Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXI

2

V Praze, ve čtvrtek dne 16. dubna 1903.

Praha

3

Číslo 104.

4 article

Nn ranní n odpol. liva, přodplácí ne v Praze v adelnislrai na čtvrt leta . . . . 6 R — s dvojí denáškoe ni čtnt lata . . . . i K ol ve slialkěch: 2 K 9o sa zě síe Poštost a niete antnia : : . : 3 k o s drojí zásilko nn mějl . : . k eo

Praha

5 article Jest ohrožena shoda rakouske ruská?

Jest ohrožena shoda rakouske ruská? Násilná smrt ruského konsula v Mitrovici. Ščerbiny, mocně rozpoutala zájem evropské ve- řejnosti k událostem na Balkáně, a hlasy časo- pisectva domácího i zahraničného činí na čte- náře dojem, jakoby nešťastnou událostí onou bylo přibylo dusivé tísně v poměrech mezinárodních Neušlo zvláště všeobecné pozornosti, že ví deňský „Fremdenbl.“, jenž se pokládá za tlu- močníka rakousko-uherského zahraničného úřa- du, ihned, jakmile Ščerbina podlehl zákeřn střele albánského vojína tureckého, uveřejní článek, plný nejokázalejšího účastenství s tragi- ckým osudem jeho a jakoby toto osvědčení ne- bylo dosti výdatné, objevil se v jiném vídeňském listě o velikonočních svátcích výklad o balkán- ských poměrech od „vynikajícího diplomata“ — jest domnění, že člomatem oním jest sám mi- nistr zahraničných záležitostí hrabě Goluchowský — v němž se mimo jiné připouštělo, že „místn agitace na Balkáně se snad může proměniti ve všeobecné povstání, a ačkoliv prý nutně se tak státi nemusí a snad ani nesfane, ač se to před- pokládá dle názorů o bouřích v Turecku z doby minulé. Dohoda Rakousko-Uherska a Ruska zr.

Ščerbin Goluchowský Balkán Turecko RakouskoUhersko Rusko

6 article

1897 změnila někdejší poměry. Touto dohodou se prý sice nedají národové balkánští přiučit úctě ku právu, pořádku, lidskosti a lásce k bliž- nímu, ale stačí prý, když onou dohodou se pře- kazí, aby nevypukl ihned z každé malé jiskry velký požár a aby z místních bouří nevznikly zmatky evropské. Nicméně prý, kdo chce být upřímným, musí doznati, že v nynějším dějin- ném okamžiku, kdy se rozhoduje o osudu Ma- kedonie — nechť to rozhodnutí nadejde zejtra či po létech — mohou události a hra osudu tak se utvářiti, že dohoda Rakousko-Uherska a Ru- ska zůstane pouze na papíře a nebude ničím jiným, leč historickým dokumentem. Ted jest vše v pořádku: ony dvě moci, kteréž po staleti soupeřily v otázkách východních, nyní společně se snaží zachovati mír a učiniti tam pořádek a tuto jejich akci schvaluje celá Evropa. Pravda, temné oblaky se kupí nad Balkánem, ale stin jejich dosud nepadá na evropský obzor. Vážné věci dějí se na Balkáně, toť prý jest ne- pochybné, ale zprávy o nich mohou se čísti klidně, protože každý důvěřuje v mírumilovnost Rakousko-Uherska a Ruska a jejich dohodu .. Jinými slovy řečeno: smrt Sčerbinova jes vážná věc, ale zprávy o ní . ..

