ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 55063060-70b6-11dc-be91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: place 91, person 111, org 27, work 3
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. dubna 1903.
4 masthead
Číslo 104.
5 article
dráhy). Jsou to třetí závody, které mladý a snaživý klub pořádá a konají se každodenně do konce května. Přátelé této hry zvou se, by účastenstvím svým sportu tak ušlechtilému sympatie projevili. ** Valná hromada Českého šermířského klubu svolána jest na čtvrtek 23. dubna o 7. hod. večerní přesně v místnostech klubových, Jilská ul. 16. Na programu jest jednání o spojení všech českých šer- mířských klubů v Praze v klub jediný i jest pří- tomnost všech pánů členů, hledě k důležitosti toholo předmětu, velmi žádoucí.
Praha
6 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze-
7 article
Dne 16. dubna: Výbor Klubu kance- lářských pomocníků soudních úřad v král. českém má o 6. hod. večerní schůzi »u Šu- mavy« ve Štěpánské ulici. — Evangelická be- seda v Praze. Pěvecký odbor cvičí nyní pravi- delně ve čtvrtek v restauraci au Sumavy« ve Štěpán- ské ulici. Též začátečníkům lze do odboru přistupovati. — Ze sboru lamburašů »Žižkov« v Žiž- kově. Dnes, jakož i každý příští čtvrtek koná se 8. hod. večerní pravidelně cvičení sboru v místno stech hotelu »Suchý« v Karlově třídě, za řízení sbor- mistra p. Jos. Machače. Účastenství všech členů žá- douci. Tamtěž přijímání nových členů. — Slovan ský klub má o 8. hod. večerní obvyklou týdenn schůzku členů v klubových místnostech »U anglického dvora« na Poříčí. Uvedení hosté jsou víláni. Dne 17. dubna: Spolek pro zří zen zoologické zahrady v Praze má o 6 hod večerní výroční valnou hromadu v hotelu »U arcivé- vody Štěpána« na Václavském náměstí. Dne 18. dubna: Čtenářsko-ochotni- cká jednota »Kolár« v Praze má o 8. hod večerní v hostinci »U paroplavby« na Palackého ná břeží členskou schůzi.
Šu Machač Štěpán Kolár Palacký štěpánský ulice Praha Štěpán Žižkov Žiž Karlov třída Václavský náměstí výbor klub kanec Slovan U anglický dvůr
8 article
Dne 19. dubna: »První vzájemně s podporující spolek stavebních dílo vedoucích (polírů) pro Prahu a okolí- koná o 10. hod. dop. mimořádnou valnou hromadu »Na košiku« v Praze-II., Václavské nám. — Státní úřadnictvo svolává na 3. hod. odpolední ve- řejnou schůzi všech státních úřadníků do velkého sálu Plodinové bursy s programem: »O nutnosti zvý- šení aktivního přídavku vůbec a pro Prahu a před- městí zvlaště a o drahotním prídavku. — Z česko- slovanské jednoty v Praze. Místní odboí založen bude v Prostějově. Ustavující valná bude o půl 11. hod. dopolední v Měšťanské beseděv Prostějově. Dne 20. dubna: Spolek majetníku domů na Smíchově má čienskou schůzí o g hod. večerní v místnosti Občanské besedy (u Ště- pána). »O nynějším stavu sloučení předměstí, zvlášte Smíchova s Prahou«, referovati bude místopředseda p. Jos. Bečka. Dne 21. dubna: Hospodářské druž- stvo klubu státních úřadníků v Praze, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, koná VIII. řádnou valnou hromadu o 5. hod. odpolední v klubovních místnostech v Praze, I., Řetězová ulice č. 23 v I. patře.
Bečka Praha Václavský já Prostějov Smíchov Šta řetězový ulice II spolek majetník dom
9 article
Zábavy. Denní hosté v restauraci p. Šmejee v Praze 739—I. pořádají v sobotu dne 18. dubna přátelský večer na počest 20. diplomu za sbírky ve prospěch stavby tělocvičny Sokola v Praze Slar město. — Ženský odbor tělocvičné jed- noty Sokol v Praze VII. pořádá v sále hotelu »Merkur« v sobotu dne 18. dubna přátelský večer za spoluúčinkování sl. Bartošovy, pí. Kaclové-Jeřábkové, sl. Julie Koláčské, sl. L. St. a pp. Jeřábka, Páva. Rezka a Tichovského. Po vyčerpání pořadu taneční zábava. Začátek o 8. hod. večerní. — Družgt vo pro zřízení tělocvičny Sokolu na Menším ,městě pražském pořádá dne 19. dubna t. r. ve vlastní tělocvičně pod Nebozizkem »Humoristický večírek« ve prospěch bratrské jednoty »Sokol« v Navých Verneřicích za spoluúčinkování br. pěveckého spolku »Lumír« a p. Wanderera. Za- čátek o 8. hod večerní. Vstupné stanoveno na 50h. u pokladny na 60 hal. Výlety a vycházky. Vycházku do nových pražských stok uspořádá v neděli 19. dubna Ústřední Matice školská. Nedělní vycházkou bude připravena praž- skému obecensivu zajímavá prohlídka stokových staveh a není pochyby, že příležitosti této bud- bojnou měrou použito.
