1
article
Ze Lvova, 29. listopadu. Za příčinou
akademické schůze učiněna byla rozsáhlá opa-
tření v německém konsulátě. Ulice, ve
kterém se nalezá, byla hlídána celý včerejší
den silnou stráží policejní. Příchod k tétoa
k sousední ulici byl uzavřen. Kromě toho na-
lezají se policejní agenti na kole na stráži. Na
nádvoří policejního ředitelství měl pohotovost
prapor pěchoty v plné zbroji.
Ze Lvova, 29. listopadu. Četní kavárníci,
hostinští a obchodníci vyhlašují, že z hrubého
příjmu věnují na oběti vřesenské 1—2% po dobu
od 1. do 15. prosince.
Ze Lvova, 29. listopadu. V městské
radě dr. Radziszewski ukázal na výsledek pro-
cesu vřesenského a navrhoval, aby město povolílo
1000 K ve prospěch jeho obětí. Návrh byl
jednomyslně přijat za hlučné pochvaly.
Ze Lvova, 28. listopadu. Provolá-
ním zdejších dam vyzývají se polské
ženy ke společné akci pro polské děti a jich
matky, které v Prusku snášeti musí muka per-
sekuce. Také učitelé a učitelky vyzývají
své druhy a družky ke sbírkám ve prospěch
rodin odsouzených ve Hnězdně. Četně před-
nášky koncerty a divadelní před-
stavení se ohlašují na prospěch těchto od-
souzených.
doktor
Radziszewski
Lvov
Hnězdno
3
article
Umělecká galerie.
Umělecká galerie.
V jedněch německých listech oznamuje se,
že porady, jež konají se za příčinou zřízení
umělecké galerie pražské, uvázly a že není
možno docíliti ve věci té shody, kdežto ve dru-
hých se hlásá, že vyjednávání setkává se
s úspěchem a že do Nového roku bude galerie
skutečně založena. Pravda je, že se vyjednává
a že se strany české vyjednávání to vede dr.
Pacák a se strany německé p. Baerenreither.
Pravda též, že galerie má býti rozdělenav
sekci českou a německou se zvláštními před-
sedy a samostatnou agendou, však se společnou
radou uměleckou a společným kuratoriem. Orga-
nisace tato má býti asekurací proti tomu, aby tomu
neb onomu národnímu dílu se nadržovalo.
Posuzovati prý se bude naprosto věcně a vý-
hradně jen dle prací ke konkursu zaslaných.
Němci ovšem chtěli původně, aby polovina cí-
sařského daru, tedy million korun, byla odká-
zána hned jim, by penězi těmi mohli volně dis-
ponovati ve prospěch svého umění. Druhá po-
lovina měla připadnouti nám. Tak tomu ovšem
zástupci českých zájmův nerozuměli.
Nicotné, v plenkách se nalezající umění
čechoněmecké — s takovou nadací jako vyspělé
a na vysokém stupni již se nalezající výtvarné
umění české — bylo by přímo urážkou našich
snah a skvělých výsledků, jichž jsme se právě
v malířství domohli! Co znamená německá obec
umělecká z Čech oproti naší obci malířské!
Pacák
Němec
Čechy
4
article
Jen nejkrajnější místní patriotismus mohl by
umění německému v Čechách přikládati nějaký
větší význam. Arithmetické rozdělení daru na
dvě části neznamenalo by nic jiného, než stran-
nické hejčkání německého výtvarnictva, aby do-
mohlo se téhož významu a důležitosti jako naše,
jinými slovy, byla by podpora poskytnutá za tím
účelem, aby na umění chudí naši spoluobyva-
telé této země v tom oboru nás dohonili. Za
takové vyřízení věci bychom se ovšem poděko-
vali. Tak císař sotva chtěl míti otázku tu roz-
řešenu; umění německé asi sotva měl na mysli,
když šlo o věc a věříme tomu, že původně byl
určen dar výhradně pro umění české a že jen
machinací německou pojednou stal se z něj dar
oběma národnostem společný.
Také se nemůžeme spokojiti s tím, jak
býti má rozdělen národnostně počet členů kura-
toria. Mají v něm míti Němci tolik
čilenů jako Čechové, mimo to má tam
vyslat zemský výbor dva členy a
jednoho člena vláda.