Ma RakouskoUhersko Evropa Balkán Rusko

7 article

Nepochybujeme, že vysoký diplomat vídeň ský vyličil trefně okamžitou náladu, ale učini tak zároveň naprosto nezávazně pro okamžik nejbližší. A okamžik takový, jak se zdá, nedal dlouho na sebe čekati, dostavil se spolu s rozpravou, jaksemá zakročitiproti Albáncům kteří se staví na odpor opraváma zjednání pořádku. Časopisy ruské jedno- myslně naléhají na to, že Turecko nyní, po za- vraždění ruského konsula v Mitrovici, mus bezohledně Albánce přivésti k rozumu a při- nutiti je, aby se podrobili a smířili s opravnou Dle nejnovějších zpráv již prý velevyslanec ruský v Cařihradě Zinověv tento požadavek v řadě nároků za zadostučinění turecké vládě ozná mil a spolu i naznačil, kterých pluků má Tu recko k výpravě této použiti. Albánci, jichž se akce tato týká, obývají jak známo, v obvodu oné sféry vlivu, jež byla se zřetelem k bezpečnosti komunikace smlouvou berlinskou vyhražena Rakousko-Uhersku. A tu jest pozoruhodno, že jak vídeňské, tak i čelné německé časopisy v říši náhle se rozpo- menuly, jaký vzácný živel pro Turecko a vládu sultánovu tvoří národ albánský vůbec, a jak by turecká vláda pochybila, kdyby ostrou oxekueí proti Albáncům se zbavila této své „nejlepši opory na západě poloostrova balkánského“. Na ukázku podáváme tu jen některé úryvky z těchto německých hlasů: Sultán by musil tedy, kdyby chtěl učiniti energická opatření proti těmto živ- lům, zuřiti (wühlen) proti svému vlastnímu tělu a krvi, a v tom spočívá osudná obtíž, dle níž nutno prohlásiti nynější albánské povstání za akcí.

Albánec Turecko Mitrovic Cařihrad RakouskoUhersko

8 article

vlastnítěžisko poměrůna Balkáně. Uklidniti Makedonce a jejich bulharské a srbské přátele nezpůsobí velmocem ani polovinu oněch nál, jako uklidnění Albánců. Nesnázím, jež se vyskytly následkem bouří albánských při jed- nání o nerozřešených otázkách balkánských, bylo by se předešlo, kdyby se bylo více hledělo k ná- rodním a náboženským vlastnostem Albánců. Okolnost, že se taková chyba (!) ohledně Albánců vůbec mohla státi, dává nahlédnouti do hlubin nebezpečí, jakmile nastane trpká potřeb zebývati se východní otázkou prakticky. Ba, v jednom vídeňském časopise se do- konce vykládá, že se nedá ani na to pomýšleti, aby sultán užil proti Albáncům branných sil,a měl prý by učiniti pokus „penězi a dobrýmí slovy! Tyto hlasy, jež projevují tak nelíčeně přízei k „národním a náboženským vlastnostem Albán- cův“ patrně vzbudily v Rusku zlou krev, a petro- hradské a moskevské časopisy zahájily namnoze takový ostrý ton naproti vládě turecké, a roze- psaly se o agitaci mezi Albánci, ostatně po léta ve všech časopisech obšírně ličené, že dle ví- deňské včerejší zprávy zdejšího večerníku vlád- ního dotýčné hlasy ruských časopisův „o domně- lých piklech v Albánii a v jistém ohledu i o růz- nosti v chování našeho soustátí a Ruska, ve Vídni se co nejrozhodněji odmitají a co nejostřeji od- suzují, S největším důrazem se co nejurčitěji prohlašuje, že společné chování Rakousko-Uher- ska a Ruska jest nezlomné a nedá se ničím otřásti.“ Zatím, co trvá tato přestřelka mezi časo- pisy zdejšími a ruskými, zdá se, že události berou se dále svým směrem, a v tom ohledu jsou zajímavé dvě okolnosti. Páni diplomaté počí- nají nějak rozeznávati mezi Albánci samými.

