2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. července 1904
Praha
5
masthead
Na ranní a odpol. HIsty
6
masthead
před, lácí s
v Praze v adufnistrae
z jisrt lta . . . . 6 K —
s drojí čenállon
sn
Praha
8
masthead
st alnit leta
ve tlblkéchi aK sok
1a noěcíe .
Poštont
ne . . . . kok
ma čtrrte l ed
s drojí zásilkou
ps pěte . .
ndit láa: . . K o
10
article
Použije se rusko - japonské války
k evropskému zakročení v Turecku?
Použije se rusko - japonské války
k evropskému zakročení v Turecku?
Když vypukla válka rusko-japonská, vy-
skytly se nejdřive ve vídeňských časopisech,
zvláště v „Reichswehru“ pochybnosti o tom,
zdali se podaří provésti v Turecku opravy dle
úmluvy mürzstegské, jak se o nich dohodly Ra-
kousko-Uhersko a Rusko jakožto „zástupci“
veškerých interessovaných evropských velmoci.
Zdárný výsledek reformní akce prý předpokládal
neoslabený mravní vliv obou velmocí, jenž by
sám o sobě byl stačil, přiměti Turecko ku povol-
nosti. Tento předpoklad však by nenastal, kdyby
válka rusko-japonská se prodloužila a Rusko
bylo nuceno značnější síly branné přeložiti
z Evropy na dálný Východ. V takovémto pří-
padě, rozváděla se myšlenka dále, by Rakousko-
Uhersko nemohlo vyčkávati konce války rusko-
japonské a zůstaviti své zvláštní zájmy v Tu-
recku bez nezbytné obrany.
Tehdy mělo se za to, že takovýmto vý-
kladem úmluv mürzstegských připravuje se ve-
řejné mínění na případnou potřebu zakročení
v Turecku.
Zatím opětným setkáním panovníkův bul-
harského a srbského dáno bylo na jevo, že by
slovanské státy balkánské nesložily ruce v klín,
kdyby akce reformní v Turecku nahražena byla
jinou akcí, a dosti všeobecně proniklo přesvěd-
čení, že došlo mezi Bulharskem, Srbskema
Černou Horou ke zvláštní dohodě, jež se také
označuje jakožto „trojspolek balkánský“
Od toho okamžiku nastala v názorech na po-
měry v Turecku dosti nápadná změna. Především
možno pozorovati stoupající napjetí mezi Bul-
harskem a Tureckem, a nápadné sblížení Caři-
hradu s Vídní, jemuž se dostalo na venek pro-
jevu vysláním zvláštního poselství tureckého do
Vídně, aby tam odevzdalo nejvyšší rodinný řád
sultánský
Tímto poselstvím spolu osvědčeno, že my-
šlenka „Reichswehru“, pokud se týče samo-
statného zakročení Rakousko-Uherska na Bal-
káně — ustoupila do pozadí.
Turecko
kouskoUhersko
Rusko
Evropa
dálný východ
RakouskoUhersko
Bulharsko
Vídeň
Bala
Srbskema Černá Hora
11
article
Za to neustávali se na Západě zabývati po-
stupem opravní akce v Türecku. Byly to ze-
jmena hilasy anglické, jež dávaly na jevo nespo-
kojenost, že akce opravní dosahuje účinků ne-
patrných, ba mluvčí vlády anglické v parla-
mentě přímo prohlásil, že anglické vládě se ne-
dostává zpráv o skutečném stavu oněch oprav.
Z jiných důvodů, ale ve stejném smyslu, ozý-
valy se hlasy nespokojené i v Italii a Francii,a
znenáhla počalo se rozeznávati zvláštní sta-
novisko západních velmocí — k úpra-
poměrů balkánských. Západní velmoci nejen
dávaly na jevo, že ve vhodněm okamžiku vy-
sloupí s odchylnými požadavky, ale některé
z nich přímo hlásaly, že zájmy jejich nedovolují
sirpěti lhostejně jakoukoliv jednostrann o
Zatim dostalo se rozpravě o poměrech na
Balkáně nové vydatné látky návštěvou anglického
krále v Kielu, a propuknutím nových bouřía
krveprolitím mezi Armény v asijském Tu-
recku.
