2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. dubna 1903.
5
article
dráhy). Jsou to třetí závody, které mladý a snaživý
klub pořádá a konají se každodenně do konce května.
Přátelé této hry zvou se, by účastenstvím svým
sportu tak ušlechtilému sympatie projevili.
** Valná hromada Českého šermířského klubu
svolána jest na čtvrtek 23. dubna o 7. hod. večerní
přesně v místnostech klubových, Jilská ul. 16. Na
programu jest jednání o spojení všech českých šer-
mířských klubů v Praze v klub jediný i jest pří-
tomnost všech pánů členů, hledě k důležitosti toholo
předmětu, velmi žádoucí.
Praha
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze-
7
article
Dne 16. dubna: Výbor Klubu kance-
lářských pomocníků soudních úřad
v král. českém má o 6. hod. večerní schůzi »u Šu-
mavy« ve Štěpánské ulici. — Evangelická be-
seda v Praze. Pěvecký odbor cvičí nyní pravi-
delně ve čtvrtek v restauraci au Sumavy« ve Štěpán-
ské ulici. Též začátečníkům lze do odboru přistupovati.
— Ze sboru lamburašů »Žižkov« v Žiž-
kově. Dnes, jakož i každý příští čtvrtek koná se
8. hod. večerní pravidelně cvičení sboru v místno
stech hotelu »Suchý« v Karlově třídě, za řízení sbor-
mistra p. Jos. Machače. Účastenství všech členů žá-
douci. Tamtěž přijímání nových členů. — Slovan
ský klub má o 8. hod. večerní obvyklou týdenn
schůzku členů v klubových místnostech »U anglického
dvora« na Poříčí. Uvedení hosté jsou víláni.
Dne 17. dubna: Spolek pro zří zen
zoologické zahrady v Praze má o 6 hod
večerní výroční valnou hromadu v hotelu »U arcivé-
vody Štěpána« na Václavském náměstí.
Dne 18. dubna: Čtenářsko-ochotni-
cká jednota »Kolár« v Praze má o 8. hod
večerní v hostinci »U paroplavby« na Palackého ná
břeží členskou schůzi.
Šu
Machač
Štěpán
Kolár
Palacký
štěpánský ulice
Praha
Štěpán
Žižkov
Žiž
Karlov třída
Václavský náměstí
výbor klub kanec
Slovan
U anglický dvůr
8
article
Dne 19. dubna: »První vzájemně s
podporující spolek stavebních dílo
vedoucích (polírů) pro Prahu a okolí-
koná o 10. hod. dop. mimořádnou valnou hromadu
»Na košiku« v Praze-II., Václavské nám. — Státní
úřadnictvo svolává na 3. hod. odpolední ve-
řejnou schůzi všech státních úřadníků do velkého
sálu Plodinové bursy s programem: »O nutnosti zvý-
šení aktivního přídavku vůbec a pro Prahu a před-
městí zvlaště a o drahotním prídavku. — Z česko-
slovanské jednoty v Praze. Místní odboí
založen bude v Prostějově. Ustavující valná
bude o půl 11. hod. dopolední v Měšťanské beseděv
Prostějově.
Dne 20. dubna: Spolek majetníku
domů na Smíchově má čienskou schůzí o g
hod. večerní v místnosti Občanské besedy (u Ště-
pána). »O nynějším stavu sloučení předměstí, zvlášte
Smíchova s Prahou«, referovati bude místopředseda
p. Jos. Bečka.
Dne 21. dubna: Hospodářské druž-
stvo klubu státních úřadníků v Praze,
zapsané společenstvo s ručením obmezeným, koná
VIII. řádnou valnou hromadu o 5. hod. odpolední
v klubovních místnostech v Praze, I., Řetězová ulice
č. 23 v I. patře.
Bečka
Praha
Václavský já
Prostějov
Smíchov
Šta
řetězový ulice
II
spolek majetník dom
9
article
Zábavy.
Denní hosté v restauraci p. Šmejee
v Praze 739—I. pořádají v sobotu dne 18. dubna
přátelský večer na počest 20. diplomu za sbírky ve
prospěch stavby tělocvičny Sokola v Praze Slar
město. — Ženský odbor tělocvičné jed-
noty Sokol v Praze VII. pořádá v sále hotelu
»Merkur« v sobotu dne 18. dubna přátelský večer za
spoluúčinkování sl. Bartošovy, pí. Kaclové-Jeřábkové,
sl. Julie Koláčské, sl. L. St. a pp. Jeřábka, Páva.
Rezka a Tichovského. Po vyčerpání pořadu taneční
zábava. Začátek o 8. hod. večerní. — Družgt vo
pro zřízení tělocvičny Sokolu na
Menším ,městě pražském pořádá dne 19.
dubna t. r. ve vlastní tělocvičně pod Nebozizkem
»Humoristický večírek« ve prospěch bratrské jednoty
»Sokol« v Navých Verneřicích za spoluúčinkování
br. pěveckého spolku »Lumír« a p. Wanderera. Za-
čátek o 8. hod večerní. Vstupné stanoveno na 50h.
u pokladny na 60 hal.
Výlety a vycházky.
