ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 55dd6870-66f0-11dc-b952-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 10, person 13, work 2, org 1
1 masthead
190l.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. listopadu.
Praha
3 masthead
K číslu 328.
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední spříl. („Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80b
Praha
5 title
NARU Nl Odpolední vdání.
Nara
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K situaci. Z Vídně, 28. listopadu. Parlamentu nebyl ještě podán zákon v příčině odvodu na rok 1902. Se strany německo-nacionalní navrhuje se, aby pro tuto předlohu a po- zději také pro rozpočet vyhradily se zvlášt- ní vyhrazené schůze, ve kterých ne- mělo by se pojednávati o žádném ji- ném předmětu. Praecedens po té stránce již jest. Roku 1897 projednávalo se — jak známo — ve sněmovních schůzích ad hoc vyrovnávací provisorium. S německé nacionální strany činí se dále návrh, aby se česko-německému sporu učinila však přítrž a kdyby to ne- bylo možno, aby přeloženo bylo těž iště jeho z Vídně do zemí koruny če- ské. Česko-německé konference počnou prý v týdnu vánočním. Všeněmci prý na ně nepřijdou a také se prý již vy slovili v tom smyslu zamítavě. Následkem toho kladou se v ně jen skrovné naděje. Tím jest již dáno postavení německých po slanců, kteří nejsou ze zemí sudetských, samo sebou. Budou prý důtklivě a zcela vážně usilovati o to, aby otázka če- sko-německá se konečně vyří- dila a kdyby se ukázala nemožnost míru. musí se česko-německý spor vzíti z říšské rady. Musí se prý najíti prostředek, kterým se rozřešení sporu česko-německého ome zí na bydliště Němců a Čechů sa- motných. Musí se prý Němcům zemí su- detských zůstaviti, aby se s Čechy bud srozuměli, anebo aby s nimi vedli válku dále.
Praecedens Němec Čecho Vídeň
7 article
Z Vídně, 28. listopadu. Vláda znovu uděluje parlamentu výstrahu, memen- to mori. Děje se to tentokráte ve »Frem denblattu«, kde se praví, že dosud neby ani jediný zákon, kromě rozpočtu, dán na přetřes. Pilný návrh v příčině termíno vého obchodu na burse plodinové jest prý protismyslný, protože vláda již v této záležitosti podala osnovu svoji a pro- tože, kdyby se sněmovna usnesla přijati pil. millionů a když úřad opouštěl, klesl deficit nost návrhu toho a jeho meritum, které čelí, jak povědomo, k úplnému zrušení ter- mínového obchodu, přešla by tím zároveň k jednacímu pořadu přes vládní před- lohu, která, jak známo, termínový obchod na burse obilní jenom reformuje, ale nikoliv nezrušuje; parlament prý na- lézá se na scestí, na kterém ne- bude moci dlouho zůstati. Rakou- sko má prý vůbec parlament jen zdánli vý, ve skutečnosti jest to sbor na obhajování různých tužeb a blouznivý ch programů. Jest prý již svrchovaný čas, aby parla- ment dostal se konečně k vědomí své situace a k porozumění nepřirozenosti o ne- udržitelnosti svého poměru. Par- lament se prý nalezá v nebezpečí a za- plétá se pořád víc a více do něho. Obžaloba na ministra. Z Vídně, 28. listopadu. V processe redakce inšpruckého časopisu »Scherer« proti ministru spravedlnosti svob. pánu Spens- Boodenovi, stalo se již rozhodnutí. Ža- loba byla prostě odmítnuta, po- něvadž prý ministr, pravě, že pojímá jej ošklivost, kdykoli vezme zmíněný časopis do rukou, nepojmenoval a neoznačil nižádné osoby, nýbrž jenom časopis a žalobce postrádá následkem toho aktivní legitimace.
