3
masthead
21. ledna 1904.
4
masthead
Císlo 21.
Císlo 21
5
article
šitule českých klubů a uvádí vždy, byť i někdy hodně
zkomoleně, jen české názvy.
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Zábavy.
Náprstkův večírek koná se v pátek dne
22. t. m. o 1/25. hod. odpol. v nových místnostech
Ženského klubu v Praze, II., Jungmannova třída
č. 7. Program: Recitace: paní Ot. Sklenářová-Malá
starostka Ženského klubu. Dvolák: Na táčkách
Smetana: Polka de salon, slč. Marie Högerova. Mo-
zart: »Fialka«. Grieg: »Vyplutí«. Smetana: »Ze svých
pisní trůn ti udělám« slč. Maruše Langova. Píská-
ček: dvě kvartetta: slč. Černochova, Kubíkova, Wa-
něčkova a Klímova. Weber Taussig: Invitation ala
valse, slč. M. Högerova. Novák: »Slovenské píspě«
slč. M. Langova. Smetana: »Libuše« slečny Čen-
nochova, Kubíkova, Waněčkova a sbor. Průvod n
pianě převzala slč. Ludmila Vojáčkova. Last no
least, virtuos p. V. Kuchyňka. — Remeslnicko
živnostenská beseda v Praze pořádá v ne
děli dne 24. t. m. domácí zábavu, při níž sehrána
bude jednonktovka »Maroušek« od Luďka Archleba
Pohostinsku vystoupí slč. Andulka Archlebova. Za-
čátek po 7. hod. večer. — Akademický odbo
Národní jednoty severočeské pořádá
v sobotu dne 23. ledna 1904 o půl 8. hod. večerní
v sále svatováclavské záložny v Praze »Jour - fixe-
s programem zpěvním a hudebním. Účinkovati při
slibili: slč. Marta Švihova, operní pěvkyně, pan
M. U. st. Lašťovka, virtuos na klavír, p. V. Janďou
rek, virtuos na housle p. Ph. st. Vaněk a tamb. sbo
akad. odboru Národní jednoty severočeské. Vstupné
rodina 2 K, osoba 1 k.
Schůze.
Dnes 21. ledna: Beseda »Čelakovuký.
v Praze má členskou schůzi o 81/2 hodl. večer v
spolkové místnosti.
Náprstkův
Otakar
Högerův
Fialka
Grieg
Langův
Černochův
Kubíkův
Klímův
Weber Taussig
M Högerův
Novák
M Langův
Libuše
Čen
Waněčkův
Vojáčkův
Last
V Kuchyňka
Archleb
Mars
M U
Lašťovka
V Janďa
Vaněk
Praha
Jungmannův třída
II
Dvolák
Wa
Andulka Archlebov
Polk jít salón
Invitation ala wals
Remeslnicko živnostenský beseda
Jour
7
article
Dálný Východ.
Dálný Východ.
Asie Asiatům.
Napjetí mezi Ruskem a Japonskom se zmír-
nilo a možná, ze brzy dojde k pokojné dohodě
mezi nimi. Rusové příčinu zmenšení japonské
útočivosti spatřují v tom, že Japonsko nezabez-
pečilo si ničí pomoc a samo si přece na ruského
velikána netroufá, při vší bojovné horečce, jež
jím lomcuje. Čina se nestala spojencem jeho
proto, že jest jí nebezpečnějším soupeřem, než
Rusko. Anglie by si nejraději přála, aby Ja-
ponsko a Rusko svedly válku takovou, ze kter
by obě strany vyšly poraženy, neboť pak by byla
dvojnásobná její kořisť. Spojené státy by se ne-
hněvaly, kdyby Japonsko zaměstnalo se silně
na pevnině, neboť by tím jeho energie byla od-
vrácena od ostrovů tichomorských, jež jsou při
rozeným územím japonské rozpínavosti, a ustou-
pilo by zde Spojeným Státům. Ale aby se jeder
z těchta států, nebo oba spojily s Japonskem.
do toho bylo daleko, a bezpochyby již o této
kombinaci nikdo více uvažovat nebude ani
v Anglii, ani v Americe.
Asie Asiat
Rus
Rusko
Japonsko
Anglie
spojený stát
Amerika
8
article
Ukazujeť se, že japonské hnutí není namí
řeno jen proti Rusům, nýbrž proti všem
Evropanům. Nenávistníci Evropanů v Ja-
ponsku konají veřejná shromáždění a hlásaji
heslo: Asie Asiatům. Hlavním apoštolem toholo
směru je hrabě Okuma. Agitace protievropanů
sahá již do Indie. Kluby jejich jsou v Japonsku
v Číně i na Korei.
Hnutí toto vyvádí z osudného bluduty
Evropany, kteří myslili, že Japonci, přijavše
evropskou kulturu, vojenský výcvik a zbraně.
se poevropští a stanou se nadějným spojencem
každého evropského státu, který je protivníken
Ruska. Ukazuje se, že Japonsko si osvojile
zbraně evropské kultury ne z lásky a obdivu.
nýbrž z nepřátelství k bilé pleti, proti níž organi-
suje všechnu pleť žlutou.
