ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a688f00-8f1a-11dd-92c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 44, work 3, person 92, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 22. října 1913..
Praha
3 masthead
Číslo 290.
4 article
aranní a večerní liety přodplácí se V Praze v administracli rtieta R - s dvojí donáškou ne- ne ri: . ke vs Bliálkách! , K so ns měste Poštou nac mněsle, ne vrt ieta : . . . K s dvojí zásllkou na měsíe na čevrtiets: .
Praha Bliálky Rs
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8 s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Uhry a Chorvatsko.
Uhry a Chorvatsko. Královský komisař pro Chorvatsko a Slavonii, bar. Skerlecz, přijel do Vídně, aby podal panovníku zprávu o výsledcích dosa- vadního svého jednání s vůdci politických stran ve příčině obnovení ústavních řádův království Chorvatském. Z příježdu Sker- leczova do Vídně možno souditi, že vy- jednávání dospělo k jakémusi cíli, a že bar Skerlecz na jeho základě vypracoval ony návrhy na obnovení ústavnosti, jež mu byly uloženy vlastním listem panovníkovým ze dne 22. července, když byl místo Čuvaje jmenován královským komisařem. Baron Skerlecz přednesl asi panovníku své ná- vrhy a od výsledku včerejšího slyšení bude záviseti, jak se utvářejí další poměryv Chorvatsku. Právě před vídeňskou cestou Sker- leczovou měl hr. Štěpán Tisza v Pešti čet- né porady s chorvatskými politiky různých táborů. S vůdči maďaronských ünionistů, s bývalými bány bar. Rauchem a drem. To- mašíčem, vyjednával hr. Tísza častěji už dříve. Stalo se však tyto dni po třech le- tech zas poprvé, že předseda uherského ministerstva pozval k sobě na porady také předáky chorvatsko-srbské koalice. Po- sledně koaliční vůdcové konferovali přímo s ministerským předsedou počátkem roku 1910, když hr. Khuen-Héderváry převzal po dru. Wekerlovi vládu a v Chorvatsku se stal bánem dr. Tomašič. Byl tehda smlu- ven program, na jehož základě se koalice zavázala podporovati vládu hr. Khuena- Hédervára a bána dra. Tomašiče. Ale je známo, že už za půl léta nastala roztržka mezi koalicí a vládou, poněvadž hr. Khuen- Héderváry, dosáhnuv zatím veliké většiny v uherském parlamentě a nemaje už po- třebu ohlížeti se na chorvatské hlasy, ne- chal dra. Tomašiče na holičkách a tím způ- sobil jeho roztržku s chorvatsko-srbskou koalicí.
Baron Skerlecz Štěpán Tisza Rauch Khuen Héderváry Wekerl doktor Tomašič Uhry Chorvatsko Slavonie Vídeň Pešť cesta Sker
7 article
Od té doby nebylo přímých styků me- zi koalicí a vládou až do příchodu barona Skerlecze do Záhřeba. Koalice vypověděla sice uherské vládě ajejímu zástupci v Zá- hřebě politickou válku, zachovala se však po celá tři leta korektně, zejména i v době Cuvajova komisariátu a jest zajisté její zá- sluhou, že přese všechny Cuvajovy provo- kace v Chorvatsku nebyl klid nikde peru- šen a tím bývalému šikovatelovi Cuvajovi odňata možnost „ostře zakročiti“, jak mu bylo v Pešti nařízeno. Koalice, stojící na zákonité půdě uhersko-chorvatského vyrovnání z r. 1868. zůstala tak stále stranou, schopnou vládya proto bar. Skerlecz, když přibyl do Záhře- ba, ochotně vyslechl i její mínění o tom, za jakých podmínek bylo by možno obno- viti v Chorvatsku ústavní poměry. V Pešti se jeho postup nezamlouval hr. Khuenovi- Hédervárovi a tedy také hr. Tiszovi, jenž se ve věcech chorvatských řídí radou svého švakra hr. Khuena. Jestliže přes to do Pešti na konference k hr. Tiszovi kromě unionistů pozváni byli též zástupci koalice. bývalí odboroví přednostové dr. Nikolič a dr. Badaj a bývalý sněmovní předseda dr. Medakovič, jest to nade vši pochybnos zásluhou bar. Skerlecze, jehož hlas převážil odpor Khuenův proti koalici. Po Tiszově konferenci prošla novinami zpráva, že ministerský předseda patrně na radu dra. Tomašiče, s nímž se radil před
Skerlecz Cuvajův Cuvaj Tisz doktor Nikolič Badaj Medakovič Tiszův Záhřeb Zá Chorvatsko Pešť Záhře
8 article
tím, projevil ochotu, pojmoutí do chorvat- ské pracovní strany také některé členy koalice, nikoli však koalici celou. Za to se na milost přijatá část koalice má prý zavázati, že dopomůže k sněmovním man- dátům oněm starým unionistům, na kte- rých záleží vládě a vlastně ještě více dru. Tomašiči. Zpráva tato byla přijata v koaličních kruzích s pochopitelným odporem. Nebot vyloučiti z pracovní většiny některé členy koalice jen proto, že se nelíbí pešťské vlá- dě a Tomašičově unionistické straně, zna- menalo by rozbíti celou koalici a s ní veškeru politickou práci, vykonanou Chorvatsku od r. 1905 na základě rěcké resoluce.