Bartošův Kacl Jeřábek Julie Koláčský Rezek Tichovský Družgt Wanderer Výleta Praha 739 Navý Verneřice Sokol Praga Slar město Sokol v Praga Sokol na Menší
10 article
Ochotnícká divadla. Krajinská organisační schůze ochot- nictva západočeského koná se v neděli dne 19. dubna o 10. hod. dopol. v Pardubicích v míst- nostech Měšťanské besedy; schůze ochotnictv severočeského koná se téhož dne o 3. hod odpol. v Roudnici v sále hötelu »U koruny«. Na pro- gramu obou schůzí jsou: Úkoly, organisace ochot- nictva a tisk. Důležitost Národního divadla v Brně Volný rozhovor. — Spolek divadelníc ochotníků v Semilech pořádá za spolnúčin- kování semilských studujících v neděli dne 19. dubn ve prospěch postavení Hiegrovy mohyly na Kozákově v městském divadie v Semslech divadelní představení »Měšťáci«. Začálek o 1/28. hodině. Předprodej listko v lékárně. — Spolek divadelních ochot- níků v Pardubicích sehraje v sobotu 18. dubna v sále »Odeonu« na Veselce ve prospěch stavby Na- rodního divadla v Brně a na počest účastníků sjezdu delegátů ochotnických jednot východočeských »Třet zvonění«, veselohru Václava Štecha. Začátek o 1psg hod. več. V předprodeji lze dostati lístky na sedadla u p. Alcisa Jelinka, mydláře v Zelenobranské uliei a u p. Jana Licbicha, knihkupce v Královské tříd — V Jiříkově divadle v Poděbradech pořádá se v neděli dne 19. dobna ve prospěch zaři- zení divadla pohostinská hra spolku divadelních ochotníků »Tyl« z Kolína n. L. Sehraje se »Vojtěch Zák, výtečník«, drama od Ladisl. Stroupežnického. Začátek o 1/28. hod. večer. Předprodej lístků v cu- krářství p. Ed. Němce na Náměstl.
Hiegrův Odeon Štech Alciso Jelinek Licbich Tyl Vojtěch zákon Ladisl Stroupežnický Němec Pardubice Roudnice Brno Semily Poděbrady Kolín Ochotnícká divadlo národní divadlo rodní divadlo Jiříkov divadlo spolek divadelní ochotník
11 article
Klub aovokátních a notářských úřadníků v král. českém v Praze měl svoji 1. řádnou valnou hromadu za četného účastenství členů. Zprávy funkcionářů byly schváleny. Zvoleni byli: předsedou p. Em. Čížek, místopředsedou p. H. Ficari, pokladníkem p. K. Köhler, jednatelem p. Jos. Melč, do výboru pp. J. Buzín, J. Kopříva, V. Kuthan, J. Reimer. K. Svoboda; náhradníky pp. F. Hehler V. Kudrle, revisory účtů pp. J. Holeček a J. Maner. V pátek dne 17. t. m. v 7 hod. večer má výbor řád- nou schůzi v restauraci su Žitné brány«, kdež se noví členové přijímají. Veškeré dotazy zodpoví jed- natel p. Josef Melč v Praze č. 1909—II.; peněžní zásilky přijímá pokladník p. Karel Köhler v Praze č. 162— IIl.
H Ficari K Köhler Jos J Buzín J Kopřív V Kuthan J Reimer K Svoboda F Hehler V Kudrle J Holeček J Maner Josef Melč Köhler Praha Zvolen Melč
12 title
Balkán.
Balkán
13 article Sčerbina a katoliei.
Sčerbina a katoliei. V. S. Dragomirecký, blízký přítel zavraždě ného ruského konsula, podává o něm v petro- hradských „Novostech“ některé zprávy. Nebožtík tak dokonale vládl arnautským ja- zykem, že do něho překládal ruské básně. Srbové ho na rukou nosili, srbské listy stále psaly o něm. Z Mitrovice z počátku psal, že je tam vše po- kejno a že nepozoruje na Turcích zvláštního roz- čilení. Ve druhém psaní už si stěžoval, že jeho položení stává se nesnadným následkem intrik. Spehovali ho na každém kroku, zachycovali listy. které posílal ruskému vyslanci v Caříhradě a konsulům. Avšak z jeho psaní přece nevysvítalo, že by byl v nějakém nebezpečí, ano že bude možným útok na jeho život. Arnauty rozděloval na dva tábory: na musulmany a katoliky. K mu- sulmanům přináleží v Arnautsku selské obyvatel stvo, a tím Ščerbina vždycky byl spokojen. Z pramen zla pokládal hlavně Ar- nauty katolíky, k nimž patří kupci, řemesl- nici, úřadníci, vůbec obyvatelstvo městské. z tohoto tábora vychází nejvíce nepřátelství a ne- návisti. Není poehyby — paal — že Arnaut katolíci nejednají samostatně, nýbrž z eizi ho návodu. Ščerbina nemiloval Rakouska přes to, že Rusko trvá s ním v dohodě o Bal- káně, v mnohém je obviňoval. S jinými svým kollegy žil v nejlepším přátelství. Po smrti G. S. Ščerbiny zůstali v Černigově staří jeho rodiče, jež hmotně podporoval.