Sejde-li tedy s války rusko-japonské, ne-
bude možno oddávati se snům o věčném míru.
nýbrž připravovati se k zápasu mnohem většímu
a hroznějšímu, k zápasu dvou plemen, dvou
světů. Zápas ten nestojí sice ještě přede dveřmi,
ale prodlením doby stane se nevyhnutelným
K němu je třeba připravovati se všem přísluš-
níkům plemene arijského. Prvým krokem mus
býti mravný odpor proti vyslancům Asie, kteři
v jejím duchu pracují v Evropě.
Rus
Evropan
Asie
Asiat
Okuma
Japonec
Indie
Čína
Rusko
Japonsko
Asie
Evropa
evropský kultura
9
article
Seulu, jenž praví, že tam vypukla panika.
Německá loď přistála k břehům korejským, aby
vysadila mužstvo k ochraně něme-
ckého vyslanectví.
Ruský státní tajemník Be z obrazo v jeda
Paříží vyslovil se tam, že válečná strana
v Rusku, k níž patři i on, pro tu chvíli pod-
lehla. Avšak narovnání s Japonskem nepo-
trvá déle, než půl roku, načež válečné nebezpeč
vysloupí hrozněji, než nyní.
Novoyorkské listy uveřejňují telegram ze
Seulu, že Rusové obviňují korejské vojáky.
že jsou příčinou nepokojů na Korei. Korejská
vláda odpověděla, že Rusko nemá práva míchat
se do korejských záležitostí. Telegram prav
dále, že domorodci jsou velmi rozkvašeni prot
cizincům a že rozkvašení přibý v
zvláště v Seu lu.
Poslední slova jsou jediným zrnkem
pravdy v této zprávě. Rozkvašení Korejců je
namířeno proti cizincům, ale nejprve prot
Japoncům, Rusů pak netýká se ni-
kterak. Rusové jsou většinou korejského oby-
obyvatelstva, vládou i vojskem považováni za
ochrance. Proto jest očividno, že ani ruský vy-
slanec neobviňoval, ani korejská vláda příkře
mu neodpověděla. Dokazuje to nejen položení
jež má být i v Novém Yorku známo, i zprávy
anglických listů, jež v tomto případě oznamují
co se podobá pravdě. Podle „Daily Mailu“ ko
rejští vojáci v Ping-Jangu, 2000 m. po-
čtem, veřejně manifestovali sve
přátelství k Rusům.
Tolegram v.
Ruské lodi.
Z Port Saidu, 20. ledna. (C.- B.) Ruská
bitevní loď »Aurora«, dopravní parník »Orel«.
uhelná loď »Saratov« a 9 torpédových lod
vplulo do průplavu suezského. Křižák » Kubanee
zůstane zde.
Be
Rus
Korejec
Japonec
Seul
Paříž
Rusko
Japonsko
Nový York
Pinga
Port Said
Saratov
Daily Maila
10
article
Anglické zprávy.
w. Z Londýna, 20. ledna. »New York He-
rald« sděluje z Petrohradu, že carovi rádci pá-
trají k jeho rozkazu po modu vívendi, na kter
přistoupiti by mohlo Rusko i Japonsko. »Daily
Mail« oznamuje z Tokia, že se tam včera konala
ministerská rada, která trvala od rána do od-
poledne, načež ministři námořnietví a finane
přijati byli mikadem v audienci, »Standarda
sděluje, že dnes sejde se v Tokiu státní rada.
by učinila důležitá opatření.
Úsilí k zachování míru.
w. Z Londýna, 20. ledna. Zprávy ze všech
hlavních měst souhlasně praví, že diplomacie
úsilovně se přičiňuje, aby neshody mezi Ru
skem a Japonskem se urovnaly. Dle »Daily
Mail« konala se včera v téže věci v Petrohradě
porada anglického a amerického vyslance
dnes sejde se tam ministerská rada.
Londýn
New York He
Petrohrad
Rusko
Japonsko
Tokio
Daily Maila
11
article
Sdělení ruská.
w. Z Londýna, 20. ledna. Dopisovatel časo
pisu »Daily Mail« v Port Arthuru mě
krátkou rozmluvu s vicekrálem Alexejevem
který pravil, že neshody budou záhy
odstraněny, načež že se vrátí do Petro-
hradu. Vicekrálův pobočník Planson pro
hlásil, že Rusku záleží pouze na údol
yalském a že nenamitá ničeho, jestliže Ja-
ponsko chce nad zbytkem Koreje prohlásiti svůj
protektorát. V rozmluvě pravil Planson, že
vyklizen! Mandžurska bylo nařízeno
již před 6 měsíci, ale chování Činy a Japonska,
zejmena úskoky japonského vyslanee
na čínském dvoře, provedení tohoto roz-
kazu zmařilo a rozkaz byl odvolán.
