Skrana 2. Číslo 243.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 4 září 1900.

vili, království tomu (českému) znovu nedílnost a neodcizitelnost země nezrušitelně písemně stvrditi a také jako u Našich osvícených předků má korunováním korunou českou vnitř- nímu spojení s národem českým lesk- noucí význam dáti. Bohužel, nesplnila se ani slova tato. Než ne- trvalo dlouho a nová naděje zachvěla srdcem če- ského národa. Netrvalo příliš dlouho a stal se předsedou kabinetu našemu národu nezapomenu- telný hr. Hohenwart. (Sláva jeho památce!) A tu vydán byl sněmu království českéno císařský reskript ze dne 12. září 1871. (Hlasy: Ten se nesmí číst!) A proč by se nesměl číst? Než dobře i tak, nebudu ho předčítati. A víte proč? Protože obsah jest v srdce nás všech a v srdce všech věr- ných Čechů vryt tak hluboko, že by nám nedo- vedli vyrvati z něho jeho slova ani oni tamo shro- máždění četníci svými bodáky. (Veliká bouře po- chvaly a potlesku.) Pamatujete se, jaký jásot za- vzněl tenkráte po všem národě českém? Než Bohu žalováno budiž: kterak v boji státoprávním bylo tenkrát a kterak je v něm dnes ?! Ne na koruně, nýbrž na její špatných rádcích lpí vina, že osudné vlny národní a politické nevra- živosti opět a opět daleko odvrhly nás od našeho cíle. Viděli jsme ze slov J. Vel. císaře a krále, že měl dobrou vůli vyhověti spravedlivým poža- davkům a tužbám našeho národa, ale že v hodině osudné dovedli zabrániti tomu zlí rádcové. (Hanba jim!) O hrozném jazykovém sporu, který zabírá všecky naše síly, o neblahých účincích nesprave- dlivého centralismu, kterýž tíží neněmecké národy v Rakousku jako můra, o zlých a těžkých hospo- dářských následcích dualismu promluveno bylo již dnes tolik, že netřeba již o tom ani se šířiti. Ne- dovoluje mi toho také vyměřený mi, ku konci svému se chýlící čas. Povím proto ještě jen něco málo.

Soudí se všeobecně, že také dnes stojíme před takovým kritickým okamžikem, ve kterém bude rozhodnuto o nejbližších osudech politických. A tu mi maně připadá na mysl historická vzpomínka. Byl jednou ve Švédsku král, jménem Karel XII. A ten přikloniv se vší svou důvěrou k ministru svému, cizinci, jenž potřebám země nerozuměl a přivedl ji následkem toho na kraj záhuby, klesal v lásce svého národa dál a dál. Předstoupil ko- nečně před něj maršálek zemský, jménem Ribbing a jal se líčiti králi neblahý zubožený stav země švédské Prosil krále, aby odvrátil se od svého rádce, miláčka nehodného a poslechl rady a pokynů poctivých svých přátel a synů švédských. Král Karel XII. neuposlechl této dobře míněné rady, nýbrž dal Ribbinga a uvrci do žaláře. Než uply- nula doba jen krátká, maršálek Ribbing byl za já- sotu švédského lidu vyveden ze žaláře a spatřil špatného rádce králova krváceti na popravišti .. V Rakousku něco podobného arciť se nestane. Nežádá také nikdo za utracení zlých a špatných rádců. Ale ona historická vzpomínka vede nás k tomu, abychom volali: »O Bože, vzbuď národu