Vycházku do nových pražských
stok uspořádá v neděli 19. dubna Ústřední Matice
školská. Nedělní vycházkou bude připravena praž-
skému obecensivu zajímavá prohlídka stokových
staveh a není pochyby, že příležitosti této bud-
bojnou měrou použito.
Bartošův
Kacl
Jeřábek
Julie Koláčský
Rezek
Tichovský
Družgt
Wanderer
Výleta
Praha 739
Navý Verneřice
Sokol
Praga Slar město
Sokol v Praga
Sokol na Menší
10
article
Ochotnícká divadla.
Krajinská organisační schůze ochot-
nictva západočeského koná se v neděli dne
19. dubna o 10. hod. dopol. v Pardubicích v míst-
nostech Měšťanské besedy; schůze ochotnictv
severočeského koná se téhož dne o 3. hod
odpol. v Roudnici v sále hötelu »U koruny«. Na pro-
gramu obou schůzí jsou: Úkoly, organisace ochot-
nictva a tisk. Důležitost Národního divadla v Brně
Volný rozhovor. — Spolek divadelníc
ochotníků v Semilech pořádá za spolnúčin-
kování semilských studujících v neděli dne 19. dubn
ve prospěch postavení Hiegrovy mohyly na Kozákově
v městském divadie v Semslech divadelní představení
»Měšťáci«. Začálek o 1/28. hodině. Předprodej listko
v lékárně. — Spolek divadelních ochot-
níků v Pardubicích sehraje v sobotu 18. dubna
v sále »Odeonu« na Veselce ve prospěch stavby Na-
rodního divadla v Brně a na počest účastníků sjezdu
delegátů ochotnických jednot východočeských »Třet
zvonění«, veselohru Václava Štecha. Začátek o 1psg
hod. več. V předprodeji lze dostati lístky na sedadla
u p. Alcisa Jelinka, mydláře v Zelenobranské uliei
a u p. Jana Licbicha, knihkupce v Královské tříd
— V Jiříkově divadle v Poděbradech
pořádá se v neděli dne 19. dobna ve prospěch zaři-
zení divadla pohostinská hra spolku divadelních
ochotníků »Tyl« z Kolína n. L. Sehraje se »Vojtěch
Zák, výtečník«, drama od Ladisl. Stroupežnického.
Začátek o 1/28. hod. večer. Předprodej lístků v cu-
krářství p. Ed. Němce na Náměstl.
Hiegrův
Odeon
Štech
Alciso Jelinek
Licbich
Tyl
Vojtěch zákon
Ladisl
Stroupežnický
Němec
Pardubice
Roudnice
Brno
Semily
Poděbrady
Kolín
Ochotnícká divadlo
národní divadlo
rodní divadlo
Jiříkov divadlo
spolek divadelní ochotník
11
article
Klub aovokátních a notářských
úřadníků v král. českém v Praze měl svoji
1. řádnou valnou hromadu za četného účastenství
členů. Zprávy funkcionářů byly schváleny. Zvoleni
byli: předsedou p. Em. Čížek, místopředsedou p. H.
Ficari, pokladníkem p. K. Köhler, jednatelem p. Jos.
Melč, do výboru pp. J. Buzín, J. Kopříva, V. Kuthan,
J. Reimer. K. Svoboda; náhradníky pp. F. Hehler
V. Kudrle, revisory účtů pp. J. Holeček a J. Maner.
V pátek dne 17. t. m. v 7 hod. večer má výbor řád-
nou schůzi v restauraci su Žitné brány«, kdež se
noví členové přijímají. Veškeré dotazy zodpoví jed-
natel p. Josef Melč v Praze č. 1909—II.; peněžní
zásilky přijímá pokladník p. Karel Köhler v Praze
č. 162— IIl.
H Ficari
K Köhler
Jos
J Buzín
J Kopřív
V Kuthan
J Reimer
K Svoboda
F Hehler
V Kudrle
J Holeček
J Maner
Josef Melč
Köhler
Praha
Zvolen
Melč
13
article
Sčerbina a katoliei.
Sčerbina a katoliei.
V. S. Dragomirecký, blízký přítel zavraždě
ného ruského konsula, podává o něm v petro-
hradských „Novostech“ některé zprávy.
Nebožtík tak dokonale vládl arnautským ja-
zykem, že do něho překládal ruské básně. Srbové
ho na rukou nosili, srbské listy stále psaly o něm.
Z Mitrovice z počátku psal, že je tam vše po-
kejno a že nepozoruje na Turcích zvláštního roz-
čilení. Ve druhém psaní už si stěžoval, že jeho
položení stává se nesnadným následkem intrik.
