zde s prohlídko
náplavky šítkovské, kde zeď pobřežní jest již úpln
vyzděna a zbývá pouze náplavku definitivně vydláždi
a zeď nábřežní ještě do výše nábřeži Palackého vy-
zdít. Na nábřežní zdi pracuje se po celé její délce a
na otvor 7 metrů široký, kudy vjíždí vozy starou ram-
pou z ulice Náplavní na náplavku pro písek. Olvor
tento ihned se zazdí, jakmile povozy budou moci
jezditi z ulice Myslíkovy, vyúsťující na nové nábřež
a rampou na náplavku šítkovskou. Pokud se postupu
vyzdívání nábřežní zdi týče, tedy jsou tu vyzděny
z poloviny dva risality kvádrové, z nichž jeden na
začátku a druhý na konci náplavky. U každého r
šalitu je schodiště, kudy se bude vycházeti na nábřeží
V nábřežní zdi pod podestou schodiště po vodě jes
zřízena míslnost pro výběrčího známek na led a písek
a pod podestou druhého schodiště proti vodě bude
zřízen pissoir. Mezi oběma risality jest ve zdi nábřežn
zřízena nika, která bude sloužiti za odpočinek pra-
cujícímu dělnictvu v náplavce. Druhý její účel jes
ten, že nikou jest nábřežní zeď jaksi přerušena a nen
tím jednotvárná. Z náplavky odebrali se obecní starš
k mlýnům Šerlínským, kde se právě vyzdívá zeď po-
břežní. Po její zhotovení bude pak nepřetržitě vyzděno
nové nábřeží od Palackého nábřeží až k můstku žo-
fínskému, vyjímajíc čásť as 30 metrů mlýnů Šílkov-
ských, které budou v šířce 2 m do chodníku na ně-
jaký čas vyčnívati, dokud navigace mlýny k účelům
splavňovacím nekoupí. Práce v místě žlabů mlýnů
Palacký
Myslíkův
Šílkov
Müller
Šerlínský
21
article
Šerlínských proto se opozdily, že nebylo možno jámu
stavební učinít vodolěžnou, neboť zde byly dřevěné
svahy s podiahou, kudy neustále prýštila voda do
jámy stavební. Proto bylo nutno prahy a podlahu
beraněním železných travers nejprve rozdrtit a pak
teprve jáma se utěsnila a zeď mohla se založit. Odlu
účastníci exkurse odebrali se k můstku žofinskému.
U Národního divadla beraní se štětové stěny, zaváží
se jímky jílem, vybírá se parním jeřábem materiál
a čerpá se voda ze stavební jámy. Celá talo čásť jest
rozdělena ve dva díly; v jednom z nich pokročila
práce tak, že za 14 dnů počne se betonovati. V této
partii bude nábřežní zeď velice malebná, neboť budou
zde mimo žebříky dva risality, kudy se bude svádět
čerstvý vzduch do jeviště a hlediště Národního divadla
Dle postupu práce soudí se, že letos hude práce zed-
nická skončena a dokončení stavby v měsíci březnu
1905 úplně zaručeno.
národní divadlo
22
article
Projektantem stavby jest vrch. inž. p. Vilém Dvo-
řák. Dělka zdi pobřežní jest 700 m, zeď nábřežní v ná-
plavce jest 200 m dlouhá. Jest založena ve hloubce
4.5 m pod vodou normální na vrslvě betonové, 2 m
vysoké. Šířka zdi v základu je 3.5 m, v koruně 1.2 m.
Náklad na slavbu rozpočten je obnosem 744.582 K
Se slavbou bylo započato 23. března 1903. K účelu
provedení nábřeží zbořeny byly mlýny čp. 248, 1289.
1290 a 1291. Ceikem provedeno výkopu 4900 me
betonu 2860 m, zdiva cyklopského a lomového
3300 m, desek krycích osazeno 130 b. m. Můstek
žofínský bude novým nábřežím zkrácen o 7.5 m.
Srdečným rozloučením exkurse na Tylově náměstí
byla ukončena.
Výstava pro umění kuchařské,
hostinství a odvětví přibuzná v Plzni.
(Původní zpráva »Národních Listů-.
