1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 22. října 1913..
Praha
4
article
aranní a večerní liety
přodplácí se
V Praze v administracli
rtieta R -
s dvojí donáškou
ne-
ne ri: . ke
vs Bliálkách! , K so
ns měste
Poštou
nac mněsle,
ne vrt ieta : . . . K
s dvojí zásllkou
na měsíe
na čevrtiets: .
Praha
Bliálky
Rs
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Uhry a Chorvatsko.
Uhry a Chorvatsko.
Královský komisař pro Chorvatsko a
Slavonii, bar. Skerlecz, přijel do Vídně, aby
podal panovníku zprávu o výsledcích dosa-
vadního svého jednání s vůdci politických
stran ve příčině obnovení ústavních řádův
království Chorvatském. Z příježdu Sker-
leczova do Vídně možno souditi, že vy-
jednávání dospělo k jakémusi cíli, a že bar
Skerlecz na jeho základě vypracoval ony
návrhy na obnovení ústavnosti, jež mu byly
uloženy vlastním listem panovníkovým ze
dne 22. července, když byl místo Čuvaje
jmenován královským komisařem. Baron
Skerlecz přednesl asi panovníku své ná-
vrhy a od výsledku včerejšího slyšení bude
záviseti, jak se utvářejí další poměryv
Chorvatsku.
Právě před vídeňskou cestou Sker-
leczovou měl hr. Štěpán Tisza v Pešti čet-
né porady s chorvatskými politiky různých
táborů. S vůdči maďaronských ünionistů, s
bývalými bány bar. Rauchem a drem. To-
mašíčem, vyjednával hr. Tísza častěji už
dříve. Stalo se však tyto dni po třech le-
tech zas poprvé, že předseda uherského
ministerstva pozval k sobě na porady také
předáky chorvatsko-srbské koalice. Po-
sledně koaliční vůdcové konferovali přímo
s ministerským předsedou počátkem roku
1910, když hr. Khuen-Héderváry převzal
po dru. Wekerlovi vládu a v Chorvatsku
se stal bánem dr. Tomašič. Byl tehda smlu-
ven program, na jehož základě se koalice
zavázala podporovati vládu hr. Khuena-
Hédervára a bána dra. Tomašiče. Ale je
známo, že už za půl léta nastala roztržka
mezi koalicí a vládou, poněvadž hr. Khuen-
Héderváry, dosáhnuv zatím veliké většiny
v uherském parlamentě a nemaje už po-
třebu ohlížeti se na chorvatské hlasy, ne-
chal dra. Tomašiče na holičkách a tím způ-
sobil jeho roztržku s chorvatsko-srbskou
koalicí.
Baron Skerlecz
Štěpán Tisza
Rauch
Khuen
Héderváry
Wekerl
doktor
Tomašič
Uhry
Chorvatsko
Slavonie
Vídeň
Pešť
cesta Sker
7
article
Od té doby nebylo přímých styků me-
zi koalicí a vládou až do příchodu barona
Skerlecze do Záhřeba. Koalice vypověděla
sice uherské vládě ajejímu zástupci v Zá-
hřebě politickou válku, zachovala se však
po celá tři leta korektně, zejména i v době
Cuvajova komisariátu a jest zajisté její zá-
sluhou, že přese všechny Cuvajovy provo-
kace v Chorvatsku nebyl klid nikde peru-
šen a tím bývalému šikovatelovi Cuvajovi
odňata možnost „ostře zakročiti“, jak mu
bylo v Pešti nařízeno.
Koalice, stojící na zákonité půdě
uhersko-chorvatského vyrovnání z r. 1868.
zůstala tak stále stranou, schopnou vládya
proto bar. Skerlecz, když přibyl do Záhře-
ba, ochotně vyslechl i její mínění o tom,
za jakých podmínek bylo by možno obno-
viti v Chorvatsku ústavní poměry. V Pešti
se jeho postup nezamlouval hr. Khuenovi-
Hédervárovi a tedy také hr. Tiszovi, jenž
se ve věcech chorvatských řídí radou svého
švakra hr. Khuena. Jestliže přes to do
Pešti na konference k hr. Tiszovi kromě
unionistů pozváni byli též zástupci koalice.
bývalí odboroví přednostové dr. Nikolič
a dr. Badaj a bývalý sněmovní předseda
dr. Medakovič, jest to nade vši pochybnos
zásluhou bar. Skerlecze, jehož hlas převážil
odpor Khuenův proti koalici.
