ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 56e50fd0-7135-11dc-9414-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 64 celkem · entity: place 47, org 2, person 54, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. července 1904
Praha
3 masthead
Číslo 186.
4 masthead
dn
5 masthead
Na ranní a odpol. HIsty
6 masthead
před, lácí s v Praze v adufnistrae z jisrt lta . . . . 6 K — s drojí čenállon sn
Praha
7 masthead
uje 50e
8 masthead
st alnit leta ve tlblkéchi aK sok 1a noěcíe . Poštont ne . . . . kok ma čtrrte l ed s drojí zásilkou ps pěte . . ndit láa: . . K o
9 masthead
.. .. . 7 Roo
10 article Použije se rusko - japonské války k evropskému zakročení v Turecku?
Použije se rusko - japonské války k evropskému zakročení v Turecku? Když vypukla válka rusko-japonská, vy- skytly se nejdřive ve vídeňských časopisech, zvláště v „Reichswehru“ pochybnosti o tom, zdali se podaří provésti v Turecku opravy dle úmluvy mürzstegské, jak se o nich dohodly Ra- kousko-Uhersko a Rusko jakožto „zástupci“ veškerých interessovaných evropských velmoci. Zdárný výsledek reformní akce prý předpokládal neoslabený mravní vliv obou velmocí, jenž by sám o sobě byl stačil, přiměti Turecko ku povol- nosti. Tento předpoklad však by nenastal, kdyby válka rusko-japonská se prodloužila a Rusko bylo nuceno značnější síly branné přeložiti z Evropy na dálný Východ. V takovémto pří- padě, rozváděla se myšlenka dále, by Rakousko- Uhersko nemohlo vyčkávati konce války rusko- japonské a zůstaviti své zvláštní zájmy v Tu- recku bez nezbytné obrany. Tehdy mělo se za to, že takovýmto vý- kladem úmluv mürzstegských připravuje se ve- řejné mínění na případnou potřebu zakročení v Turecku. Zatím opětným setkáním panovníkův bul- harského a srbského dáno bylo na jevo, že by slovanské státy balkánské nesložily ruce v klín, kdyby akce reformní v Turecku nahražena byla jinou akcí, a dosti všeobecně proniklo přesvěd- čení, že došlo mezi Bulharskem, Srbskema Černou Horou ke zvláštní dohodě, jež se také označuje jakožto „trojspolek balkánský“ Od toho okamžiku nastala v názorech na po- měry v Turecku dosti nápadná změna. Především možno pozorovati stoupající napjetí mezi Bul- harskem a Tureckem, a nápadné sblížení Caři- hradu s Vídní, jemuž se dostalo na venek pro- jevu vysláním zvláštního poselství tureckého do Vídně, aby tam odevzdalo nejvyšší rodinný řád sultánský Tímto poselstvím spolu osvědčeno, že my- šlenka „Reichswehru“, pokud se týče samo- statného zakročení Rakousko-Uherska na Bal- káně — ustoupila do pozadí.