Spehovali ho na každém kroku, zachycovali listy.
které posílal ruskému vyslanci v Caříhradě a
konsulům. Avšak z jeho psaní přece nevysvítalo,
že by byl v nějakém nebezpečí, ano že bude
možným útok na jeho život. Arnauty rozděloval
na dva tábory: na musulmany a katoliky. K mu-
sulmanům přináleží v Arnautsku selské obyvatel
stvo, a tím Ščerbina vždycky byl spokojen. Z
pramen zla pokládal hlavně Ar-
nauty katolíky, k nimž patří kupci, řemesl-
nici, úřadníci, vůbec obyvatelstvo městské. z
tohoto tábora vychází nejvíce nepřátelství a ne-
návisti. Není poehyby — paal — že Arnaut
katolíci nejednají samostatně, nýbrž z eizi ho
návodu. Ščerbina nemiloval Rakouska
přes to, že Rusko trvá s ním v dohodě o Bal-
káně, v mnohém je obviňoval. S jinými svým
kollegy žil v nejlepším přátelství.
Po smrti G. S. Ščerbiny zůstali v Černigově
staří jeho rodiče, jež hmotně podporoval.
Dragomirecký
Srba
Arnauta
Ščerbin
G S Ščerbin
Černigův
Mitrovice
Turec
Rakousko
Rusko
Bala
14
article
Ruské úkoly ve Starém Srbsku.
Čl. Nestorův v „Nov. Vrem.
Když v červenci 1901 ve Starém Srbsku
očekávali vyvraždění křesťanů, přijel jsem do
Mitrovice za naším skopijským konsulem V. .
Maškovým, jenž tam byl komandován, zabráni
katastrofě. Už tehdy Arnauté hrozil
zavraždit ruského konsula. Když
jsem v průvodu kavazů kráčel mitrovickým ba-
zarem, dragoman mne zaklínal, abych se ne-
dival v pravo ani v levo, sice že Arnauté začnou
po mně střílet. Když všecky moje pokusy pro-
niknouti v domy tamních křesťanů se rozbily
o jich strach před Arnauty; když jsem se pře-
svědčil, že žádný srbský obchodník v tom milém
městečku netroufá si přejíti ulici bez průvodu
důstojného strážce z arnautské luzy, povalujíeí
se po ulicích; když na železnici byl jsem svěd-
kem, ani Arnauté za bílého dne v přítomnosti
tureckého žandarma oloupili obchodníka Srba,
na druhé stanici svědkem divokého výjevu, jal
Arnauté z damského kupé uchvátili křesťanskou
dívku a konduktor dal mi vysvětlení ve fran-
ccuzském jazyku: „Ach, pane, podobné věei
máme tu den co den!“ — počal jsem pochopo
vati, že strachy Srbů starosrbských nejsou be
příčiny. Kdykoli jsme v Mitrovici zaklepali na ně
který srbský dům, nikdy se nám neozval muž
ský, vždy se ozvala ženská. Bývá obyčejem Ar
nautů, že klepají a volají na své sousedy Srby,a
když Srb vystrčí hlavu okénkem, Arnaut mu
probije hlavu ranou z revolveru.
Ve mnohých krajích Starého Srbska je po
strach tak veliký, že muži po celý rok neodva-
žují se vyjíti na práci na pole. Polní práce konaj
výhradně ženské, jimž Arnauté neubližují — ne-
jsou-li hezké.
Maškův
Srba
Arnautý
Mitrovic
Srb
Srbsko
Mitrovice
Ara
15
article
Srbové utíkají z rodné půdy a Arnauté za-
chvacují jejich půdu. Tím způsobem prořidlo
srbské obyvatelstvo ve Starém Srbsku tak, že
již té zemi dávají jméno „Nové Albanie“. A
přece to byla někdy kvetoucí pravoslavná země.
kolébka srbské slávy a osvěty! Země, požehinaná
přírodou, byla poseta desítkami bohatých měst
a tisíci vesnic, sty pravoslavných menastýrů,
jejichž smutné rozvaliny dosud jsou svědky mi-
nulých lepších dob.
Avšak ve Starém Srbsku z daleka ještě nen
všecko ztraceno pro Srby a Slovanstvo. V krá-
lovství srbském mnoho tisíc vystěhovalců a
uprchlíků čeká, až se budou moci vrátiti na zří-
ceniny svých domů. Ještě se tu týčí 20 srbských
pravoslavných monastýrů, s mezi nimi Vysoké
Dečany s překrásným mramorovým chrámem,
perlou starosrbského církevního stavitelství.
Význam Starého Srbska spočívá takév
krajně důležitém politicko-zeměpisném položení.
Staré Srbsko (Srbové k němu počítají ještě se-
verní Makedonii) jest úzkým, 60——100 kilom.