Dragomirecký Srba Arnauta Ščerbin G S Ščerbin Černigův Mitrovice Turec Rakousko Rusko Bala
14 article
Ruské úkoly ve Starém Srbsku. Čl. Nestorův v „Nov. Vrem. Když v červenci 1901 ve Starém Srbsku očekávali vyvraždění křesťanů, přijel jsem do Mitrovice za naším skopijským konsulem V. . Maškovým, jenž tam byl komandován, zabráni katastrofě. Už tehdy Arnauté hrozil zavraždit ruského konsula. Když jsem v průvodu kavazů kráčel mitrovickým ba- zarem, dragoman mne zaklínal, abych se ne- dival v pravo ani v levo, sice že Arnauté začnou po mně střílet. Když všecky moje pokusy pro- niknouti v domy tamních křesťanů se rozbily o jich strach před Arnauty; když jsem se pře- svědčil, že žádný srbský obchodník v tom milém městečku netroufá si přejíti ulici bez průvodu důstojného strážce z arnautské luzy, povalujíeí se po ulicích; když na železnici byl jsem svěd- kem, ani Arnauté za bílého dne v přítomnosti tureckého žandarma oloupili obchodníka Srba, na druhé stanici svědkem divokého výjevu, jal Arnauté z damského kupé uchvátili křesťanskou dívku a konduktor dal mi vysvětlení ve fran- ccuzském jazyku: „Ach, pane, podobné věei máme tu den co den!“ — počal jsem pochopo vati, že strachy Srbů starosrbských nejsou be příčiny. Kdykoli jsme v Mitrovici zaklepali na ně který srbský dům, nikdy se nám neozval muž ský, vždy se ozvala ženská. Bývá obyčejem Ar nautů, že klepají a volají na své sousedy Srby,a když Srb vystrčí hlavu okénkem, Arnaut mu probije hlavu ranou z revolveru. Ve mnohých krajích Starého Srbska je po strach tak veliký, že muži po celý rok neodva- žují se vyjíti na práci na pole. Polní práce konaj výhradně ženské, jimž Arnauté neubližují — ne- jsou-li hezké.
Maškův Srba Arnautý Mitrovic Srb Srbsko Mitrovice Ara
15 article
Srbové utíkají z rodné půdy a Arnauté za- chvacují jejich půdu. Tím způsobem prořidlo srbské obyvatelstvo ve Starém Srbsku tak, že již té zemi dávají jméno „Nové Albanie“. A přece to byla někdy kvetoucí pravoslavná země. kolébka srbské slávy a osvěty! Země, požehinaná přírodou, byla poseta desítkami bohatých měst a tisíci vesnic, sty pravoslavných menastýrů, jejichž smutné rozvaliny dosud jsou svědky mi- nulých lepších dob. Avšak ve Starém Srbsku z daleka ještě nen všecko ztraceno pro Srby a Slovanstvo. V krá- lovství srbském mnoho tisíc vystěhovalců a uprchlíků čeká, až se budou moci vrátiti na zří- ceniny svých domů. Ještě se tu týčí 20 srbských pravoslavných monastýrů, s mezi nimi Vysoké Dečany s překrásným mramorovým chrámem, perlou starosrbského církevního stavitelství. Význam Starého Srbska spočívá takév krajně důležitém politicko-zeměpisném položení. Staré Srbsko (Srbové k němu počítají ještě se- verní Makedonii) jest úzkým, 60——100 kilom. šírokým pruhem mezi jihozápadní hranicí králov- ství srhského a Černou Horou, i severní Albanii Srbské království, Staré Srbsko a Černá Hora obydleny jsou týmž srbským národem a tvoř národopisný celek, víc a více ohrožovaný arnaut- ským klínem. Uskuteční-li se někdy sjednocen Srbska a Černé Hory, stane se to jen po splnění té podmínky, aby srbské obyvatelstvo Starého Srbska zmohutnělo. Rakcusko, jež neustále prneuje o rozdvojování Slovanův a zvláště se snaží zaraziti vzrůst srbského národa, ovšem s přeje, aby ve Starém Srbsku žádných Srbů ne- bylo, a proto je těžko nevěřiti, že by Rakousko v tom směru horlivě neúčinkovalo. Jemu jde při tom na ruku, že jest úřadně uznaným ochrán- cem katolíků, a četní katolíci Arnaute jsou krásným materiálem pro ra- kouské plány. Sjednocení Srbska s Černou
Srba Dečan Slovanův Arnaute Albánie Srbsko Stará Srbsko Makedonie Černá Hora Rakousko Černá
16 article
