2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
22. října 1913. Číslo 290.
4
article
Mistopředseda Jukel odpověděl, že sdel
předsedovi ministerstva tento dotaz.
Posl. Zahajkiewicz urguje odpověď n
dotaz jeho strany o zámořském vystěhovalectví
Je prý nutno vyšetřiti také činnost ostatních paro-
plavebních společností, už proto, aby bylo vyva-
rováno zdání, že se jedná o jednostranné zakro-
čeni proti jedné společnosti v zájmu konkurenčních
společností.
Konec schůze v 7 hod. večer; příští schůze
bude zítra v 11. hod. s dnešním pořadem.
Interpelace o zemské krisi v Čechách.
V došlých spísech je interpelace poslane
Staňka, dra. Fiedlera, dra. Hrubana
Klofáče, dra. Masaryka a soudr. ku
předsedovi ministerstva, kteráž má toto zněnít
J. E. p. předsedoví ministerstva.
Mistopředseda Jukel
Posl
Staněk
Fiedler
Hruban Klofáč
Masaryk
Čechy
5
article
Vaše Excellencel
Rozpuštěním zemského sněmu dne 26
července t. r., prohlášením zemského výboru
za zrušený následkem demise nejv. zemského
maršálka, jež však byla podána před rozpuště-
ním sněmu a dosazením zemské správní komise
bylo platné zemské zřízení v Čechách zřejmě
porušeno a princip autonomie království
zemí, jenž tvoří základ dnešní ústavy, těžce
poškozen.
Neboť cís. patentem z 26. července t. r.o
rozpuštění zemského sněmu rozpouští se sněm
království Českého a vládě, které bylo naří-
zeno, aby vykonala nové volby, ukládá se pro-
vésti tyto volby ve vhodném okamžiku. Dle
§ 6. zemského zřízení pro království Českéz
26. února 1861 č. 20. říš. zák. vypisují se nové
volby po předchozím rozpuštění sněmu a ne-
nařizují se toliko za výslovného odkladu na
neurčitou lhůtu, která se vládě bude zdáti
vhodnou. Vláda skutečně po rozpuštění zem-
ského sněmu opomenula vypsati nové volby
provádí protiústavní patent, neboť až do
dnešního dne váhá bezpodstatně vypsatí volby
takže království České není té doby v zem-
ských záležitostech přes normu, vyslovenou
v § 1. jeho zemského zřízení, zastoupeno žád-
ným zemským sněmem.
Čechy
6
article
Tímtéž cís. patentem z 26. července t. r.
podepsaným rovněž zmíněnými ministry, a tý-
kajícím se dalšího vedení zemské správy krá-
lovství Českého, dosazuje se k obstarávání ú-
kolů, které po zákonu přísluší zem-
skému výboru království Českého, císa-
řem imenovaná zemská správní komi-
se, jejíž působnost má trvati tak dlouho, a
nový zemský výbor, zvolený sněmem, zaháj
opět svoji činnost. Dále se nařízuje, aby k opa-
tření nových prostředků k řádnému ve-
dení zemského hospodářství byly 1. vybírány
přirážky ke všem přímým daním, mimo osobn
daň z příjmů, na druhé pololetí r. 1913 ve zvý-
šené výměře 65 proc. a 2. pivní dávka ze spo-
třeby piva. Zemské zřízení pro království Če-
ské z 26. února 1861 č. 20 říš. zák. předpisuje.
že království České je v zemských záležito-
stech zastupováno zemským sněmem.
Oprávnění, náležející k oboru působnosti
zemského zastupitelstva, vykonává buď zem-
ský sněm sám nebo zemský výbor (§§ 1. a 2.).
Funkční doba přísedících zemského výboru
náhradníků trvá v případě rozpuštění sněmu
ještě tak dlouho, až nový zemský sněm zvoli
nový výbor (§ 14.). Za zemské záležitosti pro-
hlašují se dle § 18. I. 4a) všechna nařízení ve
příčině rozpočtu a účtování země, pokud jde
o zemské příjmy ze správy jmění, náležícího
zemi, zdanění na účely země a použití zem-
ského úvěru.
7
article
Je zřejmo, že dosazením zeměpanské komise
k obstarávání úkolů zákonně příslušících zem-
skému výboru, jakož i zdaněním zeměpanským
nařízením bez souhlasu zákonitého zemského
zastupitelstva nedbá se zemského zří-
zení prc království, nýbrž že se ve shora zmí-
něných předpisech mění. Protože pak dle § 17.
al. 3 a § 38. al. 3 ke změně zemského zřízení
vedle císařovy sankce je potřebí usnesení, při-
jatého zem. sněmem za přítomnosti nejméně
ží všech členů, nejméně přítomných, jeví se
změna zemského zřízení, vykonaná
cís. patentem, jakojeho porušení.
Obžaloba je tedy také vzhledem na císa
ský patent z 26. července 1913 ve příčině dal-
šího vedení zemské správy království České-
ho odůvodněna zněním a provedením jeho ob-
jektivně a připojenými podpisy a součinnost
ce táž, ale drama se původně odehrávalov
současnosti, otec neodcházel do svaté země.
nýbrž do Ameriky, zázrak se omezoval na vrá-
cení zraku nevídomým očím, a celý, ve své
podstatě hrůzný motiv nákazy z malomocen-
ství úplně scházel. Jiní snad soudí jinak, mne
však, přiznám se, toto literárně historické
srovnání připravilo o značnou část illuse.
