ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 54b359c0-8f3d-11dd-9311-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 74, place 86, org 15, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
22. října 1913. Číslo 290.
4 article
Mistopředseda Jukel odpověděl, že sdel předsedovi ministerstva tento dotaz. Posl. Zahajkiewicz urguje odpověď n dotaz jeho strany o zámořském vystěhovalectví Je prý nutno vyšetřiti také činnost ostatních paro- plavebních společností, už proto, aby bylo vyva- rováno zdání, že se jedná o jednostranné zakro- čeni proti jedné společnosti v zájmu konkurenčních společností. Konec schůze v 7 hod. večer; příští schůze bude zítra v 11. hod. s dnešním pořadem. Interpelace o zemské krisi v Čechách. V došlých spísech je interpelace poslane Staňka, dra. Fiedlera, dra. Hrubana Klofáče, dra. Masaryka a soudr. ku předsedovi ministerstva, kteráž má toto zněnít J. E. p. předsedoví ministerstva.
Mistopředseda Jukel Posl Staněk Fiedler Hruban Klofáč Masaryk Čechy
5 article
Vaše Excellencel Rozpuštěním zemského sněmu dne 26 července t. r., prohlášením zemského výboru za zrušený následkem demise nejv. zemského maršálka, jež však byla podána před rozpuště- ním sněmu a dosazením zemské správní komise bylo platné zemské zřízení v Čechách zřejmě porušeno a princip autonomie království zemí, jenž tvoří základ dnešní ústavy, těžce poškozen. Neboť cís. patentem z 26. července t. r.o rozpuštění zemského sněmu rozpouští se sněm království Českého a vládě, které bylo naří- zeno, aby vykonala nové volby, ukládá se pro- vésti tyto volby ve vhodném okamžiku. Dle § 6. zemského zřízení pro království Českéz 26. února 1861 č. 20. říš. zák. vypisují se nové volby po předchozím rozpuštění sněmu a ne- nařizují se toliko za výslovného odkladu na neurčitou lhůtu, která se vládě bude zdáti vhodnou. Vláda skutečně po rozpuštění zem- ského sněmu opomenula vypsati nové volby provádí protiústavní patent, neboť až do dnešního dne váhá bezpodstatně vypsatí volby takže království České není té doby v zem- ských záležitostech přes normu, vyslovenou v § 1. jeho zemského zřízení, zastoupeno žád- ným zemským sněmem.
Čechy
6 article
Tímtéž cís. patentem z 26. července t. r. podepsaným rovněž zmíněnými ministry, a tý- kajícím se dalšího vedení zemské správy krá- lovství Českého, dosazuje se k obstarávání ú- kolů, které po zákonu přísluší zem- skému výboru království Českého, císa- řem imenovaná zemská správní komi- se, jejíž působnost má trvati tak dlouho, a nový zemský výbor, zvolený sněmem, zaháj opět svoji činnost. Dále se nařízuje, aby k opa- tření nových prostředků k řádnému ve- dení zemského hospodářství byly 1. vybírány přirážky ke všem přímým daním, mimo osobn daň z příjmů, na druhé pololetí r. 1913 ve zvý- šené výměře 65 proc. a 2. pivní dávka ze spo- třeby piva. Zemské zřízení pro království Če- ské z 26. února 1861 č. 20 říš. zák. předpisuje. že království České je v zemských záležito- stech zastupováno zemským sněmem. Oprávnění, náležející k oboru působnosti zemského zastupitelstva, vykonává buď zem- ský sněm sám nebo zemský výbor (§§ 1. a 2.). Funkční doba přísedících zemského výboru náhradníků trvá v případě rozpuštění sněmu ještě tak dlouho, až nový zemský sněm zvoli nový výbor (§ 14.). Za zemské záležitosti pro- hlašují se dle § 18. I. 4a) všechna nařízení ve příčině rozpočtu a účtování země, pokud jde o zemské příjmy ze správy jmění, náležícího zemi, zdanění na účely země a použití zem- ského úvěru.
7 article
Je zřejmo, že dosazením zeměpanské komise k obstarávání úkolů zákonně příslušících zem- skému výboru, jakož i zdaněním zeměpanským nařízením bez souhlasu zákonitého zemského zastupitelstva nedbá se zemského zří- zení prc království, nýbrž že se ve shora zmí- něných předpisech mění. Protože pak dle § 17. al. 3 a § 38. al. 3 ke změně zemského zřízení vedle císařovy sankce je potřebí usnesení, při- jatého zem. sněmem za přítomnosti nejméně ží všech členů, nejméně přítomných, jeví se změna zemského zřízení, vykonaná cís. patentem, jakojeho porušení. Obžaloba je tedy také vzhledem na císa ský patent z 26. července 1913 ve příčině dal- šího vedení zemské správy království České- ho odůvodněna zněním a provedením jeho ob- jektivně a připojenými podpisy a součinnost ce táž, ale drama se původně odehrávalov současnosti, otec neodcházel do svaté země. nýbrž do Ameriky, zázrak se omezoval na vrá- cení zraku nevídomým očím, a celý, ve své podstatě hrůzný motiv nákazy z malomocen- ství úplně scházel. Jiní snad soudí jinak, mne však, přiznám se, toto literárně historické srovnání připravilo o značnou část illuse. V Helleravě hráli kus v Hegnerově pře- kladu: tam nevystupují francouzské postavy Anne Vercors, Pierre de Craon, Jacques Hury nýbrž středověcí Němci, pojmenovaní Andreas Gradherz, Peter von Ulm, Jakobäus; tam se nemluví o francouzském králi a panně Orléan- ské, nýbrž o vjezdu císaře Karla do špýru ..