Pilná Scherer Vídeň SpenBooden
8 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Pešti, 27. listopadu. (C.-B.) Posla necká sněmovna schválila v povšech ném rokování osnovu adresní. V debatě speciální reagoval předseda ministerstva Koloman Szell velice obšírně na útoky posl. Rakovského (strana li- dová) ve příčině politické karriéry a činnosti Szellovy jako bankéře. Poukazoval na svou politickou činnost v letech 70tých. Ne- usiloval prý nikdy o křeslo ministerské, ač mu bylo opětně nabízeno. Když byl politi- ckou situací v r. 1875 donucen převzíti res- sort finanční, obnášel schodek rozpočtu 63
Posl Szell Rakovský Szellův Pešť
9 article
Číslo v Praze za 2b a na venkově za 3b Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
10 article
na 13 millionů. Řečník popíral tvrzení Rakovského, že zanechal otázky bosenské. Prohlásil prý hned na počátku, že nebude-li akce okupace bo- senské provedena na zásadě jím označené, nebude moci vzíti na sebe zodpovědnosta než svůj úřad opustil, opatřil prý dříve ještě potřebné prostředky, bez nichž prý by se nebylo nalezlo z tehdejší těžké situace vý- chodisko. Ve příčině své činnosti bankéřské pro- hlásil předseda ministerstva, že se vzdal úplně veškeré politické činnosti, když pře- vzal řízení ústavu pro celou zemi blahodár- ného. Na to vykládal řečník podrobně o po- měrech, za kterých byl panovníkem pověřen sestavením kabinetu a ohražoval se proti tvrzení, že se za zády tehdejšího předsedy ministerského barona Bánffya vloudil do ministr-presidia. Řeč předsedy ministerstva provázela pra vice hlučným souhlasem. Příští schůze zítra. Z Terstu, 27. listopadu. (C.-B.) Kníže Mikulaš černohorský sem večer při- jel a odjede ráno dále do Italie. Z Antverp, dne 27. listopadu. (C.- B.) Parník »Ban Righ«, jenž byl nedávno za- držen celními úřady v Londýně, přibyl sem, aby naložil 4000 beden nábojů, 1000 beden ručnic a 1000 pytlů uhlí. Praví se, že jest určen pro kolumbijské povstalce. Z Londýna, 27. listopadu. (C.-B.) Před vrchním dvorním soudem bylo dnes konáno líčení o žalobě nizozemské jiho- africké železniční společnosti na Garreta Fishera, podané pro obvi- nění, obsažená v jeho knize »Transvaala válka«. Obhajce poukazoval, žežalobci byliv době, kdy obvinění to bylo uveřejněno, pod pan- stvím a ochranou nepřátelského státu, totiž re- publiky jiho-africké. V obviněních, jež zavdala příčinu k obžalobě, pravilo se, že konces- sionaři obdrželi svou koncessi pomocí úplatků, že zelezniční společnost rozdávala peníze na
Rakovský Bánffya Garret Fisher Terst Antverpy Londýn Bana Righ Transvaal válka
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Co boty vyprávěly.
12 article
Na hromadě smetí a různých odpadků starých pohozených věcí tesknil pár bot. Z jich svislých uší a děr hleděl smutek opuštěnýcha zapomenutých věcí. A poněvadž bylo tak smutno toho dne pod plačtivým nebem a poněvadž na takových mí- stech možno vždy k někomu promlouvati. vzpomněly i boty lepších dob a takto promlou- valy k starému klobouku se zející ránou na oplešalé lebce: »Zmíraly jsme dlouhou chvílí ve své skřín a toužili ven do života a také pochlubit chtěly jsme se svou sličností. A jednoho dne konečně odnesli nás — ach, jak nám bilo srdce — měly jsme býti tedy uvedeny do života. Jemné, bílé ruce, ne takové, jaké stavěly nás do naší skříně, hrubé a špinavé — ruce s prsteny a šlechtěnými nehty hladily nás a sličnosti naší se obdivovaly. Ach, jaký život nás čekal, jaký to byl život! Každého rána pečlivě nás čistily a pán náš se zálibou a něžně bral nás jednu po druhé do svých rukou. A pak, když vyšly jsme na ulici, s laskavým úsměvem hleděl k nám dolů a my pyšně si vy- kračovaly, záříce. Unaveny vracívaly jsme se z promenád a pán náš šetrně stavěl nás ke dveřím, kde odpočívaly jsme, sníce o krásných malých botkách, které jsme večer potkaly nebo doprovázely.