V Helleravě hráli kus v Hegnerově pře-
kladu: tam nevystupují francouzské postavy
Anne Vercors, Pierre de Craon, Jacques Hury
nýbrž středověcí Němci, pojmenovaní Andreas
Gradherz, Peter von Ulm, Jakobäus; tam se
nemluví o francouzském králi a panně Orléan-
ské, nýbrž o vjezdu císaře Karla do špýru ..
Hegnerův
Vercors
Pierre jít Craon
Hur
Němec
Andreas Gradherz
Ulm
Karel
Amerika
Jakobäus
8
article
I to jsou maličkosti, a není pochyby, že autor
sám dal těmto modifikacím svou sankci. Běží
tu jednak o chvályhodnou snahu, přebásnit ci-
zího autora tak, aby se převod četl docela ja-
ko originál; spolu však běží o jistou neskrom-
nost, o porušení distance, o přisvojování si bo-
hatství cizího národa. Němci mají jistě ohrom-
né zásluhy o propagaci Shakespearea, Ibsena
ale dnes s nimi skoro nakládají, jakoby patříli
docela do jejich písemnictví. Podobně náhodná
okolnost, že Claudel působí v Německu
hlubší důvod, že tam žijí jeho nadšení ctitelé
mají v zápětí, že Němci i tohoto autora takřka
„anektují“
Divadelní éra Claudelova se teprve zaha-
juje. V době, kdy v jeho vlastí se připravuj
další představení jeho děl, chystá se prý také
Reinhardt provésti jeho „Zlatohlava“ — kte-
rýžto podník ostatně bude patrně pravým pro-
tikladem pokusu helleravského, tak nepřátel-
ského skutečnosti a divadelní „illusi“. Které
pojetí zvítězí, ukáže budoucnost: náležíť Clau-
del k dramatikům, kteří požadují, aby pravý
stil, iak mají býti hráni, byl teprve v y t vo-
řen.
obviněných členů ministerstva subjektivně
odůvodněna.
Vláda v důvodové zprávě, uveřejněné zá-
roveň s inkrimovaným opatřením, přiznala, že
se opatření to „pohybuje na čáře, která nejde
uvnitř, nýbrž vedle zemské ústavy.
Skutečně příčí se zemské ústavě.
Avšak vláda poukázala ve zmíněné zprávě na
to, že na poměry, jaké se vytvořily v Čechách
není v zemském zřízení pamatováno, že tedy
zemské zřízení neposkytuje žádného prostřed-
ku k zakročení. Vláda spatřuje právní titul k
svému jednání v nepopíratelně velmi citelné
nouzi, ze které v tomto případě vyrůstá nou-
zové právo.
Němec
Ibsen
Claudela
Claudelův
Reinhardt
Německo
Čechy
9
article
Ačkoli podepsaní, právě jako majorit
zemského výboru království Českého nepopí-
rají, že bylo nutno mimořádným
prostředky zabrániti prohlášen
insolvence království Českého
poněvadž nemožnost plnění zákonnýcha
smluvních závazků měla by za následek ohrom-
né nebezpečí pro všechny veřejné poměry mon-
archie a kredit nejen království Českého, nýbrž
i státní kredit celé monarchie, jsou přece pře-
svědčení, že pomoc taková poskytnuta býti
mohla a měla bez porušení zemského zřízení
bez poškození zemské autonomie stávajícímu
zemskému výboru vládou.
Dosazení správní komise podává jasný dů-
kaz, že ohledy na německou ob-
strukcibyly včtší, nežpovinnosti
státními základními zákony každé vládě ulo-
žené, k životním interesům království a zemí
království Český nepopit
10
article
Nepovolením zemským výborem požado-
vaného zvýšení zemských přírážek a dalšího
vybírání pivní dávky byla v důsledku velikého
zadlužení celá budoucnost země těžce kum-
promitována, všechny kulturní, humanitní
hospodářské instituce země silně poškozeny
a to vše jen proto, aby nebyla oslabena ob-
strukce, jež nemohla poukázati ani na jediné
positivní bezpráví české sněmovní majority
vůči německé minoritě, jež nemohla popřís.
že všechny výdaje země dějí se stejnoměrně
pro oba národy, že dokonce náklad na něme-
cké školství jest relativně mnohem větší, než
na české, a která měla sloužiti jen tomu, aby
od české sněmovní většiny nebezpečím fi-
nančního bankrotu země vynucenbyl ně-
mecký požadavek národnostního
rozdělenízemského výborua zem-
ského hospodářství, požadavek te.
jenž teprve tehdy byl vyřknut, když němaecká
minorita ztratila umělou většinu v zemském
sněmu. Vlády zaujaly proti zemi, proti její
budoucnosti a tím i proti interesům státním
stanovisko neoprávněné obstrukce, neboť tato
obstrukce neměla morálního oprávnění něja-
kým, na národu spáchaným bezprávím, nýbrž
měla za účel dosažení politických a národnost-
ních, integrity království a monarchie se dotý-
kajících vymožeností, a povinností vlád bylo.
trvati na tom, že nové uspořádání bez nebez-
pečí pro zemi a říši nesmí býti vynucováno fi-
nanění katastrofou země, nýbrž že může být
nalezeno pouze poctivou smírnou dohodou
mezi oběma národy, má-li se tak státi k bla-
hu obou národností a země.
