ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 559cdd00-66f0-11dc-bc43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 36, place 25, org 3, work 1
1 article
nek 1. ve znění vládní osnovy 80 hlasy proti 58. Článek ten zní: »Odvod vojska děje se verbováním dobrovolníků. Kdyby tito nestačili, mají se dle potřeby povolávati ročníky zálohy.« Také čl. 2. a 3. byly schváleny. Z Vídně, 22. listopadu. (C.-B.) »Sla- vische Correspondenz« jest z povolané strany zmocněna k prohlášení, že předseda polského klubu ryt. Jaworski nezmínil se ni- komu ani slovem o svém včerej- ším slyšení u císaře. Z Athén, 22. listopadu. (C.-B.) Metro- polita Prokopius, náčelník a policejní prefekt podali demissi. Generál Vassos jmenován velitelem vojska. Studenti po celou noc měli universitu obsazenu. Listy přinášejí varovné články, napomínající k pokoji. Z Londýna, 22. listopadu. (C.-B.) V Galvaji (v Irsku) byl na místě konserva- tivce Morrina, který byl jmenován pairem, zvolen do dolní sněmovny 1247 hlasy nacio- nalista Lynch, který tou dobou mešká v Paříži. Byl po delší dobu velitelem irské brigády, bojující po boku Burů. Z Londýna, 22. listopadu. (C.-B.) Po- tvrzuje se zpráva, že na parníku, zadrženém celnimi úřady londýnskými, byla čty ř děla. Posádka jeho sestává ze 42 mužů Na lodi bylo potravin na 21g roku. Z Nov. Yorku, 21. listopadu. (C.-B. Dle telegramu colonského panuje tam všude klid. Cizinci jsou střežení a obchod není rušen.
Jaworský Prokopius Vassos Lynch Vídeň Atény Londýn Irsko Paříž York Sl dolní sněmovna Galvaj
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Čest důstojnická a čest občanská. Že čest jest a může býti jen jedna, jest dávným poznatkem všech v pravdě počestných lidí i konečně vědy, tak zvané praktické mo- rálky. Rovněž je jisto, že nemožno čest družiti podle způsobu a druhu povolání a že jakmile někdo počne mluviti o cti ohchodnické, práv- nické, důstojnické, úřadnické atd., zaměňuje vlastně názvem tímto pojem stavovských před- sudků, pod jichž zorným úhlem začasté mění se pojem cti k nepoznání. Kam až může vést nikoli přehnaný pojem o cti, neboť ten nemůže vlastně nikdy ani dosti přehnán býti, nýbrž po- jem o cti naprosto zvrácený, ukázala nejnověji insterburská afféra, kteráž na jevo vynesla celou tu bornovanost militarismu, strašného v důsled- cích své zaslepenosti. Čtenáři naši znají podrob- nosti této odporné události, celým světem hýba- jící, tohoto souboje dvou důstojníků v říšsko- německé armádě, kteří se bíti musili pro urážku ve spaní, doslovně ve spaní spáchanou. Zpitý důstojník, neznaje světa, udeřil svého útrpného soudruha, který jej ze země zdvihal, a za to musil jeden druhého zastřeliti, podle rozsudku čestné rady, ačkoli oba prohlásili, že se necítí ani v nejmenším uraženými. Řeklo se tomu
3 article
»A at,« podrážděně odvětila Růža. »Já už vi- dím, že to bylo marno.« Venku oddychly si a spěšně vzdalovaly se. Když však nastalo uklid- nění, těšily se z toho, že to aspoň tak dopadlo, a paprsek naděje vkrádal se jim do duše . . Za několik dní obdržel redaktor týdenníku slíbené verše. S úsměvem pročítal verše formálně pěkné s obsahem však tak prostičkým, sentimentálním, se sujety nesčíslněkrát opakovanými — a v duchu zřel rozpačité, plaché pohledy autorek při jich návštěvě. S toužebnou nedočkavostí čekaly obě pří- telkyně na nejbližší číslo týdenníku. A obě plny naděje, že přece něco nalezne milost před zra- kem redaktora renomovaného týdenníku, na oko si řikaly, smějíce se své výpravě do redakce, že nebude jistě nic otištěno; ale pod touto povrchní a k zmírnění případného sklamání mi- moděk určenou skepsí klíčila v nitru každé z nich naděje. Vždyť jsou mezi poslanými verši něktoré tak pěkné.