V příčině otevření Mukdenu a Autungu
podotkl Planson, že nebylo diplomatickým,
že Čína a Japonsko uzavřely smlouvy, aniž by
o tom zpravily Rusko. Za nynějších poměrů
Rusko by otevření těchto přísťavů,
ani cizích konsulů nestrpělo. Není
naprosto pravda, že Rusko chce Koreji zabrati
neb uvaliti na ni protektorát. Kdyby velmoci
projevily souhlas se zabráním Koreje Japonskem,
Rusko by tomu neodporovalo, ono chce si jen
zajistiti svá legitimní práva na řece Yalu.
Alexejev
Planson
Mandžurska
Yala
Londýn
Rusko
Korea
Japonsko
Mukden
Čína
Petrahrad
12
article
Z Říma, 20. ledna. (C.B.) »Ag. Stefani-
sděluje ze Soluna z dneška: Civilní agenti pro
3 makedonské vilajety, dv. r. Müller a konsul
Demerit sem přibyli. Gen. de Georgis se oče-
kává co nejdřive.
Stefan
Müller
Demeritánie
Georgis
Řím
Aga
13
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Moravské smiřovačky?
Z Vídně, 20. ledna. Předseda ministerstva
dr. K örber byl dnes dopoledne přijat ve
zvláštní audienci. Odpoledne měl předseda mi-
nisterstva poradu s místodržitelem moravským
hr. Zierotinem, která byla věnována nastá-
vající vyrovnací akci v markrabství moravském.
Německá lidová rada odbyta?
Z Vídně, 20. ledna. »Všeněmecká korre
spondence« oznamuje: Poslanec Schönere
zaslal dru. Tittovi do Třebenic tento list
»Protože jste mně oznámil svým listem ze dne
9. t. m., že jest rozhodnuto připustit křesťanské
socialisty (antisemity) do německé lidové rady
království českého, pokládám si za čest Vás
uvědomiti, že my Všeněmci — jak jsem Vám
ohlásil již dříve — jsme se definitivně usnesli,
německé lidové rady se nezúčastniti.«
Český úřadník do Liloměřic.
Z Vídně, 20. ledna. »Deutsch e s Tag-
blattu« sděluje se z Liloměřle: »Ve zdejším
státním zastupitelstvu obsadí se místo náměstka.
Protože jest »nebezpečenství«, že zadáno bude
Čechovi, zdejšímu soudnímu adjunktu dru-
Ockenfussovi, je třeba v čas učiniti v ministe
stvu justice rozklady, aby se zabránilo libovůli,
s jakou se postupovalo, když byl jmenován
státní zástupce dr. Löw, že totiž obsazení stalo
se již skutkem a že se nedá zpáčiti.«
Státní výpomoc haličským úřadníkům.
K. Ze Lvova, 20. ledna. »D ziennik
Polski« oznamuje: »Místodržitel haličský hr.
Potocki zamýšli vypomoci haličskému spolk
úřadnickému půjčkou několika millionů korun
ze státních prostředků. Spolek by se zavázal
uspořádati poměry zadlužených úřadníků v ten
způsob, že by převzal jich dluhy a určil čle-
nům splátky na několik let při podmínkách
velmi výhodných.
Zierotin
Schöner
Čecho
doktor
Löw
Potocki
Vídeň
Titt
Třebenice
Lvov
německý lidový rada
D ziennik
Deutsch e s tag
14
article
Ministr Goluchowski se omlouvá.
Z Vídně, 20. ledna. Ministr zahraničních
záležitostí měl dnes rozmluvu s předsedou stá
lého výboru průmyslníků rakouských, posl
Kinkem. Dušoval se, že jeho výrok v roz-
počtovém výboru týkal se jen doby minulé
případů jednotlivých, nebyl však obecnou vý-
čitkou proti zdatnosti a solidnosti rakouského
průmyslu vývozního. Užije prý rád každé pří-
ležitosti, aby konkretní případy uvedl ve zná-
most organisace průmyslníků, kteří zajisté ve
škeru solidaritu s »nekalými elementy« odmi
tají. Doufá prý, že po tomto jeho vyjasněn
nebude výrok jeho vykládán na licho.
Posl. Kink žádal, by vybudována byla
instituce obchodních odborných zpravodajů (atta-
chés). Ministr prohlásil, že pokládá zřízenít
velmi prospěšným a že může slíbiti, že se při
činí o vybudování jeho a rozkáže zástupcům
Rakouska v cizině, by je fedrovali. Nepochy.
buje, že rakouský vývoz bude se vyvíjeti dále
a že bude výnosný.
Hr. Khuen-Hodervárský.
č. Z Rěky, 20. ledna. »Novému Listu« sdě-
lují ze Záhřeba, že na chorvatském sněmu soudi
se, že hr. Khuen Hedervárský bude opět povolán
v čelo uherské vlády. (? Jiné depeše tvrdily, že
stane se pouze ministrem a latere, což jest roz
hodně pravdě podobnější. Pozn. red.)