šírokým pruhem mezi jihozápadní hranicí králov-
ství srhského a Černou Horou, i severní Albanii
Srbské království, Staré Srbsko a Černá Hora
obydleny jsou týmž srbským národem a tvoř
národopisný celek, víc a více ohrožovaný arnaut-
ským klínem. Uskuteční-li se někdy sjednocen
Srbska a Černé Hory, stane se to jen po splnění
té podmínky, aby srbské obyvatelstvo Starého
Srbska zmohutnělo. Rakcusko, jež neustále
prneuje o rozdvojování Slovanův a zvláště se
snaží zaraziti vzrůst srbského národa, ovšem s
přeje, aby ve Starém Srbsku žádných Srbů ne-
bylo, a proto je těžko nevěřiti, že by Rakousko
v tom směru horlivě neúčinkovalo. Jemu jde
při tom na ruku, že jest úřadně uznaným ochrán-
cem katolíků, a četní katolíci Arnaute
jsou krásným materiálem pro ra-
kouské plány. Sjednocení Srbska s Černou
Srba
Dečan
Slovanův
Arnaute
Albánie
Srbsko
Stará Srbsko
Makedonie
Černá Hora
Rakousko
Černá
16
article
Horou Rakousko ovšem se neboji v nejbližším
čase, ale bojí se toho sjednocení velice a boji
se všeho, co by k němu vedlo. Prote Rakousko
usiluje buď dostati do svých rukou Staré Srhsko,
aneho, když to by se mu nezdařilo, odevzdat
tuto zemi divokým Arnautům. Prvého cíle mohlo
by dostci v připadě arnautského povstání, nebot
potom by nastal okamžik, předvídaný berlín-
skou smlouvou, kdy Rakousko mohlo by roz-
šiřiti okupaci až po Mitrovici a dále. Avšak tomu
překáží nynější dohoda s Ruskem, jež v tom
směru je přímo spásonosnou pro slovanskou věc
na Balkáně. A tak snaží se Rakousko učiniti ze
Starého Srbska zemi čistě arnautskou a maluje
Arnautům, že jim utvoří samostatnou velkou A-
banii, jež nikdy nedá sjednotiti se srbskému ná-
rodu a zabrání mu přístup k Adriatickému moři.
Dosud události podporovaly soustavnou
práci Rakouska, nyní však věci z kořene se změ-
nily v náš prospěch. Zavražděníruské ho
konsula v Mitrovicidává nám právo
žádati, aby Arnauté byli jedneu
pro vždy zkroceni, čimž bude srb-
ský živel ve Starém Srhsku zachrá-
něn. To bude nejrozumnější a nej-
šlechetnější odplata našim nepřá-
telům za jejich lstivé partyky.
Bulharsko se stará o svou bezpečnost.
Vojenský ministr Savov, provázen plukov-
níkem Danevým, cestuje podél turecké hranice
aby si prohlédl bulharská opevnění, jsou-li všude
dosti silná. Tří výzvy pěšího pluku, který je po
sádkou v Kystendylu, byly svolány pod prapory
Ze Sofie přijel na hranici pluk jizdy. Co neviděi
bude v pohraničných krajích bulharských provo
láno vojenské právo.
Prot
Mitrovic
Savov
Danevý
Rakousko
Rusko
Balkán
Bulharsko
Sofie
18
article
Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Ruský
ministr zahraničných věcí hrabě L am z dor
telegrafoval vyslanci Zinověvu, že car na
depeší o Ščerbinově smrti napsal vlastnoručně
»Ščerbína umřel jako šlechetný hrdina u vyko
návání svých povinností.
V Černigově konají velké přípravy ke Ščer
binovu pohřbu.
Ministr zahraničných věcí odpověděl na za
kročení srbského vyslance Grujiče, že ne-
hrozí nebezpečí albánského útoku
na srbské hraniei. Albánci jsou znepo
kojeni činností makedonských výborů, ale jes
odůvodněná naděje, že po provedených opatře
ních nastanou co nevidět opět normální poměry
V pátek 10. dubna došlo ve Smerdeš
(okresu kosturského, kraje monastýrského) k
srážc e mezi oddělením redifů a bulharskou
četou v počtu 75 mužů, která byla vedena pět
veliteli, mezi nimi Sarafovem. Za přispění okol-
ního bulharského obyvatelstva podařilo se četě
uprchnouti. Na turecké straně byli čtyři muži
zabiti a tři raněni.
Porty došly zprávy, že makedonské výbory
chystají o řeckých Velikonocích povstání
attentáty, pročež nařídila vojenské přípravya
požádala také bulharského exarehu, by působi
na obyvatelstvo, by nedalo se svésti makedon-
skými výbory.
Z Bělehradu, 15. dubna. (Zvl. tel. »N. L.e)
Podplukovník Ilič, bývalý velitel 6. pěšíh
pluku, který byl královským úkazem tohoto veli
telství zbaven, byl dnes v noci na rozkaz král
Alexandra zatčen. S ním zatčeno zá-
roveň 6 důstojníků zmíněného pluku. Vyšetfo
vání s nimi řídí prý král. Zatčení toto způsobilo
v Bělehradě velký rozruch.
Zinověv
Ščerbinův
Ščerbín
Albánec
Ilič
Cařihrad
Bělehrad
19
article
Z Londýna, 15. února. (Zvl. tel. »N. L -)
Dopisovatel »Timesů« měl ve Skoplji rozmluvu
s generálním inspektorem Hilmi pašou, který
prohlásil, že a lbánské povstání, jehož
zúčastnil prý se jen jediný kmen, jest již po-
tlačeno a 20.000 vojínů kolem Mitrovice že by
další povstání zamezilo. Ve příčině účinku re
form žádal Hilmi paša ztrpení na další tři mě
síce. Mime guvernérův palác se tak optimisticky
nesoudí. Albánské kmeny uzavřely mezi sebou
tak zvanou »missu«, která ponechává prozatím
všecky vnitřní spory stranou, aby se vším úsilín
mohlo se pracovati proti reformám. Počasí jes
jasné a teplé, které povstalecké hnutí značně
podporuje.