Ač na venek ani král anglický, ani císař
německý ničím nedali na jevo, že by na schůzi
jejich se děla dohoda i o určilých otázkách poli-
tických, přece záhy se ozvaly názory, že na
schůzi oné dostane se na přetřes osud oprav
v Turecku a opatření, jež by se měla ve směru
tom státi.
Zdali se takové dohodnuti stalo, není ovšem
známo, ač některé francouzské časopisy tvrdí.
že byla již vyhlednuta velmoe, jež se pověři pří-
padným zakročením; za to se vyskytly zajímavé
události, jež by mohly býti uvedeny v souvislost
s názorem, že Angličané opravdu vedou diplo-
matickou kampaň, jež se (ýká Balkánu.
Události tyto jsou rázu dvojího: předně
čelí ke vzbuzení zájmu v záležitostech ture-
ekých, za druhé mají podlomiti důvěru mez
Slovany šířením poplašných zpráv o vnitřnín
stavu Ruska.
Armén
Angličan
Francie
Balkán
Kiel
Turecko
Rusko
12
article
Nové krveprolití mozi Armény v Sassunu
— kdež ovšem vlivy anglické od let jsou známy
— a málo viditelné úspěchy akce reformní v Tu
recku staly se nedávno v Londýně východiskem
akce, jíž se zúčastnili nejen komitéty balkánský
a arménský, ale i četní representanti z Italiea
Francie. V čele akce postavila se „associace
anglicko-americká“, a na schůzi konanou do-
stavili se četní vynikajíci politikové a hodnostové
státní i církevní. Vedle tři biskupů byli přítomni
bývalý místokrál v Irsku, dále bývalý správce
Kanady, pak guvernér osad anglických, pro-
fessoři mezinárodního práva a poslanci všech
politických stran anglického parlamentu; schůzi
předsedal někdejší tajemník státní v zahranič-
ném ministerstvu. Tato schůze nejen jedno-
myslně se usnesla, že bude ve veřejném mi-
nění Anglie, Francie a Italie pracovati pro s po-
lečnou a rozhodnou akci v záleži-
tostech tureckých, ale dostalo se jí
i velmi povzbuzujícího pozdravu anglickým mi-
nistrem zahraničných záležitosti, lordem Lands-
downem, v němž mimo jiné se pravi, že „diplo-
macie má za to, že se nesmí postaviti mimo do-
sah mravních závazků, protože jest zá-
vislána veřejném minění a jen jeh
jest se jí držeti,“ Ve věcech tureckých
stalo se na schůzi usnesení, aby se nalehalo na
provedení berlínské smlouvy, pokud se týče
oprav tureckých, a aby se turecké vládě pohro-
zilo — případnou demonstrací váleč-
ných loďstev, kdyby vyzvání nedbala.
Možno tudíž toto osvědčení pokládati za po-
čátek akce tak zvaných mocností západních. De-
monstrace válečných loďstev ovšem by nevylučo-
vala současnou demonstraci pozemní, jež dle
časopisů francouzských by připadla jiné vel-
Pokud se týče šíření pochybných zpráv o
vnitřních poměrech Ruska, připadá tu hlavn.
podíl časopisecivu rakousko-uherskému; šíří se
Armén
Londýn
Francie
Irsko
Kanada
Anglie
Rusko
Italia
Landdown
14
article
moci.
zprávy o množství brožur, jež se posílají (od-
kud?) do Ruska, aby šířily nespokojenost v lidu
a ducha odporu mezi příslušníky ruské armády.
Ano, polovládní list zdejší dovede již i vypravo-
vati o popravách, jež dal ve Varšavě na lidech
Rusům oddaných vykonati „revoluční tribunál“
polský. My tyto zprávy prostě zaznamenáváme.
ponechávajíce odpovědnost jejich původcům.
Snad jen to záhodno připomenouti — věří-li se
oněm zprávám o ruchu mezi ruskými Poláky, že
by snad bylo záhodno, nepodnikati do Haliče
cesty, jež by mohly způsobiti mylné výklady
nedorozumění.