Hegnerův Vercors Pierre jít Craon Hur Němec Andreas Gradherz Ulm Karel Amerika Jakobäus
8 article
I to jsou maličkosti, a není pochyby, že autor sám dal těmto modifikacím svou sankci. Běží tu jednak o chvályhodnou snahu, přebásnit ci- zího autora tak, aby se převod četl docela ja- ko originál; spolu však běží o jistou neskrom- nost, o porušení distance, o přisvojování si bo- hatství cizího národa. Němci mají jistě ohrom- né zásluhy o propagaci Shakespearea, Ibsena ale dnes s nimi skoro nakládají, jakoby patříli docela do jejich písemnictví. Podobně náhodná okolnost, že Claudel působí v Německu hlubší důvod, že tam žijí jeho nadšení ctitelé mají v zápětí, že Němci i tohoto autora takřka „anektují“ Divadelní éra Claudelova se teprve zaha- juje. V době, kdy v jeho vlastí se připravuj další představení jeho děl, chystá se prý také Reinhardt provésti jeho „Zlatohlava“ — kte- rýžto podník ostatně bude patrně pravým pro- tikladem pokusu helleravského, tak nepřátel- ského skutečnosti a divadelní „illusi“. Které pojetí zvítězí, ukáže budoucnost: náležíť Clau- del k dramatikům, kteří požadují, aby pravý stil, iak mají býti hráni, byl teprve v y t vo- řen. obviněných členů ministerstva subjektivně odůvodněna. Vláda v důvodové zprávě, uveřejněné zá- roveň s inkrimovaným opatřením, přiznala, že se opatření to „pohybuje na čáře, která nejde uvnitř, nýbrž vedle zemské ústavy. Skutečně příčí se zemské ústavě. Avšak vláda poukázala ve zmíněné zprávě na to, že na poměry, jaké se vytvořily v Čechách není v zemském zřízení pamatováno, že tedy zemské zřízení neposkytuje žádného prostřed- ku k zakročení. Vláda spatřuje právní titul k svému jednání v nepopíratelně velmi citelné nouzi, ze které v tomto případě vyrůstá nou- zové právo.
Němec Ibsen Claudela Claudelův Reinhardt Německo Čechy
9 article
Ačkoli podepsaní, právě jako majorit zemského výboru království Českého nepopí- rají, že bylo nutno mimořádným prostředky zabrániti prohlášen insolvence království Českého poněvadž nemožnost plnění zákonnýcha smluvních závazků měla by za následek ohrom- né nebezpečí pro všechny veřejné poměry mon- archie a kredit nejen království Českého, nýbrž i státní kredit celé monarchie, jsou přece pře- svědčení, že pomoc taková poskytnuta býti mohla a měla bez porušení zemského zřízení bez poškození zemské autonomie stávajícímu zemskému výboru vládou. Dosazení správní komise podává jasný dů- kaz, že ohledy na německou ob- strukcibyly včtší, nežpovinnosti státními základními zákony každé vládě ulo- žené, k životním interesům království a zemí
království Český nepopit
10 article
Nepovolením zemským výborem požado- vaného zvýšení zemských přírážek a dalšího vybírání pivní dávky byla v důsledku velikého zadlužení celá budoucnost země těžce kum- promitována, všechny kulturní, humanitní hospodářské instituce země silně poškozeny a to vše jen proto, aby nebyla oslabena ob- strukce, jež nemohla poukázati ani na jediné positivní bezpráví české sněmovní majority vůči německé minoritě, jež nemohla popřís. že všechny výdaje země dějí se stejnoměrně pro oba národy, že dokonce náklad na něme- cké školství jest relativně mnohem větší, než na české, a která měla sloužiti jen tomu, aby od české sněmovní většiny nebezpečím fi- nančního bankrotu země vynucenbyl ně- mecký požadavek národnostního rozdělenízemského výborua zem- ského hospodářství, požadavek te. jenž teprve tehdy byl vyřknut, když němaecká minorita ztratila umělou většinu v zemském sněmu. Vlády zaujaly proti zemi, proti její budoucnosti a tím i proti interesům státním stanovisko neoprávněné obstrukce, neboť tato obstrukce neměla morálního oprávnění něja- kým, na národu spáchaným bezprávím, nýbrž měla za účel dosažení politických a národnost- ních, integrity království a monarchie se dotý- kajících vymožeností, a povinností vlád bylo. trvati na tom, že nové uspořádání bez nebez- pečí pro zemi a říši nesmí býti vynucováno fi- nanění katastrofou země, nýbrž že může být nalezeno pouze poctivou smírnou dohodou mezi oběma národy, má-li se tak státi k bla- hu obou národností a země.