Cesty císaře rakonského.
Z Drážďan, 20. ledna. Ve zdejších dvor
ských kruzích se proslýchá, že návštěva císaře
Františka Josefa, jež byla ustanovena na březen
konati se nebude.
Goluchowský
Posl
Khuen
Hodervárský
František Josef
Vídeň
Rakousko
Hradec
Záhřeb
Drážďany
15
article
z Kielu do Afriky zejtra 800 mužů, mezi nimiž
150 zákopníků ke zřizování železnic a telegrafů
a 30 jednoročních dobrovolníků. Mužstvu do-
stalo se poučení o způsobu, jakým Hererové
válčí.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherské sněmovny.
Z Pešti, 20. ledna. (C.-B.) Poslanecká sně
movna byla zahájena předsedou o 4g11. hodině
V knize interpellační zapsáno pět interpellací
Sněmovna přešla k jednacímu pořadu, totiž k de
batě o povolení nováčků.
Posl. Rakovszky (ze strany lidové) z
býval se dějinami parlamentu v Uhrách v po
sledním roce a pokoušel se dokázati, že v tétc
krisi základních poměrů z r. 1867 lidová strann
byla jedinou, která důsledně zůstala věrna svému
původnímu programu,
Rakovszky pojednává také o známých
událostech v Rakousku a zvláště o výrocích
Pitreichových u srovnání s kompelentními uher
skými názory. Prohlašuje, že strana jeho bude
zápasiti tak dlouho, až zákony z r. 1867 budou
úplně provedeny. Předlohu odmítá. Potom mlu-
vil Szederkenyiovec Eugen Molnar. P
řeči jeho rokování o předloze odročeno na
zejířek, načež projednávány interpellace. Potom
schůze ukončena.
Z Pešti, 20. ledna. (C.-B) Posl. hr. Alex
andr Teleky poslal spisovateli Bedov
svědky pro urážlivý článek dnes v »Pesti Hin
lapu« otištěný.
Z Pešti, 20. ledna. (C.-B.) Panská sně
movna přijala předlohu o úpravách platů
úřadnických v hlavním i podrobném rokování
Posl
Molnar
Alex
Telek
Bedov
Kiel
Afrika
Pešť
Uhry
Rakousko
uherský sněmovna
Rakovszky
16
article
O řeči Pikreichově.
Z Berlína, 20. ledna. (C.-B.) »Post« po
jednává o řeči ministra Pitreicha ze dne 12.t
m. o velicí a služební řeči a praví, že jen zvý
šená citlivost obyvatelstva rakouského ve příčině
vojenské otázky jazykové vysvětluje, že vývody
ony a služební výnos ministrův mohly způsobiti
u Němců stisněnost a u Slovanů naděje do bu-
douenosti. V této předrážděné náladě zveličují
obě strany význam slov a nařízení ministro
vých, žádná z nich nebyla by ale s to odůvodniti
— způsobem přesvědčujícím a nestranným —
mínění, jakoby byl ministr pěstěním řečí plukov
ních překročil mez kladenou jemu ohledy na zacho-
vání jednotnosti velicí a služební řeči — aneh
jakoby vývojem věcí byl tlačen k překročen
meze té.« Stěží lze vystoupiti pro
zachování jednotnosti řeči velie
a služební důrazněji, nežli byl m
nistr Pitreich učinil.
Zároveň bylo ale jeho povinností ve vý
kladu, kterýž lze označiti za výborný spis státní.
vysvětliti veliký význam řečí plukovních ve vo
jenství a on také způsobem, jemuž řádný vo-
jenský posuzovatel věcí těch nemůže nic vytý
kati, vyložil nutnost dorozumíván
se mezi důstojníky a mužstvem
důvody, jež toho vyžadují, aby se
v budoucnosti věci té věnoval
větší pozornost než dosud.
Pitreich
Němec
Berlín
Slovan
17
article
Zmíněný výnos ministra vojenství neza-
vádí naprosto nic nového. On utvrzuje
jen ustanovení už trvající a žádá
za jich bedlivější sledovánl. Kdož
zná rakousko- uherskou armádu a duch a v ní
vládnoucího, jenž by měl býti udržován, nebude
nijak pochybovati, že vojenská správa
její může vyhověti nyní jistým
požadavkům nejen bez ohrožen
její válečné zdatnosti, nýbrž na-
opak ve prospěchu zvýšení zda
nosti této.