Horou Rakousko ovšem se neboji v nejbližším čase, ale bojí se toho sjednocení velice a boji se všeho, co by k němu vedlo. Prote Rakousko usiluje buď dostati do svých rukou Staré Srhsko, aneho, když to by se mu nezdařilo, odevzdat tuto zemi divokým Arnautům. Prvého cíle mohlo by dostci v připadě arnautského povstání, nebot potom by nastal okamžik, předvídaný berlín- skou smlouvou, kdy Rakousko mohlo by roz- šiřiti okupaci až po Mitrovici a dále. Avšak tomu překáží nynější dohoda s Ruskem, jež v tom směru je přímo spásonosnou pro slovanskou věc na Balkáně. A tak snaží se Rakousko učiniti ze Starého Srbska zemi čistě arnautskou a maluje Arnautům, že jim utvoří samostatnou velkou A- banii, jež nikdy nedá sjednotiti se srbskému ná- rodu a zabrání mu přístup k Adriatickému moři. Dosud události podporovaly soustavnou práci Rakouska, nyní však věci z kořene se změ- nily v náš prospěch. Zavražděníruské ho konsula v Mitrovicidává nám právo žádati, aby Arnauté byli jedneu pro vždy zkroceni, čimž bude srb- ský živel ve Starém Srhsku zachrá- něn. To bude nejrozumnější a nej- šlechetnější odplata našim nepřá- telům za jejich lstivé partyky. Bulharsko se stará o svou bezpečnost. Vojenský ministr Savov, provázen plukov- níkem Danevým, cestuje podél turecké hranice aby si prohlédl bulharská opevnění, jsou-li všude dosti silná. Tří výzvy pěšího pluku, který je po sádkou v Kystendylu, byly svolány pod prapory Ze Sofie přijel na hranici pluk jizdy. Co neviděi bude v pohraničných krajích bulharských provo láno vojenské právo.
Prot Mitrovic Savov Danevý Rakousko Rusko Balkán Bulharsko Sofie
18 article
Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Ruský ministr zahraničných věcí hrabě L am z dor telegrafoval vyslanci Zinověvu, že car na depeší o Ščerbinově smrti napsal vlastnoručně »Ščerbína umřel jako šlechetný hrdina u vyko návání svých povinností. V Černigově konají velké přípravy ke Ščer binovu pohřbu. Ministr zahraničných věcí odpověděl na za kročení srbského vyslance Grujiče, že ne- hrozí nebezpečí albánského útoku na srbské hraniei. Albánci jsou znepo kojeni činností makedonských výborů, ale jes odůvodněná naděje, že po provedených opatře ních nastanou co nevidět opět normální poměry V pátek 10. dubna došlo ve Smerdeš (okresu kosturského, kraje monastýrského) k srážc e mezi oddělením redifů a bulharskou četou v počtu 75 mužů, která byla vedena pět veliteli, mezi nimi Sarafovem. Za přispění okol- ního bulharského obyvatelstva podařilo se četě uprchnouti. Na turecké straně byli čtyři muži zabiti a tři raněni. Porty došly zprávy, že makedonské výbory chystají o řeckých Velikonocích povstání attentáty, pročež nařídila vojenské přípravya požádala také bulharského exarehu, by působi na obyvatelstvo, by nedalo se svésti makedon- skými výbory. Z Bělehradu, 15. dubna. (Zvl. tel. »N. L.e) Podplukovník Ilič, bývalý velitel 6. pěšíh pluku, který byl královským úkazem tohoto veli telství zbaven, byl dnes v noci na rozkaz král Alexandra zatčen. S ním zatčeno zá- roveň 6 důstojníků zmíněného pluku. Vyšetfo vání s nimi řídí prý král. Zatčení toto způsobilo v Bělehradě velký rozruch.
Zinověv Ščerbinův Ščerbín Albánec Ilič Cařihrad Bělehrad
19 article
Z Londýna, 15. února. (Zvl. tel. »N. L -) Dopisovatel »Timesů« měl ve Skoplji rozmluvu s generálním inspektorem Hilmi pašou, který prohlásil, že a lbánské povstání, jehož zúčastnil prý se jen jediný kmen, jest již po- tlačeno a 20.000 vojínů kolem Mitrovice že by další povstání zamezilo. Ve příčině účinku re form žádal Hilmi paša ztrpení na další tři mě síce. Mime guvernérův palác se tak optimisticky nesoudí. Albánské kmeny uzavřely mezi sebou tak zvanou »missu«, která ponechává prozatím všecky vnitřní spory stranou, aby se vším úsilín mohlo se pracovati proti reformám. Počasí jes jasné a teplé, které povstalecké hnutí značně podporuje. Z Londýna, 15. dubna. »Morning Post- píše, že nebezpeči makedonské otázky jsou jenom v nejnepatrnější části místní povahy. Ruská vláda musí ruskému tisku uložiti mlčení, neboť jen pokud Rusko a Rakousko postupují společně, jest také zajištěna jednot Evropy v balkánské otázce. Také »Timese mysli, že ruská vláda zamezí útoky ruského tisku.