11 article
A vláda Vaší Excellence neměla síly, aby dříve nastoupenou cestu opustila a zemskému výboru poskytla takové prostředky, jež by do- stačovaly k bezvadnému plnění jeho povinnost k zemi. Podepsaní táží se proto Vaší Excellence 1. Jak hodlá Vaše Excellence ospravedl- niti tento protiústavní krok, tak těžce po- rušující zemské zřízení království Českého jenž beze sporu tvoři oprávně ný substrat k obžalobě mini- sterstva,a 2. co hodlá Vaše Excellence u činiti. aby abnormálnímu stavu v Čechách byl co nejdříve učiněn konec, a zemský sněm krá- lovství Českého opět k ústavním funkcím povolán? Interpelace sociálních demokratů. Posl. A. Němec a soudr. táží se po opatřenícl k řešení ústavní krise v Čechách. 1. Jak může vláda ospravedlniti svůj ak navržení správní komise na místě ústavy v Če chách a uvalení nových břemen na obyvatel- stvo království Českého oktrojem? 2. Jaké podklady považuje vláda za nutné k nové úpravě zamýšleného zemského zřízen v Čechách ve příčině reformy sněmu zemské- ho, který ve svém dosavadním složená po léta nebyl s to plniti úkoly zákonem mu při- kázané, zvláště není-li naděje, že za stejného základu volitelnosti bude moci též v budoucno- sti vůbec tyto úkoly plniti?
Posl Čechy
12 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Canadian Pacific. Rozpočtovým výborem zvolený užší výbor pre americkou paroplavební službu zabýval se dne záležitostí kanadsko-pacifické drá- Posl. Friedmann podal k vládě několik dotazů Tázal se zvlášť, zda jen společnost Canadian Pa- cific prováděla nezákonné získávání vystěhovalců či také agenti jiných linií. Žádal vysvětlení o po- měru Austro-Americany k mezipalubnímu poolu jakož i údaje o podílu Terstu na vystěhovalectví Přál si pak vysvětlení o poměrech spolků na o- chranu vystěhovalců, zvláště polské vystěhovale- cké společnosti, o které bylo v polských listec tolik psáno. Vyzýval vládu, aby předložila všecky původní listiny, týkající se koncesování a otázky vystěhovalecké. Doprava přes Terst má býti zve- lebena a domácí paroplavba podporována, nesmí však vstoupiti do bezmocné odvislosti na zahra- ničních podnicích paroplavebních. Akciový maje- tek Austro-Americany musí býti nostrilikován. Posl. dr. Kolischer poukazoval na to, že ná- sledkem soutěže v Terstu vzniknuvší společnost Canadian Pacific klesly dopravní sazby do se- verní Ameriky o více než 40%%. Protože tyto sazby z velice značné části jsou placeny vystěhovale rakouskými, soudí řečník, že lím pro rakouskou obchodní a platební bilanci od 1. ledna 1913 vznik- la výhoda nejméně 15 mil. K ročně. Poukazoval dál na to, že Austro-Americana množství rusín- ských vystěhovalců z východní Haliče dopravila do severní Brasilie zdarma, prý v dohodě s orgány ministerstva vnitra. Řečník žádal za odpověd je-li tato těžká obžaloba pravdivou.
Posl Friedmann doktor Kolischer Canadian Pacifik Americana Terst verní Amerika Halič Brasilia Canadian pa Canadian Pacifik
13 article
Posl. dr. Ellenbogen tázal se, proč minister stva vojenství a vnitra vystoupila proti minister- stvu obchodu, a proč se zakročilo jen proti společ- nosti Canadian a nikoli též proti druhým společ- nostem. Ministr obchodu šl. Schuster vyslovil povděk že byla mu poskytnuta příležitost, aby mohl před tímto kompetentním forem podati vysvětlení. Špo- lečnost kanadsko-pacifické dráhy byla už v roce 1908 připuštěna ku provozování obchodu v Ra- kousku a má od té doby filiálku ve Vídni, Byla ve zvláštním poměru k severoanťlantickému paropla- vebnímu poolu a měla smluvní podil na transatlan- tické dopravě. Měla k disposici celou organisaci tohoto svazu. Koncem r. 1912 bylo z různých pří- čin třeba, aby se odloučila od poolu a obrátila se na rakouskou vládu s nabídkou, která měla jí umožniti, aby obchod vystěhovalecký provozo- vala také bez spojeni s poolem. V této nabídce zavázala se společnost kanadsko-pacifické dráhy, že zřídí linii z Terstu do Kanady a že v dopravě vystěhovalců podrobí se na této linii všem pod- mínkám, které jsou nutny v zájmu blaha vystěho- valců a vojenské moci, aby totiž nedopravovala osoby, povinné odvodem. Tuto nabídku vláda s- vrubně prozkoumala a ministerstvo obchodu po- stoupilo ji ministerstvu vnitra ke kompetentnímu vyřízení, poněvadž kanadsko-pacifická dráha usi- lovala při podání své nabídky o zřízení několika odboček v Rakousku.