Po Tiszově konferenci prošla novinami
zpráva, že ministerský předseda patrně na
radu dra. Tomašiče, s nímž se radil před
Skerlecz
Cuvajův
Cuvaj
Tisz
doktor
Nikolič
Badaj
Medakovič
Tiszův
Záhřeb
Zá
Chorvatsko
Pešť
Záhře
8
article
tím, projevil ochotu, pojmoutí do chorvat-
ské pracovní strany také některé členy
koalice, nikoli však koalici celou. Za to
se na milost přijatá část koalice má prý
zavázati, že dopomůže k sněmovním man-
dátům oněm starým unionistům, na kte-
rých záleží vládě a vlastně ještě více dru.
Tomašiči.
Zpráva tato byla přijata v koaličních
kruzích s pochopitelným odporem. Nebot
vyloučiti z pracovní většiny některé členy
koalice jen proto, že se nelíbí pešťské vlá-
dě a Tomašičově unionistické straně, zna-
menalo by rozbíti celou koalici a s ní
veškeru politickou práci, vykonanou
Chorvatsku od r. 1905 na základě rěcké
resoluce.
Chorvatsko
9
article
Pověstí o podmínkách Tiszových ne-
máme za pouhý klep, neboť byly otištěny
i v „Budap. Tagbl.“, časopise, stojícím ve
styku s chorvatsko-srbskou koalicí. Jestli-
že přes to vyjednávání nepřerušeno a do
Pešti na další porady pozván i dr. Medako-
vič, shledáváme v tom nové zakročení a
nový úspěch bar, Skerlecze. Nejbližší dni
přinesou asi bezpečnější zprávu, jaký jest
výsledek pešťských konferencí a kdy bu-
de učiněn konec absolutismu v Chorvat-
Chorvatsko-srbská koalice jest dnes
jediná strana v Chorvatsku, která má v ná-
rodě za sebou většinu a může ve sněmu
pracovati pro pospolitost Chorvatskas
Uhrami. Její program je jasný a poctivý.
Uznává se v něm společenství Chorvatska
s Uhrami na základě platného vyrovnání
r. 1868 a nežádá se nic jiného, než aby také
Uhry plnily povinnosti, jež vyrovnáním
převzaly a nesnažily se snížiti samosprávné
království Chorvatské na pouhou skupinu
chorvatských žup, předurčených k maďari-
saci. Koalice jest mimo to ochotna praco-
vati na sněmě společně i s unionisty, bu-
dou-li kteří zákonitě provedenými volbamí
do sněmu vysláni. Minulost koalice do-
svědčuje, že splní závazky, jež by snad no-
vou úmluvou s uherskou vládou a jejím zá-
stupcem v Záhřebě převzala.
Medako
Chorvat
Uher
Pešť
Chorvatsko
Uhry
Záhřeb
Chorvatskas Uhry
10
article
Jiná jest otázka, možno-li spolehnouti
se na nynější uherskou vládu a její parla-
mentní většinu, že dostojí smlouvě, uzavře-
né s koalicí. O hr. Tiszovi je známo, že pro
něho ani ústava a uherské zákony nejsou
tak posvátny, aby sí je netroufal překročiti,
kdykoli se mu uzdá za výhodné. Čož teprve
úmluva s Chorvaty! Na kontrolu uherského
parlamentu ještě méně možno spoléhati.
Nynější oposice jsou trosky oné bývalé
koaliční vládní většiny, jež první zrušila
smlouvu, uzavřenou s chorvatsko-srbskou
koalicí a železniční pragmatikou porušila
zjevně uhersko-chorvatské vyrovnání, zna-
jící v Chorvatsku jen chorvatštinu jako ja-
zyk státní. A nynější vládní většina? On
víme, že je to skupina lidí, jimž hr. Khuen-
Héderváry s hr. Tiszou a drem. Lukácsem
koupili mandáty z peněz, vybraných za tím
účelem od různých uherských bank a do-
konce i z náboženského srbského fondu.
svěřeného v tu dobu slabým rukám zmíze-
lého patriarchy Bogdanoviče. Těmto lidem
je každé Tiszovo přání rozkazem.
Zbyla by kontrola Vídně a mohla by
býti Chorvatům zárukou, že nová jich
smlouva s pešťskou vládou nebude zase
porušena. Ale stojí Vídeň o to, aby Maďaři
nepřekračovali v Chorvatsku platných zá-
konů? Kdyby o to stála, nebylo by „vele-
zrádných“ procesů, nebylo by cuvajovštiny.
Neštěstím Chorvatska je, že jest obydleno
Jihoslovany.
sku.
Chorvat
Khuen
Héderváry
Tisza
Lukács
Bogdanovič
Tiszův
Maďar
Jihoslovan
Chorvatsko
Vídeň
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 162.)
