ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 55f2c530-66f0-11dc-ac2d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 29, place 24, org 9, work 4
1 masthead
Románová přiloha „Nároaních Listů“
2 masthead
k čislu 329. ze dne 29. listopadu 1901.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Král a zpěvačky. Anglický jeden týdenník přináší z Lisabonu pěknou historku o pěti španěl ských choristkách, jež s úspěchem dovolaly se po- moci krále Carlosa, když se ocítily na holičkách ná- sledkem zmizení ředitele a pokladníka společnosti kteří vzali s sebou celou hotovost. Španělský konsu odepřel učiniti něco v jejich prospěch a následkem toho obrátily se ke králi. Písemná žádost o audienci neměla výsledku a proto odebraly se do Cintry, kde král trávil léto a poněvadž obecenstvo má přístup do královské zahrady, skryly se tu ve křoví. Když se král objevil na cestě, vystoupilo všech pět ze své skrýše a obklíčilo jej. Král tázal se neznámých dam, poněkud ulekán, čím jim může posloužit, načež všecky zároveň počaly vypravovat a křičet. Král Carlos jen s největším namáháním rozpoznal, oč tu vlastně jde, ale jakmile pochopil jejich neutěšenou situaci, vyprázdnil celý obsah své peněženky do je- jich rukou, prosil je, aby osušily slzy, hovořil s nimi vesele a na konec jim potřásí ruce a nařídil svému pobočníku, aby je doprovodil na nádraží a na jeho útraty koupil pro ně lístky do Madridu. = K čemu se užívá poštovních holubů. Onehdy putovala skorem všemi časopisy zpráva pa- řížské »Nature« o jakémsi bostonském lékaři, jenž bare vždycky ke svým pacientům koš s poštovními boluby a posílá po nich recepty do lékárny, při níž se nalézá holubník těchto poslíčků. Francouzský lékař dr. Kaplan v Janvillu užívá poštovních holubů měrou ještě rozsáhlejší. Posílá nejen recepty po ho- lubech do lékárny, ale je-li toho třeba, zanechá u pacienta holuba, aby, kdyby bylo třeba, mohla býti po něm poslána zpráva o stavu pacientově a je li nutno, aby byl co nejrychleji k němu zavolán.
Carlos doktor Kaplan Lisabon Cintry Madrid Nature
4 article
Avšak poštovních holubů neužívá se vždycky k úče- lům tak chvalitebným, jakož dokazuje následující anekdota, kterou přináší »Charivari«. Bylo to v době, kdy pan Constans muž se železnou pěstí, potlačil nejen hnutí boulangistické, ale i bookmakery ve Francii. Jednou v neděli přišel ministr k řediteli »Velké opery« Gailhardovi, k němuž byl pozván na snídani. Starý sluha jmenovaného ředítele přivítal jej v předsíni s tváří ukrutně zkormoucenou. »Nu, Josefe, jak se daří?« tázal se pan Constans. — »Velmi špatně, pane ministře... Přivedl jste mne na mizinu.« — »Jak to?« — »Ano, pane ministře. prostřednictvím bookmakerů vyhrával jsem každé neděle při dostizích. Zařídil jsem si na střeše bez vědomí pana Gailharda holubník s poštovními holuby. Jeden z mých přátel bral s sebou holuby do Long- champs anebo do Anteuilu. Jakmile nějaký běh byl skončen, pustil holuba, jenž mi přinesl jméno vítěze. Spěchal jsem ihned dolů a vsadil v kanceláři pro sázky, dva kroky odtud, na vítěze. Rozumí se, že jsem vždycky vyhrál, ale poněvadž jsem nechtěl pod vádět, nesázel jsem nikdy více než 100 sous, ale to mi přece vyneslo vždycky 25 až 30 franků.... Po- tlačením bookmakerů a agentur pro sázky přivedl jste mne na mizinu, pane ministře.« = Nepřijemné dobrodružství. Z Pensacoly. Fla., se oznamuje: Výplatčí spolkové armády Ste- vens byl záhadným způsobem okraden o 4800 doll V sobotu přibyl sem z Atlanty a krátce před odjez dem odtud uložil 200 stříbrných dollarů a za 4800 doll. papírových peněz do kabely; tyto peníze byly
Constans Josef Gailhard Flo Francie Longa Anteuil Pensacola Atlanta Velká opera Gailhard
5 article
určeny k výplatě mzdy dělostřelcům v pevnostech Barancas a McRae. Když pak sem přijel a kabelu otevřel, tu s hrůzou seznal, že papírové penize jsou pryč a že pouze stříbrňáky tam zůstaly. Stevens ma za to, že jej z Atlanty stopovali professionelní zloději a že mu peníze ukradli na dráze. = Ovčiny Paderewského. Z Londýna se oznamuje: Král Edward daroval slavnému klavírnímu virtuosovi Paderewskému šest krásných ovcí, jež po- cházejí z vlastních statků králových. Ovce byly po- slány do Morges v kantonu Walisském, kde umělec má krásnou víllu a panství a tráví svoje prázdné chvíle chovem ovcí. Objednal si k tomu již ovce ze Skotska a poněvadž nevěděl, kam se obrátit, zaslal objednávku slavnému závodu s hudebninami Mar Wood and Co. v Aberdeenu. Jeden z majitelů firn ihned mu vyhověl a koupil půl tuctu překrásnýl zvířat, jež těchto dnů došla do Švýcarska. Ovšem že bude doprava státi Paderewského bezpochyby víc, než ovce samy.