11
article
A vláda Vaší Excellence neměla síly, aby
dříve nastoupenou cestu opustila a zemskému
výboru poskytla takové prostředky, jež by do-
stačovaly k bezvadnému plnění jeho povinnost
k zemi.
Podepsaní táží se proto Vaší Excellence
1. Jak hodlá Vaše Excellence ospravedl-
niti tento protiústavní krok, tak těžce po-
rušující zemské zřízení království Českého
jenž beze sporu tvoři oprávně
ný substrat k obžalobě mini-
sterstva,a
2. co hodlá Vaše Excellence u činiti.
aby abnormálnímu stavu v Čechách byl co
nejdříve učiněn konec, a zemský sněm krá-
lovství Českého opět k ústavním funkcím
povolán?
Interpelace sociálních demokratů.
Posl. A. Němec a soudr. táží se po opatřenícl
k řešení ústavní krise v Čechách.
1. Jak může vláda ospravedlniti svůj ak
navržení správní komise na místě ústavy v Če
chách a uvalení nových břemen na obyvatel-
stvo království Českého oktrojem?
2. Jaké podklady považuje vláda za nutné
k nové úpravě zamýšleného zemského zřízen
v Čechách ve příčině reformy sněmu zemské-
ho, který ve svém dosavadním složená
po léta nebyl s to plniti úkoly zákonem mu při-
kázané, zvláště není-li naděje, že za stejného
základu volitelnosti bude moci též v budoucno-
sti vůbec tyto úkoly plniti?
Posl
Čechy
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Canadian Pacific.
Rozpočtovým výborem zvolený užší výbor pre
americkou paroplavební službu zabýval se dne
záležitostí kanadsko-pacifické drá-
Posl. Friedmann podal k vládě několik dotazů
Tázal se zvlášť, zda jen společnost Canadian Pa-
cific prováděla nezákonné získávání vystěhovalců
či také agenti jiných linií. Žádal vysvětlení o po-
měru Austro-Americany k mezipalubnímu poolu
jakož i údaje o podílu Terstu na vystěhovalectví
Přál si pak vysvětlení o poměrech spolků na o-
chranu vystěhovalců, zvláště polské vystěhovale-
cké společnosti, o které bylo v polských listec
tolik psáno. Vyzýval vládu, aby předložila všecky
původní listiny, týkající se koncesování a otázky
vystěhovalecké. Doprava přes Terst má býti zve-
lebena a domácí paroplavba podporována, nesmí
však vstoupiti do bezmocné odvislosti na zahra-
ničních podnicích paroplavebních. Akciový maje-
tek Austro-Americany musí býti nostrilikován.
Posl. dr. Kolischer poukazoval na to, že ná-
sledkem soutěže v Terstu vzniknuvší společnost
Canadian Pacific klesly dopravní sazby do se-
verní Ameriky o více než 40%%. Protože tyto sazby
z velice značné části jsou placeny vystěhovale
rakouskými, soudí řečník, že lím pro rakouskou
obchodní a platební bilanci od 1. ledna 1913 vznik-
la výhoda nejméně 15 mil. K ročně. Poukazoval
dál na to, že Austro-Americana množství rusín-
ských vystěhovalců z východní Haliče dopravila
do severní Brasilie zdarma, prý v dohodě s orgány
ministerstva vnitra. Řečník žádal za odpověd
je-li tato těžká obžaloba pravdivou.
Posl
Friedmann
doktor
Kolischer
Canadian Pacifik
Americana
Terst
verní Amerika
Halič
Brasilia
Canadian pa
Canadian Pacifik
13
article
Posl. dr. Ellenbogen tázal se, proč minister
stva vojenství a vnitra vystoupila proti minister-
stvu obchodu, a proč se zakročilo jen proti společ-
nosti Canadian a nikoli též proti druhým společ-
nostem.
Ministr obchodu šl. Schuster vyslovil povděk
že byla mu poskytnuta příležitost, aby mohl před
tímto kompetentním forem podati vysvětlení. Špo-
lečnost kanadsko-pacifické dráhy byla už v roce
1908 připuštěna ku provozování obchodu v Ra-
kousku a má od té doby filiálku ve Vídni, Byla ve
zvláštním poměru k severoanťlantickému paropla-
vebnímu poolu a měla smluvní podil na transatlan-
tické dopravě. Měla k disposici celou organisaci
tohoto svazu. Koncem r. 1912 bylo z různých pří-
čin třeba, aby se odloučila od poolu a obrátila
se na rakouskou vládu s nabídkou, která měla
jí umožniti, aby obchod vystěhovalecký provozo-
vala také bez spojeni s poolem. V této nabídce
zavázala se společnost kanadsko-pacifické dráhy,
že zřídí linii z Terstu do Kanady a že v dopravě
vystěhovalců podrobí se na této linii všem pod-
mínkám, které jsou nutny v zájmu blaha vystěho-
valců a vojenské moci, aby totiž nedopravovala
osoby, povinné odvodem. Tuto nabídku vláda s-
vrubně prozkoumala a ministerstvo obchodu po-
stoupilo ji ministerstvu vnitra ke kompetentnímu
vyřízení, poněvadž kanadsko-pacifická dráha usi-
lovala při podání své nabídky o zřízení několika
odboček v Rakousku.