Ministr vojenství mluvil s přímostí dvoj
smyslů prostou a s celou určitostí i označii
ostře a přesně meze, kteréž při onom přizpů-
sobení se musí býti přesně dodržány. Poměry
skýtají samy záruku, že nynější ministr vojenstv
i každý nástupce jeho prodehnuti budou zá-
sadou, že tyto meze bezpodmínečně dodržeti s
musí. Uplatnění této zásady může býti ale jen
stíženo, projeví-li se snahy, jež, ať z pohnůtel
jakýchkoli, budou chtíti z projevů ministra Pit-
reicha kouti zbraně pro boje politické a národní.«
18
article
K 8.32%, 79 kg K 6 20, 73 kz K 9.05, stolne
bělehradská 77 kg K 7.90, peštská 79.3 k
K 8.15, skladní 76 kg K 7 90 na čtvrt léta;
žito K 6.35—6.40; ječmen K 5.65—5. 80,
oves K5.35—5.70; kukuřice nová K 5.—
až 5.05; vojtěška K 63.—
Terminový obchod za skrovnéh
odbytu byl pevný.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.85, na říjen K 7 66, žito na duben K 6 . 60,
na říjen K 6.50, oves na duben 5.49, ku-
kuřice na květen K 5.28, řepka na srpen
K 11.55
Sádlo po K 64.—; jiné zboží bez od-
bytu a změny
Oblev .
Z Liverpoolu, 20. ledna. (Závěrek.) O 4. h
10 m. Obrat 8000 žoků. Z toho na spekul, a vývar
—žoků. Middling loco 0.—. — Americké dodávky
na leden 7.57, 7.58, na leden únor 754, 7.55, na
únor-březen 7.53, 7.54, na březen duben 7.52, 7.53
na duben-květen 7.51, 0.—, na květen červen 7.49.
7.50, na červen-červenec 7.47, 0.—, na červenee-
srpen 7.44, 0.—, na srpen září 7.24, 0.—, na září-
říjen 6.68, 0.—. Smýšlení sotva stálé.
Z Nového Yorku, 20. ledna. (Zvlášlni
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa, Smýšlení na dnešní plodinově
burse bylo napjaté. — Znamenala:
pšenice na květen 933/s., červenee 89.—,
kukuřice na květen 56.25, enkr (Fafr
Muscovados) 277/ss, —.—, bavlua 14.50
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nerozhodné.
Liverpool
Nový York
Fafr Muscovado
kg
Sádlo po K 64
933 / s
19
article
Invesliční program.
Z Vídně, 20. ledna. Naproti zprávámv
poslední době rozšířeným, že finanční správa
žádá kromě půjčky v rozpočtu stanovené ještě
dodalečnou na investice železniční, konstatuje
»Fremdenblatt«: Investiční program sahá dor.
1905. Program k opatření voziva do r. 1904.
Nové železniční stavby jsou odhadnuty na 241
mill. Z této sumy je povoleno investičním pro-
gramem do r. 1905 pouze 180 mill., tak ž
také za poměrů zeela normálních musí se opa-
třiti ještě 60 mill.
Ve skutečnosti však je stavbou dosavadn
překročen ustanovený náklad. Krom toho bylo
třeba za některé práce platiti více, než se my-
slilo. Toto faklum, též pak skutečnost, že n
rok 1905 není žádné povolené sumy na opa-
tření voziva, způsobila samozřejmě potřebu, aby
v roce příštím kromě sumy pro půjěku dle
dosavadního programu (90 9 mill.) opatřila se
další suma k úhradě vzpomenutých potřeb.
Vídeň
20
article
Vnější obchod rakouský.
Z Vídně, 20. ledna. (C.- B.) Dle statisti-
ekého výkazu ministerstva obchodu o vnějším
obchodu Rakousko Uherska, činil dovoz v pro-
sinci 1903 183 2 mill. (+ 35.5 oproti prosinei
1902); vývoz 173.3 mill. (+ 24.3 mill.). Čmní
tedy obchodní bilance 9 9 mill. oproti 0. 7 mill.
v roce předehozím v téže době. Dovoz v roce
1903 činí 1871.8 mill. (+ 151.5 mill.), vývoz
2112.1 mill. (+ 198.5 mill.). Aktivum obchodní
billance za celý rok 1903 obnáší ludiž 2403
mill. K oproti 193 3 mill. K v roce před-
chozím.
Lloyd a cnkerní sazby.
Z Vídně, 20. ledna. Dne 19. a 20. ledna
jednalo se zde mezi rakouským Lloydem a cukro-
varníky o dohodě na dobu jednoho roku v pří-
čině sazeb na cukr z Terstu a Rěky do Iudie,
Japonska, Číny a j. zemí. (Viz o tom zprávu
v rubrice hospodářské. Pozn. red) Docílilo s
dohody, kterou jsou vázány továrny, že zásilky
své z Terstu a Rěky do března r. 1905 vyko-
nati dají výlučně Lloydem. Lloyd za to povoli
slevy: do přístavu Karači, Bombaje
a Kalkuty činí sazba 14 šil. za tunu (dosu
17 šil. a 6 d.), do Koby a Jokoham
20 šil. (dosud 22 šil. a 6 d.) a do Šanch a je
21 šil. + 5 procent (dosud 22 sil. 6 d + 5 pro-
Lloyd
Vídeň
Rakousko Uhersko
Terst
Japonsko
Čína
Karač
Bombaj
Kalkuta
21
article
Anglie mezi Ruskem a Japonskem.