Chorvatsko
9 article
Pověstí o podmínkách Tiszových ne- máme za pouhý klep, neboť byly otištěny i v „Budap. Tagbl.“, časopise, stojícím ve styku s chorvatsko-srbskou koalicí. Jestli- že přes to vyjednávání nepřerušeno a do Pešti na další porady pozván i dr. Medako- vič, shledáváme v tom nové zakročení a nový úspěch bar, Skerlecze. Nejbližší dni přinesou asi bezpečnější zprávu, jaký jest výsledek pešťských konferencí a kdy bu- de učiněn konec absolutismu v Chorvat- Chorvatsko-srbská koalice jest dnes jediná strana v Chorvatsku, která má v ná- rodě za sebou většinu a může ve sněmu pracovati pro pospolitost Chorvatskas Uhrami. Její program je jasný a poctivý. Uznává se v něm společenství Chorvatska s Uhrami na základě platného vyrovnání r. 1868 a nežádá se nic jiného, než aby také Uhry plnily povinnosti, jež vyrovnáním převzaly a nesnažily se snížiti samosprávné království Chorvatské na pouhou skupinu chorvatských žup, předurčených k maďari- saci. Koalice jest mimo to ochotna praco- vati na sněmě společně i s unionisty, bu- dou-li kteří zákonitě provedenými volbamí do sněmu vysláni. Minulost koalice do- svědčuje, že splní závazky, jež by snad no- vou úmluvou s uherskou vládou a jejím zá- stupcem v Záhřebě převzala.
Medako Chorvat Uher Pešť Chorvatsko Uhry Záhřeb Chorvatskas Uhry
10 article
Jiná jest otázka, možno-li spolehnouti se na nynější uherskou vládu a její parla- mentní většinu, že dostojí smlouvě, uzavře- né s koalicí. O hr. Tiszovi je známo, že pro něho ani ústava a uherské zákony nejsou tak posvátny, aby sí je netroufal překročiti, kdykoli se mu uzdá za výhodné. Čož teprve úmluva s Chorvaty! Na kontrolu uherského parlamentu ještě méně možno spoléhati. Nynější oposice jsou trosky oné bývalé koaliční vládní většiny, jež první zrušila smlouvu, uzavřenou s chorvatsko-srbskou koalicí a železniční pragmatikou porušila zjevně uhersko-chorvatské vyrovnání, zna- jící v Chorvatsku jen chorvatštinu jako ja- zyk státní. A nynější vládní většina? On víme, že je to skupina lidí, jimž hr. Khuen- Héderváry s hr. Tiszou a drem. Lukácsem koupili mandáty z peněz, vybraných za tím účelem od různých uherských bank a do- konce i z náboženského srbského fondu. svěřeného v tu dobu slabým rukám zmíze- lého patriarchy Bogdanoviče. Těmto lidem je každé Tiszovo přání rozkazem. Zbyla by kontrola Vídně a mohla by býti Chorvatům zárukou, že nová jich smlouva s pešťskou vládou nebude zase porušena. Ale stojí Vídeň o to, aby Maďaři nepřekračovali v Chorvatsku platných zá- konů? Kdyby o to stála, nebylo by „vele- zrádných“ procesů, nebylo by cuvajovštiny. Neštěstím Chorvatska je, že jest obydleno Jihoslovany. sku.