Posl doktor Ellenbogen Canadian Schuster Vídeň Terst Kanada Rakousko
14 article
Ministr zmínil se pak zevrubně o výnosu mini. sterstva vnitra ze 3. ledna 1913, kterým společ- nosti kanadsko-pacifické dráhy dáno bylo povo- lení zřizovati odbočky v hlavních zemských mě- stech a v některých pohraničných místech, v těch- to se zřetelem na dopravu ruských vystěhovalců přes hranice. V tomto povolení byla společnosti Canadian znova uložena povinnost, přísně zacho- vávati zákaz, obsažený v první povolovací listině. získávati osoby pro vystěhování. Dále byl jí ve příčině vystěhovalectví předepsán zvláštní regfula- tiv, který byl stanoven ministerstvem obchoduv dohedě s ministerstvem vnitra a ministerstvem zeměbrany.
Canadian
15 article
Důvody, které vládu přiměly přijati nabídku společnosti Canadian, byla především naděje, zt- skati linii z Terstu do Kanady, důležitou pro naše styky obchodní, dále získati ruch vystěhovalecký zvýšenou měrou do přístavu terstského, dosud tom zanedbávaného, a možnost poskytnouti vystě- hovalcům pěči a kontrolu v zájmu státním. Regu- lativ měl též před uskutečněním vystěhovaleckého zákona, který jedině může zjednati úplnou reme- duru dnešních poměrů, zabezpečit zachovávání předpisů, vydaných v zájmu vystěhovalců a bran- né moci, a poskytnouti příklad jiným společnostem Ministr předložil výboru v tisku nabídku spo- lečnosti Canadian Paeific, výnos ministra vnitra regulativ a vyslovil naději, že zkoumání těchto listin prokáže, že vláda neopomenula ničeho, čeho nutno, aby bylo zajištěno smlouvou všecko, co jest na prospěch vystěhovalců a státu. Je velice politováníhodno, že přes smluví závazky, společností Canadian převzaté, zřejmě se udála překročení, která jsou nyní předmětem ze- vrubného policejního a soudního vyšetřování. Toto vyšetřování ostatné nezasťavilo se u společnostl. nýbrž týká se všech příslušných podniků. Jeh výsledek nyní ještě není úplný, takže dnes nent možno po této stránce podati podrobná sdělení.
Terst Kanada Rega Canadian Canadian Paeific Canadian převzatý
16 article
Odb. přednosta Riedl podal nejdříve vysvět- lení o organisaci atlantické dopravy paroplavební poolem. Pravil: Austro-Americana, když v r. 1905 zúčastnila se dopravy cestujících, dostala kvotu 4% kontinentální dopravy vystěhovalců, kterážto kvola byla pro tehdejší její výkonnost bohatě vy- měřena. Mimo to bylo ji umožněno, že středo- zemští cestující nebyli počítáni do její kvoty. Při zvýšení výkonnosti tohoto paroplavebního podniku jest tato kvota příliš nepatrnou, zejména když po- rovná se s velikým podílem Rakouska na evrop- ském vystěhovalectví. Vystoupení kanadsko-pací- fické dráhy z poolu poskytlo příležitost, aby za- bezpečen byl lepší zřetel na terstský přístav. Ka- nadsko-pacifická dráha převzala, jak vysvítá předložených úmluv, závazek, aby při ujednání která se přímo nebo nepřímo dotýkají dopravy přes Terst, postupovala v souhlasu s vládou a aby ji stále informovala o zahájení a postupu vy- jednávání. Ministerstvo obchodu mělo za to, že musí se této příležitosi tím tpíše uchopití, poně- vadž mu bylo známo, že obnovení smluvního po- měru se společností kanadsko-pacifické dráhy bylo podmínkou, pod kterou uzavřen byl generální pool v roce 1911.
Riedl Americana Rakousko Ka Terst
17 article
Obdržela na základě této smlouvy přímý vliv na úpravu transatlantické služby a možnost vy- užitkovati této služby též v zájmu domácího pří- stavu a domácí paroplavby. Rovněž dle smluvního závazku vyjednávala společnost Canadian Pacifie se společností Austro Americanou o zjednání přá- telského poměru v terstské službě. To vedlov květnu lelos k dohodě o společném vedení linie Terst—Canada Austro-Americanou a Canadian Pacifie. Tato sjednocená služba měla samozřejmě plniti všecky závazky, které převzala smlouvou Canadian Pacific. Uskutečnění úmluvy ztroskotalo však na tom, že v poolu nastaly známé spory mezi linif Hamburk—Amerika a severoněmeckým Llov- dem, takže další pokračování v boji nebylo způ- sobeno otázkami terstskými, nýbrž daleko vzdá- lenými. Jest však dlužno konstatovati, že ochota uzavříti smlouvu na obou stranách trvala.