Spolupracovník pařížského listu „Soleil“,
vrátiv se nedávno z cesty po Anglii, kreslí její
nynější stav barvami velmi temnými a praví.
že prožívá velmi těžkou krisi ve všeeh
směrech. Finanční její stav je velmi kritický-
V tísni té pojala touhu zblížiti se s Francií, čímž
vysvětuje se příjezd krále Eduarda do Paříže
Anglická vláda nikdy by nebyla pomyslila na
takovou návštěvu, kdyby necítila potřebu naklo-
niti si Francii a ukolébati její bdělosť. Anglie
bojí se Ruska a vzrůstu jeho morské síly. Ale
bojí se také konkurence Spojených Států v svě-
tovém obchodě, a také konkurence Německa,
jehož vývoz již značně poškozuje anglický, Jak
veliký jest anglický strach před Ruskem, dobře
vidno z toho, že Anglie dělá nyní neustále kroky
vstříc Spojeným Státům a podporuje politiku je-
jich i na ujmu svým vlastním prospěchům. Ve
Spojených Státech pokládají Anglii dosud za je-
diný stát, mohoucí překaziti dalši rozvíjení mor-
ské mohutnosti Ruska.
Touto bázní vysvětluje se, jak se většina
anglického tisku chová ke konfliktu rusko japon-
skému.
Eduard
Anglie
Rusko
Japonsko
Francie
Paříž
spojený stát
Německo
22
article
Čar chce míru.
s. Z Washingtonu, 20. ledna. Americký
vyslanec v Petrohradě Me. Cornick telegrafoval
státnímu departementu, že se car úsilo v ně
namáhá o zachování míru. Smýšlení
v Petrobradě je vesměs optimistické, ale v poli-
tických kruzích ve Washingtoně udržují se stále
skeptická mínění.
Cornick
Washington
Petrohrad
23
article
Odboj husarů.
ch. Ze Šoproně, 20. ledna. Zdejší listy
oznamují, že husaři odepřeli další službu. Ně
kolik jich bylo zatčeno. Strážmistr byl jim
ohrožen.
Šoproň
24
article
Ze Srbska.
č. Z Bělehradu, 20. ledna. Dle rozšiřené
zde pověsti uloží král ministru vnitra Protičov
sestaviti nový kabinet, jenž upraví cestu Paši
čově vládě.
Z Bulharska.
Ze Sofie, 20. ledna. (C.- B.) Zpráva jistéh
listu vídeňského i peštského o podání pamětníh
spisu nespokojených důstojníků knížeti i vládě
jest smyšlenkou nebo mystifikací. Z knižecího
paláce nebyly odciziny také ni pamětní spis ně
jaký ni jiné dokumenty, aniž podal k vůli tomu
nebo z jiné příčiny některý hodnosta palácový
Protičov
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Sofie
25
article
cent)
Německá petrolejová společnost.
Z Berlína, 20. ledna. U Německé banky
v Berlíně založena byla společnost petrolejového
trustu s akciovým kapitálem 20 mill. marek,
ze kterých 8 mill. splaceno ihned, 12 mil.
splaceno 25 proc. Společnosti je účasten také
vídeňský Bankverein. Zdali pojmou se do
také akcie petrolejové společnosti »Schodnica«,
rozhodne se později. Na všechen způsob bude
v Berlíně očekáváno, jak se utváří zamýšlené
rakouské společenstvo vývozní, než se odhodlají
k rozhodnutí definitivnímu.
Berlín
petrolejový trust
26
article
Drobné zprávy.
27
article
Ruská odpověď.
w. Z Londýna, 20. ledna. »Morning Poste
oznamuje z Washingtonu, že ruská od po-
věď bude do konce tohoto týdne
Smýšlení jest lepší a válka bude bezpo
chyby aspoň nyní zažehnána. Na
proti tomu sdělují »Times« z Pekinu, že opti
mismus Evropy pochází jenom z neznalosti po-
slední japonské noty, která psána jest energickým
tonem a od stanoviska Japonskem dříve zaujatého
ani o vlas neustupuje. Japonsko v ní pro-
hlašuje, že chce vlastní své zájmy samo hájiti
jest-li že Rusko zcela nepovolí. »Daily Maile
zdělují z Port Arthuru, že 11 praporů ru-
ské pěchoty s jlzdou a dělostřele
ctvem vysláno bylo ke korejské hranici.
Arthur
Londýn
Washington
Peking
Evropa
Japonsko
Rusko
Port
Daily Maila
28
article
Proti Nozaledovi.
M. Z Madridu, 20. ledna. Na včerejšín
protestním táboru ve Valencii usneseno opětně
protestovati proti jmenování Nozaledy arcibisku-
pem. Řečníci ujišťovali, že vjezd jeho do Va-
lencie byl by počátkem španělské rovoluce
Zatím usilují vysoké kruhy přiměti Nozaledu,by
odstoupil.
demissi.