Makedonec Albánec Balkán Rusko Albánie Vídeň Rakousko Uhry

9 article

Tak se píše z Cařihradu „Köl. Ztgu.“: Naplňuje to zde uspokojením, že albánské kmeny mimo Kosovo pole (na němž leží i Mitrovice) sídlící do- sud se zachovaly skoro bez účasti, a zdá se, že nemají úmyslu přidati se ke vzpouře. Albánei kosovští byli ostatně odjinud převedeni a nemají mezi sebou těsné souvislosti. Nápadné jest také, že Albánci v sousedství bulharském, v západní části vílajetu monastýrského, záhy se uklid- nili. Ještě nápadnější jest, co se píše „Pesten Lloydu“ z Cařihradu. Jisto jest prý, že největs překážky opravám činí Albánci; ale nesmějí se bráti příliš vážně. Tito lidé prý již za poslední války řecko-turecké prozradili velikou nechut k boji se střelnou zbraní a také od porážky před Mitrovici nic se nestalo; a ani tam Albánci příliš chrabře nebojovali. Budou-li Turci jen opravdově chtiti, budou s Albánci snadno hotovi. Prozatím jest jen tolik jisto, že Turci oněch končinách, dle berlínských zpráv vlád- ních v Makedonii a Albánii, soustředili přes 80 praporů řadové pěchoty, 37 škadron jízdy, 73 batterií děl, 32 praporů redifů a 16 praporů ilave (zálohy); v Mitrovici samé jsou 41/4 praporu pěchoty, dvě škadrony jízdy a 3 batterie děl — síly to, jež ovšem předpokládají vážnějšího od- půrce, než jsou — Albánci. Další rozvoj událostí bude tudíž na tom zá- viseti, odhodlá-li se turecká vláda k rozhodnému zakročení proti Albáncům, jak se radí na straně jedně, anebo bude-li dále otáleti, jak se radí n straně druhé — ovšem obé prozatím ještě jen v časopisech . ..

Kosův Albánec Lloyd Cařihrad Mitrovice Turec Makedonie Albánie

10 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 15. dubna. (Česká uni ver sita na Moravě) Vídeňský zpravodaj kra- kovského »Czasu«, mluvě o nynějším stanovisku české delegace, soudi, že požadavky její sou- středily se nyní na české universitě pro Moravu Kdyby se české delegaci podařilo vymoci nyní na vládě českou universitu, byl by to dle mí- nění zpravodaje výdatný prostředek na uchlácho- lení bouře, vzniklé mezi voliči změnou taktiky poslanecké a zvláště dobrý dojem by to učinilo na Moravě, »Jiná však jest otázka — píše se dále v »Czase« — zdali vláda bude chtiti, neb lépe, bude-li moci požadavku tomu vyhověti Čechové prohlašují, že nenamítají ničeho proti

Čecho Praha Morava

11 article

současnému zřízení německé university na Mo ravě, ale již sama otázka, kde se má zříditi t i ona vysoká škola, setkává se s obtížemi témé nepřekonatelnými (?).« Zmíniv se o odporu ně meckých poslanců z Moravy, pisatel dodává- »Nelze pochybovati, že Čechům při jich vysoké kultuře druhá universita náleží právem; ale jest smutno, vzpomeneme-li si, jakým způsobem se v Rakousku zakládají vědecké ústavy. Počátek učinili Němci, když založili před léty »Polákům na zlost« zbytečnou německou universitu v Čer noveích. Nyní, když všichni — i Němci — uznávají potřebu druhé university české bude v nejlepším případě třeba založiti vedlen zhola už zbytečnou šestou unive situ německou e Nemyslíme, že by bylo nezbytně nutno vedle druhé potřebné university če ké zaklá- dati šestou zbytečnou universitu německou.

Čecho Němec Polák Morava Rakousko

12 article

Víme, že spojeným slovanským stranám na říšské radě se podařilo zachrániti proti spojeným stra- nám německým slovanské střední ústavy v Opavě v Celji, v Pazině a že by jich hlasy stačily na schválení pouze české university na Moravě Ale i kdyby vláda trvala na současném zřízen university německé, dalo by se jí vyhovět tím, že by se zbytečná německá universita z Če novců přenesla na Moravu a v Černoveích by se zřídila universita ruská, čímž by se vy hovělo i přání národa ruského. V Praze, 15. dubna. (Situace v Uhrách.) Velkonoční prázdniny minuly klid- něji, než se očekávalo dle hrozeb opposičních stran. Byly sice v různých uherských městech protestní schůze, pořádané stranou neodvislosti ale jich průběh byl celkem klidný. Vládní o gány soudí z toho, že i nové zasedání parla- mentu, jež započne zejtra ve čtvrtek, bude cel kem klidnější než do Velkonoc. Úmysl košu- tovců, obstruovati také zatímný rozpočet, který jest prvým bodem jednacího pořadu čtvrtečo schůze, zůstává sice v platnosti, ale vyskytují se hlasy, nebude-li katolická strana ugronoveů následovati příkladu strany lidové a neobmezí- se tak, jako tato, pouhou opposicí proti roz- počtu, tedy bez obstrukce. Definitivní rozhod- nutí o taktice opposičných stran má se státi až ve schůzi čtvrteční. Situace v Uhrách může s vyjasniti vůbec až v příšíím týdnu; čekáťs na straně vládní i v kruzích opposiéných, jaký bude výsledek druhé Szellovy cesty do Vídně k níž dojde koncem tohoto týdne.