Vzhledem k těmto zajímavým proudům v
mezinárodních poměrech zasluhuje povšimnutí
dnešní telegram, že vydán byl carský úkaz, jímž
se nařizuje letos odvod téměř půl millio nu
nováčků (447.3 tisíc), t. j. dvakráte tolik
než obvykle-
Rus
Polák
Rusko
Varšava
Halič
15
title
Bitevní čára na bojišti mandžurském.
20
article
Son
SJUNÉČEN
Son
SJUNÉČEN
2075
Jnkoulin
Sono
21
article
Poslední vážné události na bojišti mandžurském odehrály se v průsmy
cích mohulného horstva, táhnoucího se od jihozápadního cípu polo-
ostrova liaotunského směrem severovýchodním. Na přiložené
mapě vrcholy horstva označeny názvy Siue-čan a Fen-šujlin a prostou-
peny jsou průsmyky [)(] počtem 11, z nichž osm v šíři silnice. Nejseverněji
vyslupuje silnice od Sajmači průsmykem Sykulinským, za nímž pak
rozchází se do průsmyků Palilin a Fenčujlin; o nějakých 15 kilometrů
jižněji silnice z Fenhuančenu průsmykem motjenským; o 10 kilo-
metrů jižněji cesta průsmykem modulinským a lanholinským : pak
Siuečan
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. července. (Kritika hospo-
dářské politiky dra. Körbra.) Včera
měl ve Vídni sebůzi výbor průmyslových spolků
rakouských, v níž vzhledem k rozdílení vo-
jenských dodávek ostře kritisována ho-
spodářská politika dra. Körbra, téhož Körbra,
jenž si tolik zakládá na své hospodářské politice,
pomocí které chtěl umlčeti politiku národní a
domoci se dělného parlamentu. Schůzi zahájil
poslanec Kink, jenž ukázal, že povolením veli-
kých vojenských úvěrů oběma delegacemi otázka
rozdílení vojenských dodávek stala se akutní.
V otázce té mají stejný zájem rakouské země-
dělství i průmysl; i rakouskému zemědělstv
musí na tom záležeti, aby z dodávek všech
druhů plodin i dobytka připadl mu díl, stanovený
kvotou. Účelem schůze — pokračoval posl. Kink
jest projev proti dosavadní praxi vojenského
ministerstva při rozdílení dodávek a proti uher
ským požadavkům, spolu pak vyzvání k rakou
ské vládě, aby taktéž neůstupně a energicky, jako
uherská vláda, hájila zájmů domácí produkce.
Körbr
Kink
Praha
Vídeň
23
article
Po méně významných řečech cís. rady Girün
felda a továrníka Kerna ujal se slova
ústřední ředitel pražské železářské společnosti
Vil. Kestránek, jenž dosti bezohledně osvě
tlil i politickou činnost nynějšího ředitele ra
kouské politiky. Řed. Kestránek postavil se na
stanovisko, že jak Rakousku, tak i Uhrám má
se při vojenských dodávkách přiznati dle kvoty
jakou oba státy přispívají na společné říšské po-
třeby, přesně určený podíl ve všech položkách
dodávkových, a sice jak při dodávkách plodin
tak i při dodávkách z oboru průmyslového. Jes
pak na každém státě, aby se tak zařídil, by ob-
jednávkám u něho učiněným mohl vyhověti
Jestliže v některém oboru vyhověti nemůže
celá dodávka se proto musí zadati státu druhému
nemá míti práva žádati za to náhrady při dodávce
z jiného oboru na úkor druhého státu, který by
byl s to vyhověti i této dodávce. Nejsou-li na
př. Uhry zařízeny na výrobu lodních pancéř
a dodávka musí býti objednána v Rakousku, ne-
mohou Uhry žádati, aby se jim náhradou za t
ponechala na př. celá dodávka střel atd. Pro
této zásadě vyslovila se, jak známo, uherská de
legace stavic se na stanovisko, že dodávky se
mají rozděliti tak, aby jich peněžitá cena od
feld
Kern
Kestránek
Uher
Rakousko
Uhry
24
article
povídala poměru, stanovenému kvotou. Na toto
stanovisko přistoupil i ministr vojenství, poněvadž
— jak řed. Kestránek trefně poznamenal — při-
stoupiti musil vzhledem k energii uherské dele-
gace a uherské vlády, kdežto se strany ra-
kouské delogace a rakouské vlády
nemá se čeho báti. Zde (v Rakousku) se
rekruti povolují, kdežto v Uhrách dovedou oppo-
novati i v takových otázkách a seškrtnouti žádané
položky z rozpočtu. Vše to jsou příznaky váž-
nější choroby, našeho úpadku sil a naší slabosti.