Z Turecka.
Z Cařihradu, 20. ledna. (C.-B.) Včera při
plula sem norská evičná loď »Ellide«. Minist
námořnietva vítal ji jménem sultánovým. Turecké
listy nazývají návštěvu jako důkaz dobrých styko
mezi oběma státy.
Z Cařihradu, 20. ledna. (C.-B.) Úřadně vy
hlášeno, že zřídí se hodnost generála mezi ho
ností maršála a divisionáře. Generálové budou
míti název »první divisionáři«.
Elektrické společnosti německé.
Z Berlína, 20. ledna. (C.-B.) Ve včerejší
sehůzi delegační rady »všeobecné elek-
trické společnosti« a »Unie« sdělil
řed. Rathenan, že rada a představenstvo na-
vrhují, aby dosavadní společenství zájmův obou
jmenovaných společnosti bylo 1. července t. r.
zrušeno a výměnou akcií »Unie« ža akcie vše-
obecné elektrické společnosti v poměru 2 :3
provedla se likvidace »Unie«. K usnešení o tom
svolá se mimořádná valná hromada všeobecno
elektrické společnosti ke dni 18. února.
Madrid
Valencie
Virginie
Turecko
Cařihrad
Berlín
všeobecný elko
29
article
Dle zprávy „Nového Vremene“ Japonci,
usedlí ve Vladivostoku, vracejí se do
vlasti, mezi nimi také japonský konsul s rodinou.
Pověsti, že válka jest neodvratna, šíří se mezi
nimi dále, ačkoli rozhodující kruhy doufají, že
spor bude klidným způsobem rozřešen.
Anglické listy pravi, že v diplomati-
ckých kruzích myslí, že nejbližší ruské notě ne-
podaří se Japonsko uspokojiti.
V berlínském „Local-Anzeigru“ zase vy-
stupuje nejmenovaný „ruský státník“, jenž
myslí, že Rusko nikdy nepotřebovalo na Dálném
Východě domáhati se nezamrzajícího přístavu
(Portarturu), protože tam všecky přístavy za-
mrzají, i Portartur. Mohl mu postačiti Vladivo-
stok, a je-li třeba v ledu proraziti cestu, od toho
jsou ledolomy. Led a zimní doba obchodním sty-
kům nevadily. Od Mandžurska ovšem už Rusko
upustiti nemůže, již k vůli dráze, kterou tam
zbudovalo. Avšak dalších záměrů Rusko tam
nomá. S Čínou žilo po tři věky v dobré shodě,a
nyni by se s ní mělo znepřáteliti k vůli Mandžurii.
kde Rusko nemá jiných zájmů kromě obchod-
nich? (Co praví „ruský státník“ o Vladivostoku
a nepotřebnosti Portarturu je nové; co praví
o Mandžurii, je staré, tak se Rusové před ním
vždycky vyslovovali a je s podivením, že „Local-
Anzeiger“ dosud o tom nevěděl. Red. „N. L.“)
„Berl. Tag.“ oznamují z Nového Yorku,
že tam došel telegram amerického vyslancev
Japonec
Portartura
Rus
Berl
Nový Vremen
Vladivostok
Japonsko
Rusko
Čína
Nový York
Reda . „ N . L
LocalAnzeigra
LocalAnzeiger
30
article
Japenská žádost.
Japenská žádost.
x. Z Londýna, 20. ledna. »Times« ozna-
mují, že Japonsko v příčině Mandžurska nikdy
nežádalo prý nic jiného, než aby Rusko vtélilo
známá prohlášení svá do smlouvy, což stále
odpírá. Nyní Rusko prostřednietvím Anglie
Ameriky působí na Japonsko v ten rozum, aby
japonskými koncessemi byl mu umožněn pr
aspoň vnější ústup.
Londýn
Japonsko
Rusko
Anglie
Amerika
Times
32
article
Telegramy.
Telegramy.
R. Ze Sofie, 20. ledna. Dnes přibyla sem
skupina srbských studujících. Budou vyjednávat
s bulharskými kollegy o podkladu a možnost
srbsko bulharského společného postupu v otázce
makedonské.
Z Cařihradu, 19. ledna. (C. B.) Porta do
ručila vyslancům Ruska a Rakouska ohlášené
sestavení těch reforem, jež dosud byly pro
vedeny.
Z Cařih zadu, 19. ledna. (C.-B.) Porta se
snaží, aby pomoeníci vrchalho velitele čeleietva.
jež ustanoví státy, vstoupili do tureckých služeb,
což však ve příčině těchto dozorčich orgáno
státy ony nepovoli,
Sofie
Cařihrad
Rusko
Rakousko
33
article
Povstání v Persii.
d. Z Petrohradu, 20. ledna. V perské pro
vincii astrabadské povstání Turkmenů velice
vzrostlo. Persie mobilisovala 4250 mužů. Pře
kážkou energického zakročení jest korrupce dů
stojníků, kteří zpronevěřili peníze určené vojsku.