Turecko kouskoUhersko Rusko Evropa dálný východ RakouskoUhersko Bulharsko Vídeň Bala Srbskema Černá Hora
11 article
Za to neustávali se na Západě zabývati po- stupem opravní akce v Türecku. Byly to ze- jmena hilasy anglické, jež dávaly na jevo nespo- kojenost, že akce opravní dosahuje účinků ne- patrných, ba mluvčí vlády anglické v parla- mentě přímo prohlásil, že anglické vládě se ne- dostává zpráv o skutečném stavu oněch oprav. Z jiných důvodů, ale ve stejném smyslu, ozý- valy se hlasy nespokojené i v Italii a Francii,a znenáhla počalo se rozeznávati zvláštní sta- novisko západních velmocí — k úpra- poměrů balkánských. Západní velmoci nejen dávaly na jevo, že ve vhodněm okamžiku vy- sloupí s odchylnými požadavky, ale některé z nich přímo hlásaly, že zájmy jejich nedovolují sirpěti lhostejně jakoukoliv jednostrann o Zatim dostalo se rozpravě o poměrech na Balkáně nové vydatné látky návštěvou anglického krále v Kielu, a propuknutím nových bouřía krveprolitím mezi Armény v asijském Tu- recku. Ač na venek ani král anglický, ani císař německý ničím nedali na jevo, že by na schůzi jejich se děla dohoda i o určilých otázkách poli- tických, přece záhy se ozvaly názory, že na schůzi oné dostane se na přetřes osud oprav v Turecku a opatření, jež by se měla ve směru tom státi. Zdali se takové dohodnuti stalo, není ovšem známo, ač některé francouzské časopisy tvrdí. že byla již vyhlednuta velmoe, jež se pověři pří- padným zakročením; za to se vyskytly zajímavé události, jež by mohly býti uvedeny v souvislost s názorem, že Angličané opravdu vedou diplo- matickou kampaň, jež se (ýká Balkánu. Události tyto jsou rázu dvojího: předně čelí ke vzbuzení zájmu v záležitostech ture- ekých, za druhé mají podlomiti důvěru mez Slovany šířením poplašných zpráv o vnitřnín stavu Ruska.
Armén Angličan Francie Balkán Kiel Turecko Rusko
12 article
Nové krveprolití mozi Armény v Sassunu — kdež ovšem vlivy anglické od let jsou známy — a málo viditelné úspěchy akce reformní v Tu recku staly se nedávno v Londýně východiskem akce, jíž se zúčastnili nejen komitéty balkánský a arménský, ale i četní representanti z Italiea Francie. V čele akce postavila se „associace anglicko-americká“, a na schůzi konanou do- stavili se četní vynikajíci politikové a hodnostové státní i církevní. Vedle tři biskupů byli přítomni bývalý místokrál v Irsku, dále bývalý správce Kanady, pak guvernér osad anglických, pro- fessoři mezinárodního práva a poslanci všech politických stran anglického parlamentu; schůzi předsedal někdejší tajemník státní v zahranič- ném ministerstvu. Tato schůze nejen jedno- myslně se usnesla, že bude ve veřejném mi- nění Anglie, Francie a Italie pracovati pro s po- lečnou a rozhodnou akci v záleži- tostech tureckých, ale dostalo se jí i velmi povzbuzujícího pozdravu anglickým mi- nistrem zahraničných záležitosti, lordem Lands- downem, v němž mimo jiné se pravi, že „diplo- macie má za to, že se nesmí postaviti mimo do- sah mravních závazků, protože jest zá- vislána veřejném minění a jen jeh jest se jí držeti,“ Ve věcech tureckých stalo se na schůzi usnesení, aby se nalehalo na provedení berlínské smlouvy, pokud se týče oprav tureckých, a aby se turecké vládě pohro- zilo — případnou demonstrací váleč- ných loďstev, kdyby vyzvání nedbala. Možno tudíž toto osvědčení pokládati za po- čátek akce tak zvaných mocností západních. De- monstrace válečných loďstev ovšem by nevylučo- vala současnou demonstraci pozemní, jež dle časopisů francouzských by připadla jiné vel- Pokud se týče šíření pochybných zpráv o vnitřních poměrech Ruska, připadá tu hlavn. podíl časopisecivu rakousko-uherskému; šíří se
Armén Londýn Francie Irsko Kanada Anglie Rusko Italia Landdown
14 article
moci. zprávy o množství brožur, jež se posílají (od- kud?) do Ruska, aby šířily nespokojenost v lidu a ducha odporu mezi příslušníky ruské armády. Ano, polovládní list zdejší dovede již i vypravo- vati o popravách, jež dal ve Varšavě na lidech Rusům oddaných vykonati „revoluční tribunál“ polský. My tyto zprávy prostě zaznamenáváme. ponechávajíce odpovědnost jejich původcům. Snad jen to záhodno připomenouti — věří-li se oněm zprávám o ruchu mezi ruskými Poláky, že by snad bylo záhodno, nepodnikati do Haliče cesty, jež by mohly způsobiti mylné výklady nedorozumění. Vzhledem k těmto zajímavým proudům v mezinárodních poměrech zasluhuje povšimnutí dnešní telegram, že vydán byl carský úkaz, jímž se nařizuje letos odvod téměř půl millio nu nováčků (447.3 tisíc), t. j. dvakráte tolik než obvykle-
Rus Polák Rusko Varšava Halič
15 title
Bitevní čára na bojišti mandžurském.