Němec
Čecho
Čechy
5
article
Vyšle-li zemský výbor, jak očekávati se dá,
do této korporace z každé národnosti jednoho
člena, a vláda, jak to už zvykem ve Vídni, člo-
věka bez národnosti, a prote k Němcům se hlá-
sícího, budou míti tito v kuratoriu většinu. Vy-
zýváme důtklivě zástupce naše, aby nepřestal
býti tuhými v tomto vyjednávání a v žádném
případě nepřistoupili na princip číselné rovnosti,
který jednak ljest nespravedlivý, poněvadž příčí
se poměrům skutečným a při tom i velice ne-
bezpečný, poněvadž hned v zárodku paralysuje
a ubíjí všechen náš vliv. Pokud jde o uskuteč-
nění projektu, je prý úmysl, million korun vě-
novati na stavbu budovy pro galerii a druhý
million na zakoupení uměleckých děl. Při tom
prý se očekává, že místo pro budovu poskytne
obec. Nevíme, zdali má obec pražská vhodné
místo po ruce, a pak se nám zdá, že noblessa
obce pražské má také jisté meze. Nám by se
na příklad velmi líbilo míst pro galerii tam,
kde stoj. újezdská kasárna, lépe než u Stra kovy
akademie pod Letnou.
Němec
Vídeň
akademie pod Letná
6
article
— Diktovat! Pozoruhodný článek přináší
»Deutschnationale Correspondenz«. Obírá se the-
matem, proč že ve Vídni všechno vázne, proč
zejmena nemůže parlament s místa. A jak vy-
světluje tento zjev? Náramně starým způsobem.
Tím, že plodné práci překáží prý česko-německý
spor. »Čechové a Němci v zemích sudetských
nemohou se srovnat a tím trpěti má celá říše,
tím podlomena všechna plodná a užitečná
činnost zákonodárná a zatarasen ve všech
oborech lidského snažení a práce postup ku
předu. Déle než třicet let prý trvá již
politování hodný tento stav a dosud není prý
naděje, aby skončil cestou normální. Je ale
povinna všechna ostatní říše trpěti dále, aby
spor česko-německý překážel rozvoji a dusil zdravý
státní život? Nikoli. Nemohou-li se obě sporné
strany dohodnout, musí podrobit se
diktátu. Smír musí jim býti vnu-
cen. — Výborně! Jakým ale způsobem, rádi
bychom věděli. Ostatně potvrzuje »Německo-
nacionální korrespondence« jen to, co tvrdíme
neustále, že v Rakousku poměry se nevyjasní
potud, pokud nebude vyřízena otázka česko-
německá. Tak, jak by vyřízení její nadiktovala
»Deutschnationale Correspondenz« a její patroni,
ovšem si ho nadiktovati nedáme.
Čecho
Němec
Vídeň
Rakousko
Deutschnationale Correspondenz
7
article
— Nejde to. Přes konferenci, přes hrozb
chefa kabinetu, přes prosby a napomínání po
dobrém nemůže parlament z místa. Jeden pilný
návrh střídá druhý a jeden je zbytečnější než
druhý, aspoň dle názoru vlády a fanatikův
práce ve »slavném domě«. Šest neděl
zasedá už parlament a ještě ne-
dlospěl ani k prvnímu odstavci je-
dnacího pořadu, nehledě ku prvnímu čtení
rozpočtu, které ale umožněno bylo také jen ochotou
navrhovatelů a jejich stran a kompromissem. A kdo
zdržuje »plodnou« práci v plné sněmovně a kdo
zadržuje projednávání rozpočtu ve výboru, kde
například včera protrandali celý téměř den zby-
tečným povídáním o pensijním etatu, o němž
jindy mluví se nanejvýše půl hodiny? Strany
opposiční to nejsou, naopak, jsou to právě ti,
kteří když je vláda nevrlá, oběma rukama přísa-
hájí, že chtějí míti dělný parlament a nejrych-
lejší projednávání materiálu a kteří v komisi
i v plenu žvaní celé dny pro stenografy a pro
vysocectěné voliče. Největším zdržovatelem urv-
chleného projednávání je dr. Menger. Přinese
do každé schůze rozpočtového výboru kufr
knih a spisů, z nichž dokazuje, že rozpočet
není správně sestaven, kárá ministry a
na všechny strany polemisuje. Je to
zvláštní, až do duše odporný parlamentní zjev,
jemuž nemůže býti nakloněn ani ten, kdo snad
jinak s názory jeho souhlasí. A rozbije-li se
přes všechno úsilí, jej při životu zachovati,
parlament přece jenom, bude míti o to
pan Menger hlavní zásluhu. Taktika poslanců
českých ukázala se tu opět spasnou. Nač by
poslanci čeští sami situaci činili nemožnou,
když se o to zasazují tak úsilovně Němci?