Působí tu dva činitelé; jednak politická indo-
lence, jež opanovala obyvatelstvo, že snáši
klidně, jak se pomocí § 14. všechny vymože-
nosti ústavy poznenáhla stávají illusorními a jak
impotentní parlament tento stav ještě podporuje;
jednak pak naše slabá vláda, která s
při své slabosti není vědoma nija-
kého cíle. Co se v posledních létech stalo n
Rakousko
Uhry
28
article
RJČEn
RJČEn
oe
rdsvecnn
prdsnr . o
vtěna
růsa čpsnj
32
article
10v0
Průsip. Sitalin
35
article
Sancuk
opět jižněji silnice druhým průsmykem fenčujlinským a vacelinským
konečně jsou průsmyky dalinský, čipanlinský a sitalinský
z nichž jen dalinský od Šujanu směřuje ještě jako všechny dříve jmenované
k Liaojanu. Průsmyků těchto, téměř všech zmocnili se minulého týdne Ja-
ponci po hrdiném bojí Rusů: ne však na dlouho, nebot Rusové dobyl
novým chrabrým zápasem znovu nazpět tři nejdůležitějš
průsmyky a to: dalinský, lenčujlinský a modulinský, jimiž pro
nikal střed armády japonské Tím situace na bojišti valně se změnila: Japone
dali se na celé čáře na ústup, vracejíce se na Šojan a Fenhuančen.
Rus
36
article
prospěch našich produkujících stavů a našeho
průmyslu? Nic než slova! (Posl. Lecher volá:
A řády!) Jen si povšímněme skutků naší vlády.
Když šlo o bosenské železnice, stalo se to, co
chtěly Uhry. Běží-li o cukr, stanou se zásady
celní jednoty ihned illusorními. Této slabosti naši
vlády musíme litovati a při tom poměr vlády
k našemu průmyslu jest ještě neupřímný. Mluví-l
se o vládní přízni k průmyslu, jest to jen běžná
fráse. Že jest to jen fráse vidno z toho, že mi-
nistr vojenství před celým světem vyhlásil in-
ferioritu rakouského ocelového materiálu, že se
ukazuje na nedostatek úvěrů, běží-li
v Rakousku o vyhovění kulturním
potřebám, o stavbu telefonů, lokomotiv atd.
Jakmile však jde o 400 millionů na
potřeby vojenské, ihned jsou pe-
níze pohromadě. Kdyby byla dobrá vůle,
našly by se peníze i na potřeby osvětové. Při
oněch 400 millionech na vojenské potřeby dostalo
se nám náhle poučení, že jest možno vydati
400 millionů, aniž bychom měli v ruce jediný
krejear. Naší vládě nedostává se dobré vůle. Dá
se to vysvětliti částečně tím, že průmysl se u nás
dá odbyti pouhou frási. Ale tak to dlouho ne-
půjde. Průmysl nalezne již prostředky, aby se
vzepřel takovému stavu. Musíme se učiti o
Chrů. Jen do radikalismu můžeme se nadíti, že
se doděláme úspěchu. Náš průmysl tohoto pro-
středku dosud nepoužil. Ale až bude ještě hůře.
dojde i na ten prostředek.
Posl
Lecher
Uhry
Rakousko
37
article
Dr. Lecher nechce čekati, až bude ještě
hůře. Ukazuje, že vláda bude v brzku nucen
vydati rentu na základě § 14. Provedení půjčky
bude spočívati v rukou našich velkých finanč-
níků. Papír, který jest opatřen pouze podpisen
§ 14., nanalezne kupců, dokud se ho neujmou fi
nančníci. Ale co pořídí finančníci, jestliže si oby
vatelstvo zapne kapsy? Kdyby rakouský kapitá
kráčel svorně s průmyslem, byla by odpomoc
možna ihned.