Chorvat Khuen Héderváry Tisza Lukács Bogdanovič Tiszův Maďar Jihoslovan Chorvatsko Vídeň
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 162.) Z Vídně, 21. října. (Zvláštní tel. zpráva „Národních Listů“.) Dnešní zahajovací schůze zimní kampaní poslanecké sněmovny měla abnormální dělku Trvala skoro 8 hodin, ale mnoho se v ní ne- stalo. Správce ministerstva financí svob. p. dr Engel nepodal ještě, jak bývá jindy zvykem. v první schůzi na podzim žádný rozpočet výklad finanční k němu. Stane se tak teprve zítra. Příčiny odkladu jsou dvě. Jednak nen státní tiskárna hotova s podrobnými rozpočty ressortními, jinak bylo přání, by se bar. Engel na ministerské lavici trpcbu napřed ohřál, nežli vyvstane k svému debutu. Naproti tomu podán zevrubné vypracovaný zákon proti vystěhova- leckému ruchu dávno a naléhavě vymáhaný zvláště poslanci haličskými. Začalo se jednat o dani automobilové Promluvili k ní — nelze říci však o ní — řeč- níci tři: Kalina. Kraft a rusínský knězP Folis, který vyplnil celé 4 hodiny výklady nepokrytě obstrukčními. Motivy, které při- měly rusínské poslance z Haliče k taktice ob- strukční, jsou známy. Chtějí donutiti vládu, by přivodila nějaký snesitelný kompromis o vo- lebním řádu haličském a zabezpečila Rusínům samostatnou universitu tak, aby v přechodní době, nežli bude hotova, zůstal utrakvistický ráz dosavadní university lvovské. Posl. rusínšti jsou vesměs zástupcové lidu venkovského, rol- nického, kterým na úřadnících státních nezá- leží a kteří myslí, že způsobí škodu Polákům. zmaří-li 17milionový úděl z výnosu daní pro Halič, zapomínajíce, že při tom utrpí škodu sami. Politiku na dlouhé distance Rusíni 2- provozovali nikdy: spíše lze říci, že provo- zovali vždycky politiku krátkozrakou, chvil- kovou.
Trval Engel Kraft Folis Rusín Posl Polák Vídeň Halič poslanecký sněmovna
13 article
V dnešní konferenci předsedů klubovnich mínil posl. Choc, že malého finančního plánu netřeba vůbec, protože lze potřebu k aktivování služební pragmatiky stát- ních úřadníků docela dobře a snadno uhraditi řádným rozpočtem. Nemůžeme se dosti divit naivnosti poslance toho, který by zajisté pro- testoval, kdyby se metheda lehkomyslná, jím doporučovaná státu, doporučovala pro jeho ro- dinu a žádalo, by učinil nějaký výdaj neuhraze- ný, co však zarazí zajístě každého Čecha, je úplné ignorování zájmů zaských. Posl. Cho buď zapomněl, ancho něchce viděti, že kyne král. Českému z malého linančního plánu pod- statný zisk a prospěch a jsme přesvědčení, že by se velmi zle na každého rozdurdil, kdo by jej neuznal pravověrným autonomistou. Tak jako na království Českém a jeho fi- nanční posile, nezáleží patrně poslanci Chocovi také na učitelích, na zlepšení jejich poměrů hmotných, které přece nemůže býti ohroženo rozpočtem státním a příjmy státními. Jsme žá- dostivi, co říká tomuto chování poslance Cho- ce, učitele prostě ignorujícím, poslanec učite Vůbec byla konference předsedů klubov- ních, která trvala přes dvě hodiny, daleko za- jímavější nežli jednání v plenu. Tam dostaly se na přetřes skoro všechny pilné záležitosti které nyní hýbají vnitřní politikou tohoto stá- tu a nejdůležitějších jeho dvou království, zvlá- ště Českého a Halíčského. Nejen o pracovním programu poslanecké sněmovny mluvilo s tam, nýbrž též o situaci, jaká je v obou vzpo- menutých korunních zemích, o krisi, o mimo- řádných opatřeních proti ní činěných, o celém souboru českoněmeckého sporu. Po té stránce
Čecho Posl Choc
14 title
Lisý.