V sobotu zahájena byla v Plzni způsobem
okázalým výstava zvláštního, neobvyklého rázu,
snad první svého druhu. Pro gourmandy a la-
bužníky! Už samotný název — výstava pro
umění kuchařské — napovídá, že se-
tkáme se tu s vyšší školou kuchařskou, která
pochlubí se dojista appartnějšími ukázkami ku-
chyňského umění, než jakého třeba pro denn
menu.
Je tomu tak! Po této stránce zaslouží si
výstava razítka „mezinárodní“, neboť vedle če-
ské kuchyně zastoupena tu franeouzská, dále
anglická úprava tabulí, kuchyně vídeňská, pešt-
ská a j. v.
Ing
Vilém Dvo
Ceik
Tylův náměstí
Plzeň
I beton 2860
23
article
České umění kuchařské a slovanské hostin-
ství však převládá na celé čáře. A bylo-li při-
puštěno, jak předseda výstavní pravil, za účelem
„šlechetné konkurence“ a pro nic jiného, také
několik firem německých nebo utrakvistických
pak je to procento tak nepatrné, že exposice če-
ských závodů s takovou konkurenci hravě se
měřiti mohou. Nedá se arci mlčením opominout,
že způsob, jakým hledí firmy německé na sebe
upozorniti a snad nad české vyniknouti, zaráží.
Osobují si přílišné právo hostů a ignorují na-
mnoze hostitele, českou Plzeň, tím, že k ex-
posicím dávají své lidi, jazyka českého málo neb
vůbec neznalých. Neškodilo by, aby naše závody
tam vystavující, toto sebevědomi si osvojily; ná-
vštěvníci pak čeští naopak mají tu nejkrásnější
příležitost provádění hesla „Svůj k svému“. To-
lik úvodem k orientaci návštěvníků.
24
article
Výstavu plzeňskou dlužno považovati za
odbornou. A jako taková je bez lichotky ve-
likou i co se rozměrů i obeslání týče. Místo našla
v jedné z nejpřihodnějších částí metropole zá-
padu, v sadovité končině, v parku na Střelnici.
Cestu z nádraží k výstavišti naznačuje řada čer
venobílých praporů, mezi nimiž jsou snad dva
tři nezbytně černožluté. Z bohatých kulis stro-
moví prosvítá dřevěná barriéra, obepinající vý-
staviště v úplně rovném terénu. Světlé průčelí,
architektonicky malebné brány o dvou vížkách
z daleka prozrazuje vchod. Turniket klapne —
jste na výstavě. První rozhled a dojem je velice
příznivý. Oko přeskakuje z pavillonů na kiosky,
z těch na menší stánky. Lahodně působí vkusně
upravené zelené parterry, vykrášlené dovedně
místními jardiniry. Celek tedy vkusný.
Z budov výstavních imponuje svojí roz-
sáhlostí ústředni palác, uzavírající frontou
svou pozadí hlavního traktu výstaviště. Pře
ním, mezi půvabně upravenými květinovými ko-
berci pozorujeme, že vytvořilo se výstavní korso.
25
article
Po levici stojí vzhledný, vzdušný pavillon, vlast-
ní doména kuchařského umění. Vnitřek
jeho na rozložitých pultech tají ukázky doved-
nosti hostinských a kuchařů plzeňských. K bu-
dově této druží se v pozadí zeleně budov
administrační. Po pravici ozývá se hlu-
čení pracujících motorů a strojů, potřebných pro
výrobu běžných předmětů výstavních, za nimi
pak vyrůstá v malebných obrysech rozložitá.
elegantní úpravou překvapující koncertn
síň, zároveň restaurace. Alejí nesčetných drob-
ných pavillonů a kiosků docházíme k dobrému
známému z všestudentské slavnosti — k egypt-
skému pavillonu. O pavilloncích sou-
kromých dlužno se zmíniti s veškerým uznáním.