17 title
Nkou
18 title
ZALn
19 title
LJO-TooN
20 article Son SJUNÉČEN
Son SJUNÉČEN 2075 Jnkoulin
Sono
21 article
Poslední vážné události na bojišti mandžurském odehrály se v průsmy cích mohulného horstva, táhnoucího se od jihozápadního cípu polo- ostrova liaotunského směrem severovýchodním. Na přiložené mapě vrcholy horstva označeny názvy Siue-čan a Fen-šujlin a prostou- peny jsou průsmyky [)(] počtem 11, z nichž osm v šíři silnice. Nejseverněji vyslupuje silnice od Sajmači průsmykem Sykulinským, za nímž pak rozchází se do průsmyků Palilin a Fenčujlin; o nějakých 15 kilometrů jižněji silnice z Fenhuančenu průsmykem motjenským; o 10 kilo- metrů jižněji cesta průsmykem modulinským a lanholinským : pak
Siuečan
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. července. (Kritika hospo- dářské politiky dra. Körbra.) Včera měl ve Vídni sebůzi výbor průmyslových spolků rakouských, v níž vzhledem k rozdílení vo- jenských dodávek ostře kritisována ho- spodářská politika dra. Körbra, téhož Körbra, jenž si tolik zakládá na své hospodářské politice, pomocí které chtěl umlčeti politiku národní a domoci se dělného parlamentu. Schůzi zahájil poslanec Kink, jenž ukázal, že povolením veli- kých vojenských úvěrů oběma delegacemi otázka rozdílení vojenských dodávek stala se akutní. V otázce té mají stejný zájem rakouské země- dělství i průmysl; i rakouskému zemědělstv musí na tom záležeti, aby z dodávek všech druhů plodin i dobytka připadl mu díl, stanovený kvotou. Účelem schůze — pokračoval posl. Kink jest projev proti dosavadní praxi vojenského ministerstva při rozdílení dodávek a proti uher ským požadavkům, spolu pak vyzvání k rakou ské vládě, aby taktéž neůstupně a energicky, jako uherská vláda, hájila zájmů domácí produkce.
Körbr Kink Praha Vídeň
23 article
Po méně významných řečech cís. rady Girün felda a továrníka Kerna ujal se slova ústřední ředitel pražské železářské společnosti Vil. Kestránek, jenž dosti bezohledně osvě tlil i politickou činnost nynějšího ředitele ra kouské politiky. Řed. Kestránek postavil se na stanovisko, že jak Rakousku, tak i Uhrám má se při vojenských dodávkách přiznati dle kvoty jakou oba státy přispívají na společné říšské po- třeby, přesně určený podíl ve všech položkách dodávkových, a sice jak při dodávkách plodin tak i při dodávkách z oboru průmyslového. Jes pak na každém státě, aby se tak zařídil, by ob- jednávkám u něho učiněným mohl vyhověti Jestliže v některém oboru vyhověti nemůže celá dodávka se proto musí zadati státu druhému nemá míti práva žádati za to náhrady při dodávce z jiného oboru na úkor druhého státu, který by byl s to vyhověti i této dodávce. Nejsou-li na př. Uhry zařízeny na výrobu lodních pancéř a dodávka musí býti objednána v Rakousku, ne- mohou Uhry žádati, aby se jim náhradou za t ponechala na př. celá dodávka střel atd. Pro této zásadě vyslovila se, jak známo, uherská de legace stavic se na stanovisko, že dodávky se mají rozděliti tak, aby jich peněžitá cena od
feld Kern Kestránek Uher Rakousko Uhry
24 article