Lisá
15 article
prostě odkazujeme čtenáře na zevrubný refe- rát, který uveřejnili jsme o konferencí v listě večerním. Na poradě té ohlásil dr. Kramář, že po- slanci čeští podají společný dotaz ve příčině dosazení komisariátu v král. Českém. Interpe- lace ta byla koncem schůze podána, byla do- slovně pročtena stejně jako v téže věci podaný dotaz českých sociálních demokratů. Hrabě Stürgkh ve dnech nejbližších oba dotazy zodpoví, načež následovati bude nedlouhá ve- řejná rozprava ve sněmovně o stavu věcí v Če- chách a v Haliči — diskuse, od které lze če- kati právem, že přispěje k vyjasnění stanovi- sek, k vytčení posic, k ozřejmění vůle a dis- posic vlády. Protože situace jasné jsou politi- cky nejlepší, možno podnět český jenom vítatí aby parlament se pronesl o činu, dotýkajícím se ústavních poměrů měrou takovou, jako bylo vypětí autonomní správy a náhrady její stát- ním aparátem. Počátkem schůze zamítnut byl ob- strukční návrh, podaný předsedou ukrajinské- ho klubu drem. Konst. Levickým, v ten rozum, aby podrobná rozprava o malém finan- čním plánu vzala se na dobu neurčitou z jed- nacího pořadu. Pro tento návrh obstrukčn hlasovali též agrárníci a národní sociálové. vyjma dra. Baxy, dra. Hübschmanna prof. Formánka. Současně byla ve Vídni deputace poštov- ních úřadníků z král. Českého, vedená p. Pán- kem, jež intervenovala u všech stran, abyu- spíšily schválení malého finančního plánu. Klademe tato dvě fakta bez komentářů prostě za sebe.
Stürgkh Baxa profesor Formánek Halič Vídeň
16 article
Z Vídně, 21. října. (K. k.) Po opělném zahájení schůze (zprávu o začátku viz ve včerejším večerním vydáni) počato s po- drobným rokováním o finančním plánu a to nejprve o zákonné osnově, týkající se zavedeni dávky z motorových vozidel. — Zpravodaj posl Tonelli doporučuje, aby návrh výboru byl schválen beze změny. Zpravodaj menšiny dr. Kofler vyslovuje se pro schválení zákona, doporučuje však svůj mino- ritní návrh k § 7., návrh jeho týká se — oproti ná- zoru výboru — změněné stupnice pro rozlišování motorových vozů, pokud se týče počtu koňských sil. Tím byl by umožněn spravedlivější ohled na motorové vozy, jezdící v alpských zemích, jež mu- si býti stavěny o větším počtu koňských sil, ne z účely luxusními, nýbrž, aby mohly překonávat terainové obtíže. [Souhlas. ) Mezi došlými spisy jsou tyto vládní předlohy Dodatečný rozpočet ministerstva veřejných prae pro rok 1913. preliminář melioračního fondu pro rok 1913, zpráva o použiti fondu na podporn chovu dobytka, zákon o konsulárním soudnictví, zákoa o vystěhovalectví, výroční zpráva komise pro kon- trolu státního dluhu za rok 1912.
doktor Kofler Vídeň
17 article
Zpravodaj menšiny posl. Volkert odůvod- ňuje svůj minoritní návrh na zvýšení daně z pře- pychových ekvipáží. (Pochvala u soc. dem.) Na to mluví první řečník posl. Kalina. V českém úvodu své řeči protestuje proti zřízení správní ko- mise v Čechách a prohlašuje ji za nezákonné poru- šení samosprávy království Českého. Pokuď jde o finanění plán, podotýká, že plán tento neslouží ke zlepšení hmotných poměrů státních zaměst- nanců, nýbrž účelům vojenským. V německé části své řeči prohlašuje, že jest čestnou věcí české de- legace , aby zaujala stanovisko ke zřízení správní komise. Dle zemského zřízení pro království České mají býti nově volby do sněmu vypsány po roz- puštění sněmu. Po rozpuštění zemského sněmu opomenula však vláda skutečně vypsati nové volby. Tím se mění zrovna zemské zřízení pro království České. Patenty ze dne 26. července r. 1913 jsou porušením státního základního zákona. a ministři, kteří je podepsali, dopustili se takto porušení státních základních zákonů, což by oprávňovalo k podání žaloby na ministry. Jest nymí v rukou české delegace, aby podnikla takový krok. Řečník by si přál, aby rozhodnutí v této zá- ležitosti stalo se takovým způsobem, aby podniknu- tých kroků nebylo snad někdy litováno. Dlužno též zabrániti, aby takovým krokem bylo budoucno- sti prejudikováno v tom smyslu, aby po porušení