Z Londýna, 15. dubna. »Morning Post-
píše, že nebezpeči makedonské otázky jsou
jenom v nejnepatrnější části místní povahy.
Ruská vláda musí ruskému tisku uložiti
mlčení, neboť jen pokud Rusko a Rakousko
postupují společně, jest také zajištěna jednot
Evropy v balkánské otázce. Také »Timese
mysli, že ruská vláda zamezí útoky ruského
tisku.
N L
Hilmi paša
Londýn
Mitrovice
Rusko
Rakousko
Evropa
Timesy
Morning Post
20
article
Ze Bolunu, 15. dubna. Rozšířena jest zde
zpráva, že anatolské vojsko, jež vypraviti se
mělo do Albanie a Starého Srbska, obdrželo
rozkaz, by neodcházelo, jelikož v Cařihradě
obdrželi z nepokojující z právy o s mý-
šlenl Albánců.
or. Ze Solunu, 15. dubna. Povstalecké
čety odvažují se i ke větším městům. V sobotu
přišla 30členná četa v rovině yenidžské do dvor
bredelského v sousedství Solunu. Četnické od-
dělení, vyslané, by se ji zmocnilo, bylo odra-
ženo. Brigádník a dva četníci byli nebezpečně
zraněni. Povslalci, kteří měli jednoho mrtvého
se pak vzdálili.
Ze Solunu, 15. dubna. (Zvl. tel. »N. L
Rakev s mrtvolou konsula Ščerbiny přivezenu
sem byla v noci a očekávána byla konsu-
látním úřadnictvem a řeckým duchovenstvem.
Turecké vojsko vzdalo před mrtvolou poctu
načež odnesena rakev do ruské kaple. Ve čtvrtek
přibude sem ruská dělová lodice »Strelec«
odveze Ščerbinovu mrtvolu k hoře Athos, kde
bude pohrhena v kláštorním kostele.
Albánec
N L
Ščerbin
Strelec
Ščerbinův
Athos
Albánie
Srbsko
Cařihrad
Soluna
Soluna
21
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
22
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 15. dubna. Ministr dr. Rezek
vrátí se zejtra dopoledne z Lovrana, kde meška
přes tři neďěle. V době té dostaly se vyr ov-
nací předlohy do výborů, vyjma zákon o
placení hotovými. Stav parlamentní a vnitern
politických věcí vůbec všal nedoznal polepšen
nižádného, naopak krise trvající v tomto státe
již od konce listopadu r. 1897, od pádu hr
Kazimtra Badena, stala se opět příkr ou
nejpovážlivější.
Co jsme na těchto místech opakovali ně
kolikráte, rozpoznáni, kteréž opětovali jsme ča-
sťokráte, že totiž není možné zažehnání nebez
pečí hrozíct české obstrukce dotud, do
kud nebudou uepány zdroje, ze kterých vzniklat
obnovou vniterní češtiny v jakém-
koliv, ale positivním způsobu a dokud ne
bude splněn všečeský kulturní nárok pro mar
krabství moravské, požadavek druhé česke
university, ukazuje se zase a nanovo.
Všechen „úspěch“ a „pokrok“, jak vyličovali
a vyličují pochlebníci a lichotníci dra. Körbra v
Vídni i mimo ni, jsou zdánlivými, pla-
ehýmiaklamnými. Vytrvalé spořádán
poměrů v parlamentě i ve státě jest vyl ou-
čenobez restituce práva, českému
národu vzatého a bez zajištění morav
ské university české zárukami spo-
lehlivými.
Tyto dva dluhy státu vůči národu českému
a jeho rovnocennosti musí býti napřed zapra-
veny — nikoliv sliby vládními, kterým nevěř
žádná česká duše, nýbrž hotový m
skutky — a potom teprve bude moci dr. Kör-
ber říci, že něco vykonal. Vše ostatní jest dělání
pěny, která se leskne duhovými barvami n
slunci, postrádá však podstaty a jádra.
Rezek
Kazimtra Baden
Vídeň
Lovrana
23
article
Dr. Körber již na čtvrtý rok jest v úřadě
ale do té chvíle nejen nenapravil, co učinil hr
Ciary po stránce jazykové, ba před volbami do
říšské rady na podzim r. 1900 ještě zhoršil.
Mohlo se tedy důvodně čekati, že při nej-
menším po stránce kulturní pokusí se zmírniti
odpor národa českého proti Vídni a že ve příčině
moravské university vykoná skutečný krok o
mety, na které zůstavil tuto záležitost hr. Baden
a baron Gautsch ..
Čtyři jsou momenty, které dra. Körbra tlačí
1. faktum, že české delegaci nepřekáží, bude-l
také pro německou menšinu v markrabství zjed
nána možnost nabýti studia universitního
Brně. 2. Okolnost, že sedm let již minulo skoro
od vyjádření bar. Gautsche, po kterém podobalo
se aktivování české univěrsity na Moravě jistým
3. Očekávání, že nechce-li dr. Körber vrátiti Če-
chům veřejně vniterní češtinu, bude míti snahu
vyvésti je z obstrukce uskutečněním nároku dru
hého, jehož oprávněnost uznala sama vláda ny
nější. 4. Péče o vyřízení vyrovnacích smluv par
lamentem a zjednání normální jeho dělnosti.