povídala poměru, stanovenému kvotou. Na toto stanovisko přistoupil i ministr vojenství, poněvadž — jak řed. Kestránek trefně poznamenal — při- stoupiti musil vzhledem k energii uherské dele- gace a uherské vlády, kdežto se strany ra- kouské delogace a rakouské vlády nemá se čeho báti. Zde (v Rakousku) se rekruti povolují, kdežto v Uhrách dovedou oppo- novati i v takových otázkách a seškrtnouti žádané položky z rozpočtu. Vše to jsou příznaky váž- nější choroby, našeho úpadku sil a naší slabosti. Působí tu dva činitelé; jednak politická indo- lence, jež opanovala obyvatelstvo, že snáši klidně, jak se pomocí § 14. všechny vymože- nosti ústavy poznenáhla stávají illusorními a jak impotentní parlament tento stav ještě podporuje; jednak pak naše slabá vláda, která s při své slabosti není vědoma nija- kého cíle. Co se v posledních létech stalo n
Rakousko Uhry
25 article
js upej
26 title
LIACJ
28 article RJČEn
RJČEn oe rdsvecnn prdsnr . o vtěna růsa čpsnj
29 title
DAšÍÉao
31 article
s Su
32 article
10v0 Průsip. Sitalin
33 title
Kanojatun
34 title
Titsjap
35 article
Sancuk opět jižněji silnice druhým průsmykem fenčujlinským a vacelinským konečně jsou průsmyky dalinský, čipanlinský a sitalinský z nichž jen dalinský od Šujanu směřuje ještě jako všechny dříve jmenované k Liaojanu. Průsmyků těchto, téměř všech zmocnili se minulého týdne Ja- ponci po hrdiném bojí Rusů: ne však na dlouho, nebot Rusové dobyl novým chrabrým zápasem znovu nazpět tři nejdůležitějš průsmyky a to: dalinský, lenčujlinský a modulinský, jimiž pro nikal střed armády japonské Tím situace na bojišti valně se změnila: Japone dali se na celé čáře na ústup, vracejíce se na Šojan a Fenhuančen.
Rus
36 article
prospěch našich produkujících stavů a našeho průmyslu? Nic než slova! (Posl. Lecher volá: A řády!) Jen si povšímněme skutků naší vlády. Když šlo o bosenské železnice, stalo se to, co chtěly Uhry. Běží-li o cukr, stanou se zásady celní jednoty ihned illusorními. Této slabosti naši vlády musíme litovati a při tom poměr vlády k našemu průmyslu jest ještě neupřímný. Mluví-l se o vládní přízni k průmyslu, jest to jen běžná fráse. Že jest to jen fráse vidno z toho, že mi- nistr vojenství před celým světem vyhlásil in- ferioritu rakouského ocelového materiálu, že se ukazuje na nedostatek úvěrů, běží-li v Rakousku o vyhovění kulturním potřebám, o stavbu telefonů, lokomotiv atd. Jakmile však jde o 400 millionů na potřeby vojenské, ihned jsou pe- níze pohromadě. Kdyby byla dobrá vůle, našly by se peníze i na potřeby osvětové. Při oněch 400 millionech na vojenské potřeby dostalo se nám náhle poučení, že jest možno vydati 400 millionů, aniž bychom měli v ruce jediný krejear. Naší vládě nedostává se dobré vůle. Dá se to vysvětliti částečně tím, že průmysl se u nás dá odbyti pouhou frási. Ale tak to dlouho ne- půjde. Průmysl nalezne již prostředky, aby se vzepřel takovému stavu. Musíme se učiti o Chrů. Jen do radikalismu můžeme se nadíti, že se doděláme úspěchu. Náš průmysl tohoto pro- středku dosud nepoužil. Ale až bude ještě hůře. dojde i na ten prostředek.