Posl
doktor
Ellenbogen
Canadian
Schuster
Vídeň
Terst
Kanada
Rakousko
14
article
Ministr zmínil se pak zevrubně o výnosu mini.
sterstva vnitra ze 3. ledna 1913, kterým společ-
nosti kanadsko-pacifické dráhy dáno bylo povo-
lení zřizovati odbočky v hlavních zemských mě-
stech a v některých pohraničných místech, v těch-
to se zřetelem na dopravu ruských vystěhovalců
přes hranice. V tomto povolení byla společnosti
Canadian znova uložena povinnost, přísně zacho-
vávati zákaz, obsažený v první povolovací listině.
získávati osoby pro vystěhování. Dále byl jí ve
příčině vystěhovalectví předepsán zvláštní regfula-
tiv, který byl stanoven ministerstvem obchoduv
dohedě s ministerstvem vnitra a ministerstvem
zeměbrany.
Canadian
15
article
Důvody, které vládu přiměly přijati nabídku
společnosti Canadian, byla především naděje, zt-
skati linii z Terstu do Kanady, důležitou pro naše
styky obchodní, dále získati ruch vystěhovalecký
zvýšenou měrou do přístavu terstského, dosud
tom zanedbávaného, a možnost poskytnouti vystě-
hovalcům pěči a kontrolu v zájmu státním. Regu-
lativ měl též před uskutečněním vystěhovaleckého
zákona, který jedině může zjednati úplnou reme-
duru dnešních poměrů, zabezpečit zachovávání
předpisů, vydaných v zájmu vystěhovalců a bran-
né moci, a poskytnouti příklad jiným společnostem
Ministr předložil výboru v tisku nabídku spo-
lečnosti Canadian Paeific, výnos ministra vnitra
regulativ a vyslovil naději, že zkoumání těchto
listin prokáže, že vláda neopomenula ničeho, čeho
nutno, aby bylo zajištěno smlouvou všecko, co
jest na prospěch vystěhovalců a státu.
Je velice politováníhodno, že přes smluví
závazky, společností Canadian převzaté, zřejmě se
udála překročení, která jsou nyní předmětem ze-
vrubného policejního a soudního vyšetřování. Toto
vyšetřování ostatné nezasťavilo se u společnostl.
nýbrž týká se všech příslušných podniků. Jeh
výsledek nyní ještě není úplný, takže dnes nent
možno po této stránce podati podrobná sdělení.
Terst
Kanada
Rega
Canadian
Canadian Paeific
Canadian převzatý
16
article
Odb. přednosta Riedl podal nejdříve vysvět-
lení o organisaci atlantické dopravy paroplavební
poolem. Pravil: Austro-Americana, když v r. 1905
zúčastnila se dopravy cestujících, dostala kvotu
4% kontinentální dopravy vystěhovalců, kterážto
kvola byla pro tehdejší její výkonnost bohatě vy-
měřena. Mimo to bylo ji umožněno, že středo-
zemští cestující nebyli počítáni do její kvoty. Při
zvýšení výkonnosti tohoto paroplavebního podniku
jest tato kvota příliš nepatrnou, zejména když po-
rovná se s velikým podílem Rakouska na evrop-
ském vystěhovalectví. Vystoupení kanadsko-pací-
fické dráhy z poolu poskytlo příležitost, aby za-
bezpečen byl lepší zřetel na terstský přístav. Ka-
nadsko-pacifická dráha převzala, jak vysvítá
předložených úmluv, závazek, aby při ujednání
která se přímo nebo nepřímo dotýkají dopravy
přes Terst, postupovala v souhlasu s vládou a
aby ji stále informovala o zahájení a postupu vy-
jednávání. Ministerstvo obchodu mělo za to, že
musí se této příležitosi tím tpíše uchopití, poně-
vadž mu bylo známo, že obnovení smluvního po-
měru se společností kanadsko-pacifické dráhy bylo
podmínkou, pod kterou uzavřen byl generální pool
v roce 1911.
Riedl
Americana
Rakousko
Ka
Terst
17
article
Obdržela na základě této smlouvy přímý vliv
na úpravu transatlantické služby a možnost vy-
užitkovati této služby též v zájmu domácího pří-
stavu a domácí paroplavby. Rovněž dle smluvního
závazku vyjednávala společnost Canadian Pacifie
se společností Austro Americanou o zjednání přá-
telského poměru v terstské službě. To vedlov
květnu lelos k dohodě o společném vedení linie
Terst—Canada Austro-Americanou a Canadian
Pacifie. Tato sjednocená služba měla samozřejmě
plniti všecky závazky, které převzala smlouvou
Canadian Pacific. Uskutečnění úmluvy ztroskotalo
však na tom, že v poolu nastaly známé spory mezi
linif Hamburk—Amerika a severoněmeckým Llov-
dem, takže další pokračování v boji nebylo způ-
sobeno otázkami terstskými, nýbrž daleko vzdá-
lenými. Jest však dlužno konstatovati, že ochota
uzavříti smlouvu na obou stranách trvala.