Menger
Němec
slavný dům
8
article
Zítra (dnes) má přijíti na jednací pořad pouhý
návrh německých nacionálů, aby vyslovena byla
sympatie Burům a nelibost Anglii . . . Nebude
snad člověka, jenž nemá srdce a smysl pro
svobodu, aby necítil hluboké sympatie k hrdinně
zápasícímu hloučku starohollandských sedláků,
kteří na jihu černé pevniny založili si novou
kvetoucí vlast. Však nejméně zdá se nám býti
povolán k podobným projevům parlament státu,
jakým je Cislajtanie, který sám ničím jiným
není než velikým zápasištěm bezohledného, pá-
novitého, brutálního národa s národy uhnětenými
a pronásledovanými. A rovněž naprosto nezpů-
sobilý je k podobnému projevu politicko-národní
společnost, jakou jsou Všeněmci, kteří, co
v Africe zatracují, doma dělají, neb co by zde
dělali, kdyby mohli. Nemůže býti většího fari-
zejství než rozčilovati se pro svobodu Burů,
však národu sousednímu, národu, žijícímu ve
společném státě a v jedné zemi, klásti největší
překážky na cestu k volnému vývoji a ne-
méně hroziti mu zničením jen
proto, že existence jeho pánům
Němcům překáží. Jakým právem smí
pan Wolf dovolávati se svobody pro Bury,
když nám Čechům upírá práva k volnému vý-
voji kulturnímu a hospodářskému?
Němec
Wolf
Čecho
Anglie
Afrika
Bura
národní společnost
9
article
— Takové chtějí a potřebují úřadníky.
Kam směřuje akce našich Prušáků, podniknutá
s veškerou vehemencí proti českým úřadníkům
ve smíšených krajinách, ukázalo se nyní nej-
lépe v Chebu, hnízdě veškerého prušáctví. Z mě-
sta tohoto skutečně již veškeří úřadníci, kteří
nezapřeli své české národnosti, musili se se svo-
lením, ba na pokyn rakouské vlády vystěhovati
a nahraženi byli úřadníky německými, se kte-
rými jsou nyní Všeněmci úplně spokojeni a také
skutečně spokojeni býti musí. V Chebu veškeré
státní úřadnictvo soustředěno jest v »Klubu
c. k. státních úřadníků v Chebu«,
který plove nyní již úplně ve vodách a snahách
všeněmeckých a jako čásť velkoněmecké, pru-
šácké strany Wolfovy také veřejně vystupuje.
V Chebu konati se budou dné 2., 4. a 5. pro-
since volby do obecního zastupitelstva, k nimž
vydal kandidátní listinu také »všeněmecký
volební výbor« a na ní uvedena jsou též jmena
Jan Dinter, c. k. gymnasialní pro-
fessor, Josef Fischer, c. k. soudní
tajemník, František Göhl, c. k. soudní
tajemník, k nimž připojena poznámka:
Kandidáti »Klubu c. k. státních
úřadníků v Chebu«. Vládě dra. K ör-
bra a prušáckým našim Všeněmcům se tedy
dílo jejich dobře daří.
Prušák
Wolfův
Dinter
Fischer
Göhl
Cheb
klub c
10
article
— Odkaz stavitele Josefa Kanderta
Ústřední Matici. Pan JUDr. Vratislav Černý
nám píše: Ve dnešním ranním čísle »Nár.