Vypraveny jsou vesměs vkusně a bohatě, třeba
— že exposice některých nepřiléhají těsně
k základní myšlence výstavy. Doplňují ji však
v ladný celek. Jsou to zejmena pavillony a inte-
rieury: Družstva ze Společenstva plzeň-
ských hostinských a výčepníků, jež vyslavuje
výrobky ze své továrny na sodovou vodu; pa-
villon E. Macešky z Král. Vinohradů s uze-
nářským zbožím; velmi bohatě vystrojený pa-
villon známé firmy Hynka Gottwaldav
Praze; pavillon firmy E. Malburg a Syn, to-
várna na likéry ve Smiřicích; pavillon šam-
paňské firmy Saint Morceaux; pe-
kařské pavillony p. Frant. Oppelta ze Smí
chova, pí. M. Peceltové a p. Schütz-
meistra z Plzně; novinářský pavillon firmy
E Maceška
Král
František
Oppelt
M Pecelt
Schütz
Smiřice
Plzeň
Hynek Gottwaldav Praga
E . Malburg
Saint Morceaux
26
article
Gust. Lüftsehiee z Plzně; cukrářské pavil
lony pp. Kestřánka a Slavíka z Plzně
koňakový pavillon G. Wolfa; Amerik ar
bar z Prahy; holandský pavillon K. Buriána
pavillon E. Bartelmusa, továrny na smal
tované zboží v Plzni; vinárna Jul. Pfefe
rové; dále pak kiosky firem Drába, Hart
viga, Em. Jaroměřského, Mesteka
Nehasila, Jiřího Navuma, Štíra Václ..
Jana Procházky atd. atd.
Bizarrním kouskem výstavním jsou
„Právovárečná vrata“ jako symbol sta-
rého plzeňského práva; mile nedaleko nich se
vyjímá česká chalupa.
Přistupujeme k detailní prohlídce výstavy
a to především ke skupině prvě a nejčelnější
representující vlastní účel výstavy, k uměn
kuchařskému. Ve skupině této vystavuj
firmy nejen ukázky hotové, nýbrž i přípravy
k nim, stroje, tiskopisy pro tabule, ba i literaturu
kuchařskou. Z českých firem, závodů a živnost
jsou tu bohatými, přehledně upravenými exposi-
cemi zastoupeny:
Jaroslav Bursík, nakladatelství v Praze, n
Kr. Vinohradech, Slovník umění kuchařského: Sbírk
předpisů jídel, nápojů, cukrovinek, pochoutek a za-
vařenín. Kuchyně české i cizozemské. Ferdinand
Cisař, hotalier v Plzni, různě upravené pokrmy
pro obédy a večeře. J. Císař, knih- a kameno
tiskárna v Plzni, tiskopisy různé pro hotely a re
stauranty. Josef Dyk, výroba medových speciali
v Roudnici, medové koláče. Dělnický spol
kový dům »v Pekle« v Plzni, reslaurační pavil-
lon a studená jídla. Spolek »Domácnost«, první
česká kuchařská škola v Praze, nástěnná skříi
s tiskopisy spolku »Domácnost«, první české kuchař-
ské školy v Praze. Úprava různých druhů pokrmů.
Lüftsehiee
Kestřánek
Slavík
G Wolf
K Burián
E Bartelmus
Hart
em
Jaroměřský
Mestek Nehasil
Navuma
Václ
Procházka
Bursík
Kristus . Vinohrady
Cisař
J Císař
Dyk
Plzeň
Amerika
Praha
Roudnice
Dráb
kový dům
27
article
Alfred Graf, restauratér v Praze II. na Komensk ého
náměstí č. 4, výstava různých pokrmů. Frant. Ji-
rásko, nádražní restauratér v Plzni, různé pokrmy
Ant. Jína, výroba lomnických sucharů a cukrářství
v Lomnici nad P., světoznámé lomnické suchary
pravé medové výrobky a různé zákusky. J. Klotz.
továrna hospodářských strojů a náčiní v Plzni, ve-
liký železný sporák pro hlavní výslavní restauraci
v potřebě a sporák, hodící se pro restaurace nebo
veliké domácnosti. Jan Kaliba a syn, strojnická
továrna v Praze-Pankráci, kuchyňské zařízení, spo-
ráky železné pro hotely a restaurace; pece cukrářské
a stroje. Robert Kestřánek, závod cukrářský
v Plzni, labulové pečivo, bonbony, okrasné předměty
cukrářské, zmrzliny a ledové crémy. Frant. Ková-
řík, velkorestauratér »Měšťanské besedy« v Plzni.
umění kuchařské, výrobky pro rozličné tabule
Vojlěch Kuštein, velkorestauratér v Plzni, uměn
kuchařské, různé upravení tabulí, hostinství. Vojtěch
Landa, restauratér v Plzni, úprava různých po
krmů a hostinství. Ondřej Mitrev, výroba orien-
tálských cukrovinek v Praze, orientálské cukrovinky.