Růža
4 article
Přišel den, kdy docházelo číslo týdenníku Milča již od rána čekala u Růžy, jež týdenník odbírala. Pošta přicházela pravidelně po desáté hodině. Nedočkavě vyhlížely obě oknem — ko- nečně! Chvatně strhla Růža pásku. Nervosně li- stuje v sešitě — jejich verše tam nejsou ! A smutné sklamání mluvilo z pohledu, jímž podí- valy se obě na sebe. »Vždyť jsme to říkaly,« těšily se navzájem. A Růža, vzavši znovu číslo do rukou, hledala listárnu redakce . .. »Neuveřejníme příspěvků, zaslaných pod M + K. chiffrou »Míla« a »Růža«. nález čestného soudu, zatím byl to však roz- sudek smrti pro opilství. Jak se dnes oznamuje, byl vítěz souboje a jeden ze svědků, kterýž prý souboj vlastně zavinil, odsouzeni k dlouholetému nominálnímu — jak v takových případech v Německu bývá — pevnostnímu žaláři. Pozoruhodno jest, že tyto poměry, hnusné až k fysické ošklivosti, zdají se křiklavými i v této říši a to kruhům, u nichž jsme zvykli viděti a slyšeti vždy nej- krajnější obdiv pro vzor, jaký poskytuje něme- cká armáda všemu vojáctvu světa. Sama »Oester.-Ung. Heeresztg.« uznala za dobré, vě- novati této věci kritickou úvahu ve smyslu na- prosto odsuzujícím. Připojiv ku svému pozoro- vání insterburskému ještě pitvorné případy sou- bojových affér vídeňských mezi drem. Offen- heimem a drem. Luegrem, pojednává listo poměrech, jak se vyskytují v rakouské armádě. Nebudeme sledovati cesty vojensko-práv- nické spekulace odborného vojenského listu, to- liko zaznamenáváme jeho nadmíru pozoruhod- nou konklusi o právním a čestném konfliktu rakouského důstojníka v záležitostech čestných.
Růža M K chiffra Míl Sam vojenskýpráv Německo
5 article
Zní doslovně takto: Pakliže rakouskému důstoj- níku přihodí se i nejmenší urážka jeho cti — rozumějme urážka zúmyslně způsobená — aniž by uražený uražeče na souboj smrtelnými zbra- němi vyzval, bude z c. k. důstojnického sboru odstraněn. Tento názor, kterého se v principu užívá toliko proti zásadným protivníkům sou- boje, byl v poslední době vykládán způsobem dalekosáhlým i v ten smysl, že důstojník iv tom případě, že on to byl, kdo provo- koval, kdo první a ke všemu bez- důvodně urazil, po reakci svého protiv- níka urážkou odvetnou, zvláště když protivník tento není satisfakce schopný, smí si zjed- nati se šavlí v ruce zadostučiněne na životě a těle protivníko vě. Tento názor jest sice v příkrém odporu s vojenským trestním zákonem (§ 114. odd. D), který připouští důstojníkovu obranu v případě nutnosti toliko tenkráte, když proveden byl na jeho česť útok protiprávní, nikterak tudíž ten- krát, když důstojník sám svým předchozím provokativním, bezdůvodně urážlivým způsobem odvetnou urážku sám způsobil, ale — habeat sibi — praxe vojenských kruhů a jak nedáv- ným rozsudkem v civilním procesu (roz. pro- cesu s civilistou), proneseným ukázáno, uznává se také v kruzích občanských tento náhledo nedotknutelnosti důstojnické cti, v lom smyslu, že může býti rehabilitována toliko soubojem anebo — není-li protivník satisfakce schopen — jeho skolením (»Niedermachen«). Tento názor, jakkoli jest v nejkřiklavějším roz- poru s S§ 114. a 437. vojenského trestního zákona, až dosud byl jedině rozhodujícíma neselhal nikdy, kdykoli jse jednalo o c. k. dů- stojníka. K vůli úplnosti budiž dodáno, že dík de- mokratickému a ušlechtilému složení c. a k.