Posl Lecher Uhry Rakousko
37 article
Dr. Lecher nechce čekati, až bude ještě hůře. Ukazuje, že vláda bude v brzku nucen vydati rentu na základě § 14. Provedení půjčky bude spočívati v rukou našich velkých finanč- níků. Papír, který jest opatřen pouze podpisen § 14., nanalezne kupců, dokud se ho neujmou fi nančníci. Ale co pořídí finančníci, jestliže si oby vatelstvo zapne kapsy? Kdyby rakouský kapitá kráčel svorně s průmyslem, byla by odpomoc možna ihned. V průběhu další debaty ujal se řed. Ke stránek ještě jednou slova, aby ukázal, s jakou prozíravostí se v Uhrách provozuje národní ho- spodářská politika, kdežto u nás jest jen poli- tika daného okamžiku. Vypravuje, jal nabízel kdysi uherskému ministru Barošovi do- dávku železa pro železniční stavbu o 3 zl. laci- něji, než uherští průmyslníci, jak však min.
doktor Lecher Baroš Uhry
38 article Baroš jeho nabidku odnítl s poznámkou, že n-
Baroš jeho nabidku odnítl s poznámkou, že n- může přece objednati z Rakouska materiál, kterí se může vyrobiti také v Uhrách. U nás byly vlády k Uhrům vždy loyální na škodu rakouského prů- myslu. Chce-li uherský ministr něčeho dosáh- nouti, vždycky toho dosáhne. Tak by mělo být i v Rakousku. Řečník končí slovy: Vítám s po vděkem, že zde padlo heslo: „Pryč od Uher!“ ačkoliv průmyslníci ještě nedávno říkali: Slov „rozluka“ nebeřme ani do úst! Kdo nemá př svědčení, nemá síly! Navržené resoluce i s různými dodatky byly pak jednohlasně schváleny Politické zprávy zahraničně. V Praze, 6. července. Pelletanova řeč proli nacionalistům. Francouzský ministr námořnictví použil o halení pomníku filantropa a politika Schoelchera
Baroš Uher Pelletanův Rakousko Uhry Praha
40 article
udin Kodja
45 article
ce- san Matoulinrsuve nn. Ventis kol sn. tanholin Průsm. M oduii Pr. fenčujline vrnoneo Kavčijä po
46 article
i Pr sm. Palilin ore in o eu
47 article
Průs, Fentu spe
48 article
m Sykujinu
50 article
průsm.: Morje
51 title
AJMAČ
52 article
Sumnen nevvvpp kvoee isilke ve Prů sm Siní van
53 title
ENHUANČE
55 article
v Honilles k vášnivému výpadu proti naciona listům ve své slavnostní řeči. Je známo, že Pelletan není vybíravý ve slovech, nedostatek uhlazenosti jeho zevnějšku jeví se i v jeho řečech, ať již je pronáší na slavnostní tribuně nebo ve »sdllném teple banketu.« Pellelan za- kouší ovšem mnoho posměchu a ostré kritiky od svých odpůrců, mezi nimiž nejsou samí na- cionalisté, ale též politikové jeho straně blízcí. jako Elienne nebo Lockroy a stává se proto velmi podrážděným. Tak ve své řeči v Honil- les prohlásil Schoelchera za velkého Franeouze a vyslovil opovržení té části Francouzů, kteří usurpovali jméno Vlast francouzská, aby vzbu- dili »nejbarbarštější zášti středověké«. Jak známo, »Vlasť francouzská« jmenuje se liga nacionalistů. Ministr, jenž užívá proti straně svých odpůrců nejsilnějších výrazů ze svých bývalých polemických článků, je zajímavým zjevem »blocu«.