Alfréd
František
Jína
J Klotz
Kalibos
Kestřánek
Landa
Mitrev
Praha
ý náměstí
Plzeň
Lomnice
Pankrác
Vojlěch SF
28
article
Karel Noháč, výroba strojů uzenářských v Praze
v Hybernské ulici č. 42, dva stroje k řezání masa
jeden stroj, samočinnou míchačku, jeden stroj práto-
vací, dva stroje k narážení náděvu. Jiří Navum
výroba orientál, cukrovinek v Plzni, orientálské cu-
krovinky, vyrobené z medoviny a cukrované ovoce
Frant. Pardubský, mistr pekařský v Plzni, lu-
xusní a tabulové pečivo, denně čerstvé. M. Pecelt
závod pekařský v Plzni, tabulové a luxusní pečivo.
chléb domáci a pod. F. R. Pelzold, hotelier
Plzni »U zlatého orla«, různé úpravy ryb, masa
drůbeže a pod. Vzorná úprava tabuli k rozličným
příležitostem. J. R. Port, národní knihtiskárna
v Plzni, tiskopisy různých druhů, jídelní lístky, do-
poručenky, pozvánky, programy, navštívenky a pod.
Jan Procházka v Žižkově č. 867, »Bar«, na rošti
pečené uzenářské speciality, illustrované obložené
chlebíčky, saláty, různé saisonní delikatesy a zá-
kusky, manografitky »American-Drinks« a cukrářské
výrobky, gastronomické dekorační umění. Jose
Racka, restauratér »U poštovního dvora« v Plzni,
úprava snídaní, obědů a večeří jako umění kuchař
ské. Rakovnická továrna na šamotov
zboží, mosaikové dlaždice a kamna v Ra-
kovníce, kachlová kamna a kuchyňské sporáky.
Noháč
Jiří Navum
František
M Pecelt
Pelzold
Port
Procházka
Jose Racka
Praha
hybernský ulice
Plzeň
Žižkov
Americana
29
article
J. V. Rott v Praze č. 142—I., nástroje a potřeby
pro kuchyni občanskou, hotely, restaurace a kavárny.
potřeby pro sklepy pivní a vinné, lednice, stáčeei
apparály, venlilace. Václav Slavík, cukrář v Plzni.
luxusní a okrasné cukrovinky, dorty a pod. Augustin
Soukup, restauratér v Plzni, umění kuchařské
Emilie Soukupová, choť hostinského v Plzni
vlastní výroba jemného pečiva pro kavárny a restau
race, moučná jídla a dorty, vyvařování. J. Staněk
nuselská knihtiskárna v Praze Nuslích, tableau akciden
čních prací tiskových pro hostinské živnosti. Stille
a Erben, první plzeňská knihtiskárna a litografický
ústav, dříve Ig. Schiebl v Plzni, tiskopisy obchodní
a umělecké. Josef Schulz, moderní strojní pekůrn
v Praze-Košířích č. 211, chléb, bílé a luxusní pečiv
z moderních strojních a etážových pekáren. Jan
J V Rott
Slavík
Augustin Soukup
Soukupová
J Staněk
Still
Erben
Schiebl
Schulz
Jan
Praha
Plzeň
Nusle
Košíře
30
article
Theodor Vušek, výroba lomnických sucharů v Lom.
nici n. P., výroba lomnických sucharů, mandlového
a medového pečiva. Vydra a Bohuslav, stroje
pro cukráře, pernikáře a pod. v Praze, 2 kamna cu-
krářská, 1 kulatá větrná kamna na vaření, 2 pasíro-
vací stroje, 1 melangeur s granilovými válci na tření
mandlí, ořechů atd., stroje na zmrzlinu a pod. Stani-
slav Šlehover, cukrářství a výroba zavařenin v
Strakonicích, ovoce a lesní plodiny kouservované dle
nejnovějšího způsobu. Frant. O plt, pekař na Smí-
chově (Praha), jemné pražské pečivo, fotografick
snímky nejmodernější pekárny v Praze a strojů vy-
stavovatelem vynalezených a k palentování zada
ných. J. F. Kotěšovec, závod lahůdkářský
Plzni, studené předkrmy pro buffet divadelní, ho
nební a plesový. Emanuel Maceška, uzenářstv
na Král. Vinohradech, uzenářské výrobky. Karel Ba
cílek, vrchní číšník ve Zdicích, album číšnickýci
uctěnek. Ant. Švestka v Plzni, slavnostní a ban-
ketní tabule. Karel Kotous, číšník v Plzni, slav
nostní prostírání tabule. (Pokračování.)