V průběhu další debaty ujal se řed. Ke
stránek ještě jednou slova, aby ukázal, s jakou
prozíravostí se v Uhrách provozuje národní ho-
spodářská politika, kdežto u nás jest jen poli-
tika daného okamžiku. Vypravuje, jal
nabízel kdysi uherskému ministru Barošovi do-
dávku železa pro železniční stavbu o 3 zl. laci-
něji, než uherští průmyslníci, jak však min.
doktor
Lecher
Baroš
Uhry
38
article
Baroš jeho nabidku odnítl s poznámkou, že n-
Baroš jeho nabidku odnítl s poznámkou, že n-
může přece objednati z Rakouska materiál, kterí
se může vyrobiti také v Uhrách. U nás byly vlády
k Uhrům vždy loyální na škodu rakouského prů-
myslu. Chce-li uherský ministr něčeho dosáh-
nouti, vždycky toho dosáhne. Tak by mělo být
i v Rakousku. Řečník končí slovy: Vítám s po
vděkem, že zde padlo heslo: „Pryč od Uher!“
ačkoliv průmyslníci ještě nedávno říkali: Slov
„rozluka“ nebeřme ani do úst! Kdo nemá př
svědčení, nemá síly!
Navržené resoluce i s různými dodatky byly
pak jednohlasně schváleny
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 6. července.
Pelletanova řeč proli nacionalistům.
Francouzský ministr námořnictví použil o
halení pomníku filantropa a politika Schoelchera
Baroš
Uher
Pelletanův
Rakousko
Uhry
Praha
45
article
ce- san
Matoulinrsuve
nn. Ventis
kol
sn. tanholin
Průsm. M oduii
Pr. fenčujline
vrnoneo
Kavčijä po
46
article
i Pr
sm. Palilin
ore
in o
eu
47
article
Průs, Fentu
spe
52
article
Sumnen
nevvvpp
kvoee
isilke
ve
Prů sm Siní
van
55
article
v Honilles k vášnivému výpadu proti naciona
listům ve své slavnostní řeči. Je známo, že
Pelletan není vybíravý ve slovech, nedostatek
uhlazenosti jeho zevnějšku jeví se i v jeho
řečech, ať již je pronáší na slavnostní tribuně
nebo ve »sdllném teple banketu.« Pellelan za-
kouší ovšem mnoho posměchu a ostré kritiky
od svých odpůrců, mezi nimiž nejsou samí na-
cionalisté, ale též politikové jeho straně blízcí.
jako Elienne nebo Lockroy a stává se proto
velmi podrážděným. Tak ve své řeči v Honil-
les prohlásil Schoelchera za velkého Franeouze
a vyslovil opovržení té části Francouzů, kteří
usurpovali jméno Vlast francouzská, aby vzbu-
dili »nejbarbarštější zášti středověké«. Jak
známo, »Vlasť francouzská« jmenuje se liga
nacionalistů. Ministr, jenž užívá proti straně
svých odpůrců nejsilnějších výrazů ze svých
bývalých polemických článků, je zajímavým
zjevem »blocu«.
Pelletan
Francouz
Vlasta
francouzský
56
article
Francouzsko-italské sympatie.
Mezi Francií a Italií vládne nyní velmi srde-
čný tón. Hlavně přispěla k tomu cesta Loubetova
do Říma, jež rozvedla republiku s Vatikánem.
Přirozené svazky pojí oba latinské národy a není
divu, že obě racy hledí se zblížiti politicky i kul-
turně. Ve smyslu těchto tendencí byla založena
tyto dny »Liga akce latinské«, v jejíž
čele jsou zejmena vynikající mužové francouzští
a italští, dále též španělští a jihoameričtí. Horlivý
propagátor alliance franko-italské Ragneni je mezi
předsedy. Předsedou ligy je poslanec Pau
Doumer.