Terst
Kanada
Americana
Hamburk
Amerika
Canadian Pacifie
austro Americana
Canadian Pacifik
18
article
Řečník pojednal pak o organisaci agentův
haličském vystěhovaleckém obchodu. Ve svých
vlastních filiálkách ukládají si paroplavební spo-
lečnosti samozřejmě vzhledem na obsah podmínek
povolení ještě jistá omezení. Také však od nich
používá se došlých dotazů ve příčině podmínek
dopravy k tomu, aby tazatelům se činily nabídky
provise, a aby takto osoby, chtějící se vystěho-
vati, byly povzbuzeny získati spolucestující. Tato
létací organisace, která se ze sebe samé opět
opět obnovuje, jest ještě nejmírnější formou illegál-
ního získávání vystěhovalců.
Mimo to existuje organisace, rozšířená po celé
Haliči, která má své kořeny nikoli v kancelářích
paroplavebních společnosti, nýbrž ve velkých vy-
stěhovaleckých agenturách v přístavních městech.
na př. v Hamburku, Brémách, Antverpách atd.
Proti nim jest těžko přímo zakročití, poněvadž
nejsou v Rakousku. Jejich tajní agenti jsou bez-
početní, jsou v každé vsi, dostávají z ciziny pří-
kazy a tiskopisy, mezi nimiž jest též přímé pou-
čení, jak osoba odvodem povinná dostane se pře
hranice bez pasu.
Halič
Hamburk
Brémy
Antverpy
Rakousko
19
article
Na žádost slibuje řečník, že v příští schůzi
předloží doklady, které má v rukou. K činnosti
těchfo agentů druží se činnost spolků na ochranu
vystěhovalců, na př. spolek „Patria“. „Opatrnost“
v Krakově a „Columbus“ ve Vídni, které pod ma-
skou, že hájí vystěhovalce, provozují v nejnesty-
datějších formách neoprávněné lákání vystěho-
valců
Konečně také cestovní kanceláře hrají veliko
úlohu. Při smlouvě se společností kanadsko-paci-
fické dráhy se pomýšlelo na to, aby zlepšeny byly
taká tyto poměry. Tato smlouva poskytla vládě
právo, aby odjezdy společnosti kontrolovala neje
v Terstu, nýbrž také v Antverpách v tom směru,
zdali nejsou dopravování vystěhovalci bez výkazů.
To měl býti vzor pro zavedení podobné kontroly
v ostatních cizozemských přístavech. Se zřetelem
na rozsáhlé naže hranice a na saisonní vystěho-
valectví do Německa je kontrola v přístavních
městech jediným účinným prostředkem ke kontrole
vystěhovalectví se stanoviska vojenských zájmů.
Když německé společnosti po uzavření smlouvy se
společností kanadsko-pacilické dráhy učinily vládě
podobné nabídky, byla jim stanovena také tato
podmínka.
Odmítly však jejich splnění a to, jak řečník
na opětné pilné dotazy posl. Friedmanna sděluje.
přípisem, jenž jest podepsán vídeňským zástupcem
hambursko-americké linie baronem Weichs-Glo-
Ministr vnitra svob. p. Heinold prohlásil z
úplně nepravdivé tvrzení, že mezi jednotlivými re-
sorty, ministerstvy vojenství, obchodu a vnitra byly
nějaké neshody o jejich postupu. V okamžiku, kdy
jednotlivá ministerstva zvěděla, že u společnosti
Canadian Pacilie jsou nešvary, bylo potřebné še-
tření se vším důrazem zahájeno a zvláště v Haličí
a též ve Vídní vedlo k objevení různých nešvarů.
Vláda neměla nikterak v úmyslu, v tomt
Z Vídně, 21. října.
Columbus
Friedmann
Weichs
Heinold
Krakov
Vídeň
Terst
Antverpy
Německo
Halič
Canadian Pacilie
20
article
nem.
směru něco zastírati. Naopak, kdo se provinil, má
býti volán před veřejnost a před soudy k zodpo-
vědnosti. Je však samozřejmo, že za soudního ři-
zení nesmí se o jeho průběhu nic sdělovati. Rovněi
nelze sdělovati veřejnosti výsledky policejního vy-
šetřování, dokud nebylo skončeno, poněvadž tím
by byl zmařen úspěch. Byly-li podniknuty leton
obzvlášť pronikavé kroky, je příčinou toho, že k
odvodu nedostavily se velmi četné osoby, jicht
počet se jen v Haliči a Bukovině páčí na 80.000.
Že počet uprchlých povinníků dosáhl takové výše.
nezavinila dojista jen agitace agentů, nýbrž z val-
né části také hospodářská situace, která byla leto
obzvlášt nepříznivá. Počet není hrozně veliký, po-
něvadž mezí vystěhovalými jsou také osoby, které
se vystěhovaly již jako děti a v Americe snad ze-
mřely, osoby, jichž pobyt nemohl býti zjištěn, ko-
nečně saisonní vystěhovalci, kteří se z valné části
opět vráti, aby se dodatečně dostavili k odvodu.
Halič
Bukovina
Amerika
21
article
Nicméně počet je dosti značný, aby sám odůvodni
zvlášt energické zakročení. Ministr prohlásil, že
nejedná se o pronásledování společnosti kanad-
sko-pacilické dráhy, nýbrž o rovnoměrný postup
proti všem společnostem, zejména proti agentům
cestovním kancelářím, pokud se zabývají dopra-
vou vystěhovalců.
Na dotaz posl. dra. Ellenbogena, je-li pravda
že bylo zamýšleno vyznamenati Grünhuta řádem
a zdali tento pán je v ministerstvu vůbec znám.
odpověděl odb. přednosta Riedl, že pouze jedno
byl jím Grünhut přijat. O řádovém vyznamenán
vůči němu samozřejmě nemluvil.