Volkert Kalina jítlegace Čechy
18 article
V drobném prodejie ranní číslo s sobě za úi večern za dk Va fliálkách na venkov rnuni čislo večerní Inneráty plati se hotově napřea Předplceni a inserty přijima admnistrace v Mlarianské ul., a Tam nacházeji se tět redakcu. tlskárua a sxpedloe „Národnleb Listů- Eukopisv se nevraceii
Virginie Mlarianský ulice
19 article
státního základního zákona a zemského zřízení došlo se strany vlády k dalšímu porušení našich práv. Nastala chvíle, kdy čeští poslanci mohou súčtovati s vládou za její činy. Kéž nevrátí se ještě jednou doba, kdy česká delegace bude muset o sobě opět říci: „My jsme se tenkráte přepočítali. my jsme tenkráte udělali chybu.“ (Potlesk u če- ských radikálů.) Posl. Kralt pokládá v zájmu velkých úkolů, jež sněmovnu očekávají, především v zájmu nabyt platnosti služební pragmaliky za nejdůležitější úkol sněmovny, aby pokud možno nejrychlejí vy- řídila berní předlohy. Promlouvaje o dani z auto- mobilů, praví řečník, že nebylo by jí přivoděno nijaké poškození automobilového průmyslu. S aulo- mobilovou daní jest v nejužším spojení podpora péče o silnice a péče o průmysl a živnosti. Tomu nechť vláda věnuje přiměřenou pozprnost. Řečník připojuje se k minoritnímu návrhu posl. Koflera, jinak bude hlasovati pro předlohu. (Souhla u něm. nac.) Posl. Folis prohlašuje, že jeho strana nemá následkem jednání vlády v nejdůležitějších pro Rusíny národních otázkách k vládě důvěry a bude ludiž finanční plán co nejostřeji potírati. Za dal- šich svých vývodů mluví řečník střídavě německy a rusínsky a stěžuje si do odstrkování Rusínů v Haliči. Domáhá se zejména rozdělení Haliče na rusínskou a polskou část. V 6 hodip domluvil, na- čež bylo rokování přerušeno a byly projednávány pilně návrhy.
Posl Kofler Rusín Halič
20 article
Posl. Sedlák odůvodňuje svůj pílný návrh o opatřeních k hubení hrabošů a žádá, aby návrh byl přikázán výboru zemědělskému, Též toto rokování bylo potom přerušeno. V došlých spisech jest návrh poslance Konečného a soudr. o poskytnuti hmotných výhod služební pragmatiky státním úřadníkům a státním sluhům, kteří v září r. 1913 nebo až do aktivování služební pragmatiky vstoupí do vý- služby. lnterpelace podali poslancit dr. šl. Mühl- werth a soudr, ve příčině slavu vyjednávánís Uhrami o postupu proti nekalé soutěži. — Ant. Němec a soudr, ve příčině jednání Rakousko- Uherska vůči Srbsku. — Klofáč v téže záleži- tosti. — Dr. Waber a soudr. ve příčině uskuteč- nění časového postupu a jiných opatření na pro- spěch zřízenců státních. — Glöckel a soudr. ve příčině uzavření obchodních smluv se státy bal- kánskými. — Exner a soudr., dr. Tobisch soudr., Tomášek a soudr., Wüst a soudr, ve příčině zadržení náhradních záložníků. — Wůst a soudr. ve příčině snížení sukerní daně. — Wüst a soudr. ve příčině dosazení zem. spr. komise v Če- chách. Interpelanti se táží: Čím může předseda ministerstva ospravedlniti dosazení zemské správ- ní komise? Je vláda ochotna odstraniti opět po- rušení ústavy v Čechách? Dotazy na předsedu.