Z Vídně, 21. října.
(Zvláštní tel. zpráva „Národních Listů“.)
Dnešní zahajovací schůze zimní kampaní
poslanecké sněmovny měla abnormální dělku
Trvala skoro 8 hodin, ale mnoho se v ní ne-
stalo. Správce ministerstva financí svob. p. dr
Engel nepodal ještě, jak bývá jindy zvykem.
v první schůzi na podzim žádný rozpočet
výklad finanční k němu. Stane se tak teprve
zítra. Příčiny odkladu jsou dvě. Jednak nen
státní tiskárna hotova s podrobnými rozpočty
ressortními, jinak bylo přání, by se bar. Engel
na ministerské lavici trpcbu napřed ohřál, nežli
vyvstane k svému debutu. Naproti tomu podán
zevrubné vypracovaný zákon proti vystěhova-
leckému ruchu dávno a naléhavě vymáhaný
zvláště poslanci haličskými.
Začalo se jednat o dani automobilové
Promluvili k ní — nelze říci však o ní — řeč-
níci tři: Kalina. Kraft a rusínský knězP
Folis, který vyplnil celé 4 hodiny výklady
nepokrytě obstrukčními. Motivy, které při-
měly rusínské poslance z Haliče k taktice ob-
strukční, jsou známy. Chtějí donutiti vládu, by
přivodila nějaký snesitelný kompromis o vo-
lebním řádu haličském a zabezpečila Rusínům
samostatnou universitu tak, aby v přechodní
době, nežli bude hotova, zůstal utrakvistický
ráz dosavadní university lvovské. Posl. rusínšti
jsou vesměs zástupcové lidu venkovského, rol-
nického, kterým na úřadnících státních nezá-
leží a kteří myslí, že způsobí škodu Polákům.
zmaří-li 17milionový úděl z výnosu daní pro
Halič, zapomínajíce, že při tom utrpí škodu
sami. Politiku na dlouhé distance Rusíni 2-
provozovali nikdy: spíše lze říci, že provo-
zovali vždycky politiku krátkozrakou, chvil-
kovou.
Trval
Engel
Kraft
Folis
Rusín
Posl
Polák
Vídeň
Halič
poslanecký sněmovna
13
article
V dnešní konferenci předsedů
klubovnich mínil posl. Choc, že malého
finančního plánu netřeba vůbec, protože lze
potřebu k aktivování služební pragmatiky stát-
ních úřadníků docela dobře a snadno uhraditi
řádným rozpočtem. Nemůžeme se dosti divit
naivnosti poslance toho, který by zajisté pro-
testoval, kdyby se metheda lehkomyslná, jím
doporučovaná státu, doporučovala pro jeho ro-
dinu a žádalo, by učinil nějaký výdaj neuhraze-
ný, co však zarazí zajístě každého Čecha, je
úplné ignorování zájmů zaských. Posl. Cho
buď zapomněl, ancho něchce viděti, že kyne
král. Českému z malého linančního plánu pod-
statný zisk a prospěch a jsme přesvědčení, že
by se velmi zle na každého rozdurdil, kdo by
jej neuznal pravověrným autonomistou.
Tak jako na království Českém a jeho fi-
nanční posile, nezáleží patrně poslanci Chocovi
také na učitelích, na zlepšení jejich poměrů
hmotných, které přece nemůže býti ohroženo
rozpočtem státním a příjmy státními. Jsme žá-
dostivi, co říká tomuto chování poslance Cho-
ce, učitele prostě ignorujícím, poslanec učite
Vůbec byla konference předsedů klubov-
ních, která trvala přes dvě hodiny, daleko za-
jímavější nežli jednání v plenu. Tam dostaly
se na přetřes skoro všechny pilné záležitosti
které nyní hýbají vnitřní politikou tohoto stá-
tu a nejdůležitějších jeho dvou království, zvlá-
ště Českého a Halíčského. Nejen o pracovním
programu poslanecké sněmovny mluvilo s
tam, nýbrž též o situaci, jaká je v obou vzpo-
menutých korunních zemích, o krisi, o mimo-
řádných opatřeních proti ní činěných, o celém
souboru českoněmeckého sporu. Po té stránce
Čecho
Posl
Choc
15
article
prostě odkazujeme čtenáře na zevrubný refe-
rát, který uveřejnili jsme o konferencí v listě
večerním.