Avšak u p. dra. Körbra jest vůle a veto ně-
mecké oligarchie, jest zamítavé votum p. Chiara
a soudr. silnější, nežli tlak všech uvedených dů-
vodů. U p. dra. Körbra více rozhoduje troufalá
svévůle a vyzývavý vzdor německých poslanců
moravských, nežli sebe světější, sebe
patrnější právo české také tam, kde
má býti naděleno německé minoritě stejným di
lem jako české majoritě. U p. dra. Körbra mus
tato většina zůstati jazykově, národně a kulturně
doktor
Körber
Gautsch
Chiara
Vídeň
Baden
Morava
universitní Brno
24
article
stále bezprávnou, jakkoliv jest stokráte a tisíc
kráte v právu, protože chce tomu německá mino
rita, která jest stokráte, tisíckráte v neprávu
Státníprůmyslováškola v Č. Bu
dějovicích nesmí se zříditi, jakkoliv projek
tována jest současně německá škola v Lokti, če
ská moravská universita nesmí se za
ložiti, vniterní čeština nesmí se obnovíti, poně
vadž Němci nedali svůj konsens a placet
protože dr. Körber vyhlásil principem tak zv
nestranné vlády, že nesmí se státi v zemíeh
koruny svato-váelavské, Čechy a Němei obýva-
ných, nic, k čemu nedají Němci milostivě svoje
svolení.
Tak presentuje se kabinet dra
K örbra, jenž také v nynější chvíli zdráhás
zříditi přesným, zákonným, obvyklým aktem ko
runy moravskou universitu českou a moravskou
universitu německou, jako kabinet, jenž vyko-
nává vůli Němců, jenž odpírá právo če
ské, jenž odsouditi chce český národ k rol
národa nevolnického, nemohoucíh
míti, co mu nedají Němci, jenž povýšiti che
tedy Němce na pány, Čechy ponížiti
na otroky.
K této roli nedůstojné, k této roli otrocké
nedá se český národ odsoudíti, do
té nedá se stlačiti nikým, praniký m. Tak
hluboko neklesl ještě národ ná
aby ulehl na komando dra. Körbr
u nohou svých nepřátel a vykupo
val jejich almužny zapíráním sv
ho národníhokreda. Nikoliv, národ český
jest si vědom své důležitosti pro stát, říši a dy
nastii a žádá rovné a stejné místo vedle
jiných, na základě obětí, které na statcícha
životech přináší státu, a má ještě síly do-
sti, aby se opřel neblahěmu syste-
mu, který jej odkazuje na protivníka, žádá-i
od státu, by konal svou povinnost k němu.
Němec
doktor
Körber
Čecho
Čechy
moravský univerzita český
25
article
Svrchovanou měrou jest již čas, aby věč-
ného tahání nadešel jednou konec. Buď, anebo
Buď p. dr. Körber pro moravskou universitu
českou dá nyní závazné garancie, jaké poslanei
čeští pokládají nezbytnými a jedině možnými
podá důkaz, že chce vykonati svůj úkol, vlád-
neuti nestranně, vládnouti objek-
tivně — nebo p. dr. Körber nechee se
vzchopiti k činu prosté spravedlnosti, nechce ven
z tenat německého pychu — potom jest všeliká
další řeč zbytečna. Buď p. dr. Körber opust
svůj lichý, neudržitelný, stát ochromující, ná-
rodu českému předem nepřátelský princip a sy-
stém, anebo škodlivá tato zásada, zákeřná tate
soustava vládní musí býti rozbita v parla-
mentě a tím také v zájmu státním povale
kabinet, který jest jejim nástrojem.
Dru. Rezkovi nechceme při jeho návratu do
Vídně nikterak určovati cesty postupu v nynějš
situaci. Český ministr má však nejen právo,
nýbrž také povinnost, jako ministr, který po-
volán byl do kabinetu jen důvěrou koruny, vy-
ložiti mužně, upřímně a loyálně, že důsledky
systému a principu toho, přeneseného též na kul-
turní požadavek po universitě moravské, jevily
by se nejen v taktickém postupu české delegace
na říšské radě, nýbrž též v odstoupení jehoz
úřadu a v odehodu z kabinetu, který jest silným
jen ve slabosti vůči zpupnému diktátu zbujnělé
německé levice, který jest však slabým ve sku
tečném osvědčování neutrálnosti, který jest
protičeským, německým a jehož pravou
povahu krýti svým jměnem, dr. Rezek nadále
sotva by mohl zodpověděti svému vlastnímu svě-
domí.
doktor
Körber
Rezek
Vídeň
moravský univerzita český
26
article
Universita na Moravě.
Z Vídně, 15 dubna. Ministr vyučování
dr. Hartel byl dnes přijat císařem ve
zvláštním slyšení, po kterém měl poradu
s předsedou ministerstva drem. Körbrem
V politických kruzích uvádí se jak audienc
tak i konference tato ve spojení se záleži
tostí zřízení moravské uni ver
sity-
Změna v haličské zemské vládě.