Szellův Opava Celja Pazina Morava Praha Uhry Vídeň český univerzita na Morava

13 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. dubna.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. dubna. Millerandův socialismus. Bývalý ministr obchodu a vůdce parlament ních socialistů francouzských Millerand uve- řejnil řadu svých řečí v knize »Le socialisme reformiste frangais«. V předmluvě vyjadřuje sv názory politické a filosofické. Dokazuje stálos a pevnost svého přesvědčení. Připomíná svou známou řeč ze Saint-Mandé r. 1896 a prohla- šuje, že vždy stál na krajní pravici socialisticko strany. Zajímavé jsou ty programové řeči a kdo sleduje otázku sociální, přečte knihu Milleran- dovu s chutí a ziskem. Millerand je politikem a nikoliv propagatorem a agitátorem a svým duchem, kritikou a vzděláním převyšuje všechny vůdce a poslance strany sociální. Stanovil » mini mální program« socialistů ve své řeči r. 1896 »intervence státu, aby z domény kapitalisticke byly přenešeny do domény národní různé kate gorie prostředků produkce a výměny.« Ve svém názoru o vlivu a koncepci státu přibližuje se ku programu radikálnímu, a líší se od oněch so- cialistů a zvláště syndikalistů, kteří nemají plné důvěry v moc a poručenství státu. Ostatně doba Millerandova ministerstvování potvrdila mnohé jejich pochybnosti o neobmezené moci státu. Millerand stojí se svými myšlénkami dosti osa- mocen v táboře socialistů, což dokazuje jen jeho superioritu. Je sice chefem strany zdán- livě, ale atrana nejde za ním. Zvláštní však je, jak poznamenává »L'Europeen«, že Millerand má pro sebe největší list socialistický »Le Pe- tite republique« a vliv mocného Jaurčsa.

Millerandův Millerand L Europeen Praha SaintMandé Milleran

14 article

Socialistický kongres v Bordeaux vyslovi se po vášnivé debatě pro návrh Jaurěsův ve prospěch Milleranda. Cesta Loubetova do Alžíru. Resignace alžírského guvernéra Revoila způsobila v Alžíru velký rozruch, zejmena když rozšířily se zprávy o jejím zákulisí. Jsou-li pravdivy, není dosud zjištěno, ale přest třeba se o jedné z nich zmíniti. Protivládní tisk popírá, že by důvody demise officiální ce- stou sdělované byly pravdivými a sdělujet Alžírským guvernérem přeje si již dávno státi se generální tajemník v ministerstvu vnitra Edgar Combes, syn předsedy ministerstva a otec jeho požádal také Revoila, by se za své nemoci dal zastupovati Edgarem Combesem