Ministr šl. Schuster prohlásil ve příčině orga-
nisace agentů Austro-Americany, že materiál bud
v příští schůzi předložen. Rovněž budou otázky.
podané ve příčině bezplatného dopravování cestu-
jících do Brasilie, zodpověděny a akta toho se
týkající výboru předložena ve schůzi příští.
Příští schůze bude zejtra odpoledne
Ellenbogen
Grünhut
Riedl
Schuster
Americana
Brasilia
22
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
Německé učitelstvo pro vyrovnání.
Valná hromada Vereinu učitelů děčínského
kresu přijala resoluci, v níž se spolek vyslovuje
„zcela rozhodně“ pro to, aby co nejdříve bylo u
zavřeno spravedlivé vyrovnání mezi oběma národ
ními kmeny v Čechách vzhledem k tomu, že do
sažení tohoto, dlouhá léta vymáhaného eíle jes
nejen v zájmu školy a učitelstva, nýbrž i že mo
přísluší mimořádný význam pro hospodářský a kul
turní vývoj všeho obyvatelstva, jak to vychází na
jevo z příslušných podobných projevů agrárník
obchodních gremií, živnostníků a průmyslníků
„Kdyby se však nedalo dosíci usjednocení zástupce
obou národů, pak jest bezpodmínečnou povinnost
vlády, aby učinila pevnou rukou přítrž neudrži-
telným poměrům v zemi přiměřeným vládním za-
kročením“ — praví resoluce děčínských učitele
německých.
Čechy
23
article
Most protí kníž. Thunoví
Resoluční aparát německých měst neměl dela
dobu žádné práce; v Mostě spuštěn předvěe-
rejškem na novo. Městská rada tamější usnesla na
nejúplnějším souhlasu se stanoviskem německých
poslanců oproti mistodržiteli kn. Thunovi u příle-
žitosti vyrovnací konference projeveným i proje-
vuje naději, že němečtí poslanci v tomto stano-
vísku i na dále vytrvají.
Hrabě Osvald Thun zemřel.
Bývalý vůdce ústávověrného velkostatkářstv
v Čechách hrabě Osvald Thun-Salm zemřel včera
o polednách ve Vídni. Činnost jeho politická náleží
největší svou platností pro jeho stranu vlastně d
století minulého, postoupilť do politicky parlamen-
tárního života už r. 1880, zvolen jsa při doplňova-
cích volbách do sněmu království Českého, vůdcov-
ství ústavověrného velkostatkářstva ujal se po
smrti knížete Karla Auersperga a jako zástupce své
strany zúčastnil se vídeňských punktací r. 1890.
Narodil se jako nejstarší syn hr. Josefa O. Thun-
Hohensteina 14. prosince 1849 a po odbytých práv-
nických studiích věnoval se původně službě diplo-
matické, avšak záhy vrátil se do soukromého život
a věnoval se správě svých statků a průmyslových
podníků. Přídomku Salm-Reifferscheid získal záro-
veň, když na něj připadlo hanšpašské svěřenství
po jeho ujci hr. Salm-Reifferscheidovi. Byl to šlech-
tic německo-nacionální od kosti, zásadní prolivník
českého národa a horlivý podpůrce pražského ně-
mectví, o něž si zjednal zásluhy, jakožto dlouho-
letý president německého Theatervereinu, jehož
byl duší. Nové německé divadlo v Praze jest vlast-
ně jeho dílem a ještě na posledním vyzvání Thea-
tervereinu k německému publiku čte se jeho pod-
pís. Byl držitelem svěřenských statků Klášterce
Benešova (na Děčínsku) , Žehušie, Hanšpachu
alodiálních statků Světlé nad S. a Haber.
Thun
Osvald Thun
Salm
Auersperg
O Thun
Hohenstein
Reifferscheid
Theo
Žehušie
Hanšpach
Haber
Most
Čechy
Vídeň
Praha
Klášterec Benešov
Děčínsko
24
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Poněmčování Korutan.
Korutany jsou už dávno zemí, ve které neplat
základní zákony státní a rozhoduje pouze zvůle
místní německo-nacionální národní rady. Ačkol
Slovinci tvoří dosud i dle obcovacího jazyka čtvr-
tinu a ve skutečnosti dobrou třetinu všeho obyva-
telstva, Slovinec dnes už se ve svém jazyku nedo-
volá práva u soudu a neobdrží jízdní lístek u želez-
niční pokladny, nepožádá-li zaň německy. Nejne-
bezpečnější pro slovinskou národnost jest však, že
slovinština vypuzena už také z národních škol
vyjma tři nebo čtyři slovinské školy v jihovýchodní
části země, ve všech ostatních slovinských obcíeh
vyučuje se už německy. „Slov. Narod“ má seznam
slovinských obcí v okolí Celovce a Vrbského jeze-
ra, v nichž je školství již úplně poněmčeno, ačv
některé z těch obcí není ani jediného německéh
žáka. Jsou obce, jako Grabštajn, v níž 250 slovin-
ských žáků je vydáno na pospas německých učí-
telů, zuřivých nacionálů, kteří o slovinském jazyku
mluví jen s opovržením a učí své žáky nenávidět
národnost svých rodičů. Poněmčování slovinskýck
škol provádí se systematicky, jde od ševeru a pro-
niká zvolna na jih ke Karavankám, kde se snaž
německými školami obklíčiti nejslovinštější dosu
korutanský kraj. Rožnu dolinu. Podaří-li se Něm-
cům tento kraj odříznouti od slovinské oblasti.
budou Korutany pro Slovince úplně ztraceny.