Terst Kanada Americana Hamburk Amerika Canadian Pacifie austro Americana Canadian Pacifik
18 article
Řečník pojednal pak o organisaci agentův haličském vystěhovaleckém obchodu. Ve svých vlastních filiálkách ukládají si paroplavební spo- lečnosti samozřejmě vzhledem na obsah podmínek povolení ještě jistá omezení. Také však od nich používá se došlých dotazů ve příčině podmínek dopravy k tomu, aby tazatelům se činily nabídky provise, a aby takto osoby, chtějící se vystěho- vati, byly povzbuzeny získati spolucestující. Tato létací organisace, která se ze sebe samé opět opět obnovuje, jest ještě nejmírnější formou illegál- ního získávání vystěhovalců. Mimo to existuje organisace, rozšířená po celé Haliči, která má své kořeny nikoli v kancelářích paroplavebních společnosti, nýbrž ve velkých vy- stěhovaleckých agenturách v přístavních městech. na př. v Hamburku, Brémách, Antverpách atd. Proti nim jest těžko přímo zakročití, poněvadž nejsou v Rakousku. Jejich tajní agenti jsou bez- početní, jsou v každé vsi, dostávají z ciziny pří- kazy a tiskopisy, mezi nimiž jest též přímé pou- čení, jak osoba odvodem povinná dostane se pře hranice bez pasu.
Halič Hamburk Brémy Antverpy Rakousko
19 article
Na žádost slibuje řečník, že v příští schůzi předloží doklady, které má v rukou. K činnosti těchfo agentů druží se činnost spolků na ochranu vystěhovalců, na př. spolek „Patria“. „Opatrnost“ v Krakově a „Columbus“ ve Vídni, které pod ma- skou, že hájí vystěhovalce, provozují v nejnesty- datějších formách neoprávněné lákání vystěho- valců Konečně také cestovní kanceláře hrají veliko úlohu. Při smlouvě se společností kanadsko-paci- fické dráhy se pomýšlelo na to, aby zlepšeny byly taká tyto poměry. Tato smlouva poskytla vládě právo, aby odjezdy společnosti kontrolovala neje v Terstu, nýbrž také v Antverpách v tom směru, zdali nejsou dopravování vystěhovalci bez výkazů. To měl býti vzor pro zavedení podobné kontroly v ostatních cizozemských přístavech. Se zřetelem na rozsáhlé naže hranice a na saisonní vystěho- valectví do Německa je kontrola v přístavních městech jediným účinným prostředkem ke kontrole vystěhovalectví se stanoviska vojenských zájmů. Když německé společnosti po uzavření smlouvy se společností kanadsko-pacilické dráhy učinily vládě podobné nabídky, byla jim stanovena také tato podmínka. Odmítly však jejich splnění a to, jak řečník na opětné pilné dotazy posl. Friedmanna sděluje. přípisem, jenž jest podepsán vídeňským zástupcem hambursko-americké linie baronem Weichs-Glo- Ministr vnitra svob. p. Heinold prohlásil z úplně nepravdivé tvrzení, že mezi jednotlivými re- sorty, ministerstvy vojenství, obchodu a vnitra byly nějaké neshody o jejich postupu. V okamžiku, kdy jednotlivá ministerstva zvěděla, že u společnosti Canadian Pacilie jsou nešvary, bylo potřebné še- tření se vším důrazem zahájeno a zvláště v Haličí a též ve Vídní vedlo k objevení různých nešvarů. Vláda neměla nikterak v úmyslu, v tomt Z Vídně, 21. října.
Columbus Friedmann Weichs Heinold Krakov Vídeň Terst Antverpy Německo Halič Canadian Pacilie
20 article
nem. směru něco zastírati. Naopak, kdo se provinil, má býti volán před veřejnost a před soudy k zodpo- vědnosti. Je však samozřejmo, že za soudního ři- zení nesmí se o jeho průběhu nic sdělovati. Rovněi nelze sdělovati veřejnosti výsledky policejního vy- šetřování, dokud nebylo skončeno, poněvadž tím by byl zmařen úspěch. Byly-li podniknuty leton obzvlášť pronikavé kroky, je příčinou toho, že k odvodu nedostavily se velmi četné osoby, jicht počet se jen v Haliči a Bukovině páčí na 80.000. Že počet uprchlých povinníků dosáhl takové výše. nezavinila dojista jen agitace agentů, nýbrž z val- né části také hospodářská situace, která byla leto obzvlášt nepříznivá. Počet není hrozně veliký, po- něvadž mezí vystěhovalými jsou také osoby, které se vystěhovaly již jako děti a v Americe snad ze- mřely, osoby, jichž pobyt nemohl býti zjištěn, ko- nečně saisonní vystěhovalci, kteří se z valné části opět vráti, aby se dodatečně dostavili k odvodu.