Na poradě té ohlásil dr. Kramář, že po-
slanci čeští podají společný dotaz ve příčině
dosazení komisariátu v král. Českém. Interpe-
lace ta byla koncem schůze podána, byla do-
slovně pročtena stejně jako v téže věci podaný
dotaz českých sociálních demokratů. Hrabě
Stürgkh ve dnech nejbližších oba dotazy
zodpoví, načež následovati bude nedlouhá ve-
řejná rozprava ve sněmovně o stavu věcí v Če-
chách a v Haliči — diskuse, od které lze če-
kati právem, že přispěje k vyjasnění stanovi-
sek, k vytčení posic, k ozřejmění vůle a dis-
posic vlády. Protože situace jasné jsou politi-
cky nejlepší, možno podnět český jenom vítatí
aby parlament se pronesl o činu, dotýkajícím
se ústavních poměrů měrou takovou, jako bylo
vypětí autonomní správy a náhrady její stát-
ním aparátem.
Počátkem schůze zamítnut byl ob-
strukční návrh, podaný předsedou ukrajinské-
ho klubu drem. Konst. Levickým, v ten
rozum, aby podrobná rozprava o malém finan-
čním plánu vzala se na dobu neurčitou z jed-
nacího pořadu. Pro tento návrh obstrukčn
hlasovali též agrárníci a národní sociálové.
vyjma dra. Baxy, dra. Hübschmanna
prof. Formánka.
Současně byla ve Vídni deputace poštov-
ních úřadníků z král. Českého, vedená p. Pán-
kem, jež intervenovala u všech stran, abyu-
spíšily schválení malého finančního plánu.
Klademe tato dvě fakta bez komentářů
prostě za sebe.
Stürgkh
Baxa
profesor
Formánek
Halič
Vídeň
16
article
Z Vídně, 21. října. (K. k.)
Po opělném zahájení schůze (zprávu o začátku
viz ve včerejším večerním vydáni) počato s po-
drobným rokováním
o finančním plánu
a to nejprve o zákonné osnově, týkající se zavedeni
dávky z motorových vozidel. — Zpravodaj posl
Tonelli doporučuje, aby návrh výboru byl
schválen beze změny.
Zpravodaj menšiny dr. Kofler vyslovuje se
pro schválení zákona, doporučuje však svůj mino-
ritní návrh k § 7., návrh jeho týká se — oproti ná-
zoru výboru — změněné stupnice pro rozlišování
motorových vozů, pokud se týče počtu koňských
sil. Tím byl by umožněn spravedlivější ohled na
motorové vozy, jezdící v alpských zemích, jež mu-
si býti stavěny o větším počtu koňských sil, ne z
účely luxusními, nýbrž, aby mohly překonávat
terainové obtíže. [Souhlas. )
Mezi došlými spisy jsou tyto vládní předlohy
Dodatečný rozpočet ministerstva veřejných prae
pro rok 1913. preliminář melioračního fondu pro
rok 1913, zpráva o použiti fondu na podporn chovu
dobytka, zákon o konsulárním soudnictví, zákoa
o vystěhovalectví, výroční zpráva komise pro kon-
trolu státního dluhu za rok 1912.
doktor
Kofler
Vídeň
17
article
Zpravodaj menšiny posl. Volkert odůvod-
ňuje svůj minoritní návrh na zvýšení daně z pře-
pychových ekvipáží. (Pochvala u soc. dem.) Na to
mluví první řečník posl. Kalina. V českém
úvodu své řeči protestuje proti zřízení správní ko-
mise v Čechách a prohlašuje ji za nezákonné poru-
šení samosprávy království Českého. Pokuď jde
o finanění plán, podotýká, že plán tento neslouží
ke zlepšení hmotných poměrů státních zaměst-
nanců, nýbrž účelům vojenským. V německé části
své řeči prohlašuje, že jest čestnou věcí české de-
legace , aby zaujala stanovisko ke zřízení správní
komise. Dle zemského zřízení pro království České
mají býti nově volby do sněmu vypsány po roz-
puštění sněmu. Po rozpuštění zemského sněmu
opomenula však vláda skutečně vypsati nové
volby. Tím se mění zrovna zemské zřízení pro
království České. Patenty ze dne 26. července
r. 1913 jsou porušením státního základního zákona.