Slovinec
Vrbský
RakouskoUhersko
Korutany
Celovec
Karavanky
Německo
25
article
O slovinské školství v Korufanech stará s
dle svých slabých sil pouze slovinská školská ma-
tice „Družba sv. Cyrilla a Methoda“. Zdálo by se
že aspoň všichni Slovinci v ostatních slovinských
zemích budou tento spolek všemožně podporovati.
aby mohl v Korutanech zachrániti, co se ještě dá
zachrániti. Ale všechen slovinský venkov v Kraň-
sku a Štyrsku je dosud v moci klerikálů, jímž stran-
nické zájmy jdou nad zájem národní a tito „vůd-
cové národa“ nejen sami nic nečiní na uhájení slo-
vinské národnosti v Korutanech, nýbrž zrazují pří-
mo své přivržence, aby nepřispívali na školskou
matici, poněvadž správa tohoto obranného spolku
je v rukou liberálních Slovinců. A tak zvolna uha-
síná slovinská větev v Korutanech, jež byly ještě
před tisíci lety jádrem slovinského národa.
Cyrill
Korutany
Kraň
26
article
Gorický sněm.
Také gorický sněm byl koncem minulého týdne
odročen. Sněm měl v tomto zasedání pouze čtyři
schůze, většinou formální, v nichž se ustavil a při-
kázal různé předlohy výborům. K meritorní práci
se nedostal, jednak proto, že zasedání říšské rady
nedopouští dalšího zasedání sněmu, hlavně však
proto, že vyjednávání mezi stranami o pracovní
většínu není ještě ukončeno.
Za hranicemi.
Stambulovcí v obžalobě.
„Blgaria“ oznamuje bulharskému obecen-
stvu, že uveřejní krátký výtah z obžaloby.
podané státnímu soudu na bývalé ministry
Rača Petrova, dra. Gudeva, generála Michala
Savova, Nikolu Genadieva (nynějšího
zahraničného ministra) a Ivana Chalačeva.
List kárá nynější vládu za to, že obžalo-
bu, při které jde o věci, týkající se hluboce
bulharského státu i národa, schovává před
veřejností, zvláště před poslanci, aby jí opo-
sice nemohla při agitací předvolební užítí
proti vládě. Poslanci se po ní sháněli u ře-
ditele kanceláře, ale on jim odpověděl, žeji
dáti nemůže, protože je zamčena a jemu není
známo, kde je klíč.
Přes to se některým osobám podařilo zji-
stití, že obžaloba obsahuje 40 bodů a je rozdě-
lena na 8 částí. Podepsání jsou na ní státní
žalobce Georgi I. Danailov a jeho pomocnici
dr. Alexandr Girginov a Vasíl Milev. K ob-
žalobě přiložen seznam obeslaných svědků.
jichž je 591, Mezi svědky jsou nejznámější
bulharští státníci, státní hodnostové a poli-
tikové.
Michalus Savův
Genadiev
Chalačev
George
Danailov
doktor
Girginov
Vasíl Milev
Rača Petrov
27
article
Osvětná práce Srbů v dobytém území.
„Hlavní osvětná rada“ při vládě v Běle-
hradě ustanovila, aby zřízena byla nižší gy-
mnasia v těchto dobytých městech: v Novém
Pazaru, v Prepolí nebo Senici, Prištině.
Prizrenu, Kumanovu, Tetovu, Ochridu, Debru,
Gevgelii, Dorianu, Prilipu, Mitrovici, Koča-
nech, Kavadarci, Křívé Palance nebo Kra-
tovu. Velesu a Štipu. Zápis žáků se dějea
zvláště mnoho se jich přihlásilo ve Velesua
Štipu.
Učitelské ústavy se otevírají ve Skoplji
Bitolii a Mitrovici.
Americký celní tarit a Rusko.
Počátkem října ve Spojených státech ameri-
ckých vešel v platnost nový tarií na cizozemské
zboží. Proti dosavadním ochranářským tarifům
americkým nový celní tarif zavádí značné snížení
cla. Je to zásluhou nové demokratické vlády. Ale
v novém tarifu jest zajímavá výnimka: snížený tarií
platí pouze pro to zboži, které jest dováženo do Ame-
riky na lodích států, majících obchodní smlouvu
se Spojenými státy. Za zboží, dovážené pod vlajkou
ostatních států, vybírá se dodatečné clo v rozměru
5% ceny. Toto výnimečné ustanovení týká s
vlastně jen Francie a Ruska, jmenovitě Ruska, je-
hož stará obchodní smlouva se Spojenými státy
byla zrušena na agitaci židů, amerických občanů
kterým se zakazuje podle ruských zákonů vstup do
ruské říše.
Srba
Dorian
Prilip
Mitrovic
Koča
Veles
Štip
Běla
Nový Pazar
Prepole
Senica
Priština
Prizren
Kumanovo
Tetov
Ochrid
Debra
Kavadarci
Křívá Palance
Rusko
spojený stát
ame
Francie
28
article
Churchillův návrh.