Jaurěsův Millerand Combes Bordeaux Alžír

15 article

Revoil to odepřel, načež předseda ministerstva hleděl mu odepřením vyslání dalšího vojska n jih Alžírska působiti oblíže. Jest ovšem pravda. že Revoil a zejmena jeho choť za nynějšího boje francouzské vlády proti řeholím hověl příliš klerikálům a že Combes použil i úplat kové aféry Baraguonovy, aby Revoila k demis donutil. Svého syna jmenovati hned generálním guvernérem Alžírska přece se však neodhodlal a míní prý na toto místo dosaditi prozatím tuniského ministra residenta Pichona jehož by pak teprve Edgar Combes později vy- střídal; Adgar Combes má se zatím státi mini- strem residentem v Tunisu. Z Paříže se pro hlašovalo, že resignace Revoilova nebude mí na cestu presidenta Loubeta do Alžíru žádného vlivu, kteráž zpráva potvrzuje se i z Alžíru, odkud se sděluje, že všechny důsledky její odloží se až po této návštěvě. Tomu nasvědčuje také usnesení, jež stalo se v městě Alžíru úterý. Sešli se tam na společné schůzi senátoř a poslanci, členové obchodní komory, generální a municipální radové celé země pojednat účincích demisse guvernéra na uvítání president Loubeta a usnesli se na prohlášení: »Ponechávajíc si požádati o sdělení dů vodů odchodu guvernéra Reroila, který těši se důvěře v zemi, chee Alžírsko, vděčno za poctu a blahovůli, které president Lou bet zemi svou návštévou prokazuje, pozdra viti v osobě presidenta francouzskou republiku« — President Loubet bude tudíž v Alžíru vřel uvílán, ale po jeho odjezdu rozpoutá se otázk resignace guverněra Revoila plnou měrou. Z Říma se sděluje, že dle zprávy časopisu »Tribuny« zavitá letos předseda francouzské re- publiky Loubet do Říma oplatiti návštěvu krále italského a že při tom navštiví také papeže.

Revoil Baraguonův Pichon Combes Revoilův Loubet Reroil Lou beta Alžírsko Tunis Paříž Alžír Řím obchodní komora

16 article

Vatikánské kruhy si z jeho návštěvy slibují, že nabudou z ní opět většího vlivu na církevní politiku ve Francii. Ujednáno prý již také, že Loubet přijat bude papežem způsobem, který u Vatikánu jest obvyklým při přijímání nekato- lických vládců. Republikánské hnuti ve Španělsku. O velikonočních svátcích vzchopily se r- publikánské živly ve Španělsku a slavily všude své obrození. Po celém Španělsku konali repu- blikání sjezdy, kterých zúčastnilo se přes 500.000 osob. V Madridě obcovalo sjezdu 20.000, v Barceloně 20.000, ve Valencii 17.000, v Saragose a Almerii přes 15 000 v Santanderu 6000, v Bilbau 4500, v P'aimě 4000 republikánů atd. Na všech sjezdech, jež vyzněly klidně, dán výraz všeobecnému nadšen republikánů nad poměry, jež se ve prospěch jejich snah v zemi utvářily. V Madridě uspo- řádán po schůzi městem hromadný průvod účastníci jeho doprovodili za provolávání »slávy republice« sjezdového řečníka Costu k jeho bytu. Costa promluvil k nim ještě s balkonu svého bytu. Policie nezakročila. Návštěva italského krále v Lissabonu. Z Lissabonu se sděluje, že zpráva o ná vštěvě italského krále Viktora Emanuela v Lissa- bonu se nyní potvrzuje i cestou officiální a ž se jí tam po návštěvě anglického krále přikládá veliký význam politický.

Costa Viktor Emanuel Francie Vatikán Španělsko Madrid Barcelona Valencie Saragos Santander Bilbao Lissa

17 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . . . za z odpolevs dní 7e fillalkách na venkovs mní čelo. . . . .. . . . . . . . Sh od poled ní. Inserá ty plati se hotově naple Fředplacení a inserty přijíná ndmln- struce v Marianské ulici č.3 Tam naskázejí se též redakae Ilskárna a ezpedien „Národnich Listě“ Eukepisy se nevraceji

18 article

Posl. dr. Žáček před svými volič v Přerově. V Přerově, 14. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Politické mrtvo na Moravě, kdež obloha po- litických poměrů byla za posledních týdnů za- chmuřena schůzemi svolanými v různých kou- tech země mladými stranami, bylo oživeno ve- likou schůzí, kterou na úterý 14. dubna 1903 svolala k žádosti říšského poslance dra. Žáčka městská rada přerovská. Z poslanců moravských vedle Reichstädtra odhodlal se dr. Žáček první předstoupiti před své voliče Schůzi, na kterou sešlo se voličstvo ze všech měst, najmě četně z Val. Meziříčí a Prostějova, za- hájil starosta Přerova, p. Tropper a odevzdal její vedení zvolenému předsedovi dru. Kryškovi, předsedovi polit. spolku v Přerově. Poslanec dr. Žáček praví, že eítí právě nynějších kritických momentech, kterak je nutno. říci otevřeně a od srdce pravdu a své mínění o nastalém rozechvění, které změnou taktiky říš- ských poslanců nastalo. Nelze se diviti, že roze- chvění nastalo, poněvadž je jisto, že čím déle kdo bojuje za svá práva, tím více nalezá pře- kýžek pro jich dosažení. Tato „nervosa“ byla v českém lidu a jest odůvodněna také poměry hospodářskými, týkajícími se všech stavů a proto mnozí vidí za takové situace mnohem více nežli jest. Rozháranost nynější, s jakou pohlíží lid na postup své delegace, je zhorka nakvašený český způsob dávný, kterážto nakvašenost v kritických debách je nejšpatnější, protože je nešpatnějším posílením k českému vítězství.