Z Vídně, 15. dubna. Ke zpráván
lvovským o změně v haličském místodržitel
ství, o demisi hr. Piniňského a jmeno
vání býv. ministerského předsedy hr.. Kazi-
míra Badena jeho nástupcem sděluje se
nám ze zdejších polských kruhů parlament-
ních: »Opětné aktivování bývalého místo-
držitele a býv. ministerského předsedy br
Kazimíra Badena jest pravděpodob
ným, ba do jisté míry rozhodnuťou
věcí, jest však otázkou času. Není naproti
tomu však pravdě podobno, že stane se v
době blízké a před podzimem.« »Ne u
Freie Presse« brojí proti povolání hr.
Badena v čelo politické správy království
haličského. Tento list patrně domnívá se
že v jeho redakci ještě rozhoduje se o tom,
kdo má býti v Rakousku ministrem, kdo
místodržitelem a kdo biskupem.
K. Ze Lvova, 15. dubna. Někter
zdejší listy oznamují, že demisse místodržitele
hr. Piniňského jest již hotovo
věcí a že panovník jmenoval již jeho na-
stupcem býv. ministerského předsedu hr.
Kazimíra Badena.
doktor
Hartel
Kazi
Baden
Vídeň
Frei Presse
Rakousko
Lvov
univerzita na Morava
27
article
Vlašská universita.
Z Vídně, 15. dubna. Bývalý ministn
financí v kabinetě koaličním a nynější před-
seda společné nejvyšší účtárny dr. Arnoš
Plener, měl rozpravu s redaktorem m
Giornale d'Italia« o vlašské univer
sitě v Rakousku. Vyslovil se rozhodně
pro ni, pravě, že obavy, jako by mohl
býti sídlem snah irredentistických, jsou bez
podstaty. Studentům nelze politiku zakazovati.
Kdyby však vlády fedrovaly národní snaby
Vlachů v určitých mezích, odňal by se všem
národním agitacím Vlachů rakouských pone-
náhlu všeliký hrot. »Ostatně — dodal Plenen
— Vlachové nežádají universitu svoji z dů-
vodů politických, nýbrž kulturních. Jest prý
protismyslno, dusiti národní city Vlachů.
Osoby, které prý mají styky s dvorními kruhy,
jako na př. prof. Mussafia, ujišťují, že dvůr
přeje zřízení vlašské university v Rakousku.
Bylo by zajímavo zvěděti, zda-li pan dr.
Arnošt Plener stejně smýšlí o ku
ťurní povaze české university
na Moravě. Bylo by také zajímavo zvě
děti, zda-li pan dr. Plener jest pro zřízení
ruské university v Haliči nebo v Černovi
cích, ve kterémžto hlavním městě bukovin
ském vydržuje se již přes 30 roků universit
pro 200 posluchačů, universita n ěme c ká
v zemi, ve kťerých Němeů žádných
není.
doktor
Arnoš Plener
Vlach
Plenen
profesor
Mussafie
Plener
Vídeň
Rakousko
Halič
Černo
vlašský univerzita
český univerzita na Morava
m Giornale d ' Italia
28
article
Bar. Morsey o hnutí „Los von
Rom“ a české otázce.
Ze Štyr. Hradce, 15. dubna. V
včerejší valné hromadě katolického selského
sdružení ve Štyr. Hradci mluvil bar. Morsey
proti německému hnutí »Los von Rome.
Pravil mimo jiné: Papežství přes to, že s
na ně útočí, jest pevnější, než kdykoli dříve.
Papežství nikdy nebylo nepřítelem sjedno-
cení německých kmenů, povznesení vědomí
německého a vědomí souvislosti kmenů ně-
meckých bez papežů nebyla by bývalo
možno. Při všech konfliktech mezi papeží
německými knížaty byla tato vinna. Něme-
ctví má všechnu příčinu býti vděčno habs-
burské dynastii, jest to zejmena záslu-
hou císaře Ferdinanďa II, že
království české není nyní
úplně české, neboť kdyby se nebyl
opřel heslu: »Pryč od němectví«, byla by
česká otázka národnostní dnes vyřízenav
neprospěch Němců.
Morse
Němec
Los on Rom
Hradec
Ferdinanďa II
29
article
Hnutí »Pryč od Říma« jest v Rakousku
hnutím politiekým, jehož se Schönere-
rem, Wolfem a soudruhy zneužívá k účelům
protidynastickým. Dr. Körber může být
hrdým na dělnost parlamentu, která však
není ničím, protože vykoupena jest tisíc
ústupků radikálům. Baron Morsey navrhl
resoluci, kterou protestuje se proti útokům
na dynastii a katolickou eírkev a vyslovuje
se očekávání, že vláda postaví se protí nim
a že učiní přítrž hanebným událostem ve
sněmovně. Resoluce schválena jednomyslně.
Dr. Steinbach raněn mrtvicí.
Z Vídně, 15. dubna. Bývalý minist
financí v kabinetě Taaffově a nynější místo-
předseda nejvyššího kasačního soudu, dr.