a ministři, kteří je podepsali, dopustili se takto
porušení státních základních zákonů, což by
oprávňovalo k podání žaloby na ministry. Jest nymí
v rukou české delegace, aby podnikla takový
krok. Řečník by si přál, aby rozhodnutí v této zá-
ležitosti stalo se takovým způsobem, aby podniknu-
tých kroků nebylo snad někdy litováno. Dlužno
též zabrániti, aby takovým krokem bylo budoucno-
sti prejudikováno v tom smyslu, aby po porušení
Volkert
Kalina
jítlegace
Čechy
18
article
V drobném prodejie
ranní číslo s sobě za úi
večern
za dk
Va fliálkách na venkov
rnuni čislo
večerní
Inneráty
plati se hotově napřea
Předplceni a inserty přijima
admnistrace v Mlarianské ul., a
Tam nacházeji se tět
redakcu. tlskárua a sxpedloe
„Národnleb Listů-
Eukopisv se nevraceii
Virginie
Mlarianský ulice
19
article
státního základního zákona a zemského zřízení
došlo se strany vlády k dalšímu porušení našich
práv. Nastala chvíle, kdy čeští poslanci mohou
súčtovati s vládou za její činy. Kéž nevrátí se ještě
jednou doba, kdy česká delegace bude muset
o sobě opět říci: „My jsme se tenkráte přepočítali.
my jsme tenkráte udělali chybu.“ (Potlesk u če-
ských radikálů.)
Posl. Kralt pokládá v zájmu velkých úkolů,
jež sněmovnu očekávají, především v zájmu nabyt
platnosti služební pragmaliky za nejdůležitější
úkol sněmovny, aby pokud možno nejrychlejí vy-
řídila berní předlohy. Promlouvaje o dani z auto-
mobilů, praví řečník, že nebylo by jí přivoděno
nijaké poškození automobilového průmyslu. S aulo-
mobilovou daní jest v nejužším spojení podpora
péče o silnice a péče o průmysl a živnosti. Tomu
nechť vláda věnuje přiměřenou pozprnost. Řečník
připojuje se k minoritnímu návrhu posl. Koflera,
jinak bude hlasovati pro předlohu. (Souhla
u něm. nac.)
Posl. Folis prohlašuje, že jeho strana nemá
následkem jednání vlády v nejdůležitějších pro
Rusíny národních otázkách k vládě důvěry a bude
ludiž finanční plán co nejostřeji potírati. Za dal-
šich svých vývodů mluví řečník střídavě německy
a rusínsky a stěžuje si do odstrkování Rusínů v
Haliči. Domáhá se zejména rozdělení Haliče na
rusínskou a polskou část. V 6 hodip domluvil, na-
čež bylo rokování přerušeno a byly projednávány
pilně návrhy.
Posl
Kofler
Rusín
Halič
20
article
Posl. Sedlák odůvodňuje svůj pílný návrh
o opatřeních k hubení hrabošů a žádá, aby návrh
byl přikázán výboru zemědělskému,
Též toto rokování bylo potom přerušeno.
V došlých spisech jest návrh poslance
Konečného a soudr. o poskytnuti hmotných
výhod služební pragmatiky státním úřadníkům a
státním sluhům, kteří v září r. 1913 nebo až do
aktivování služební pragmatiky vstoupí do vý-
služby.
lnterpelace podali poslancit dr. šl. Mühl-
werth a soudr, ve příčině slavu vyjednávánís
Uhrami o postupu proti nekalé soutěži. — Ant.
Němec a soudr, ve příčině jednání Rakousko-
Uherska vůči Srbsku. — Klofáč v téže záleži-
tosti. — Dr. Waber a soudr. ve příčině uskuteč-
nění časového postupu a jiných opatření na pro-
spěch zřízenců státních. — Glöckel a soudr. ve
příčině uzavření obchodních smluv se státy bal-
kánskými. — Exner a soudr., dr. Tobisch
soudr., Tomášek a soudr., Wüst a soudr, ve
příčině zadržení náhradních záložníků. — Wůst
a soudr. ve příčině snížení sukerní daně. — Wüst
a soudr. ve příčině dosazení zem. spr. komise v Če-
chách. Interpelanti se táží: Čím může předseda
ministerstva ospravedlniti dosazení zemské správ-
ní komise? Je vláda ochotna odstraniti opět po-
rušení ústavy v Čechách?
Dotazy na předsedu.
Posl
doktor
Němec
Klofáč
Waber
Exner
Tobisch
Tomášek
Wüst
Mühl
Uhry
RakouskoUhersko
Srbsko
Čechy
21
article
Posl. dr. Tobisch připomněl, že výbor pro
sociální pojišťování byl prohlášen za permanentní
a tázal se přesedy, je-li ochoten postarati se, aby
výborový předseda svolal onen výbor opět k pora-
dám, dále chce-li pohnouti předsedu výboru pro
sociální pojišťování, aby poslanecké sněmovně po-
dal zprávu o dosavadních pracích tohoto výboru.
(Pochvala u něm. nacionálů.)