Při slavnosti felibrů ve Sceaux došlo též ke
projevům franko italským. Také slavnost básníků
jihofrancouzských konala se s obvyklou maleb-
ností a veselostí, pořádány průvody v krojích,
slavnosti a hry. Mimo mnohých básníků, spiso
vatelů a politiků zúčastnil se též této slavnost
italský vyslanec hrabě Tornielli, který po řeč
známého historika a nejnovějšího člena akademie
Emila Gebharta, uchopil se též slova a v delš
feči vyslovil city Italie pro Francii a její poesi
a vzdal díky za hold, vzdaný felibry památce
Petrarkově, jehož 600leté jubileum slaveno bude
v nejbližších dnech.
V drobném prodejít
ranní čísle o zob5 . . . za Sb
odpělešní
.. . . za 2 h
Ve flialkách na venkově:
zanní číslo. . . . . .
ožpolední . . . . . . . . 3h
Iserát
platí se hotově nupřoa.
Přeěplzesní a Insesty přijíná zdninl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
thakárnu n expedice „ Násodnich Listů-
Rukoplvy se nevraesji
Pau Doumer
Tornielli
Gebhart
Petrarkův
Francie
Řím
Vatikán
Sceaux
Sb odpělešný
57
article
Úplatková aíféra kartuziánská.
V telegrafiekých zprávách jsme již sdělil
průběh a výsledek výslechu Cendrova a Maseu-
randově před vyšetřující komisí a nebude na
závadu, uvedeme-li, co mu předcházelo. Kartu-
ziáni zdráhali se, jak známo, udati jména čtyř
členů parlamentu a jejího prostředníka, nabíze-
jícího mnichům jejich služby za velký úplatek.
Klášterní kuchař Cendre několika osobám, ze-
jmena dru. Achardovi, se svěřil, že zmíněného
prostředníka vedl k převorovi a že by jej po-
znal. Cendra navštívil pak redaktor »Matinu«
Bichat a předložil mu fotografle několika osob,
z nichž Cendre jednu poznal a prohlásil, že jest
to muž, kterého k převorovi vedl. Bichat zdrá-
hal se udati jméno této osoby. Ve vypravování
obou jeví se však rozpor, neboť Cendre tvrdii,
že Bichat mu osobu tuto jmenoval, kdežlo Bi-
chat prohlašuje, že jméno její vyslovil první
Cendre.
Cendrův
Maseu
Achard
Cendra
Matin
Bichat
58
article
Vyšetřující komise předvolala oba k vý-
slechu a Cendre pak po 5 dní popíral, že by
znal jména zprostředkovatele; pamatuje prý se,
že to byl silný muž s černým vousem a dlou-
hými černými vlasy. Při výslechu dne 4. t. m.
řekl konečně Cendre, že předloží-li se mu opět
fotografie, muže onoho naznačí. Komise byla
tím překvapena; sešla se ještě večer a usnesla
se, předvolati na druhý den k výslechu Cendra
i redaktora Bichata. K výslechu před komisi
však red. Bichat nepřišel, a chefredaktor »Ma-
tinu« ji telefonicky sdělil, že Bichat vůbec se
před ní nedostaví, jelikož Cendre nezasluhuje
žádné víry a »Matin« nechce spolupůsobiti při
hanobení čestných mužů. Komise citila se jed-
náním tímto osobně uraženou a seznala zároveů
že »Matin« chce se vyplésti ze zodpovědnostia
vyhradila si další kroky proti němu. »Matin
odpověděl dne 5. t. m. prohlášením, že celá
činnost komise jeví se v podezřivání a spro-
Kuchař Cendre prohlásil pak před komisi,
že osobou, kterou mu Bichat jmenoval, jest
Mascurand, president »Comité republicain
du commerce«. Prohlášení toto všeobecně pře-
kvapilo, neboť Maseurand jest jednou z nejzá-
važnějších osobností republikánské strany a ani
jeho odpůrci nechtějí věřiti, že by se byl pro-
půjčil k tak nekalému kroku.