Halič Bukovina Amerika
21 article
Nicméně počet je dosti značný, aby sám odůvodni zvlášt energické zakročení. Ministr prohlásil, že nejedná se o pronásledování společnosti kanad- sko-pacilické dráhy, nýbrž o rovnoměrný postup proti všem společnostem, zejména proti agentům cestovním kancelářím, pokud se zabývají dopra- vou vystěhovalců. Na dotaz posl. dra. Ellenbogena, je-li pravda že bylo zamýšleno vyznamenati Grünhuta řádem a zdali tento pán je v ministerstvu vůbec znám. odpověděl odb. přednosta Riedl, že pouze jedno byl jím Grünhut přijat. O řádovém vyznamenán vůči němu samozřejmě nemluvil. Ministr šl. Schuster prohlásil ve příčině orga- nisace agentů Austro-Americany, že materiál bud v příští schůzi předložen. Rovněž budou otázky. podané ve příčině bezplatného dopravování cestu- jících do Brasilie, zodpověděny a akta toho se týkající výboru předložena ve schůzi příští. Příští schůze bude zejtra odpoledne
Ellenbogen Grünhut Riedl Schuster Americana Brasilia
22 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. Německé učitelstvo pro vyrovnání. Valná hromada Vereinu učitelů děčínského kresu přijala resoluci, v níž se spolek vyslovuje „zcela rozhodně“ pro to, aby co nejdříve bylo u zavřeno spravedlivé vyrovnání mezi oběma národ ními kmeny v Čechách vzhledem k tomu, že do sažení tohoto, dlouhá léta vymáhaného eíle jes nejen v zájmu školy a učitelstva, nýbrž i že mo přísluší mimořádný význam pro hospodářský a kul turní vývoj všeho obyvatelstva, jak to vychází na jevo z příslušných podobných projevů agrárník obchodních gremií, živnostníků a průmyslníků „Kdyby se však nedalo dosíci usjednocení zástupce obou národů, pak jest bezpodmínečnou povinnost vlády, aby učinila pevnou rukou přítrž neudrži- telným poměrům v zemi přiměřeným vládním za- kročením“ — praví resoluce děčínských učitele německých.
Čechy
23 article
Most protí kníž. Thunoví Resoluční aparát německých měst neměl dela dobu žádné práce; v Mostě spuštěn předvěe- rejškem na novo. Městská rada tamější usnesla na nejúplnějším souhlasu se stanoviskem německých poslanců oproti mistodržiteli kn. Thunovi u příle- žitosti vyrovnací konference projeveným i proje- vuje naději, že němečtí poslanci v tomto stano- vísku i na dále vytrvají. Hrabě Osvald Thun zemřel. Bývalý vůdce ústávověrného velkostatkářstv v Čechách hrabě Osvald Thun-Salm zemřel včera o polednách ve Vídni. Činnost jeho politická náleží největší svou platností pro jeho stranu vlastně d století minulého, postoupilť do politicky parlamen- tárního života už r. 1880, zvolen jsa při doplňova- cích volbách do sněmu království Českého, vůdcov- ství ústavověrného velkostatkářstva ujal se po smrti knížete Karla Auersperga a jako zástupce své strany zúčastnil se vídeňských punktací r. 1890. Narodil se jako nejstarší syn hr. Josefa O. Thun- Hohensteina 14. prosince 1849 a po odbytých práv- nických studiích věnoval se původně službě diplo- matické, avšak záhy vrátil se do soukromého život a věnoval se správě svých statků a průmyslových podníků. Přídomku Salm-Reifferscheid získal záro- veň, když na něj připadlo hanšpašské svěřenství po jeho ujci hr. Salm-Reifferscheidovi. Byl to šlech- tic německo-nacionální od kosti, zásadní prolivník českého národa a horlivý podpůrce pražského ně- mectví, o něž si zjednal zásluhy, jakožto dlouho- letý president německého Theatervereinu, jehož byl duší. Nové německé divadlo v Praze jest vlast- ně jeho dílem a ještě na posledním vyzvání Thea- tervereinu k německému publiku čte se jeho pod- pís. Byl držitelem svěřenských statků Klášterce Benešova (na Děčínsku) , Žehušie, Hanšpachu alodiálních statků Světlé nad S. a Haber.
Thun Osvald Thun Salm Auersperg O Thun Hohenstein Reifferscheid Theo Žehušie Hanšpach Haber Most Čechy Vídeň Praha Klášterec Benešov Děčínsko
24 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Poněmčování Korutan. Korutany jsou už dávno zemí, ve které neplat základní zákony státní a rozhoduje pouze zvůle místní německo-nacionální národní rady. Ačkol Slovinci tvoří dosud i dle obcovacího jazyka čtvr- tinu a ve skutečnosti dobrou třetinu všeho obyva- telstva, Slovinec dnes už se ve svém jazyku nedo- volá práva u soudu a neobdrží jízdní lístek u želez- niční pokladny, nepožádá-li zaň německy. Nejne- bezpečnější pro slovinskou národnost jest však, že slovinština vypuzena už také z národních škol vyjma tři nebo čtyři slovinské školy v jihovýchodní části země, ve všech ostatních slovinských obcíeh vyučuje se už německy. „Slov. Narod“ má seznam slovinských obcí v okolí Celovce a Vrbského jeze- ra, v nichž je školství již úplně poněmčeno, ačv některé z těch obcí není ani jediného německéh žáka. Jsou obce, jako Grabštajn, v níž 250 slovin- ských žáků je vydáno na pospas německých učí- telů, zuřivých nacionálů, kteří o slovinském jazyku mluví jen s opovržením a učí své žáky nenávidět národnost svých rodičů. Poněmčování slovinskýck škol provádí se systematicky, jde od ševeru a pro- niká zvolna na jih ke Karavankám, kde se snaž německými školami obklíčiti nejslovinštější dosu korutanský kraj. Rožnu dolinu. Podaří-li se Něm- cům tento kraj odříznouti od slovinské oblasti. budou Korutany pro Slovince úplně ztraceny.