Posl doktor Němec Klofáč Waber Exner Tobisch Tomášek Wüst Mühl Uhry RakouskoUhersko Srbsko Čechy
21 article
Posl. dr. Tobisch připomněl, že výbor pro sociální pojišťování byl prohlášen za permanentní a tázal se přesedy, je-li ochoten postarati se, aby výborový předseda svolal onen výbor opět k pora- dám, dále chce-li pohnouti předsedu výboru pro sociální pojišťování, aby poslanecké sněmovně po- dal zprávu o dosavadních pracích tohoto výboru. (Pochvala u něm. nacionálů.) Mistopředseda Jukel odpověděl, že nemůže vykonávati žádný vliv na svolávání zmíněného vý- boru, poněvadž jest aulonomním. Odevzdá dotaz předsedovi výboru pro sociální pojišťování Posl. Bianchini upozorňoval na kampan uherských úřadů proti dalmatskému vínu, čímž se znemožňuje dovoz tohoto vína do Uher. Chorvat- ska a Slavonska. Žádal, by rakouská vláda zakro- čila k odstranění tohoto stavu, event. retorsemi proti dovozu uherského vína do Rakouska, Posl. Exner tázal se předsedy, chce-li upo- zorniti vládu, resp. rozhodující činitele vojenské, na jeho dotaz po propuštění posledních ročníků zá- ložnických a chce-li nutnost tohoto opatření hájiti náležitým důrazem.
Posl doktor Tobisch Mistopředseda Jukel Bianchini Chorvat Exner Uhry Slavonsko Rakousko
22 article
Mistopředseda Jukel odpověděl, že oznámí zúčastněným ministrům obsah tohoto dotazu. Posl. dr. Leo Winter a Widholz usilovali o svolání výboru pro sociální pojíštění. Posl. Gl5ckel připomněl, že 20. pros. 1911 přijala sněmovna jednomyslně víc resolucí, ve kte- rých se zevrubně stanoví poměry ustanovování různé požadavky st. dělníků a smluvních zřízenců, a že za projednávání posledního rozpočtového provisoria byla přijata resoluce, dle které má vláda předložiti přehledně vylíčení všech opalření od usnesení z 20. pros. 1911 provedených ke zlepšení materielního postavení dělníků v závodech státních, vyzvání tomu však dosud nevyhověla. Tázal se předsedy, chce-li ministerského předsedu znova upozorniti na usnesení to a postarati se, aby údaje, sněmovnou žádané, byly co nejdříve předloženy.
Mistopředseda Jukel Posl doktor Winter Widholz Gl
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Zvěstování.) Před několika dny před- nášel v Berlíně intendant lipského divadla. Max Martersteig, o jevišti „illusivním“ a „sti- lisovaném“, o předmětu to nad jiné časovém a důležitém pro divadelnictví jak cizí, tak na- še. Mezi kontrasty, udanými nadpisem před- nášky, kolísá vývoj moderní scény, která brzy se snaží v divákovi vzbudit co nejsilnější illust skutečnosti, brzy žádá na jeho obrazivosti, by všechno zdání reality odloučila od děje, pouze přísně a spoře naznačovaného; stačí vzpome- nouti třeba nedávných našich pokusů, bychom měli na mysli příkré protivy, projevující se jed- nak hrubým naturalismem divadla přírodního jednak ochotnickou snahou o vtěsnání drama- tické básně do bezkrevných schematických ob- rysů. Zdravé a života schopné scěnické umění neobejde se as bez jistého kompromisu mez napodobením života a jeho stilisováním: k to- muto závěru vedla též berlínská přednáška;v diskussi, jež potom následovala, bylo však prá- vem poukázáno k relativní prospěšnosti oněch byť dilettantských pokusů, které s vědomou jednostranností zanedbávají požadavek životní illuse a nelekají se užiti nebezpečně jednotvár- ných prostředků; za význačný doklad tako- výchto experimentů pak jmenováno předsta- vení, jímž 5. října (potom ještě 11. a 19. tohoto měsíce) v Helleravě u Drážďan uveden na scé- nu překlad Claudelova dramatického mysteria „Zvěstování“ („Lannonce faite a Marie“). Toto prvé německé provedení hry velké- ho francouzského básníka má zvýšený význam proto, že na její režii bral podíl autor sám. Po premieře „Zvěstování“ v pařížském dívadle de 1.Oeuvre a po francouzském představení ve Frankfurtu n. M., nedávném ještě působišti Paulá Claudela, správa helleravského divadla
Martersteig Claudelův Marie Paulý Claudela Berlín Hellerava Drážďany lipský divadlo Frankfurt můj
24 article
ſjež se známým mimicky výchovným ústavem Jaques-Daleroze je pouze ve vnějším styku) pojala úmysl, že svoje přísně stilově založené jeviště posťaví do služeb francouzského drama- tika, jehož dílo i za hranicemi jeho vlasti zvláště ve spisovatelské kolonii helleravské má řadu zbožně zanícených vyznavačů. Ještě před prázdninami mělo dojíti ku provedení myste- ria: koncem června však autor sám přerušil přípravy a zkoušky, a to proto, že ze zkuše- ností, jichž nabyl z helleravského provedeni Gluckova „Orfea“, chtěl pro režii své vlastn hry těžiti principiální poučení. Klassická Glu- ckova zpěvohra byla totiž dávána v rámci c nejlednodušším, s naprostým zanedbáváním obvyklých scénických effektů: byla, nehledě k silné účasti rytmické mimiky, podporována jen barevnými, světelnými, prostorovými účinky. přední pak vymoženost záležela v tom, že je- viště bylo rozloženo ve tři plochy, navzájem spojované prostými schody — oním rekvisitem tedy, který v docela jiné funkci tvořívá na př. u nás součást modernisovaného shakespeareov- ského jevště a opět úplně jinou úlohu zastá- val na jevišti středověkých mysterií.