N L Hilmi paša Londýn Mitrovice Rusko Rakousko Evropa Timesy Morning Post
20 article
Ze Bolunu, 15. dubna. Rozšířena jest zde zpráva, že anatolské vojsko, jež vypraviti se mělo do Albanie a Starého Srbska, obdrželo rozkaz, by neodcházelo, jelikož v Cařihradě obdrželi z nepokojující z právy o s mý- šlenl Albánců. or. Ze Solunu, 15. dubna. Povstalecké čety odvažují se i ke větším městům. V sobotu přišla 30členná četa v rovině yenidžské do dvor bredelského v sousedství Solunu. Četnické od- dělení, vyslané, by se ji zmocnilo, bylo odra- ženo. Brigádník a dva četníci byli nebezpečně zraněni. Povslalci, kteří měli jednoho mrtvého se pak vzdálili. Ze Solunu, 15. dubna. (Zvl. tel. »N. L Rakev s mrtvolou konsula Ščerbiny přivezenu sem byla v noci a očekávána byla konsu- látním úřadnictvem a řeckým duchovenstvem. Turecké vojsko vzdalo před mrtvolou poctu načež odnesena rakev do ruské kaple. Ve čtvrtek přibude sem ruská dělová lodice »Strelec« odveze Ščerbinovu mrtvolu k hoře Athos, kde bude pohrhena v kláštorním kostele.
Albánec N L Ščerbin Strelec Ščerbinův Athos Albánie Srbsko Cařihrad Soluna Soluna
21 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
22 article K situaci.
K situaci. Z Vídně, 15. dubna. Ministr dr. Rezek vrátí se zejtra dopoledne z Lovrana, kde meška přes tři neďěle. V době té dostaly se vyr ov- nací předlohy do výborů, vyjma zákon o placení hotovými. Stav parlamentní a vnitern politických věcí vůbec všal nedoznal polepšen nižádného, naopak krise trvající v tomto státe již od konce listopadu r. 1897, od pádu hr Kazimtra Badena, stala se opět příkr ou nejpovážlivější. Co jsme na těchto místech opakovali ně kolikráte, rozpoznáni, kteréž opětovali jsme ča- sťokráte, že totiž není možné zažehnání nebez pečí hrozíct české obstrukce dotud, do kud nebudou uepány zdroje, ze kterých vzniklat obnovou vniterní češtiny v jakém- koliv, ale positivním způsobu a dokud ne bude splněn všečeský kulturní nárok pro mar krabství moravské, požadavek druhé česke university, ukazuje se zase a nanovo. Všechen „úspěch“ a „pokrok“, jak vyličovali a vyličují pochlebníci a lichotníci dra. Körbra v Vídni i mimo ni, jsou zdánlivými, pla- ehýmiaklamnými. Vytrvalé spořádán poměrů v parlamentě i ve státě jest vyl ou- čenobez restituce práva, českému národu vzatého a bez zajištění morav ské university české zárukami spo- lehlivými. Tyto dva dluhy státu vůči národu českému a jeho rovnocennosti musí býti napřed zapra- veny — nikoliv sliby vládními, kterým nevěř žádná česká duše, nýbrž hotový m skutky — a potom teprve bude moci dr. Kör- ber říci, že něco vykonal. Vše ostatní jest dělání pěny, která se leskne duhovými barvami n slunci, postrádá však podstaty a jádra.