Posl doktor Žáček Tropper Kryška Přerov Morava Val Prostějov

19 article

Nerozcházíme se v cílech, toliko v otázkách taktických, z nichž máme tolik zkušeností z mi- nulosti. Řečník poukazuje na nadšení a na sílu českého vědomí z let šedesátých a praví, že přece passivní opposice Moravě neprospěla a při- vedla český živel skoro do politické záhuby. Uvádí kaceřování mladočeské strany v letech 70., která si přála změny v postupu a za 12 let pro ryze taktické otázky hraje se opět totéž hnusné divadlo. Nelze říci, že situace je valně nám přízniva. Zrušením jazykových nařízení spáchán byl zlo- čin na celém Rakousku, který se mstí a bude se na nás morálně mstíti dvojnásobně, poněvadž obstrukci německou vláda se dala zastrašiti. To je počátek zla. Zrušením tímto byl roztrpčen bez rozdílu stran veškeren český národ a zjednati nápravu české delegaci se nepodařilo. Řečník nepodceňoval veliký význam, jaký má náš boj o jazyk, ale vždy vyslovoval pochyb- nosti, zda správno politiku navazovati na jediný předmět. Ale zahájena obstrukce, s níž většinou lid souhlasil. Delegace v ní zvítězila a tímto výsledkem morálním musila se uspokojiti česká delegace a bylo ji uvažovati o dalším postupu.

Morava Rakousko

20 article

Nastala stagnace jakási, poněvadž obstrukcí byla by delegace poškozovala hospodářské a školské požadavky českého národa, ale slíbila, že vy- rovnání s Uhrami nepropustí, až zjedná národu zadostučinění za jazyková nařízení a jestliže propuštěno bylo první čtení rozpočtu, nedá se říci, že je to kapitulace kardinálních otázek, že je tím 40letý zápas českého národa skončen. Bojujeme o národní existenci, o bytí naše a nebytí celého národa; vše ostatní jsou formy a zbraně. A jak zachráníme národní existenci? Zachováme-li kulturu, když se postaráme o pro- středky k nabytí národní kultury a dovršíme za- chránění, dojdeme-li cíle svého programu, aby mohl národ sám o svých potřebách rozhodovati. Chceme český stát, v této formě zachováme svoji kulturu. K dosažení tohoto cíle hledáme cesty a prostředky, jak bychom se doma octli co nejdříve a toho kouzelníka jsem nenašel, který by je byl vyhledal. Političtí mužové, kteří cesty a prostředky ony hledají, musí býti prosti naděje na odměnu s vrchu, ale také z dola, z lidu. První nejsou tak nebezpečni, poněvadž dojdouce odměny, bývají smeteni, ale druzí ucházející se o přízeň mass, které slepě pak jdou za nimi, jsou nebezpeč- nější a nebývají tak snadno poznáni. Situace nenaplňuje řečníka starostí, ale větší ncbezpečí vězí v chybách našich, ježto máme

Uhry

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. —a. V Praze, 15. dubna.