Listů« uveřejněná zpráva »Odkaz stavitele
Josefa Kanderta Ústřední Matici školské obnáší
277.000 K« obsahuje některé nesprávnosti
týkající se mé osoby, o jichž opravení důtklivě
žádám. Poslední vůle pana Josefa Kanderta
nalezala se od té doby, kdy byla sdělána, za-
pečetěna v uschování mého otce JUDra. Tomáše
Černého. O úmrtí p. architekta Kanderta do-
zvěděl se otec můj teprv z odpoledního listu
Vašeho dne 27. listopadu. Pročež hned dru-
hého dne, totiž 28. listopadu 1901 o 9. hod.
ranní, sám jsa u soudního líčení zaměstnán,
poslal mne co svého zástupce k okresnímu
soudu pro dolní Nové město, kdež jsem u otce
chovanou poslední vůli zapečetěnou odevzdal
úřadujícímu soudnímu sekretáři, jenž ji ihned
vyhlásil a zároveň mi sdělil, že druhý exemplář
její aneb jiná poslední vůle soudu dosud před-
loženy nebyly. Ani já ani můj otec dr. Tom.
Kandert
JUDr
Černá
Černý
doktor
Tom
okresní soud pro dolní Nová město
11
article
Černý do dnešního dne do bytu zůstavitele
vůbec jsme nevkročili, nijakého pátrání v jeho
pokladně a v jeho spisech jsme se nezúčast-
nili, pokládajíce to za právo jedině universál-
nímu dědici aneb soudnímu komisaří příslušící.
Když poslední vůle, kterou jsem soudu předložil,
byla prohlášena, odebral jsem se k dru. Pevnému
o němž v listu Vašem bylo psáno, že v bytu
zesnulého spoiu s jeho příbuznými po poslední
vůli pátral a poslední vůli v listě Vašem do-
slovně vytištěnou nalezl, sdělil jsem mu, že
jsem u soudu zapečetěnou poslední vůli ode-
vzdal, prohlásiti dal a tázal jsem se ho, zda-li
také on nalezenou poslední vůli soudu odevzdal
a komu, načež on mi odvětil, že tak posud
neučinil; konečně jsem se tázal, nalezl-li snad
v pokladně zůstavitelově nějaké cenné papíry,
které dle závěti Ústřední Matici školské náleží,
načež on mi pravil, že je tam nějaký los a
dlužní úpisy hypoteční banky. Jiného jsme ani
já, ani otec můj dr. Tom. Černý stran pozůsta-
losti pana stavitele Kanderta neučinili a nepod-
nikli, neměvše k tomu ani příčiny, ani oprávnění.
S veškerou úctou JUDr. Vratislav Černý. V Praze,
dne 29. listopadu 1901.«
Pevný
Vaš
doktor
Tom
Kandert
JUDr
Černá
Vaš
Praha
12
article
— Osobní. Pan MUDr. August Šaršok,
assistent české university, zahajil po pětileté praxi
nemocniční v těchto dnech činnost svou v novém
bytě na Král. Vinohradech, v Havlíčkově třídě č. 39.
— Pan Josef Sloviak, inženýr chemie, jmeno-
ván jest assistentem c. k. technické finanční kon-
troly. — Pan Adolf Flašner, zvěrolékař v No-
vém Strašecí, podrobil se ve dnech 22. až 28. listo-
padu u místodržitelství ve Vídni státní zkoušce fysi-
kátní a obstál s vyznamenáním. — Zemský advokát
pan JUDr. Josef Proche přesídlil svou kancelář
z Prahy do Hořic na náměstí č. 228.
— V kanceláři Ústřední Matice školské
dnes odpoledne za příčinou pohřbu j architekta
pana Josefa Kanderta se neúřaduje. S domu čís. 24
ve Spálené ulici, kde jest úřadovna matiční, vlají
černé prapory.
— Dnes večer o půl 8 hod. pořádá »Národní
spolek českých techniků« přátelský večírek
s akademií ve velké dvoraně žofínské. Není pochyby,
že první vystoupení tohoto spolku setká se s přízní české
veřejnosti a že zvláště přátelé českých menšini
českého studentstva dostaví se v hojném počtu. Bo-
hatý program akademie obsahuje 11 čísel. Proslov
od J. Vrchlického přednese pí. H. Kvapi-
lová. Spoluúčinkovati budou paní R. Maturová,
slečna L. Beranova a skladatel p. Vojta
Kuchynka. Po vyčerpání programu koncertovati
bude kapela p. Pehela při volné zábavě.
MUDr
Šaršok
Král
Sloviak
Flašner
JUDr
Proche
Kandert
J Vrchlický
R Maturová
L Beranův
Vojta Kuchynka
Havlíčkův třída
vý Strašecí
Vídeň
Praha
Hořice
Spálená ulice
národní spolek český technik