Rezek Kazimtra Baden Vídeň Lovrana
23 article
Dr. Körber již na čtvrtý rok jest v úřadě ale do té chvíle nejen nenapravil, co učinil hr Ciary po stránce jazykové, ba před volbami do říšské rady na podzim r. 1900 ještě zhoršil. Mohlo se tedy důvodně čekati, že při nej- menším po stránce kulturní pokusí se zmírniti odpor národa českého proti Vídni a že ve příčině moravské university vykoná skutečný krok o mety, na které zůstavil tuto záležitost hr. Baden a baron Gautsch .. Čtyři jsou momenty, které dra. Körbra tlačí 1. faktum, že české delegaci nepřekáží, bude-l také pro německou menšinu v markrabství zjed nána možnost nabýti studia universitního Brně. 2. Okolnost, že sedm let již minulo skoro od vyjádření bar. Gautsche, po kterém podobalo se aktivování české univěrsity na Moravě jistým 3. Očekávání, že nechce-li dr. Körber vrátiti Če- chům veřejně vniterní češtinu, bude míti snahu vyvésti je z obstrukce uskutečněním nároku dru hého, jehož oprávněnost uznala sama vláda ny nější. 4. Péče o vyřízení vyrovnacích smluv par lamentem a zjednání normální jeho dělnosti. Avšak u p. dra. Körbra jest vůle a veto ně- mecké oligarchie, jest zamítavé votum p. Chiara a soudr. silnější, nežli tlak všech uvedených dů- vodů. U p. dra. Körbra více rozhoduje troufalá svévůle a vyzývavý vzdor německých poslanců moravských, nežli sebe světější, sebe patrnější právo české také tam, kde má býti naděleno německé minoritě stejným di lem jako české majoritě. U p. dra. Körbra mus tato většina zůstati jazykově, národně a kulturně
doktor Körber Gautsch Chiara Vídeň Baden Morava universitní Brno
24 article
stále bezprávnou, jakkoliv jest stokráte a tisíc kráte v právu, protože chce tomu německá mino rita, která jest stokráte, tisíckráte v neprávu Státníprůmyslováškola v Č. Bu dějovicích nesmí se zříditi, jakkoliv projek tována jest současně německá škola v Lokti, če ská moravská universita nesmí se za ložiti, vniterní čeština nesmí se obnovíti, poně vadž Němci nedali svůj konsens a placet protože dr. Körber vyhlásil principem tak zv nestranné vlády, že nesmí se státi v zemíeh koruny svato-váelavské, Čechy a Němei obýva- ných, nic, k čemu nedají Němci milostivě svoje svolení. Tak presentuje se kabinet dra K örbra, jenž také v nynější chvíli zdráhás zříditi přesným, zákonným, obvyklým aktem ko runy moravskou universitu českou a moravskou universitu německou, jako kabinet, jenž vyko- nává vůli Němců, jenž odpírá právo če ské, jenž odsouditi chce český národ k rol národa nevolnického, nemohoucíh míti, co mu nedají Němci, jenž povýšiti che tedy Němce na pány, Čechy ponížiti na otroky. K této roli nedůstojné, k této roli otrocké nedá se český národ odsoudíti, do té nedá se stlačiti nikým, praniký m. Tak hluboko neklesl ještě národ ná aby ulehl na komando dra. Körbr u nohou svých nepřátel a vykupo val jejich almužny zapíráním sv ho národníhokreda. Nikoliv, národ český jest si vědom své důležitosti pro stát, říši a dy nastii a žádá rovné a stejné místo vedle jiných, na základě obětí, které na statcícha životech přináší státu, a má ještě síly do- sti, aby se opřel neblahěmu syste- mu, který jej odkazuje na protivníka, žádá-i od státu, by konal svou povinnost k němu.
Němec doktor Körber Čecho Čechy moravský univerzita český
25 article
Svrchovanou měrou jest již čas, aby věč- ného tahání nadešel jednou konec. Buď, anebo Buď p. dr. Körber pro moravskou universitu českou dá nyní závazné garancie, jaké poslanei čeští pokládají nezbytnými a jedině možnými podá důkaz, že chce vykonati svůj úkol, vlád- neuti nestranně, vládnouti objek- tivně — nebo p. dr. Körber nechee se vzchopiti k činu prosté spravedlnosti, nechce ven z tenat německého pychu — potom jest všeliká další řeč zbytečna. Buď p. dr. Körber opust svůj lichý, neudržitelný, stát ochromující, ná- rodu českému předem nepřátelský princip a sy- stém, anebo škodlivá tato zásada, zákeřná tate soustava vládní musí býti rozbita v parla- mentě a tím také v zájmu státním povale kabinet, který jest jejim nástrojem. Dru. Rezkovi nechceme při jeho návratu do Vídně nikterak určovati cesty postupu v nynějš situaci. Český ministr má však nejen právo, nýbrž také povinnost, jako ministr, který po- volán byl do kabinetu jen důvěrou koruny, vy- ložiti mužně, upřímně a loyálně, že důsledky systému a principu toho, přeneseného též na kul- turní požadavek po universitě moravské, jevily by se nejen v taktickém postupu české delegace na říšské radě, nýbrž též v odstoupení jehoz úřadu a v odehodu z kabinetu, který jest silným jen ve slabosti vůči zpupnému diktátu zbujnělé německé levice, který jest však slabým ve sku tečném osvědčování neutrálnosti, který jest protičeským, německým a jehož pravou povahu krýti svým jměnem, dr. Rezek nadále sotva by mohl zodpověděti svému vlastnímu svě- domí.