Slovinec Vrbský RakouskoUhersko Korutany Celovec Karavanky Německo
25 article
O slovinské školství v Korufanech stará s dle svých slabých sil pouze slovinská školská ma- tice „Družba sv. Cyrilla a Methoda“. Zdálo by se že aspoň všichni Slovinci v ostatních slovinských zemích budou tento spolek všemožně podporovati. aby mohl v Korutanech zachrániti, co se ještě dá zachrániti. Ale všechen slovinský venkov v Kraň- sku a Štyrsku je dosud v moci klerikálů, jímž stran- nické zájmy jdou nad zájem národní a tito „vůd- cové národa“ nejen sami nic nečiní na uhájení slo- vinské národnosti v Korutanech, nýbrž zrazují pří- mo své přivržence, aby nepřispívali na školskou matici, poněvadž správa tohoto obranného spolku je v rukou liberálních Slovinců. A tak zvolna uha- síná slovinská větev v Korutanech, jež byly ještě před tisíci lety jádrem slovinského národa.
Cyrill Korutany Kraň
26 article
Gorický sněm. Také gorický sněm byl koncem minulého týdne odročen. Sněm měl v tomto zasedání pouze čtyři schůze, většinou formální, v nichž se ustavil a při- kázal různé předlohy výborům. K meritorní práci se nedostal, jednak proto, že zasedání říšské rady nedopouští dalšího zasedání sněmu, hlavně však proto, že vyjednávání mezi stranami o pracovní většínu není ještě ukončeno. Za hranicemi. Stambulovcí v obžalobě. „Blgaria“ oznamuje bulharskému obecen- stvu, že uveřejní krátký výtah z obžaloby. podané státnímu soudu na bývalé ministry Rača Petrova, dra. Gudeva, generála Michala Savova, Nikolu Genadieva (nynějšího zahraničného ministra) a Ivana Chalačeva. List kárá nynější vládu za to, že obžalo- bu, při které jde o věci, týkající se hluboce bulharského státu i národa, schovává před veřejností, zvláště před poslanci, aby jí opo- sice nemohla při agitací předvolební užítí proti vládě. Poslanci se po ní sháněli u ře- ditele kanceláře, ale on jim odpověděl, žeji dáti nemůže, protože je zamčena a jemu není známo, kde je klíč. Přes to se některým osobám podařilo zji- stití, že obžaloba obsahuje 40 bodů a je rozdě- lena na 8 částí. Podepsání jsou na ní státní žalobce Georgi I. Danailov a jeho pomocnici dr. Alexandr Girginov a Vasíl Milev. K ob- žalobě přiložen seznam obeslaných svědků. jichž je 591, Mezi svědky jsou nejznámější bulharští státníci, státní hodnostové a poli- tikové.
Michalus Savův Genadiev Chalačev George Danailov doktor Girginov Vasíl Milev Rača Petrov
27 article
Osvětná práce Srbů v dobytém území. „Hlavní osvětná rada“ při vládě v Běle- hradě ustanovila, aby zřízena byla nižší gy- mnasia v těchto dobytých městech: v Novém Pazaru, v Prepolí nebo Senici, Prištině. Prizrenu, Kumanovu, Tetovu, Ochridu, Debru, Gevgelii, Dorianu, Prilipu, Mitrovici, Koča- nech, Kavadarci, Křívé Palance nebo Kra- tovu. Velesu a Štipu. Zápis žáků se dějea zvláště mnoho se jich přihlásilo ve Velesua Štipu. Učitelské ústavy se otevírají ve Skoplji Bitolii a Mitrovici. Americký celní tarit a Rusko. Počátkem října ve Spojených státech ameri- ckých vešel v platnost nový tarií na cizozemské zboží. Proti dosavadním ochranářským tarifům americkým nový celní tarif zavádí značné snížení cla. Je to zásluhou nové demokratické vlády. Ale v novém tarifu jest zajímavá výnimka: snížený tarií platí pouze pro to zboži, které jest dováženo do Ame- riky na lodích států, majících obchodní smlouvu se Spojenými státy. Za zboží, dovážené pod vlajkou ostatních států, vybírá se dodatečné clo v rozměru 5% ceny. Toto výnimečné ustanovení týká s vlastně jen Francie a Ruska, jmenovitě Ruska, je- hož stará obchodní smlouva se Spojenými státy byla zrušena na agitaci židů, amerických občanů kterým se zakazuje podle ruských zákonů vstup do ruské říše.