Gluckův ústav JaquesDaleroha Orfeo
25 article
Zásada trojího rozvrstvení scény to jest, na níž si helleravští novátoři (Salzmann, Dohrn) dle svých programních slov nejvíce za- kládají a jež jejich divadelním produkcím dává skutečně nejmarkantnější vnější ráz; zastancí zásady zdůrazňují, že tu běží jen o nahodilou obdobu k některým novějším podnikům Rein- hardtovým i ku praxi středověkých divadel. kdy trojí plochou bylo znázorňováno peklo. nebe, očistec: naopak, zde prý běží o ducho- vější, hlubší, symboličtější užívání představ „nahoře“, „dole“, „uprostřed“, zde sestupová- ní a vystupování s jedné roviny na druhou má se přizpůsobovati nejvlastnější podstatě té které hry. Nuž, v „Orfeovi“ postup z pozem- ských do nadpozemských a zásvětných kon- čin, v Claudelově „Zvěsťování“ pak prolínající se svatost s lidskostí, prostupující se zázrak s všedností dávají sice příležitost ku pohrávání si rozdíly mezi vrchní a střední a spodní obla- stí: ale nutno říci, že mnohem více to není než právě pohrávání sí s mystickými, ba allegori- ckými představami. Jestliže již abstrahujeme od tolika lidských vztahů a obvyklých asso- ciací, pak je věru lhostejné, pohybuje-li se předváděný děj o několik metrů výše nebo ní- že, pak toto upravování kusu dle vertikálního průměru nutně vede k umělkování a k násil- nostem, kdežto několik skutečně silných účin- ků, podmíněných trojím rozdělením scény, má svou působivost pro výtvarnické a mimické kvality obrazu či chůze spíš nežli pro svoje vedlejší, jinotajné účely.
Salzmann Dohrn Rein Orfeus Zvěsťování Claudelův
26 article
Také druhý hlavní princip představení jest hellerávskými spiritualisty vykládán tak, jakoby ani nešlo o jev fysického světa: také světlo a osvětlení totiž, jímž dociluji svých nej- krásnějších a nejmocnějších účinků, jest prý ži- vel „duchový“. Architektonická strukturaa technické zařízení jednoduchého Tessenowo- va sálu snaží se o to, by diváci tvořili s jevi- štěm a dějem tam předváděným jakousi dušev- ní jednotu: ale, a v tom je z předních záslul přísného divadelního toho stilu, nikterak ne- chtějí diváky a herce směšovati, jak činívá tře- ba Reinhardt, dávaje v některých kusech představítelům přicházeti z hledíště. Duchov- ní, nikoli tělesná páska spojuje jeviště s hledí- štěm, ježto zde i tam vládne stejná intensita svě- tla. Povrhujíce obvyklým příkazem, že parter- re má zůstati v temnu, nechť se v dramatě ode- hrává cokoli, stápějí helleravští režiséři hledi- ště plným světlem, svítí-li na scéně, a noří je temnotu, je-li na scéně noc. Kromě toho ani svými osvětlovacimi prostředky nechtějí vy- volávati illusi skutečnosti, neimitují sluneční- ho svitu pomocí reflektoru, nestarají se o roz- díl sluneční a měsíční záře, nýbrž hledaj! to co nazývají hudební, zvnitřelou kvalitou svě- telného paprsku. Tyto theoretické, filosofují- cí předpoklady byly do praxe uvedeny nadmí- ru šťastně, osvědčiloť se, jak znamenitě světlo je způsobilé stupňovati duševní „atmosferu“, vystihovati mystickou a magickou náladu. K tomu přistoupila delikátní volba sytých ba- rev, jimiž leckterému, zvl. poslednímu výjevu Claudelova mysteria byla dodána suggestiv- nost svatého obrazu.