doktor Körber Rezek Vídeň moravský univerzita český
26 article
Universita na Moravě. Z Vídně, 15 dubna. Ministr vyučování dr. Hartel byl dnes přijat císařem ve zvláštním slyšení, po kterém měl poradu s předsedou ministerstva drem. Körbrem V politických kruzích uvádí se jak audienc tak i konference tato ve spojení se záleži tostí zřízení moravské uni ver sity- Změna v haličské zemské vládě. Z Vídně, 15. dubna. Ke zpráván lvovským o změně v haličském místodržitel ství, o demisi hr. Piniňského a jmeno vání býv. ministerského předsedy hr.. Kazi- míra Badena jeho nástupcem sděluje se nám ze zdejších polských kruhů parlament- ních: »Opětné aktivování bývalého místo- držitele a býv. ministerského předsedy br Kazimíra Badena jest pravděpodob ným, ba do jisté míry rozhodnuťou věcí, jest však otázkou času. Není naproti tomu však pravdě podobno, že stane se v době blízké a před podzimem.« »Ne u Freie Presse« brojí proti povolání hr. Badena v čelo politické správy království haličského. Tento list patrně domnívá se že v jeho redakci ještě rozhoduje se o tom, kdo má býti v Rakousku ministrem, kdo místodržitelem a kdo biskupem. K. Ze Lvova, 15. dubna. Někter zdejší listy oznamují, že demisse místodržitele hr. Piniňského jest již hotovo věcí a že panovník jmenoval již jeho na- stupcem býv. ministerského předsedu hr. Kazimíra Badena.
doktor Hartel Kazi Baden Vídeň Frei Presse Rakousko Lvov univerzita na Morava
27 article
Vlašská universita. Z Vídně, 15. dubna. Bývalý ministn financí v kabinetě koaličním a nynější před- seda společné nejvyšší účtárny dr. Arnoš Plener, měl rozpravu s redaktorem m Giornale d'Italia« o vlašské univer sitě v Rakousku. Vyslovil se rozhodně pro ni, pravě, že obavy, jako by mohl býti sídlem snah irredentistických, jsou bez podstaty. Studentům nelze politiku zakazovati. Kdyby však vlády fedrovaly národní snaby Vlachů v určitých mezích, odňal by se všem národním agitacím Vlachů rakouských pone- náhlu všeliký hrot. »Ostatně — dodal Plenen — Vlachové nežádají universitu svoji z dů- vodů politických, nýbrž kulturních. Jest prý protismyslno, dusiti národní city Vlachů. Osoby, které prý mají styky s dvorními kruhy, jako na př. prof. Mussafia, ujišťují, že dvůr přeje zřízení vlašské university v Rakousku. Bylo by zajímavo zvěděti, zda-li pan dr. Arnošt Plener stejně smýšlí o ku ťurní povaze české university na Moravě. Bylo by také zajímavo zvě děti, zda-li pan dr. Plener jest pro zřízení ruské university v Haliči nebo v Černovi cích, ve kterémžto hlavním městě bukovin ském vydržuje se již přes 30 roků universit pro 200 posluchačů, universita n ěme c ká v zemi, ve kťerých Němeů žádných není.
doktor Arnoš Plener Vlach Plenen profesor Mussafie Plener Vídeň Rakousko Halič Černo vlašský univerzita český univerzita na Morava m Giornale d ' Italia
28 article
Bar. Morsey o hnutí „Los von Rom“ a české otázce. Ze Štyr. Hradce, 15. dubna. V včerejší valné hromadě katolického selského sdružení ve Štyr. Hradci mluvil bar. Morsey proti německému hnutí »Los von Rome. Pravil mimo jiné: Papežství přes to, že s na ně útočí, jest pevnější, než kdykoli dříve. Papežství nikdy nebylo nepřítelem sjedno- cení německých kmenů, povznesení vědomí německého a vědomí souvislosti kmenů ně- meckých bez papežů nebyla by bývalo možno. Při všech konfliktech mezi papeží německými knížaty byla tato vinna. Něme- ctví má všechnu příčinu býti vděčno habs- burské dynastii, jest to zejmena záslu- hou císaře Ferdinanďa II, že království české není nyní úplně české, neboť kdyby se nebyl opřel heslu: »Pryč od němectví«, byla by česká otázka národnostní dnes vyřízenav neprospěch Němců.
Morse Němec Los on Rom Hradec Ferdinanďa II
29 article
Hnutí »Pryč od Říma« jest v Rakousku hnutím politiekým, jehož se Schönere- rem, Wolfem a soudruhy zneužívá k účelům protidynastickým. Dr. Körber může být hrdým na dělnost parlamentu, která však není ničím, protože vykoupena jest tisíc ústupků radikálům. Baron Morsey navrhl resoluci, kterou protestuje se proti útokům na dynastii a katolickou eírkev a vyslovuje se očekávání, že vláda postaví se protí nim a že učiní přítrž hanebným událostem ve sněmovně. Resoluce schválena jednomyslně. Dr. Steinbach raněn mrtvicí. Z Vídně, 15. dubna. Bývalý minist financí v kabinetě Taaffově a nynější místo- předseda nejvyššího kasačního soudu, dr. Emil Steinbach, byl dnes v úřadě raněn mrtvicí. Byl dopraven vozem domů. Stav jeho prohlašuje se nikterak nebezpečným. Štyrský sněm. st Ze Štyrského Hradce, 15. dubna. Zemědělští posfancí podají v zejtřejší schůzi sněmu návrh na změnu volehního řádu, žádající zřízení čtvrté kurie s 11 mandáty, rozšíření mandátů za obe venkovské z 21 na 27 a vírilní hlasy pro rektory štvrsko hradecké techniky a baňské akademie v Lubně.