Vušek
Vydra
Bohuslav
Staňa
Šlehover
František
Kotěšovec
Maceška
Král
Karel
Švestka
Kotous
Praha
Strakonice
Zdice
Plzeň
31
article
Husovy oslavy.
Husovy oslavy.
Spolek pro šíření lidového vzdě
lání v okresu novobenátském pořádá
v sobolu dne 9. července o 8. hod. večerní v ho
stinci pí. M. Práškové v Mečeříži přednášku
»M. J. Hus, učitel českého lidu slovem i příkladem
životem i smrtí, kterou prosloví učitel p. V. Beneš
— Tělocvičná jednota »Sokol« v Ivan-
čicích pořádá dne 10. července v sále hotel
»U černého lva« na oslavu památky Husovy před
nášku »O životě a působení Mistra Jana Husae
kterou prosloví P. J. Svozil. Začátek o 8. hod. več
Vstup volný-
Z Krče u Prahy. Oslava Mistra Jana Hus
v Krči konala se v předvečer výroči upálení velice
zdařile za protektorátu obce a všech místních spolků.
Husův
M Prášek
M J Hus
V Beneš
Husae
Svozil
Hus
Mečeříž
černý lev
Krč
Praha
Sokol « v Ivan
32
article
Slavnost zahájena byla přednáškou p. Š. Trägra.
kteráž vyslechnuta s velkou účastí. Prostorný sál
byl naplněn. Po tom bral se slavnostní průvod ob-
cemi Horní a Dolní Krčl. Na několika návrších plály
hranice a vypalovány byly skvělé ohňostroje. Lam-
pionový průvod za zpěvu národních písní skytal
mohutný dojem. Nádherné ohňostroje vypalovalo
sanatorium dra. Šimsy a tamní pivovar. Rybníky
velkostatku ozářeny byly bengálským ohněm. —
Z král. Vyšehradu. V úterý dne 5. červenc
oslavil král. Vyšehrad vynikajícím, zároveň však
důstojným způsobem památku upálení Mistra Jan
Husa. Již v odpoledních hodinách vanul vyšehrad
skými ulicemi čilý ruch, přečetné domy ozdobovány
transparenty, guiriandami a prapory, v oknech umíst
vány svíeny a lamplony a po ulicích chodily zá-
stupy lidu. V podvečer o 9. hodině dostavili se čle-
nové jednotlivých spolků do ulice Neklanovy, kde
řadil se lampionový průvod, prvý toho druhu na
král. Vyšehradě. Rázem 9. hodiny vzplanula téměi
všechna okna příbytků místních občanů, zazářily
transparenty s obrazy Mistra J. Husa a četnými ci
táty z jeho děl, a průvod za vedení náčelníka So
kola vyšehradského, bra. Rudolfa Bílka, vykročil
Mohutným dojmem působila tato zářívá pochodeř
vlnící se massy 200 účastníků a mnoha set občanů
kteři průvod provázeli, a dojem nevyličitelný a ne
Š Trägr
Šimsa
Hus
Neklanův
J Hus
Bílek
Dolní Krčl
Vyšehrad
33
article
zapomenutelný zanechal v ohromných zástapech
plnících všechny ulice, tichý, ponurý a spořádaný
tento průvod, v jehož čele kráčeli člen městské radí
JUDr. K. Černohorský, předsedové spolků Sokola
Havlíčka a odboru Husova fondu. Průvod proše
všemi ulicemi města a bral se vyšehradskými bra-
nami přes Pankrác na návrší k Terebově ville v Nu-
slích, kde zapálena byla vysoká hranice. Zde zatím
shromáždily se velké zástupy lidu z kr. Vyšehradu,
Nuslí a Pankráce, které do posledního místa napl-
nily rozsáhlé návrší a všichni čekali příchod dalších
lampionových průvodů, nuselského a pankráckého.