6 article
důstojnického sboru nikdy nebylo činěno roz- dílu mezi ctí c. a k. důstojníků, ať se jednalo o důstojníka, jehož otec byl židovským anebo mohamedánským ševcem a důstojníka, jehož otec byl římskokatolickým knížetem nejstaršího rodu. Tento jednotný názor pozbývá však ihned platnosti, jakmile se jedná o c. k. důstojníka v »poměru mimo službu«, podrobeného občan- skému tribunálu soudnímu. S neklamnou jistotou a jasností se tu sice zjistí, že také c. k. dů- stojník mimo službu na zlomyslnou urážku odpověděti musí vyzváním na souboj, poněvadž by jinak nebyl za hodna uznán, aby nadále nosil císařský kabát a že se od c. k. důstojníka již z příčin slušnosti neočekává, že by kabát tento, který jej ještě zavazuje k službám pro případ války, snad svlékl, aby se uchránil pře úhonami na těle a duši, ano na životě, že tu- díž pro čest důstojnického sboru, kteráž v něm uražena byla, vše to učiniti musí, co mu sbo- rový duch ukládá, současně však poháněn jest týž důstojník před soud a tam pro souboj ani nevykonaný, ba ani od protivníka nepřijatý, odsuzován pro zločin sprostý § 158. trestního zákona. A c. k. důstojník, doktor, advokát atd. implicite jest zbaven čestného odznaku, akade- mické hodnosti atd.« Z těchto všech vývodů nejdůležitějším pro nás je zajisté odborné doznání vojenského listu, že důstojník nejen beze všech následků pro něj samotného smí bezdůvodně potupiti a nejcitelněji uraziti civilistu »satisfakce neschopného«, ačkoli ten satisfakce neschopný civilista může býti ctihodnějším, než jeho vojenský uražeč, nebot mezi satisfakce neschopné řadí se podle zná- mých názorů všichni poctivci, prací rukou svých se živící, alo ež týž důstojník jest nejen oprávněn,
7 article
ale i povinen pod ztrátou hodnosti své, uraže- ného, ničím nevinného, ba mnohdy z nenadání přepadeného protivníka svého skoliti, pakliže se týž brání mnohdy proti smrtelnému insultu. Rozuměj tomu, kdo můžeš a za statečnost uznej, komu libo! Mečem ozbrojená ruka proti bezbrannému, který ví, že jakmile i jen jediným slovem, důstojnickému jeho protivníku nemilým odpoví, šavle naň tasená také skutečně dopad- nouti musí pod ztrátou důstojníkovy existence, to přece neodpovídá ani z daleka představěo udatenství a rekovnosti tak, jak se stala ma- jetkem ideologie kulturního lidstva na základě věkovitých tradicí. Nota bene, když vše to děje se vlastně pod neodolatelným nátlakem zdreují- cího vlivu ztráty důstojenství, existence, kolo- sálního zahanbení — viz proslulé dílo Arthura Schnitzlera, c. k. plukovního lékaře, jenž pro- puštěn pro psychologickou studii o důstojníku, jenž byl uražen pekařem tak silným, že mu zabránil zjednati si zadostučinění. Jedná-li pak důstojník pod neodolatelným nátlakem známých výhrůžek, zbavujících jej svobodného rozhodo- vání, tak že zjednávaje si zadostučinění činí tak způsobem, příčícím se jeho vlastnímu mnohdy úsudku, jak lze mluviti potom o činu mužném, jehož prazákladní podmínkou jest svobodné rozhodnutí ?l — Osobní. Pan JUC. Čeněk Eis, dosud fin. konc. praktikant v Brně, jmenován byl policejním konceptním praktikantem špři policejním ředitelství brněnském.
Noto Schnitzler JUC Eis Brno
8 article
— Rodinné zprávy. Stříbrnou svatbu slaviti bude dne 27. listopadu pan Josef Stejskal, obchodník a majitel realit, se svou chotí paní Fran- tiškou Stejskalovou roz. Horákovou. — Slečna Františka Wagnerova z Cerhovic a pan Antonín Matcher ze Strakonic budou slaviti sňatek svůj dne 23. listopadu t. r. v chrámu sv. Martina v Čerhovicích. — Úmrtí. V Přerově zemřel dne 20. t. m. supplující učitel pan Josef Dalecký. Pohřben bude dnes, dne 22. listopadu, o 3. hodině odpolední. — Mistodržitel hr. Coudenhove dnes ráno přijel z Friedlantu do Prahy. — Pěkná ohláška. Čteme: »Prohlašujeme, že odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu ve Šlapanicích pro trvalou nečinnost »dobro- volně« se rozešel. Šlapanice mají přes 2000 českého obyvatelstva. K tomu věru poznámky netřeba. — Neprovedená konflskace. V Praze vy- chází časopis pro státní úřadníky, který tiskne se však na venkově. Před čtrnácti dny byl časopis tento poslán po vytištění do Prahy s dobírkou 105 korun. Nežli však do Prahy byl dovezen, byl časopis zabaven a konfiskace oznámena také policejnímu ře- ditelství v Praze, by zabavilo odeslané již výtisky.