Wolf doktor Körber Baron Morse Steinbach Taaffův Štyrský Řím Rakousko Vídeň Lubno Štyrský Hradec
30 article
Osobní. Z Vídně, 15. dubna. Správci vídeňské filiálky »Živnostenské banky« panu Josefu Špitalskému byl udělen carem řád sv. Stanislava pro jeho činnost pří výstavě oděvu v Petrohradě. Uherská sněmovna. ch. Z Peští, 15. dubna. Zejtra sejde se sněmovna poslanecká. Strana neodvis losti se dnes večer usněsla setrvati na své dosavadní taktice a podati zejtra ve sněmovně návrh, podle kterého má býti zahajena obstrukce proti zatí m- nímu rozpočtu, nebude-li rokování branné předloze odstaveno. Maďarská obstrukce- Z Pešti, 15 dubna. Vladní orgán »Nemzet« uveřejňuje stať, adresovanou straně neodvislosti, na niž appelluje, by povolila. Opposice ví, praví list, že vláda krátkost termínu, vybývajícího pro vyřízent zatímního rozpočtu parlamentem, nedá se nijak od- vrátiti od svého plánu a že jest odhodlána zjednati průchod parlamentní zásade a ví- tězství vůli většiny. Jest tedy povinností opposice, osvoboditi zemi ze situace, která přivoditi může komplikace, nikoliv však ví- tězství diktatuře menšiny. Článek končí apo- strofou, že snad vážnost ústavy a laska k vlasti zvítězí nad okamžitými záchvatya že národní poklad, ústava, vyproštěn bude z katastrofy, která hrozí Z kruhů vojenských. ch. Z Pešti, 15. dubna. »Pester Lloyd- vyvrací zprávu o demissi generál. inspektora vojenského prince Ludvika Windisch- grätze a velitele vojenského v Sarajevě bar. Appela. Naproti tomu dle jmenova- ného litu odstoupí prý chef generálního štábu bar. Beck a jeho nástupcem stane se před- seda technické vojenské komise podmaršálek hr. Geldern.
Josef špitalský Stanislav Ludvik Windisch Appel Beck Vídeň Petrohrad Pešť Sarajevo Geldern živnostenský banka Pester Lloyd
31 article
Demonstrace v Záhřebě, ša. Ze Záhřeha, 15. dubna. Dne večer shromáždili se četní studenti v universitě a chtěli uspořádati průvod, ne- souc v čele smuteční prapory. Četnictvoa policie rozehnala je. V Ilici shlukl se potom velký dav, který za zpěvu národních písní bral se ulicemi. Před obchodem zdejšího obchodníka s chirurgickými nástroji dav stanul a rozbil okna. V sále »Apolla« kon se tou dobou (o 11. hod. noční) schůze, svo- laná ve smyslu § 2. shrom. zák. Z německých osad. n. Z Londýna, 15. dubna. Z Nového Yorku se telegrafuje: Předseda amerického výboru pro missie v cizině obdržel dopis ze dne 16. února, v němž se sděluje, že vo- jíni německé válečné lodi zajal na karolínském ostrově Ruk chovanee přípravné školy pro výchovu do- morodých učitelů a duchovních a dopravili je do 300 mil vzdáleného Po- napa, ve kterém je sídlo německé vlády. S chovanci zacházelo prý se na lodi špatně a byli prý obviňování, že kázali proti Na mecku, což popřeli. Perský vyslanee,. š. Z Brusselu, 15. dubna. Dlouholetý zdejší perský vyslance generál Sad ed Dowle, který nyní dlí v Teheranu a jest šachovým důvěrníkem, vyhlédnut prý je za vyslance ve Vídni. Jeho nástupcem v Brus- selu stane prý se jeho příbuzný Isa a Kkan, dosavadní perský vyslanec ve Wa- shingtonu. Cesta carských manželů. n. Z Frankfurtu, 15. dubna. »Frank Zig.« dovídá se z Petrohradu, že carští manželé odjedou záhy z Moskvy pře Petrobrad do Darmštadtu a odtud d ltalie.
Apollo Zig Záhřeb Londýn Nový York Brusel Vídeň Wa Frankfurt Petrohrad Moskva Darmštadt