Mistopředseda Jukel odpověděl, že nemůže
vykonávati žádný vliv na svolávání zmíněného vý-
boru, poněvadž jest aulonomním. Odevzdá dotaz
předsedovi výboru pro sociální pojišťování
Posl. Bianchini upozorňoval na kampan
uherských úřadů proti dalmatskému vínu, čímž se
znemožňuje dovoz tohoto vína do Uher. Chorvat-
ska a Slavonska. Žádal, by rakouská vláda zakro-
čila k odstranění tohoto stavu, event. retorsemi
proti dovozu uherského vína do Rakouska,
Posl. Exner tázal se předsedy, chce-li upo-
zorniti vládu, resp. rozhodující činitele vojenské, na
jeho dotaz po propuštění posledních ročníků zá-
ložnických a chce-li nutnost tohoto opatření hájiti
náležitým důrazem.
Posl
doktor
Tobisch
Mistopředseda Jukel
Bianchini
Chorvat
Exner
Uhry
Slavonsko
Rakousko
22
article
Mistopředseda Jukel odpověděl, že oznámí
zúčastněným ministrům obsah tohoto dotazu.
Posl. dr. Leo Winter a Widholz usilovali
o svolání výboru pro sociální pojíštění.
Posl. Gl5ckel připomněl, že 20. pros. 1911
přijala sněmovna jednomyslně víc resolucí, ve kte-
rých se zevrubně stanoví poměry ustanovování
různé požadavky st. dělníků a smluvních zřízenců,
a že za projednávání posledního rozpočtového
provisoria byla přijata resoluce, dle které má vláda
předložiti přehledně vylíčení všech opalření od
usnesení z 20. pros. 1911 provedených ke zlepšení
materielního postavení dělníků v závodech státních,
vyzvání tomu však dosud nevyhověla. Tázal se
předsedy, chce-li ministerského předsedu znova
upozorniti na usnesení to a postarati se, aby údaje,
sněmovnou žádané, byly co nejdříve předloženy.
Mistopředseda Jukel
Posl
doktor
Winter
Widholz
Gl
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Zvěstování.) Před několika dny před-
nášel v Berlíně intendant lipského divadla.
Max Martersteig, o jevišti „illusivním“ a „sti-
lisovaném“, o předmětu to nad jiné časovém
a důležitém pro divadelnictví jak cizí, tak na-
še. Mezi kontrasty, udanými nadpisem před-
nášky, kolísá vývoj moderní scény, která brzy
se snaží v divákovi vzbudit co nejsilnější illust
skutečnosti, brzy žádá na jeho obrazivosti, by
všechno zdání reality odloučila od děje, pouze
přísně a spoře naznačovaného; stačí vzpome-
nouti třeba nedávných našich pokusů, bychom
měli na mysli příkré protivy, projevující se jed-
nak hrubým naturalismem divadla přírodního
jednak ochotnickou snahou o vtěsnání drama-
tické básně do bezkrevných schematických ob-
rysů. Zdravé a života schopné scěnické umění
neobejde se as bez jistého kompromisu mez
napodobením života a jeho stilisováním: k to-
muto závěru vedla též berlínská přednáška;v
diskussi, jež potom následovala, bylo však prá-
vem poukázáno k relativní prospěšnosti oněch
byť dilettantských pokusů, které s vědomou
jednostranností zanedbávají požadavek životní
illuse a nelekají se užiti nebezpečně jednotvár-
ných prostředků; za význačný doklad tako-
výchto experimentů pak jmenováno předsta-
vení, jímž 5. října (potom ještě 11. a 19. tohoto
měsíce) v Helleravě u Drážďan uveden na scé-
nu překlad Claudelova dramatického mysteria
„Zvěstování“ („Lannonce faite a Marie“).
Toto prvé německé provedení hry velké-
ho francouzského básníka má zvýšený význam
proto, že na její režii bral podíl autor sám. Po
premieře „Zvěstování“ v pařížském dívadle de
1.Oeuvre a po francouzském představení ve
Frankfurtu n. M., nedávném ještě působišti
Paulá Claudela, správa helleravského divadla
Martersteig
Claudelův
Marie
Paulý Claudela
Berlín
Hellerava
Drážďany
lipský divadlo
Frankfurt můj
24
article
ſjež se známým mimicky výchovným ústavem
Jaques-Daleroze je pouze ve vnějším styku)
pojala úmysl, že svoje přísně stilově založené
jeviště posťaví do služeb francouzského drama-
tika, jehož dílo i za hranicemi jeho vlasti
zvláště ve spisovatelské kolonii helleravské má
řadu zbožně zanícených vyznavačů. Ještě před
prázdninami mělo dojíti ku provedení myste-
ria: koncem června však autor sám přerušil
přípravy a zkoušky, a to proto, že ze zkuše-
ností, jichž nabyl z helleravského provedeni
Gluckova „Orfea“, chtěl pro režii své vlastn
hry těžiti principiální poučení. Klassická Glu-
ckova zpěvohra byla totiž dávána v rámci c
nejlednodušším, s naprostým zanedbáváním
obvyklých scénických effektů: byla, nehledě k
silné účasti rytmické mimiky, podporována jen
barevnými, světelnými, prostorovými účinky.