Cendra
Bichata
Bichat
Matin
Ma
Matin
59
article
Komise, jež nevěděla si z počátku překva-
pením téměr ani rady, usnesla se konečně, před-
volati dra. Acharda i Mascuranda, který byl již
jednou vyslýchán v těto afféře v záležitosti
100.000 franků, jež mu doručil Chabert k vo-
lebním účelům. Před komis!. Mascurand rozhodně
popřel, že by byl navštívil převora Kartuziánů.
Maseurand zasedl k vyzvání předsedy mezi
členy komise a předvolán Cendre, kterého se
předseda otázal, zdali pozná Mascuranda. Cendre
za vzrušení přítomných přisvědčil. Předseda:
»Tedy dobře, pan Maseurand je zde,
hledejte jej.« Cendre prohližel si přítomné, počav
předsedou komise, zastavil se, popošel znovu
náhle zvolal, stanuv před Mascurandem: »T
je on, to je onen pán, kterého jsem ve Four-
voirie vedl k převorovi«. (Velké pohnutí.) Mas-
curand vyskočil a prudce protestoval, řka, že ve
Fourvoirie nikdy nebyl. Předseda tázal se Cendra,
zda se nemýlí a Cendre přísahá, že udává pravdu.
Jak telegrafieky dále sděleno, Masourand
předložil komisi písemné doklady, že v den, kdy
dle Cendra byl prý v klášteře Kartuziánů, dlel
doma a komise také správnost těchto dokladů
uznala. Jak se nyní věc dále vyvine, třeba teprve
vyčkati, zejmena zdali bude, jak Maseurand
žádá, předvolán také převor Kartuziánů, zda se
před komisi dostaví a zdali co o záhadné osobé
prostředníka sdělí.
Achard
Mascuranda
Chabert
Cendre
Maseurand
Cendra
63
article
Anglická výprava v Tihetu.
Předpovědi, že vyjednávání Angličanů s de-
legáty dalajlamy v Gyance nebude míti žádného
positivního výsledku se již splnily. Angličané
praví, že tibetští delegáti vzpírali se vyjednávati
a že neměli k tomu ani plných mocí, což při
účelu jejich cesty do anglického tábora zdá se
býti pravdě nepodobným. Spíše jest pravdou, že
Angličané předložili jim takové požadavky, že
o nich vyjednávati ani nemohli, nebo vůbee
nesměli a že je musili hned odmílnouti.
Plukovník Younghusband zahájil pak ne-
prodleně, jelikož uplynula v úterý v poledne
také lhůta příměři, znovu střelbu z děl na Ti-
beťany a také jeho vojsko podniklo na ně útok.
Vesnice a klášter Bochan byly Angličany vypá-
leny. Hlavní útok anglické výpravy na Yang ce
přichystán byl na dnešek a provésti jej má
1200 vojínů, rozdělených ve tři sbory. Generál
Maedonald se netají, že anglická výprava zmocní
se nepřátelských posic, zejmena silné opevněné
tvrze, jen po velmi tuhém boji.
Angličan
Younghusband
bochan
Maedonald
64
article
Voličská schůze ve Velvarech.
Voličská schůze ve Velvarech.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Samostatný kandidát na mandát zemského
poslance za venkovskou skupinu slanskou, pan
dr. Heřman Janovský, představil se včera
voličstvu samosprávného okresu velvarského ve
zvláštní schůzi, svolané do hořejšího sálu bu-
dovy záloženské a vyložil shromážděným svoje
politické názory i program. Schůze navštívena
byla přehojným počtem voličstva a výsledkem
jejím bylo jednomyslné schválení kandidatury
dra. Janovského, přijetím příslušně resoluce.
Strana agrární ani svým kandidátem (p. Landou
z Vrbice), ani delegátem zastoupena nebyla.
Předsedajíci okresní starosta p. Linda
z Hospozína, jenž řídil jednání zároveň se svým
náměstkem p. Procházkou z Černuce, vřele
uvítal přítomné a vzpomenuv zásluh kandidáto-
vých o velvarský okres, udělil mu slovo.
Vývody pana dra. Janovského kryly sev
podstatě své s obsahem řečí, pronesených ve
Slaném a v Libochovicích a námi již reproduko-
doktor
Heřman Janovský
Janovský
Landa
Linda
Procházka
Velvary
Hospozín
Černuc
Libochovice