Stevens ma Paderewský Edward Atlanta Londýn Skotsko Aberdeen Švýcarsko Barancas McRae Walisský Mar Wood and Company
6 article
= Loď obkličena ledovými horami. Po- divné dobrodružství zakusili v jižní části Tichého oceanu kapitán Puxley a mužstvo lodi »Dowan-Hille z Glasgowa. Loď s nákladem pšenice, určeným pro Queenstown, byla pojednou obklíčena ledovými ho- rami a plujícími ledovými poli. Než jim loď mo- hla uniknout, byla zajata. Když se tyto spousty led přiblížily k lodi, nasta! prudký mráz. Na štěstí zu- stala pohoda přízniva. Ale po čtyři dny ležela lod bez pomoci obklíčena a byla stále v nebezpečí, že bude spoustami ledu rozdrcena. Bylo to divadlo bá- ječně malebné, třeba že je námořníci za takovýchto okolností sotva as dovedli náležitě ocenit. Kolkolem nebylo viděti nic jiného než nesčíslné hroty zářivě bílé a když na ně svítilo slunce, třpytily se jako obrovské diamanty. Některé ledové hory měly výšku až 300 stop. Když se ledový kruh pevněji uzavře kolem lodí, vzrostla obava na lodi. Konečně posu nulo se několik velkých ledových polí k lodi a zve- dly čtyřstěžňový »Dowan-Hil!« o 1976 tunách čá- stečně z vody. Na štěstí však byl to nejvyšší tlak Pozvolna počala se ledová pole rozpadavat a »Dowan- Hili« pozvolna ocítil se opět na vodě. Nyní nastala nová obava. Zdálo se, že loď jest poškozena, na štěstí však tomu tak nebylo. Pátého dne se ledy roz stoupily a za příznivého větru mohla loď odplout pozorně se vyhýbajíc, až byla mimo nebezpečí a do stala se pak šťastně do Queenstownu. Nyní vrací se »Dowan-Hili« nazpět do Hullu.
Puxley Hull Glasgow Queenstown Hit DowanHill
29 article
Obr, mruče, živě gestikuluje, se rty zpěněnými jest zřejmě na tom, sešíleti každým okamžikem. Vrhne se netvor na něj, Vetcha, čele i sekeřea usmrtí jej silou svou ohromnou? Aneb usne a stane se pak jeho obětí? , nešťastníka Vetcha! Jest to strašlivou výsadou šílenství, usínati jen stěží! Pátý den Vetch skočil za strom, sňal opasek svůj a udělal smyčku. Chtěl se oběsiti! Jeden konec převěsil přes větev, ale potom ve zbabělosti své stanul v pří- pravách ! Gabbett se přiblížil! Vetch pokouší se uniknouti do houštin, ale marně! Nenasytný obr, zuře hlady a vzpružen touto zuřivostí, jest všude za ním. Nešťastník chce utíkati, ale nohy pod ním klesají. Sekera, jež pila už tolik krve, jak olovo tíží jej za opa- skem. Vetch chce ji odhoditi, ale netroufá si.
Vetch
30 article
Nastala noc. Trpaslik chce spočinouti, jinak musil by sešíleti l Údy jeho jsou bez vlády. Víčka jeho se lepí. Spí Vše to strašlivé musí býti snem ! Vetch mní se býti v Port Arturu aneb jest mu, jakoby se probouzel na bíd- ném loži, na němž jako chlapec spával. Má se probuditi opět k mukám života? Ne, není čas, jistě není ještě čas. Spí — a obr v divoké radosti přistupuje těžkopádně k němu a chápe se sekery kýžené ...
32 article
513 — vodu tak, aby Greenhill a Sanders mohli ho zachytiti. Tak byli oba přetažení na druhou stranu. »Co byste si beze mne počali?« děl Vetch s nuceným smichem posupným. Nemohli nyní již ohně rozdělati, neboť Greenhill, jenž měl pazourek při sobě, nechal jej smočiti. Obr, roz- zuřiv se, jal se mávati sekerou, aby prý se zahřál,a Vetch, používaje příležitosti té, pošeptal mu, jak že prý silným mužem jest Greenhill! Čtrnáctý den po útěku svém mohli se stěží už jen vléci ku předu a údy jejich bolely velice. Greenhill, jenž byl nejslabší, viděl, jak Gabbett a Sanders odcházejí stranou, aby se spolu poradili; přivleknuv se k Vetchovi, zabědoval: »Probůh, Jemmy, nedopusť, aby mne zavraždili !« »Nemohu ti pomoci,« děl Vetch, úzkostně se kolem rozhlížeje. »Pomysli na nebohého Toma Bodenhama !« »On ale nebyl žádným vrahem! Usmrtí-li mne, po- jedu rovnou do pekel, kdyžtě lpí ještě na duši mé krev Tomova.« I svíjel se na zemi v smrtelné úzkosti. Gabbett, jenž nyní přistoupil, požádal Vetcha, aby přinesl dříví na oheň. Vetch poslechl, ale viděl ještě, jak Greenhill objal nohy dravce Gabbetta; Sanders volal tu však za Vetchem: »Však hned uslyšíš!« Nervósní Vetch přidržel si ale ruce k uším, nicméně zaslechl přece temný úder a sténání. Když se vrátil, obouval si Gabbett právě střevíce mrtvoly, jelikož byly lepší jeho obuvi. »Odpočineme zde den neb dva dny,« děl Gabbett, »neboť nyní máme zásob dosti.«
Greenhill Sanders Vetch Gabbett Jemma Toma Tomův