Emil Steinbach, byl dnes v úřadě raněn
mrtvicí. Byl dopraven vozem domů. Stav
jeho prohlašuje se nikterak nebezpečným.
Štyrský sněm.
st Ze Štyrského Hradce, 15. dubna.
Zemědělští posfancí podají v zejtřejší schůzi
sněmu návrh na změnu volehního
řádu, žádající zřízení čtvrté kurie
s 11 mandáty, rozšíření mandátů za obe
venkovské z 21 na 27 a vírilní hlasy pro
rektory štvrsko hradecké techniky a baňské
akademie v Lubně.
Wolf
doktor
Körber
Baron Morse
Steinbach
Taaffův
Štyrský
Řím
Rakousko
Vídeň
Lubno
Štyrský Hradec
30
article
Osobní.
Z Vídně, 15. dubna. Správci vídeňské
filiálky »Živnostenské banky« panu Josefu
Špitalskému byl udělen carem řád sv.
Stanislava pro jeho činnost pří výstavě oděvu
v Petrohradě.
Uherská sněmovna.
ch. Z Peští, 15. dubna. Zejtra sejde
se sněmovna poslanecká. Strana neodvis
losti se dnes večer usněsla setrvati
na své dosavadní taktice a podati
zejtra ve sněmovně návrh, podle kterého má
býti zahajena obstrukce proti zatí m-
nímu rozpočtu, nebude-li rokování
branné předloze odstaveno.
Maďarská obstrukce-
Z Pešti, 15 dubna. Vladní orgán
»Nemzet« uveřejňuje stať, adresovanou straně
neodvislosti, na niž appelluje, by povolila.
Opposice ví, praví list, že vláda krátkost
termínu, vybývajícího pro vyřízent zatímního
rozpočtu parlamentem, nedá se nijak od-
vrátiti od svého plánu a že jest odhodlána
zjednati průchod parlamentní zásade a ví-
tězství vůli většiny. Jest tedy povinností
opposice, osvoboditi zemi ze situace, která
přivoditi může komplikace, nikoliv však ví-
tězství diktatuře menšiny. Článek končí apo-
strofou, že snad vážnost ústavy a laska
k vlasti zvítězí nad okamžitými záchvatya
že národní poklad, ústava, vyproštěn bude
z katastrofy, která hrozí
Z kruhů vojenských.
ch. Z Pešti, 15. dubna. »Pester Lloyd-
vyvrací zprávu o demissi generál. inspektora
vojenského prince Ludvika Windisch-
grätze a velitele vojenského v Sarajevě
bar. Appela. Naproti tomu dle jmenova-
ného litu odstoupí prý chef generálního štábu
bar. Beck a jeho nástupcem stane se před-
seda technické vojenské komise podmaršálek
hr. Geldern.
Josef špitalský
Stanislav
Ludvik Windisch
Appel
Beck
Vídeň
Petrohrad
Pešť
Sarajevo
Geldern
živnostenský banka
Pester Lloyd
31
article
Demonstrace v Záhřebě,
ša. Ze Záhřeha, 15. dubna. Dne
večer shromáždili se četní studenti
v universitě a chtěli uspořádati průvod, ne-
souc v čele smuteční prapory. Četnictvoa
policie rozehnala je. V Ilici shlukl se potom
velký dav, který za zpěvu národních písní
bral se ulicemi. Před obchodem zdejšího
obchodníka s chirurgickými nástroji dav
stanul a rozbil okna. V sále »Apolla« kon
se tou dobou (o 11. hod. noční) schůze, svo-
laná ve smyslu § 2. shrom. zák.
Z německých osad.
n. Z Londýna, 15. dubna. Z Nového
Yorku se telegrafuje: Předseda amerického
výboru pro missie v cizině obdržel dopis ze
dne 16. února, v němž se sděluje, že vo-
jíni německé válečné lodi zajal
na karolínském ostrově Ruk chovanee
přípravné školy pro výchovu do-
morodých učitelů a duchovních
a dopravili je do 300 mil vzdáleného Po-
napa, ve kterém je sídlo německé vlády.
S chovanci zacházelo prý se na lodi špatně
a byli prý obviňování, že kázali proti Na
mecku, což popřeli.
Perský vyslanee,.
š. Z Brusselu, 15. dubna. Dlouholetý
zdejší perský vyslance generál Sad ed
Dowle, který nyní dlí v Teheranu a jest
šachovým důvěrníkem, vyhlédnut prý je za
vyslance ve Vídni. Jeho nástupcem v Brus-
selu stane prý se jeho příbuzný Isa a
Kkan, dosavadní perský vyslanec ve Wa-
shingtonu.
Cesta carských manželů.
n. Z Frankfurtu, 15. dubna. »Frank
Zig.« dovídá se z Petrohradu, že carští
manželé odjedou záhy z Moskvy pře
Petrobrad do Darmštadtu a odtud d
ltalie.
Apollo
Zig
Záhřeb
Londýn
Nový York
Brusel
Vídeň
Wa
Frankfurt
Petrohrad
Moskva
Darmštadt