Praha

22 article

»Najíti vhodnou látku pro feuilleton nen tak snadnou věcí. Není liž pravda?« »Mýlite se, slečno, nic snadnějšího, než to Rozhlédněte se vůkol, podíváte se na to, či n ono, sednete ke stolu a pustíte se do psaní. Řádka pojí se k řádce, za chvilenku máte po psaný lístek a než se nadějete, leží před vám hotový feuilleton.« Měl jsem včera psát a nevěděl jsem o čem V nesnázích vzpomněl jsem si na tento Nerudův dialog- Pohled z okna, kabalistické mávnutí násad kou, tři tajuplná slova a látka čístě svinuta av elegantní obálce přede mnou. Loni ještě rozprostírala se mi před okny rozsáhlá, ne sice příliš bujná, ale pro pražské poměry dosti slušná Eichmannova zahrada. Nyní zvedá se na jejím místě již asi třicet, buď již bez mála hotových, buď rozestavených domů, kdežto asi dvacet se jich bude teprve stavět. Za měsíc mi zastaví vyhlídku na kostel a na příští vinohradské divadlo a na místě zelených skupin keřů a pestrých koberců květinových budu se kochati rozkošným pohledem na roz- věšené z oken podušky a pleny. Aneb neznáte dobrý pražský zvyk? Mám sice moc drahé hodinky, ale dle staré zkušenosti jsou právě ty nejdražší nejmizernější, tak že velmi časlo jsem nucen podívati se na protější věž. Nyní nebudu vědět ani kolik uhodilo. A to zejmena pro poslance velmi nemilá je věc. Ještě nemilejs

Řádek Eichmannův

23 article

bude ale ta, nedostane-li se pánům domácím do těch nových domů nájemníků. Nemějte starosti, bude jich dost a dost Ve velkých městech není nikdy nedostatek by tových hvén, které nezabývají se ničím jiným než vyhledáváním a najímáním nových elegant ních bytů a jejich napotomním pustošením a ni čením. Všichni pohrnou se do těchto, s velikým komfortem zařízených salonků a boudoirků, aby v poměrně nejkratší době vypadaly, jakoby byly bývaly po čtvrt roku sídlem velkolepé výstavy drobných domácích zvířat. O nájemníky pro nové byty netřeba se u nás starati, těch jest vždy nad- bytek. Ve velkém městě je to jako při stěho- vání se národů. Nejslavnější učenci dosud sice nevědí co to »stěhování« vlastně bylo, ale lid s o něm dávno již učinil svou legendu. Když sou- sedovi vedlo se líp, když vykácel lesy a zdělal v ornou půdu, když nastavěl pěkných, pohodlných budov, sebral se a vypudil ho, aby sám rozta- hovati se mohl v cizím majetku. Moderní »vy- sušovač« takovým násilníkem sice není, války nevypovídá, zůstává pouze činži dlužen. Nanej- výš že sebere nippy a že nehne se dříve, dokud nedostane od nového solidního nájemníka aspoň pětku na stěhování. Ale nepříjemností nadělá dost. Nikdo by ani nevěřil, jak rychle člověk »kulturně« postupuje a jak se ve svých poža- daveích na život stává vyběračným. Co před sto lety slulo přepychem, nestačí dnes ani dráte- níkovi. A platí to zejmena o komfortu byto- vém. Směji se vždy těm pošetilým pánům, kteř našemu prostému lidu chtějí stůj co stů vtlouci do světnic prostý nábytek lidovéhoč

Směja

24 article

ského slohu. Domníváte se snad, že se ti pestří tulipánové a karafiátové českému člověku libí? Ba ne. Jak často slyšel jsem slova »Mám dost té sedlačiny, nač bych si ji nosi ještě domů z města ?« Divíte se tomu? Měšťáci si docházejí pro motivy na venek, proč by si nepřinášeli venko vané z města domů to, v čem libují si měšťáci Starý zákon, že každému se nejvíce libí, co ne- má. Aneb to novinkou, že jablka sousedova chutnají mnohem líp, než vlastní? Jiná je otázka a ne podřízeného dosahu jaký bude míti nová čtvrt, zřízená na bývalé Eichmannově zahradě, ráz národní. Bude če ská či německá? Na Král. Vinohradech lze toliž pozorovati to, čeho dosud jinde v Praze ne- bylo a sice lokální se roztřiďování obou národ ností. Jedni táhnou od bývalé Koňské brány v pravo a to jsou skorem většinou Čechové druzí v levo, do menší poloviny Vinohradů ato jsou Němci.