Pelletan Francouz Vlasta francouzský
56 article
Francouzsko-italské sympatie. Mezi Francií a Italií vládne nyní velmi srde- čný tón. Hlavně přispěla k tomu cesta Loubetova do Říma, jež rozvedla republiku s Vatikánem. Přirozené svazky pojí oba latinské národy a není divu, že obě racy hledí se zblížiti politicky i kul- turně. Ve smyslu těchto tendencí byla založena tyto dny »Liga akce latinské«, v jejíž čele jsou zejmena vynikající mužové francouzští a italští, dále též španělští a jihoameričtí. Horlivý propagátor alliance franko-italské Ragneni je mezi předsedy. Předsedou ligy je poslanec Pau Doumer. Při slavnosti felibrů ve Sceaux došlo též ke projevům franko italským. Také slavnost básníků jihofrancouzských konala se s obvyklou maleb- ností a veselostí, pořádány průvody v krojích, slavnosti a hry. Mimo mnohých básníků, spiso vatelů a politiků zúčastnil se též této slavnost italský vyslanec hrabě Tornielli, který po řeč známého historika a nejnovějšího člena akademie Emila Gebharta, uchopil se též slova a v delš feči vyslovil city Italie pro Francii a její poesi a vzdal díky za hold, vzdaný felibry památce Petrarkově, jehož 600leté jubileum slaveno bude v nejbližších dnech. V drobném prodejít ranní čísle o zob5 . . . za Sb odpělešní .. . . za 2 h Ve flialkách na venkově: zanní číslo. . . . . . ožpolední . . . . . . . . 3h Iserát platí se hotově nupřoa. Přeěplzesní a Insesty přijíná zdninl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee thakárnu n expedice „ Násodnich Listů- Rukoplvy se nevraesji
Pau Doumer Tornielli Gebhart Petrarkův Francie Řím Vatikán Sceaux Sb odpělešný
57 article
Úplatková aíféra kartuziánská. V telegrafiekých zprávách jsme již sdělil průběh a výsledek výslechu Cendrova a Maseu- randově před vyšetřující komisí a nebude na závadu, uvedeme-li, co mu předcházelo. Kartu- ziáni zdráhali se, jak známo, udati jména čtyř členů parlamentu a jejího prostředníka, nabíze- jícího mnichům jejich služby za velký úplatek. Klášterní kuchař Cendre několika osobám, ze- jmena dru. Achardovi, se svěřil, že zmíněného prostředníka vedl k převorovi a že by jej po- znal. Cendra navštívil pak redaktor »Matinu« Bichat a předložil mu fotografle několika osob, z nichž Cendre jednu poznal a prohlásil, že jest to muž, kterého k převorovi vedl. Bichat zdrá- hal se udati jméno této osoby. Ve vypravování obou jeví se však rozpor, neboť Cendre tvrdii, že Bichat mu osobu tuto jmenoval, kdežlo Bi- chat prohlašuje, že jméno její vyslovil první Cendre.
Cendrův Maseu Achard Cendra Matin Bichat
58 article
Vyšetřující komise předvolala oba k vý- slechu a Cendre pak po 5 dní popíral, že by znal jména zprostředkovatele; pamatuje prý se, že to byl silný muž s černým vousem a dlou- hými černými vlasy. Při výslechu dne 4. t. m. řekl konečně Cendre, že předloží-li se mu opět fotografie, muže onoho naznačí. Komise byla tím překvapena; sešla se ještě večer a usnesla se, předvolati na druhý den k výslechu Cendra i redaktora Bichata. K výslechu před komisi však red. Bichat nepřišel, a chefredaktor »Ma- tinu« ji telefonicky sdělil, že Bichat vůbec se před ní nedostaví, jelikož Cendre nezasluhuje žádné víry a »Matin« nechce spolupůsobiti při hanobení čestných mužů. Komise citila se jed- náním tímto osobně uraženou a seznala zároveů že »Matin« chce se vyplésti ze zodpovědnostia vyhradila si další kroky proti němu. »Matin odpověděl dne 5. t. m. prohlášením, že celá činnost komise jeví se v podezřivání a spro- Kuchař Cendre prohlásil pak před komisi, že osobou, kterou mu Bichat jmenoval, jest Mascurand, president »Comité republicain du commerce«. Prohlášení toto všeobecně pře- kvapilo, neboť Maseurand jest jednou z nejzá- važnějších osobností republikánské strany a ani jeho odpůrci nechtějí věřiti, že by se byl pro- půjčil k tak nekalému kroku.