ckým využitkováním všeho pro rodinu, co poskytuje nejnovější vymoženost a praktická znalost. Sušice jest známa svou krásnou polohou a svou důležitostí v hranici národnostní. Zdar tohoto ústavu se značným nákladem postaveného má veliký význam pro rodinu, jejíž klid a štěstí spočívá na obezřetném, praktickém a moudrém vedení, k němuž jest jistě třeba přípravy právě tak, ano daleko větší než pro střih šatů a pod. Národ náš nespasí a neoblaží ná- dherné vedení domácnosti, která existuje v několika salonech a pak v pitomých — románech. Výpravu a podporu zasluhují jen ústavy, kde malému muži se umožňuje za mírný náklad pojistiti si jednoduchý a do jisté míry nevyhnutelný komfort domácí. Pen- sionáty, kde za pense 50 zl. měsíčně zprostředkuje se znalost obvyklá v kruzích »hořejších deseti tisíc«, jichž my v národě bychom ani deset tisíc nenapočetli, ta znalost našim malým poměrům jest zhoubná, po- něvadž šíří nespokojenost a rozervanost v onom nej- důležitějším organismu národním — rodině. Proto obracím pozornost českých rodin, které touží po pra- ktickém vedení, k ústavu školských sester v Sušici Poplatek za veškeré opatření a vyučování ob- náší měsíčně 20 zl. Kongregace školských sester de Notre Dame působí v Čechách a na Moravě v 70 ústavech; všeobecně známá jest vychovatelská do- vednost a praktická zkušenost ctihodných školských sester. Doporučujeme zmíněný pensionát co nejvřeleji. Přihlášky a dotazy zodpoví: Správa ústavu škol- ských sester de Notre Dame v Sušici. Začátek škol- ního roku dne 16. září, zápis od 13.—15. září. Četní výletníci do Pošumaví nechť neopomenou zavítati do ústavu, aby si jeho zařízení prohlédli a o praktičnosti jeho se přesvědčili. Fr. Vaněček.

našemu nějakého takového šlechetného Ribbinga a vyšli jej v kritické chvíli k nejjasnějšímu panov- níku, aby mu řekl: »O přikloň se, nejja s- nější pane a králi k srdci českého národa a nedbej rady těch, kdožo něj ukládají. Naslouchej tlukotu srdce českého národa a poznáš z něho, že věrnějšího, obětavějšího a zdat- nějšího národa nad národ český ne- máš, (Mocné pohnutí a potlesk.) že trůn Tvůj a potomků Tvých státi bude pevně (Proti Prusku), budeš-li dbáti tlukotu tohoto srdee! Nevíme, vyskytne-li se nám dnes takový Rib- bing, ale nedoufáme z Vídně dobrého nic. Nesmíme důvěřovati žádné vládě, nesmíme nikomu věřiti.

Musíme důvěřovati jenom sobě, jenom na sebe spo- léhati. Ale nezoufáme! Ať nejbližší rozhodnutí do- padne v sebe větší náš neprospěch, ať již zkoušeni budeme oktrojírkami, absolutismem a čímkoliv ji- ným: hlasitě odpovídá Vídni národ český: Jsem připraven! (Hřímavý souhlas.) A třeba staho- valy se nad námi na politické obloze ještě černější chmůry, než byly mraky, jež zahalovaly a zatemňo- valy nebes oblohu při začátku tohoto našeho t- bora, nelekejme se nic! Vždyť hle! jako ty mraky nad našimi hlavami jsou nyní zas již rozptýleny,a jako již nyní rozlévá po nich svůj jas a své veselí zlatý slunce svit, stejně rozjasní se nad námi také obloha politická a vyjde zlaté hřející slunce naší samostatnosti také nám. Stůjme všichni jen pevně, svorně, odhodlaně a obětavě k sobě! Milujme sel Věřme, doufejme a spoléhejme v milosrdného, všemo- houcího Boha! A zůstaneme v pravém smyslu slova národem sv.-Václavským, dočkáme se bohdá přece jen chvíle v níž splněny budou státoprávné tužby naše. Rozhučí se kovové srdce zvonu sv. Zikmunda ve věži velechrámu sv. Víta na Hradčanech a volati bude v šíř i dál: »Jásej, národe, korunován je tvůj král!« My pak budeme volati: »Ať žije král!« (Ať žije! Sláva!) Ať žije národ! Sláva národu! Sláva jeho svobodě! (Nadšená pochvala.)

Zprávy politické.

V Praze, 3. září.