Reinhardt Claudelův
27 article
Důležitější ovšem než tyto zduchovělé, ale přec jen dekorativní součásti, jest úloha, při- souzená hercům samotným, a zde tkví pod- statný rozdil obou helleravských představení- principem provedení Gluckovy zpěvohry byla neustálá mimika, nepopřávající ani oddechu; principem, k němuž se přiznává Claudel, je spíše ztrnulost. „Nic mne nepohoršuje více,“ čteme v článku, jímž doprovází provozování svých dramat, „než pokouší-li se herec až do nejmenšího detailu vyjadřovati svou tváří ona hnutí, jež v něm vyvolala rozmluva s partne- rem. Nechť raději dovede klidně postátia třeba-li, zůstati nepohnut. Byť to snad působi- lo jako podívaná na cosi neobratného, ve svém nitru mu dívák bude nicméně povdě- čen.“ Tradice antického umění scénického snad spolu působí v tomto požadavku, neméně pak církevní, rituální ráz, jejž chce Claudel vlisknouti svým postavám a ději svého drama- tu. Bylo tudíž as v jeho intencích, že ve jme- nované již poslední scéně — oné, která nejsil- něji zdůrazňuje liturgickou povahu kusu a oddaluje od něho duchy, nesdílející se o po- božné zanícení — sedí tři romlouvající osoby nehnutě jako zkamenělé sochy a dávají ruš- ným a vzníceným výstupům předehozím vyzní- ti v nehybnou monotonnost.
Gluckův Claudela
28 article
Provedeni mysteria, jehož hlavní dvě žen- ské úlohy byly svěřeny Evě Martersteigové, hrající jímavě a křehee, a vášnivé Mary Dietri- chové, bylo posuzováno různě, většina hlasů však, tuším, zněla odmítavě. Za svou osobu ne- mohu souditi negativně o tomto experimentu. jenž více než experimentem ani nechtěl býti. a to proto, že mne představení hluboce uvedlo do onoho tak odlehlého a cizího světa, v němž se odehrává zázrak, na scéně předváděný: právě výjev tohoto zázraku vedle scény, dra- maticky snad nejryzejší, v níž otec rodiny od- chází do svaté země, působil dle mého citu nej- intensivnějším dojmem, ba, kdyby neběželoo dění nedostupné smyslům a rozumu, řekl bych: působil přesvědčivě. Claudel, jak naznačuje titulem hry, měl odvahu k jakési posvátné tra- vestii: smyslům nejnepřístupnější dogma věrou- ky, dogma o neposkvrněném početí panny Ma- rie, parafrasuje výjevem, v němž panna Violai- na darem své horoucí lásky a mocí nadpozem- ské své dobroty probouzí k životu mrtvé dě- cko sestřino, zplozené mužem, jejž sama milo- vala a jehož milovat nepřestala. JJe to, jakoby duch svatý na ni sestoupil, ji zastínil a z jejího neposkvrněného těla dal se zroditi novému ži- votu; že běží o mateřství víc než duchové, je symbolisováno krůpějí mléka na tváři vzkříše- ného dítěte a významným detailém, že oči dí- těte zbarví se dle očí světice.
Martersteigová Maro Dietri Claudela Ma Violai svatá země
29 article
Byť sebe dogmatičtější a exotičtější ve svých předpokladech, má tato scéna smělost a hloubku pojetí, jakých je pořídku v moderní dramatické tvorbě; není však ve své dnešní podobě vlastním východiskem básníkovy fan- tasie, neboť tři nejvýznačnější momenty „Zvě- stování“ — otcova pouť do Palestiny, raalo- mocenství Víolainino a oživení mrtvoly v jejím náručí — vznikly přikomponováním a překom- ponováním motivů, snad tedy snahou o zvýše- ní účinnosti a o prohloubení myšlenky, jistě však kontrolující a kombinující činností, nikoli z prvotních požadavků samozřejmé básnická nutnosti. Jak poučuje srovnání s prvou versí, ptištěnou ve sbírce „Strem“ z r. 1901, grandi- osní karakteristika „zlé sestry“ Mary byla si-
Maro Palestina