Cendra Bichata Bichat Matin Ma Matin
59 article
Komise, jež nevěděla si z počátku překva- pením téměr ani rady, usnesla se konečně, před- volati dra. Acharda i Mascuranda, který byl již jednou vyslýchán v těto afféře v záležitosti 100.000 franků, jež mu doručil Chabert k vo- lebním účelům. Před komis!. Mascurand rozhodně popřel, že by byl navštívil převora Kartuziánů. Maseurand zasedl k vyzvání předsedy mezi členy komise a předvolán Cendre, kterého se předseda otázal, zdali pozná Mascuranda. Cendre za vzrušení přítomných přisvědčil. Předseda: »Tedy dobře, pan Maseurand je zde, hledejte jej.« Cendre prohližel si přítomné, počav předsedou komise, zastavil se, popošel znovu náhle zvolal, stanuv před Mascurandem: »T je on, to je onen pán, kterého jsem ve Four- voirie vedl k převorovi«. (Velké pohnutí.) Mas- curand vyskočil a prudce protestoval, řka, že ve Fourvoirie nikdy nebyl. Předseda tázal se Cendra, zda se nemýlí a Cendre přísahá, že udává pravdu. Jak telegrafieky dále sděleno, Masourand předložil komisi písemné doklady, že v den, kdy dle Cendra byl prý v klášteře Kartuziánů, dlel doma a komise také správnost těchto dokladů uznala. Jak se nyní věc dále vyvine, třeba teprve vyčkati, zejmena zdali bude, jak Maseurand žádá, předvolán také převor Kartuziánů, zda se před komisi dostaví a zdali co o záhadné osobé prostředníka sdělí.
Achard Mascuranda Chabert Cendre Maseurand Cendra
62 article
Kelo rn
63 article
Anglická výprava v Tihetu. Předpovědi, že vyjednávání Angličanů s de- legáty dalajlamy v Gyance nebude míti žádného positivního výsledku se již splnily. Angličané praví, že tibetští delegáti vzpírali se vyjednávati a že neměli k tomu ani plných mocí, což při účelu jejich cesty do anglického tábora zdá se býti pravdě nepodobným. Spíše jest pravdou, že Angličané předložili jim takové požadavky, že o nich vyjednávati ani nemohli, nebo vůbee nesměli a že je musili hned odmílnouti. Plukovník Younghusband zahájil pak ne- prodleně, jelikož uplynula v úterý v poledne také lhůta příměři, znovu střelbu z děl na Ti- beťany a také jeho vojsko podniklo na ně útok. Vesnice a klášter Bochan byly Angličany vypá- leny. Hlavní útok anglické výpravy na Yang ce přichystán byl na dnešek a provésti jej má 1200 vojínů, rozdělených ve tři sbory. Generál Maedonald se netají, že anglická výprava zmocní se nepřátelských posic, zejmena silné opevněné tvrze, jen po velmi tuhém boji.
Angličan Younghusband bochan Maedonald
64 article Voličská schůze ve Velvarech.
Voličská schůze ve Velvarech. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Samostatný kandidát na mandát zemského poslance za venkovskou skupinu slanskou, pan dr. Heřman Janovský, představil se včera voličstvu samosprávného okresu velvarského ve zvláštní schůzi, svolané do hořejšího sálu bu- dovy záloženské a vyložil shromážděným svoje politické názory i program. Schůze navštívena byla přehojným počtem voličstva a výsledkem jejím bylo jednomyslné schválení kandidatury dra. Janovského, přijetím příslušně resoluce. Strana agrární ani svým kandidátem (p. Landou z Vrbice), ani delegátem zastoupena nebyla. Předsedajíci okresní starosta p. Linda z Hospozína, jenž řídil jednání zároveň se svým náměstkem p. Procházkou z Černuce, vřele uvítal přítomné a vzpomenuv zásluh kandidáto- vých o velvarský okres, udělil mu slovo. Vývody pana dra. Janovského kryly sev podstatě své s obsahem řečí, pronesených ve Slaném a v Libochovicích a námi již reproduko-
doktor Heřman Janovský Janovský Landa Linda Procházka Velvary Hospozín Černuc Libochovice