O 10. hodině večerní byl pak předsedou politického
spolku »Žižka« v Nuslích zahájen památný tábot
lidu u přítomnosti více nežli 3000 účastníků. Z
napjaté pozornosti a velebného ticha promluvil po-
blíže plápolající hranice, vroubené v nevelké vzdále-
nosti kolkolem as 500 hořícími lampiny, redaktor
E. Špatný o významu Husově krátkou ohnivou řec.
K Černohorský
Husův
Terebův
Žižek
Pankrác
Vyšehrad
Nusle
spolek Sokol Havlíček
34
article
Společným zapěním písně »Hranice vzplála na břehu
Rýna« a provoláním »Slávy« památce M. J. Husa
tábor důstojně zakončen a v klidu a pořádku na-
stoupen v semčených řadách rozchod. — Z Jen-
šovic. K uctění památky Mistra Jana Husa zaplál
v předvečer výročí jeho upálení na vrchu jenšovickém
za střelby z hmoždířů mohutný oheň, který byl da-
leko v Podřipsku viděn. Hudba přednesla staročeské
písně. V celém okolí Podřipska zaplály ohně. —
Ze Soběslavi. Rázem 8. hod. večerní vyšel im-
posantní průvod všech spolků s městskou radou
v plném počtu v čele od radnice na náměstí. Po
přichodu na náměstí promluvil delší řeč o významu
uctívání M. J. Husa pan J. Hrejsa, evang. Iará
z Prahy, Ústředním vzdělávacím sborem delegovaný.
Přednáška jeho shromáždila na 1500 lidí na roz-
lehlém zdejším náměstI. Po přednášce, která jak ob-
sahem, tak i přednesem uchvátila všechny účastníky.
odešel průvod ku hranici na chlebovskou silnici,
kdež vzpomenul starosta Sokola dr. Tichý památky
kostnického mučednika a provolal jemu slávu. O
hranice vrátil se průvod ku radnici, kdež po doslovu
starosty obce p. Mrázka se rozešel. Účastenství lidu
všech vrslev bylo velkolepé. Město až na malé vý-
jimky ozdobeno všude prapory. Hlavně doznati
dlužno, že městská rada s p. starostou v čele ve
všem velice ochotně pořadatelskému výboru vstříc
vyšla a tak na oslavě, jaké jsme zde dosud neviděli,
největších zásluh má.
M J Hus
Hus
J Hrejsa
Tichá
Mrázek
Hranice
Rýn
Podřipsko
Soběslav
Praha
Sokol doktor
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Stoletá upominka na obrození škol střed-
ních. Učitelstvo středních škol poohlédnouti se
může již na stoleté trvání svého stavu, uprave-
ného aspoň z části dle novějších zásad rozdilných
od staré školy latinské, v níž učilo se učiteli
třídními, jen duchovními, dle starých osnova
zvláště dle Aquavivových jesuitských pravidel.
Císařským dekretem ze dne 23. července 1801
otevřelo se působiště učitelské a vychovalelské
osobám stavu světského, odborně vzdělaným.
Piarista František innocene Lang vypracoval pro
rakouská gymnasia novou učebnou osnovu, již
se dostalo dne 23. června 1804 nejvyššího
schválení. Dokazoval, že rozkvětu školství jen
tehdy se může doeíliti, budou-li vyučovati na
školách středních učitelé odborně vzdělaní.
Předměty, tehdáž vedlejší, dějepis, zeměpis,
přírodní vědy, mathematika měly se státi rovno-
cennými. Jimi položen teprve základ k vědeckému
rázu, jehož tak potřebí bylo škole střední. Gym-
nasia venkovská zůstala pětitřídní, jen ve hlav-
ních městech a tam, kde bylo studium filosefické
jako právě v oněch létech v Litomyšli, v Budějo-
vicích, Mostě a Plzni, stala se šestitřídními. Mel
ovšem nový Langův směr četných obhájeůa
příznivců, ale útoky byly na ten čas tak ostré,
že reskriptem ze dne 28. srpna 1818 vydaným
odstrančna byla soustava účitelů odborných. Tim
zatlačena byla sice podmínka pro vývoj zvláštního
stavu učitelského nad míru důležitá, ale sta
učitelů světských na školách'střed-
ních zůstal. Vytknuté snahy staly se skutkem
až po r. 1848, kdy na gymnasiích osmitřidních
obnoveno opět vyučování odbornými silami ar.