Eichmannův Král Čecho Němec Praha

25 article

Mám za to, že nová, nyní vznikající čtvr bude z valné části německá, poněvadž lacino se asi v těchto končinách sotva bydleti bude. Jako by se vůbec kde lacino bydlelo! Jako by vůbec bylo na tom světě ještě něco, o čem by se řici dalo, že to laciné. Mnoho-li pakje spokojených s um, co vydělají? V Holandsku si dopřáli v minulých dnech luxus generální stávky. Dopadla ale smutně. Jakkoli krutá jsou ustanovení, na nichž usnesl se nizozemský parlament ohledně striků a jich původců a účastníků, jakkoli byl odpor dělníků proti těmto ustanovením pochopitelný a věc děl- nická provázena byla sympaticky i z jinýeh kruhů — přece jen armáda dělnická pod lehla.

Holandsko

26 article

Nedivím se tomu. Stávka generální je podnik, jenž v první řadě ničí své strůjce nikoli nepřátele. Přestanou-li pracovat železniční zřízenci, dovoz potravin stane se tím nemožným a ceny jejich následkem toho stoupnou, kdo pociti to v řadě první? Zámožný bourgeois, jenž sice také za uchem se poškrábe, nucen-l bude platit za kilo mouky dvakráte tolik, co jindy, anebo dělník, vzroste-li cena potřeb život- ních o sto procent? A co potom, stoupne-li pecen chleba ceně tak vysoko, že stane se dělníku nedosaži- telnou pochoutkou? Kdo peníze má, koupí si ho přece. Pomůže si tím krejčí, když odepře ševei udělat kalhoty a švec, když zdráhati se bude podšíti krejčímu boty? Zlepší-li postavení své pokryvač, když ode- pře, aby pozlobil pana domácího, pokrýti střechu domu, v němž sám bydli? Je to počínání roz- umné, když nemocný zámečník odepře lékárníku otevříti krám, v němž má týž zásoby léků? Jak snadno lze zodpověděti tyto otázky, jak malounké jsou to problémy, jež rozřešiti by do- vedlo i dítě a přece je rozřešiti nedovedou staří, vážní mužové. Němečti sociální demokraté jsou moudřejší zavrhují organisaci generálních stávek a podni kají jen stávky menší a v jednotlivých oborech Naši »soudruzi« boykotují napřed pivovary vinohradský, košířský a nuselský, aby pak mohl na ty ostatní. Dostavil se onehdy ke mně dobrý jinal muž, ale veliký myslitel právě o tom, jak by

27 article

se dalo lidstvo zachrániti od záhuby, do níž se žene. Byl stárkem ve mlýně, kde do roka aspoň pět měsíců pro sucho se nemlelo. Četl a filoso- foval, když měl prázdné násypky, a způsobem tím dospěl ku přesvědčení, že ihned by nadešel ráj lidstvu, kdybychom prý uvalili boykot přede- vším na majitele domů, potom na řezníky konečně na šenkýře. Tím, že bychom jenom tře měsíce — musilo prý by to býti ovšem jen v létě — vydrželi bydlet pod stany, bychom povalili rázem nezdravé nynější poměry sociální. Lichva s půdou a se zastaveným majetkem by přestala, lidstvo stalo by se otužilejším, v po- žadaveích skromnějším a bodřejším, zejmena kdybychom ve stanech a mezi stany chodili v dlouhých řízách a v sandálech. Boykot řezníkům a šenkýřům vypověděný vrátil by nás na pravou cestu přirozeného způ- sobu života, byli bychom opět zdrávi, svěží a duševně pružní. Dobrý stařik nevěděl, že není prvním vynálezcem tohoto slavného nápadu. Ve Vídni žije maliř, jenž se svou rodinou dávno již se oddal životu tohoto druhu. Doka- zoval a ukazoval též sám na sobě, čeho má člověk zapotřebí ke štěstí, však po dlouhém namahání podařilo se mu získati jen tři adepty, již žil s ním ve společné »domácnosti «, kterou přenesl na opuštěný za Vídní dvorec, o němž rozší- řena byla obecná pověsť, že tam straší. Když policie zakročila, ukázalo se, že jeden z Dieffen- bachových adeptů byl bláznem, druhý darebákem a třetí — policejním špielem. Ubohý reformátorl

Vídeň Doka