Všeobecně překvapilo, že anglický ministr
námořnietva Winston Churchill po naprostém ne-
úspěchu, s jakým se setkal jeho návrh z 26. břez-
na t. r., aby dohodou mezi Anglií a Německem
se na rok upustilo od stavby velkých bitevních
lodí, měl odvahu na sobotní voličské schůziv
Manchestru podobný návrh jménem anglické vlá-
dy opakovati. Vládě blízká „Westminster Gazelte“
projevuje naději, že Churchillův návrh bude rok
co rok opakován bez zřetele na bezprostřední
úspěch, ale aby se předešlo zklamáním, jež by
mohla způsobiti ochlazení mezinárodních poměrů,
nutno si uvědomiti obtíže. K těm náleží trvání
německého lodního zákona, jenž německým fir-
mám pro stavbu lodí zaručuje na řadu let práci,
a dále nejde jen o anglo-německý, nýbrž o vše-
evropský problem, při němž by se Anglie a Ně-
mecko měly postaviti v čelo.
Většina anglické veřejnosti není však návrhem
nikterak nadšena. Některé liberální listy zaujaly
k němu sice příznivé stanovisko, ale poukazují při
tom na obtíže. „Daily News přímo praví, že celý
plán finanční čini nemožným již podmínka, aby
také ostatní státy se připojily k zastavení lodních
staveb. List dokonce naznačuje, že ministr námoř-
nictva v odmitnutí svého plánu se strany Něme-
cka, které lze určitě očekávati, doufá nalézti o-
mluvu pro svůj silně zvýšený nový námořní roz-
počet
Konservativní tisk pak vesměs návrh odmítá
i podkládá mu jiné zámysly. „Daily Graphic“ ne-
pokládá za přiměřené důstojnosti anglických stát-
níků, obtěžovati stále Německo návrhy na obme-
zení námořního zbrojení, a soudí, že ministr ná-
mořnictva svůj návrh vážně nemínil již z toho, že
jej učinil německé vládě v řeči k voličům.
Churchillův
Winston Churchill
Anglie
Německo
Westminster
Daily Graphic
Daily News
29
article
Times“ píšou: Mohli bychom o poukazu Churchil-
lově na možnou přestávku ve stavbě dreadnoughtů
mluviti s větší důvěrou, kdybychom byli úplně
přesvědčeni, že tento poukaz nebyl učiněn spíše
na adresu jeho radikálních stoupenců, než do Ber-
lfna. Ze siluace lze určitě souditi, že Churchillovi
vzniknou obtíže spíše v jeho vlastní straně, ne
u jeho politických odpůrců. Jeho nabídka se ostat-
ně nesrovnává se skutečnostmi, které předpokládá,
poněvadž britská síla, pokud jde o dreadnoughty.
není dvojnásobná proti německé. Kromě toho, jak
se obáváme, nelze ji provésti. Námořní moc ne-
může býti odhadována jedině dle bítevních lodí.
Kdyby Německo návrh přijalo, nemohlo by se mu
zabrániti, aby uspořené peníze nevynaložilo na
malé válečné lodi a na podmořské čluny. Francie
pak by mohla souditi, že návrh nezabrání německé
vládě, vynaložiti tyto peníze na nové a nákladné
rozmnožení armády. — „Standard“ připomíná, že
od prvního kroku Campbella Bannermanna každý
podobný plán byl v Německu přijat s posměchem
nebo nedůvěrou, mnohdy s obojím zároveň. Chur-
chili opětně vydává Anglii hlubokému pokoření,
že návrh Anglie bude pokládán buď za známku
slabosti nebo za úskok, aby soupeř byl ukolébán
v klamnou bezpečnost.
Churchill
Campbell
Churchil
Německo
Francie
Chur
Anglie
Times
30
article
Pokud jde o německé stanovisko, nepokládá
se dle informací z Berlína Churchillova nabídka
v rozhodujících kruzích za konkretní návrh. Určité
stanovisko k této otázce mohlo by prý se za-
ujmouti teprve, kdyby anglická vláda učinila urči-
tější dotar.
V německém liberálním tisku vyskytly se jer
ojedinělé souhlasné projevy. V „Berl. Tageb
vítá kapitán Persius anglický návrh, ale dokláda
Je jen jediná obtíž. Podaří se v Německu prosa-
dití podobné obmezení zbrojení proti odporu lod-
ního spolků a jeho stoupenců. Lodní spolek se
nyní horlivě snaží raziti dráhu nové lodní novelle.
Nebude se štititi žádných prostředků, aby zmaři
podněty, jaké nyní podává Churchili. Neustane.
až opětné rozmnožení našeho loďstva přiostří si-
tuaci tak, že bude moci býti vyjasněna jedině
vybitím nejpovážlivějšího rázu.
Nacionalistický tisk německý odbývá Chur-
chilla málo zdvořile a tropí si z jeho návrhu po-
směch. „Deutsche Tagesztg.“ na příklad píše mezi
jinýma Německé loďstvo se buduje, aby dle mož-
nosti čelilo všem eventualitám; toto loďstvo a jeho
potřeba nemají s rychle se střídajícím přílivem
a odlivem politických konstellací co činiti. Prote
je nám také páně Churchillova myšlenka „milo-
stivého léta“ nepochopitelna. O německé Hinano
Churchillův
V Berl
Churchit
Berlín
Německo
Chur
Deutsche Tagesztg
kapitán Persius