Srba Dorian Prilip Mitrovic Koča Veles Štip Běla Nový Pazar Prepole Senica Priština Prizren Kumanovo Tetov Ochrid Debra Kavadarci Křívá Palance Rusko spojený stát ame Francie
28 article
Churchillův návrh. Všeobecně překvapilo, že anglický ministr námořnietva Winston Churchill po naprostém ne- úspěchu, s jakým se setkal jeho návrh z 26. břez- na t. r., aby dohodou mezi Anglií a Německem se na rok upustilo od stavby velkých bitevních lodí, měl odvahu na sobotní voličské schůziv Manchestru podobný návrh jménem anglické vlá- dy opakovati. Vládě blízká „Westminster Gazelte“ projevuje naději, že Churchillův návrh bude rok co rok opakován bez zřetele na bezprostřední úspěch, ale aby se předešlo zklamáním, jež by mohla způsobiti ochlazení mezinárodních poměrů, nutno si uvědomiti obtíže. K těm náleží trvání německého lodního zákona, jenž německým fir- mám pro stavbu lodí zaručuje na řadu let práci, a dále nejde jen o anglo-německý, nýbrž o vše- evropský problem, při němž by se Anglie a Ně- mecko měly postaviti v čelo. Většina anglické veřejnosti není však návrhem nikterak nadšena. Některé liberální listy zaujaly k němu sice příznivé stanovisko, ale poukazují při tom na obtíže. „Daily News přímo praví, že celý plán finanční čini nemožným již podmínka, aby také ostatní státy se připojily k zastavení lodních staveb. List dokonce naznačuje, že ministr námoř- nictva v odmitnutí svého plánu se strany Něme- cka, které lze určitě očekávati, doufá nalézti o- mluvu pro svůj silně zvýšený nový námořní roz- počet Konservativní tisk pak vesměs návrh odmítá i podkládá mu jiné zámysly. „Daily Graphic“ ne- pokládá za přiměřené důstojnosti anglických stát- níků, obtěžovati stále Německo návrhy na obme- zení námořního zbrojení, a soudí, že ministr ná- mořnictva svůj návrh vážně nemínil již z toho, že jej učinil německé vládě v řeči k voličům.
Churchillův Winston Churchill Anglie Německo Westminster Daily Graphic Daily News
29 article
Times“ píšou: Mohli bychom o poukazu Churchil- lově na možnou přestávku ve stavbě dreadnoughtů mluviti s větší důvěrou, kdybychom byli úplně přesvědčeni, že tento poukaz nebyl učiněn spíše na adresu jeho radikálních stoupenců, než do Ber- lfna. Ze siluace lze určitě souditi, že Churchillovi vzniknou obtíže spíše v jeho vlastní straně, ne u jeho politických odpůrců. Jeho nabídka se ostat- ně nesrovnává se skutečnostmi, které předpokládá, poněvadž britská síla, pokud jde o dreadnoughty. není dvojnásobná proti německé. Kromě toho, jak se obáváme, nelze ji provésti. Námořní moc ne- může býti odhadována jedině dle bítevních lodí. Kdyby Německo návrh přijalo, nemohlo by se mu zabrániti, aby uspořené peníze nevynaložilo na malé válečné lodi a na podmořské čluny. Francie pak by mohla souditi, že návrh nezabrání německé vládě, vynaložiti tyto peníze na nové a nákladné rozmnožení armády. — „Standard“ připomíná, že od prvního kroku Campbella Bannermanna každý podobný plán byl v Německu přijat s posměchem nebo nedůvěrou, mnohdy s obojím zároveň. Chur- chili opětně vydává Anglii hlubokému pokoření, že návrh Anglie bude pokládán buď za známku slabosti nebo za úskok, aby soupeř byl ukolébán v klamnou bezpečnost.
Churchill Campbell Churchil Německo Francie Chur Anglie Times
30 article
Pokud jde o německé stanovisko, nepokládá se dle informací z Berlína Churchillova nabídka v rozhodujících kruzích za konkretní návrh. Určité stanovisko k této otázce mohlo by prý se za- ujmouti teprve, kdyby anglická vláda učinila urči- tější dotar. V německém liberálním tisku vyskytly se jer ojedinělé souhlasné projevy. V „Berl. Tageb vítá kapitán Persius anglický návrh, ale dokláda Je jen jediná obtíž. Podaří se v Německu prosa- dití podobné obmezení zbrojení proti odporu lod- ního spolků a jeho stoupenců. Lodní spolek se nyní horlivě snaží raziti dráhu nové lodní novelle. Nebude se štititi žádných prostředků, aby zmaři podněty, jaké nyní podává Churchili. Neustane. až opětné rozmnožení našeho loďstva přiostří si- tuaci tak, že bude moci býti vyjasněna jedině vybitím nejpovážlivějšího rázu. Nacionalistický tisk německý odbývá Chur- chilla málo zdvořile a tropí si z jeho návrhu po- směch. „Deutsche Tagesztg.“ na příklad píše mezi jinýma Německé loďstvo se buduje, aby dle mož- nosti čelilo všem eventualitám; toto loďstvo a jeho potřeba nemají s rychle se střídajícím přílivem a odlivem politických konstellací co činiti. Prote je nám také páně Churchillova myšlenka „milo- stivého léta“ nepochopitelna. O německé Hinano
Churchillův V Berl Churchit Berlín Německo Chur Deutsche Tagesztg kapitán Persius