Turkmeni hrozi, nebude-li jejich tužbám vyho
věno, že se postaví pod protektorát ruský.
Turkmen
Persie
Petrohrad
34
article
Africké povstání.
Z Berlína, 20. ledna. Proslýchá se, že
císaf Vilém bude přítomen odplutí výpravy do
jižní Afriky ku potlačení povstání Hererů.
Z Milána, 20. ledna. Vláda oznámila vý-
chodoafrické osadní společnosti italské, že s
o potlačení Somalův v Benadiru sama postará
Vojenská loď italská odplula tam už ze Zanzi
baru. Společnost zvýší svůj kapitál.
Z Berlína, 20. ledna. Z lodi »Jestřabu«
přibylé do Svakopmundu, bylo odesláno 75
mužů s několika rychlopalnými děly do Kori
bilu. Až počátkem února přibude do německé
osady africké dalších 250 mužů, stanou se po
kusy k vyproštění Otzimbingue a Okohandže.
Má býti zřízena pro osadu po způsobu
Angličanů též jízdní pěchota, ale v Africe jest ne
dostatek koni pro ni následkem války burské.
Hererové čítají 15.000—20.000 bojovníků, ale
soudí se, že nezúčastní se všichni povstání.
Německých farmářů bude nepochybně mnoho
pobito, pokud se neuchýlili do opevněných míst.
Tak už zabiti byli posledně farmáři Jäger
Lenge.
Po parníku »Darmštat« odesláno bude
Romanis pontificibus.
Z Říma, 20. ledna. (C.-B.) Papežským
Motu proprio, nadepsanýmRomanis pontificibus,
ze dne 17. m. m. zrušuje se komise pro volb
italských biskupů a volba i promoce jejich svě
řuje se kongregaci saneti offleii. Motu proprio
stanoví, že modality volby biskupů, jež jmenuje
propaganda neb jejim prostřednictvím kongregace
pro mimořádné duchovní záležitosti, a modality
jež upraveny jsou konkordáty a zvláštními řády
zůstávají beze změny.
Vilém
Herero
Otzimbingue
Okohandža
Angličan
Jäger Lenge
Berlín
jižní Afrika
Milán
Afrika
Řím
35
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 20. ledna. (C.-B.) Ve sněmovně
poslanecké rozdána včera předloha, dle níž cla
z pendlovek a součásti hodin jakož i plyno
měrů, elektroměrů, vodoměrů atd. značněse
zvyšují ano částečně více než zdvojnásobují.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 20. ledna. (C. B.) Řlšský sněn
přijal bez rokování dodatečně úvěr pr
osadu jihoafrickou a počal rokovat
o předloze v příčině soudů kupeckých
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 20. ledna. (Zvl. Iltr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 metr. cento
o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 80 k
Platil
Paříž
Berlín
Pešť
36
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zemské finance. Otázka úpravy zemských financl
a ještě více nebezpečí zvýšení přirážek zemských k re
álním daním přímým vzbudily na všech stranách
neobyčejný zájem pro konečné řešení neudržitelne
finanční soustavy zemské. Přesvědčení, že záplatová-
ním nápravy docíleno nebude, razí si všestranně dráhu
Otázka úpravy zemských financí souvisí až příliš s na-
šimi snahami osamostatňovacími a potřebami kultur-
ními a hospodářskými, než aby mohlo býti jinak
Snad tlak poměrů donutí koncčně podejmouti se roz-
hodných krokův a neodalovati řešení nějakými pro-
středky z nouze. To je přece jasno: co neučiním
dnes, bude nutno zejtra. A tu zasluhuje pozornosti
návrh „Plzeňských Listů“, by svolána byla anket
odborných znajců z celého království,
na které by jednáno bylo o dnešním stavu zemských
financí a hledány byly cesty nápravné. Třeba nelze
se od ankety této nadíti hledané spásy, rozvinula by
přece jen před celou naší veřejností do základů otázku
zemských financí a ukázala, jak mnoho nám tuto pra-
covati právě v důsledcích našeho programu osamo-
statňovacího. A na tomto poli více než jinde bylo by
lze vytvořiti základ pro společný postup všech českých
stran bez rozdílu
Konec krimičovské stávky. Stručná zpráva ozná-
mila konec pětiměsíčních zápasů v Krimičově. Po zá-
pasu trvajícím skoro půl roku a vyžádavším si ob-
rovských obětí, složili dělníci bezpodmínečně zbraně
a nastoupili práci. Ztráty obou stran, zaměstnavateln
i dělníků jsou obrovské. Ve své podstatě byl zápas
tento zápasem mocenským a otázky, o které původně
šlo, staly se více méně vedlejšími — oběma stranám
šlo o to, aby ukázaly své postavení mocenské. Není
ke cti saských továrníků, že své vítězství nedovedi
Krimičov