K situaci. Letos nechce vůbec ze žádného mračna pršeti. Političtí prorokové povětrnosti dávno již předpovídají, že se nad Vídni stahuje veliké mračno, z něhož prý strhne se takový liják, že spláchne pana z Körberů se všemi ministry do Du- naje. A za tím prorokovaný falbovský den prvního řádu nadchází a místo obávané průtrže mračen, slu- níčko nepřestává se na něho usmívati. Císař vrátil se z Išlu a pořád nic. Tak prý tedy jistojistě po jeho návratu z manévrů v Haliči nastane Körberův soudný den. Byla to tedy pořádná kachna, jež z »Nár. Listů« ponejprv vylétla, a důležitá rozhod- nutí při návratu císaře zvěstovala. Jistí lidé u nás nabírají plná ústa, aby českému lidu zvěstovali, že dovedou dělati politické bouřky a za tím je to klam. U nás je mnoho slov, mnoho frází, ale skutků málo. Méně mluviti a více dělati, prospělo by ná- rodu více. Šířila se zvěsť, že říšská rada má býti rozpuštěna. Komu by se tím uškodilo nejvíc? Pa- trně levici. Wolf by zvítězil na celé čáře. Nám Čechům by to bylo lhostejno, ano v jistém smyslui vítáno, ukázalo by se. že národ celý stojí za svými poslanci. Svým věčným hověním Němcům vláda do- ciluje pravý opak a to jak na severu, tak i na jihu říše, posiluje se tím jen nepřímo německá a italská irredenta. Postavení o mnoho těžší mají poslanci ně- meckých katolíků. Opitzova »Reichspost« nepřestává na ně útočiti. Jmenovitě baron Di Pauli je jí nejnenáviděnějším. Pohoršení z útoků těch mezi ka- tolickými Němci a kněžstvem je veliké. Mnohým je vůbec nepochopitelným, proč P. Opitz útočí právě na něho, o němž je vůbec známo, že pěstuje stálé styky s křesťanskými sociály. Ano, on hned od počátku projevoval přízeň »Reichspostu«. Byl to právě baron Di Pauli, jenž témuž listu posílal důležité informace.

A že »Reichspost« i přes to na něho útočí, nesvědčí zajisté o rytířském chování se k němu. Vděčnost není sice politickou ctností, avšak tatáž měla by aspoň u katolického listu míti větší platnost. Strana katolická (barona Di Pauliho) snažila se »Reichspost- pro sebe získati, avšak tatáž v poslední době odbo- čila k liberálům, a jak to vůbec bývá, jako přeběh- lice hází teď z tábora nepřátel do tábora katolického smolné věnce. Naposled se z »Reichspostu« vyloupne orgán Wolfův. — Smutné to úkazy nesjednocenosti mezi katolickými Němci. Z téže příčiny i »Linzer Volksblatt« útoky »Reichspostu« na Di Pauliho těžce nese. Okolnosti této měly by si povšímnouti i listy naše, aby poznaly, kterak těžkou úlohu měli a mají němečtí lidoví poslanci. Jejich spojenství v někdejší pravici s Čechy mělo za následek vždy bezmezné štvaní se strany »Reichspostu«. Jaký div, že si musili u věcech národnostních ukládati největší opatr nost. »Salzburger Chronik« též se obrací proti »Reichspostu«, když píše: Což ten list nemá již nic jiného na práci, než útočiti na lidové poslance? Má tohle býti dík za všecku jejich obětavou práci? Proti židovským liberálům nenapíše ani slova, pouze proti katolickým lidovcům. Řádění Schönerera a Wolfa ani si nepovšimne a pouze jen podrývá katolicko-lidovou stranu v alpských zemích. Kdo prý má z toho užitek?