přední pak vymoženost záležela v tom, že je-
viště bylo rozloženo ve tři plochy, navzájem
spojované prostými schody — oním rekvisitem
tedy, který v docela jiné funkci tvořívá na př.
u nás součást modernisovaného shakespeareov-
ského jevště a opět úplně jinou úlohu zastá-
val na jevišti středověkých mysterií.
Gluckův
ústav JaquesDaleroha
Orfeo
25
article
Zásada trojího rozvrstvení scény to jest,
na níž si helleravští novátoři (Salzmann,
Dohrn) dle svých programních slov nejvíce za-
kládají a jež jejich divadelním produkcím dává
skutečně nejmarkantnější vnější ráz; zastancí
zásady zdůrazňují, že tu běží jen o nahodilou
obdobu k některým novějším podnikům Rein-
hardtovým i ku praxi středověkých divadel.
kdy trojí plochou bylo znázorňováno peklo.
nebe, očistec: naopak, zde prý běží o ducho-
vější, hlubší, symboličtější užívání představ
„nahoře“, „dole“, „uprostřed“, zde sestupová-
ní a vystupování s jedné roviny na druhou má
se přizpůsobovati nejvlastnější podstatě té
které hry. Nuž, v „Orfeovi“ postup z pozem-
ských do nadpozemských a zásvětných kon-
čin, v Claudelově „Zvěsťování“ pak prolínající
se svatost s lidskostí, prostupující se zázrak
s všedností dávají sice příležitost ku pohrávání
si rozdíly mezi vrchní a střední a spodní obla-
stí: ale nutno říci, že mnohem více to není než
právě pohrávání sí s mystickými, ba allegori-
ckými představami. Jestliže již abstrahujeme
od tolika lidských vztahů a obvyklých asso-
ciací, pak je věru lhostejné, pohybuje-li se
předváděný děj o několik metrů výše nebo ní-
že, pak toto upravování kusu dle vertikálního
průměru nutně vede k umělkování a k násil-
nostem, kdežto několik skutečně silných účin-
ků, podmíněných trojím rozdělením scény, má
svou působivost pro výtvarnické a mimické
kvality obrazu či chůze spíš nežli pro svoje
vedlejší, jinotajné účely.
Salzmann
Dohrn
Rein
Orfeus
Zvěsťování
Claudelův
26
article
Také druhý hlavní princip představení
jest hellerávskými spiritualisty vykládán tak,
jakoby ani nešlo o jev fysického světa: také
světlo a osvětlení totiž, jímž dociluji svých nej-
krásnějších a nejmocnějších účinků, jest prý ži-
vel „duchový“. Architektonická strukturaa
technické zařízení jednoduchého Tessenowo-
va sálu snaží se o to, by diváci tvořili s jevi-
štěm a dějem tam předváděným jakousi dušev-
ní jednotu: ale, a v tom je z předních záslul
přísného divadelního toho stilu, nikterak ne-
chtějí diváky a herce směšovati, jak činívá tře-
ba Reinhardt, dávaje v některých kusech
představítelům přicházeti z hledíště. Duchov-
ní, nikoli tělesná páska spojuje jeviště s hledí-
štěm, ježto zde i tam vládne stejná intensita svě-
tla. Povrhujíce obvyklým příkazem, že parter-
re má zůstati v temnu, nechť se v dramatě ode-
hrává cokoli, stápějí helleravští režiséři hledi-
ště plným světlem, svítí-li na scéně, a noří je
temnotu, je-li na scéně noc. Kromě toho ani
svými osvětlovacimi prostředky nechtějí vy-
volávati illusi skutečnosti, neimitují sluneční-
ho svitu pomocí reflektoru, nestarají se o roz-
díl sluneční a měsíční záře, nýbrž hledaj! to
co nazývají hudební, zvnitřelou kvalitou svě-
telného paprsku. Tyto theoretické, filosofují-
cí předpoklady byly do praxe uvedeny nadmí-
ru šťastně, osvědčiloť se, jak znamenitě světlo
je způsobilé stupňovati duševní „atmosferu“,
vystihovati mystickou a magickou náladu.