Stejskal Fran Stejskalův Horákův Wagnerův Matcher Martino Dalecká Coudenhove Cerhovice Strakonice Přerov Praha Morava Šlapanice
9 article
Než o konfiskaci dověděla se také redakce a nechala zabavený časopis, na němž lpí dobírka 105 K, ležeti na dráze. Policejní ředitelství nařídilo, by se kon- fiskace provedla, ale dosud z nádraží časopis nedo- dostalo, protože nikdo — ani redakce, ani policie — nechce platiti dobírku a bez ní ho dráha vydati ne- může. Záležitost tato stane se ještě zamotanější, bude-li dráha nucena prodati celý náklad listu síátních úřadníků pro jeho nevyzvednutí z nádraží ve veřejné dražbě, protože policie dražbu zabaveného listu nedovolí. — Památky z Cíny a Japonska. Ještě ne- zmizel zájem, jaký vzbudila zpráva o daru p. Vo- pata, jenž Ú. M. Š. přivezl z Číny mince japonskéi čínské a již kancelář Ú. M. Š. opětně sděluje o no- vém důkazu vlastenectví našich námořníků. Včera přinesl strojní poddůstojník z lodi »Marie Terezie«, pan František Koďousek, rodák z Doudleb, pů- vodní japonské známky, kterých užívalo se dříve v Japonsku a jež jsou v Praze vzácností. Mimo to daroval Matici 7 tyčinek pravé čínské tuše. Před- měty tyto budou prodány, jakmile výbor »U. M. Š.« určí jejich cenu. Dle zpráv Ústř. Matici školské do- šlých, chystají také jiní čeští důstojníci a poddůstoj- níci námořní Ústřední Matici školské dary z Číny a Japonska. Naše veřejnost upozorňuje se tudíž na zprávy z kanceláře matiční, která zodpověděla právě dotaz krajana našeho, v Číně trvale usedlého a bude zajisté v brzku moci obecenstvu posloužiti všelijakými drobnostmi za přiměřený příspěvek Ústřední Matici školské.
M Š Ú M Š Marie Terezia Koďousek Matica Japonsko Čína Doudleby Praha U . M
10 article
— Vojenětí sběhové. Dne 17. t. m. prchli ze šumperské posádky vojíni Jan Retmen a Jan Krapka, ale četnictvo zatklo je záhy ve Vsi Březné a Janouškově u Šilperku. — Pátrání po jménu utonulého muže. Sdělili jsme již, že z vitavského ramene u Ronzova mlýna v Karlíně byla vytažena mrtvo la muže. Z po- čátku vyslovena domněnka, že utonulý je totožný s Matějem Pašou z čísla 406—VII., který byl za- městnán v ústředních jatkách a od několika dnů byl pohřešován. Domnělý utopenec Paša však včera se navrátil. Jméno utonulého není dosud zjištěno. U mrtvoly byl nalezen obnos 34 K 67 h, který na- svědčuje tomu, že neznámý muž snad stal se obětí nešťastné náhody a že ve; vlnách Vltavy nalezl ne- dobrovolnou smrt. Týral koně. U povozníka p. Chlumeckého v Žižkově č. 671 zaměstnaný kočí Josef Čebis včera odpoledne vezl do Žižkova náklad uhlí. V Trocnovské ulici koně nemohli těžký náklad utáhnouti, pročež je kočí velmi nemilosrdně bičoval a bičištěm přes hlavy tloukl. Počínání kočího způsobilo u obecenstva ne- malé pohoršení. Strážník Hamza později zakročil a necitelného kočího odvedl na strážnici za účelem zjištění jména. — Psem napaden a pokousán. Jirchář Fr. Dvořák, bydlící v Nové Libni v č. 36, včera odpole- dne u plotu zahrady domu č. 109 tamtéž byl napa-
Jan Retmen Krapek Ronzův Paša Čebis Žižkův Hamza Dvořák Březná Janouškův u Šilperk Karlín Vltava Žižkov Francie Libeň