My jsme redakci »Reich spostu« přátelsky psali, aby záhubného toho boje proti vlastní krvi zanechala a co se stalo? Hned na to přinesla »Reichspost« nový zuřivý útok v úvodníku na katolickou stranu. »Reichs- post« měla by si přece povšimnouti, s jakým gustem liberální listy její útoky citují. — Tohle postačí, aby naši čtenáři poznali, kterak smutně to v táboře ně- meckých katolíků vypadá. Proto ani nemohl leto býti svolán žádný katolický sjezd. Porady ve Vídni jsou opět v plném proudu. Kromě bar. Szélla přibyl do Vídně též bar. Chlu- mecký a ministr financí Böhm-Bawerk. Některé listy tvrdí, že bude opět vyjednáváno s Čechy před roz- hodnutím koruny. Toto se dosud nestalo. Zprávy o částečné rekonstrukci se prohlašují za nesprávné. Postavení ministrů krajanů dra. Rezka a Pietaka jest nemálo obtížným, zvláště kdyby byla rozpuštěna říšská rada. Kdyby J. Exc. ministr dr. Rezek od- stoupil, sotva asi by bylo krajanské ministerstvo ob- sazeno. V ministerstvu zasedají 4 ministři jako příz- nivci pravice: dr. Rezek, Pietak, Call a Giovanelli, ostatních 6 jsou byrokraté nebo stoupenci levice. Roz- puštění říšské rady se očekává na jisto, poněvadž nebyla by schopnou k usnášení. Princ Schwarzenberg prohlásil dru. Körbrovi, že vliv velkostatkářů nestačí zlomiti obstrukci mladočeskou. Situace bude vyjasněna asi již tento týden. Má se za to, že po rozpuštění říšské rady by nebyly vypsány nové volby, nýbrž že by vláda použila § 14. k dalším pracem na ne- určitou dobu.

Katolické sjezdy. Officielně účastní se ka- tolického sjezdu v Lublani zástupce katol. nár. strany na Moravě vůdce dr. Hruban, advokát v Olomouci. posl. dr. Ant. C. Stojan, advokát dr. Sedláček a nadučitel Kadlčák. Jedná se též o zastoupení katol. nár. strany v Čechách. Z chorvatských zemí je ke sjezdu přihlášeno na 1200 účastníků. — Chor- vatský katolický sjezd v Záhřebě byl dnes odpoledne slavnostně zahájen. Pojišťovací předloha v Uhrách. Vláda uherská předloží na podzim předlohu opravy pojišťo- vání, dle níž soukromé pojišťovací ústavy uherské i cizí budou podřízeny dohlídce státní. »Pryč od Říma!« Jak známo, je v Německu zařízen jakýsi seminář pro odpadlé kněze z Rakouska. Nad tím pozastavuje se katolická »Kölnische Volksztg.«: Nechceme se míti za lepší katolíky nežli v Rakousku, my však jsme v Německu prodělali lepší školu, totiž kulturní boj, který (Bohužel! Pozn. red.) byl kněžstvu katolickému v Rakousku uspořen. Našim štěstím byl kulturní boj. Bismark v Německu důkladně vyklidil všechno bahno, z něhož by mohli čápi: Wolf a Schö- nerer žáby a měkkýše lovit. V Rakousku jsou páni přílíš ještě rozmazlení. — Jenom ne nikda narazit! (Ty historické bačkory! Pozn. red.) Katolický sjezd v Italii. Dne 1. t. m. byl zahájen v Římě 17. katolický sjezd a bude trvati do 5. září. Program obsahuje pět částí: Všeobecná orga- nisace a akce, lidumilství a sociálně hospodářské otázky, výchova a vyučování, tisk a křesťanské umění. Vítězství katolíků při obecních volbáčh v Italii. V Molfettě konaly se volby do obecního zastupitelstva, při nichž zvítězili kandidáti katoličtí. Vydání vůdce anarchistů hr. Malatesty. »Osservatore Romano« píše, že vláda italská požá- dala anglickou, aby vydala vůdce anarchistů hr. Mala- testu, který se nyní v Anglii zdržuje.

Zprávy církevní- Církevní slavnost. Dnes koná se památka s v. Rosalie, vévodovy dcery z Palerma, která opustila palác královský a odešla na horu Montreale, kde více let o samotě žila a odolala všem pokušením a touze po radostech světských. Po té odebrala se na jinou horu, nyní zvanou Monte Pellegrino (hora poutnická), kde vytrvala v bohumilém životě až do smrti r. 1160. Teprve po 464 letech nalezeno bylo její tělo. Uctívá se jako patronka sicilská, a její ro- diště Palermo bylo častěji vysvobozeno na vzývání její od moru. Jeskyně, v níž žila, byla proměněna v kapli, k níž putuje mnoho poutníků. »Co platno člověku, kdyby celý svět zí- skal a na duší své škody trpěl?« Po celý rok školní v pilné práci věnují učitelky veškerý čas svůj i síly své mládeži svěřené. Což divu, že jak tě- lesně tak i duševně ochabnou? Zajisté nutny jsou