Aquavivový
František
Lang
Langův
Litomyšl
Most
Plzeň
36
article
1854 byl provisorní nový řád učební ne gymna-
siích definitivně potvrzen. Ačkoliv tedy nové
ideje uplatňovaly se teprve před padesáti
léty, přece vděěná vzpomínka náleží oněm apo-
štolům veliké reformy, kteří před sto léty razili
dráhu myšlence, aby svěřeno bylo střední školstvi
po zákonu kvalifikovaným odborníkům. Zároveň
s prvním pokusem odborného vyučování uveden
jest dne 23. čerence 1804 jazyk český jako obli-
gátní předmět školní učby. Trvala však přípravná
doba opět padesát let, než jazyku tomu zjednán
význam vedle jazyka latinského. Povstal hned
v prvních počáteích proti novému tomuto před-
mětu veliký odpor; vyučovaloť se od dob Marie
Terezie jazyku tomu, jako předmětu mimořád-
nému toliko ve třídách humanitních oněch gym-
nasii, která byla spojena s universitami, jako na
př. gymnasia akademického, důležitost jeho tedy
nevnikla nikdy úplně v mysl intelligence tehdejší,
poněvadž opět nebylo učitelů a nebylo knih, které
by učení se předmětu tomu usnadnily anebo zpří-
jemnily. Až teprve novou organisací roku 1848a
prohlášeno, že přenním úkolem při učení jazy-
kům klassickým jest četba spisovatelů, v niž
tkví nevyčerpatelný zdroj humanního vzdělání.
Marie
37
article
Paedagogově, kteří vydali Nástin organisace ra-
keuských gymnasií, měli představu jasnou
nitru svém, jak by vyučování řečtině mělo se
v harmonických a ušlechtilých směrech pro-
váděti, ale z představ těchto mnoho setřeno ne-
porozuměním a nedostatkem ideálných vznětů,
jakými na klassické studium pohlížel B. Aug
Wolf, jenž přál si, aby každý vykladatel klassiků
byl poeticky naladěn, aby vyučováni klassiekým
jazykům přispívalo vedle formálního vývoje pře-
dem k onomu vzdělání, jehož cílem jest Sokratova
zažonyadíc dokonalé zušlechtění mysli a srdce.
Že ještě dosud této mety se nedostihlo, toho není
předmet sám přičinou, nýbrž dle úsudku klidných
a nestranných posuzovatelů, nezdravá methoda,
která se neustále vyhýbá při řečtině Rekům, při
čtení spisovatelů řeckých myšlenkám a při vý-
kladech krásnu, pro něž jedině literatuře a ži-
votu Řeků hlavní péče se má věnovati. O jazyku
českém na tehdejších středních školách ne-
bylo ani potuchy, od roku 1779 až do r. 1816
byly veškery střední školy jazyku tomu úplně
zavřeny. Všecek vzdělaný svět český s největším
zápalem zaujat byl plody kvetoucí tehdy litera-
tury německé. O své národnosti nedověděl se
český studující od nejnižší školy až po univer
situ nie povznášejícího, jen cit netečnosti a opo-
vržení vštěpován ve mladou mysl české intelli-
gence. Prvním paprskem v té tmě bylo vystoupení
Josefa Jungmanna r. 1800 na gymnasiu v Lito-
měřicích, kdež o své vůli učil jazyku českému.
B Aug Wolf
Sokratův
Řek
Jungmann
38
article
Až konečně dne 23. srpna 1816 vydala c. k.
dvorní komise nad studiemi dekret, dle něhož
se jazyku českému mělo na gymnasiích pouze
českých, kdež kromě Němců jsou také rodilí Če-
chové, učiti.
— Nejnovější národní skandál v Přerově.
Víře nepodobno a přece pravda: V českém našem
Přerově vyskytlo se několik tak vlažných a ná-
rodni cti nedokonale dbalých našinců, kteří úsi-
Němec
Přerov