13 article
Ach, jaký to byl život! A pak jsme se zamilovaly. Bylo to v kterémsi hostinci, sešlo se nás tam mnoho, hezkých i ošklivých, starýchi mladých, ale jedny cele nás zaujaly. Byly tak maloučké, hebké kůže, tak milé a nepokojné, roztomilé, zahořely jsme k nim láskou. A po- něvadž nás nikdo neviděl, sblížily jsme se brzy. Nejdříve blažil nás jen pouhý dotek, ale pak staly jsme se smělejšími a líbajíce se láskou se zachvívajíce trávily jsme blaženě večer. Potom častěji jsme se vídaly v onom ho- stinci a vždy do náruče braly jsme je a sladkou jich tíží se znavovaly. A jedné noci provázely nás domů a zůstaly. Potom stávaly jsme vždy spolu přede dveřmí po celou noc a byly jsme šťastny, dotýkajíce se. Ale dlouho netrvala naše láska. Vyhodily jsme je jednou a ony dupajíce zlostně, odcházely, aby se více nevrátily. A jiné vystřídaly je v naší lásce a zase odcházely. Žily jsme vesele, sličnost naše nás ne- opouštěla — až přišel ten hrozný den, který byl příčinou našeho pozdějšího osudu. Bylo to jednoho deštivého večera — nebyly jsme tuze pevného zdraví a vlhko nám nikdy nedělalo dobře — po ulicích byly kaluže vody, blátoa stále pršelo. Byly jsme právě na cestě domů, když přeběhl přes cestu pár něžných botek — láska byla naší slabou stránkou — pustily jsme se za nimi, dlouho jsme je pronásledovaly blátem i vodou a tenkráte nás zachvátila cho- roba, vrátily jsme se samy promočeny a plny vody. Roznemohly jsme se a bylo nutno po- drobiti se operaci. A od té doby začínalo naše
14 article
utrpení. Uzdravily jsme se sice, ale jizvy zů- staly a znešvařily nás. Nikdo už se s námi ne- laskal a brzy otevřely se zase naše staré rány. Byly jsme opuštěny. Ze svého koutku, kam jsme se ukryly se svým bolem, už jsme ne- vyšly. Jednoho dne — s hrůzou jen vzpomenem na to — přišel kdosi hrozný, špinavý, s velikým pytlem a nečisté, hrubé prsty vytáhly nás z úkrytu, prohlížely naše rány, jezdily po našem těle a konečně hodily nás do onoho pytle. Ne- byly jsme tam samy. Odnesli nás, léčiti a pak octly jsme se v malém krámku v špinavé ulici. Ale to už jsme nebyly ani my. Sešly jsme a zdraví už jsme nikdy nenabyly ... Netoužily jsme už po ničem, leč po odpočinku a bázní jsme se chvěly, zastavil-li se někdo u nás. Než neměly jsme ujíti svému osudu. Nezůstaly jsme dlouho v onom krámku. Ale jaký život nás čekal! Do města zřídka kdy jsme přišly, jen po předměstí jsme se potlou- kaly, prach, bláto usazovalo se na našem těle, nikdo nás nečistil, ani v noci neměly jsme po- koje a často bylo nám prchati před odměřeným krokem vysokých bot — hrozný život! A malé, něžné botky jsme jen z daleka vídaly, chodily jsme sice s podobnýma, ale ty nebyly tak ma- loučké a hezké, byly mnohem větší, nehezkéa stále špinavé. Naše rány, jak pochopitelno, za takového života jitřily se, znovu se otevřely — a jednoho dne, nemocny, pohozeny a bez po- moci zůstaveny jsme byly na této hromadě. Takový byl náš život a konec.« A schlíple vi- sely jejich uší a z děr zíral neskonalý smutek. K. Sázavský.
K Sázavský