K tomu přistoupila delikátní volba sytých ba-
rev, jimiž leckterému, zvl. poslednímu výjevu
Claudelova mysteria byla dodána suggestiv-
nost svatého obrazu.
Reinhardt
Claudelův
27
article
Důležitější ovšem než tyto zduchovělé, ale
přec jen dekorativní součásti, jest úloha, při-
souzená hercům samotným, a zde tkví pod-
statný rozdil obou helleravských představení-
principem provedení Gluckovy zpěvohry byla
neustálá mimika, nepopřávající ani oddechu;
principem, k němuž se přiznává Claudel, je
spíše ztrnulost. „Nic mne nepohoršuje více,“
čteme v článku, jímž doprovází provozování
svých dramat, „než pokouší-li se herec až do
nejmenšího detailu vyjadřovati svou tváří ona
hnutí, jež v něm vyvolala rozmluva s partne-
rem. Nechť raději dovede klidně postátia
třeba-li, zůstati nepohnut. Byť to snad působi-
lo jako podívaná na cosi neobratného, ve
svém nitru mu dívák bude nicméně povdě-
čen.“ Tradice antického umění scénického
snad spolu působí v tomto požadavku, neméně
pak církevní, rituální ráz, jejž chce Claudel
vlisknouti svým postavám a ději svého drama-
tu. Bylo tudíž as v jeho intencích, že ve jme-
nované již poslední scéně — oné, která nejsil-
něji zdůrazňuje liturgickou povahu kusu a
oddaluje od něho duchy, nesdílející se o po-
božné zanícení — sedí tři romlouvající osoby
nehnutě jako zkamenělé sochy a dávají ruš-
ným a vzníceným výstupům předehozím vyzní-
ti v nehybnou monotonnost.
Gluckův
Claudela
28
article
Provedeni mysteria, jehož hlavní dvě žen-
ské úlohy byly svěřeny Evě Martersteigové,
hrající jímavě a křehee, a vášnivé Mary Dietri-
chové, bylo posuzováno různě, většina hlasů
však, tuším, zněla odmítavě. Za svou osobu ne-
mohu souditi negativně o tomto experimentu.
jenž více než experimentem ani nechtěl býti.
a to proto, že mne představení hluboce uvedlo
do onoho tak odlehlého a cizího světa, v němž
se odehrává zázrak, na scéně předváděný:
právě výjev tohoto zázraku vedle scény, dra-
maticky snad nejryzejší, v níž otec rodiny od-
chází do svaté země, působil dle mého citu nej-
intensivnějším dojmem, ba, kdyby neběželoo
dění nedostupné smyslům a rozumu, řekl bych:
působil přesvědčivě. Claudel, jak naznačuje
titulem hry, měl odvahu k jakési posvátné tra-
vestii: smyslům nejnepřístupnější dogma věrou-
ky, dogma o neposkvrněném početí panny Ma-
rie, parafrasuje výjevem, v němž panna Violai-
na darem své horoucí lásky a mocí nadpozem-
ské své dobroty probouzí k životu mrtvé dě-
cko sestřino, zplozené mužem, jejž sama milo-
vala a jehož milovat nepřestala. JJe to, jakoby
duch svatý na ni sestoupil, ji zastínil a z jejího
neposkvrněného těla dal se zroditi novému ži-
votu; že běží o mateřství víc než duchové, je
symbolisováno krůpějí mléka na tváři vzkříše-
ného dítěte a významným detailém, že oči dí-
těte zbarví se dle očí světice.
Martersteigová
Maro Dietri
Claudela
Ma
Violai
svatá země
29
article
Byť sebe dogmatičtější a exotičtější ve
svých předpokladech, má tato scéna smělost
a hloubku pojetí, jakých je pořídku v moderní
dramatické tvorbě; není však ve své dnešní
podobě vlastním východiskem básníkovy fan-
tasie, neboť tři nejvýznačnější momenty „Zvě-
stování“ — otcova pouť do Palestiny, raalo-
mocenství Víolainino a oživení mrtvoly v jejím
náručí — vznikly přikomponováním a překom-
ponováním motivů, snad tedy snahou o zvýše-
ní účinnosti a o prohloubení myšlenky, jistě
však kontrolující a kombinující činností, nikoli
z prvotních požadavků samozřejmé básnická
nutnosti. Jak poučuje srovnání s prvou versí,
ptištěnou ve sbírce „Strem“ z r. 1901, grandi-
osní karakteristika „zlé sestry“ Mary byla si-
Maro
Palestina